+420 533 312 793

prosince 2017

Méně známé popínavé rostliny

Autor: Adriána Francová 26. prosince 2017 Žádné komentáře

Snad každý z nás zná typické a obecně známé popínavé rostliny. Běžně se v zahradě pěstují, jsou oblíbené, ale druhů je však mnohem více a pro mnohé jsou neznámé. Nyní máte možnost poznat jednotlivé popínavé rostliny. Nádherná Tecoma capensis (Tekoma kapská) je zajímavá vždyzelená liána dorůstající až do 7 metrů. Kvete téměř během celého roku nádhernými trubkovitými květy oranžové až červenooranžové barvy. Vhodná na popínání stěn, zdí. Pěstuje se podobně jako trubač kořenující (Campsis radicans).

Lapageria rosea (Lapagerie) je také stálezelená liána, která vynikne na chráněných zdech a stěnách, protože na nechráněných místech ji může poškodit pozdní i brzký jarní mráz, případně slunce v zimních měsících. Vyžaduje kyselou půdu. Vynikne krásnými cukrkandlově růžovými zvonkovitými květy. Pod popínavou rostlinou můžete vysadit podrost rostlin, které ochrání kořeny a budou je udržovat ve stínu. Rostliny musí být kyselomilné. Ideální je použít vřesy a vřesovce.

Méně známá akébie pětičetná (Akebia quinata) je dokonalá popínavka, na jejíž květy nikdy nezapomenete. Nádherně voní a vytváří menší vínově červené květy, které dominují nad listy. Výborná na ploty. Má silné ovíjivé stonky a je poloopadavá. V mírné zimě si své listy dlouho ponechává až do rašení nových. Podobná je akébie trojpočetná (Akebia trifoliata)

Mezi netradiční stálezelené druhy patří: Trachelospermum, Tecoma capensis, Staunton hexaphylla, Pileostegia viburnoides, Lapageria rosea, Holboellia coriacea, Eccremocarpus scaber, Berberidopsis corralina.

Určitě je z čeho vybírat. Klasika je klasika a méně známé druhy si zaslouží být na výsluní a dostat se do povědomí.

Návody na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Vážený zákazníku,

opravdu nám záleží na tom, aby se Vašim novým rostlinám neustále dobře dařilo, a proto Vám poskytujeme zdarma i tyto nové online návody na pěstování rostlin. Jsme si vědomi, že náš návod nemůže plně odpovídat na všechny možné otázky ohledně pěstování zakoupených rostlin. Pokud jste si zakoupili méně známý druh nebo naše informace nepovažujete za dostatečné, zavolejte nám nebo neváhejte sáhnout po dostupné literatuře, případně využijte informace dostupné na internetu, abyste si co nejvíce rozšířili poznatky o charakteru a pěstování vybraného druhu rostliny.

Online návody na pěstování Vám poskytnou nejdůležitější rady, jak se o rostliny postarat, aby Vám ještě dlouho přinášely radost.

V případě jakýchkoliv doplňujících dotazů nás neváhejte kontaktovat telefonicky, abychom Vám mohli promptně poradit. Velmi rádi a ochotně Vám doplníme informace, které jste v našem návodu z jakéhokoliv důvodu nenašli. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů!

Co dělat s rostlinami po vybalení

 Cibulové a hlíznaté rostliny

Trvalky

 

Skalničky

Pokryvné a vřesovištní rostliny

 

Listnaté a jehličnaté okrasné dřeviny

Pěnišníky a azalky 

 

Ovocné stromy a keře

 

Jahody

Maliny a ostružiny 

Hurmi-kaki

 

Paw-paw, Asimina triloba

Popínavé rostliny 

 

Trávy

 

Růže

 

Balkonové rostliny

 

Subtropické rostliny

Tropické rostliny

Hmyzožravé rostliny

Péče o rostliny v nádobách

 

Cypripedium

Goji, Gotu Kola, Klikva / Cranberry

   

                                                                                                                               

 



 

Co dělat s rostlinami po vybalení - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Každá manipulace s rostlinou pro ni znamená určitý traumatický zásah neboli stres. Takovým stresem je samozřejmě i přeprava rostliny v balíku k Vám. Aby se rostlina z tohoto stresu co nejdříve vzpamatovala, obnovila svůj původní růstový potenciál a dobře se aklimatizovala na podmínky svého nového stanoviště, je důležité dodržet několik důležitých zásad.

První minuty v novém domově

K tomu, aby se rostlinám v novém domově zalíbilo, je důležité přátelsky je přivítat. Znamená to, že se k nim po vybalení chováme velmi ohleduplně a s citem.

První tři dny rostliny zásadně nevystavujte přímému slunci. Každý rostlinný druh se nejlépe aklimatizuje v polostínu. Po třech až čtyřech dnech můžete rostliny umístit na definitivní stanoviště. V období aklimatizace rostliny nedržte na větrném místě nebo v průvanu. Na takové zacházení reagují některé druhy okamžitým shozením všech listů.

Pokud zahradním kontejnerovaným rostlinám při přepravě přeschl kořenový bal, rostlinu důkladně zalijte nebo ještě lépe ponořte celý květináč na nějakou dobu do vědra s vodou, aby dobře nasákl. Suchý zemní bal po zasazení jen s problémy absorbuje vodu a předejdete tak možnému zklamání z úhynu rostliny i při navenek dostatečné zálivce.

Exotické balkonové a bytové rostliny pěstované v květináčích na balkóně, terase nebo v bytě zásadně hned nepřesazujte. V prvních dnech je potřeba dbát hlavně na správnou vlhkost kořenového balu. Na přesazování je dost času po několika dnech či týdnech, když je už rostlina aklimatizovaná a i to jen v případě, že se ze spodní strany květináče tlačí ven kořeny a tudíž původní substrát v květináči je důkladně překořeněný.

Zahradní rostliny dodávané jako prostokořenné, tedy bez vegetační nádoby jen se zabalenými kořeny, je nutné na několik hodin ponořit do vědra s vodou a co nejdříve zasadit na trvalé stanoviště. Kořeny takových rostlin nesmějí nikdy úplně oschnout! Pokud nemůžeme rostliny vysadit delší dobu, je lepší je přihrnout zeminou v asi 30 až 40 cm hluboké rýze ve stínu a důkladně zalít. V krajním případě zasadíme rostliny do kontejnerů, z nichž se i po delším časovém období dají vysadit na trvalé stanoviště. I po vysazení do kontejneru ale dbáme na dostatek vláhy.

Hlízy a cibule rostlin po obdržení skladujte až do období výsadby na suchém a větraném místě, nejlépe při teplotě okolo 10 °C. Pokud se cibule dostanou při skladování do vlhkého a teplejšího prostředí, mohou začít hnít, případně růst, což vede často k jejich zničení. Cibule a hlízy teplomilných druhů rostlin sázíme do zahrady až tehdy, když už nehrozí nebezpečí pozdních jarních mrazíků, tj. podle oblasti od konca dubna až do začátku června.

Není třeba se polekat, pokud hned po otevření balíku mají rostliny mírně zažloutlé či povadlé listy. Po pár dnech na světle by se měly z přepravy v balíku vzpamatovat a začít vyhánět nové zdravé listy. Hlavně rostlinky v menších kontejnerech a multipacku mohou být při doručení zvadlé. V takovém případě je jednoduše namočte celé na nějakou dobu do vědra s vodou, aby se mohly dostatečně napít. Rostliny dodávané v multipacku i kontejnerech nezapomeňte do doby výsadby pravidelně zalévat!

Pokud je rostlina poškozená, je nutné ji ihned reklamovat

I přes naše snahy o co nejlepší zabalení a ochranu rostlin před poškozením se může při přepravě stát, že rostlina se poškodí. Pokud nevíte, jak rostlinu ošetřit nebo si myslíte, že rostlina se ze šoku, resp. poškození nevzpamatuje, okamžitě nás, prosím, kontaktujte telefonicky, abychom Vám mohli poradit, jak rostlině pomoci nebo jak postupovat při reklamaci.

Informace o pěstitelských podmínkách rostlin

V dalším textu najdete základní skupinové návody pro úspěšné pěstování dodávaných rostlin. Pokud dodržíte pár našich dobře míněných rad při péči o Vaše nové zelené přírůstky, budete se jistě dlouho těšit z krásy jejich listů, květů či plodů a na dlouhou dobu zpříjemní svou přítomností kvalitu Vašeho prostředí. Pokud jste si zakoupili méně známý druh nebo naše vytištěné informace nepovažujete za dostatečné, zavolejte nám nebo neváhejte sáhnout po dostupné literatuře, případně využijte informace dostupné na internetu, abyste si co nejvíce rozšířili poznatky o charakteru a pěstování vybraného druhu rostliny.

Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů!

Hmyzožravé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Většina druhů hmyzožravých rostlin vyžaduje vlhký vzduch, který v bytě zejména v zimě při zapnutém ústředním topení chybí. Pomoci se dá velmi jednoduše: rostlinku i s květináčem je třeba umístit do většího (3-litrového) poháru, skleněné číše, malého akvária či akvaterária, na jehož dno se nalije asi 2 cm dešťové nebo destilované vody (ne technické). V létě může pohár zůstat pootevřený s tím, že po odpaření je vodu třeba dolít. V zimě je vhodné nádobu uzavřít a tím zabezpečit vyšší vzdušnou vlhkost. Odpadají tak starosti se zálivkou a rostlinka v pohodě přežije i dlouhou dovolenou, kterou jiné pokojové květiny nebudou tolerovat. Masožravé rostliny se zásadně nehnojí tak jako jiné pokojové rostliny. Mírný doplněk živin získávají, právě rozkladem drobného hmyzu, který si nachytají. Masožravost je jen doplňková výživa a proto žádný druh masožravé rostliny není třeba přikrmovat. Časté dráždění, či velké sousto rostlinám spíše škodí a může způsobit předčasné odumření listu nebo i celé rostliny. Láčkovky a saracénie se pěstují podobně, je jim ale potřeba poskytnout větší, až velké akvaterárium či akvárium. Pro tvorbu láček je zejména u láčkovek důležitá vysoká vlhkost vzduchu, proto se akvárium shora přikrývá tabulí skla. Nádoby s rostlinami je třeba umístit na rozptýlené světlo nebo do polostínu. Při pěstování na přímém slunci je nutné dát pozor na rychlé přehřátí nádoby, kterému se dá zabránit zastíněním, např. listem papíru.

Maliny a ostružiny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Malina je polokeř, který v závislosti na odrůdě rodí na jednoletém nebo dvouletém dřevu. Odrůdy s dvouletým cyklem v prvním roce vyženou ze středu mladé tenké olistěné výhonky, ty se rozvětví a na nich se vyvinou v druhém roce květy a plody. Pruty, které zarodily, potom odumřou. Větvičky bývají trnité, některé odrůdy je mají hladké. Stáleplodící odrůdy rodí na jednoletém dřevu, a proto se kompletně sestřihávají každé jaro. Po sestřižení na jaře vyženou nové výhonky a ty opět zarodí.

Podnebí a klimatické oblasti

Maliny se mohou pěstovat ve všech klimatických oblastech. Vyžadují ale chráněné slunečné stanoviště, které podporuje vývoj plodů a vysokou úrodu. Nejčastěji se vysazují na okraje zahrad, např. k plotu.

Příprava půdy a výsadba

Maliny, podobně jako jahody, vyžadují humózní, dobře provzdušněnou, hlinitopísčitou, neutrální nebo mírně kyselou půdu. Nejvhodnější období pro výsadbu jsou na jaře měsíce březen až květen, na podzim říjen do příchodu prvních podzimních mrazů. Pokud máme k dispozici rostliny kontejnerované, můžeme je sázet po celé vegetační období. Rostliny vyjmeme z kontejneru a společně se zeminou je vysadíme do předem připravené jámy tak, aby výška okraje jámy byla stejná se zemitým obalem kořenů. Nekontejnerované maliny vysadíme do jam hlubokých asi 40 cm a průměru do 60 cm. Vzdálenost mezi keříky se doporučuje od 0,5 do 1m, podle velikosti odrůdy. Podle potřeby kořeny seřežeme a nadzemní výhonky zkrátíme asi na třetinu původní délky. Po zasazení vydatně zalijeme, v suchých dnech maliny musíme zavlažovat. Od března začneme přihnojovat.

Ošetřování a sběr plodů

Při pěstování malin můžeme využít i různé oporné systémy, po nichž porost vedeme. Takto je keř lépe dostupný při ošetřování a sběru plodů. Zabraňuje i nežádoucímu znečištění plodů, které jsou stejně jako jahody na znečištění či přemokření velmi háklivé a lehce podléhají plísním.

Ostružiny mají podobné klimatické a půdní nároky jako maliny. Nejvhodnější způsob pěstování je pěstování na opoře.

Ideální jsou natažené dráty, železná nebo dřevěná mřížka. Aby keř zůstal přehledný, oddělíme od sebe jednoleté a plodonosné dvouleté výhony. Tyto vyvazujeme na oporu. Odrozené dvouleté výhony (červené) na jaře vystřihujeme těsně u země. Tak vytvoříme místo pro nové výhony. Takto zabezpečíme, aby se choroby a škůdci nepřenášeli ze starých výhonů na nové.

Na jaře vystřihujeme u ostružin dvouleté odplozené výhony.

Péče o rostliny v nádobách - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Nádoby a přesazování

Při výběru vhodných nádob pro rostliny vycházíme z několika skutečností: a) kde chceme rostlinu pěstovat b) jak často budeme moci rostlinu zalévat c) jak vyhovuje nádoba našim estetickým požadavkům.

Platí zásada, že na výsušných a větrných stanovištích se musí zalévat častěji, proto je vhodné použít plastovou nádobu, z níž se zálivková voda odpařuje podstatně méně než z jiných typů nádob. Některé rostliny ale nesnášejí přemokření a následnou anaerobiozi kořenů, které potom zahnívají a rostlina chřadne (Camelia, Bougainvillea, Stevia). V takovém případě je lepší rostliny pěstovat v nádobách z pálené hlíny bez glazurovaného povrchu, které umožňují kořenům, aby dýchaly, zároveň však taková nádoba rychleji prosychá. Kompromisem může být nádoba z keramiky s vnější glazurou, která spojuje vyrovnanější vodní režim plastových nádob se vzdušností nádob z neglazovanékeramiky. Navíc bývají tyto nádoby i velmi estetické. Nevýhodou ale může být jejich vyšší cena. Zdraví rostliny v nádobě do velké míry záleží i na kvalitě použitého substrátu. I když kvalitní pěstitelské substráty bývají finančně náročnější, v tomto směru se opravdu nevyplatí šetřit. Rozdíly v růstu mezi rostlinami zasazenými v kvalitním substrátu a rostlinami zasazenými do zeminy, nakopané kdesi na zahradě či v lese, jsou viditeľné už na první pohled. V kvalitním substrátu má rostlina k dispozici všechny potřebné živiny v optimálním množství, vyvíjí se rychle a rovnoměrně. Zdravý růst má později vliv i na vyšší odolnost vůči chorobám a škůdcům. Zahradní a lesní zemina v sobě nese nejen riziko nesprávné půdní reakce či zasolení, ale i možnosti zavlečení vícerých půdních škůdců od háďátek, smutnic až po slimáky, kteří dokáží zlikvidovat i větší rostliny. Na trhu je v současnosti dostatek kvalitních substrátů, je třeba si podle známek kvality vybrat ten nejvhodnější.

Rostliny subtropického pásma mají životní cyklus výrazně rozdělený na období aktivní růstové fáze, které trvá asi od konce února do poloviny října a na období vegetačního klidu, které vyplňuje zbylou část roku. Hlavní období přesazování začíná u těchto rostlin s nástupem vegetace, tj. asi od konce února. I když rostliny můžeme přesadit kdykoliv v době vegetace, lepší je stihnout to hned na začátku. Přesazujeme rostliny, které mají malou vegetační nádobu, následně rychle prosychají, případně rostliny, které vyčerpaly objem živin za předešlé vegetační období.

Při samotném přesazování uvolníme kořenový bal od stěn původní vegetační nádoby, nejlépe převrácením a klepnutím rukou na dno. Do nové nádoby, která má být asi o 2 cm, u větších nádob až o 4 cm větší, nasypeme na dno asi do 1/3 vrstvu substrátu. Na ni položíme rostlinu i s celým kořenovým balem, dosypeme substrát po stranách a přitlačíme. Nakonec rostlinu důkladně zavlažíme. Při přesazování dbáme na to, aby se kořenový bal přesazované rostliny nerozpadl, na což jsou některé druhy (Eucalyptus) mimořádně choulostivé a mohou reagovat zeslabením růstu nebo i úhynem.

 Tvarování a řez, opylovací poměry

Při tvarování rostlin v nádobách používáme dvě techniky: řez a zaštipování. Zatímco řez je vhodnější na radikálnější úpravu tvaru a provádíme jej obyčejně hned na začátku vegetační sezóny, zaštipování můžeme s úspěchem použít po celou fázi aktivního růstu na jemné modelování tvaru a celkového vzhledu rostliny. Každý druh snáší tvarování jinak. Řez používáme u bujně a rychle rostoucích, agresivnějších druhů rostlin (Hibiscus, Anisodontea, Solanum), zatímco slabší a pomaleji rostoucí druhy rostlin (Camelia, Laurus) stačí zaštipovat. Těmito dvěma technikami můžeme docílit i rozvětvení u druhů, které se jen těžce a neochotně rozvětvují (Lapacho), případně úpravu tvaru silně se rozvětvujících druhů s dlouhými výhony (Sida). Tropické rostliny se snažíme neřezat v období vegetačního klidu, tj. v zimě, protože některé druhy se slabou regenerační schopností takové zásahy špatně snášejí.

Vrcholem snažení každého pěstitele bývá to, aby rostlina nejen dobře rostla, ale i krásně kvetla. Ovocné rostliny ale pravou odměnu poskytují až vytvořenými plody. Proto, abychom z ovocných rostlin mohli česat vlastní úrodu, je třeba někdy při opylení těmto rostlinám pomoci. Na úrodu ale musíme myslet už při koupi rostliny. Některé druhy jsou totiž dvoudomé, tzn. že k tomu, abychom získali vlastní úrodu, potřebujeme samčí a samičí rostlinu. I druhy, které bývají jednodomé, mohou být samosprašné (s těmi bývá nejméně problémů, rodí spolehlivě i začátečníkům) nebo cizosprašné (tehdy je nutné mít dvě nepříbuzné rostliny, aby byl pyl na blizně schopný vyklíčit. Až po zvážení všech těchto skutečností a prostudování dostatku odborné literatury můžeme z rostliny pravidelně česat vlastní úrodu chutných tropických či subtropických plodů.

Ochrana rostlin v nádobách před škůdci

Ochrana rostlin před škůdci je neoddělitelnou součástí pěstování a péče o rostliny. I v těch nejideálnějších podmínkách se totiž může stát, že na rostlinu se vrhne nějaký ten škůdce a pěstitel musí být vždy připraven se s ním vypořádat.

Zpočátku je nejdůležitější škůdce správně identifikovat. Některé poruchy růstu a vývoje mohou být způsobené i pěstitelskými přehmaty (tzv. fyziologické poruchy) např. přeléváním, přeschnutím, špatným substrátem, prochladnutím či naopak přehřátím rostliny. Pokud jsme si tedy skutečně jistí, že rostlina je napadená škůdci, neváhejme zalistovat v odborné literatuře, případně kontaktovat naše odborné poradenství, abychom škůdce správně identifikovali. Fotografie nejběžnějších škůdců najdete přímo v katalogu společně s kvalitními přípravky, jimiž se proti nim můžete bránit.

Při ochraně je důležité si uvědomit, že většina z uvedených přípravků jsou nebezpečné, až velmi nebezpečné jedy, které jsou škodlivé nejen pro člověka, ale i pro většinu běžných domácích zvířat, užitečný hmyz (včely) případně pro jiné organismy. Pozorně si proto pročtěte návod na přípravu postřikové kapaliny, její použití a znehodnocení obalů.

Velmi důležité je i zachovat správnou ochrannou dobu přípravku – a zásadně nekonzumovat a podle možností se ani zbytečně nedotýkat rostlin či jejich částí, které byly chemicky ošetřené. To platí i pro rostliny, které jste právě obdrželi, protože v zájmu dodání kvalitního rostlinného materiálu jsou rostliny pravidelně chemicky ošetřované. Před jakoukoliv zamýšlenou konzumací jejich částí je proto nevyhnutelné je důkladně umýt a vyčkat nejméně 14 dnů od obdržení zásilky. Jen tak se vyhnete případným komplikacím, způsobeným nesprávnou manipulací s přípravky na ochranu rostlin před škůdci, případně přímo ošetřenou rostlinou.

Protože i škůdci mají svůj vývojový cyklus, který je v příznivých podmínkách velmi rychlý, je třeba postřiky několikrát zopakovat, abychom měli jistotu, že jsme škůdce opravdu zničili. Tyto informace ale bývají přesněji uvedené přímo v příbalovém letáku jednotlivých doporučených ochranných přípravků.

Pokryvné a vřesovištní rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Základní prvek a půdní kryt vřesoviště tvoří druhy a kultivary vřesů (caluna) a vřesovců (erica). Vřesy mají v oblibě slunce, už v mírném polostínu špatně kvetou, jsou vytáhlejší a řidší. Nejlépe se jim daří v silně písčitých a chudých sušších půdách. Vřesovce snášejí polostín i stín, ve stínu ale méně kvetou. Zimní přikrývka je nevyhnutelná všude tam, kde hrozí nebezpečí holomrazů. Vřesoviště může být součástí skalky nebo se umísťuje i samostatně.

Výsadba

Před výsadbou vřesovištních rostlin je nezbytné přidat do půdy větší množství rašeliny, případně i písku. Vřesovce i vřesy se vysazují na vzdálenost 30 cm a po výsadbě se důkladně zavlaží. Mladé rostliny je nezbytné hlavně v sušším období roku pravidelně zavlažovat. Dostatek vody je důležitý i v zimním období, kdy za slunečných a současně mrazivých dnů mohou trpět nedostatkem vláhy. V zimě je pro rostliny škodlivější sucho než mráz. Různobarevné kultivary vřesovištních rostlin umožňují vytvořit různé barevné kompozice. Vždy se osazuje větší plocha kultivary stejné barvy. Barevná směs, vznikající kombinací jednotlivých různě zbarvených rostlin působí chaoticky a na větší vzdálenost splývá do neurčité sivé barvy. Pro menší partie se volí malé kultivary. Základní vřesovištní rostliny se s úspěchem doplňují i jinými druhy rostlin. Pěkně se vyjímají nepravidelně vysazené jalovce (juniperus), skalníky (cotoneaster), čilimníky (cytisus). Z ostatních rostlin vhodných na oživení vřesoviště je třeba připomenout okrasné trávy. K nápadně kvetoucím vyšším keřům patří rododendrony, nižší porosty vytvářejí různé odrůdy hebe či zimozelenu.

Ošetřování

Když se vřesovištní rostliny dostatečně rozrostou a vytvoří souvislé porosty, zabraňují růstu plevele a nevyžadují ani pletí. Je potřeba dbát jen na to, aby vřesy a vřesovce neprorůstaly a neutlačovaly své sousedy, hlavně skalničky s nižším růstem. Starší rostliny vřesů se na jaře občas sestřihnou, čímž se zmladí a jsou potom kompaktnější. To je s občasným prosypáním porostů rašelinou jediná péče, kterou porosty vřesovištních rostlin vyžadují.

Pěnišníky (rododendrony) a azalky - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Pěnišníky a azalky patří do rozsáhlého rodu Rhododendron. Azalka je společné pojmenování, které se používá pro všechny opadavé druhy a hybridy a pro mnohé zakrslé stálezelené druhy s malými listy. Pěnišníky pocházejí z jihozápadní Číny, oblastí Himalájí, Kavkazu a Severní Ameriky. Velkokvěté stálezelené hybridy rododendronů mají pro zahradu na jaře a na začátku léta takový význam jako růže pro zahradu v létě. Jsou dárci nádherných barev a příjemných vůní. Odkvetlé květy je třeba odstraňovat. Všechny rododendrony až na některé výjimky upřednostňují více či méně kyselou půdu. Většina druhů dobře roste při pH 5,0 – 6,0. Při vysazování rododendronů do půdy s pH vyšším než 6,5 je nutné do jámy přidat kyselou zeminu nebo rašelinu a při hnojení používat speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Rododendrony vytvářejí velké množství vláknitých kořínků, které společně se zeminou tvoří pevný bal. I když je rostlina už velká, není těžké ji přesadit. V našich klimatických podmínkách rododendrony přesazujeme zejména v dubnu až květnu nebo v září až říjnu. Rostliny ve květináčích nebo kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období. Důležitá je mělká výsadba a zimní přikrytí. Většina rododendronů roste v polostínu, tedy vyžadují asi takové světelné podmínky, jaké jsou v řídkém lese. Ideálním prostředím je pro ně porost listnatých a jehličnatých stromů, např. dubů a borovic.

V zahradě je ideálním místem pro jejich výsadbu závětří rodinného domu nebo většího stromu.


 

Trávy - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Trávy přinášejí půvab do zahrádky po celý rok. Zajímavě působí svěží a sytá zeleň stejně tak jako žluté, panašované, červenohnědé a zejména velmi ozdobné modravé a stříbřité zbarvení listů. Navíc odkvetlá soukvětí některých druhů jsou vhodná pro zimní výzdobu interiérů.

Výsadba a pěstování

I když některé z okrasných trav jsou cizokrajného původu, patří i v našich klimatických podmínkách k rostlinám dobře odolným proti zimě. Mnohým z nich vyhovuje slunečné a suché stanoviště, jiným zase velmi vlhké místo. Aby si okrasné trávy zachovaly přirozený vzrůst, pěkný vzhled, a hlavně typické zbarvení listů, je třeba je vysazovat podle osobitých požadavků buď na slunečná místa nebo do polostínu, vždy raději do chudší propustné půdy, případně s příměsí říčního písku. Všechny druhy trav dobře kryjí půdu, zabraňují jejímu vysychání, jsou pevné a trvalé a dobře se rozrůstají. Při výsadbě trav postupujeme podobně jako při výsadbě trvalek, po výsadbě je nutné je důkladně zavlažit. Větší druhy trav se doporučuje na zimu svázat, suchá stébla se seřezávají až na jaře, když pomine nebezpečí jarních mrazů.

Pěstování kortadérie

Kortadérie je jednou z náročnějších trav na pěstování. Vysazuje se na slunečné a teplé stanoviště, přičemž půda musí být drenážovaná. Na zimu je třeba rostlinu krom svázání překrýt plastovým pytlem, který zabrání proniknutí vlhkosti doprostřed trsu. Vlhkost spojená s mrazem by způsobila vyhnití rostliny. Spodní část rostliny je vhodné obsypat suchým listím, hoblinami, případně jiným lehkým a vzdušným izolačním materiálem.

Obr 1: A – místo svázání kortadérie

Obr 2: A – místo svázání, B – juta, C – otvor na proudění vzduchu

Obr. 3. Jarní řez kortadérie na 20 cm  

Subtropické rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Nároky na prostředí

Do této skupiny patří většina hrnkových solitér, subtropické léčivé a aromatické rostliny, subtropické ovocné rostliny a subtropické jehličnany. I když jsou tyto rostliny tvarově velmi rozmanité, jejich nároky vycházejí z prostředí, z něhož pocházejí konkrétní druhy. Středomoří, jižní Afrika, subtropy Severní a Jižní Ameriky, ale i Austrálie a subtropická Asie jsou v základních klimatických podmínkách podobné.

Nároky na světlo

Všechny tyto rostliny milují slunce - zvlášť náročné na sluneční světlo jsou druhy s chlupatými, tvrdými kožovitými nebo stříbřitými listy. Na přímé slunce umísťujeme eukalypty, čajový strom, myrty, granátovníky, vavříny, olivy, rozmarýny, ale i lilek jasmínový a mnohé další. Některým druhům s měkkými listy (např. Abutilon, Datura) se ale bude lépe dařit v polostínu. Pokud rostliny pěstujeme ve stínu, musíme počítat nejen s vytáhlým růstem, ale i se zhoršeným kvetením a celkově slabým zdravotním stavem rostlin. Na dostatek světla nesmíme zapomínat ani v zimě. Zimujeme je proto na co nejsvětlejším místě - prosklených chodbách, verandách, atriích a u větších oken. Pokud rostliny v zimě nemají dostatek světla, musíme podstatně snížit i teplotu v pěstitelské místnosti.

Nároky na teplo

Druhům ze subtropického pásma vyhovuje výrazný rozdíl teplot mezi létem a zimou. Zatímco v létě snášejí teploty 30 a víc °C na slunečné verandě, balkónu či terase, v zimě se spokojí s teplotami jen okolo 5 - 10 °C, při nichž se zastaví růst a rostliny přejdou do fáze vegetačního klidu. Tato fáze trvá asi od konce října do konce února. V tu dobu je většina druhů velmi choulostivá i na přelévání a platí pravidlo, že v chladu je méně vody někdy více.

Nároky na zálivku

Jednotlivé druhy subtropických rostlin se liší hlavně nároky na vláhu. Většina ale v letním období vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Množství vody, které rostlina v tomto období přijme, má přímý vliv na růst, kvetení a případně u ovocných druhů i na vývoj plodů. Nedostatečně nebo nepravidelně zalévaná rostlina bude i hůře kvést, někdy mohou květy ještě ve stádiu pupenů opadat a sucho může způsobit i opad nově nasazených plodů. Zaléváme odstátou, nejlépe měkkou vodou s teplotou, jaká je v prostředí, kde rostlina roste. V zimním období ale zálivku omezíme na minimum. Zaléváme jen tolik, aby substrát byl mírně vlhký. Druhy jako bugenvilea, sukulenty a kaktusy, případně opadané a zatažené rostliny (granátovník, stévie) zaléváme opravdu jen minimálně, asi jen jednou za měsíc. Velký pozor je potřeba dávat zejména u rostlin pěstovaných v substrátech na bázi vláknité rašeliny, které dobře váží vodu a substrát na první pohled na povrchu suchý může být uvnitř i přemáčený.

Čajovník čínský je rostlinou s velmi specifickými požadavky na pěstování, které z něj dělají jednoznačně rostlinu pro pokročilé pěstitele. Náročný je zejména na přiměřený zálivkový režim, přičemž kořenový bal nesmí nikdy úplně proschnout, ale nesmí být ani přemokřený. Čajovník se proto nejlépe udržuje v kyselém vláknitém substrátu na bázi rašeliny, např. substrát Grunt, a v neglazované keramické nádobě, která zabezpečí rychlé odpaření přebytečné zálivkové vody a umožní i přístup vzduchu ke kořenům.

Nároky na hnojení

Pokud chceme, aby subtropické rostliny skutečně dobře rostly, bohatě kvetly a případně i rodily, neobejdeme se bez pravidelného přihnojení, kterým rostlině dodáme základní prvky nevyhnutelné pro růst, i mikroelementy pro posílení zdravotní kondice rostlin. Používáme tekutá vícesložková hnojiva, ale hnojit můžeme i na list, zejména u rostlin s měkčími listy a velkou listovou plochou. Listová hnojiva aplikujeme zásadně za podmračeného počasí, bez přímého slunečního záření.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Hvězdníky a amarylky
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, ďakujem za reakciu, máme svojich dodávateľov :-)...
  • Předzahrádka
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, určite ako dominantu môžete dať magnóliu, pripadne azalky, rododendrony,...
  • Předzahrádka
    13. března 2021
    Dobrý den, přemýšlím jaké rostliny vysadit na předzahrádku cca 7*2m, která je ale na...
  • Hvězdníky a amarylky
    18. listopadu 2020
    Hodně druhů krásných amarylek najdete na www.cibulkyzholandska.cz Jedná se o obrovské...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
Archív blogu