+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'listnaté stromy'

RSS zdroj

Listnaté a jehličnaté okrasné dřeviny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Zásady výsadby okrasných dřevin

Nejvhodnější období pro výsadbu dřevin je podzim, jaro v méně příznivých klimatických podmínkách a u choulostivějších druhů. Rostliny dodávané v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období, mimo nejteplejší letní dny, kdy by výsadba vyžadovala neustálou kontrolu a péči.

Dřeviny se vysazují vždy rovně a při výsadbě je potřeba dbát na to, aby se kořenový bal nerozpadl. Kořeny se zasypávají kvalitnější povrchovou vrstvou půdy, pokud možno obohacenou kvalitním kompostem a až na povrch se přidává zbylá spodní vrstva. Nově vysazené dřeviny se nehnojí, s přihnojováním je třeba počkat, dokud dobře nezakoření. Po vysazení je potřeba dřeviny dobře zalít a hned jak se voda vsákne, je třeba vyplnit vzniklé jamky v půdě humusem, aby se snížil výpar vody z půdy. Po vysazení rostlinám prospěje i častější povrchové kypření půdy, které snižuje odpařování vody. Pokud je třeba některé druhy dřevin vyvázat ke kolíkům, kolík se do jámy umísťuje ještě před výsadbou. Kolem dřevin solitérně vysazených v trávníku hned po vysazení je třeba vytvořit přiměřené velké mísy, které umožní jednodušší zalévání a později i přihnojování a tráva dřevinám neodebírá vláhu ani živiny. Velmi důležitá je hlavně důkladná zálivka jehličnanů a stálezelených listnáčů před příchodem mrazů. Nerovnoměrný vodní režim rostliny v období slunečného a mrazivého počasí by totiž mohl způsobit vyschnutí rostliny. Vysázené okrasné dřeviny se seřezávají, pokud je potřeba, těsně před vysazením nebo po něm a to tak, že výhonky se zkrátí až o dvě třetiny délky. Kratší výhonky se zkracují méně než delší, nikdy však ne do jedné roviny.

Vysázení živých plotů

Účelně vybrané keře na živý plot, dobře zasazené a ošetřované, nedají pěstiteli moc práce, a i přesto podstatně zvyšují půvab každé zahrádky. Udržovací řez se provádí většinou jednou za rok, většinou po odkvětu. Vzdálenost keřů od plotu při vysázení závisí na plánované výšce a šířce plotu. Vzájemná vzdálenost rostlin v nízkém plotě je asi 0,6 m, u středně vysokých plotů 0,8 – 1,5 m dle vzrůstu jednotlivých druhů a kultivarů. Okrasné keře vyžadují krom běžného ošetřování aspoň jednou za rok plné hnojení NPK, které zlepšuje a urychluje jejich růst. Základem úspěšného hnojení ale i zde zůstává hnojení dobře vyzrálým kompostem.

obr. 1: Vysoké živé ploty.-Výsadba 1 m od sebe(Carpinus betulus)

obr. 2: Jehličnaté živé ploty.-Výsadba 40 – 80 cm od sebe.-Thuja occidentalis ´Smaragd´

obr. 3: Středně vysoké živé-ploty. Výsadba 3 ks na 1 m.-Ptačí zob (Ligustrum ovalifolium)

obr. 4: Nízké živé ploty.-Výsadba 4 – 6 ks na m.-Spirea bumalda

Řez živých plotů

Živé ploty se stříhají kónicky – keř je na bázi širší a směrem k vrcholu se zužuje. Stěny jsou tak lépe osvětlené a je zabezpečený lepší přísun vody, čímž nedochází k zasychání spodních větví. Stříháme dvakrát do roka. Poprvé koncem května (v době, kdy jsou vytvořené už malé přírůstky), když se v mladých výhoncích vytvářejí částečné retardační (zpomalovací) látky. Tímto se další obrůstání po prvním zastřihnutí částečně zpomalí. Druhý řez vykonáváme v průběhu srpna a to proto, aby dřeviny po řezu už neobrašily.

Ošetřování a péče v dalších letech

Vzhled pěstovaných dřevin závisí na jejich ošetřování v dalších letech. Ošetřování pozůstává ze zálivky, přihnojování, z odstraňování odkvetlých květů a soukvětí a udržování zdravé a pěkné koruny. V období chladných, ale slunečných zimních dnů je třeba sledovat, jestli nedochází k předčasnému probouzení se koruny jehličnanů a stálezelených listnatých dřevin. Nedostatečný přísun vody z kořenového systému, který je v chladné zemi, může způsobovat vysychání koruny. Zabránit tomu můžeme poléváním ke kmenu dřeviny.

obr. 1: Správný kónický řez živého plotu

obr. 2: Nesprávný kolmý řez živého plotu.

Řez a prosvětlování

Vzhled a kvetení dané dřeviny do velké míry ovlivňuje správný řez a prosvětlování. U všech dřevin bez výjimky se odstraňují namrzlé a suché výhonky. Namrzlé části se odstraňují až při pučení, aby se ušetřil pozdější opravný řez. U šlechtěných dřevin se odstraňují tzv. vlky, bujně rostoucí výhonky podnože. U druhů, které silně odnožují a ohrožují okolní úpravu, se odstraňují odnože i s kořeny. Některé dřeviny vůbec řez nepotřebují (spíše by uškodil jejich vzhledu), jiné vyžadují jen zmlazování a další pravidelný každoroční řez a jednou za čas zmlazování.

Dřeviny, které nepotřebují řez

Vůbec se neřežou stálezelené dřišťály (berberis), kdoulovce (chaenomeles), skalníky (cotoneaster), lýkovce (daphne), cesmíny (ilex), ořešáky (juglans), pěnišníky (rhododendron), štredřence (laburnum), šácholany (magnolia), dřevité pivoňky (paeonia), ruj vlasatá (cotinus coggygria), jilmy (ulmus), stálozelené kaliny (viburnum) a všechny jehličnany. Některé dřeviny přímo nesnášejí řez, jako například šácholan (magnolia), který kvete na koncových, vrcholových pupenech.

Dřeviny, které vyžadují zmlazovací a prosvětlovací řez

Zmlazování znamená vyřezávání starých výhonků za současného ponechání stejného počtu mladých výhonků. Prosvětlování vykonáváme u hustějších porostů zpravidla jednou za tři roky. Takové řezy vyžadují opadavé dřištály (berberis), lísky (corylus), hlošiny (elaeagnus), málo kvetoucí ibišky (hibiscus), kolkvície (kolkwitzia), pustoryl (philadelphus), zob (ligustrum), zemolezy (lonicera), dřevité mochny (potentila), pámelníky (symphoricarpos), šeříky (syringa), kaliny (viburnum), vajgélie (weigela) a další. Tento zákrok se provádí většinou v období vegetačního klidu. Listnaté dřeviny ve skupinových výsadbách se upravují zimním řezem tak, aby se navzájem netísnily a měly vždy dostatek slunce a vzduchu.

Dřeviny vyžadující každoroční řez

Rozdělují se do tří skupin dle toho, kdy a na jakém dřevu kvetou.

1. skupina – dřeviny, které kvetou brzy na jaře a na loňském dřevu (forsythia, spiraea, amigdalus, prunus, jasminum nudiflorum, cytisus, cornus); upravují se tak, že se jim odřežou všechny slabé a křižující se výhonky, velmi dlouhé výhonky se zkrátí. Zimní řez se provádí od konce října do půle března a poprvé se provádí nejdřív po třech letech od vysazení. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně v druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové květuschopné výhonky. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně ve druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové letorosty, na nichž se budou příští jaro tvořit nové květy. Řežeme na 2 – 4 očka.

2. skupina – dřeviny, které kvetou později a na loňském dřevu (malus, sorbus, crataegus, berberis, tamarix a pod.); výhonky se zkracují asi o jednu třetinu, aby vytvořily nové boční výhonky.

3. skupina – dřeviny, které kvetou v létě a na podzim na letošním dřevu, vyžadují silný zpětný řez (budleia, hydrangea, caryopteris, hypericum, levandula, erica); řežou se nakrátko podle povahy rostliny a tloušťky dřeva na jaře, na dva až šest pupenů. Staré větvičky se úplně odstraňují.

obr č. 1: Prosvětlovací řez

obr. 1: Řez dřevin se střídavými očky

obr. č. 2: Silný zpětný řez

obr. 2: Řez dřevin s protilehlými očky.

Řez dřevin na kmínku

Okrasné převislé vrby, mandloně nebo růže, pěstované na kmínku, je třeba řezat pravidelně každý rok, aby si udržely hustý a kompaktní tvar koruny. Řez je důležitý hlavně u dřevin pěstovaných v nádobách, aby koruna příliš neztěžkla a kmínek se pod její váhou nezlomil. Dřeviny, které kvetou brzy na jaře, řežeme až po odkvětu koncem dubna (mandloň), ostatní dřeviny brzy na jaře (růže, vrby).

obr: Řez dřevin na kmínku.

Zálivka

Závlahová dávka pro okrasné keře a stromy by měla provlhčit kořenovou zónu půdy. Zavlažovat by se mělo ráno nebo večer. U stálezelených dřevin se nesmí zapomínat, že potřebují vláhu i v průběhu zimy. Pokud nemrzne a je sucho, zaléváme je i v zimním období. Na zálivku je nejlepší dešťová voda. Studniční voda mívá často velký obsah minerálních látek a pokud přesáhne jejich obsah množství 1 g/l, je na zálivku nevhodná, protože solí půdu.

 Hnojení

Výživa a hnojení okrasných dřevin se nedá zevšeobecnit, protože jsou různorodé. Žádné dřevině však neuškodí přihnojení organickými hnojivy, hlavně kvalitním kompostem nebo zetlelým hnojem. Průmyslovými hnojivy dřeviny přihnojujeme až po důkladném zakořenění, podle náročnosti jednotlivých druhů na živiny. S přihnojováním je třeba skončit nejpozději v červenci, aby mohly nové letorosty do příchodu zimy dobře vyzrát. Jehličnanům prospěje občasné přihnojení speciálními hnojivy pro jehličnany. Na živiny jsou všeobecně náročnější velkokvěté, příp. bohatě kvetoucí keře, naopak méně náročné jsou jehličnany a stálezelené keře. 

 


Ochrana dřevin před zimním vysycháním

Nejkrásnější stromy do velké zahrady

Autor: Adriána Francová 12. ledna 2017 Žádné komentáře

Velká zahrada je zajímavá prostorem, volností a také možností používat zajímavé a velkolepé stromy s rozložitými a širokými korunami, které dodají romantický až parkový vzhled. Pokud se obklopuje vzácnou zelení, nebudete potřebovat vysoké ploty, větrné clony, a prachové lapače či žaluzie.

Vhodné kombinace použité přímo z přírody jsou nám nejblíže, tak proč se obklopují vysokými betonovými zdmi a stěnami. Všechno má však své výhody i nevýhody. Mnoho stromů znamená i spoustu listí, drobných větviček, možná i nějaká ta zvířátka, pokud jste v blízkosti lesa nebo na venkově. Nic se však nevyrovná pocitu, že Vaše zahrada je ta nejkrásnější široko daleko a to nejen na jaře ale během celého roku, kdy jednotlivé druhy mění barevné provedení listů.

Každá plocha vyžaduje jednu dominantu, ostatní menší stromy, keřovitá etáž a jiné rostliny, které kvetou a dotvářejí plochu. Velká zahrada zvládne i obvodovou etáž z vysokých stromů. Nejvhodnější je, pokud se střídají druhy jehličnaté s listnatými, samozřejmě v přirozeném poměru, s přihlédnutím na okolí, rozmanitost a dendrologická složení podle oblasti. Každému se může líbit něco jiného a také si ve velké zahradě může dovolit vysadit i enormně velké stromy.

Mezi nejkrásnější však habitem patří mezi jemně převislé stromy jako břízy, vrby, sakury, obecně druhy s názvem Pendula. Pro někoho jsou atraktivní globózní formy platanů, javorů, katalp a lip. Ty jsou menšího až středního vzrůstu. Výši ovlivňuje kmen. Někdo upřednostní nádherně kvetoucí druhy okrasných třešní, jabloní a švestek, magnólie, Paulownia, liliovník, katalpy. Jiného zaujme kůra: břízy, platan nebo i plody, které obohatí zahradu o podzimní efekt a na mnoha si můžete i pochutnat: moruše, jeřáb, fíkovník, jabloně, okrasné jabloně, muchovník. Takto bychom mohli ještě pokračovat. Důležitý je výběr a umístění stromu, stromů v poměru k zahradě, k domu. Pozor na sousední objekty, oplocení, případné stínění. Z jehličnanů jsou krásné cypřiše, borovice, cedry.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
  • Pěstování rododendronů
    16. října 2017
    Dobrý večer, nepíšete, jak je starý, obyčejne nemá hluboké kořeny. Koření mělce. Teď...
  • Zapomněli jste vysadit na podzim cibuloviny?
    4. října 2017
    Dobrý deň, záleží aké ľalie. Orientálne ľalie sa na zimu vyberajú z pôdy. Ázijské...
Archív blogu