+420 533 312 793

prosince 2017

Hmyzožravé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Většina druhů hmyzožravých rostlin vyžaduje vlhký vzduch, který v bytě zejména v zimě při zapnutém ústředním topení chybí. Pomoci se dá velmi jednoduše: rostlinku i s květináčem je třeba umístit do většího (3-litrového) poháru, skleněné číše, malého akvária či akvaterária, na jehož dno se nalije asi 2 cm dešťové nebo destilované vody (ne technické). V létě může pohár zůstat pootevřený s tím, že po odpaření je vodu třeba dolít. V zimě je vhodné nádobu uzavřít a tím zabezpečit vyšší vzdušnou vlhkost. Odpadají tak starosti se zálivkou a rostlinka v pohodě přežije i dlouhou dovolenou, kterou jiné pokojové květiny nebudou tolerovat. Masožravé rostliny se zásadně nehnojí tak jako jiné pokojové rostliny. Mírný doplněk živin získávají, právě rozkladem drobného hmyzu, který si nachytají. Masožravost je jen doplňková výživa a proto žádný druh masožravé rostliny není třeba přikrmovat. Časté dráždění, či velké sousto rostlinám spíše škodí a může způsobit předčasné odumření listu nebo i celé rostliny. Láčkovky a saracénie se pěstují podobně, je jim ale potřeba poskytnout větší, až velké akvaterárium či akvárium. Pro tvorbu láček je zejména u láčkovek důležitá vysoká vlhkost vzduchu, proto se akvárium shora přikrývá tabulí skla. Nádoby s rostlinami je třeba umístit na rozptýlené světlo nebo do polostínu. Při pěstování na přímém slunci je nutné dát pozor na rychlé přehřátí nádoby, kterému se dá zabránit zastíněním, např. listem papíru.

Péče o rostliny v nádobách - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Nádoby a přesazování

Při výběru vhodných nádob pro rostliny vycházíme z několika skutečností: a) kde chceme rostlinu pěstovat b) jak často budeme moci rostlinu zalévat c) jak vyhovuje nádoba našim estetickým požadavkům.

Platí zásada, že na výsušných a větrných stanovištích se musí zalévat častěji, proto je vhodné použít plastovou nádobu, z níž se zálivková voda odpařuje podstatně méně než z jiných typů nádob. Některé rostliny ale nesnášejí přemokření a následnou anaerobiozi kořenů, které potom zahnívají a rostlina chřadne (Camelia, Bougainvillea, Stevia). V takovém případě je lepší rostliny pěstovat v nádobách z pálené hlíny bez glazurovaného povrchu, které umožňují kořenům, aby dýchaly, zároveň však taková nádoba rychleji prosychá. Kompromisem může být nádoba z keramiky s vnější glazurou, která spojuje vyrovnanější vodní režim plastových nádob se vzdušností nádob z neglazovanékeramiky. Navíc bývají tyto nádoby i velmi estetické. Nevýhodou ale může být jejich vyšší cena. Zdraví rostliny v nádobě do velké míry záleží i na kvalitě použitého substrátu. I když kvalitní pěstitelské substráty bývají finančně náročnější, v tomto směru se opravdu nevyplatí šetřit. Rozdíly v růstu mezi rostlinami zasazenými v kvalitním substrátu a rostlinami zasazenými do zeminy, nakopané kdesi na zahradě či v lese, jsou viditeľné už na první pohled. V kvalitním substrátu má rostlina k dispozici všechny potřebné živiny v optimálním množství, vyvíjí se rychle a rovnoměrně. Zdravý růst má později vliv i na vyšší odolnost vůči chorobám a škůdcům. Zahradní a lesní zemina v sobě nese nejen riziko nesprávné půdní reakce či zasolení, ale i možnosti zavlečení vícerých půdních škůdců od háďátek, smutnic až po slimáky, kteří dokáží zlikvidovat i větší rostliny. Na trhu je v současnosti dostatek kvalitních substrátů, je třeba si podle známek kvality vybrat ten nejvhodnější.

Rostliny subtropického pásma mají životní cyklus výrazně rozdělený na období aktivní růstové fáze, které trvá asi od konce února do poloviny října a na období vegetačního klidu, které vyplňuje zbylou část roku. Hlavní období přesazování začíná u těchto rostlin s nástupem vegetace, tj. asi od konce února. I když rostliny můžeme přesadit kdykoliv v době vegetace, lepší je stihnout to hned na začátku. Přesazujeme rostliny, které mají malou vegetační nádobu, následně rychle prosychají, případně rostliny, které vyčerpaly objem živin za předešlé vegetační období.

Při samotném přesazování uvolníme kořenový bal od stěn původní vegetační nádoby, nejlépe převrácením a klepnutím rukou na dno. Do nové nádoby, která má být asi o 2 cm, u větších nádob až o 4 cm větší, nasypeme na dno asi do 1/3 vrstvu substrátu. Na ni položíme rostlinu i s celým kořenovým balem, dosypeme substrát po stranách a přitlačíme. Nakonec rostlinu důkladně zavlažíme. Při přesazování dbáme na to, aby se kořenový bal přesazované rostliny nerozpadl, na což jsou některé druhy (Eucalyptus) mimořádně choulostivé a mohou reagovat zeslabením růstu nebo i úhynem.

 Tvarování a řez, opylovací poměry

Při tvarování rostlin v nádobách používáme dvě techniky: řez a zaštipování. Zatímco řez je vhodnější na radikálnější úpravu tvaru a provádíme jej obyčejně hned na začátku vegetační sezóny, zaštipování můžeme s úspěchem použít po celou fázi aktivního růstu na jemné modelování tvaru a celkového vzhledu rostliny. Každý druh snáší tvarování jinak. Řez používáme u bujně a rychle rostoucích, agresivnějších druhů rostlin (Hibiscus, Anisodontea, Solanum), zatímco slabší a pomaleji rostoucí druhy rostlin (Camelia, Laurus) stačí zaštipovat. Těmito dvěma technikami můžeme docílit i rozvětvení u druhů, které se jen těžce a neochotně rozvětvují (Lapacho), případně úpravu tvaru silně se rozvětvujících druhů s dlouhými výhony (Sida). Tropické rostliny se snažíme neřezat v období vegetačního klidu, tj. v zimě, protože některé druhy se slabou regenerační schopností takové zásahy špatně snášejí.

Vrcholem snažení každého pěstitele bývá to, aby rostlina nejen dobře rostla, ale i krásně kvetla. Ovocné rostliny ale pravou odměnu poskytují až vytvořenými plody. Proto, abychom z ovocných rostlin mohli česat vlastní úrodu, je třeba někdy při opylení těmto rostlinám pomoci. Na úrodu ale musíme myslet už při koupi rostliny. Některé druhy jsou totiž dvoudomé, tzn. že k tomu, abychom získali vlastní úrodu, potřebujeme samčí a samičí rostlinu. I druhy, které bývají jednodomé, mohou být samosprašné (s těmi bývá nejméně problémů, rodí spolehlivě i začátečníkům) nebo cizosprašné (tehdy je nutné mít dvě nepříbuzné rostliny, aby byl pyl na blizně schopný vyklíčit. Až po zvážení všech těchto skutečností a prostudování dostatku odborné literatury můžeme z rostliny pravidelně česat vlastní úrodu chutných tropických či subtropických plodů.

Ochrana rostlin v nádobách před škůdci

Ochrana rostlin před škůdci je neoddělitelnou součástí pěstování a péče o rostliny. I v těch nejideálnějších podmínkách se totiž může stát, že na rostlinu se vrhne nějaký ten škůdce a pěstitel musí být vždy připraven se s ním vypořádat.

Zpočátku je nejdůležitější škůdce správně identifikovat. Některé poruchy růstu a vývoje mohou být způsobené i pěstitelskými přehmaty (tzv. fyziologické poruchy) např. přeléváním, přeschnutím, špatným substrátem, prochladnutím či naopak přehřátím rostliny. Pokud jsme si tedy skutečně jistí, že rostlina je napadená škůdci, neváhejme zalistovat v odborné literatuře, případně kontaktovat naše odborné poradenství, abychom škůdce správně identifikovali. Fotografie nejběžnějších škůdců najdete přímo v katalogu společně s kvalitními přípravky, jimiž se proti nim můžete bránit.

Při ochraně je důležité si uvědomit, že většina z uvedených přípravků jsou nebezpečné, až velmi nebezpečné jedy, které jsou škodlivé nejen pro člověka, ale i pro většinu běžných domácích zvířat, užitečný hmyz (včely) případně pro jiné organismy. Pozorně si proto pročtěte návod na přípravu postřikové kapaliny, její použití a znehodnocení obalů.

Velmi důležité je i zachovat správnou ochrannou dobu přípravku – a zásadně nekonzumovat a podle možností se ani zbytečně nedotýkat rostlin či jejich částí, které byly chemicky ošetřené. To platí i pro rostliny, které jste právě obdrželi, protože v zájmu dodání kvalitního rostlinného materiálu jsou rostliny pravidelně chemicky ošetřované. Před jakoukoliv zamýšlenou konzumací jejich částí je proto nevyhnutelné je důkladně umýt a vyčkat nejméně 14 dnů od obdržení zásilky. Jen tak se vyhnete případným komplikacím, způsobeným nesprávnou manipulací s přípravky na ochranu rostlin před škůdci, případně přímo ošetřenou rostlinou.

Protože i škůdci mají svůj vývojový cyklus, který je v příznivých podmínkách velmi rychlý, je třeba postřiky několikrát zopakovat, abychom měli jistotu, že jsme škůdce opravdu zničili. Tyto informace ale bývají přesněji uvedené přímo v příbalovém letáku jednotlivých doporučených ochranných přípravků.

Subtropické rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Nároky na prostředí

Do této skupiny patří většina hrnkových solitér, subtropické léčivé a aromatické rostliny, subtropické ovocné rostliny a subtropické jehličnany. I když jsou tyto rostliny tvarově velmi rozmanité, jejich nároky vycházejí z prostředí, z něhož pocházejí konkrétní druhy. Středomoří, jižní Afrika, subtropy Severní a Jižní Ameriky, ale i Austrálie a subtropická Asie jsou v základních klimatických podmínkách podobné.

Nároky na světlo

Všechny tyto rostliny milují slunce - zvlášť náročné na sluneční světlo jsou druhy s chlupatými, tvrdými kožovitými nebo stříbřitými listy. Na přímé slunce umísťujeme eukalypty, čajový strom, myrty, granátovníky, vavříny, olivy, rozmarýny, ale i lilek jasmínový a mnohé další. Některým druhům s měkkými listy (např. Abutilon, Datura) se ale bude lépe dařit v polostínu. Pokud rostliny pěstujeme ve stínu, musíme počítat nejen s vytáhlým růstem, ale i se zhoršeným kvetením a celkově slabým zdravotním stavem rostlin. Na dostatek světla nesmíme zapomínat ani v zimě. Zimujeme je proto na co nejsvětlejším místě - prosklených chodbách, verandách, atriích a u větších oken. Pokud rostliny v zimě nemají dostatek světla, musíme podstatně snížit i teplotu v pěstitelské místnosti.

Nároky na teplo

Druhům ze subtropického pásma vyhovuje výrazný rozdíl teplot mezi létem a zimou. Zatímco v létě snášejí teploty 30 a víc °C na slunečné verandě, balkónu či terase, v zimě se spokojí s teplotami jen okolo 5 - 10 °C, při nichž se zastaví růst a rostliny přejdou do fáze vegetačního klidu. Tato fáze trvá asi od konce října do konce února. V tu dobu je většina druhů velmi choulostivá i na přelévání a platí pravidlo, že v chladu je méně vody někdy více.

Nároky na zálivku

Jednotlivé druhy subtropických rostlin se liší hlavně nároky na vláhu. Většina ale v letním období vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Množství vody, které rostlina v tomto období přijme, má přímý vliv na růst, kvetení a případně u ovocných druhů i na vývoj plodů. Nedostatečně nebo nepravidelně zalévaná rostlina bude i hůře kvést, někdy mohou květy ještě ve stádiu pupenů opadat a sucho může způsobit i opad nově nasazených plodů. Zaléváme odstátou, nejlépe měkkou vodou s teplotou, jaká je v prostředí, kde rostlina roste. V zimním období ale zálivku omezíme na minimum. Zaléváme jen tolik, aby substrát byl mírně vlhký. Druhy jako bugenvilea, sukulenty a kaktusy, případně opadané a zatažené rostliny (granátovník, stévie) zaléváme opravdu jen minimálně, asi jen jednou za měsíc. Velký pozor je potřeba dávat zejména u rostlin pěstovaných v substrátech na bázi vláknité rašeliny, které dobře váží vodu a substrát na první pohled na povrchu suchý může být uvnitř i přemáčený.

Čajovník čínský je rostlinou s velmi specifickými požadavky na pěstování, které z něj dělají jednoznačně rostlinu pro pokročilé pěstitele. Náročný je zejména na přiměřený zálivkový režim, přičemž kořenový bal nesmí nikdy úplně proschnout, ale nesmí být ani přemokřený. Čajovník se proto nejlépe udržuje v kyselém vláknitém substrátu na bázi rašeliny, např. substrát Grunt, a v neglazované keramické nádobě, která zabezpečí rychlé odpaření přebytečné zálivkové vody a umožní i přístup vzduchu ke kořenům.

Nároky na hnojení

Pokud chceme, aby subtropické rostliny skutečně dobře rostly, bohatě kvetly a případně i rodily, neobejdeme se bez pravidelného přihnojení, kterým rostlině dodáme základní prvky nevyhnutelné pro růst, i mikroelementy pro posílení zdravotní kondice rostlin. Používáme tekutá vícesložková hnojiva, ale hnojit můžeme i na list, zejména u rostlin s měkčími listy a velkou listovou plochou. Listová hnojiva aplikujeme zásadně za podmračeného počasí, bez přímého slunečního záření.

Tropické rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Nároky na prostředí

Do skupiny tropických rostlin patří nejen tropické léčivé a aromatické rostliny, ale i ovocné rostliny, některé palmy, víceré rostliny s okrasnými listy či okrasnými květy. Jsou to druhy, které pocházejí z oblastí poblíž rovníku a jejich výskyt je vázaný na oblasti, kde je průběh ročních teplot vyrovnaný, s malými výkyvy mezi obdobím dešťů a obdobím sucha. U této skupiny rostlin se vyskytuje největší tvarová a barevná rozmanitost v rostlinné říši, proto jsou tou největší pokladnicí při oživování celoročně teplých interiérů.

Nároky na světlo

I tropické rostliny jsou náročné na světlo, neplatí to ale u všech druhů. Nejvíc světla vyžadují druhy, které pocházejí ze suš- ších oblastí tropického pásma - savan a suchých tropických lesů. V interiérových podmínkách se jim proto daří hlavně v blízkosti oken - na okenních parapetech, u oken, zasklených verand, lodžií či na jiných prosvětlených místech. Své nároky na světlo si ale zachovávají i v zimních podmínkách, proto je tato skupina rostlin na pěstování obyčejně trochu náročnější. V létě s těmito rostlinami nebývá problém, v zimě se je ale snažíme umístit na co nejsvětlejší, ale současně teplé stanoviště - okenní parapet. V krajním případě při nedostatku přirozeného světla můžeme menší rostliny i dosvětlovat speciálními zářivkami. Rostliny z vlhčích oblastí tropického deštného pralesa bývají v interiéru tolerantnější k nedostatku světla a daří se jim dobře do vzdálenosti asi 2 m od jižního okna, podrostovým druhům dokonce i dále než 2 metry od jižního okna.

Nároky na teplo

 Tropické rostliny jsou obyčejně náročnější na teplo než rostliny subtropického pásma. Znamená to, že je nemůžeme zimovat na chladných chodbách a verandách, ale dobře snášejí, ba přímo vyžadují zimování v teplém interiéru při pokojové teplotě, tj. asi od 18 °C do asi 22 až 23 °C. I pro teplotně náročnější druhy je ale přijatelnější spodní teplotní hranice (18°C). V zimním období bývá totiž nedostatek světla a krátký den, který je pozitivně korelovaný s teplotou. Vyšší teplota a nedostatek světla v zimě bývají hlavní příčinou masivního opadu listů pokojových rostlin. A i když se tento jev nedá nikdy úplně zastavit, můžeme jej zpomalit a zredukovat na minimum právě vhodným nastavením teploty v interiéru.

Nároky na zálivku a vzdušnou vlhkost

I u tropických rostlin platí to, co pro zálivku rostlin subtropických - vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku v době vegetace - a to i druhy ze sušších tropických pásem savan a tropických suchých lesů. Rozdílně však zaléváme “pralesní” a “savanové” druhy rostlin v zimě. Rostliny ze sušších oblastí bývají v tomto období mimořádně choulostivé na přemokření, které, pokud je ještě spojené řekněme se sníženou teplotou v místnosti, je schopné rostlinu úplně zničit. Proto se řídíme pravidlem, že sucho poškodí v zimě rostlinu méně než vlhko a substrát zalijeme jen tolik, aby úplně nevyschl. Pralesní rostliny ale vyžadují i v zimním období vláhy víc, proto je zaléváme častěji. I u nich se ale určitě vyvarujeme stagnující vody v podmisce, která v zimním období může zničit i jinak odolné druhy. Dalším z problémů při pěstování bývá extrémně nízká vlhkost vzduchu. Suchý vzduch způsobuje častější výskyt škůdců, jako jsou červci, roztoči a puklice (štítničky) v zimním období. Pomáháme si různými zvlhčovači, pěstováním většího množství rostlin v místnosti (zvýšený odpar), případně navlhčeným mechem v podmiskách. Proti škůdcům ale musíme vždy rázně zakročit, nejlépe ihned po zjištění jejich výskytu.

Nároky na hnojení

S méně výrazným obdobím vegetačního klidu souvisí i vyšší nároky na živiny a tím i na hnojení tropických rostlin. I když se snažíme vyhnout hnojení v zimním období, od března do srpna hnojíme rostliny naplno. Hnojiva aplikujeme ve formě zálivky nebo ve formě listového hnojení.

Balkónové rostliny do truhlíků - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 21. prosince 2017 Žádné komentáře

Pěstování rostlin na balkónech a terasách vyžaduje respektovat několik zásad:

 – použijte kvalitní substrát, nemíchejte si zeminu sami

 – na výsadbu použijte větší nádoby (truhlíky, závěsné květináče),

– na půlmetrový truhlík je třeba 3-4 rostliny

– polévejte podle potřeby, sucho škodí, ale nadbytek vlhkosti ještě víc, je tu možnost vzniku hniloby kořenů, která se projeví žloutnutím listů

– nezapomeňte pravidelně přihnojovat! První měsíc hnojivem s vyšším obsahem dusíku, později hnojivem podporujícím kvetení, dodržujte návod výrobce hnojiva!

– odkvetlá květenství je potřeba odstraňovat

– za jednu sezónu se substrát znehodnotí, proto se vyplatí každoročně zakládat výsadby z nových sazenic a nového substrátu

– své výsadby pravidelně prohlížejte, v případě výskytu chorob nebo škůdců rychle proveďte chemické ošetření podle rady odborníka, předejdete tak možnému zklamání.

V době prvních teplých jarních dnů lze balkónovky přes den otužovat, na noc je ale třeba vzít je dovnitř. Truhlíky se umísťují na balkón nejdřív začátkem května.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Předzahrádky
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, určite ako dominantu môžete dať magnóliu, pripadne azalky, rododendrony,...
  • Předzahrádky
    13. března 2021
    Dobrý den, přemýšlím jaké rostliny vysadit na předzahrádku cca 7*2m, která je ale na...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty