října 2014

      Hra světla a stínu v zahradě má podstatnou roli. Umocňuje jednotlivé kompoziční prvky a zahradní partie. Jiný pohled se Vám naskytne na trvalkový záhon, když je přes den zalitý sluncem a jiný večer díky večernímu osvětlení. Totéž můžete docílit, pokud chcete po večerech zviditelnit dominantu zahrady, strom, plastiku, záhony, nebo si posedět v příjemném osvětlení na terase či balkoně. Mezi oblíbené letní osvětlení patří solární lampy. Určitě znáte a možná i používáte ty zapichovací, různých velikostí a v různých provedeních.

Zajímavé jsou i skleněné koule a lampy s mozaikou a různé svítící předměty, které se nahřejí působením slunce a začnou svítit po jeho západu. Životnost je až 1500 nabití. Je to alternativa klasického osvětlení, které je finančně nákladnější, i když trvalejší. Světla samozřejmě osvětlují jen na krátkou vzdálenost, ale vjezd do garáže nebo do vzdálenější části zahrady vám určitě dokáží zvýraznit. S klasickými reflektory a osvětlením v trávníku či v dlažbě byste měli počítat už na začátku realizace stavby chodníků a terénních úprav zahrady. Osvětlit se dá i bazén nebo jezírko. Na to jsou však speciální osvětlovací prvky, které zvládnou i ponoření do vody. Jejich instalaci však ponechte na odbornících. Nešetřete na kvalitě. Zapichovací solární prvky působí dekorativně. Jejich funkčnost je také spíše pro potěšení. Pohodu vytvoříte i zápalnými loučemi a svíčkami, kde kromě klasického ohně vynikne i okolí. Také vás částečně ochrání před hmyzem. Existují také speciální svítící lapače a lampy na chytání létajícího hmyzu. Určitě jste si všimli, že svítící předměty večer lákají noční motýly, komáři a hmyz, kteří dokáží být nepříjemní během sezení na terase nebo v zahradě.

Vybírejte s citem. Všechny doplňky do zahrady by měli mít svůj význam a měly by mít i své místo. Pokud chcete zachovat jejich životnost, na zimu je vyberte ze záhonu. Stačí až v období sněhové pokrývky a nízkých teplot pod bodem mrazu.

      Konec října a mrazíky jsou předzvěstí přicházející zimy a proto je třeba vybírat z půdy všechny letní hlízy a cibuloviny. Nevadí jim povrchní mráz, ale právě ten, kdy už promrzá půda. Všechny mečíky, jiřiny, tygřice a habešské mečíky je nutné z půdy vybrat včas. Hlízy begónií, které jste pěstovali v nádobách, je nutné také uskladnit, seříznout a vybrat z půdy nebo ponechat v nádobách, kde je substrát zcela proschlý. Během slunečných dnů trsy letních cibulovin vykopejte, nechte proschnout a pak odstraňte všechny listy. Nikdy neskladujte hlízy poškozené, měkké, plesnivé nebo přeseknuté během vykopávání. Plíseň nebo jiné houbové onemocnění, by se rychle přeneslo i na jiné hlízy a cibule. Cibule a hlízy můžete uskladnit v suchých hoblinách, pilinách, v bublinkové fólii ve sklepě, kde neklesá teplota pod 0 ° C. Nemusí mít ani světlo, ani závlahu během celé zimy. Pokud máte množství hlíz, můžete trsy rozdělit. V únoru je zkontrolujte a ponechejte ve sklepě. Všímejte si jen hlízy begónií, které je nutné v tom období vysadit do nádob. Nezapomeňte si všechny trsy označit, neboť gladioly a acidantery jsou velmi podobné, protože patří i do stejné skupiny. Pokud je ještě nepěstujete, na jaře si je můžete zakoupit. Pěstují se jednoduše jako jarní cibuloviny, jen je třeba vybírat vždy na podzim z půdy. To samé platí i pro dosny, některé sasanky, orientální lilie, kalách, kaly a frézie. Vysazené cibule zornic je nutné také přesadit do nádob a nadále pěstovat v bytě. Letněné cibule na záhonech zesílily, nabraly dostatek živin a určitě i narostly. V zimním období a začátkem jara se Vám proto odvděčí květy. Lilie není nutné vybírat z půdy, naše zimy přežijí. Náchylné na vlhkost jsou však orientální druhy. Ty proto vyberte do nádob nebo je hned od začátku pěstujte v nádobách.

          Tyto dřeviny vyniknou zejména v podzimním období. Na některých téměř bezlistých větvičkách vyniknou právě plody, které se s posledními paprsky vybarvují a dozrávají. Neměly by chybět v žádné zahradě s celoročním efektem. Plody mají nejen opadavé stromy a keře ale i stálezelené jehličnany a listnáče. Dalšími zajímavými jsou brslen, přísavník, rakytník, skalník, šipky, hloh, jeřabina, mišpule, tis, túje, modříny a smrky, bezinky i hlošina. Mnohé jsou jedovaté, proto pokud se na zahradě pohybují i děti, které by mohly tyto plody nasbírat a sníst, raději se jedovatým jistý čas vyhněte. Naopak je nahraďte dřevinami a keři například ovocnými. Na podzim se dají stále obírat stále plodící maliny a jahody, ostružiny bez trnů. Mnohé můžete využít v dekorativních aranžmá spolu s posledními kvetoucími trvalkami a letničkami a okrasnými travinami, nebo je použijete do věnců a nástěnných aranžmá, které si můžete umístit kromě bytu i do altánku nebo na terasu. Krátký přehled druhů, které můžete vysadit na zahradu pro výjimečný efekt plodů:

Okrasné plody červenými: dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), skalník (Cotoneaster), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), okrasné jabloně (malus), cesmíny (Ilex aquifolium, Ilex crenata "Convex" nebo Golden Queen ").

Okrasné žlutými plody: Cesmína (Ilex aquifolium "Bacciflava"), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea „Soleil d´Or“)

Pokud plánujete vysazovat živý plot, můžete si zvolit i takové dřeviny. Pokud ho budete stříhat, bude méně kvést i plodit, ale několik barevných plodů na něm určitě najdete. Volně rostoucí dřeviny Vám rozkvetou i zarodí. Říjen a listopad je vhodný i na výsadby živých plodů a dřevin do smíšených záhonů.

     Pokud již na záhoně máte trvalky, určitě je vnímáte jako pozitivum dlouhodobého kvetení. Kromě variabilnosti ve výšce, barvě a objemu, který dokážou v poměrně krátkém čase vytvořit, je i fakt, že si takto dokážete vypěstovat pro sebe i pro blízké kvalitní rostlinky, které v podzimním období jednoduše oddělíte od mateřské rostliny a vysadíte na nové místo, kde se mohou opět rozrůstat do krásy. Kromě rozmnožování však vyžadují pozornost během celého roku. V jarním období mnohé vyžadují ostříhání starých listů, aby mohly vyrůst mladé a svěží listy přímo ze země. To platí zejména u aster (Aster), chryzantém (Chrysanthemum), krásnoočko (Coreopsis). V případě suchého jara jim dopřejte závlahu. V době kvetení pravidelně odstraňujte odkvetlé květy a u kompaktních druhů udržujte tvar. Na podzim můžete rostliny rozmnožit, zmenšit jejich objem, přesadit je na vhodnější místo. V zimě určitě zahradu zkontrolujte. V případě vysoké sněhové nadílky rostliny osvoboďte. Nízké skalkové trvalky přikryjte větvemi jehličnanů nebo kartonem. Časem získáte zkušenosti a zjistíte, co všechno daná trvalka potřebuje.

           Podzim je ideální období pro množení trvalek - dělením trsů. Získáme nové rostliny, doplníme prázdná místa v záhoně a zmenšíme velké trsy starších rostlin a tak je podpoříme v růstu a částečně zmladíme. Takto můžeme dělit několik trvalek, jako jsou třapatky, kokardy, echinacey, astry, hosty, heuchera.                                                 

Vybereme si rostlinu vhodnou pro dělení, v tomto případě jde o echinaceu purpurovou  (Echinacea purpurea), nyní by již měla být odkvetlá.

Fotka je z doby kvetení.

Celý trs důkladně a opatrně odkopeme, vyryjeme s celým kořenovým balem a vyjmeme z půdy.

Rostlinu rozdělíme podle velikosti trsu na několik částí. Můžeme použít rýč na proseknutí, nůž nebo opatrně dělit rukou.

Trvalku jsme rozdělili na 3 přibližně stejné části.

Jednu získanou rostlinu můžeme vysadit na původní místo. Při výsadbě použijte kvalitní substrát a dobře upěchujte kolem kořenů.

Rostliny po výsadbě důkladně zalijeme. Už nepřihnojujeme.

Ostatní získané rostliny vysadíme na vhodné slunné místo a během celé suchého podzimu zaléváme, aby do zimy zakořenily. V létě se Vám odvděčí kvetením.

     Určitě znáte ten pocit, když je zahrada dokončena, plochy trávníku se zelenají, květiny kvetou a děti vesele pobíhají po trávníku a hrají si. A vy si už v pohodě můžete lenošit v křesle nebo v houpačce a sledovat tu krásu kolem. Přesto se vám může zdát, že něco zahradě přece jen chybí. Možná jsou to právě ty drobnosti a doplňky, které jednotlivé kompozice nebo prvky, či vjemy umocní a Vám zpříjemní chvíle v zahradě.

Zajímavé jsou právě zvonkohry, které můžete zavěsit na balkon, terasu, do altánku, na houpačku či závěsný květináč. Už při prvním jemném vánku uslyšíte líbeznou melodii. Vybrat si můžete z různých materiálů od dřeva, bambusu, kovu i plastu, dokonce skla. Některé jsou opravdu jednoduché. Vhodné i do přírodních a venkovských zahrad. Do moderní zahrady se hodí kovové a skleněné zvonkohry. V zimním období je raději svěste a uskladněte v bytě. Můžete si jimi zpestřit i zimní zahradu, balkon nebo verandu.

Mezi další a oblíbené dekorace patří sochy, postavičky, předměty z keramiky, kovu. Pozor však na jejich množství a provedení. Ne všechno se hodí do zahrady. Sedm trpaslíků je na jeden záhon opravdu hodně. Ale decentní socha dámy, panny v zajetí pivoňky nebo levandule určitě dojmou. Méně je více, proto umisťujte dekorativní předměty tam, kde je můžete vidět a prostor zbytečně nepřeplňujte.

I okrasná tráva, zajímavý keř dokáže nahradit dekorativní předmět v záhoně. Doplňky z keramiky, sádry před nástupem zimy schovejte do sklepa. Trendy dnešní doby jsou různé. Každý si vnese do zahrady kousek své dětské duše nebo dodá zahradě romantické kouzlo, pokud tam umístí kovový oblouk, po kterém se bude pnout růže. Doplňků je opravdu hodně. Stačí si jen vybrat a zvolit zároveň vhodné místo na terase, balkoně nebo přímo na zahradě v záhoně či v trávníku.

            Možná patříte k těm, kteří disponují jen malým místem v zahrádce a ten jste věnovali již trávníku, který nejpraktičtěji vyhovuje dětem či čtyřnohému miláčkovi. Milujete však i trvalky, pro jejich dlouhodobé kvetení a variabilnost květů. Pokud se jich nechcete vzdát, můžete je vysadit i do nádob. Ty musí být dostatečně velké dle výběru druhu a vhodně umístěné, aby se jim dařilo. Kolují mýty, že trvalkám v nádobách se obvykle nedaří. Pokud splníte základní požadavky, co rostlina potřebuje pro správný růst a úspěch, dá se vypěstovat i v nádobě. Nádoba musí být dostatečně velká s odtokem přebytečné vody a drenážní vrstvou, kterou vytvoříte pomocí keramzitu nebo štěrku, oblázků. Vysypte vhodným substrátem (většinou jim vyhovuje lehký, propustný, s podílem písku). Takto můžete pěstovat hortenzie (Hydrangea), okrasné trávy, třapatky (Echinacea), levanduli (Lavandula), krásnoočko (Coreopsis), třapatky (Rudbeckia), dokonce i různé keře a dřeviny na kmínku. Substrát v nádobě rychleji prosychá, proto je nutné kontrolovat vlhkost. Odstraňováním odkvetlých květenství prodloužíte kvetení vašich oblíbených rostlin. Výborně vyniknou i kombinacích.

          Jarní cibuloviny se vysazují od září až do prosince. Podle počasí, až do trvalého zamrznutí půdy. Vysazují se do hloubky zpravidla podle velikosti cibule. Drobné cibulky jako šafrán, modřence, Scilly se vysazují do hloubky 5 - 7 cm, větší cibule do 8 cm, největší do 10 - 15 cm. Pokud chcete vytvořit smíšenou výsadbu z různých druhů cibulovin (šafrán, tulipány, narcisy) vysazujte je podle velikosti cibulek a jednoduše je vrstvěte nad sebe a přesýpejte zeminou. Nejideálnější je vysazovat do kruhu. Na záhonech vysazujte do plastových košíků určených pro výsadbu cibulovin. Tyto plastové koše různých velikostí mají několik výhod. Cibule jednoduše najdete - kdykoliv spolu, ochráníte je před hlodavci a zabráníte každoročnímu zatahování hlouběji do země, protože to cibule dělají. Kdykoliv je umíte jednoduše z půdy vyjmout a přesadit na jiné místo. Samozřejmě, ve vhodném období k tomu určeném je zárukou dalšího kvetení. Pokud již máte nějaké cibuloviny na záhoně a postupem času let kvetou méně a méně, je to znamení toho, že cibule sestoupila příliš hluboko do země, odkud dokáže vyhnat jen listy ale ne květní pupeny. Musíte je přesadit na jiné místo a vysadit je mělčeji. Dále se mohlo stát, že je napadla nějaká houbová choroba, případně je požírají hlodavci. Pěstováním v plastových košíčcích byste tou zabránili.

Pokud chcete vytvořit záhony cibulovin podobné, jako jsou vysazeny v Nizozemsku, nepotřebujete plastové košíky, ale množství cibulek, velký prostor a vhodnou půdu. Cibuloviny vyžadují slunné místo až řídký polostín. Vyhovují jim propustné lehké až písčité půdy, výživné a kypré půdy, ne trvale zamokřené plochy. Nevyžadují hnojení. Nezapomínejte však na zálivku. Pokud je chcete pěstovat na záhonech pokrytých geotextilií, musíte si uvědomit, že zimu přežijí jen cibule, které pěstujete v lehké písčité půdě. Nedostatek vzduchu, přemokření a zvýšená vlhkost je nepřítelem cibulek. Ty často hynou zejména v těžkých jílovitých půdách, kde je navíc povrch zakryt mulčem. Jarní cibuloviny se výborně kombinují. I když nekvetou dlouho, z různých kultivarů si dokážete vytvořit postupně kvetoucí záhon. Barevně dokážou konkurovat dokonce i letničkám či trvalkám. Jejich vůně je nenapodobitelná. Umíte si jaro představit bez tulipánů a narcisů? Určitě ne, proto je nejvyšší čas na jejich nákup i samotnou výsadbu. Zimu určitě přečkáte s očekáváním na jaro a Váš záhon jistě překvapí nejen Vás, ale všechny, kdo uvidí zahradu plnou zajímavých květů.

Naše rada pro výsadbu lilii: Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější k vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě. Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce, hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují jít do hloubky minimálně 20 cm. Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřenou půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i 50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až potom vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí ani zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře.

          Viděli jste už na záhoně trsy hnědé trávy a měli jste z toho pocit, že majitel něco zanedbal a nechal okrasnou trávu jinak pěknou habitem vyschnout? Nebojte se, jde o atraktivní druh okrasné trávy ze skupiny Carex (ostřice) a čeledi Cyperaceae.

Carex Buchananii - atraktivní ale méně komerčně známá okrasná tráva je opravdu zajímavým doplňkem trvalkového záhonu. Má tenoučké pokroucené listy hnědé až načervenalé barvy, které od začátku pěstování pro laika působí jako vysušené. Dorůstají do výšky 50 - 70 cm a koncem léta dokonce kvetou tenkými hnědými klásky. Carex flagellifera - podobný druh s nahnědlými až červenými listy, ale dosahuje výšky 1 m. Zkuste pěstovat i jiné kultivary, než ty známé a přesvědčte se o jejich vytrvalosti a možnosti jak získat zajímavý prostor i bez zelené barvy. Pro pěstování nejsou náročné podobně jako jiné okrasné trávy. Nízká zálivka, sušší podloží a množství slunce je to, co potřebují. Vyniknou ve štěrkovém záhoně nebo spolu s jinými vysokými travinami či letničkami. Kompozici už necháme na Vás.