+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'návody na pěstování'

RSS zdroj

Jak úspěšně pěstovat citrusy

Autor: Ing. Adriána Francová 5. června 2020 Žádné komentáře

         Chcete si pěstovat citrusy a bojíte se, že jsou náročné na podmínky? Není to tak. Zvládne to každý. Dokonce si ho můžete vypěstovat přímo ze semen. Musíte však vědět jak na to a my Vám pomůžeme. Pokud chcete v poměrně krátké době očekávat plody, je ideální koupit si roubované rostliny a připravit vhodné podmínky. Nejlepší je pokud začnete s pěstováním citrónu, náročnější je pak mandarinka a pomeranč.

Pěstování:
Pocházejí z teplých oblastí, které jsou bohaté na slunce, množství světla a stejné nebo velmi podobné podmínky jim musíte zajistit i v bytě. Mohou být pěstovány na parapetu, nikoli však na jižním okně. Hrozí spálení listů. Substrát musí být propustný, lehký s nízkým pH a křemičitým pískem. Na dno nádoby dejte určitě drenážní vrstvu.

Jak úspěšně pěstovat citrusyZalévejte během léta hojně, ale v misce by nikdy neměla zůstávat voda. Vodu používejte měkkou, odstátou, nejlépe dešťovou s hnojivem zejména během růstu a tvorby květů a plodů.

V zimě se nehnojí a sníží se i celková intenzita zálivky v závislosti na teplotě a světlosti v místnosti. Čím světlejší a teplejší místnost, tím vyšší zálivka. Substrát nechte vždy mírně proschnout. Opad listů může být způsoben nevhodnými podmínkami, jako je nedostatek světla a chlad v kombinaci se zálivkou. Ideální teplota podle odrůd se pohybuje v rozmezí od 0 - 18 °C maximálně. Ve většině případů 15 - 18 °C v zimním období. Pokud máte možnost zimovat i v nižších teplotách, je to pro citrusy vyhovující. Nevyžadují pak ani tolik světla.

V létě můžou být na terase, balkoně, v zahradě. Jedná se však o letnění starších rostlin více než 5 let, které nejsou tak náchylné na onemocnění a škůdce, mají pevnější výhonky i listy. Také nesmí být umístěny na přímém slunci. Jinak hrozí spálení listů. Vyhovuje mu rosení na list a zvyšování tak vzdušné vlhkosti.

Řez je stejně důležitý. Provádí se během neaktivity rostliny, tedy koncem zimy, začátkem jara. V první řadě se odstraňují poškozené, suché a odumřelé větvičky. Ostatní se mohou zkrátit. Odstraňují se stejně tak křižující nebo výhonky směřující dovnitř koruny. Hlavní výhonek se zkracuje tak, aby boční převyšoval o cca 15 cm max. Dbejte na řez zejména u mladých rostlin, abyste včas vypěstovali pevnou a pěknou korunku. Výhonky musí být dostatečně silné na to, aby unesly váhu plodů.

Během kvetení s rostlinou nemanipulujte. Rostliny se přesazují až tehdy, když kořeny přerostou nádobu. Není nutné každoroční přesazování, jako je to u běžných pokojových květin. Starší a větší dřeviny se přesazují i po 5-10 letech. Nádoba by nikdy neměla být příliš velká, ale vždy jen o něco větší než byla předchozí.

10 základních bodů péče aneb jak to nepokazit:

1. nepřenášet rostliny, neměnit jim neustále podmínky
2. citrusy se každý rok nepřesazují
3. během kvetení a tvorby plodů s rostlinou nemanipulujte
4. během kvetení v zimním období je nutné zabezpečit umělé opylení květů pomocí štětce
5. pro správnou úrodnost a vyváženost rostliny je nutné ponechat jen určitý počet plodů v závislosti na věku dřeviny, počet listů, stability větviček a některé manuálně odtrhnout ještě před vývojem. Zajistíte tak přísun živin ponechaným plodům, růst a vitalitu citrusu
6. správná identifikace problému (onemocnění nebo škůdci) a jeho včasná ochrana zajistí opětovné prosperování rostliny
7. hnojení, správný substrát, teplotní a vláhové podmínky zajišťují správný růst, tvorbu květů a plodů během celého roku
8. letnění starších rostlin napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu a růstu
9. koncem zimy vyžadují správný řez
10. ochraňte rostliny před průvanem, mrazem a málo světlým prostorem

Růže - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 8. května 2019 Žádné komentáře

Klimatické podmínky

Pěstované růže mají různou odolnost vůči klimatickým podmínkám, v nichž se pěstují. Nejotužilejší jsou tzv. botanické druhy, po nich jsou sadové (hybridní) růže. V méně příznivých klimatických podmínkách je třeba větší pozornost věnovat zazimování. Jde zejména o to, aby po roztání sněhové přikrývky přečkaly bez poškození pozdní jarní mrazíky a značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí při intenzivním slunečním záření.

Půda

Růže dobře rostou v hluboké písčitohlinité lehčí, a ne příliš suché půdě, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zalévání má dobře přijímat vodu. Důležité je zásobení půdy humusem. Nevhodné jsou půdy těžké jílovité, trvale zamokřené bahnité nebo studené, kamenité nebo velmi mělké půdy. Růžím se nedaří ani v půdách velmi kyselých nebo celkově písčitých, nedostatečně zásobených humusem, z nichž se všechny živiny vyplavují do spodních vrstev. Těžké půdy se vylepšují přidáním rašeliny, kompostu, rašelinových substrátů. Propustnost se zlepší přidáním písku, popela, pomůže i rozložený drůbeží nebo králičí hnůj, který se v těžších půdách nezaryje příliš hluboko. Velmi kyselé půdy se upravují přidáním práškového vápna nebo silně převápněného kompostu. Většina růží se očkuje na hluboce zakořeňující podnože, které nesnášejí vysokou hladinu podzemní vody. Ta způsobuje žloutnutí listů a podporuje výskyt černé skvrnitosti. V takových případech je nevyhnutelné pozemek odvodnit. Růžím vyhovuje občasné zavlažení, zejména v období sucha. Přípustná hloubka hladiny podzemní vody je asi 1 m.

Světlo a teplo

Při celodenním oslnění růže velmi rychle odkvétají a u jižních zdí budov trpí na sluneční úpal a sucho. Ušlechtilé růže nejlépe rostou při teplotách 15-22 °C. Pokud teplota vystoupí nad 25 °C a vedra trvají déle, květy blednou a i tmavě kvetoucí kultivary mají dokonce popálené korunní lístky. Na svahovitých pozemcích se Růže daří růžím na jihozápadním nebo západním svahu. Růžím se daří i v krátkodobém stínu vyšších stromů, nesnesou ale přistínění po většinu dne. V úplném stínu u severních zdí budov a na strmých severních svazích se žádným růžím nedaří. Více tu trpí chorobami a škůdci, dřevo nevyzrává a mnohem snadněji namrzá. Růže se také nemají vysazovat do těsné blízkosti stromů, zejména takových, jejichž kořeny velmi ochuzují půdu o živiny a vláhu, jako jsou břízy, javory, jasany a p. V zahradách se růže nevysazují do bezprostřední blízkosti jahod, salátu a jiné zeleniny nebo keříků drobného ovoce. V pravý čas by se totiž nedaly provést ochranné postřiky. Růžím škodí i trvalý průvan, který vzniká na rozích budov a na volných místech mezi domy, ale nevyhovují jim ani uzavřené polohy na obestavěných dvorech nebo zahradách oplocených vysokými zdmi. Proudění vzduchu je velmi důležité v boji proti houbovitým chorobám a živočišným škůdcům.

Výsadba

Důležitá je hustota vysazování růží, která závisí na vzrůstu a kultivaru. Slabě rostoucí kultivary se sází ve vzdálenosti 0,3 – 0,4 m, silněji rostoucí kultivary ve vzdálenosti 0,5 m a víc. Mezi stromkovými růžemi se dodržuje vzdálenost nejméně 1 m a je třeba nechat i dostatek místa na sklánění růžového stromku při zazimování. Specifickou skupinu tvoří popínavé růže. Vzdálenost vysazování těchto růží závisí na vzrůstu kultivaru, ale i na způsobu použití. Minimální vzdálenost bývá 1,2 m, ale někde to může být i víc než 2 či 3 m podle okolností. Podobně i u sadových růží je nutné hustotu výsadby přizpůsobit velikosti a tvaru vysazovaného kultivaru. Růže se vysazují od října do dubna, pokud není zamrzlá půda. Při podzimní výsadbě vytvoří růže ještě před příchodem mrazů jemné kořínky a na jaře mají potom určitý náskok. Nevýhodou podzimního vysazování ale je, že vysazené rostliny jsou vystavené mrazům. Jarní vysazování se nedoporučuje do zamokřených těžkých půd. Příliš teplé počasí hned po vysazení je pro sazenice nebezpečné. Vysazování stromkových růží je lepší odložit na jaro, protože jejich spolehlivé zazimování je pracné. I ve vysokých polohách s častými mrazy se růže vysazují raději na jaře. Připravené sazenice se nesmí nechat volně ležet na slunci a jejich kořeny je třeba chránit před větrem. Když jsou keře částečně zaschlé, celé rostliny je nejlepší ponořit do vody. Při podzimní výsadbě se seřezávají jen konce nalomených nebo poškozených větviček a ponechá se tři až pět nejsilnějších větviček. Na jaře se tyto výhonky zkrátí na několik pupenů. Při jarní výsadbě se při vysazování odstraní nepotřebné výhonky a ponechané se zkrátí podle síly na dva až tři pupeny. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu, lze nechat i více pupenů. Poškozené kořeny je třeba odstranit a zbývající se zkrátí asi o polovinu. Růže se nevysazují na okraj záhonu, ale nejméně 25 cm od něj. Po vytyčení vzdálenosti mezi rostlinami je třeba vyhloubit jámy o rozměrech 40 x 40 x 40 cm. Na dno je nutné navršit kopeček kompostové zeminy, v žádném případě se ale nepřidávají průmyslová ani jiná hnojiva. S přihnojováním je potřeba začít až v dalším roce po výsadbě. Při vysazování se kořeny nesmějí násilně ohýbat. Rozloží se do jamky volně tak, aby směřovaly dolů a sazenice se podrží tak vysoko, aby místo štěpení bylo asi 5 cm pod povrchem půdy. Jamka se naplní do dvou třetin zeminou, přitlačí se, aby přilehla ke kořenům a rostlina se zalije vodou. Důkladná zálivka je nevyhnutelná zejména při vysazování na jaře. Když se voda vsákne, zemina se doplní a potom nahrne do výšky 20 cm. Před příchodem mrazů je nutné tuto vrstvu ještě zvětšit. Na jaře chrání nahrnutá zemina rostlinu před účinky slunce a vysušujícím větrem. Po uplynutí asi tří týdnů po jarním vysazování se doporučuje navršenou zeminu opatrně odstranit. Na podzim vysazované růže se odkrývají začátkem dubna. Popínavé růže se sázejí ještě o něco hlouběji, tak, aby místo očkování bylo asi 10 cm pod povrchem půdy. Při výsadbě popínavých růží ke zdi se růže sází nejméně půl metru od ní a šikmo se přivazují ke stěně. Stromkové růže se sází ke kůlům, protože slabý kmen by nevydržel hmotnost obrostu. Kůl má být dostatečně pevný a sahat až do koruny, aby se nevylomila ani při prudké vichřici. Stromek se vysazuje v šikmé poloze, odkloněný od opory asi o 30° na tu stranu, kam se bude na zimu vždy ukládat. Lehčímu ohýbání stromku přispěje i mělčí vysazování.

Řez

Růže nezacelují rány pomocí závalu jako některé ovocné dřeviny, ale jen jim zasychá dřevo i kůra kolem místa řezu. Řez se proto musí dělat 5 až 8 mm nad zdravým pupenem, aby nevyschl. Nůžky musí být velmi ostré, aby pletiva větvičky nerozdrtily. Řezná plocha má být skloněná směrem od pupene, aby voda nestékala přes pupen.

Hlavní řez růží se dělá zásadně na jaře po přezimování. Cílem jarního řezu je: – vytvarovat keř do pravidelného tvaru a omezit jeho růst v nežádoucím směru, – dopěstovat co nejkrásnější velké květy na dlouhých stoncích nebo více menších květů na větším počtu výhonků, – prodloužit život celého keře stálým zmlazováním a odstraňováním starých výhonků, čímž se povzbudí růst mladých bujných výhonků. Každá skupina růží se řeže jinak. Velkokvěté růže na záhonech se seřezávají na 3-6 pupenů na jednom výhonku. Slabé výhonky se zkracují víc, silné méně. Pokud z keře plánujete získat květy do vázy, růže se řežou hlouběji a ponechávají se 3-4 pupeny. Vyroste tak méně silných výhonků s velkými pěknými květy. U mnohokvětých růží se ponechává 3-6, v některých případech ale až 8 pupenů, což závisí především na kultivaru a stavu rostliny. Popínavé růže se řežou tak, aby vytvořily co nejvíce mladých, bujně rostoucích výhonků, z nichž popínavá růže druhým rokem kvete. U jednou kvetoucích popínavých růží se na jaře zkracují jen tenké konce výhonků, které jsou obyčejně namrzlé a hlavní řez se provádí hned po odkvětu. Tehdy se odstraní přestárlé výhonky, tj. výhonky starší než čtyři roky, až u povrchu půdy. Remontantní (vícekrát kvetoucí) kultivary popínavých růží v dolní části keře vyholují, proto se řežou tak, že se odstraní jeden nebo dva staré výhony nad zdravým pupenem blízko povrchu půdy. Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez. Jejich keře se jen prosvětlují a konce slabých nebo přeschlých výhonků se zkracují.

Růže Miniaturní

růže se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat. Stromkové růže se řežou tak jako keříčkové, spíš hlouběji, aby se omezil objem a hmotnost koruny. Je třeba dbát na to, aby nový výhonek přispěl k dokonalému vytváření koruny.

Letní řez

Při letním řezu se zkracují jednotlivé příliš bujné výhonky, hlavně u keříků velkokvětých růží a u stromkových růží. Letní řez podporuje tvorbu dalších květů. Pokud se odstraňují odkvetlé květy až po opadání lístků obyčejným odštípnutím květního stonku tak, jak se to dělá u narcisů, tulipánů a pivoněk, je to zásadní chyba. Nový výhonek bude umístěný příliš vysoko a bude slabý, tenký a ohebný. Při odstraňování odkvetlých květů je výhodné dodržovat zásady správného letního řezu. Odkvetlý květ se má odstranit ještě před úplným opadáním lístků, tj. hned, když ztratil estetický vzhled. Velkokvětým růžím s odkvetlým květem je třeba odřezat i část stonku s neúplnými listy (trojčetnými) a s jedním listem úplným (pětičetným). Pupen ční vždy směrem ven stejně jako při jarním řezu. V září a později na podzim se růže zkracují minimálně a neřežou se ani růže s dlouhými stonky do vázy, aby dřevo vyzrálo a umělo se bránit proti mrazu. U remontantních popínavých růží podporuje letní řez opětovné bohatší kvetení.

Kypření

Růže vyžadují nakypřenou a nezaplevelenou půdu, proto mělká okopávka a časté kypření ušetří mnoho hnojení a zálivky. Zkypřená vrchní vrstva chrání hlubší vrstvy půdy před vyschnutím. Hlubokým kypřením se ale může rostlinám i uškodit, proto se obdělává jen do hloubky 10 cm. Zbytečně se mezi růže nemá šlapat, hlavně když je povrch půdy vlhký. Po každém nevyhnutelném vkročení je třeba půdu prokypřit. S blížícím se podzimem je nutné omezit kypření půdy, aby se zastavil růst a obnovování výhonků. Takto jsou růže připravené na úspěšné přezimování.

 Mulčování

Pro růže je velmi výhodné mulčování čili nastýlka. Záhon se zakrývá vhodným materiálem, např. listím, pokosenou trávou, rašelinou, dřevěnou kůrou nebo štěpkou. Ušetří se tím na delší období kypření půdy a také se nemusí tak často zalévat.

Zaštipování

Raným zaštipováním se upravuje růst příliš bujných výhonků. U výhonků, které by měly kvést v průběhu května, se mladý výhonek zaštipuje na 3-4 pupeny. Růže má potom více květů, ale kvete trochu později.

Hnojení

Na přihnojování růží se používají převážně složená kombinovaná hnojiva, tj. hnojiva obsahující různé živiny ve správném poměru. Růže jsou citlivé na vyšší obsah solí v půdě, proto se zejména na těžších půdách nesmí hnojiva předávkovat. Kořeny růží nesmí přijít nikdy do styku s čerstvou chlévskou mrvou, která by způsobila uhynutí zejména mladých sazenic. Drůbeží trus je vydatné hnojivo hlavně ve formě hnojivové zálivky, používá se ale velmi zředěný výluh zkvašeného trusu. Rašelina je výborným zdrojem humusu pro svůj pomalý rozklad v půdě. V půdách vylepšených rašelinou vytvářejí růže bohatší kořeny. Z organických hnojiv je nejlepší kompost, který se růžím přidává kdykoliv, ale zejména v předjaří, ještě před odstraněním zimní přikrývky. Na záhon se pokládá v síle asi 5 cm a mělce se zapracovává do vrchní vrstvy půdy.

Čas hnojení

Rozvrh hnojení by měl vypadat následovně.

1. Brzy v předjaří, jak to dovolí počasí, ještě před odkrytím růží (např. kompostem)

 2. Asi v polovině května, když růže začínají vytvářet pupeny, po dešti nebo po zavlažování, se přihnojí roztokem rychle působícího kapalného hnojiva. Každý keř se zalije 3 litry roztoku.

3. Koncem června se hnojivová zálivka stejným způsobem opakuje, opět na dobře zavlaženou půdu. 

4. Koncem října až začátkem listopadu se růže mají přihnojit draselnofosforečným hnojivem pro lepší vyzrání pletiv a zvýšení odolnosti vůči mrazu.

Růže lze hnojit i na list speciálními hnojivy pro listovou výživu rostlin, v deseti až čtrnáctidenních intervalech, tři až čtyřikrát za vegetační období.

Zavlažování

Růže potřebuje nejvíc vody v období nejintenzivnějšího růstu, tedy od jarního pučení a po prvním odkvětu, když začíná růst nových výhonků. Na zavlažování je třeba myslet už při kypření půdy, proto se vytvářejí mírně zvýšené okraje záhonů, aby zálivková voda neodtékala ze záhonů, ale vsákla tam, kde je potřebná. Nezavlažuje se za prudkého slunečního záření. Při závlaze je nutné dbát na to, aby se voda nedostala na listy. Důležitá je i vydatná závlaha ještě před začátkem mrazů. Nebezpečí stupňují teplé slunečné dny v únoru a v březnu, když nadzemní části rostlin odpaří značné množství vody, zatímco vrchní vrstva půdy nerozmrzává. Proto pokud je suchý podzim, je třeba růže vydatně zalít ještě před prvními mrazy.

Přezimování

Pro úspěšné přezimování je důležitý výběr odolných kultivarů. To platí hlavně pro popínavé růže, které se jen těžce dají zakrývat. U nás se musí většina pěstovaných růží chránit před mrazem přikrytím, nejlépe ornicí. Drobný mráz růžím neuškodí a přispěje k opadu listí. Růže stačí přikrýt před nástupem trvalých mrazů, případně mrazů silnějších než – 8 °C. Keříkové růže se přikrývají do výšky asi 20-30 cm. Nahrnutá zemina má proniknout mezi výhonky tak, aby nevznikaly dutinky, kde by mohlo mrznout nebo by se mohly rozmnožit plísně. V chladnějších podmínkách se osvědčí dodatečné přikrytí půdy jehličím.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Dobře ošetřované rostliny jsou odolnější vůči napadení chorobami a škůdci, proto je dobré dodržovat všechny pěstitelské rady. Rychlou a účinnou ochranu umožňují vhodné a včas použité chemické přípravky. Vhodným obdobím na postřik je pozdní odpoledne, když sluneční záření slábne a není třeba se obávat popálení listů. V zamračených dnech se může stříkat kdykoliv, ale vždy za bezvětří. Roztok má být jemně rozptýlený, proto se postřik neprovádí z malé vzdálenosti přímo na listy. Je třeba dodržovat stanovené ředění přípravků, neboť větší koncentrace může způsobit značné škody. Přípravky je potřeba střídat, hlavně organické. Při aplikaci je třeba dbát nejen na to, aby se rostliny nepoškodily, ale i na vlastní bezpečí. Je třeba dodržovat všechna bezpečnostní opatření podle návodu a používat ochranné pomůcky.

Miniaturní růže se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat.

Cypripedium - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 9. února 2019 Žádné komentáře

Umístění

Polostín bez přímého slunce v poledne. Velmi vhodné místo je na severní straně budovy. Většina střevíčníků jsou lesní rostliny a proto upřednostňují chladná místa, která moc nevysychají a nepřehřívají se v létě. Ideální jsou také místa, v nichž se daří kapradinám. Své střevíčníky rovněž nevysazujte poblíž stromů nebo velkých keřů, aby jim jejich kořeny neodčerpávaly vodu a živiny!

Půda

Střevíčníky potřebují vzdušnou propustnou (hloubka 10 cm) a středně vlhkou půdu. Těžké a jílovité půdy je potřeba vylepšit například příměsí písku. Pokud je plánované umístění příliš vlhké, je nutné zajistit drenáž. V písčitých půdách, které rychle vysychají, se doporučuje zvýšit jejich schopnost udržet vodu přídavkem perlitu. Pokrytí půdy vrstvou bukového listí nebo jehličí má pozitivní vliv na strukturu a vlhkost. Střevíčníky jsou zcela mrazuvzdorné a proto nepotřebují žádnou doplňující ochranu v období zimy.

Výsadba

Kořeny rozložte v horních 10 cm půdy tak, aby pupen byl asi 2-3 cm pod úrovní půdy. Zbývající substrát nasypte kolem bez přitlačení a důkladně zalijte. Zálivka a hnojení Půda by neměla nikdy úplně vyschnout a proto je v období suchého léta nevyhnutelná pravidelná zálivka. Na jaře se doporučuje rostliny pravidelně přihnojovat běžnými hnojivy, ale v poloviční koncentraci.

Výsadba společně s jinými rostlinami

Střevíčníky vypadají nejlépe v kombinaci s pomalu rostoucími kapraděmi, škornicemi (Epimedium) nebo bohyškami. Nedokážou ale soupeřit s bujně rostoucími trvalkami, keři a stromy. Dávejte proto pozor na tyto vznešené rostliny!

Ochrana střevíčníků

Slimáci dokáží způsobit pohromu za jednu noc. Obzvlášť na jaře je potřeba na mladé výhonky střevíčníků dávat pozor a zabezpečit jim přiměřenou ochranu.

Abyste předešli ztrátám v zimě, pozorně si přečtěte následující pokyny

1. Pokud během zimy panuje vlhké a deštivé počasí, (teploty do +5 °C jsou dostatečné pro spánek cypripedií), měli byste chránit zahradní rostliny v květináčích dobře provzdušněným dešťovým přístřeškem, a tak předcházet zahnívání.

2. V chladných oblastech s teplotami -20 °C nebo nižšími, nejsou žádné problémy s přezimováním, a to ani v případě rostlin v květináčích. Během zimy je důležitá ochrana proti přímému slunci, aby se zabránilo probouzení rostlin během dne. V opačném případě kolísání teploty způsobuje ztráty, zejména v prvním zimním období po vysazení do květináče. Kromě toho se doporučuje zakrytí rostlin větvemi jehličnanů.

3. Nepoužívejte mrazuvzdornou textilii ani jiné pevné kryty. Pod takovými přístřešky se rády zdržují myši a zvyšuje se tak i možnost hniloby nebo brzkého začátku růstu. Fóliové tunely nebo skleníkové přístřešky se také nedoporučují, protože teplota v nich během slunečných dnů stoupá příliš vysoko. Cypripedie mají raději polostín, přímo venku v mrazivých podmínkách během celé zimy a zejména rovnoměrnou teplotu, která nestoupá!

Shrnutí:

Není to mráz, který by mohl zničit Vaše rostliny. Je to právě zahřívání během dne nebo dlouhotrvající vlhkost. Rostliny vysazené v květináčích, které ponoříte do písku, mají oddenky zcela v bezpečí bez jakýchkoliv dalších opatření.

Řez ovocných keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 14. ledna 2019 Žádné komentáře

        Množství a kvalita úrody na keřích je závislá na kvalitě pěstitelského prostředí, výživy a samozřejmě ji přímo ovlivňuje i správný řez. Často se stává, že vezmeme do rukou nůžky a hurá do zahrady stříhat větvičky, když je jaro. A tímto nepromyšleným tahem, jedním střihem odstraníte letošní úrodu.

Řez ovocných keřůNe všechny dřeviny kvetou a plodí na jednoletých výhonech. Nabízíme Vám praktický přehled o drobných keřích ovoce a základních střizích, abyste úrodu podpořili a ne ochudobnili se o ni.

Důležité je vědět, že červené a bílé rybíz rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka. Řez drobného ovoce se provádí v předjaří. 4-roční větve je třeba vyříznout a podpořit tak růst nových. S úrodou v takovém případě počítejte až o rok.

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyříznout nit všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů). Koncem zimy, brzy na jaře, se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba provést zmlazovací řez.

Angrešt stejně rodí na jednoletém dřevě, proto je důležité odstranit loňské výhony v predjaří, před rašením, nejpozději v březnu. V pozdějším věku je třeba zmlazení. Ponechte na rostlině 3-4 základní větve a ostatní odřízněte od báze.

Maliny jsou známé jako jednou rodící a dvakrát rodící. Jednou plodící maliny už příští rok na jaře uvidíte jak suché, bez obrostu nových lístků, které jednoduše vystřihnout a z kořenů vyženou nový výhon. Dvakrát plodící maliny poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zaplodí na novém obrostu, z téhož výhonu. Někdo řeže už na podzim, kdy je zjevné, že maliny už nebudou rodit. Často se však stává, že ještě z pod sněhu na výhoncích vidět červené plody. Lepší řešení je tak na jaře. Nestříhejte celé. Celé vystříhejte jen suché či jinak poškozené výhony.

Popínavé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 26. prosince 2018 Žádné komentáře

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti. Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů. Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Plaménky

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké. Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem. Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Řez plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

1) Na jaře kvetoucí plaménky – nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení, Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´),

2) Plaménky kvetoucí na jaře a v létě – hlubší řez několika silnějších ročních výhonů, velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´,

3) Plaménky kvetoucí od poloviny léta – vyžadují hluboký řez, Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

10 hlavních bodů pro úspěšné pěstování jahod

Autor: Ing. Adriána Francová 10. srpna 2018 Žádné komentáře

          Péče o jahody nespočívá jen v zavlažování. I zavlažovat je však třeba umět správně. Jahody uvítají spíše vydatnou zálivku než časté a mělké zalévání nebo dlouhotrvající deště. Je toho mnohem více, co je třeba udělat, aby jahody pravidelně rodily nejen druhý rok po výsadbě. Nabízíme Vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

1. výběr stanoviště

Jde o trvalý porost, takže je třeba vybrat stanoviště alespoň na 4 roky. Plocha může být částečně zastíněna nebo slunečná. Daří se jim v téměř každé oblasti. Méně vhodné jsou však svahy, severní strana. Ve vyšších polohách a chladnějších oblastech jahody později kvetou. V teplejších oblastech je třeba je víc zalévat, ale dosahují i vyšší úrody.

10 hlavních bodů pro úspěšné pěstování jahod

2. půda

Nejvíce jim vyhovují hlinitopísčité i písčité půdy, s dostatkem humusu a živin. Půdní reakce vyhovuje neutrální až mírně kyselá. Nepřidávejte však do půdy příliš mnoho rašeliny. Více jim vyhovuje rozložený kompost nebo listovka. Čisté písčité půdy rychle prosychají, těžké jílovité naopak dlouho drží ve spodní části vláhu a horní vrstva praská. Taková půda je i chladnější. V jílovitých půdách se jahody pěstují spíše ve vyvýšených záhonech nebo v krechtech.

3. výsadba

Sazenice se vysazují v červenci až v srpnu, nejpozději do poloviny září, případně na jaře po mrazících. Pokud je vysadíte na jaře, s úrodou v tom roce nepočítejte. Po podzimní výsadbě se na jaře dočkáte i prvních plodů. Vysazujte jen zdravé a silné rostliny s dostatečnými kořeny, silným středem a srdíčkem. Počet listů není důležitý. Vysazuje se do předem připravených záhonů, do řady nebo na volno. Plocha musí být odplevelení a mírně vlhká, případně do jam před sázením nalijte vodu, vložte sazenice a zahrňte. Vysazujte večer nebo ráno. Srdíčko jahod nesmí být zahrnuto. Jahody nesmí být však vysazeny ani mělce. Po výsadbě zalijte.

4. ošetřování během růstu

Pravidelně zalévejte, odplevelujte a kontrolujte. Mezi řádky můžete mulčovat. Pokud listy schnou, nezalévejte během dne, ale až večer nebo brzy ráno. Suché a jinak skvrnité listy odstraňujte průběžně a stejně tak hřížence, které oslabují mateřskou rostlinu. Pokud neplánujete další výsadbu, také je odstraňte. Ideální je však každý druhý rok vysadit mladé sazenice, abyste sklízeli úrodu postupně.

5. hnojení

Nikdy nehnojte přímo po výsadbě. Podzimní výsadby můžete pohnojit před květem na jaře. Podpoříte tak násadu květů a plodů. Vhodné je hnojivo zálivkové, na list nebo zkvašený slepičí trus. V obchodech lze však dostat i speciální hnojiva na jahody. Pokud jsou jahody bujného vzrůstu, nepřihnojujte. Neaplikujte ani hnojiva na plody. Pokud máte v plánu pěstovat bio-jahody, jako výživa je vhodné řešení  kompost, který nahrnete ke kořenům,. Před hnojením zavlažujte.

6. sklizeň

Úrodu sbírejte průběžně a odstraňujete i poškozené a nahnilé plody. Jahody dlouhodobě neskladujte, ale v krátkém čase zpracujte. Nejvíce vydrží v chladu a s1 cmstopkou. Pokud je nepěstujete na textilii nebo fólii, podložte je speciálními nebo doma vyrobenými podložkami, které chrání plody před stykem s půdou. Zamezíte tak nahnívání, měknutí a špinavým plodům od bláta.

7. posklizňová péče

Po sklizni někteří pěstitelé porosty jahod úplně zkosí a ponechají jahodová srdíčka odhalena. V nevhodných pěstitelských oblastech však v zimě hrozí, že vymrznout. Raději odstraňte jen poškozené listy a plody. Po sklizni vytvářejí jahody hřížence, které odstraňte, pokud je chcete použít na nové výsadby. Jahody okopejte, zavlažte, zbavte plevele, případně meziřadí namulčujte trávou, senem, slámou.

8. rozmnožování

Na konci léta tvoří jahody dceřinné rostliny na dlouhých produkčních odnožích. Někdy je produkční odnož dlouhá i 2 metry a nachází se na něm i 10 mladých rostlinek. Některé, které se dotýkají půdy, zakoření, jiné čekají na vytvoření kořenů. Na rozmnožování používejte jen první 2 dceřinné rostliny, které jsou nejsilnější a nejkvalitnější. Ty, které nemají vyvinuté kořeny, zasaďte do nádob, bedniček. Ostatní vysaďte. Měsíční jahody netvoří hřížence, ty se dají rozmnožovat jen výsevem semen.

9. mulčování

Mulčování je způsob jak ideálně pěstovat jahody. Bez velké námahy dokážete vypěstovat pěkné zdravé rostliny a odpadává pracné okopávání a každodenní zalévání. Mulč udržuje substrát déle vlhký a zejména bez konkurenčních rostlin - plevelů, které odebírají vláhu. Jako mulčovací materiál můžete použít slámu, seno, posečenou trávu, která zároveň slouží jako zelené hnojení. Dále se používá černá geotextilie, která propouští vláhu i déšť. Zamezuje růstu plevelů a plody jsou pěkné a čisté. Méně se již využívá fólie, která je jen dočasným řešením V zimě obyčejně praská a trhá se. Nepropouští vodu a pálí na ni více slunce.

10. zazimování a ochrana

Na podzim, kdy je po sklizni a výsadbě, je třeba jahody stále zalévat a záhony udržovat čisté a bez plevelů. Odstraňujte poškozené a suché listy. Už nehnojte. V chladnějších oblastech můžete jahody přikrývat speciálními kryty nebo bílou textilií. Vhodnější jsou však listy nebo větve jehličnanů. Mnohdy se nevyhnete ani chemické ochraně proti roztočíku jahodovému nebo jiným onemocněním či škůdcům (květopas jahodový, plíseň šedá, bílá skvrnitost listů ...).  Porosty pravidelně kontrolujte. Pokud jsou v porostu jahod mravenci, svědčí to o nízké a nepravidelné zálivce. Mravenci si nikdy netvoří mraveniště v zemi, kde jsou neustále vytápěné vodou. Dále je rádi napadají i hlemýždě. Během dnů bez mrazu nebo v období, kdy je příznivé počasí, můžete porost okopat, případně zalít.

Fíkovník a pěstování v našich podmínkách

Autor: Adriána Francová 28. března 2018 Žádné komentáře

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin. Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo. Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene. Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Jak sázet?

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte. Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne. Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci. Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Návody na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Vážený zákazníku,

opravdu nám záleží na tom, aby se Vašim novým rostlinám neustále dobře dařilo, a proto Vám poskytujeme zdarma i tyto nové online návody na pěstování rostlin. Jsme si vědomi, že náš návod nemůže plně odpovídat na všechny možné otázky ohledně pěstování zakoupených rostlin. Pokud jste si zakoupili méně známý druh nebo naše informace nepovažujete za dostatečné, zavolejte nám nebo neváhejte sáhnout po dostupné literatuře, případně využijte informace dostupné na internetu, abyste si co nejvíce rozšířili poznatky o charakteru a pěstování vybraného druhu rostliny.

Online návody na pěstování Vám poskytnou nejdůležitější rady, jak se o rostliny postarat, aby Vám ještě dlouho přinášely radost.

V případě jakýchkoliv doplňujících dotazů nás neváhejte kontaktovat telefonicky, abychom Vám mohli promptně poradit. Velmi rádi a ochotně Vám doplníme informace, které jste v našem návodu z jakéhokoliv důvodu nenašli. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů!

Co dělat s rostlinami po vybalení

 Cibulové a hlíznaté rostliny

Trvalky

 

Skalničky

Pokryvné a vřesovištní rostliny

 

Listnaté a jehličnaté okrasné dřeviny

Pěnišníky a azalky 

 

Ovocné stromy a keře

 

Jahody

Maliny a ostružiny 

Hurmi-kaki

 

Paw-paw, Asimina triloba

Popínavé rostliny 

 

Trávy

 

Růže

 

Balkonové rostliny

 

Subtropické rostliny

Tropické rostliny

Hmyzožravé rostliny

Péče o rostliny v nádobách

 

Cypripedium

Goji, Gotu Kola, Klikva / Cranberry

   

                                                                                                                               

 



 

Paw-paw, Asimina triloba (L.) - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Pawpaw je rostlina v naší oblasti sice nepůvodní, avšak našemu podnebí přizpůsobená, nenáročná a velmi odolná. Je vysoce plodná a vizuálně nepřehlédnutelná.

Stanoviště

Při výběru stanoviště je potřeba brát ohled na kvalitu půdy (hloubku a propustnost lze vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu) a na oslnění v průběhu dne (vhodné je slunečné, v teplých oblastech mírně zastíněné místo). Čím víc je chráněné stanoviště proti větru, hlavně v zimním období, tím lépe. Je vhodná pravidelná závlaha (jednou za dva týdny až do srpna).

Opylení

Z důvodů cizosprašnosti se musí pěstovat 2 různé odrůdy. Opylení zajišťují zejména mouchy a vítr. Je nevyhnutelné, aby obě dvě rostliny byly vzdálené max. 9 m od sebe. Rostliny dosahují výšky až 6 m a doporučený spon je 3 - 4,5 m.

Zimování

Mrazuvzdornost je udávaná minimálně do -25°C. Paw-paw kvete relativně pozdě a dlouho. Kvetení nastává před úplným olistěním, podle charakteru počasí koncem dubna až května a trvá až 3 týdny, takže případné jarní mrazíky by neměly poškodit celou úrodu. Citlivost nových výhonků k mrazíkům stoupá s jejich velikostí. V případě skutečně velkých jarních mrazů paw-paw regeneruje cca v červnu, ale už bez kvetení. Je vhodné minimálně první rok po výsadbě rostlinu na zimu mírně chránit - osvědčilo se nahrnutí zeminy kolem kmene do výšky cca 50 cm. V dalších 2 letech se tímto nepracným opatřením rovněž nic nezkazí. Zeminu můžeme odhrnout začátkem dubna. Nevyhnutelnou se jeví ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (opřená deska do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Jako nedostatečné se jeví známé bílení kmene.

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Škůdci paw-paw prakticky netrpí, rostlina je insekticidní, její domácí škůdci v SR a ČR nežijí. Případné houbovité choroby na velkých listech při vlhkém počasí je možné odstranit běžnými fungicidy (např. měďnatými).

Řez

Paw-paw roste v poměrně přísném pyramidálním tvaru a kvete na loňských letorostech. Proto řez není zapotřebí, výjimkou může být základní tvarování a odstranění uschlých a poškozených větví.

Plody

Plody dozrávají v září až říjnu. Zralost se pozná podle lehkého změknutí plodů a změny barvy do žluta, popřípadě je nejlepším indikátorem zralosti intenzivní exotická ovocná vůně. Pokud do příchodu mrazů nestihnou plody dozrát na rostlině, dozrají v pokojové teplotě po přidání zralých jablek cca do 14 dnů. Při konzumaci se plody rozkrojí, vyjmou se semena, která jsou jedovatá (jen při rozkousání) a jí se obsah žlutooranžové barvy, příjemné vůně, pudinkové konzistence a exkluzivní chuti. Zpracování, krom přímé konzumace, je možné vícerými způsoby, ale chuť plodů, jimiž víc než překvapíte nejen sebe, ale i všechny známé, většinou zabezpečí, že nebudete mít žádné přebytky. Plody vydrží při pokojové teplotě zralé cca týden, chlazené déle. Výživná a vitamínovo-minerální hodnota plodů je značná.

Upozornění

Semena plodů jsou jedovatá (po překousnutí), je třeba je před konzumací vyjmout! Semena jsou dostatečně velká, až 2,5 cm, jejich počet v 1 plodu bývá kolem 10.

Co dělat s rostlinami po vybalení - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Každá manipulace s rostlinou pro ni znamená určitý traumatický zásah neboli stres. Takovým stresem je samozřejmě i přeprava rostliny v balíku k Vám. Aby se rostlina z tohoto stresu co nejdříve vzpamatovala, obnovila svůj původní růstový potenciál a dobře se aklimatizovala na podmínky svého nového stanoviště, je důležité dodržet několik důležitých zásad.

První minuty v novém domově

K tomu, aby se rostlinám v novém domově zalíbilo, je důležité přátelsky je přivítat. Znamená to, že se k nim po vybalení chováme velmi ohleduplně a s citem.

První tři dny rostliny zásadně nevystavujte přímému slunci. Každý rostlinný druh se nejlépe aklimatizuje v polostínu. Po třech až čtyřech dnech můžete rostliny umístit na definitivní stanoviště. V období aklimatizace rostliny nedržte na větrném místě nebo v průvanu. Na takové zacházení reagují některé druhy okamžitým shozením všech listů.

Pokud zahradním kontejnerovaným rostlinám při přepravě přeschl kořenový bal, rostlinu důkladně zalijte nebo ještě lépe ponořte celý květináč na nějakou dobu do vědra s vodou, aby dobře nasákl. Suchý zemní bal po zasazení jen s problémy absorbuje vodu a předejdete tak možnému zklamání z úhynu rostliny i při navenek dostatečné zálivce.

Exotické balkonové a bytové rostliny pěstované v květináčích na balkóně, terase nebo v bytě zásadně hned nepřesazujte. V prvních dnech je potřeba dbát hlavně na správnou vlhkost kořenového balu. Na přesazování je dost času po několika dnech či týdnech, když je už rostlina aklimatizovaná a i to jen v případě, že se ze spodní strany květináče tlačí ven kořeny a tudíž původní substrát v květináči je důkladně překořeněný.

Zahradní rostliny dodávané jako prostokořenné, tedy bez vegetační nádoby jen se zabalenými kořeny, je nutné na několik hodin ponořit do vědra s vodou a co nejdříve zasadit na trvalé stanoviště. Kořeny takových rostlin nesmějí nikdy úplně oschnout! Pokud nemůžeme rostliny vysadit delší dobu, je lepší je přihrnout zeminou v asi 30 až 40 cm hluboké rýze ve stínu a důkladně zalít. V krajním případě zasadíme rostliny do kontejnerů, z nichž se i po delším časovém období dají vysadit na trvalé stanoviště. I po vysazení do kontejneru ale dbáme na dostatek vláhy.

Hlízy a cibule rostlin po obdržení skladujte až do období výsadby na suchém a větraném místě, nejlépe při teplotě okolo 10 °C. Pokud se cibule dostanou při skladování do vlhkého a teplejšího prostředí, mohou začít hnít, případně růst, což vede často k jejich zničení. Cibule a hlízy teplomilných druhů rostlin sázíme do zahrady až tehdy, když už nehrozí nebezpečí pozdních jarních mrazíků, tj. podle oblasti od konca dubna až do začátku června.

Není třeba se polekat, pokud hned po otevření balíku mají rostliny mírně zažloutlé či povadlé listy. Po pár dnech na světle by se měly z přepravy v balíku vzpamatovat a začít vyhánět nové zdravé listy. Hlavně rostlinky v menších kontejnerech a multipacku mohou být při doručení zvadlé. V takovém případě je jednoduše namočte celé na nějakou dobu do vědra s vodou, aby se mohly dostatečně napít. Rostliny dodávané v multipacku i kontejnerech nezapomeňte do doby výsadby pravidelně zalévat!

Pokud je rostlina poškozená, je nutné ji ihned reklamovat

I přes naše snahy o co nejlepší zabalení a ochranu rostlin před poškozením se může při přepravě stát, že rostlina se poškodí. Pokud nevíte, jak rostlinu ošetřit nebo si myslíte, že rostlina se ze šoku, resp. poškození nevzpamatuje, okamžitě nás, prosím, kontaktujte telefonicky, abychom Vám mohli poradit, jak rostlině pomoci nebo jak postupovat při reklamaci.

Informace o pěstitelských podmínkách rostlin

V dalším textu najdete základní skupinové návody pro úspěšné pěstování dodávaných rostlin. Pokud dodržíte pár našich dobře míněných rad při péči o Vaše nové zelené přírůstky, budete se jistě dlouho těšit z krásy jejich listů, květů či plodů a na dlouhou dobu zpříjemní svou přítomností kvalitu Vašeho prostředí. Pokud jste si zakoupili méně známý druh nebo naše vytištěné informace nepovažujete za dostatečné, zavolejte nám nebo neváhejte sáhnout po dostupné literatuře, případně využijte informace dostupné na internetu, abyste si co nejvíce rozšířili poznatky o charakteru a pěstování vybraného druhu rostliny.

Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů!

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
Archív blogu