Posts tagged 'pěstování růží'

Vytvořte si ve své zahradě romantické zákoutí pomocí popínavých růží. Tato královna květin vám ve své pnoucí podobě doslova očaruje. Rostlina skvěle dotvoří třeba vaši pergolu či zídku. Pustit se můžete také do tvorby originální růžové brány.

Zjistěte, jak pnoucí růže pěstovat a na co si dát pozor.

Oblíbené druhy popínavých růží

Pnoucí růže lze v základu rozdělit do dvou kategorií:

První z nich je tvořena těmi odrůdami, které jsou charakteristické spíše méně ohebnými pruty, bohatými květy a zároveň poměrně dlouhou dobou kvetení.

Druhou skupinu tvoří popínavé růže, které disponují velmi dlouhými pružnými výhony a menším seskupením květů. Mezi zahrádkáři bývá tato kategorie pnoucích růží označována jako Rambler či liánovité pnoucí růže.

Co se týče oblíbených druhů popínavých růží, těch existuje hned několik. Zmínit můžeme například popínavou růži Rosa 'Cairo', která na první pohled zaujme svými růžovými květy. Růže 'Coral Dawn' je krásná popínavá rostlina, která se pyšní růžovými květy střední velikosti (zhruba 8 cm).

Z dalších odrůd stojí za zmínku růže 'Crimson Glory'. Ta vytváří poměrně dlouhé výhony pro snadné upínání na mříže, ploty či stromy. Pyšní se krásnými nachovými květy. Růže 'Don Juan' kvete opakovaně a vaši zahradu zbarví do tónů tmavě červené barvy. Růže 'Kimono' zaujme středně velkými květy v růžové barvě, přičemž tato odrůda dobře snáší i polostín.

Další opakovaně kvetoucí popínavou růží je růže 'Parade' s růžovými květy. Hodí se pro tvorbu stěn i porostů na oblouky, treláže či pergoly. Atraktivní růže 'Paul Scarlet' nabízí šarlatově červené květy, přičemž vytváří velmi bujný porost. Květy v tomto případě kvetou ve stejném čase.

Růže 'Sutter´s Gold' potěší záplavou pestrých žlutých až zlatých květů. Z dalších žlutých odrůd lze zmínit růži 'Goldenfinger', která vytváří majestátní sloup plný zářivých květů. Růže 'Ilse Krohn Superior' vyniká svými bohatými bílými květy. A pokud zatoužíte po popínavých růžích v oranžové barvě, doporučujeme kultivar 'Westerland Orange'. V závislosti na konkrétních podmínkách se můžete těšit na květy v meruňkové až lososové barvě.

Vyberte si sazenice popínavých růží a nechte se jejich krásou doslova očarovat

Popínavé růže pěstování

Pěstování pnoucích růží se sice neřadí k těm nejjednodušším zahrádkářským úkolům, nicméně vzhledem ke svému krásnému vzhledu to jistě stojí za zkoušku.

Samotné pěstování popínavých růží můžete zahájit buď na jaře, nebo na podzim. V obou případech doporučujeme používat sazenice v bezlistém stavu. Jednotlivé sazenice se sázejí do předem vyhloubené jamky, do níž je umístíte v takovém náklonu, aby růže rostly směrem k podpoře. K uchycení výhonků můžete používat tyčky nebo třeba praktické plastové úchytky.

Co se půdy týče, růže si nejvíce libují v písčitohlinité půdě s propustnou spodní vrstvou. Obsah humusu by se v této půdě měl pohybovat v rozmezí od 5 do 7 %. Růže vyžadují slabě kyselou až neutrální půdní reakci (to znamená pH půdy 6 až 7).

Pro zdravý růst je důležité zvolit také vhodné stanoviště. Popínavé růži se bude dařit zejména na stanovišti, které směřuje k jihovýchodu či jihozápadu. Důležité je zajistit růži ochranu před větrem. U menších rostlin stín nevadí, nicméně vzrostlé růže potřebují k vykvetení sluneční svit. Dejte si však pozor na celodenní žár, který by mohl květům spíše ublížit.

Pnoucí růže u zdi

Pomocí pnoucích růží můžete ozdobit různé prostory. Vsadit můžete nejen na jejich pěstování u zdi. Tyto rostliny se mohou také ovíjet kolem kmenů, popínat po plotech či pergolách a vytvářet tak nejrůznější romantická zákoutí ve vaší zahradě.

Pokud toužíte po růži pnoucí se po zídce, doporučujeme vsadit na rostliny s tužšími výhony. V tomto případě se rostliny sází od zídky ve vzdálenosti alespoň 10 cm, aby mohlo dojít k dostatečnému proudění vzduchu. Převislé druhy růží pak mohou skvěle splývat ze zídky směrem dolů.

Pnoucí růže stříhání

Aby vám vaše pnoucí růže dělaly radost, je nutné se průběžně zaměřit na jejich řez a údržbu. Jak stříhat pnoucí růže a kdy k jakému střihu přistoupit?

Jarní řez popínavých růží

K prvnímu řezu pnoucích růží se přistupuje nejdříve po třetím roce jejich života. Tehdy již mají nosné stonky pořádnou sílu k pnutí. Řez popínavých růží na jaře zahrnuje odstranění starého a mrtvého dřeva a odřezání nepotřebných bočních větviček.

V rámci omlazovacího střihu popínavých růží se stříhají jeden či dva hlavní stonky přímo u základny rostliny, zhruba 20 cm nad zemí. Malé boční větve stříhejte vždy za třetím očkem.

Podzimní řez popínavých růží

Řez popínavých růží na podzim není výslovně nutné provádět. V tomto období můžete pouze odstranit nevzhledné konce rostliny s odkvetlými květy a případně i výhony, které vám na zahradě překáží.

Škůdci a choroby popínavých růží

Za nejhoršího škůdce nejen popínavých růží jsou považovány mšice. Pokud se u vás v zahradě objeví, můžete se s nimi vypořádat pomocí vhodného postřiku.

Mezi další často se objevující škůdce popínavých růží se řadí padlí růžové. Poznáte jej podle toho, že se na listech a výhonech objevují šedavé povlaky. Další nepříjemnou chorobou je rez růžová, kterou rozpoznáte podle červených výčnělků a rezavých kupek na listech. V obou případech je na místě přistoupit k pálení napadených výhonů a použití vhodného přípravku.

Pnoucí růže může potrápit také černá skvrnitost na listech a výhonech, která vytváří nevzhledné černé a žlutě orámované skvrny.

TIP: Přemýšlíte, s čím budou ladit růže ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na to, s čím tyto rostliny kombinovat.

Na úspěšné pěstování růží potřebujeme dodržet několik jednoduchých zásad a doporučení. Které to jsou, se dočtete v našem článku.

Klimatické podmínky

Pěstované růže mají různou odolnost vůči klimatickým podmínkám, v nichž se pěstují. Nejotužilejší jsou tzv. botanické druhy, po nich jsou sadové (hybridní) růže. V méně příznivých klimatických podmínkách je třeba větší pozornost věnovat zazimování. Jde zejména o to, aby po roztání sněhové přikrývky přečkaly bez poškození pozdní jarní mrazíky a značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí při intenzivním slunečním záření.

Půda

Růže dobře rostou v hluboké písčitohlinité lehčí, a ne příliš suché půdě, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zalévání má dobře přijímat vodu. Důležité je zásobení půdy humusem. Nevhodné jsou půdy těžké jílovité, trvale zamokřené bahnité nebo studené, kamenité nebo velmi mělké půdy. Růžím se nedaří ani v půdách velmi kyselých nebo celkově písčitých, nedostatečně zásobených humusem, z nichž se všechny živiny vyplavují do spodních vrstev. Těžké půdy se vylepšují přidáním rašeliny, kompostu, rašelinových substrátů. Propustnost se zlepší přidáním písku, popela, pomůže i rozložený drůbeží nebo králičí hnůj, který se v těžších půdách nezaryje příliš hluboko. Velmi kyselé půdy se upravují přidáním práškového vápna nebo silně převápněného kompostu. Většina růží se očkuje na hluboce zakořeňující podnože, které nesnášejí vysokou hladinu podzemní vody. Ta způsobuje žloutnutí listů a podporuje výskyt černé skvrnitosti. V takových případech je nevyhnutelné pozemek odvodnit. Růžím vyhovuje občasné zavlažení, zejména v období sucha. Přípustná hloubka hladiny podzemní vody je asi 1 m.

Světlo a teplo

Při celodenním oslnění růže velmi rychle odkvétají a u jižních zdí budov trpí na sluneční úpal a sucho. Ušlechtilé růže nejlépe rostou při teplotách 15-22 °C. Pokud teplota vystoupí nad 25 °C a vedra trvají déle, květy blednou a i tmavě kvetoucí kultivary mají dokonce popálené korunní lístky. Na svahovitých pozemcích se Růže daří růžím na jihozápadním nebo západním svahu. Růžím se daří i v krátkodobém stínu vyšších stromů, nesnesou ale přistínění po většinu dne. V úplném stínu u severních zdí budov a na strmých severních svazích se žádným růžím nedaří. Více tu trpí chorobami a škůdci, dřevo nevyzrává a mnohem snadněji namrzá. Růže se také nemají vysazovat do těsné blízkosti stromů, zejména takových, jejichž kořeny velmi ochuzují půdu o živiny a vláhu, jako jsou břízy, javory, jasany a p. V zahradách se růže nevysazují do bezprostřední blízkosti jahod, salátu a jiné zeleniny nebo keříků drobného ovoce. V pravý čas by se totiž nedaly provést ochranné postřiky. Růžím škodí i trvalý průvan, který vzniká na rozích budov a na volných místech mezi domy, ale nevyhovují jim ani uzavřené polohy na obestavěných dvorech nebo zahradách oplocených vysokými zdmi. Proudění vzduchu je velmi důležité v boji proti houbovitým chorobám a živočišným škůdcům.

Výsadba růží

Důležitá je hustota vysazování růží, která závisí na vzrůstu a kultivaru. Slabě rostoucí kultivary se sází ve vzdálenosti 0,3 – 0,4 m, silněji rostoucí kultivary ve vzdálenosti 0,5 m a víc. Mezi stromkovými růžemi se dodržuje vzdálenost nejméně 1 m a je třeba nechat i dostatek místa na sklánění růžového stromku při zazimování.

Specifickou skupinu tvoří popínavé růže. Vzdálenost vysazování těchto růží závisí na vzrůstu kultivaru, ale i na způsobu použití. Minimální vzdálenost bývá 1,2 m, ale někde to může být i víc než 2 či 3 m podle okolností.

Podobně i u sadových růží je nutné hustotu výsadby přizpůsobit velikosti a tvaru vysazovaného kultivaru. Růže se vysazují od října do dubna, pokud není zamrzlá půda.

Při podzimní výsadbě vytvoří růže ještě před příchodem mrazů jemné kořínky a na jaře mají potom určitý náskok. Nevýhodou podzimního vysazování ale je, že vysazené rostliny jsou vystavené mrazům.

Aktuální sortiment popínavých růží najdete také v našem eshopu

Jarní vysazování se nedoporučuje do zamokřených těžkých půd. Příliš teplé počasí hned po vysazení je pro sazenice nebezpečné. Vysazování stromkových růží je lepší odložit na jaro, protože jejich spolehlivé zazimování je pracné. I ve vysokých polohách s častými mrazy se růže vysazují raději na jaře. Připravené sazenice se nesmí nechat volně ležet na slunci a jejich kořeny je třeba chránit před větrem. Když jsou keře částečně zaschlé, celé rostliny je nejlepší ponořit do vody.

Při podzimní výsadbě se seřezávají jen konce nalomených nebo poškozených větviček a ponechá se tři až pět nejsilnějších větviček. Na jaře se tyto výhonky zkrátí na několik pupenů.

Při jarní výsadbě se při vysazování odstraní nepotřebné výhonky a ponechané se zkrátí podle síly na dva až tři pupeny. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu, lze nechat i více pupenů. Poškozené kořeny je třeba odstranit a zbývající se zkrátí asi o polovinu. Růže se nevysazují na okraj záhonu, ale nejméně 25 cm od něj. Po vytyčení vzdálenosti mezi rostlinami je třeba vyhloubit jámy o rozměrech 40 x 40 x 40 cm. Na dno je nutné navršit kopeček kompostové zeminy, v žádném případě se ale nepřidávají průmyslová ani jiná hnojiva. S přihnojováním je potřeba začít až v dalším roce po výsadbě. Při vysazování se kořeny nesmějí násilně ohýbat. Rozloží se do jamky volně tak, aby směřovaly dolů a sazenice se podrží tak vysoko, aby místo štěpení bylo asi 5 cm pod povrchem půdy. Jamka se naplní do dvou třetin zeminou, přitlačí se, aby přilehla ke kořenům a rostlina se zalije vodou. Důkladná zálivka je nevyhnutelná zejména při vysazování na jaře. Když se voda vsákne, zemina se doplní a potom nahrne do výšky 20 cm. Před příchodem mrazů je nutné tuto vrstvu ještě zvětšit. Na jaře chrání nahrnutá zemina rostlinu před účinky slunce a vysušujícím větrem. Po uplynutí asi tří týdnů po jarním vysazování se doporučuje navršenou zeminu opatrně odstranit. Na podzim vysazované růže se odkrývají začátkem dubna. Popínavé růže se sázejí ještě o něco hlouběji, tak, aby místo očkování bylo asi 10 cm pod povrchem půdy. Při výsadbě popínavých růží ke zdi se růže sází nejméně půl metru od ní a šikmo se přivazují ke stěně. Stromkové růže se sází ke kůlům, protože slabý kmen by nevydržel hmotnost obrostu. Kůl má být dostatečně pevný a sahat až do koruny, aby se nevylomila ani při prudké vichřici. Stromek se vysazuje v šikmé poloze, odkloněný od opory asi o 30° na tu stranu, kam se bude na zimu vždy ukládat. Lehčímu ohýbání stromku přispěje i mělčí vysazování.

Řez růží

Růže nezacelují rány pomocí závalu jako některé ovocné dřeviny, ale jen jim zasychá dřevo i kůra kolem místa řezu. Řez se proto musí dělat 5 až 8 mm nad zdravým pupenem, aby nevyschl. Nůžky musí být velmi ostré, aby pletiva větvičky nerozdrtily. Řezná plocha má být skloněná směrem od pupene, aby voda nestékala přes pupen.

Jarní řez růží

Hlavní řez růží se dělá zásadně na jaře po přezimování. Cílem jarního řezu je: – vytvarovat keř do pravidelného tvaru a omezit jeho růst v nežádoucím směru, – dopěstovat co nejkrásnější velké květy na dlouhých stoncích nebo více menších květů na větším počtu výhonků, – prodloužit život celého keře stálým zmlazováním a odstraňováním starých výhonků, čímž se povzbudí růst mladých bujných výhonků.

Každá skupina růží se řeže jinak. Velkokvěté růže na záhonech se seřezávají na 3-6 pupenů na jednom výhonku. Slabé výhonky se zkracují víc, silné méně. Pokud z keře plánujete získat květy do vázy, růže se řežou hlouběji a ponechávají se 3-4 pupeny. Vyroste tak méně silných výhonků s velkými pěknými květy. U mnohokvětých růží se ponechává 3-6, v některých případech ale až 8 pupenů, což závisí především na kultivaru a stavu rostliny. Popínavé růže se řežou tak, aby vytvořily co nejvíce mladých, bujně rostoucích výhonků, z nichž popínavá růže druhým rokem kvete.

U jednou kvetoucích popínavých růží se na jaře zkracují jen tenké konce výhonků, které jsou obyčejně namrzlé a hlavní řez se provádí hned po odkvětu. Tehdy se odstraní přestárlé výhonky, tj. výhonky starší než čtyři roky, až u povrchu půdy. Remontantní (vícekrát kvetoucí) kultivary popínavých růží v dolní části keře vyholují, proto se řežou tak, že se odstraní jeden nebo dva staré výhony nad zdravým pupenem blízko povrchu půdy. Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez. Jejich keře se jen prosvětlují a konce slabých nebo přeschlých výhonků se zkracují. Růže Miniaturní se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat.

Stromkové růže se řežou tak jako keříčkové, spíš hlouběji, aby se omezil objem a hmotnost koruny. Je třeba dbát na to, aby nový výhonek přispěl k dokonalému vytváření koruny.

Letní řez

Při letním řezu se zkracují jednotlivé příliš bujné výhonky, hlavně u keříků velkokvětých růží a u stromkových růží. Letní řez podporuje tvorbu dalších květů. Pokud se odstraňují odkvetlé květy až po opadání lístků obyčejným odštípnutím květního stonku tak, jak se to dělá u narcisů, tulipánů a pivoněk, je to zásadní chyba. Nový výhonek bude umístěný příliš vysoko a bude slabý, tenký a ohebný. Při odstraňování odkvetlých květů je výhodné dodržovat zásady správného letního řezu. Odkvetlý květ se má odstranit ještě před úplným opadáním lístků, tj. hned, když ztratil estetický vzhled. Velkokvětým růžím s odkvetlým květem je třeba odřezat i část stonku s neúplnými listy (trojčetnými) a s jedním listem úplným (pětičetným). Pupen ční vždy směrem ven stejně jako při jarním řezu. V září a později na podzim se růže zkracují minimálně a neřežou se ani růže s dlouhými stonky do vázy, aby dřevo vyzrálo a umělo se bránit proti mrazu. U remontantních popínavých růží podporuje letní řez opětovné bohatší kvetení.

Kypření

Růže vyžadují nakypřenou a nezaplevelenou půdu, proto mělká okopávka a časté kypření ušetří mnoho hnojení a zálivky. Zkypřená vrchní vrstva chrání hlubší vrstvy půdy před vyschnutím. Hlubokým kypřením se ale může rostlinám i uškodit, proto se obdělává jen do hloubky 10 cm. Zbytečně se mezi růže nemá šlapat, hlavně když je povrch půdy vlhký. Po každém nevyhnutelném vkročení je třeba půdu prokypřit. S blížícím se podzimem je nutné omezit kypření půdy, aby se zastavil růst a obnovování výhonků. Takto jsou růže připravené na úspěšné přezimování.

Vyberte si z nabídky nádherných zdravých růží z nabídky eshopu

Mulčování

Pro růže je velmi výhodné mulčování čili nastýlka. Záhon se zakrývá vhodným materiálem, např. listím, pokosenou trávou, rašelinou, dřevěnou kůrou nebo štěpkou. Ušetří se tím na delší období kypření půdy a také se nemusí tak často zalévat.

Zaštipování růží

Raným zaštipováním se upravuje růst příliš bujných výhonků. U výhonků, které by měly kvést v průběhu května, se mladý výhonek zaštipuje na 3-4 pupeny. Růže má potom více květů, ale kvete trochu později.

Hnojení růží

Na přihnojování růží se používají převážně složená kombinovaná hnojiva, tj. hnojiva obsahující různé živiny ve správném poměru. Růže jsou citlivé na vyšší obsah solí v půdě, proto se zejména na těžších půdách nesmí hnojiva předávkovat. Kořeny růží nesmí přijít nikdy do styku s čerstvou chlévskou mrvou, která by způsobila uhynutí zejména mladých sazenic. Drůbeží trus je vydatné hnojivo hlavně ve formě hnojivové zálivky, používá se ale velmi zředěný výluh zkvašeného trusu. Rašelina je výborným zdrojem humusu pro svůj pomalý rozklad v půdě. V půdách vylepšených rašelinou vytvářejí růže bohatší kořeny. Z organických hnojiv je nejlepší kompost, který se růžím přidává kdykoliv, ale zejména v předjaří, ještě před odstraněním zimní přikrývky. Na záhon se pokládá v síle asi 5 cm a mělce se zapracovává do vrchní vrstvy půdy.

Čas hnojení

Rozvrh hnojení by měl vypadat následovně.

1. Brzy v předjaří, jak to dovolí počasí, ještě před odkrytím růží (např. kompostem)

 2. Asi v polovině května, když růže začínají vytvářet pupeny, po dešti nebo po zavlažování, se přihnojí roztokem rychle působícího kapalného hnojiva. Každý keř se zalije 3 litry roztoku.

3. Koncem června se hnojivová zálivka stejným způsobem opakuje, opět na dobře zavlaženou půdu. 

4. Koncem října až začátkem listopadu se růže mají přihnojit draselnofosforečným hnojivem pro lepší vyzrání pletiv a zvýšení odolnosti vůči mrazu.

Růže lze hnojit i na list speciálními hnojivy pro listovou výživu rostlin, v deseti až čtrnáctidenních intervalech, tři až čtyřikrát za vegetační období.

Zavlažování

Růže potřebuje nejvíc vody v období nejintenzivnějšího růstu, tedy od jarního pučení a po prvním odkvětu, když začíná růst nových výhonků. Na zavlažování je třeba myslet už při kypření půdy, proto se vytvářejí mírně zvýšené okraje záhonů, aby zálivková voda neodtékala ze záhonů, ale vsákla tam, kde je potřebná. Nezavlažuje se za prudkého slunečního záření. Při závlaze je nutné dbát na to, aby se voda nedostala na listy. Důležitá je i vydatná závlaha ještě před začátkem mrazů. Nebezpečí stupňují teplé slunečné dny v únoru a v březnu, když nadzemní části rostlin odpaří značné množství vody, zatímco vrchní vrstva půdy nerozmrzává. Proto pokud je suchý podzim, je třeba růže vydatně zalít ještě před prvními mrazy.

Přezimování

Pro úspěšné přezimování je důležitý výběr odolných kultivarů. To platí hlavně pro popínavé růže, které se jen těžce dají zakrývat. U nás se musí většina pěstovaných růží chránit před mrazem přikrytím, nejlépe ornicí. Drobný mráz růžím neuškodí a přispěje k opadu listí. Růže stačí přikrýt před nástupem trvalých mrazů, případně mrazů silnějších než – 8 °C. Keříkové růže se přikrývají do výšky asi 20-30 cm. Nahrnutá zemina má proniknout mezi výhonky tak, aby nevznikaly dutinky, kde by mohlo mrznout nebo by se mohly rozmnožit plísně. V chladnějších podmínkách se osvědčí dodatečné přikrytí půdy jehličím.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Dobře ošetřované rostliny jsou odolnější vůči napadení chorobami a škůdci, proto je dobré dodržovat všechny pěstitelské rady. Rychlou a účinnou ochranu umožňují vhodné a včas použité chemické přípravky. Vhodným obdobím na postřik je pozdní odpoledne, když sluneční záření slábne a není třeba se obávat popálení listů. V zamračených dnech se může stříkat kdykoliv, ale vždy za bezvětří. Roztok má být jemně rozptýlený, proto se postřik neprovádí z malé vzdálenosti přímo na listy. Je třeba dodržovat stanovené ředění přípravků, neboť větší koncentrace může způsobit značné škody. Přípravky je potřeba střídat, hlavně organické. Při aplikaci je třeba dbát nejen na to, aby se rostliny nepoškodily, ale i na vlastní bezpečí. Je třeba dodržovat všechna bezpečnostní opatření podle návodu a používat ochranné pomůcky.

TIP: Rádi byste zkombinovali růže s jinými rostlinami? Přečtěte si článek ve kterém se dozvíte s čím kombinovat růže.

Růží si všímáme, až když ucítíme jejich vůni a reálně je vidíme kvést. Péči však vyžadují již od časného jara až do pozdní zimy. Jsou stále oblíbené, i když už ne v takovém množství jako v minulosti, kdy z nich byly vytvářeny nekonečné pásy a lemy kolem celé zahrady, případně vznikaly rozária. Dodnes je však vidíme v různých historických i méně historických parcích a zahradách.

Každý druh má své kouzlo. Ať už jako popínavka na oblouku před vchodem do domu nebo okrasné zahrady, nebo v nádobě či v skalce. Samozřejmě vyniknou i v smíšených trvalkových záhonech a vedle plotů. Jejich vůně a barvy jsou charakteristické a mnohé dýchají romantikou a nostalgií. Jsou plné i prázdné, drobné i velkokvěté, na řez, jako stromečkové, keřové, nízké, vysoké i popínavé. Navíc v různých barvách.

Všechny vyžadují zalévání, řez, odstraňování odkvetlých květenství, kontrolu nemocí a škůdců, nakopcování, případně přivazování. Detailnější přehled odrůd růží najdete v článku, kde jsou jednotlivé druhy popsány podrobněji.

Najdete je v barvách od bílé přes růžovou a červenou a jejich odstíny až do žluté, oranžové až fialové. Bílé působí čistě a krásně, ale, bohužel, jen velmi krátkou dobu. Pokud je delší dobu deštivé období, začnou rychleji opadávat a květní lupínky už nemají bílou, ale nahnědlou barvu.

Určitě jim najdete místo ve skalce (to platí pro mini růže) nebo i na balkoně. Jste překvapeni? Růže se dají pěstovat i na balkoně v nádobách.. Popínavé vyžadují treláž nebo oporu a samozřejmě dostatečně velkou nádobu. I nehezkou zeď v zahradě či stěnu můžete pokrýt právě růžemi. Jelikož jim dřevnatí stonek, dbejte na to, aby byla opora opravdu přizpůsobena váze rostliny. Výhonky pravidelně k opoře uvazujte a přichytávejte. Nevzhledné nebo jinak přečnívající výhonky odstraňujte.

Výsadby růží

Růže můžete vysazovat během celého roku, ale záleží na tom, zda jsou kontejnerované nebo jsou prostokořenné. Bez kořenového balu se mohou vysazovat od října až do května, kromě měsíců, kdy je trvale zmrzlá půda.

Inspirujte se růžemi na podzimní výsadbu z našeho eshopu

Nejvhodnější je vysazovat je na podzim, kdy se dostatečně zakoření a do jara nastoupí se silným růstem, díky postupnému oteplování půdy a s dostatkem vláhy, pokud je v zimě sníh. Jarní výsadba je také vhodná, ale růže vyžaduje vyšší péči v oblasti závlahy, případně stínění, pokud je příliš horké jaro.

Od května se prodávají i kontejnerované růže, které musí být dostatečně předkořeněné již v nádobě, aby se uchytily po přesazení do volné půdy ve Vaší zahradě. Důležitá je výsadba, výběr stanoviště a závlaha. Po výsadbě hned nehnojte, až když se růže zakoření.

Při koupi si všímejte zdravotního stavu růže a celkový vzhled. Slabé a povislé výhony v nádobě nejsou ani estetické, ani vhodné k prodeji. Rostlinu je nejlepší ponořit na půl dne do kbelíku s vodou, pak ji vyjmout a vložit do připravené jámy, zahrnout zeminou a ještě důkladně zalít. Místo očkování by mělo být 5 cm pod povrchem země a tak je do budoucna chráněno před zimními mrazy. Na podzim se musí nakopcovat a v dubnu se kopcování odstraní.

Vysazovat se mohou i kvetoucí růže. V příštím roce se Vám ukáží ještě v lepším světle a s bohatším kvetením. Kontejnerované rostliny jsou však náchylnější na vyschnutí, proto se jim náležitě věnujte a nepodceňujte zálivku.

Po vysazení přichází na řadu péče o rostlinky. Přečtěte si článek o tom, jak se postarat o růže.

Vhodné stanoviště na výsadbu: slunce až polostín, místo s pohybem vzduchu, hluboké a výživné půdy s humusem, dostatečná zálivka.

Nevhodné stanoviště: úpal, stín, trvalé zamokření, jílovité těžké půdy, nedostatek živin, příliš písčitá půda, blízko vysazené konkurenční rostliny a její kořeny, blízkost stromů a místo, kde se již v minulosti růže pěstovali.

I Vy, kteří nemáte zahradu, se můžete potěšit nádhernými růžemi pěstovanými v nádobách. Pěstování růží na balkoně nebo terase dodá prostoru kouzlo skutečné zahrady. Nemůžete zde samozřejmě pěstovat všechny kultivary a druhy, ale jsou i takové, které jsou k tomu vhodné.

Růže na balkoně vyžadují velké nádoby, případně konstrukce na popínání, dostatek světla, vhodnou půdu a péči jako běžně pěstované růže ve volné půdě. Jelikož mají růže dlouhé kořeny, potřebují i hlubokou nádobu plnou vhodného substrátu, aby dokázala rostlinu vyživit -  cca 50 cm vysokou i širokou.

Růže do nádob

Kvalitní substrát je základem úspěšného pěstování. Pak samozřejmě pravidelná zálivka. Vhodné je, pokud na povrch vysypete mulč, aby se půda v nádobě zbytečně a dlouhodobě nepřehřívala. Nádoby umístěte na slunce, ale ne na prudké a celodenní slunce. Vhodné jsou všechny světové strany kromě horkého jihu bez stínění. Ideální je, pokud je tam nějaký jemný pohyb vzduchu.

Do nádob nejsou vhodné velkokvěté růže. Vhodné jsou záhonové, nízké keřovité růže, stromkové růže i popínavé. Stromkové růže jsou vhodné na menší prostory, protože vytvářejí pouze korunku plnou květin podle kultivaru.

Aktuální nabídka stromkových nebo popínavých růží v našem eshopu

Ve spodní části je můžete doplnit sezónními letničkami, skalničkami nebo trvalkami, které dokážou například vytvořit převis.

V nevhodných podmínkách se vyskytují mšice a roztoči. Roztoči zejména v teplém a suchém prostředí bez proudění vzduchu.

TIP: Orientujete se v široké nabídce růží? V našem dalším článku najdete popis druhů růží.

Růže patří mezi stále oblíbené a obdivované rostliny a často je vídáme i v zahradách. Mají široké uplatnění, různé barvy, výšky, použití a navíc příjemně voní.

Vyznáte se ovšem v nich? Pro pěstitele, případně nakupujícího je důležité vědět, jaký druh růže kupuje, aby mohl následně aplikovat i péči o ni a nestalo se, že by popínavou růži pravidelně na jaře hluboko seřezával.

Růže se rozdělují na:

Záhonové růže

tam patří polyantky, floribundky, které jsou charakteristické bohatým kvetením, nevýraznou vůní a výškou kolem70 cm a tvoří vzpřímený keř. Květy vyrůstají v bohatých soukvětích, jsou různých barev a používají se do skupinových výsadeb nebo samostatných výsadeb specializovaných na výsadbu růží.

Velkokvěté růže

často označované také jako čajohybridy, jsou nejoblíbenější. Obyčejně nádherně voní. Květy jsou pevné, plné na dlouhých a zdravých stoncích. Stonky jsou obyčejně zakončeny jedním květním pukem. Málokdy se stává, že jsou vícekvěté.Používají se na řez, a proto je nejčastěji vídáme i v květinářstvích. Dlouho vydrží i ve váze.

Oblíbené čajohybridy najdete také v našem eshopu

Náš tip: každodenně vyměňujte vodu a seřízněte část stonku. Ještě déle vydrží, pokud do vody dáte polovinu Paralenu. Pokud je dostanete značně uvadlé, ponořte celou kytici nebo růže do vany s vodou. Určitě se proberou k životu.

Dorůstají do výšky i 1-2 m, ale na péči a pěstování jsou náročnější než záhonové růže. Také na výběr stanoviště. Mohou být i pěstované na kmínku.

Keřovité růže - vysoké

jsou mimořádně mohutně rostoucí odrůdy dorůstající i do 2 m a více. Obyčejně kvetou vícekrát do roka. Jsou však i druhy, které kvetou jen jednou. Mají různé květiny. Plné i prázdné, nostalgické i elegantní.

Používají se na živé ploty a stěny i na solitérní pěstování. Dokonce některým se daří stejně dobře jako popínavým růžím, díky mohutným výhonů, které je třeba ke konstrukci vyvazovat.

Květy příjemně až sladce voní, lákají motýly a včely, na podzim se někdy objevují i červené šípky. Mnohé připomínají divoce rostoucí růže.

Keřovité růže - nízké

jsou vlastně pokryvné růže. Tento termín se objevuje ve starší literatuře. Nejde však o půdopokryvné růže, které pokrývají zem a plazí se. Jde o druhy, které dokážou překrýt nevhodná místa díky hustým a vhodným výhonkem. Pokud jsou vysázeny hustě vedle sebe, umí vyplnit záhon, nepěknou plochu a dokážou i zabraňovat růstu plevelům.

Používají se ve velkých zahradách i v parcích. Květy jsou obyčejně mnohočetné, jednoduché i plné, vonící, různých barev.

Popínavé růže

jsou opravdu rozmanitou skupinou nejen kvůli použití ale i kvůli vzhledu. Jsou to růže s velkými květy nebo naopak s drobnými zmnožení květy.

Všechny popínavé růže z naší nabídky jsou přehledně seřazeny ve své kategorii

V odborné terminologii jde v prvním případě o „climbery“ - pevné velké květy na pevných výhonech, které je třeba ke konstrukci vyvazovat. Obyčejně kvetou vícekrát za rok. Vhodné na altánky a ozelenění stěn.

Nebo jde o „ramblery“ - drobné, malé květy v bohatých soukvětích, s měkkými a ohebnými stonky a výhonky, které kvetou jednou za rok a jsou vhodné na oblouky a pergoly.

Staré zahradní růže

tvoří samostatnou skupinu. Je jich už velmi málo a jsou vzácné. Patří tam všechny kultivary před vyšlechtěným prvních velkokvětých růží. Mají křovitý vzhled a kvetou jen jednou v roce. Známé jsou růže galská, stolistá, bílá a damascénska. Mají nádherné plné květy většinou růžové barvy a jejich odstínů s nádhernými vůněmi.

Mini růže

jsou drobné a nízké růže s drobnými kvítky, nejčastěji prodávané v obchodních řetězcích v nádobách a také jsou vhodné pro pěstování ve skalkách. Dorůstají jen do výšky30 cm. Výborně se jim daří jako lemovacímu prvku v zahradě i v nádobách na terase a balkoně.

Nebo si jednoduše prohlédněte všechny dostupné růže z naší nabídky

Jak bylo zmíněno již na začátku, každá odrůda potřebuje specifickou péči, která se samozřejmě liší i podle ročního období. V tomto článku najdete přehled péče o růže během celého roku.

Růže se mohou v zahradě pěstovat samostatně jako solitérní rostliny v trávníku, popínavé druhy na pergole nebo jiné vhodné konstrukci,trelážích nebo jako stromečková forma v předzahrádce. Možností je mnoho.

Trvalkový záhon s růžemi

Vynikají však i v kombinovaných záhonech s okrasnými travinami a jinými dlouhokvetoucími trvalkami, kdy umí toto období prodloužit až do mrazů, dokonce i do prvního napadeného sněhu.

Doplňte záhon růži trvalkami nebo okrasnými trávami

Trvalky vhodné k růžím

Růže jsou vhodné na slunce i do polostínu, a proto jsou jejich půdní podmínky podobné těm na pěstování trvalek. Výborně vyniknou vysoké trvalky a keřovité růže v pozadí, např. se stračkou, rudbekiemi, echinaceou, diviznou. Nižší druhy vyniknou s kontryhelem, šaterem, žebříčky, kosatci.

Také vyniknou v jednobarevných nebo v dvoubarevných kombinacích.

Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které spolu s růžemi vytvoří dokonalou dvojici. Trávy elegantně dodají lehkost a jemnou krásu. Ačkoli trávy nekvetou barevnými a ohromnými soukvětími, jsou velmi důležité pro kompozice a zejména podzimní efekt. Stříhají se až v jarním období stejně jako většina růží.

Krásně vynikne záhon růží s levandulí

Vytvořte si zajímavé záhony, na kterých kromě klasických trvalek budou dominovat nostalgické a nádherně voňavé růže. Najdete je v různých barvách a každá je výjimečná něčím jiným.

Popínavé růže patří do zahrad s romantickým podtónem, ale i do venkovských a moderních zahrad, kde dominuje pergola nebo oblouk.

Kritériem bývá většinou vzhled, množství květů a vůně. Růže jsou stvořené pro oblouky a pergoly. Pokud je vysadíte vhodně, splní účel i požadavek. Je třeba si však uvědomit, že množství květů a vůně kromě nás láká i včelstvo a jiný hmyz, což může být ve větším množství  i nepříjemné. Stejně to platí i o výsadbě vistárie (Wisteria) a zimolezu (Lonicera).

Růže jsou v dospělosti dřevité keře, proto je třeba adekvátně zvolit i pevnost opory, po které se budou pnout. Vhodné jsou kovové oblouky, dřevěné trámy a kombinované cihlově dřevěné konstrukce. Výhony pravidelně privazujte a ohýbejte. Odstraňujte i nevhodně rostoucí výhony. Růže poměrně dlouho i opakovaně kvetou od léta do podzimu, v závislosti na druhu a kultivaru.

Zkombinujte popínavé růže s vhodnými popínavkami z naší aktuální nabídky

Jiné vhodné rostliny na popínání jsou: aktinidie (Actinidia), plamének (Clematis), zimolez (Lonicera), trubač (Campsis), jasmín (Jasminum), přísavník (Parthenocissus), akebie (Akebia), klanopraška(Schisandra).

TIP: Více informací k péči o růže najdete také v našem dalším článku.

Růže patří k romantickým druhům květů, a přestože mají již nějakou historii za sebou, jsou v zahradách stále moderní a oblíbené. Květů a dlouhověkosti se však dočkají jen ti, kteří znají základní techniky řezu, péče a hnojení růží během celého roku. Poskytneme Vám postupně přehled toho nejdůležitějšího podle ročních období.

Obecně platí, že je třeba jim vybrat vhodné místo na slunci, případně v mírném stínu, ve výživné půdě s obsahem humusu a s dostatkem vláhy a obdaří nás dlouhým kvetením. Nádherně kvetou, příjemně voní a jsou ozdobou od léta až do podzimu, některé až do prvních mrazů. Vhodné jsou na řez, na záhonové výsadby, jako solitéry do předzahrádek nebo popínavé na pergoly, treláže, oblouky a zídky. Pokud se o ně postaráte, budou Vás těšit dlouhá léta. Pokud se růže chystáte teprve vysadit, přečtěte si stručný návod k výsadbě růží.

Péče o růže

V následujících řádcích vám vysvětlíme jak pečovat o růže během celého roku.

Péče o růže na jaře

Růžím na jaře, když už nehrozí dlouhotrvající mrazy, odstraňte zimní kryty a nakopcování. Odstřihněte všechny suché, poškozené a polámané výhony i suché listy, ve kterých by se mohly ukrývat přezimování škůdci. Podle velikosti ponechávejte i počet výhonů. Střed by měl zůstat volný. Výši výhonů upravte na 4 - 5 oček. Řez neplatí pro popínavé růže.

Vyberte si nádherné odrůdy zdravých růží z nabídky našeho eshopu

Plochu, kde jsou vysazeny, udržujte ve stavu bez plevele. Během suchého období zalévejte. Růže hluboko koření, potřebují dostatek vláhy, ale pozor na trvalé zamokření, to nesnášejí. V dubnu začněte s hnojením a výživou. Zvolit můžete hnojení na kořen nebo listy. Podpoříte tím růst, tvorbu pupenů a následné kvetení. Pečlivě kontrolujte výskyt možných chorob a škůdců a zvolte včas prevenci nebo postřik.

Péče o růže v létě

Toto období je typické kvetením pro většinu růží. Růže určené na řez odstříhávejte ještě v puku, dlouho vydrží ve váze. Stonky neřežte zbytečně dlouhé. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květenství, abyste podpořili následné dlouhé kvetení. Růže tak nebudou všechnu sílu dávat do tvorby plodů, ale na tvorbu nových poupat a květů. Najděte si čas jednou za týden odstranit všechny odkvetlé květy. Váš keř nebo popínavá růže na pergole budou vypadat esteticky.

V červenci zkraťte silné výhony o 15 cm. Slabé výhony můžete zkrátit více. V tomto období růže jinak neřežeme. Můžete dělat jen menší estetické úpravy. Odrůdy, které kvetou jednou za rok, ve stejnou dobu, popínavé růže a botanické růže nestříháme.

Pravidelně a hojně zalévejte a přihnojujte. Zvolte hnojiva s obsahem dusíku a fosforu. Dusík je prvek, který podporuje růst a fosfor podporuje násadu puků a bohaté kvetení. Hnojiva na této bázi aplikujte do srpna. Zároveň kontrolujte výskyt chorob a škůdců. Včas aplikujte preventivní postřiky nebo chemické postřiky.

Péče o růže na podzim

Růže stále můžete přihnojovat do konce září hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který působí na vyzrávání pletiv. Tím chráníte částečně i keře proti namrzání v zimním období. Během suchého období růže zalévejte. Koncem října snižte zálivku a omezte ji na jednou měsíčně, podle počasí.

Neustále a včas odstraňujte odkvetlé květy, aby se růže nevysílily tvorbou plodů. Koncem podzimu růže začněte připravovat na zimu. Ke kořenům můžete dát kvalitní kompost. Vysoké růže - vícekvěté a velkokvěté můžete seříznout o třetinu. Shrabeme všechny listy popadané a poškozené, očistíme porosty a plochu výsadby růží. Růže je třeba přihrnout zemí, kůrou nebo pilinami.

Zimní péče o růže

Nastává období klidu. Všechny rostliny i růže se připravují na zimu vyzráním pletiv a dřeva. Dobré přezimování bude výsledkem příštího růstu a kvetení. V období bez mrazů můžete růže během dne mírně zalít. Pokud je zima bez sněhu, je to pro růže horší. Některé špatně snášejí holomrazy a studený vítr. Před mrazem je můžete ochránit i nakupením sněhu kolem rostliny. Pak už v klidu můžete relaxovat a přemýšlet nad dalšími odrůdami nebo o novém růžovém záhonu do zahrady.

Přečtěte si také detailní návod na pěstování růží .

Řez patří mezi nejdůležitější činnosti zahradníka, který očekává od svých rostlin květiny, dlouhodobé kvetení a zdravou rostlinu. Ne všechny druhy růží se však stříhají stejně, ve stejném termínu. Pokud byste řez aplikovali na popínavé růže, určitě se v blízkém období nedočkáte květů.

Proč nekvetou růže

Pravidelný a hluboký řez růží je důležitý pro každoroční bohaté nasazení květních pupenů. Mnoho zahradníků se však bojí takový radikální řez uskutečnit, neboť jim je líto odstřihnout v podstatě velkou část rostliny.

Barevné a voňavé růže různých odrůd najdete také v našem eshopu

Tento řez platí pro záhonové a velkokvěté růže. Na řez použijte kvalitní a ostré nůžky a ustřihněte výhony nad zemí asi 30 cm a asi 0,5 cm nad listovým pupenem. Hluboký řez se provádí na jaře, před rašením. Ideální období je konec března, začátek dubna. Tyto růže mohou i opakovaně kvést ještě na podzim. Květy se tvoří i na jednoletých výhonech. Tímto způsobem je každoročně zmlazujte a podporujte růst silných a zdravých výhonů.

Keřovité růže se nemusí každoročně upravovat radikálním hlubokým řezem. Většinou se používají na keřovité výsadby i živé ploty. První rok udělejte hluboký řez a v následujících letech na jaře a později v létě odstraňujte nevhodně rostoucí větve a snadno se sestříhají a tvarují. Keřovité růže však mohou být opakovaně kvetoucí nebo i jednou kvetoucí růže. To jsou zejména ty starodávné odrůdy. Ty nekvetou na mladých výhonech, a tak radikální řez by způsobil, že by nekvetly. Je třeba je však prosvětlovat a odstraňovat staré a poškozené výhony. Těchto růží je však v běžných zahradách méně. Spíše se vyskytují v rozáriích a historických zahradách.

Řez popínavých růží

Popínavé růže jsou také odlišné v řezu a také je třeba rozlišovat druhy jednou a vícekrát za rok kvetoucí. Od toho se odvíjí řez. Platí, že druhy, které mají velké květy a silné stonky, kvetou opakovaně a druhy, které mají tenké a ohebné výhony s mnohočetnými menšími soukvětími, kvetou jednou ročně.

Vyberte si z nabídky popínavých růží

Opakovaně kvetoucí lze řezat až v druhém roce po výsadbě, kdy se zkracují pouze boční výhony a hlavní se vyvazují. Ponechávejte vždy mladé dřevo. Popínavým růžím zvolte správnou oporu a tvarujte je na ni. Ostatní nevhodné výhony můžete odstranit jako esteticky nevhodné. Jednou ročně kvetoucí se řežou v létě po odkvětu, aby se stihly vyvinout a dozrát nové výhony jako základ budoucího kvetení.

Jak stříhat stromkové růže

Nejdůležitější je samotný vzhled korunky, který je třeba pravidelně na jaře udržovat řezem. Musí být zachována správná velikost korunky, aby ji kmínek udržel. Korunka se stříhá na jaře, výhonky se ponechají přiměřeně dlouhé, sestřižené na 3 až 5 oček. Slabé výhonky a výhonky rostoucí dovnitř koruny se odstříhávají. Stříhejte na vnější očko.

Během roku, můžete kdykoli odstranit nevhodně rostoucí nebo křivě rostoucí výhonky. Po odkvětu odstraňte odkvetlé soukvětí.

Náš tip: Víte jak správně pečovat o růže během celého roku? Pokud pěstujete v zahradě rybíz, přečtěte si článek o tom jak stříhat nejen červený rybíz.