+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'okrasné stromy'

RSS zdroj

Zajímavé keře do zahrady

Autor: Ing. Adriána Francová 10. června 2019 Žádné komentáře

        Každý si svou zahradu představuje jinak. Ale to nejdůležitější vytvoří rostliny a dřeviny. Poskytnou stín, zátiší, soukromí, oddělí prostor, zjemní linie, ochrání před větrem i sluncem a zahradě dodají neopakovatelné kouzlo. Můžete vybírat z druhů, které jsou vysoké, nízké, košaté, převislé, kvetoucí, plodící a přece pro Vás budou ty nejkrásnější. Kromě vizáže však vybírejte i podle podmínek, které pro ně máte v zahradě. Zde je několik tipů pro ty nejkrásnější keře do zahrady.

Zajímavé keře do zahradySamostatnou a oblíbenou skupinu tvoří javory. Elegantně se vyjímají v jakékoliv zahradě jako solitéry, ve skupinových výsadbách s jinými dřevinami, keři a trvalkami. Je jich nespočet. Okouzlí během celého roku a zejména v podzimním období, kdy listy vybarvují do červena, oranžova, purpurova. Jiné zas upoutají svěží zelenou barvou s jemným panašováním. Vyžadují však polostín.

Atraktivní jsou i v létě kvetoucí keře, díky kterým máte v zahradě množství motýlů. Keř, který opravdu přitahuje motýli, je letní šeřík, jinak nazývaný i motýlí keř - komule (Buddleia davidii). Svou krásu ukáže v polovině července a kvete opakovaně až do mrazů. Navíc se z něj šíří sladká vůně. Je to jediný keř, který vysloveně láká motýly, a na jediném keři můžete napočítat neuvěřitelné množství různých druhů motýlů. Kvete bíle, růžově, purpurově, fialově i žlutě. Květenstvím se podobá šeříku. Nádherné jsou jemné obloukovité větve plné květenství sklánějící se až k zemi. Dbejte na správný výběr místa, neboť v krátkém čase vyroste rychle do výšky i šířky.

Věčnou krásou vzkvétá nostalgická a zároveň stále oblíbená růže. Je tolik kultivarů, že je velmi těžké vybrat si tu nejkrásnější. Bohatě kvetoucí keře vyniknou jako solitér, nebo jako liána popínající se po pergole či oblouku. Stačí pravidelně odstraňovat odkvetlé květenství a deštěm poškozené květiny a keř bude vypadat dokonale. Mnoho kultivarů i nádherně voní.

Máte i Vy svůj oblíbený keř, který máte na zahradě, případně se ho chystáte pěstovat?

Stromy a keře do malých zahrad

Autor: Ing. Adriána Francová 19. září 2018 Žádné komentáře

        I malá zahrada se koncepčně dá vyřešit tak, aby splňovala všechny předpoklady dokonalé zahrady, která má poskytovat místo pro relax a odpočinek. Na malém prostoru však není místo pro chyby, které se později opravdu těžko odstraňují.

Stromy a keře do malých zahradStromy patří mezi výborné dominanty zahrady, které kromě stínu a estetické stránky poskytují dokonalou ochranu proti větru, prachu, poskytují útočiště pro mnohé ptáky, drobná zvířata a během ročních období dokonale promění zahradu. Ve velké zahradě je místo pro několik stromů, v malé zahradě vynikne alespoň jeden dominující strom a křovitá výsadba. Vybrat lze z různých forem - kulovitá, deštníkovitá, převislá, stálozelené i opadavé druhy s barevnou kůrou, případně barevnými listy během podzimu. Strom dotvoří prostor, obohatí trávník, ale musí být vhodně umístěn. Dbejte kromě výběru i na světové strany, blízkost sousedního pozemku a oplocení, typu půdy, větrnost, odolnost vůči chorobám a škůdcům. Výběr opravdu zvažte, protože pokud budete vybírat strom jen podle toho, že se Vám líbí, v budoucnu Vám i ostatním dokáže znepříjemnit život, dokonce Vás může ohrozit na životě a také může poškodit majetek. Příliš vysoký strom nebo se širokou korunou a jemnými větvemi se během bouřky naklání do všech stran a umí být opravdu nebezpečný. Do malé zahrady patří malý zajímavý strom.

Vyvarujte se vysokým a rychle rostoucím parkovým stromům, stromům se širokou rozloženou korunou a jemnými větvemi, stromem s barevnými plody, které umí znečistit pevné plochy, oblečení. Pokud máte děti, nepoužívejte ani jedovaté a pichlavé druhy, které děti lákají i nejedlými plody.

Vhodné jsou například:

Na sluneční místa:

Betula pendula Nana - bříza nízká, trpasličí

 Acer platanoides Globosum - javor mléčný kulovitý

Cedrus atlantica - cedr atlantský

Cornus mas - dřín obecný

Catalpa bignonioides Nana - katalpa trubačovitá nana - kulovitá

Prunus serrulata Kanzan - třešeň pilovitá, sakura, sakura

Laburnum x watereri pendulum - štědřenec

Magnolia grandiflora, Magnolia x soulangiana - magnólie

Salix pendula - vrba bělokorá

Prunus subhirtella pendula rubra - višeň převislá

Malus - jabloň, i okrasná

Platanus acerifolia Alphens Globe - platan javorolistý, kulovitý

Do polostínu:

Acer japonicum - javor japonský

Acer palmatum - javor dlanitolistý

Fagus sylvatica purpurea pendula - buk lesní, převislý

Acer platanoides drummondii - javor mléčný drummondii

 

Jehličnany:

Picea omorika - smrk omorika

Thuja occidentalis Globosa - zerav západní, kulovitý

Thuja occidentalis Smaragd - zerav západní Smaragd

Picea abies Nidifirmis - smrk ztepilý

Pinus leucodermis Compact - borovice bělokorá

Larix kaempferol Stiff weeper - modřín japonský na kmínku

Méně známé a netradiční keře

Autor: Ing. Adriána Francová 19. března 2018 Žádné komentáře

          Měli byste zájem pěstovat v zahradě něco netradičního a zajímavého? Můžete. Nemusíte pěstovat jen okrasné keře, které jsou pro okrasné zahrady běžné. Mezi nejznámější patří ibišek, šeřík, vajgélie a zlatý déšť.

Méně známé a netradiční keřeExistuje tolik zajímavých keřů a stromů, které splňují stejné požadavky na estetiku i funkčnost. Stačí si jen vybrat. Zajímavý je například pieris japonský - Pieris japonica Mountain Fire, Carnaval nebo skimie japonská - Rubella - Skimmia japonica.

Oba keře pocházejí z Japonska, patří mezi stálezelené keře. Pieris je charakteristický nádhernými listy, které jsou kožovité a lesklé, často s bílým lemováním. Nové listy jsou zářivě červené a vynikají více než samostatné bílé květy. Dobře se mu daří ve vlhkých a kyselých půdách v polostínu. Stejně skimie má kožovité listy a zajímavé fialové i červené květy, které se vyvíjejí na podzim a v zimě. Takže opět přínos do zahrady v době, kdy dokáže vykvést méně rostlinných druhů. Listy jsou neopadavé, takže bude zajímavá v zahradě během celého roku. Vyžaduje kyselé, vlhké půdy a polostín. Dají se pěstovat i v nádobě na terase a balkoně.

Mezi atraktivní a stále méně známé patří malý strom nebo větší keř styrax, který Vás překvapí na konci jara a začátkem léta množstvím zvonkových voňavých květů bílé barvy. Opravdová dominanta. Je jich několik druhů.

Možná Vás zaujme jidášovec strukový - Cercis siliquastrum, který je však známější, ale stále málo používaný v zahradě. Přitom je opravdu během kvetení nepřehlédnutelný. Kromě květin vyniká listy, které na podzim příjemně vybarvují do hněda a bronzova. Během kvetení je zaplaven růžovými nebo bílými hustými svazečky květů, podle kultivaru. Vytvoří dokonalou dominantu v trávníku nebo ve větší zahradě. Dorůstá výšky 10 m.

Z domácích druhů Vás jistě osloví okrasné jabloně, které vynikají kromě voňavých květů i plody, které sice nejsou určeny na konzum, ale radost v zahradě určitě udělají. Na jaře i na podzim. Některé kultivary jsou atraktivní i bordó zbarvením listů. Ty druhy s barevnými listy vyniknou zejména na slunném stanovišti. Pěstují se stejně jako jiné okrasné stromy a keře, případně podobně jako klasická jabloň. Mezi nejkrásnější patří kultivary: Alme, Butterball, Liset, Katherine nebo John Downie. Vy si však můžete vybrat úplně jiné, podle barvy květu nebo plodů, které dozrávají koncem léta nebo na podzim.

Listnaté a jehličnaté okrasné dřeviny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 22. prosince 2017 Žádné komentáře

Zásady výsadby okrasných dřevin

Nejvhodnější období pro výsadbu dřevin je podzim, jaro v méně příznivých klimatických podmínkách a u choulostivějších druhů. Rostliny dodávané v kontejnerech lze vysazovat po celé vegetační období, mimo nejteplejší letní dny, kdy by výsadba vyžadovala neustálou kontrolu a péči.

Dřeviny se vysazují vždy rovně a při výsadbě je potřeba dbát na to, aby se kořenový bal nerozpadl. Kořeny se zasypávají kvalitnější povrchovou vrstvou půdy, pokud možno obohacenou kvalitním kompostem a až na povrch se přidává zbylá spodní vrstva. Nově vysazené dřeviny se nehnojí, s přihnojováním je třeba počkat, dokud dobře nezakoření. Po vysazení je potřeba dřeviny dobře zalít a hned jak se voda vsákne, je třeba vyplnit vzniklé jamky v půdě humusem, aby se snížil výpar vody z půdy. Po vysazení rostlinám prospěje i častější povrchové kypření půdy, které snižuje odpařování vody. Pokud je třeba některé druhy dřevin vyvázat ke kolíkům, kolík se do jámy umísťuje ještě před výsadbou. Kolem dřevin solitérně vysazených v trávníku hned po vysazení je třeba vytvořit přiměřené velké mísy, které umožní jednodušší zalévání a později i přihnojování a tráva dřevinám neodebírá vláhu ani živiny. Velmi důležitá je hlavně důkladná zálivka jehličnanů a stálezelených listnáčů před příchodem mrazů. Nerovnoměrný vodní režim rostliny v období slunečného a mrazivého počasí by totiž mohl způsobit vyschnutí rostliny. Vysázené okrasné dřeviny se seřezávají, pokud je potřeba, těsně před vysazením nebo po něm a to tak, že výhonky se zkrátí až o dvě třetiny délky. Kratší výhonky se zkracují méně než delší, nikdy však ne do jedné roviny.

Vysázení živých plotů

Účelně vybrané keře na živý plot, dobře zasazené a ošetřované, nedají pěstiteli moc práce, a i přesto podstatně zvyšují půvab každé zahrádky. Udržovací řez se provádí většinou jednou za rok, většinou po odkvětu. Vzdálenost keřů od plotu při vysázení závisí na plánované výšce a šířce plotu. Vzájemná vzdálenost rostlin v nízkém plotě je asi 0,6 m, u středně vysokých plotů 0,8 – 1,5 m dle vzrůstu jednotlivých druhů a kultivarů. Okrasné keře vyžadují krom běžného ošetřování aspoň jednou za rok plné hnojení NPK, které zlepšuje a urychluje jejich růst. Základem úspěšného hnojení ale i zde zůstává hnojení dobře vyzrálým kompostem.

obr. 1: Vysoké živé ploty.-Výsadba 1 m od sebe(Carpinus betulus)

obr. 2: Jehličnaté živé ploty.-Výsadba 40 – 80 cm od sebe.-Thuja occidentalis ´Smaragd´

obr. 3: Středně vysoké živé-ploty. Výsadba 3 ks na 1 m.-Ptačí zob (Ligustrum ovalifolium)

obr. 4: Nízké živé ploty.-Výsadba 4 – 6 ks na m.-Spirea bumalda

Řez živých plotů

Živé ploty se stříhají kónicky – keř je na bázi širší a směrem k vrcholu se zužuje. Stěny jsou tak lépe osvětlené a je zabezpečený lepší přísun vody, čímž nedochází k zasychání spodních větví. Stříháme dvakrát do roka. Poprvé koncem května (v době, kdy jsou vytvořené už malé přírůstky), když se v mladých výhoncích vytvářejí částečné retardační (zpomalovací) látky. Tímto se další obrůstání po prvním zastřihnutí částečně zpomalí. Druhý řez vykonáváme v průběhu srpna a to proto, aby dřeviny po řezu už neobrašily.

Ošetřování a péče v dalších letech

Vzhled pěstovaných dřevin závisí na jejich ošetřování v dalších letech. Ošetřování pozůstává ze zálivky, přihnojování, z odstraňování odkvetlých květů a soukvětí a udržování zdravé a pěkné koruny. V období chladných, ale slunečných zimních dnů je třeba sledovat, jestli nedochází k předčasnému probouzení se koruny jehličnanů a stálezelených listnatých dřevin. Nedostatečný přísun vody z kořenového systému, který je v chladné zemi, může způsobovat vysychání koruny. Zabránit tomu můžeme poléváním ke kmenu dřeviny.

obr. 1: Správný kónický řez živého plotu

obr. 2: Nesprávný kolmý řez živého plotu.

Řez a prosvětlování

Vzhled a kvetení dané dřeviny do velké míry ovlivňuje správný řez a prosvětlování. U všech dřevin bez výjimky se odstraňují namrzlé a suché výhonky. Namrzlé části se odstraňují až při pučení, aby se ušetřil pozdější opravný řez. U šlechtěných dřevin se odstraňují tzv. vlky, bujně rostoucí výhonky podnože. U druhů, které silně odnožují a ohrožují okolní úpravu, se odstraňují odnože i s kořeny. Některé dřeviny vůbec řez nepotřebují (spíše by uškodil jejich vzhledu), jiné vyžadují jen zmlazování a další pravidelný každoroční řez a jednou za čas zmlazování.

Dřeviny, které nepotřebují řez

Vůbec se neřežou stálezelené dřišťály (berberis), kdoulovce (chaenomeles), skalníky (cotoneaster), lýkovce (daphne), cesmíny (ilex), ořešáky (juglans), pěnišníky (rhododendron), štredřence (laburnum), šácholany (magnolia), dřevité pivoňky (paeonia), ruj vlasatá (cotinus coggygria), jilmy (ulmus), stálozelené kaliny (viburnum) a všechny jehličnany. Některé dřeviny přímo nesnášejí řez, jako například šácholan (magnolia), který kvete na koncových, vrcholových pupenech.

Dřeviny, které vyžadují zmlazovací a prosvětlovací řez

Zmlazování znamená vyřezávání starých výhonků za současného ponechání stejného počtu mladých výhonků. Prosvětlování vykonáváme u hustějších porostů zpravidla jednou za tři roky. Takové řezy vyžadují opadavé dřištály (berberis), lísky (corylus), hlošiny (elaeagnus), málo kvetoucí ibišky (hibiscus), kolkvície (kolkwitzia), pustoryl (philadelphus), zob (ligustrum), zemolezy (lonicera), dřevité mochny (potentila), pámelníky (symphoricarpos), šeříky (syringa), kaliny (viburnum), vajgélie (weigela) a další. Tento zákrok se provádí většinou v období vegetačního klidu. Listnaté dřeviny ve skupinových výsadbách se upravují zimním řezem tak, aby se navzájem netísnily a měly vždy dostatek slunce a vzduchu.

Dřeviny vyžadující každoroční řez

Rozdělují se do tří skupin dle toho, kdy a na jakém dřevu kvetou.

1. skupina – dřeviny, které kvetou brzy na jaře a na loňském dřevu (forsythia, spiraea, amigdalus, prunus, jasminum nudiflorum, cytisus, cornus); upravují se tak, že se jim odřežou všechny slabé a křižující se výhonky, velmi dlouhé výhonky se zkrátí. Zimní řez se provádí od konce října do půle března a poprvé se provádí nejdřív po třech letech od vysazení. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně v druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové květuschopné výhonky. Hlavní řez se provádí po odkvětu, obyčejně ve druhé půli května, aby dřeviny mohly ještě do podzimu vytvořit nové letorosty, na nichž se budou příští jaro tvořit nové květy. Řežeme na 2 – 4 očka.

2. skupina – dřeviny, které kvetou později a na loňském dřevu (malus, sorbus, crataegus, berberis, tamarix a pod.); výhonky se zkracují asi o jednu třetinu, aby vytvořily nové boční výhonky.

3. skupina – dřeviny, které kvetou v létě a na podzim na letošním dřevu, vyžadují silný zpětný řez (budleia, hydrangea, caryopteris, hypericum, levandula, erica); řežou se nakrátko podle povahy rostliny a tloušťky dřeva na jaře, na dva až šest pupenů. Staré větvičky se úplně odstraňují.

obr č. 1: Prosvětlovací řez

obr. 1: Řez dřevin se střídavými očky

obr. č. 2: Silný zpětný řez

obr. 2: Řez dřevin s protilehlými očky.

Řez dřevin na kmínku

Okrasné převislé vrby, mandloně nebo růže, pěstované na kmínku, je třeba řezat pravidelně každý rok, aby si udržely hustý a kompaktní tvar koruny. Řez je důležitý hlavně u dřevin pěstovaných v nádobách, aby koruna příliš neztěžkla a kmínek se pod její váhou nezlomil. Dřeviny, které kvetou brzy na jaře, řežeme až po odkvětu koncem dubna (mandloň), ostatní dřeviny brzy na jaře (růže, vrby).

obr: Řez dřevin na kmínku.

Zálivka

Závlahová dávka pro okrasné keře a stromy by měla provlhčit kořenovou zónu půdy. Zavlažovat by se mělo ráno nebo večer. U stálezelených dřevin se nesmí zapomínat, že potřebují vláhu i v průběhu zimy. Pokud nemrzne a je sucho, zaléváme je i v zimním období. Na zálivku je nejlepší dešťová voda. Studniční voda mívá často velký obsah minerálních látek a pokud přesáhne jejich obsah množství 1 g/l, je na zálivku nevhodná, protože solí půdu.

 Hnojení

Výživa a hnojení okrasných dřevin se nedá zevšeobecnit, protože jsou různorodé. Žádné dřevině však neuškodí přihnojení organickými hnojivy, hlavně kvalitním kompostem nebo zetlelým hnojem. Průmyslovými hnojivy dřeviny přihnojujeme až po důkladném zakořenění, podle náročnosti jednotlivých druhů na živiny. S přihnojováním je třeba skončit nejpozději v červenci, aby mohly nové letorosty do příchodu zimy dobře vyzrát. Jehličnanům prospěje občasné přihnojení speciálními hnojivy pro jehličnany. Na živiny jsou všeobecně náročnější velkokvěté, příp. bohatě kvetoucí keře, naopak méně náročné jsou jehličnany a stálezelené keře. 

 


Ochrana dřevin před zimním vysycháním

Nejkrásnější kvetoucí stromy do zahrady (liliovník, paulovnie, zmarlika)

Autor: Adriána Francová 9. prosince 2017 Žádné komentáře

Nic není krásnějšího než rozkvetlá zahrada. Každá by měla mít jednu dokonalou dominantu, která během každého ročního období uchvátí svým vzhledem, ať už je to květem, habitem, listím nebo jen tím, že poskytne dokonalý stín. Ne každá zahrada však splňuje parametry pro vysazení stromu, který v dospělosti dosáhne obrovských rozměrů. Zpravidla však platí, že dominantní velké stromy poskytnou zahradě neopakovatelné kouzlo. Spolu s okolní výsadbou, jemnými křivkami záhonu a celkovou koncepcí, navodí tu správnou atmosféru, dokonce i samotný příběh zahrady. Nečekejte však zázraky. Od samotného vysazení mladého stromu musí projít určitým obdobím, aby strom zmohutněl, nabyl svou šířku a výšku a tím i rozkvetl do podoby, kterou chceme vidět.

Mezi nejkrásnější stromy patří určitě zmarlika (Cercis), liliovník či paulovnie plstnatá.

Zmarlika (Cercis) je zajímavá zejména růžovými květy, které rozkvétají již v dubnu na bezlistých stoncích. Květy často vyrůstají i z kmene a starších větví. Později se tvoří listy. Vybrat si můžete z několika druhů a kultivarů. Zmarlika Jidášova, čínská a kanadská. Nejznámější je asi Cercis siliquastrum (Zmarlika Jidášova), která dostala jméno podle legendy, že právě na tomto stromu ukončil svůj život biblický Jidáš. Keř nebo strom pochází z Balkánu a Východního Středomoří. Trsy růžových motýlovitých kvítků vyrůstají přímo z kmene a z větví. Tento jev se nazývá kauliflorie a byl popsán poprvé právě u zmarliky Jidášovy. Pěstuje se obyčejně jako solitér. Má ráda vápenatou půdu, slunné stanoviště a dobře zvládá podmínky i bez pravidelné závlahy, samozřejmě ne bezprostředně po výsadbě. V mládí je náchylná na mrazy a proto vyžaduje ochranu. Po kvetení, které trvá 3 - 4 týdny, se začnou tvořit srdcovité listy, které mají modrozelený nádech. Pokud toužíte po tomto stromu a máte malou zahradu, sáhněte po zmarlice čínské (Cercis chinensis), která dorůstá jen do výšky 3 m. Zvládá stejné podmínky jako výše popsaná zmarlika Jidášova, jen je tedy menších rozměrů. Obzvláště kultivar 'Avondale'. Listy má však žlutozelené, na podzim se zbarvuje do zlatova. Takže opravdu v každém ročním období překvapí a zahraje své divadlo.

Liriodendron tulipifera (Liliovník tulipánokvětý) snad nemusíme ani představovat. Kdo by po něm netoužil, kdo by ho nemiloval. Jeden z nejkrásnějších a nejmohutnějších listnatých stromů na světě pochází ze severní Ameriky, kde na původních stanovištích dorůstá až do výšky 50 m a šířky 15 m. Spolu s magnoliemi patří mezi nejpůvodnějším krytosemenné stromy. Má velmi zajímavé čtyřlaločné zvláštní vykrojené listy lyrovitého tvaru. Květy se objeví v květnu a jsou opravdu plné noblesy a elegance. A přestože nejsou barevně výrazné, svým vzhledem připomínají rozkvétající tulipány. Květy jsou oboupohlavní, žlutozelené. Strom je náročný na obsah živin v půdě a vyžaduje i dostatečné zavlažování. Dobře odolává mrazům. Je to výborná a atraktivní solitéra, která však vyžaduje i dostatek prostoru. Kvete asi po 7 letech pěstování. V našich podmínkách dorůstá cca 30 m. Pokud mu opravdu neodoláte, dopřejte mu výjimečné místo ve vaší velké zahradě s trávníkem, kde bude Váš pohled přitahovat právě tato dominanta.

Paulownia tomentosa (Paulovnie plstnatá) patří do okrasné zahrady z několika důvodů. Výjimečná je zejména díky květům. Jen málokteré dřeviny kvetou růžovofialově tak bohatě jako ona. V dospělosti a zejména ve starším věku se jedná o mohutný strom. Patří mezi nejrychleji rostoucí elegantní stromy pro svůj habitus a celkový vzhled. Je to dominantní dřevina vhodná jako solitér do velké zahrady. Dorůstá do výšky 9 m. Má obrovské měkké listy a nádherné květy růžovofialové barvy, které mají různé žluté tečkování a pásky zároveň. Květy kvetou ještě před vyrašením listů, takže se Vám naskytne neuvěřitelný pohled na rozkvetlý strom bez listů jako v pohádce. Později se z květů vyvíjejí tobolky, které jsou nejdříve zelené, na podzim hnědnou a poskytují řadu semen. Květiny navíc voní vanilkově a lákají množství hmyzu. Patří mezi energetické stromy. Dobře zvládá řez a je nenáročná na pěstování. Hlubokým řezem na hlavu se podporuje velikost listů na úkor květů a dá se pak pěstovat jako keř. Pěstovaná v podobě stromu potřebuje jen prostor. Dá se pěstovat i v nádobě, kde roste pomaleji a častěji je jí třeba doplňovat živiny a nový substrát. V mladém věku může namrznout. Dobře zvládá jakýkoliv řez, i z vyříznutého kmene dokáže obrůst.

Pokud máte prostor, je to ideální strom do zahrady. Poskytuje nádherný pohled na celkový habitus a rozvolněnou korunu, pod kterou budete rádi sedět. Přesvědčili jsme Vás? Věříme, že ano. Tyto stromy jsou výjimečné a patří do zahrady jakéhokoliv tipu.

Kvetoucí stromy na balkoně a terase

Autor: Ing. Adriána Francová 14. března 2016 Žádné komentáře

        Toužíte po rozkvetlé zahradě, ale nemůžete si ji dovolit? Váš balkon a terasa je také vhodným místem, kde Vás jaro dokáže přivítat a zaplavit vůní, květy a informací, že zima pominula a blíží se dny, kdy se můžeme těšit z přírody, která se probouzí.

Kvetoucí stromy na balkoně a teraseDřeviny se dají pěstovat i v nádobě. Musíte jim však dopřát čas, na to, aby si tam zvykli, protože popravdě, není to pro ně přirozené. Mají omezené místo, nemohou se rozrůstat a proto je jejich růst zpomalen. Navíc se substrát rychleji prohřívá, ztrácí živiny, rychleji prosychá, ale všechno se to dá zvládnout.

Vyžaduje to jen velké nádoby, kvalitní substrát a péči ve větším měřítku než ve volné půdě. Před zimou se tyto dřeviny pěstované v nádobách musí zazimovat, a to přitisknutím k závětrné straně, případně se nádoba vkládá do ještě větší nádoby nebo bedničky, která je vystlaná listím, fólií, slámou či senem.

Dřeviny, které se dají pěstovat v nádobě, nejsou striktně vymezeny. S oblibou se pěstují stromkové převislé formy vrb, moruší, jedlé stromky jako rybíz, angrešt, sloupovité formy ovocných stromů, okrasné třešně, mandle, ruj, magnólie, rododendron, hortenzie a letní šeřík. Určitě Vás napadne mnohem více rostlin, kterými se můžete obklopit.

Výhodou pěstování v nádobách je to, že můžete dřeviny kdykoliv přemístit do jiného rohu terasy či balkonu a vytvořit tak úplně jinou kompozici. V okolí kmínku dřevin můžete stejně pěstovat nížší druhy letniček, trvalek nebo dvouletek. Pozor však na druhy mající mělký kořenový systém a nemají rádi jakýkoliv zásah do oblasti kořenů. Například magnolie a rododendrony. Navíc vyžadují polostín a pěstování v rašelině.

Rozkvetlá třešeň nebo japonská sakura patří mezi dominantní dřeviny v nádobě zejména během jara. Po odkvětu jsou zajímavé převislým vzhledem a spoustou zelených listů, které jsou opravdu kvalitní a pěkné pouze tehdy, pokud mají všechno to, co rostlina potřebuje. Všímejte si jich. Potřebují více péče než dřeviny vysázené ve volné půdě.

Dokonalá dominanta

Autor: Ing. Adriána Francová 16. prosince 2015 Žádné komentáře

         Dominantou se rozumí stavba nebo strom uprostřed zahrady, která Vám jako první padne do oka a kolem ní se odvíjí kompozice, která s ní přímo ladí a harmonizuje. Nemusí jít jen o jezírko či altánek.

Dokonalá dominantaNejkrásnější dominantou je strom, který svým charakteristickým rysem dotváří prostor, vypovídá o zahradním stylu nebo působí dominantně kvůli vzhledu, kůře, koruně či květům. I starý strom ze staré původní zahrady dokáže vytvořit dokonalou iluzi romantické zahrady nebo staré zarostlé zahrady ve stínu. Jeho koruna, která dosahuje do neuvěřitelné výšky a šířky, je tím prvkem, kterého si všimnete jako první. Pak následují listy, květy a tedy sezónní provedení. Mít však takový strom v zahradě vyžaduje dostatečně velký prostor.

Pokud takový nemáte, ani si nezkoušejte vysadit kaštan, jírovec, ořech, Ginkgo, katalpa, Paulownia, platan nebo dub. Tyto druhy vyniknou jako samostatně stojící druhy v trávníku, popřípadě pod nimiž je volný záhon jako podrost. Pak už jen umístit lavičku, houpačku a můžete v příjemném stínu lenošit celý den. V malé zahradě je prostor pro menší stromy obyčejně s kulovitou nebo převislou korunou, která sice vytvoří menší stín, ale svou funkci dominanty určitě splní.

Často uvažujete o výsadbě navzdory rozměrům? Jsou druhy stromů, které se Vám líbí a dokážete najít i alternativní kultivar, který pomaleji roste a dosahuje menší rozměry v korunní části. Dominantou může být i výrazně zbarvený kultivar javoru nebo bohatě kvetoucí popínavá liána na pergole či stěně altánku.

Štědřenec, vistárie vynikne zejména v období kvetení. Během časného jara, pozdního podzimu a v zimě jsou bez listů a proto vidíte jen spleť lián, které sice esteticky mnohým nevyhovují, ale zato v době květu od nich oči neodtrhnete. Vybrat si můžete cokoli, po čem toužíte.

Nezapomeňte však respektovat podmínky pěstování a nároky na prostor nebo čas na péči. Nic nekvete věčně a bez péče. Vy to však zvládnete.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
Archív blogu