+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'drobné ovoce'

RSS zdroj

Řez ovocných keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 14. ledna 2019 Žádné komentáře

        Množství a kvalita úrody na keřích je závislá na kvalitě pěstitelského prostředí, výživy a samozřejmě ji přímo ovlivňuje i správný řez. Často se stává, že vezmeme do rukou nůžky a hurá do zahrady stříhat větvičky, když je jaro. A tímto nepromyšleným tahem, jedním střihem odstraníte letošní úrodu.

Řez ovocných keřůNe všechny dřeviny kvetou a plodí na jednoletých výhonech. Nabízíme Vám praktický přehled o drobných keřích ovoce a základních střizích, abyste úrodu podpořili a ne ochudobnili se o ni.

Důležité je vědět, že červené a bílé rybíz rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka. Řez drobného ovoce se provádí v předjaří. 4-roční větve je třeba vyříznout a podpořit tak růst nových. S úrodou v takovém případě počítejte až o rok.

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyříznout nit všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů). Koncem zimy, brzy na jaře, se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba provést zmlazovací řez.

Angrešt stejně rodí na jednoletém dřevě, proto je důležité odstranit loňské výhony v predjaří, před rašením, nejpozději v březnu. V pozdějším věku je třeba zmlazení. Ponechte na rostlině 3-4 základní větve a ostatní odřízněte od báze.

Maliny jsou známé jako jednou rodící a dvakrát rodící. Jednou plodící maliny už příští rok na jaře uvidíte jak suché, bez obrostu nových lístků, které jednoduše vystřihnout a z kořenů vyženou nový výhon. Dvakrát plodící maliny poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zaplodí na novém obrostu, z téhož výhonu. Někdo řeže už na podzim, kdy je zjevné, že maliny už nebudou rodit. Často se však stává, že ještě z pod sněhu na výhoncích vidět červené plody. Lepší řešení je tak na jaře. Nestříhejte celé. Celé vystříhejte jen suché či jinak poškozené výhony.

Samosprašné vs. cizosprašné druhy

Autor: Ing. Adriána Francová 11. června 2018 Žádné komentáře

Samosprašné  vs. cizosprašné druhy          Pro někoho samozřejmost, pro někoho starost. Proto Vám nabízíme jednoduché vysvětlení, řešení a tipy pro pěstování. Samosprašné druhy se dokážou opylit vlastním pylem pomocí včel, větru a jiného hmyzu. Cizosprašné vyžadují k opylení cizí pyl, z jiných odrůd kvetoucích přibližně ve stejnou dobu. Tyto odrůdy musí být však vhodným opylovačem. Při některých kultivarů je například i uvedena odrůda, která se má vysadit spolu s daným stromem, aby se navzájem vhodně opylili, a tak se zajistila kvalitní úroda. Tedy pokud jste si všimli, že na zahradě máte každoročně osázenou starší třešeň, která by obyčejně už úrody pole přineslo, je to tím, že nemá vhodného opylovače a ani v jejím blízkém okolí se nenachází jiný kultivar tohoto druhu. To bývá nejčastějším jevem neplodících ovocných stromů.

Některé druhy jsou schopny vyvinout plody i bez opylení, ale tyto plody jsou malé a deformované. To, že stromy vykvetou, ještě neznamená, že i zarodí, přestože mají v blízkosti vhodnou odrůdu na opylení. Závisí to i na počasí, množství včel, zralosti pylu a stavu blizny přijmout pyl. Často se stává, že stromy bohatě rozkvetou, pak se náhle ochladí a včely neopylí květiny, případně začne mrznout. Tehdy je úroda ohrožena.

Další zajímavostí je, že i samosprašné druhy mají větší a kvalitnější úrodu, pokud se květy opylovat cizím pylem.

Cizosprašné jsou: jabloně, hrušně, třešně, višně.

Samosprašné jsou většinou: švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt, ořech.

Černý rybíz, líska a ořech se dokážou opylit i vlastním pylem, ale je lepší, pokud je v blízkosti vysazeno více rostlin.

Samozřejmě pokroky nastaly i v oblasti ovocnářství, a proto je možné dnes zakoupit i samosprašné třešně a višně, nebo si můžete zakoupit dřeviny, kde na jednom kmínku jsou naroubované 2 druhy, případně 2 kultivary. Např. na jednom kmeni je třešeň i višeň, které se navzájem mohou opylovat, nebo na jednom kmínku najdete 2 kultivary hrušní se vzájemnou podporou v opylování. Tak a teď směle do výběru.

Květen v užitkové zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 21. května 2018 Žádné komentáře

        Pro ovocináře je květen další náročný měsíc, co se týče kontroly ovocných stromů, očkování a postřiků.

 Květen v užitkové zahradě- v tomto období dokončujeme přeštěpování ovocných dřevin

- na ovocných stěnách vyvazujeme větve

- stromečkovým dřevinám drobného ovoce zajistíme opory a dobře je připevníme

- zavlažujeme jahody, přihnojujeme, případně je můžeme podkládat slámou nebo podložkami

- vysazujeme nové ovocné dřeviny pěstované v kontejnerech

- koncem měsíce začínáme s přejímkou plodů broskví

- stále je vhodné období na prosvětlovací řez jabloní a hrušní

- jádrové ovoce ošetřujeme proti chorobám a škůdcům

- mísy kolem ovocných dřevin ponecháváme nezaplevelené a zavlažujeme

- odstraňujeme odnože na rybízu a angreštu

- větve, na kterých nejsou plody, zkrátíme

- na dokvétajících švestkách ukončíme postřik proti pilatce švestkové

- sledujeme pravidelně předpovědi počasí a v případě blížících se mrazů můžeme ovocné dřeviny, které kvetou, chránit fumigaci, mladé stromky přikrýváme

 Květen v užitkové zahraděA co zeleninová zahrada?

Na záhonech se rýsují první lístky ředkviček, hrášku, cibulky, česneku a bylinek. Pro mnohé je tento měsíc však další fází, kdy se vysévá a sází teplomilná zelenina. Nezapomeňte na mrazíky a včas ji přikryjte a ochraňte. Úroda může být ohrožena.

- vyséváme fazole, dýně, kukuřici, brambory a okurky

- sázíme celer

- v polovině měsíce vysadíme předpěstovaná rajčata a papriku, melouny, okurky

- okopáváme a ošetřujeme zasetou zeleninu na podzim

- ošetřujeme stejně zasetou zeleninu v březnu a v dubnu

- ve fóliovníku a skleníku větráme, zastiňujeme, nadále vysazujeme novou zeleninu

- ošetřujeme cibuli a česnek postřiky proti minující motýli pórové a proti plísni

- vyséváme bylinky, dělíme trsy máty, rozsazujeme šalvěj, tymián

- rané brambory ošetřujeme proti mandelince bramborové

- hrášku připravíme oporu

Ostružiny a zimolez

Autor: Ing. Adriána Francová 3. května 2018 Žádné komentáře

Ostružiny a zimolez        Ovoce plného vitamínů není nikdy dost. Nejchutnější jsou pro každého jiné, ale z drobného ovoce opravdu osvěží sladkokyselé ostružiny a zajímavé netradiční plody - zimolez kamčatský, který je zajímavý chutí a jednoduchým pěstováním.

Pěstováním zimolezu můžete získat více než jen plody. Je to zajímavý keř drobného ovoce, který se nepěstuje v zahradách běžně, ale momentálně je velmi oblíbený a stále častěji se vysazuje. Kvete brzy na jaře bílými hvězdovitými květy. Pro kvalitní úrodu potřebujete minimálně 2 rostliny, kde jedna z nich bude vhodným opylovačem. Výhodou pro mnohé pěstitele je fakt, že se nemusí pěstovat v kyselé půdě, ale vyžaduje běžnou zahradní zeminu propustnou a nejlépe s podílem humusu. Místo vybírejte na slunci nebo v polostínu. Už v květnu můžete sesbírat plody, které jsou podlouhlé, tmavomodré až fialové, s borůvkovou chutí. Sklizeň očekávejte v druhém roce po výsadbě. Pomocí těchto keřů můžete vytvořit i živý plot. Nezapomeňte na vydatnou zálivku zejména v letním období. Pokud se Vám zdá, že listy schnou, vytvořte zástěnu proti prudkému a přímému slunci.

Ostružiny byly oblíbené již v minulosti, nevýhodou byly jen pichlavé výhonky, které komplikovaly sběr. Nyní trh nabízí i odrůdy bez trnů ve stejné, dokonce v lepší kvalitě plodů. Jsou to velké tmavé a šťavnaté plody s širokým využitím. Vyžadují běžné zahradní podmínky, řez, vyvazování na drát a zalévání. Můžete je pěstovat i v malé zahradě na kovové konstrukci s dráty. Výborně se sklízejí a nezaberou extra mnoho místa. Vyzkoušejte ostružinový džem, sirup nebo si nechte pár na zmrazení. V zimě si uděláte chutný ovocný koktejl.

Ovocné dřeviny v nádobě

Autor: Ing. Adriána Francová 3. dubna 2018 Žádné komentáře

Ovocné dřeviny v nádobě

       Za úrodou se skrývá správný výběr druhů a péče o ně. Většina dřevin pěstovaných v nádobách tento fakt berou jako něco nepřirozeného. Jsou však i sloupovité druhy, které jsou na to vhodné a navíc nevyžadují odborný řez. Sloupovité druhy nazývané také „Ballerina“ se neřežou. Odstraňuje se jen obrost tvořený ve spodní části podnože nebo se zkracují jen boční výhony za třetím očkem v srpnu. Jinak nevyžadují žádnou péči řezem i několik let. Dají se pěstovat i odrůdy na pomalu rostoucí révy ve tvaru štíhlého vřetene, ale ty už vyžadují odborný řez.

Sloupovitá forma je geneticky dána, takže vždy bude hlavní terminál i nejdůležitější pro tvorbu plodů. Do jedné nádoby se vysazuje vždy jen jedna dřevina. Sloupovité druhy jsou vhodné i na výsadbu do volné půdy. Nejedná se jen o jabloně ale i o hrušky, švestky, třešně na pomalu rostoucích podnožích, takže si můžete vybrat, co byste rádi zkusili pěstovat.

Péče se Vám vyplatí

Největší péči však vyžadují v pěstování. Vybírejte proto vhodné nádoby s drenáží, vhodný a výživný substrát, nezapomínejte na pravidelnou zálivku a hnojení a také kontrolu dřevin z hlediska chorob a škůdců. Jde o rezistentní odrůdy, ale kontrolovat je musíte. Nečekejte plné bedýnky ovoce jako ze stromu v zahradě. Na to, že ovocný strom bude pěstovaný v nádobě na pevné ploše balkonu nebo terasy, sesbíráte dobrou úrodu. Již v prvním roce po výsadbě se dočkáte prvních plodů, neboť ve většině případů jde o koupi víceletého stromu, který je již připraven na plození. Jsou druhy samosprašné i cizosprašné. Kromě těchto druhů, můžete pěstovat i stromečkové rybízy a angrešty.

Co se vyplatí pěstovat v ovocném sadu?

Autor: Ing. Adriána Francová 8. února 2018 Žádné komentáře

         Samozřejmě v první řadě to, na co máte Vy a Vaši blízcí chuť, co chcete zpracovávat, konzervovat nebo uskladnit na zimu a zároveň vhodné odrůdy podle pěstitelské oblasti.

Někdy však nestačí jen toto. Musíte brát ohled i na velikost pozemku, směr převládajících větrů, orientaci světových stran. Vždy před samotnou koupí ovocného stromku uvažujte o jeho umístění a také o čase, který musíte strávit se samotnou péčí k němu.

Co se vyplatí pěstovat v ovocným sadu?

Patří sem zálivka, hnojení, řez, probírka plodů, sklizeň ovoce, postřiky. Případně si můžete pořídit osobního zahradníka, který se rád za finanční odměnu o váš soukromý sad postará.

Pokud máte dostatek volného prostoru pro výsadbu ovocných stromů, dodržujte rozestupy, zvolte výběr podnoží, co se týče rychlosti růstu a výšky koruny v dospělosti, zvolte pěstitelský tvar a v konečném důsledku vybírejte z odrůd podle toho, které Vám například chutnají, které Vám doporučí nebo jsou vhodné do pěstitelské oblasti, ve které se nacházíte.

Správná volba přinese ovoce

V některých případech musíte zvolit i vhodného opylovače. Mnohé druhy jsou samosprašné ale podpora druhé odrůdy, která ve stejném čase kvete, zajistí vyšší výnosy a kvalitnější úrodu.

Pak si můžete vybrat také podle toho, zda chcete plody tvrdé, šťavnaté, zelené, červené, sypké, dužnaté, na konzervování, na přímý konzum. V malém sadu si můžete dovolit jen menší množství druhů ovocných stromů, případně samosprašné odrůdy nebo sloupovité formy, které nezabírají příliš mnoho místa v korunní části. Počítejte však s nižšími sklizněmi.

Správná agrotechnika a ošetřování má přímý vliv na velikost, kvalitu a množství úrody. Bez závlahy, správného řezu a hnojení to určitě nepůjde. Proto, pokud máte pochybnosti, nechte si poradit a ptejte se zkušených ovocnářů, dokud si nezabezpečíte dostatek informací alespoň o základní péči o ovocný sad, ze kterého chcete vytěžit maximum.

V dnešní době je množství kultivarů, které se dají pěstovat téměř ve všech pěstitelských oblastech. Výjimkou jsou mrazové kotliny a extrémně svahové stanoviště s extrémními podmínkami. A také si umíte vybrat z poměrně rezistentních odrůd, kde nemusíte aplikovat tolik chemických postřiků.

Ovocné stromy a keře - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Klimatické podmínky

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky. Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník. Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.

Výsadba

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti. Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy. Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

 

 

 

 

 

 

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

 

 

 

 

 

 

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

 

 

 

 

 

 

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Netradiční drobné ovoce

Autor: Ing. Adriána Francová 2. října 2017 Žádné komentáře

         Pro někoho tradiční, pro někoho netradiční. Je to určitý úhel pohledu. Pokud pěstujete muchovník, může se Vám zdát, že pro je Vás toto ovoce známé. Nepatří však mezi běžně pěstované ovocné druhy. Přesto má velmi chutné plody a navíc patří mezi estetické a okrasné keře s krásnými bílými hvězdicovými květy. Dokonce se z něj dá vytvořit zajímavý živý plot, který poskytuje jedlé plody.

Netradiční drobné ovoce (Cornus mas)Vyzkoušejte také pěstovat dřínů, růží plodové, zimolezu kamčatského, schizandry čínské nebo rakytníku. Pěstování můžete vyzkoušet nebo cíleně pěstovat za určitým účelem. Pokud nevíte, co dál dělat s určitými plody, raději pěstujte takové druhy, jejichž plody dokážete zpracovat a zkonzumovat. Pokud tyto rostliny pěstujete ve smíšeném okrasném záhoně, určitě dokážou v době plodů zpestřit zahradu a celkovou kompozici. Pozor však během zrání plodů na množství hmyzu nebo znečištění bílého kamene či kůry množstvím plodů, které se z kůry a kamene těžce vybírají.

V případě zájmu o usnadnění sběru plodů, ukládejte pod keře plachty nebo fólie. Výběr pěstované rostliny, dřeviny vždy důsledně zvažte, abyste ji v příštím roce nemuseli vykopávat a běhat po celé zahradě s myšlenkou, kam ji zasadit, jak přesadit. Často chceme pěstovat všechno a ve velkém množství přesto, že nemáme prostor a čas na péči.

Slyšeli jste už o dřeni jedlém (Cornus mas) často nazývaném také dřínky? Tento ovocný druh je dlouhověký rostlinou. Dožívá se i 100 let. Pěstuje se už dávno, méně však v zahradách. Plody jsou podlouhlé a červené s vysokým obsahem vitamínu C. V době květu je rájem pro včely a hmyz. Kvete žlutě a je silně aromatický. Plody se dají jíst čerstvé, nebo jsou výborné na kompoty, džemy a šťávy. Můžete z něj vytvořit i živý plot. Roste středně bujně, nevyžaduje téměř žádný řez. Vyhovují mu půdy výživné a místo na slunci a ochráněny před větrem.

Pokud uvažujete o zahradě jako o celku, vybírejte takové druhy, z nichž můžete mít užitek a estetiku v jednom, například dřeviny na živé ploty s jedlými plody. Druhy střídejte a kombinujte.

Drobné ovocné keře jako doplněk zahrady

Autor: Ing. Adriána Francová 12. září 2017 Žádné komentáře

Drobné ovocné keře jako doplněk zahrady          Drobné ovocné keře jsou součástí téměř každé zahrady. Nezabírají mnoho prostoru, nejsou náročné na pěstování a pravidelně poskytují úrodu plodů, které víte vždy využít. Pokud máte menší prostor a nechcete se vzdát pěstování drobného ovoce, zvolte druhy na kmínku. Jde zejména o angrešt či rybíz. Nezabírají tolik prostoru, ale mají korunku, kterou je třeba tvarovat. Počítejte však s menší úrodou jako byste sesbírali z keře. Plody umí být však velké a samozřejmě chutné. Dají se pěstovat i ve větší vhodné nádobě na terase nebo balkoně.

Stromečkové nebo kmenové tvary vyžadují vhodnou oporu, protože váha korunky během silnějšího větru by mohla kmínek polámat, případně nalomit. Keřovité druhy vyžadují větší prostor pro pěstování, protože úrodu dosáhnete jen na víceletých větvičkách, ne jednoletých. Sklizeň je bohatší než na stromkových tvarech. Pro dosažení kvalitní sklizně je vhodné vysadit několik kusů stejných druhů (alespoň 2 ks).

Maliny jsou velmi oblíbené ovoce. Na jejich pěstování však potřebujete prostor, nejlépe v odlehlejší části zahrady, nakolik se rychle a dobře rozrůstají pomocí odnoží, a tak vytvářejí množství dceřiných rostlin. Jejich růst je třeba regulovat a kontrolovat pokud nechcete, aby Vám přerostly přes hlavu.

Jahody se pěstují snadno a dají se pěstovat i v nádobě. Vyžadují kyselejší půdu, výživnou a péče ohledně vydatné zálivky a hnojení během růstu, kvetení a v době zrání plodů.

Tradiční drobné ovoce v zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 12. září 2017 1 Komentář

      Nic není krásnějšího, než upravená praktická zahrada, ze které máte i užitek. Zahradu si představuje každý po svém a pro svůj obraz ji i vytváří. Někteří z nás si zahradu však nedovedou představit bez ovocných stromů a keřů a samozřejmě bez zeleninových záhonů. V každé zahradě byste si měli najít místo pro všechno co máte rádi, co Vám chutná, z čehož je užitek a osvěžení. I v té nejmenší zahradě lze pěstovat i drobné ovoce v podobě keřů nebo stromků v nádobách nebo v malém záhoně.

Stromečkové druhy rybízu a angreštu nezabírají mnoho místa v zahradě. Postačí jim souvislý pás podél plotu, u zdi, který jim zajistí ochranu proti silným větrům. Vy jim dodáte pouze kolíky na oporu. Ze stromkových druhů sesbíráte sice méně úrody než z těch keřových, které naopak potřebují větší prostor pro pěstování, ale svůj účel určitě splní. Máte na výběr z bílých, červených a černých odrůd rybízu, případně z křížence rybízu a angreštu - Josty, která má zajímavou chuť a velké černé plody. I v našem e-shopu naleznete množství kvalitních odrůd, které si oblíbíte.

Angrešty jsou bílé, žluté i červené. Třeba si vybírat hlavně z rezistentních odrůd, které nejsou náchylné na množství chorob a škůdců, které bohužel tyto rostliny napadají. Toto ovoce je vhodné ke konzervaci a mražení na výrobu šťáv a džemů, marmelád, ideální do letních šťavnatých koláčů.

Mezi další zajímavé ovoce patří borůvky a brusinky, které výborně rostou ve vlhkých půdách s kyselým pH. Jsou to jinak nenáročné vytrvalé rostliny, které si vybírejte do zahrady podle velikosti plochy. Jsou druhy nízké i vysoké.

V malé zahrádce vyčleňte místo na pěstování jahod, které milují zejména děti. I zde máte na výběr množství odrůd podle termínu plození, dokonce si můžete nakombinovat jahody s postupným sběrem. Dokonalé jsou stáloplodící jahody, které nemají zvláštní požadavky na pěstování od klasických jahod. Na rozdíl od nich však plodí vícekrát do roka, některé za dobrého počasí ještě i začátkem listopadu. Jahody se dají všestranně použít a jsou opravdu pochoutkou pro každého.

Pokud toužíte po malinách, také máte na výběr z odrůd s červenými a žlutými plody, sladkými, šťavnatými, dvakrát produktivními. Vyžadují větší plochu na pěstování, rozrůstají se. Nejlepší je umístit je na plochu vzdálenější od okrasné části záhady. Například na konec zahrady, vedle zděného plotu. Nejsou náročné na pěstování, vyžadují jen vystříhávání a zalévání, pravidelný sběr a poté nápad, jak plody zužitkovat.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
  • Pěstování rododendronů
    16. října 2017
    Dobrý večer, nepíšete, jak je starý, obyčejne nemá hluboké kořeny. Koření mělce. Teď...
  • Zapomněli jste vysadit na podzim cibuloviny?
    4. října 2017
    Dobrý deň, záleží aké ľalie. Orientálne ľalie sa na zimu vyberajú z pôdy. Ázijské...
Archív blogu