ledna 2017

Tato rozkošná sluníčka opravdu patří do trvalkového záhonu zalitého sluncem. Už ve starých venkovských zahradách měla své významné postavení. Máme na mysli nyní klasickou echinaceu purpurovou – třapatku nachovou. Kromě toho, že patří mezi léčivé rostliny, patří mezi typické dlouho kvetoucí trvalky. Po řezu mají tendenci vykvést opakovaně. V posledním období je zaznamenán obrovský vzestup a oblíbenost znovu používat tuto trvalku do záhonů díky novým kultivarům a zářivým barvám.

Echinacea- třapatka se vyznačuje tmavým vystouplým terčem v podobě ježka. Název trvalky pochází z latinského slova ehinops (ježek). Dominuje zejména okvětními jemně převislými lístky, které mohou být různě široké, zvlněné, nebo střapaté a také různých barev. Výjimkou není bílé, žluté, růžové, vínové zbarvení a různé odstíny těchto barev.

Jsou to vyšší trvalky a vyniknou ve skupinových výsadbách. Každoročně vás na trhu překvapí nové a nové kultivary, protože na šlechtění je tato trvalka jako stvořená.

Podlehněte šarmu kultivaru ´Cleopatra´ nebo ´Milkshake´. Nebo chcete pěstovat něco neobvyklého? Pak je pro vás stvořen kultivar ´Southern Belle (R) ´. Květy jsou velmi atraktivní. Terč je tmavě růžový, vypouklý až rozcuchaně působící a z něj vyrůstají převislé dlouhé růžové tenké lupeny typické pro třapatky.

'Milkshake' je opravdu úchvatný kultivar. Terč je plnokvětý, smetanově bílý s oranžovým očkem a z něj vyrůstají převislé dlouhé krémově bílé lupeny.

Nejsou náročné na pěstování. Vysaďte je na slunný záhon, s průměrnou závlahou a středně výživnou půdou. V polostínu budou sice růst, ale ne dostatečně kvést. Dosahují výšky 40-70 cm. Kvete od června do října, často až do mrazů. Listy jsou drsné, podlouhlé a zelené.

Atraktivní je i v zimě, pokud neodstraníte odkvetlé květenství. Na zimu zatahuje a na jaře můžete oříznout celou rostlinu. Rozmnožuje se dobře i semeny. Nově vzniklé kultivary však semeny nerozmnožíte. Tam je vhodné provést jarní dělení trsů. Určitě však stojí za to, začít pěstovat trvalky, které si zamilujete.

Velká zahrada je zajímavá prostorem, volností a také možností používat zajímavé a velkolepé stromy s rozložitými a širokými korunami, které dodají romantický až parkový vzhled. Pokud se obklopuje vzácnou zelení, nebudete potřebovat vysoké ploty, větrné clony, a prachové lapače či žaluzie.

Vhodné kombinace použité přímo z přírody jsou nám nejblíže, tak proč se obklopují vysokými betonovými zdmi a stěnami. Všechno má však své výhody i nevýhody. Mnoho stromů znamená i spoustu listí, drobných větviček, možná i nějaká ta zvířátka, pokud jste v blízkosti lesa nebo na venkově. Nic se však nevyrovná pocitu, že Vaše zahrada je ta nejkrásnější široko daleko a to nejen na jaře ale během celého roku, kdy jednotlivé druhy mění barevné provedení listů.

Každá plocha vyžaduje jednu dominantu, ostatní menší stromy, keřovitá etáž a jiné rostliny, které kvetou a dotvářejí plochu. Velká zahrada zvládne i obvodovou etáž z vysokých stromů. Nejvhodnější je, pokud se střídají druhy jehličnaté s listnatými, samozřejmě v přirozeném poměru, s přihlédnutím na okolí, rozmanitost a dendrologická složení podle oblasti. Každému se může líbit něco jiného a také si ve velké zahradě může dovolit vysadit i enormně velké stromy.

Mezi nejkrásnější však habitem patří mezi jemně převislé stromy jako břízy, vrby, sakury, obecně druhy s názvem Pendula. Pro někoho jsou atraktivní globózní formy platanů, javorů, katalp a lip. Ty jsou menšího až středního vzrůstu. Výši ovlivňuje kmen. Někdo upřednostní nádherně kvetoucí druhy okrasných třešní, jabloní a švestek, magnólie, Paulownia, liliovník, katalpy. Jiného zaujme kůra: břízy, platan nebo i plody, které obohatí zahradu o podzimní efekt a na mnoha si můžete i pochutnat: moruše, jeřáb, fíkovník, jabloně, okrasné jabloně, muchovník. Takto bychom mohli ještě pokračovat. Důležitý je výběr a umístění stromu, stromů v poměru k zahradě, k domu. Pozor na sousední objekty, oplocení, případné stínění. Z jehličnanů jsou krásné cypřiše, borovice, cedry.