Okrasná zahrada

Ozdobte svou zahradu krásou stálezelených trav, které budou jemně plápolat ve vánku. Inspirujte se třemi konkrétními druhy, které skvěle ozdobí prostor a navíc slibují i nízké nároky na pěstování.

Charakteristika ostřice

Ostřice je stálezelená okrasná tráva z čeledi šáchorovitých. Charakteristické jsou pro ni výrazně dlouhé, špičaté a tenké listy. Na ostřici je snadné narazit i ve volné přírodě. Pokud se rozhodnete pro její pěstování v zahradě, je vhodné jí vybrat spíše polostinné stanoviště. Z hlediska půdy tato okrasná tráva preferuje vlhkou a dobře propustnou variantu.

Pěstováním ostřice jsme se již podrobně zabývali v jednom z článků v našem blogu.

Charakteristika kostřavy

Jako kostřavy se označují moc hezké stálezelené vytrvalé trávy, které disponují velmi úzkými modrostříbrnými listy. Jejich výška dosahuje zhruba 10 až 40 cm. Původní druh kostřavy je možné spatřit na suchých pastvinách a loukách v jihovýchodní Francii a severozápadní Itálii.

Pusťte se do pěstování kostřavy ve vaší zahradě. Vyberte si z dostupných odrůd tu pravou právě pro vás.

Oblíbené druhy kostřavy

Existuje spousta druhů kostřav. Jednotlivé varianty se liší nejen svou velikostí, ale i barvou listů.

Oblíbenou odrůdou je například kostřava šedá a kostřava sivá či popelavá, které zaujmou svými modrošedými jemnými listy s hustým trsem. Zahradu jistě ozvláštní také kostřava medvědí, která vytváří svěží zelené střapaté kuličky. Na holých plochách ji lze přitom vysadit také jako originální trávník.

Za zmínku dále stojí kostřava ovčí, která disponuje delšími zelenobílými listy. Hravě si poradí i s drsnějšími podmínkami a snese i chudou půdu a dlouhotrvající sucho.

Za jednu z nejkrásnějších kostřav je považována kostřava modrá, která si svou nádhernou barvu drží i v extrémním suchu. Svým jedinečným vzhledem si vaše srdce jistě získá kostřava walliská s dlouhými ozdobnými listy, která v letních měsících kvete jemnými klásky. Zajímavou trsnatou trávou je také kostřava ametystová, jejíž stříbrné listy se mohou u některých odrůd zbarvovat duhovými barvami.

Pěstování kostřavy

Pokud se rozhodnete pro pěstování kostřavy ve vaší zahradě, vyberte rostlině teplé stanoviště na plném slunci. Tato okrasná tráva si libuje v chudší a sušší půdě, která je dobře propustná, lehká a písčitá.

Co se samotného pěstování týče, jsou kostřavy opravdu nenáročné. Dejte si však pozor na jejich přelévání, jehož vlivem by mohly uhnívat. Každý čtvrtý rok je na místě trsy kostřavy vyrýt, rozdělit je a přesadit, čímž obnovíme výsadbu.

Kostřava v létě kvete. Po odkvětu je však důležité květenství zastřihnout, aby nedošlo k samovýsevu. Samotná tráva se ale na druhou stranu nestříhá, pouze u ní na jaře vyčešeme odumřelá stébla.

Kostřava mrazuvzdornost

V zimních měsících zpravidla není nutné o kostřavy nějak zvlášť pečovat. Tato rostlina je většinou mrazuvzdorná a toto období přečká bez problémů. Zároveň nevyžaduje ani pokrývku z chvojí.

S čím kostřavy v zahradě zkombinovat

Krása kostřav nejvíce vynikne v rámci skupinových výsadeb stepního charakteru. Rostlina se hodí do skalky, kde může doplnit nízké trvalky nebo další okrasné traviny. Použít ji lze také jako podsadbu pod jehličnany, předsadbu dřevin nebo do vřesovišť.

Charakteristika kavylu

Kavyl se sice přímo neřadí ke stálezeleným okrasným travám, nicméně svůj efektní vzhled si zachovává i v zimních měsících. Vzhledem k tomu se jeho pěstování v zahradě těší velké popularitě. Kavyl je suchomilná travina, která původem pochází ze Spojených států amerických, Argentiny a Mexika. V našich podmínkách bývá pěstován zejména jako jedinečná součást trvalkových záhonů nebo jako solitéra uprostřed trávníku.

Okrasný kavyl v zahradě jednoznačně vynikne. Vyberte si z dostupných odrůd v našem e-shopu a pusťte se do jeho pěstování.

Oblíbené druhy kavylu

Existuje spousta druhů kavylů, mezi kterými si můžete vybrat svého favorita. Jednotlivé varianty se liší především svým vzhledem, tedy barvou listů.

Mezi nejoblíbenější odrůdy se jednoznačně řadí kavyl péřovitý s šedozelenou barvou, který vytváří hustý trs s jemnými chlupatými latami. Skvěle vynikne nejen jako solitéra, ale i ve skupině dalších okrasných trav.

Popularitě se těší také kavyl třtinovitý. Konkrétně odrůda Stipa Arundinacea 'Sirocco' zaujme na podzim krásným efektem bronzových listů. Tato tráva kvete od léta až do podzimu.

Pěstování kavylu

Kavyl si libuje na slunném stanovišti. Z hlediska půdy volte dobře propustnou, sušší, hlinitopísčitou variantu. Kavylu se však bude dařit také v méně výživných písčitých zeminách. Pokud chcete kavyl pěstovat na terase či balkoně v nádobě, dejte si pozor na to, aby byl květináč dostatečně prostorný a měl na dně odtokový otvor.

Jednotlivé trsy kavylu se vysazují na vzdálenost asi 30 cm od sebe. Na jednom metru čtverečním můžete vysadit 6 trsů.

Kavyl se stříhá pouze na jaře, kdy je nutné jej zastřihnout na výšku zhruba 5 až 10 cm. Na podzim se již nestříhá, ale celý trs můžete svázat nebo splést dohromady. Pokud byste se k podzimnímu střihu rozhodli, hrozilo by jeho vymrznutí.

Je to prérijní travina - pochodující tráva, která nezůstává na svém místě po celou dobu pěstování. Také se vysemeňuje. V nádobách nemusí být stabilní.

Kavyl mrazuvzdornost

Kavyl si zpravidla poradí s mrazy zhruba do -17 °C. Pokud očekáváte silnější mrazy, je vhodné jej chránit smrkovými větvemi.

S čím kombinovat kavyl

Kavyl zaujme svým lehkým, dlouhým a ve větru krásně vlajícím květenstvím. Díky tomu skvěle doplní třeba záhony tvořené trvalkami, které kavyl krásně ovine.

TIP: Okrasné trávy v květináči jsou ideální volbou v případě, že chcete ozvláštnit prostor na vaší terase či balkoně. Zjistěte, na co v tomto směru pamatovat.

Dlužicha se stane celoroční ozdobou vaší zahrady. Díky široké škále odrůd v mnoha odlišných barvách si snadno zvolíte svého favorita. Navíc je péče o tuto rostlinu poměrně jednoduchá a s pěstováním si proto velmi dobře poradí i pěstitelé začátečníci.

Charakteristika dlužichy

Dlužicha (neboli Heuchera) patří do čeledi lomikamenovitých. Původem pochází ze Severní Ameriky. Pokud dlužichy dobře prospívají, disponují kompaktním tvarem se zhruba stejným poměrem mezi výškou a šířkou (zhruba od 30 do 50 cm). Zaujmou svou vysokou mrazuvzdorností, přičemž některé druhy snesou i mrazy o teplotě až -34 °C.

Dlužichy se pyšní přítomností okrouhlých až srdčitých listů, které mohou být hladké, nebo chlupaté. Okraje listů bývají zoubkované i silně zkadeřené a objevit se může také výrazné barevné žilkování.

V našem e-shopu se zabýváme také prodejem dlužich, kterými můžete ozdobit zahradu, terasu či jiný prostor. Stačí si jen vybrat vhodnou odrůdu a barevnou variantu

Pěstování dlužichy

Pokud se rozhodnete pro pěstování dlužichy ve vaší zahradě, jistě vás budou zajímat jednotlivé podmínky, které je třeba těmto rostlinám zajistit. Ideální je umístit dlužichu do stínu či polostínu. Dlužicha na slunci může prospívat, nicméně při dlouhodobém úpalu může vadnout.

Z hlediska půdy je vhodné vsadit na vlhkou a kyprou půdu, která je bohatá na humus. Především výrazně zbarvené odrůdy si libují v půdě obsahující vyšší podíl humusu. Dejte si pozor na to, aby půda příliš nevysychala a zároveň nebyla ani příliš zamokřená. Po výsadbě pamatujte na vydatnou zálivku do doby, než rostlina dostatečně zakoření.

Dlužicha v květináči

Dlužichu lze bez problémů pěstovat také v nádobě a tímto způsobem si ozdobit třeba balkon, terasu nebo vstup do domu. Pamatujte na to, že při pěstování v květináči tyto rostliny vyžadují dostatečnou zálivku. Na druhou stranu ale nesnáší přemokření. Na zimu je vhodné nádoby chránit prostřednictvím netkané textilie.

Dlužicha druhy

V současné době je známo velké množství druhů dlužichy, které mohou dosahovat nejrůznějších odstínů zbarvení. Díky svým krásným listům poslouží jako atraktivní půdopokryvné rostliny v průběhu celého roku.

Dlužicha krvavá

Dlužicha krvavá (Heuchera sanguinea) dosahuje do výšky kolem 25 cm. Zaujme svými drobnými jasně červenými květy a zářivě zelenými listy. Dostupná je v nespočtu různých kultivarů. Například dlužicha krvavá ´Leuchtkäfer´ vyniká svými vysokými střapci květů, které zaujmou svou sladkou vůní. Odrůda dlužichy krvavé ´Ruby Bells´ zaujme svými červenými zvonkovitými květy, které vyrůstají na vysokých stoncích.

Dlužicha červenolistá

Dlužicha červenolistá je pěstována zejména pro své krásně tvarované sytě barevné listy. Stejně jako u jiných druhů si můžete vybrat z několika různých kultivarů. Například kultivar ´Amber Waves´ vyniká svými nádhernými oranžovými listy.

Dlužicha americká

Dlužicha americká je další velmi vděčná trvalka, které se daří v polostínu. Tmavší odrůdy přitom poměrně dobře snáší i přímé slunce. Zajímavým kultivarem je například ´Palace Purple´ s krásnou purpurovou barvou. V zahradě jistě vynikne také odrůda ´Dale Strain´, jejíž listy mají výraznou olivově zelenou žilnatinu.

Kromě toho můžete svou zahradu ozvláštnit také odrůdami, které vznikly mezidruhovým křížením. Například odrůda ´Marmalade´ se na jaře zbarvuje do krásné bronzově-oranžové barvy, v létě se mění na růžovou a s příchodem podzimu se část listů zbarví do fialova. Z dalších variant lze zmínit odrůdu ´Electra´ se žlutými listy, ´Berry Smoothie´ má naopak atraktivní růžovofialové listy. Odrůda ´Shangai´ zaujme jedinečnými stříbrnofialovými listy.

Dlužicha stříhání

Pravidelný radikální řez u této rostliny není potřeba. Přesto vás však v průběhu roku drobná údržba nemine.

Kdy stříhat dlužichu

Na jaře můžete rostlině odstranit poškozené nebo odumřelé listy. Pokud se rozhodnete dlužichu na jaře ostříhat, vytvoří si rostlina nové a větší listy.

S čím kombinovat dlužichu

Pestrobarevné listy heuchery v zahradě jednoznačně zaujmou na první pohled. Jednotlivé odrůdy přitom můžete kombinovat s dalšími zajímavými rostlinami. Jednat se může například o okrasné trávy, kdy dlužicha skvěle doplní spíše nižší odrůdy, které si v těchto podmínkách rovněž libují.

Vyjímat se budou také bok po boku okrasných kvetoucích trvalek, jako je například turan, šalvěj, šanta, kakost či hvězdnice. Dlužichy se hodí také do nádob, kde doplní například macešky, nízké hvězdnice, vřesy, bramboříky, astry či chryzantémy.

TIP: Zjistěte více o tom, jak na pěstování aster a vytvořte s jejich pomocí originální kompozici v zahradě.

Načechrané rostliny, které vaši zahradu zahalí do závoje krásných barev. Tak lze stručně charakterizovat čechravy. Tyto zajímavé trvalky vyniknou nejen v záhonech, ale i v blízkosti vodní plochy nebo třeba v nádobě na terase.

Jak pěstovat čechravy, aby se vám odvděčily svými krásnými květy? A na co si dát v tomto ohledu pozor?

Charakteristika čechravy

Čechravy (neboli astilbe) jsou opadavé trvalky pocházející z východní Asie. V závislosti na konkrétním druhu mohou dorůstat výšky od 40 cm do 1 m. Listy čechrav jsou dvakrát až třikrát dělené a přízemní. Květy se na rostlině objevují v průběhu června až srpna.

Je čechrava jedovatá?

Ne, čechrava jedovatá není. Vzhledem k tomu ji lze bez problémů pěstovat i v zahradách, do nichž mají přístup malé děti či domácí mazlíčci.

Druhy čechrav

Čechrava v zahradě může mít mnoho podob. Záleží totiž, pro jaký konkrétní druh se rozhodnete.

Například Astilbe arendsii ´Bella´ zaujme svými krásnými latami drobných růžových květů. O něco světlejší odstín nabídne Astilbe arendsii ´Bressingham Beauty´, u níž mají květy podobu jemných načechraných pírek. Krásného odstínu dosahuje také Astilbe ´Delft Lace´.

Sněhobílými květy se pyšní například odrůda Astilbe arendsii ´Brautschleier´. Bílé květy a vyšší vzrůst nabídne Astilbe arendsii ´White Gloria´, která skvěle vynikne na samostatném záhonu.

Pokud hledáte kultivar, který bude dobře snášet i sušší podmínky, lze doporučit čechravu čínskou. Ta dokáže i v poměrně krátkém čase vytvořit hustý trs. Astilbe chinensis var. Pumila zaujme nápadnými fialovorůžovými květy, které mohou vykukovat například pod stromy či vyššími keříky.

Astilbe japonica 'Köln' si libuje v polostínu a stínu, přičemž bohatě kvete růžovými až tmavě růžovými květy. Astilbe japonica ´Europa´ nabídne spíše pastelovou barvu květů.

Za jednu z nejkrásnějších čechrav je považována Astilbe x arendsii ´Fanal´ s drobnějším vzrůstem a purpurovými květy. Astilbe x arendsii ´Diamant´ zaujme naopak nádhernými bílými květy.

Mezi zajímavé kultivary se řadí také Astilbe x arendsii ´Younique Pink´ se zelenými krajkovými listy a hustými sytě růžovými soukvětími nebo Astilbe ´Spinnel´ s krásně červenou barvou květů.

Vyberte si sazenice čechrav v našem e-shopu a pusťte se do práce. S jejich pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Není se tedy čeho bát

Pěstování čechravy

Čechravě se nejvíce daří v polostínu, snese však i slunné stanoviště. Pokud se pro něj rozhodnete, je třeba dbát na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Z hlediska půdy volte humózní a dobře propustnou variantu. Suché a písčité půdě se vyhněte. Rostlina vyžaduje dostatečnou vlhkost, proto ji nenechte vyschnout.

Před samotnou výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem či jiným organickým hnojivem, díky čemuž se zlepší její struktura a zadržování vláhy.

Kdy sázet čechravu

Ideální období pro zasazení čechravy do zahrady panuje od konce dubna do září. V létě (zhruba od konce června do srpna) se přitom dočkáte krásných květů.

Čechrava po odkvětu

Čechravám se po odkvětu nestříhá květenství. Nového vykvetení totiž tímto způsobem nedocílíte. Pokud naopak květenství rostlině necháme, bude vám dělat radost i během zimních měsíců. Stejně tak se na zimní období neodstraňuje ani nadzemní část s listy, která poslouží jako ochrana rostliny před mrazy.

S čím kombinovat čechravy

Čechravy se skvěle hodí do stinných či polostinných zahrad. Vyjímat se budou u zahradních jezírek a jiných vodních ploch. Skvěle vypadají v kombinaci s trvalkami s podobnými nároky. Doporučit lze například kapradiny nebo bohyšky, které mají shodné požadavky týkající se půdy.

Čechravy lze také vysadit společně s hostami, bergéniemi či popelivkami. Vysoké druhy čechrav skvěle doplní i keřové výsadby. V blízkosti vodní plochy se pak budou čechravy vyjímat po boku dalších tradičních travin. 

Čechrava a škůdci

Čechrava je obecně odolná vůči většině škůdců a chorob. Přesto však rostlina někdy může být napadena mšicemi, slimáky nebo plísněmi. Pokud něco takového zaznamenáte, včas zakročte s použitím vhodného insekticidu či fungicidu.

TIP: Vytvořte si ve své zahradě tu pravou oázu klidu. Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování pivoněk a těšte se z jejich nádherných květů.

Vytvořte si ve své zahradě romantické zákoutí pomocí popínavých růží. Tato královna květin vám ve své pnoucí podobě doslova očaruje. Rostlina skvěle dotvoří třeba vaši pergolu či zídku. Pustit se můžete také do tvorby originální růžové brány.

Zjistěte, jak pnoucí růže pěstovat a na co si dát pozor.

Oblíbené druhy popínavých růží

Pnoucí růže lze v základu rozdělit do dvou kategorií:

První z nich je tvořena těmi odrůdami, které jsou charakteristické spíše méně ohebnými pruty, bohatými květy a zároveň poměrně dlouhou dobou kvetení.

Druhou skupinu tvoří popínavé růže, které disponují velmi dlouhými pružnými výhony a menším seskupením květů. Mezi zahrádkáři bývá tato kategorie pnoucích růží označována jako Rambler či liánovité pnoucí růže.

Co se týče oblíbených druhů popínavých růží, těch existuje hned několik. Zmínit můžeme například popínavou růži Rosa 'Cairo', která na první pohled zaujme svými růžovými květy. Růže 'Coral Dawn' je krásná popínavá rostlina, která se pyšní růžovými květy střední velikosti (zhruba 8 cm).

Z dalších odrůd stojí za zmínku růže 'Crimson Glory'. Ta vytváří poměrně dlouhé výhony pro snadné upínání na mříže, ploty či stromy. Pyšní se krásnými nachovými květy. Růže 'Don Juan' kvete opakovaně a vaši zahradu zbarví do tónů tmavě červené barvy. Růže 'Kimono' zaujme středně velkými květy v růžové barvě, přičemž tato odrůda dobře snáší i polostín.

Další opakovaně kvetoucí popínavou růží je růže 'Parade' s růžovými květy. Hodí se pro tvorbu stěn i porostů na oblouky, treláže či pergoly. Atraktivní růže 'Paul Scarlet' nabízí šarlatově červené květy, přičemž vytváří velmi bujný porost. Květy v tomto případě kvetou ve stejném čase.

Růže 'Sutter´s Gold' potěší záplavou pestrých žlutých až zlatých květů. Z dalších žlutých odrůd lze zmínit růži 'Goldenfinger', která vytváří majestátní sloup plný zářivých květů. Růže 'Ilse Krohn Superior' vyniká svými bohatými bílými květy. A pokud zatoužíte po popínavých růžích v oranžové barvě, doporučujeme kultivar 'Westerland Orange'. V závislosti na konkrétních podmínkách se můžete těšit na květy v meruňkové až lososové barvě.

Vyberte si sazenice popínavých růží a nechte se jejich krásou doslova očarovat

Popínavé růže pěstování

Pěstování pnoucích růží se sice neřadí k těm nejjednodušším zahrádkářským úkolům, nicméně vzhledem ke svému krásnému vzhledu to jistě stojí za zkoušku.

Samotné pěstování popínavých růží můžete zahájit buď na jaře, nebo na podzim. V obou případech doporučujeme používat sazenice v bezlistém stavu. Jednotlivé sazenice se sázejí do předem vyhloubené jamky, do níž je umístíte v takovém náklonu, aby růže rostly směrem k podpoře. K uchycení výhonků můžete používat tyčky nebo třeba praktické plastové úchytky.

Co se půdy týče, růže si nejvíce libují v písčitohlinité půdě s propustnou spodní vrstvou. Obsah humusu by se v této půdě měl pohybovat v rozmezí od 5 do 7 %. Růže vyžadují slabě kyselou až neutrální půdní reakci (to znamená pH půdy 6 až 7).

Pro zdravý růst je důležité zvolit také vhodné stanoviště. Popínavé růži se bude dařit zejména na stanovišti, které směřuje k jihovýchodu či jihozápadu. Důležité je zajistit růži ochranu před větrem. U menších rostlin stín nevadí, nicméně vzrostlé růže potřebují k vykvetení sluneční svit. Dejte si však pozor na celodenní žár, který by mohl květům spíše ublížit.

Pnoucí růže u zdi

Pomocí pnoucích růží můžete ozdobit různé prostory. Vsadit můžete nejen na jejich pěstování u zdi. Tyto rostliny se mohou také ovíjet kolem kmenů, popínat po plotech či pergolách a vytvářet tak nejrůznější romantická zákoutí ve vaší zahradě.

Pokud toužíte po růži pnoucí se po zídce, doporučujeme vsadit na rostliny s tužšími výhony. V tomto případě se rostliny sází od zídky ve vzdálenosti alespoň 10 cm, aby mohlo dojít k dostatečnému proudění vzduchu. Převislé druhy růží pak mohou skvěle splývat ze zídky směrem dolů.

Pnoucí růže stříhání

Aby vám vaše pnoucí růže dělaly radost, je nutné se průběžně zaměřit na jejich řez a údržbu. Jak stříhat pnoucí růže a kdy k jakému střihu přistoupit?

Jarní řez popínavých růží

K prvnímu řezu pnoucích růží se přistupuje nejdříve po třetím roce jejich života. Tehdy již mají nosné stonky pořádnou sílu k pnutí. Řez popínavých růží na jaře zahrnuje odstranění starého a mrtvého dřeva a odřezání nepotřebných bočních větviček.

V rámci omlazovacího střihu popínavých růží se stříhají jeden či dva hlavní stonky přímo u základny rostliny, zhruba 20 cm nad zemí. Malé boční větve stříhejte vždy za třetím očkem.

Podzimní řez popínavých růží

Řez popínavých růží na podzim není výslovně nutné provádět. V tomto období můžete pouze odstranit nevzhledné konce rostliny s odkvetlými květy a případně i výhony, které vám na zahradě překáží.

Škůdci a choroby popínavých růží

Za nejhoršího škůdce nejen popínavých růží jsou považovány mšice. Pokud se u vás v zahradě objeví, můžete se s nimi vypořádat pomocí vhodného postřiku.

Mezi další často se objevující škůdce popínavých růží se řadí padlí růžové. Poznáte jej podle toho, že se na listech a výhonech objevují šedavé povlaky. Další nepříjemnou chorobou je rez růžová, kterou rozpoznáte podle červených výčnělků a rezavých kupek na listech. V obou případech je na místě přistoupit k pálení napadených výhonů a použití vhodného přípravku.

Pnoucí růže může potrápit také černá skvrnitost na listech a výhonech, která vytváří nevzhledné černé a žlutě orámované skvrny.

TIP: Přemýšlíte, s čím budou ladit růže ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na to, s čím tyto rostliny kombinovat.

Zahalte svou zahradu do závoje pestrobarevných květů. Pusťte se do pěstování sasanek, jejichž květy se mohou v závislosti na konkrétním druhu zbarvovat do nejrůznějších odstínů.

Jejich pěstování je navíc nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika sasanek

Sasanka (latinsky Anemone, jinými slovy také anemonka) je zajímavá trvalka, která pochází převážně ze severní polokoule. Tato rostlina je charakteristická svým nízkým až vyšším vzrůstem, který se pohybuje v rozmezí od 10 do 90 cm. Některé druhy disponují hlízami, jiné mají plazivé oddenky, nebo svazčité kořeny.

V závislosti na konkrétním kultivaru mohou květy vyrůstat jednotlivě i v květenstvích. Zároveň mohou dosahovat různých barev, jako je například bílá, žlutá, červená, růžová či modrá.

Chcete i svou zahradu doplnit o nádherné květy sasanky? Vyberte si v našem e-shopu vhodnou odrůdu a pusťte se do pěstování

Sasanka druhy

Se sasankou se běžně setkáme při procházce jarním lesem, kde zpravidla září její krásné bílé květy. Nicméně tyto trvalky jsou dostupné v mnoha různých druzích, které mohou svými pestrobarevnými květy skvěle ozvláštnit každou okrasnou zahradu.

Podle doby květu se sasanky rozlišují na ty, které kvetou na jaře (např. sasanka hajní) a ty druhy sasanek, které svými květy zaujmou především v létě a na podzim (např. sasanka japonská).

Sasanka bílá

Tou pravděpodobně nejznámější sasankou s bílou barvou květů je sasanka hajní. Kromě toho se může jednat také o sasanku lesní, sasanku baldenskou či sasanku trojlistou.

Sasanka červená

Krásnými červenými květy si vaše srdce jistě získá sasanka červená Anemone ´Hollandia´. Ta se pyšní červenými květy s charakteristickým bílým páskem ve spodní části okvětního lístku. Další možnou odrůdou v této kategorii je například sasanka věncová Governor. Do této kategorie může patřit také sasanka hupejská, jejíž květy mají různé odstíny červené, růžové či bílé.

Sasanka žlutá

Ze žlutých sasanek stojí za zmínku například sasanka pryskyřníkovitá, která kvete krásnými žlutými květy. Je skvělou volbou zejména do zahrad lesního charakteru.

Sasanka modrá

Mezi sasanky modré se řadí ty, jejichž květ se zbarvuje do krásné modrofialové barvy. Pokud po takové rostlině toužíte i vy, můžete se rozhodnout například pro odrůdu Anemone ´Lord Lieutenant´. Krásný modrý kultivar se skrývá také pod označením Anemone ´Mr. Fokker´

Sasanka růžová

Chcete svou zahradu rozzářit růžovými květy? V tom případě vás možná zaujme Anemone Hupehensis ´Serenade´. Tato romantická trvalka potěší pěstitele krásnými květy během celého léta až do poloviny podzimu. Růžovou barvu květů může získat také anemonka japonská.

Pokud se nedokážete rozhodnout pro jednu barvu sasanek, můžete vsadit na mix barev. Směs Anemone ´DE CAEN´ zaujme květy v modré, červené a bledě růžové barvě.

Pěstování sasanek

Podmínky pro pěstování anemonky se liší podle toho, pro jakou konkrétní odrůdu se rozhodnete. Jarní sasanky si libují spíše na slunném místě, sasankám kvetoucím později se daří spíše v polostínu. Doporučujeme zasazovat cibulky sasanek do zhruba dvojnásobně až trojnásobně větší hloubky, než jaká je jejich vlastní velikost.

Umístění sasanek se liší v závislosti na konkrétním druhu. Některé jsou vhodné do skalky, jiné se hodí spíše pod stromy a keře a další jsou určeny na záhon.

Z hlediska zálivky je vhodné přistoupit k pravidelné mírné zálivce, a to až do zatažení listů. Vsadit můžete také na přihnojení živinami. Sasanky kvetoucí na jaře se přihnojují na podzim, naopak sasanky kvetoucí na podzim se přihnojují na jaře.

Kdy kvetou sasanky

Doba květu závisí na zvoleném druhu sasanky. U jarních odrůd se květy objevují mezi únorem a dubnem. U později kvetoucích odrůd je to zhruba na konci léta.

Přezimování sasanek

Ke konci podzimu listy sasanky přirozeně zhnědnou. Tehdy nastává ideální čas pro jejich zastřihnutí a zároveň rostlinu přestáváme zalévat. Na zimu je vhodné rostlinu zakrýt lehkým krytem. K tomuto účelu může posloužit například sláma, stará tráva či chvojí.

Jak vidíte, pěstování sasanek není nic složitého a jistě si s tím poradíte. Na oplátku se vám tyto rostliny odvděčí svými krásnými květy, které perfektně ozdobí vaši zahradu.

TIP: Mezi další krásné jarní květiny se řadí také pivoňky. Odhalte, jak na úspěšné pěstování pivoněk a vytvořte si ve vaší zahradě krásné scenérie.

Chcete svou zahradu ozvláštnit zajímavým stromem a zároveň nechcete čekat příliš dlouho? V tom případě jsou právě pro vás určeny rychle rostoucí dřeviny.

Zjistěte, jaké varianty se v tomto směru těší popularitě a odhalte základní pravidla pro jejich pěstování.

Pěstování břízy

Bříza se řadí mezi oblíbené opadavé stromy, a to především díky svému nápadnému dekorativnímu kmenu. Ten na první pohled zaujme bílou kůrou, která se v tenkých vrstvách odlupuje. Pokud se řadíte mezi alergiky, je třeba zpozornět. Kvetoucí bříza je totiž považována za jeden z nejsilnějších alergenů.

Z hlediska stanoviště je vhodné volit slunné místo. Břízy však dobře snesou také polostín. Co se půdních podmínek týče, nejsou břízy příliš náročné. Těmto stromům se bude dobře dařit téměř v jakékoliv půdě.

Počítejte s tím, že bříza disponuje poměrně rozsáhlým kořenovým systémem, který se objevuje všude v okolí. Vzhledem k tomu je obtížné vzrostlou břízu přesadit. Proto doporučujeme sazenice bříz už na začátku umístit na stanoviště, kde také zůstanou.

Druhy břízy

U nás se můžete nejčastěji setkat s břízou bílou. Ta vyniká svou velkou přizpůsobivostí, díky čemuž se může vyskytovat v typově velmi odlišných lokalitách.

V menších zahradách bývá často pěstována odrůda Youngii, která zaujme svým převislým deštníkovitým růstem. Odrůda Fastigiata pak zaujme velmi úzkým sloupovitým vzhledem, přičemž dosahuje výšky až 15 metrů. Zajímavá může být také bříza papírová, která své jméno dostala díky velkým odlupujícím se bílým plátům kůry, které svým vzhledem i funkcí připomínají právě papír.

Jak rychle roste bříza

Bříza může za ideálních podmínek dosáhnout výšky až 30 metrů. Samotná rychlost růstu pak přirozeně závisí na mnoha faktorech, mezi které se řadí půda, klimatické podmínky, dostupnost vody či živin. Obecně lze říct, že přírůstek činí zhruba 1,5 metru ročně.

Pěstování cypřiše

Cypřiše jsou skvělým pomocníkem v případě, kdy chcete rychle docílit efektního živého plotu. Tyto dřeviny zaujmou svou kompaktní a úzkou korunou, která je právě k tomuto účelu zcela ideální. Pro vytvoření kvalitního živého plotu bude třeba vysadit více jedinců v řadě nebo ve skupině. Rozhodnout se můžete jak pro jeden druh cypřiše, tak i kombinaci několika různých odrůd.

Při výsadbě cypřiše do zahrady dbejte na to, aby se jednotlivé stromy svými spodními větvemi dotýkaly. K zálivce přistupujte pravidelně, dejte si však pozor na přemokření stromů. Cypřiše také nesnáší přesušení. K přesazení do venkovního prostředí přistupujte na jaře, kdy už jednotlivé rostlinky začínají obrůstat. V zimních měsících lze doporučit cypřiše zazimovat pomocí nahrnutého mulče nebo listí ze zahrady.

Využijte online prodej cypřišů v našem e-shopu a vyberte si kousek, který vám v zahradě bude dělat radost

Druhy cypřišů

Z hlediska druhů cypřišů máte rozhodně z čeho vybírat. Pomyslnou sázkou na jistotu může být cypřiš stálezelený. Díky svým technickým a dekorativním vlastnostem je v zahradách velmi oblíbený.

Z dalších populárních odrůd stojí za zmínku cypřiš Leilendův, který nabízí roční přírůstek až 50 - 80 cm a skvěle se hodí ke tvarování. V zahradách bývá hojně pěstován také cypřišek Lawsonův, který se právem řadí mezi nejkrásnější sloupkovité rostliny.

Jak rychle roste cypřiš

Rychlost růstu pochopitelně závisí na zvolené odrůdě a také podmínkách, které rostlině dopřejeme. Obecně lze říct, že se průměrný roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 30-50 cm.

Pěstování katalpy

Katalpa je krásný strom, který na první pohled zaujme svými velkými srdcovými listy, výraznými květy i plody. Díky své zvláštně tvarované koruně vám přitom v zahradě zprostředkuje potřebný stín. Ostatně právem bývá někdy označována jako takový živý slunečník.

Výhodou katalpy jsou bezesporu její velmi nízké nároky na pěstování. Zasadit ji lze prakticky kamkoliv. Rovněž jí vyhovuje prakticky jakýkoliv typ půdy. Dobře snáší kyselejší i vápenitou půdu. Jen si dejte pozor na to, aby byla půda dostatečně kyprá a strom mohl zapustit kořeny dostatečně do hloubky. Ve výživné půdě bohaté na humus budou semena katalpy obecně lépe prospívat.

Z hlediska stanoviště volte spíše slunné. Jelikož má katalpa raději sucho, myslete také na vhodný systém odvodnění. Během prvního roku po výsadbě ji ale zalévejte pravidelně. Mladé dřeviny můžete také přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Druhy katalpy

Existuje mnoho druhů katalpy, pro jejichž pěstování se můžete rozhodnout. Za zmínku stojí například katalpa trubačovitá pocházející ze Severní Ameriky. Mezi populární druhy se řadí také katalpa vejčitá, katalpa nádherná či katalpa červenající.

Jak rychle roste katalpa

Tak jako u jiných dřevin, i v tomto případě záleží na podmínkách, které stromu dopřejete. Obecně lze ale říct, že se roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 50 cm.

Pěstování vrby

Mezi rychle rostoucí dřeviny do zahrady se řadí také vrba. Ve volné přírodě na ně často narazíte v blízkosti břehů řek, u rybníků, vlhkých luk, lužních lesů či rašelinišť. Přečtěte si náš článek zaměřený na pěstování vrby. Případně na vás pestrá nabídka vrb čeká v našem e-shopu.  

Pěstování tavolníku

Mezi další rychle rostoucí a zároveň nenáročné dřeviny do zahrady se řadí tavolník. Zjistěte, jak na pěstování tavolníku a na co si dát pozor v našem článku.

Pěstování javoru

Javor se řadí mezi krásné stromy, které rozzáří vaši zahradu. Vybírat můžete mezi javory různých druhů. V našem článku se také dozvíte, jak na pěstování javoru a na co si dát pozor.

Rychle rostoucí stromy na topení

Chcete pěstovat stromy především na praktické využití, tedy topení? I v tomto případě pro vás bude rychlost růstu důležitým faktorem při výběru. K tomuto účelu se skvěle hodí zejména rychle rostoucí listnaté stromy, které u nás nejsou původním druhem. Jednat se může například o topoly, pajasan či Turkestánský jilm (známý také jako jilm sibiřský) a paulovnie plstnatá.

Turkestánský jilm je charakteristický rychlým růstem, přičemž za jeden rok povyroste až o 2 metry. Jeho pěstování je poměrně nenáročné, nicméně může mít trochu vyšší nároky na vláhu. Navíc velmi dobře snáší řez a uříznuté větve lze tedy průběžně používat na topení. Z domácích odrůd stojí za zmínku například olše, vrby či líska.

Nabídka rychle rostoucích dřevin je skutečně široká. Ať už toužíte po zajímavém stromu do zahrady, chcete si rychle vypěstovat živý plot nebo třeba sháníte stromy na topení, přijdete si na své. Stačí si jen vybrat takovou variantu, která bude odpovídat vašim potřebám.

S měsíčkem lékařským se nepojí pouze jeho využití v domácí medicíně. Pěstován bývá i pro své kulinářské využití a krásný vzhled, který vynikne i při jeho řezu do vázy. Navíc je pěstování této bylinky nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Zjistěte, jak postupovat, kam bylinku umístit a jak o ni správně pečovat.

Charakteristika měsíčku lékařského

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je jednoletá (někdy dvouletá) bylina, která dosahuje výšky až 50 cm. Pyšní se podlouhlými listy a bohatě větvenými lodyhami. Květy mají charakteristickou žlutou až oranžovou barvu. Původ měsíčku není úplně známý. Pravdou ale zůstává, že jeho sílu využívali již staří Egypťané.

Využití měsíčku lékařského

Měsíček lékařský bývá mnohdy využíván v gastronomii a také léčitelství. Pokud je řeč o koření, tato bylinka se používá jako náhrada drahého šafránu. Díky své barvě pak najde uplatnění při výrobě různých druhů potravin.

Kromě toho se z měsíčku lékařského často vyrábí masti, odvary a tinktury. Například odvar z měsíčku se může používat jako obklad při ranách či pohmožděninách. Čaje se využívají při onemocnění jater nebo třeba pro podporu zlepšení trávení. Měsíčkové masti pak nachází uplatnění u osob, které trápí například akné, omrzliny, spáleniny či popraskaná kůže.

Nakupte si semínka měsíčku lékařského a buďte včas připraveni na novou pěstitelskou sezónu

Měsíček lékařský výsev

Výhodou měsíčku lékařského jsou jeho velmi nízké nároky pro pěstování. Tuto bylinku můžete pěstovat jak na zahradě v záhoně, tak i v nádobách na balkoně nebo za oknem. Nejvíce se bylince daří na slunném stanovišti, zpravidla však snese i stinná místa. Z hlediska půdy je ideální volbou vápenitá a dobře propustná varianta. Naopak těžké a zamokřené půdy nesnáší dobře.

Co se týče samotného výsevu na záhon, můžete k němu přistoupit v březnu. Výsev provádějte po špetkách do sponu o velikosti zhruba 15 × 50 cm. Semínka při výsevu jemně zatlačte do půdy. Klíčení rostliny trvá zhruba 10 až 14 dní, první květy můžete zaznamenat po zhruba 10 až 12 týdnech. Alternativou je podzimní výsev měsíčku lékařského, kdy se květy objeví již v dubnu nebo květnu.

Měsíček lékařský pěstování v květináči

Alternativou k pěstování v záhoně je pěstování měsíčku lékařského jednoduše v květináči, který umístíte na balkon či terasu. V tomto případě nezapomeňte rostlině zajistit dostatek slunečních paprsků, živin a zálivky. Pokud se rozhodnete pro pěstování ve velké nádobě, vybavte ji ve spodní části drenáží. Vhodné je také zasazení do samozavlažovacích truhlíků.

Měsíček lékařský v zahradě

Při pěstování měsíčku lékařského v zahradě nezapomeňte okolní půdu pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. V suchém období pamatujte na pravidelnou zálivku, i když rostlina zpravidla zvládne i několik dní bez zalévání. Abyste prodloužili dobu kvetení, je na místě průběžně odstraňovat odkvetlé květy. Pokud necháte poslední zásobu květů dozrát a vysemenit, v dalším roce se nemusíte výsevem zabývat a o vše potřebné se postará příroda sama za vás.

V zahradě bývá tato bylinka hojně pěstována i pro své dezinfekční vlastnosti. Dokáže totiž do jisté míry dezinfikovat půdu a odpuzovat háďátko, proto bývá pěstována společně s bramborami. Zároveň měsíček lékařský odpuzuje mšice a mravence a chrání před plísněmi rajčata a okurky.

TIP: Zorientujte se v rozsáhlé nabídce letniček a pořiďte si ty pravé letničky do nádob, kterými ozdobíte svou terasu či balkon.

Podlehli jste kráse těchto nádherných rostlin, které vám učarovaly díky nádherným květům? Ještě je nepěstujete? Myslíte si, že nemáte dostatek informací o jejich nárocích na pěstování? Poradíme vám základní pěstitelské rady, aby i váš záhon byl zajímavý, aniž by šlo zrovna o japonskou výsadbu.

Charakteristika rododendronů

Rododendrony (Rhododendron) pocházejí z Asie, ale rostou po celém světě. Rod zahrnuje až 900 druhů stálezelených až opadavých stromů a keřů. Vzhledově vám je nemusíme zvlášť představovat. Typické jsou pro ně kopinaté, lesklé, tmavě zelené listy různé délky. Pěstují se zejména pro atraktivní a voňavé květy, které vyrůstají jednotlivě nebo ve shlucích od konce jara do léta. Květy jsou různé barvy i velikosti. V češtině bývají rododendrony někdy označovány také jako pěnišníky.

Prohlédněte si aktuální nabídku nádherných rododendronů v našem e-shopu

Rododendron druhy

Rododendrony najdou uplatnění ve skalce či na záhonech. Hodí se také do stinného kouta, pro tvorbu živých plotů a neformálních clon a také jako solitéra. Rododendrony lze pěstovat i v nádobě na terase. Rozdělují se do několika skupin, ale nejznámější jsou 4 skupiny:

Stálezelené rododendrony

Rododendrony Vireya

Azalky

Azaleodendrony

Většinou jde o mrazuvzdorné druhy. Kromě skupiny Vireya, které se pěstují v zimní zahradě nebo ve studeném skleníku. Moc hezky také vypadá, když se rozhodnete pěstovat rododendron na kmínku.

Jak zasadit rododendron

Rododendrony vyžadují vlhké, dobře propustné, humidní kyselé půdy s podílem listovky. Je zapotřebí je vysazovat do polostínu a mělce. Nesnášejí hlubokou výsadbu a trvalý tmavý stín. Místo výsadby by mělo být chráněno před silným větrem.

Po odkvětu odstraňujte odkvetlé květenství, vyloupnutím. Během kvetení dopřejte dřevinám hnojivo určené pro rododendrony. Na jaře můžete dlouhé výhony odstranit stříháním.

Nejdůležitější je podzimní a zimní zálivka během dní, kdy nemrzne. Na zimu je můžete zastlat v kořenové části listím. Zejména mladé výsadby, protože mělce koření. Bohužel je napadají  choroby a škůdci, proto jim věnujte dostatečnou péči a pravidelně je kontrolujte.

Rododendron přesazování

K otázce jak pěstovat rododendron patří také nutnost přesazování. Kdy přesadit rododendron? Jednoduše tehdy, pokud již přerostl stanoviště, nebo se mu třeba na vámi zvoleném stanovišti nedaří. Tato rostlina snáší přesazení dobře v případě, že jej provedete na podzim nebo na jaře. V období přesazování by ale nemělo mrznout.

A jak přesadit rododendron? Při přesazování rostliny postupujte tak, že svážete větve, aby se vám při přenášení nezlomily. Následně opatrně rýčem obryjte kořenový bal. Jakmile se celý uvolní, rostlinu přesuňte na dostatečně velkou plachtu. Jejím prostřednictvím pak můžete rostlinu přetáhnout na nové místo. Nově zasazené či přesazené rododendrony nepotřebují přihnojovat.

Žloutnutí rododendronu

Pokud listy žloutnou, půda je pravděpodobné vápnitá, případně jej zaléváte tvrdou vodou s vysokým obsahem vápníku.

Proč nekvete rododendron

I když se snažíte rostlině zajistit ty nejlepší možné podmínky, může se stát, že vám nebude kvést. Důvodem může být například situace, kdy rostlině odstraňujete opadané listy.

Druhým důvodem, proč rododendron nekvete, může být nezaštipování odkvetlých květů. Ty je třeba odstraňovat vždy po odkvětu, abyste dosáhli lepší násady květů v následující sezóně. Při zaštipování je nutné postupovat velmi opatrně, abyste náhodou nepoškodili či dokonce nevylomili pupeny, které jsou již připravené k rašení.

Pokud rododendron na zahradě již máte a nekvete, zkuste jej přesadit, začít na jaře zalévat vhodným hnojivem, doplnit mu kyselou půdu s pH 4,5 - 5,5, zkontrolovat zda je, byl zasazen mělce nebo nebyl vysazen v tmavém stínu.

Stříhání rododendronů

Nejvhodnějším obdobím pro omlazovací řez rododendronu bývá okamžik chvíli po odkvětu. To znamená v průběhu června a počátku července. Pokud byste řez provedli příliš brzy na jaře, mohli byste nové výhony vystavit riziku omrznutí a zaschnutí.

Větve, které budete stříhat, zkraťte na délku 30 až 60 cm. Pamatujte na to, abyste na větvích ponechali čípky, z nichž bude moct rostlina později obrazit a vytvořit shluk nových výhonů.

Dejte si pozor na to, abyste rododendron nevystavovali radikálnímu řezu. Vždy řez provádějte postupně. Zmlazování keře tedy můžete klidně rozložit do období 2 až 3 let.

Rododendron přezimování

Rododendrony je vhodné v zimních měsících chránit před mrazy. Jak přesně?

Přezimování rododendronu

Rostlinám můžete dopřát čerstvou rašelinu nebo mulč. Díky tomu ochráníte velmi mělké kořeny rostliny. Pokud se rozhodnete v zimě rododendron zalévat, vždy se rozhodněte pro velmi malé dávky vody. Zároveň zalévejte rostlinu pouze ve dnech, kdy nehrozí silné mrazy.

Jak vidíte, rododendrony jsou opravdu nádherné a vaši zahradu dokáží proměnit k nepoznání. Proto určitě neváhejte a vysaďte si tento keř do zahrady i vy.

Tip: Pěstujete v zahradě vistárii a nekvete vám? Poradíme jak ji přimět kvést.

Ginkgo biloba je mimořádně silný strom. Zajímavostí je, že se jednalo o jedinou dřevinu, která přežila po útoku atomové bomby v Hirošimě. Roste velmi pomalu, nicméně nakonec může dosáhnout výšky až 30 metrů. Kromě toho lze však pěstovat i zakrslé odrůdy, které můžete tvarovat jako bonsaj.

Zjistěte, jak při pěstování tohoto stromu postupovat a na co si dát pozor.

Charakteristika jinanu dvoulaločného

Ginkgo biloba (neboli jinan dvoulaločný) se řadí k nejstarším stromům na zemi. Pyšní se vysokou odolností vůči přírodním živlům, klimatickým změnám a také nejrůznějším chorobám. Zajímavostí je skutečnost, že i když na první pohled nevypadá jako jehličnan, řadí se právě mezi jehličnaté stromy. Jednotlivé jehlice jsou totiž již natolik zploštělé, že připomínají spíše listy.

Listy ginkgo biloby mají tvar dvoulaločných vějířů a bývají poměrně velké. V letních měsících se vybarvují do krásné svěže zelené barvy. Na podzim pak přirozeně žloutnou a postupně opadávají.

Vyberte si sazenice jinanu dvoulaločného a pusťte se do jeho pěstování i u vás doma

Jinan dvoulaločný pěstování

Jinan dvoulaločný je ve východní Asii považován za posvátný strom. Často se proto vysazuje v blízkosti místních chrámů. Pěstovat jej však lze i v našich podmínkách. Vybrat si můžete z různých variant - některé druhy jsou převislé, jiné zakrslé a jiné mají různě tvarované listy.

Jinanu dvoulaločnému se nejlépe daří v propustné sušší jílovité půdě. Zpravidla dobře snáší i znečištěné ovzduší a zasolené půdy. Vyhněte se ale trvalému stínu a přemokření. Libuje si spíše na teplejších stanovištích, ale je mrazuvzdorný do zhruba -20 °C. Stromy existují buď samčí, nebo samičí. Pro zasazení do blízkosti domů lze však doporučit pouze samčí rostliny. Plody samičích stromů totiž mohou nepříjemně zapáchat.

Jinan dvoulaločný má tendenci růst spíše pomalu. Za rok průměrně přirůstá zhruba 30 cm. Poprvé začíná strom plodit zhruba ve svých 35 letech. Pokud chcete používat listy, je vhodné je sklízet na konci léta, případně časně na podzim (než začnou měnit svou barvu).

Nově vysazený strom potřebuje pravidelnou zálivku, dokud nedojde k zapuštění hlubokých kořenů. Poté je možné jej zalévat pouze během suchých letních měsíců. Zpravidla také není třeba používat hnojivo, jelikož ginkgo biloba dokáže všechny potřebné živiny čerpat z půdy.

Ginkgo biloba pěstování v květináči

Jinan dvoulaločný lze pěstovat nejen volně v půdě, ale i květináči. Požadavky pro pěstování jsou v mnohém podobné, v některých ohledech se však liší. Předně je třeba zvolit dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory. Rostlina v květináči totiž potřebuje pravidelnou zálivku, a to obzvláště v době jejího aktivního růstu.

Ginkgo biloba stříhání

Pokud chcete jinan dvoulaločný udržet v přiměřené velikosti, můžete jej velmi snadno udržovat řezem. Střih totiž snáší skvěle a i z toho důvodu se mnohdy pěstuje jako efektní bonsaj.

Pamatujte na to, že každá odrůda stromu má svůj přirozený obrys. Sloupovité stromy například rostou v úzkém tvaru sloupu, jiné odrůdy mohou mít spíše pyramidový, nebo deštníkový tvar. Ořezávat můžete všechny větve, které zdánlivě konkurují hlavnímu kmeni. Odstraňovat lze také malé vzpřímené stonky vyrůstající ze země (tzv. přísavky). Nezapomeňte průběžně odstraňovat také všechny větve, které vypadají mrtvé nebo slabé.

Plody ginkgo biloby

Jak jsme již zmínili, ze samičích květů dozrávají plody, které příliš nevoní. Disponují poměrně masitou slupkou, která kryje jedlý bílý oříšek. Tyto oříšky bývají ve východní Asii považovány za pochoutku. Jejich chuť lze připodobnit kaštanům, některým chutnají jako kombinace edamame, brambor a piniových oříšků. Jelikož jsou mírně toxické, lze najednou konzumovat pouze několik semen. 

TIP: Hledáte spíše osvědčenou klasiku? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na túje, které se často používají k optickému oddělení prostoru.

Ozdobte svůj vstup do domu, terasu nebo třeba balkon. Jednou z možností jsou okrasné trávy, mezi které se řadí i majestátní ozdobnice čínská. Zjistěte, jak na její správné pěstování, jak ji připravit na zimu a kdy ji zastřihávat.

Charakteristika ozdobnice čínské

Ozdobnice čínská se právem řadí k jedněm z nejoblíbenějších okrasných trav. Kromě svého dekorativního vzhledu potěší také nízkými nároky na pěstování. Ozdobnice čínská původně pochází z východní Asie, přičemž v dnešní době je známo velké množství jejich kultivarů. Jednotlivé odrůdy se liší zejména svou výškou, tvarem, barvou listů a květů.

Rané odrůdy ozdobnice čínské kvetou v srpnu a září velkými květenstvími se stříbrnou až hnědočervenou barvou. Pozdní kultivary kvetou jen výjimečně. Jakožto okrasná tráva se rovněž v průběhu roku mění. Zatímco na jaře má krásně svěží zelenou barvu, během roku listy tmavnou a na podzim se zbarvují do nejrůznějších odstínů.

Prohlédněte si majestátní ozdobnice čínské v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí i vaši zahradu

Pěstování ozdobnice čínské

Ozdobnici čínské se nejlépe daří na slunném, případně mírně zastíněném stanovišti. Pokud ji vysadíte do polostínu, je třeba počítat s tím, že méně pokvete. Z hlediska půdy tato rostlina není nikterak náročná. Pouze je třeba si dát pozor na dlouhodobě zamokřenou půdu, v níž by mohla uhnívat. Volte ideálně dobře propustnou běžnou půdu s dostatečným množstvím živin. V sušších chudších půdách budou trsy ozdobnice přirozeně menší. Rostlinu stačí zalévat pouze na začátku vegetace a v případě velkého sucha.

Než nastane zimní období, můžete ozdobnici čínskou svázat. Díky tomu zabráníte tomu, aby jednotlivé trsy vlivem sněhu rozklesávaly. Ozdobnice sice nevyžadují sezónní hnojení, nicméně kvalitní kompost v jarních měsících rostlině určitě dopřát můžete.

Nejznámější kultivary ozdobnice čínské

Kultivarů ozdobnice čínské existuje opravdu spousta. K těm nejznámějším se řadí například ´Zebrinus´ charakteristický svými příčně pruhovanými listy.

Kultivar ´Variegatus´ zaujme štíhlými trsy, které dorůstají až do výšky 170 cm. Jeho listy jsou podélně zelenobíle pruhované a obloukovitě převisají. V našich podmínkách ovšem kvete jen výjimečně.

´Silbertum´ se pyšní listy širokými zhruba 2 cm. Jednotlivé listy mají uprostřed světlý pruh.

Pokud se poohlížíte po spíše drobnějším kultivaru, můžete vsadit například na ´Flamingo´. Jeho trs dorůstá do výšky 90 cm. Zaujme svým bohatým květenstvím. Laty jsou nejprve růžové až vínové, později se vybarvují do krásného stříbřitého odstínu.

Pokud naopak hledáte skutečně vysokou okrasnou trávu, můžete se rozhodnout pro ozdobnici obrovskou. Její nároky na pěstování se od ozdobnice čínské prakticky neliší.

Ozdobnice čínská v květináči

Ozdobnice čínská patří mezi typické solitérní trávy. Vzhledem k tomu v zahradě nejlépe vynikne v podobě jednotlivých trsů na pečlivě posečeném trávníku. Přesto se však můžete rozhodnout pro její pěstování v květináči a tímto způsobem ozdobit například váš balkon či terasu.

Vždy však pamatujte na správný výběr nádoby. Květináč by měl být dostatečně velký, aby bylo možné zajistit zdravý a kvalitní růst ozdobnice. Dostatečná šířka je poté klíčem k tomu, aby si rostlina dokázala vytvořit kvalitní kořenový systém. Květináč by také měl mít na dně drenážní vrstvu, díky níž rostlině zajistíte adekvátní vlhkost.

Ozdobnice čínská jak rychle roste

Rychlost růstu ozdobnice čínské může záviset nejen na konkrétním kultivaru, ale i podmínkách, které jí dopřejeme. Obecně lze říct, že roční přírůstek činí zhruba 10 cm.

Ozdobnice čínská kdy stříhat

K zastřihávání ozdobnice čínské se doporučuje přistoupit na jaře, jakmile pominou poslední mrazy. V té době seřízněte celý trs zhruba 10 -15 cm nad zemí. A kdy naopak ozdobnici čínskou rozhodně nestříhat? Na podzim, stejně jako ostatní okrasné trávy.

TIP: Pamatujte na správné zazimování okrasných trav, abyste se z jejich krásy mohli těšit i příští rok. Zjistěte, jak postupovat.