Pěstování okurek - od semínka po salát

Okurka (Cucumis) je rod rostlin patřící do čeledi Cucurbitaceae, který zahrnuje asi 52 druhů. Tento rod je považován za jednoho z nejdůležitějších zástupců této čeledi, neboť mezi ně patří dvě velmi oblíbené a komerčně významné plodiny - okurka setá (Cucumis sativus) a meloun (Cucumis melo).

Okurky jsou původem z tropických a subtropických oblastí Asie a Indie, kde se přirozeně vyskytují na různých stanovištích od nížin po horské oblasti.

Rostliny rodu Cucumis jsou jednoleté popínavé byliny s dlanitě složenými listy a úponky, které jim umožňují šplhat po oporách. Květy jsou jednopohlavné, žluté barvy a vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích. Plodem je bobule nebo peckovice s mnoha semeny, která může být různorodá co do tvaru, velikosti i barvy.

Okurky jsou známé pro svou vysokou nutriční hodnotu, obsah vitamínů a minerálů, velké množství vody, a také pro svou širokou škálu kulinářských, kosmetických a léčebných využití.

Výsev okurek

Semena okurky můžeme vysévat do sadbovačů pro předpěstování sazenic, ale také přímo do záhonů ve skleníku či na zahradě. V těchto případech se termín liší, protože semínka pro vyklíčení potřebují dostatek tepla a absenci přízemních mrazíků. Jak tedy na to?

Výsev okurek do skleníku

Chcete-li pěstovat okurky ve skleníku po celou dobu vegetace, můžete je vysévat přímo do země. Vždy je ale lepší si sazenice předpěstovat, a pokud máte skleník, můžete se do toho pustit brzy zjara.

Trváte-li i přesto na tom, že budete okurky pěstovat přímo ze semen, připravte si ve skleníku záhony a skleník dobře vyhřejte. Okurky potřebují pro klíčení teplotu kolem 20-25 °C, půda by měla mít minimálně 15 °C. Skleník pravidelně větráme, aby se zabránilo přemnožení plísní a hub. Udržujte půdu stále mírně vlhkou. Sazenice okurek by měly vyklíčit do 7-14 dnů.

Výsev okurek na záhon

Jak jsme si již nastínili v předchozí kapitole, semínka okurek můžeme vysévat přímo do záhonu. Toto pěstování však má svá pravidla. Tím nejdůležitějším je dostatečně teplá půda i vzduch.

Před výsadbou se tedy ujistěte, že půda je dostatečně zahřátá (nejméně 15 °C) a že již nehrozí mrazy, což obvykle bývá až v květnu nebo červnu. Vyberte slunné místo s dobře propustnou a živinami bohatou půdou.

Semínka okurek zasaďte přímo do záhonu asi 1-2 cm hluboko a nechte mezi nimi rozestup cca 30-40 cm pro optimální růst rostlin. Po výsadbě pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Okurky ocení také pravidelné hnojení a oporu pro růst (o tom si v našem článku také povíme).

Vypěstujte si vlastní salátovky nebo nakládačky - semena okurek najdete v našem e-shopu mezi plodovou zeleninou.

Předpěstování okurek

Okurky zpravidla předpěstováváme ve vyhřívaném skleníku nebo v interiéru. K výsevu přistupujeme již začátkem dubna, aby byly sazenice do konce května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky, dostatečně silné.

Pro předpěstování okurek použijte malé květináče, rašelinové kelímky nebo speciální sazeničkové palety. Okurky potřebují dobře propustnou a živinami bohatou půdu. Můžete použít kvalitní zahradní substrát nebo směs kompostu s perlitem pro zlepšení drenáže.

Do každé nádoby zasaďte 1-2 semínka okurky, asi 1-2 cm hluboko. Pokud vysazujete více semínek do jedné nádoby, nechte mezi nimi dostatek prostoru (alespoň 5 cm), aby se rostliny mohly rozvíjet.

Po výsadbě semínek důkladně zalijte půdu, ale nepřelijte ji - pozor na vyplavení semen, použijte vhodný typ konvičky nebo rozprašovač. Půda by měla být vlhká, ale ne promočená.

Okurky potřebují pro klíčení teplotu kolem 20-25 °C. Umístěte nádoby na teplé a světlé místo, ideálně s přístupem k přímému slunci. Sazenice okurek by měly vyklíčit do 7-14 dnů. Jakmile sazenice dosáhnou výšky asi 10 cm a mají několik pravých listů, mohou být přesazeny na větší nádoby nebo venkovní záhon, pokud je již dostatečně teplo.

Před přesazením sazenic okurek venku je důležité je aklimatizovat na venkovní podmínky. Sazenice tedy postupně otužujeme a ponecháváme je venku nejdříve pouze na chvíli, později čas protahujeme, až je nakonec přemístíme ven úplně.

Čím hnojit okurky

Stejně jako většina druhů zeleniny, také okurky potřebují ke zdárnému růstu dostatek živin, které během vegetace doplňujeme hnojivy. Využít můžete klasická minerální hnojiva, která však nejsou pro rostliny určené ke konzumaci nejlepší. Skvělou volbou jsou přírodní organická hnojiva, jako je kompost, hnůj, slepičince nebo nějaká forma zeleného hnojení. Tyto přírodní materiály pomáhají zlepšit strukturu půdy, zvyšují obsah živin a podporují mikrobiální aktivitu.

Při hnojení (nejen) okurek je důležité dodržovat správné dávkování a intervaly aplikace, aby nedošlo k přehnojení nebo poškození rostlin. Řídíme se vždy informacemi uvedenými na obalu hnojiva. Kompost či hnůj zapravujeme do půdy ještě před vysazením rostlin. Během vegetace pak v pravidelných intervalech přihnojujeme buďto hnojivy rozpustnými ve vodě, která aplikujeme společně se zálivkou, nebo můžeme na povrch záhonu opět navrstvit menší množství kompostu a podobně.

Chcete-li rostliny podpořit v přirozeném získávání důležitých látek z půdy a vody, vyzkoušejte symbiotické houby v přípravku Symbivit. Celý proces funguje na principu symbiózy a konkrétně tato spolupráce kořenů rostliny a hub, které se na nich usídlí, se nazývá mykorhiza. Rostlina poskytuje houbě energii, kterou získává se slunečního světla - houba jí naoplátku zásobuje velkým množstvím vody s živinami a podporuje navíc funkci kořenové mikroflory, díky čemuž dochází ke zefektivnění vstřebávání živin.

Okurky nakládačky pěstování

Pěstování “nakládaček” je snadnější než u jiných typů okurek - zatímco hadovky nebo tzv. svačinové okurky musíme jako sadbu zakoupit, jelikož se častou roubují na podnože dýní, nakládačky vypěstujeme ze semínek ve skleníku i záhonu. Jsou vhodné pro pěstování na poli, poměrně odolné a mají vysoké výnosy. Stačí jim pravidelné hnojení, bohatá zálivka a občas záhon zbavit plevele.

Choroby okurek

Se zeleninou to bývá v zahradě často náročné. O rostliny a plody plné živin se totiž pokoušejí nejen škůdci, ale i celá řada chorob. Ty se nevyhýbají ani okurkám. S čím se u nich můžeme setkat?

Plísně - projevují se bílým až šedým práškovitým povlakem na listech, který se postupně rozšiřuje na celou rostlinu. Plísně však mohou způsobovat i hnědnutí či černání listů, záleží na konkrétním druhu.

Erwinia tracheiphila - jedná se o bakterii způsobující hnití a žloutnutí listů, vadnutí a úhyn celé rostliny.

Mozaika okurková - jedná se o virové onemocnění, které se projevuje deformacemi listů, žlutými skvrnami a výskytem velmi malých, či dokonce žádných plodů.

Antraknóza - tato houbová choroba způsobuje tmavé skvrny na listech, stoncích a plodech.

Žloutnutí okurek - žloutnutí listů i plodů může způsobovat přelévání rostlin, ale také nedostatek živin nebo světla, případně výskyt škůdců (nejčastěji savého hmyzu jako jsou mšice).

Pro úspěšné pěstování okurek je důležité pravidelně sledovat rostliny a včas zasahovat proti možným chorobám. Používejte preventivní opatření, jako je správná poloha záhonu, dostatečný rozestup mezi rostlinami, použití zdravých sazenic nebo semínek a kontrola škůdců. V případě výskytu choroby neprodleně odstraňujte napadené části a aplikujte vhodné fungicidy nebo baktericidy dle pokynů výrobce.

Kdy sázet okurky

Chcete-li si předpěstovat vlastní sazenice, začněte s tím již tři až čtyři týdny před plánovanou výsadbou do záhonů, a to ve vytápěném skleníku nebo uvnitř domu.

Kdy se sází okurky

Kdy tedy zasadit okurky? Sazenice do záhonů vysazujeme nejčastěji po “zmrzlých mužích”, tedy v druhé polovině května. V tuto chvíli již nehrozí přízemní mrazíky, které by mohly choulostivé rostliny zničit.

Sázení okurek

Před výsadbou předpěstovaných sazenic si nejprve zvolíme správné stanoviště a připravíme záhon. Okurky potřebují dostatek slunce, ideálně 6-8 hodin denně. Pozemek by měl být také chráněný před větrem a nevlídnými vlivy počasí. Záhon zbavte plevele, půdu prokypřete a zapravte kompost. Před vysazením do záhonu je dobré sazenice řádně zalít, aby měly dostatek vláhy pro první dny na novém místě.

Jak daleko od sebe sázet okurky

Jamky v záhonech by měly být v rozestupech 40 až 60 centimetrů. Záleží však na tom, jaký druh okurek pěstujete a jakým způsobem. Plazivé odrůdy mívají častěji ještě větší rozestupy, klidně i 90 centimetrů a více. Pokud však rostliny vyvádíte například po síti nebo je vyvazujete, můžete se držet 40 až 50 centimetrů.

Roubování okurek

O roubování okurek jste ještě možná neslyšeli, zejména pokud pěstujete výhradně nakládačky a polní okurky. Roubují se totiž hlavně hadovky, které jsou náchylnější k různým chorobám a díky roubování podpoříme nejen vitalitu celé rostliny, ale také výnosy. Sazenice salátových okurek neboli hadovek již koupíte většinou roubované. Jedná se totiž o náročnou disciplínu, která potrápí začínající i pokročilé zahradníky. Pokud se však do toho chcete pustit i přesto sami, zde je pár tipů.

Jako podnož můžete použít odolnější odrůdy okurek nebo dýní, které mají silný kořenový systém a odolnost vůči chorobám. Štěp by měl být z odrůdy okurky s dobrými plodícími vlastnostmi.

K roubování budete potřebovat ostrý a čistý nožík nebo skalpel, roubovací klipy nebo pásky a dezinfekční prostředek na sterilizaci nástrojů. Ty je třeba důkladně vyčistit, abychom se vyvarovali přenosu chorob.

Vyberte zdravou a silnou rostlinu jako podnož. Proveďte šikmý řez asi 2-3 cm nad půdou, přičemž délka řezu by měla být asi 2 cm. Dále zvolte zdravý výhon okurky požadované odrůdy jako štěp. Proveďte stejný šikmý řez, jako u podnože, tak aby se oba řezy dobře spojily. Položte štěp na podnož tak, aby se obikmé řezy přesně kryly. Ujistěte se, že místa řezů jsou dobře spojená a že cambium (tenká vrstva buněk mezi kůrou a dřevem) obou rostlin je v kontaktu.

K upevnění spojení použijte roubovací klipy nebo pásky. Rostliny umístěte do stínu a zajistěte jim vlhké prostředí (například pomocí plastového sáčku). Zalévejte opatrně a pravidelně, aby byla půda vlhká, ale ne přemokřená. Během následujících 7-10 dnů by mělo dojít k srůstání roubovaných částí. Po úspěšném srůstu můžete postupně zvykat roubované rostliny na silnější světlo a nakonec je vysadit na záhon.

Roubované okurky také lze koupit v našem e-shopu.

Pěstování okurek na síti

Pěstování okurek na síti je stále populárnější a má to hned několik důvodů. Tím prvním je minimalizace plísní. Okurky na síti lépe “dýchají”, prosychají a zelené části neustále neleží na vlhké půdě, která se k množení patogenů přímo nabízí. Ke květům a plodům se také dostane více slunce. Dočkáme se tak větších a chutnějších okurek.

Pěstování na síti je snadné, protože rostlina se svými úponky přirozeně plazí sama. Stačí do záhonu upevnit síť kolmo k zemině. Když jsou sazenice dostatečně vysoké, začneme je na síť navádět. Poté již regulujeme jejich směr a vyvádíme konce stonků až k horní části sítě, odkud pak necháme rostlinu přerůstat zpět dolů. Pokud chcete, aby se držela pouze “v mezích sítě”, zaštípněte vrchol stonku souběžně s její horní částí.

Vyvazování okurek

Stejná pozitiva jako pěstování na síti má i vyvazování okurek. Vyvazování probíhá stejně jako například u fazolí. Nejsnazší je umístit sazenice na záhonu do kruhu a do jeho středu zapíchnout přibližně 1,5 až 2 metry dlouhou tyč. U každé sazenice zapíchneme do země kolík a vyvedeme provázek k vrcholu tyče. Po těchto napnutých provázcích pak budeme směřovat rostoucí stonky - dostatečně silný šlahoun vždy opatrně přivážeme k tyči pomocí provázku a necháme ho růst až k vrcholu tyče. Zde můžeme stonky buďto zastřihnout, nebo jej nechat růst po tyči dolů.

Okurky na balkoně

Příliš mnoho zahradníků okurky na balkonech nepěstuje. Tato zelenina totiž potřebuje poměrně dost místa, slunce a vláhy. Zvolíte-li tu správnou odrůdu a způsob pěstování, podaří se vám sklidit plody také v květináči na balkoně či terase.

Pěstování okurek v nádobách

Pro pěstování okurek na balkoně budete potřebovat dostatečně velké nádoby nebo květináče s dobrou drenáží. Doporučuje se použít nádoby s minimálním průměrem 30 cm a hloubkou 20-25 cm. Nádoby naplňte kvalitním zahradnickým substrátem smíchaným s kompostem nebo organickým hnojivem. Do každého květináče pak přijde jedna sazenice.

Květináče umístěte na dostatečně prosluněné stanoviště a pravidelně zalévejte. Do nádoby dejte stabilní oporu (například spirálovou tyč, drátěnou mříž a podobně).

TIP: Hledáte-li nenáročnou zeleninu do zahrady, kterou upotřebíte téměř v každém receptu, vysaďte si česnek. Snese téměř všechny typy půd a vysadit ho můžete na jaře i na podzim. Jak na pěstování česneku se dozvíte v našem předchozím článku.