+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'růže'

RSS zdroj

Růže - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 8. května 2019 Žádné komentáře

Klimatické podmínky

Pěstované růže mají různou odolnost vůči klimatickým podmínkám, v nichž se pěstují. Nejotužilejší jsou tzv. botanické druhy, po nich jsou sadové (hybridní) růže. V méně příznivých klimatických podmínkách je třeba větší pozornost věnovat zazimování. Jde zejména o to, aby po roztání sněhové přikrývky přečkaly bez poškození pozdní jarní mrazíky a značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí při intenzivním slunečním záření.

Půda

Růže dobře rostou v hluboké písčitohlinité lehčí, a ne příliš suché půdě, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zalévání má dobře přijímat vodu. Důležité je zásobení půdy humusem. Nevhodné jsou půdy těžké jílovité, trvale zamokřené bahnité nebo studené, kamenité nebo velmi mělké půdy. Růžím se nedaří ani v půdách velmi kyselých nebo celkově písčitých, nedostatečně zásobených humusem, z nichž se všechny živiny vyplavují do spodních vrstev. Těžké půdy se vylepšují přidáním rašeliny, kompostu, rašelinových substrátů. Propustnost se zlepší přidáním písku, popela, pomůže i rozložený drůbeží nebo králičí hnůj, který se v těžších půdách nezaryje příliš hluboko. Velmi kyselé půdy se upravují přidáním práškového vápna nebo silně převápněného kompostu. Většina růží se očkuje na hluboce zakořeňující podnože, které nesnášejí vysokou hladinu podzemní vody. Ta způsobuje žloutnutí listů a podporuje výskyt černé skvrnitosti. V takových případech je nevyhnutelné pozemek odvodnit. Růžím vyhovuje občasné zavlažení, zejména v období sucha. Přípustná hloubka hladiny podzemní vody je asi 1 m.

Světlo a teplo

Při celodenním oslnění růže velmi rychle odkvétají a u jižních zdí budov trpí na sluneční úpal a sucho. Ušlechtilé růže nejlépe rostou při teplotách 15-22 °C. Pokud teplota vystoupí nad 25 °C a vedra trvají déle, květy blednou a i tmavě kvetoucí kultivary mají dokonce popálené korunní lístky. Na svahovitých pozemcích se Růže daří růžím na jihozápadním nebo západním svahu. Růžím se daří i v krátkodobém stínu vyšších stromů, nesnesou ale přistínění po většinu dne. V úplném stínu u severních zdí budov a na strmých severních svazích se žádným růžím nedaří. Více tu trpí chorobami a škůdci, dřevo nevyzrává a mnohem snadněji namrzá. Růže se také nemají vysazovat do těsné blízkosti stromů, zejména takových, jejichž kořeny velmi ochuzují půdu o živiny a vláhu, jako jsou břízy, javory, jasany a p. V zahradách se růže nevysazují do bezprostřední blízkosti jahod, salátu a jiné zeleniny nebo keříků drobného ovoce. V pravý čas by se totiž nedaly provést ochranné postřiky. Růžím škodí i trvalý průvan, který vzniká na rozích budov a na volných místech mezi domy, ale nevyhovují jim ani uzavřené polohy na obestavěných dvorech nebo zahradách oplocených vysokými zdmi. Proudění vzduchu je velmi důležité v boji proti houbovitým chorobám a živočišným škůdcům.

Výsadba

Důležitá je hustota vysazování růží, která závisí na vzrůstu a kultivaru. Slabě rostoucí kultivary se sází ve vzdálenosti 0,3 – 0,4 m, silněji rostoucí kultivary ve vzdálenosti 0,5 m a víc. Mezi stromkovými růžemi se dodržuje vzdálenost nejméně 1 m a je třeba nechat i dostatek místa na sklánění růžového stromku při zazimování. Specifickou skupinu tvoří popínavé růže. Vzdálenost vysazování těchto růží závisí na vzrůstu kultivaru, ale i na způsobu použití. Minimální vzdálenost bývá 1,2 m, ale někde to může být i víc než 2 či 3 m podle okolností. Podobně i u sadových růží je nutné hustotu výsadby přizpůsobit velikosti a tvaru vysazovaného kultivaru. Růže se vysazují od října do dubna, pokud není zamrzlá půda. Při podzimní výsadbě vytvoří růže ještě před příchodem mrazů jemné kořínky a na jaře mají potom určitý náskok. Nevýhodou podzimního vysazování ale je, že vysazené rostliny jsou vystavené mrazům. Jarní vysazování se nedoporučuje do zamokřených těžkých půd. Příliš teplé počasí hned po vysazení je pro sazenice nebezpečné. Vysazování stromkových růží je lepší odložit na jaro, protože jejich spolehlivé zazimování je pracné. I ve vysokých polohách s častými mrazy se růže vysazují raději na jaře. Připravené sazenice se nesmí nechat volně ležet na slunci a jejich kořeny je třeba chránit před větrem. Když jsou keře částečně zaschlé, celé rostliny je nejlepší ponořit do vody. Při podzimní výsadbě se seřezávají jen konce nalomených nebo poškozených větviček a ponechá se tři až pět nejsilnějších větviček. Na jaře se tyto výhonky zkrátí na několik pupenů. Při jarní výsadbě se při vysazování odstraní nepotřebné výhonky a ponechané se zkrátí podle síly na dva až tři pupeny. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu, lze nechat i více pupenů. Poškozené kořeny je třeba odstranit a zbývající se zkrátí asi o polovinu. Růže se nevysazují na okraj záhonu, ale nejméně 25 cm od něj. Po vytyčení vzdálenosti mezi rostlinami je třeba vyhloubit jámy o rozměrech 40 x 40 x 40 cm. Na dno je nutné navršit kopeček kompostové zeminy, v žádném případě se ale nepřidávají průmyslová ani jiná hnojiva. S přihnojováním je potřeba začít až v dalším roce po výsadbě. Při vysazování se kořeny nesmějí násilně ohýbat. Rozloží se do jamky volně tak, aby směřovaly dolů a sazenice se podrží tak vysoko, aby místo štěpení bylo asi 5 cm pod povrchem půdy. Jamka se naplní do dvou třetin zeminou, přitlačí se, aby přilehla ke kořenům a rostlina se zalije vodou. Důkladná zálivka je nevyhnutelná zejména při vysazování na jaře. Když se voda vsákne, zemina se doplní a potom nahrne do výšky 20 cm. Před příchodem mrazů je nutné tuto vrstvu ještě zvětšit. Na jaře chrání nahrnutá zemina rostlinu před účinky slunce a vysušujícím větrem. Po uplynutí asi tří týdnů po jarním vysazování se doporučuje navršenou zeminu opatrně odstranit. Na podzim vysazované růže se odkrývají začátkem dubna. Popínavé růže se sázejí ještě o něco hlouběji, tak, aby místo očkování bylo asi 10 cm pod povrchem půdy. Při výsadbě popínavých růží ke zdi se růže sází nejméně půl metru od ní a šikmo se přivazují ke stěně. Stromkové růže se sází ke kůlům, protože slabý kmen by nevydržel hmotnost obrostu. Kůl má být dostatečně pevný a sahat až do koruny, aby se nevylomila ani při prudké vichřici. Stromek se vysazuje v šikmé poloze, odkloněný od opory asi o 30° na tu stranu, kam se bude na zimu vždy ukládat. Lehčímu ohýbání stromku přispěje i mělčí vysazování.

Řez

Růže nezacelují rány pomocí závalu jako některé ovocné dřeviny, ale jen jim zasychá dřevo i kůra kolem místa řezu. Řez se proto musí dělat 5 až 8 mm nad zdravým pupenem, aby nevyschl. Nůžky musí být velmi ostré, aby pletiva větvičky nerozdrtily. Řezná plocha má být skloněná směrem od pupene, aby voda nestékala přes pupen.

Hlavní řez růží se dělá zásadně na jaře po přezimování. Cílem jarního řezu je: – vytvarovat keř do pravidelného tvaru a omezit jeho růst v nežádoucím směru, – dopěstovat co nejkrásnější velké květy na dlouhých stoncích nebo více menších květů na větším počtu výhonků, – prodloužit život celého keře stálým zmlazováním a odstraňováním starých výhonků, čímž se povzbudí růst mladých bujných výhonků. Každá skupina růží se řeže jinak. Velkokvěté růže na záhonech se seřezávají na 3-6 pupenů na jednom výhonku. Slabé výhonky se zkracují víc, silné méně. Pokud z keře plánujete získat květy do vázy, růže se řežou hlouběji a ponechávají se 3-4 pupeny. Vyroste tak méně silných výhonků s velkými pěknými květy. U mnohokvětých růží se ponechává 3-6, v některých případech ale až 8 pupenů, což závisí především na kultivaru a stavu rostliny. Popínavé růže se řežou tak, aby vytvořily co nejvíce mladých, bujně rostoucích výhonků, z nichž popínavá růže druhým rokem kvete. U jednou kvetoucích popínavých růží se na jaře zkracují jen tenké konce výhonků, které jsou obyčejně namrzlé a hlavní řez se provádí hned po odkvětu. Tehdy se odstraní přestárlé výhonky, tj. výhonky starší než čtyři roky, až u povrchu půdy. Remontantní (vícekrát kvetoucí) kultivary popínavých růží v dolní části keře vyholují, proto se řežou tak, že se odstraní jeden nebo dva staré výhony nad zdravým pupenem blízko povrchu půdy. Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez. Jejich keře se jen prosvětlují a konce slabých nebo přeschlých výhonků se zkracují.

Růže Miniaturní

růže se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat. Stromkové růže se řežou tak jako keříčkové, spíš hlouběji, aby se omezil objem a hmotnost koruny. Je třeba dbát na to, aby nový výhonek přispěl k dokonalému vytváření koruny.

Letní řez

Při letním řezu se zkracují jednotlivé příliš bujné výhonky, hlavně u keříků velkokvětých růží a u stromkových růží. Letní řez podporuje tvorbu dalších květů. Pokud se odstraňují odkvetlé květy až po opadání lístků obyčejným odštípnutím květního stonku tak, jak se to dělá u narcisů, tulipánů a pivoněk, je to zásadní chyba. Nový výhonek bude umístěný příliš vysoko a bude slabý, tenký a ohebný. Při odstraňování odkvetlých květů je výhodné dodržovat zásady správného letního řezu. Odkvetlý květ se má odstranit ještě před úplným opadáním lístků, tj. hned, když ztratil estetický vzhled. Velkokvětým růžím s odkvetlým květem je třeba odřezat i část stonku s neúplnými listy (trojčetnými) a s jedním listem úplným (pětičetným). Pupen ční vždy směrem ven stejně jako při jarním řezu. V září a později na podzim se růže zkracují minimálně a neřežou se ani růže s dlouhými stonky do vázy, aby dřevo vyzrálo a umělo se bránit proti mrazu. U remontantních popínavých růží podporuje letní řez opětovné bohatší kvetení.

Kypření

Růže vyžadují nakypřenou a nezaplevelenou půdu, proto mělká okopávka a časté kypření ušetří mnoho hnojení a zálivky. Zkypřená vrchní vrstva chrání hlubší vrstvy půdy před vyschnutím. Hlubokým kypřením se ale může rostlinám i uškodit, proto se obdělává jen do hloubky 10 cm. Zbytečně se mezi růže nemá šlapat, hlavně když je povrch půdy vlhký. Po každém nevyhnutelném vkročení je třeba půdu prokypřit. S blížícím se podzimem je nutné omezit kypření půdy, aby se zastavil růst a obnovování výhonků. Takto jsou růže připravené na úspěšné přezimování.

 Mulčování

Pro růže je velmi výhodné mulčování čili nastýlka. Záhon se zakrývá vhodným materiálem, např. listím, pokosenou trávou, rašelinou, dřevěnou kůrou nebo štěpkou. Ušetří se tím na delší období kypření půdy a také se nemusí tak často zalévat.

Zaštipování

Raným zaštipováním se upravuje růst příliš bujných výhonků. U výhonků, které by měly kvést v průběhu května, se mladý výhonek zaštipuje na 3-4 pupeny. Růže má potom více květů, ale kvete trochu později.

Hnojení

Na přihnojování růží se používají převážně složená kombinovaná hnojiva, tj. hnojiva obsahující různé živiny ve správném poměru. Růže jsou citlivé na vyšší obsah solí v půdě, proto se zejména na těžších půdách nesmí hnojiva předávkovat. Kořeny růží nesmí přijít nikdy do styku s čerstvou chlévskou mrvou, která by způsobila uhynutí zejména mladých sazenic. Drůbeží trus je vydatné hnojivo hlavně ve formě hnojivové zálivky, používá se ale velmi zředěný výluh zkvašeného trusu. Rašelina je výborným zdrojem humusu pro svůj pomalý rozklad v půdě. V půdách vylepšených rašelinou vytvářejí růže bohatší kořeny. Z organických hnojiv je nejlepší kompost, který se růžím přidává kdykoliv, ale zejména v předjaří, ještě před odstraněním zimní přikrývky. Na záhon se pokládá v síle asi 5 cm a mělce se zapracovává do vrchní vrstvy půdy.

Čas hnojení

Rozvrh hnojení by měl vypadat následovně.

1. Brzy v předjaří, jak to dovolí počasí, ještě před odkrytím růží (např. kompostem)

 2. Asi v polovině května, když růže začínají vytvářet pupeny, po dešti nebo po zavlažování, se přihnojí roztokem rychle působícího kapalného hnojiva. Každý keř se zalije 3 litry roztoku.

3. Koncem června se hnojivová zálivka stejným způsobem opakuje, opět na dobře zavlaženou půdu. 

4. Koncem října až začátkem listopadu se růže mají přihnojit draselnofosforečným hnojivem pro lepší vyzrání pletiv a zvýšení odolnosti vůči mrazu.

Růže lze hnojit i na list speciálními hnojivy pro listovou výživu rostlin, v deseti až čtrnáctidenních intervalech, tři až čtyřikrát za vegetační období.

Zavlažování

Růže potřebuje nejvíc vody v období nejintenzivnějšího růstu, tedy od jarního pučení a po prvním odkvětu, když začíná růst nových výhonků. Na zavlažování je třeba myslet už při kypření půdy, proto se vytvářejí mírně zvýšené okraje záhonů, aby zálivková voda neodtékala ze záhonů, ale vsákla tam, kde je potřebná. Nezavlažuje se za prudkého slunečního záření. Při závlaze je nutné dbát na to, aby se voda nedostala na listy. Důležitá je i vydatná závlaha ještě před začátkem mrazů. Nebezpečí stupňují teplé slunečné dny v únoru a v březnu, když nadzemní části rostlin odpaří značné množství vody, zatímco vrchní vrstva půdy nerozmrzává. Proto pokud je suchý podzim, je třeba růže vydatně zalít ještě před prvními mrazy.

Přezimování

Pro úspěšné přezimování je důležitý výběr odolných kultivarů. To platí hlavně pro popínavé růže, které se jen těžce dají zakrývat. U nás se musí většina pěstovaných růží chránit před mrazem přikrytím, nejlépe ornicí. Drobný mráz růžím neuškodí a přispěje k opadu listí. Růže stačí přikrýt před nástupem trvalých mrazů, případně mrazů silnějších než – 8 °C. Keříkové růže se přikrývají do výšky asi 20-30 cm. Nahrnutá zemina má proniknout mezi výhonky tak, aby nevznikaly dutinky, kde by mohlo mrznout nebo by se mohly rozmnožit plísně. V chladnějších podmínkách se osvědčí dodatečné přikrytí půdy jehličím.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Dobře ošetřované rostliny jsou odolnější vůči napadení chorobami a škůdci, proto je dobré dodržovat všechny pěstitelské rady. Rychlou a účinnou ochranu umožňují vhodné a včas použité chemické přípravky. Vhodným obdobím na postřik je pozdní odpoledne, když sluneční záření slábne a není třeba se obávat popálení listů. V zamračených dnech se může stříkat kdykoliv, ale vždy za bezvětří. Roztok má být jemně rozptýlený, proto se postřik neprovádí z malé vzdálenosti přímo na listy. Je třeba dodržovat stanovené ředění přípravků, neboť větší koncentrace může způsobit značné škody. Přípravky je potřeba střídat, hlavně organické. Při aplikaci je třeba dbát nejen na to, aby se rostliny nepoškodily, ale i na vlastní bezpečí. Je třeba dodržovat všechna bezpečnostní opatření podle návodu a používat ochranné pomůcky.

Miniaturní růže se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat.

Růže na balkon a terasu

Autor: Ing. Adriána Francová 14. ledna 2019 Žádné komentáře

        I Vy, kteří nemáte zahradu, se můžete potěšit nádhernými růžemi pěstovanými v nádobách. Nemůžete zde samozřejmě pěstovat všechny kultivary a druhy, ale jsou i takové, které jsou k tomu vhodné.

Růže na balkon a terasuVyžadují velké nádoby, případně konstrukce na popínání, dostatek světla, vhodnou půdu a péči jako běžně pěstované růže ve volné půdě. Jelikož mají růže dlouhé kořeny, potřebují i hlubokou nádobu plnou vhodného substrátu, aby dokázala rostlinu vyživit -  cca 50 cm vysokou i širokou.

Kvalitní substrát je základem úspěšného pěstování. Pak samozřejmě pravidelná zálivka. Vhodné je, pokud na povrch vysypete mulč, aby se půda v nádobě zbytečně a dlouhodobě nepřehřívala. Nádoby umístěte na slunce, ale ne na prudké a celodenní slunce. Vhodné jsou všechny světové strany kromě horkého jihu bez stínění. Ideální je, pokud je tam nějaký jemný pohyb vzduchu.

Do nádob nejsou vhodné velkokvěté růže. Vhodné jsou záhonové, nízké keřovité růže, stromkové růže i popínavé. Stromkové růže jsou vhodné na menší prostory, protože vytvářejí pouze korunku plnou květin podle kultivaru. Ve spodní části je můžete doplnit sezónními letničkami, skalničkami nebo trvalkami, které dokážou například vytvořit převis. V nevhodných podmínkách se vyskytují mšice a roztoči. Roztoči zejména v teplém a suchém prostředí bez proudění vzduchu.

Posted in: Balkonová zahrada Tags: růženádoby

Výsadby růží

Autor: Ing. Adriána Francová 3. října 2017 Žádné komentáře

         Růže můžete vysazovat během celého roku, ale záleží na tom, zda jsou kontejnerované nebo jsou prostokořenné. Bez kořenového balu se mohou vysazovat od října až do května, kromě měsíců, kdy je trvale zmrzlá půda.

Výsadby růžíNejvhodnější je vysazovat je na podzim, kdy se dostatečně zakoření a do jara nastoupí se silným růstem, díky postupnému oteplování půdy a s dostatkem vláhy, pokud je v zimě sníh. Jarní výsadba je také vhodná, ale růže vyžaduje vyšší péči v oblasti závlahy, případně stínění, pokud je příliš horké jaro.

Od května se prodávají i kontejnerované růže, které musí být dostatečně předkořeněné již v nádobě, aby se uchytily po přesazení do volné půdy ve Vaší zahradě. Důležitá je výsadba, výběr stanoviště a závlaha. Po výsadbě hned nehnojte, až když se růže zakoření. Při koupi si všímejte zdravotního stavu růže a celkový vzhled. Slabé a povislé výhony v nádobě nejsou ani estetické, ani vhodné k prodeji. Rostlinu je nejlepší ponořit na půl dne do kbelíku s vodou, pak ji vyjmout a vložit do připravené jámy, zahrnout zeminou a ještě důkladně zalít. Místo očkování by mělo být 5 cm pod povrchem země a tak je do budoucna chráněno před zimními mrazy. Na podzim se musí nakopcovat a v dubnu se kopcování odstraní.

Vysazovat se mohou i kvetoucí růže. V příštím roce se Vám ukáží ještě v lepším světle a s bohatším kvetením. Kontejnerované rostliny jsou však náchylnější na vyschnutí, proto se jim náležitě věnujte a nepodceňujte zálivku.

Vhodné stanoviště na výsadbu: slunce až polostín, místo s pohybem vzduchu, hluboké a výživné půdy s humusem, dostatečná zálivka.

Nevhodné stanoviště: úpal, stín, trvalé zamokření, jílovité těžké půdy, nedostatek živin, příliš písčitá půda, blízko vysazené konkurenční rostliny a její kořeny, blízkost stromů a místo, kde se již v minulosti růže pěstovali.

Vyznáte se v růžích?

Autor: Ing. Adriána Francová 2. října 2017 Žádné komentáře

        Růže patří mezi stále oblíbené a obdivované rostliny a často je vídáme i v zahradách. Mají široké uplatnění, různé barvy, výšky, použití a navíc příjemně voní.

Pro pěstitele, případně nakupujícího je důležité vědět, jaký druh růže kupuje, aby mohl následně aplikovat i péči o ni a nestalo se, že by popínavou růži pravidelně na jaře hluboko seřezával.

Vyznáte se v růžích?Růže se rozdělují na:

Záhonové - tam patří polyantky, floribundky, které jsou charakteristické bohatým kvetením, nevýraznou vůní a výškou kolem70 cm a tvoří vzpřímený keř. Květy vyrůstají v bohatých soukvětích, jsou různých barev a používají se do skupinových výsadeb nebo samostatných výsadeb specializovaných na výsadbu růží.

Velkokvěté - často označované také jako čajohybridy, jsou nejoblíbenější. Obyčejně nádherně voní. Květy jsou pevné, plné na dlouhých a zdravých stoncích. Stonky jsou obyčejně zakončeny jedním květním pukem. Málokdy se stává, že jsou vícekvěté.

Používají se na řez, a proto je nejčastěji vídáme i v květinářstvích. Dlouho vydrží i ve váze.

Náš tip: každodenně vyměňujte vodu a seřízněte část stonku. Ještě déle vydrží, pokud do vody dáte polovinu Paralenu. Pokud je dostanete značně uvadlé, ponořte celou kytici nebo růže do vany s vodou. Určitě se proberou k životu.

Dorůstají do výšky i 1-2 m, ale na péči a pěstování jsou náročnější než záhonové růže. Také na výběr stanoviště. Mohou být i pěstované na kmínku.

Keřovité - vysoké - jsou mimořádně mohutně rostoucí odrůdy dorůstající i do 2 m a více. Obyčejně kvetou vícekrát do roka. Jsou však i druhy, které kvetou jen jednou. Mají různé květiny. Plné i prázdné, nostalgické i elegantní.

Používají se na živé ploty a stěny i na solitérní pěstování. Dokonce některým se daří stejně dobře jako popínavým růžím, díky mohutným výhonů, které je třeba ke konstrukci vyvazovat.

Květy příjemně až sladce voní, lákají motýly a včely, na podzim se někdy objevují i červené šípky. Mnohé připomínají divoce rostoucí růže.

Keřovité - nízké - jsou vlastně pokryvné růže. Tento termín se objevuje ve starší literatuře. Nejde však o půdopokryvné růže, které pokrývají zem a plazí se. Jde o druhy, které dokážou překrýt nevhodná místa díky hustým a vhodným výhonkem. Pokud jsou vysázeny hustě vedle sebe, umí vyplnit záhon, nepěknou plochu a dokážou i zabraňovat růstu plevelům.

Používají se ve velkých zahradách i v parcích. Květy jsou obyčejně mnohočetné, jednoduché i plné, vonící, různých barev.

Popínavé - jsou opravdu rozmanitou skupinou nejen kvůli použití ale i kvůli vzhledu. Jsou to růže s velkými květy nebo naopak s drobnými zmnožení květy.

V odborné terminologii jde v prvním případě o „climbery“ - pevné velké květy na pevných výhonech, které je třeba ke konstrukci vyvazovat. Obyčejně kvetou vícekrát za rok. Vhodné na altánky a ozelenění stěn. Nebo jde o „ramblery“ - drobné, malé květy v bohatých soukvětích, s měkkými a ohebnými stonky a výhonky, které kvetou jednou za rok a jsou vhodné na oblouky a pergoly.

Staré zahradní růže - tvoří samostatnou skupinu. Je jich už velmi málo a jsou vzácné. Patří tam všechny kultivary před vyšlechtěným prvních velkokvětých růží. Mají křovitý vzhled a kvetou jen jednou v roce. Známé jsou růže galská, stolistá, bílá a damascénska. Mají nádherné plné květy většinou růžové barvy a jejich odstínů s nádhernými vůněmi.

Mini růže - jsou drobné a nízké růže s drobnými kvítky, nejčastěji prodávané v obchodních řetězcích v nádobách a také jsou vhodné pro pěstování ve skalkách. Dorůstají jen do výšky30 cm. Výborně se jim daří jako lemovacímu prvku v zahradě i v nádobách na terase a balkoně.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: růže

Kombinace růží s jinými trvalkami

Autor: Ing. Adriána Francová 12. září 2017 Žádné komentáře

        Růže se mohou v zahradě pěstovat samostatně jako solitérní rostliny v trávníku, popínavé druhy na pergole nebo jiné vhodné konstrukci,trelážích nebo jako stromečková forma v předzahrádce. Možností je mnoho.

Kombinace růží s jinými trvalkamiVynikají však i v kombinovaných záhonech s okrasnými travinami a jinými dlouhokvetoucími trvalkami, kdy umí toto období prodloužit až do mrazů, dokonce i do prvního napadeného sněhu.

Růže jsou vhodné na slunce i do polostínu, a proto jsou jejich půdní podmínky podobné těm na pěstování trvalek. Výborně vyniknou vysoké trvalky a keřovité růže v pozadí, např. se stračkou, rudbekiemi, echinaceou, diviznou. Nižší druhy vyniknou s kontryhelem, šaterem, žebříčky, kosatci.

Také vyniknou v jednobarevných nebo v dvoubarevných kombinacích. Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které spolu s růžemi vytvoří dokonalou dvojici. Trávy elegantně dodají lehkost a jemnou krásu. Ačkoli trávy nekvetou barevnými a ohromnými soukvětími, jsou velmi důležité pro kompozice a zejména podzimní efekt. Stříhají se až v jarním období stejně jako většina růží.

Vytvořte si zajímavé záhony, na kterých kromě klasických trvalek budou dominovat nostalgické a nádherně voňavé růže. Najdete je v různých barvách a každá je výjimečná něčím jiným.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: růžetrvalky

Péče o růže během celého roku

Autor: Adriána Francová 11. října 2016 Žádné komentáře

Růže patří k romantickým druhům květů, a přestože mají již nějakou historii za sebou, jsou v zahradách stále moderní a oblíbené. Květů a dlouhověkosti se však dočkají jen ti, kteří znají základní techniky řezu, péče a hnojení růží během celého roku. Poskytneme Vám postupně přehled toho nejdůležitějšího podle ročních období. Obecně platí, že je třeba jim vybrat vhodné místo na slunci, případně v mírném stínu, ve výživné půdě s obsahem humusu a s dostatkem vláhy a obdaří nás dlouhým kvetením. Nádherně kvetou, příjemně voní a jsou ozdobou od léta až do podzimu, některé až do prvních mrazů. Vhodné jsou na řez, na záhonové výsadby, jako solitéry do předzahrádek nebo popínavé na pergoly, treláže, oblouky a zídky. Pokud se o ně postaráte, budou Vás těšit dlouhá léta.

Péče o růže během roku.

Jaro

Růžím na jaře, když už nehrozí dlouhotrvající mrazy, odstraňte zimní kryty a nakopcování. Odstřihněte všechny suché, poškozené a polámané výhony i suché listy, ve kterých by se mohly ukrývat přezimování škůdci. Podle velikosti ponechávejte i počet výhonů. Střed by měl zůstat volný. Výši výhonů upravte na 4 - 5 oček. Řez neplatí pro popínavé růže. Plochu, kde jsou vysazeny, udržujte ve stavu bez plevele. Během suchého období zalévejte. Růže hluboko koření, potřebují dostatek vláhy, ale pozor na trvalé zamokření, to nesnášejí. V dubnu začněte s hnojením a výživou. Zvolit můžete hnojení na kořen nebo listy. Podpoříte tím růst, tvorbu pupenů a následné kvetení. Pečlivě kontrolujte výskyt možných chorob a škůdců a zvolte včas prevenci nebo postřik.

Léto

Toto období je typické kvetením pro většinu růží. Růže určené na řez odstříhávejte ještě v puku, dlouho vydrží ve váze. Stonky neřežte zbytečně dlouhé. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květenství, abyste podpořili následné dlouhé kvetení. Růže tak nebudou všechnu sílu dávat do tvorby plodů, ale na tvorbu nových poupat a květů. Najděte si čas jednou za týden odstranit všechny odkvetlé květy. Váš keř nebo popínavá růže na pergole budou vypadat esteticky. V červenci zkraťte silné výhony o 15 cm. Slabé výhony můžete zkrátit více. V tomto období růže jinak neřežeme. Můžete dělat jen menší estetické úpravy. Odrůdy, které kvetou jednou za rok, ve stejnou dobu, popínavé růže a botanické růže nestříháme. Pravidelně a hojně zalévejte a přihnojujte. Zvolte hnojiva s obsahem dusíku a fosforu. Dusík je prvek, který podporuje růst a fosfor podporuje násadu puků a bohaté kvetení. Hnojiva na této bázi aplikujte do srpna. Zároveň kontrolujte výskyt chorob a škůdců. Včas aplikujte preventivní postřiky nebo chemické postřiky.

Podzim

Růže stále můžete přihnojovat do konce září hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který působí na vyzrávání pletiv. Tím chráníte částečně i keře proti namrzání v zimním období. Během suchého období růže zalévejte. Koncem října snižte zálivku a omezte ji na jednou měsíčně, podle počasí. Neustále a včas odstraňujte odkvetlé květy, aby se růže nevysílily tvorbou plodů. Koncem podzimu růže začněte připravovat na zimu. Ke kořenům můžete dát kvalitní kompost. Vysoké růže - vícekvěté a velkokvěté můžete seříznout o třetinu. Shrabeme všechny listy popadané a poškozené, očistíme porosty a plochu výsadby růží. Růže je třeba přihrnout zemí, kůrou nebo pilinami.

Zima


Nastává období klidu. Všechny rostliny i růže se připravují na zimu vyzráním pletiv a dřeva. Dobré přezimování bude výsledkem příštího růstu a kvetení. V období bez mrazů můžete růže během dne mírně zalít. Pokud je zima bez sněhu, je to pro růže horší. Některé špatně snášejí holomrazy a studený vítr. Před mrazem je můžete ochránit i nakupením sněhu kolem rostliny. Pak už v klidu můžete relaxovat a přemýšlet nad dalšími odrůdami nebo o novém růžovém záhonu do zahrady.

Popínavé růže a jiné popínavky na pergoly

Autor: Adriána Francová 2. září 2016 Žádné komentáře

Popínavé růže patří do zahrad s romantickým podtónem, ale i do venkovských a moderních zahrad, kde dominuje pergola nebo oblouk.

Kritériem bývá většinou vzhled, množství květů a vůně. Růže jsou stvořené pro oblouky a pergoly. Pokud je vysadíte vhodně, splní účel i požadavek. Je třeba si však uvědomit, že množství květů a vůně kromě nás láká i včelstvo a jiný hmyz, což může být ve větším množství  i nepříjemné. Stejně to platí i o výsadbě vistárie (Wisteria) a zimolezu (Lonicera).

Růže jsou v dospělosti dřevité keře, proto je třeba adekvátně zvolit i pevnost opory, po které se budou pnout. Vhodné jsou kovové oblouky, dřevěné trámy a kombinované cihlově dřevěné konstrukce. Výhony pravidelně privazujte a ohýbejte. Odstraňujte i nevhodně rostoucí výhony. Růže poměrně dlouho i opakovaně kvetou od léta do podzimu, v závislosti na druhu a kultivaru. Jiné vhodné rostliny na popínání jsou: aktinidie (Actinidia), plamének (Clematis), zimolez (Lonicera), trubač (Campsis), jasmín (Jasminum), přísavník (Parthenocissus), akebie (Akebia), klanopraška(Schisandra).

Pravidlá řezu růží

Autor: Adriána Francová 10. srpna 2016 Žádné komentáře

Řez patří mezi nejdůležitější činnosti zahradníka, který očekává od svých rostlin květiny, dlouhodobé kvetení a zdravou rostlinu. Ne všechny druhy růží se však stříhají stejně, ve stejném termínu. Pokud byste řez aplikovali na popínavé růže, určitě se v blízkém období nedočkáte květů.

Pravidelný a hluboký řez růží je důležitý pro každoroční bohaté nasazení květních pupenů. Mnoho zahradníků se však bojí takový radikální řez uskutečnit, neboť jim je líto odstřihnout v podstatě velkou část rostliny. Tento řez platí pro záhonové a velkokvěté růže. Na řez použijte kvalitní a ostré nůžky a ustřihněte výhony nad zemí asi 30 cm a asi 0,5 cm nad listovým pupenem. Hluboký řez se provádí na jaře, před rašením. Ideální období je konec března, začátek dubna. Tyto růže mohou i opakovaně kvést ještě na podzim. Květy se tvoří i na jednoletých výhonech. Tímto způsobem je každoročně zmlazujte a podporujte růst silných a zdravých výhonů.

Keřovité růže se nemusí každoročně upravovat radikálním hlubokým řezem. Většinou se používají na keřovité výsadby i živé ploty. První rok udělejte hluboký řez a v následujících letech na jaře a později v létě odstraňujte nevhodně rostoucí větve a snadno se sestříhají a tvarují. Keřovité růže však mohou být opakovaně kvetoucí nebo i jednou kvetoucí růže. To jsou zejména ty starodávné odrůdy. Ty nekvetou na mladých výhonech, a tak radikální řez by způsobil, že by nekvetly. Je třeba je však prosvětlovat a odstraňovat staré a poškozené výhony. Těchto růží je však v běžných zahradách méně. Spíše se vyskytují v rozáriích a historických zahradách.

Popínavé růže jsou také odlišné v řezu a také je třeba rozlišovat druhy jednou a vícekrát za rok kvetoucí. Od toho se odvíjí řez. Platí, že druhy, které mají velké květy a silné stonky, kvetou opakovaně a druhy, které mají tenké a ohebné výhony s mnohočetnými menšími soukvětími, kvetou jednou ročně. Opakovaně kvetoucí lze řezat až v druhém roce po výsadbě, kdy se zkracují pouze boční výhony a hlavní se vyvazují. Ponechávejte vždy mladé dřevo. Popínavým růžím zvolte správnou oporu a tvarujte je na ni. Ostatní nevhodné výhony můžete odstranit jako esteticky nevhodné. Jednou ročně kvetoucí se řežou v létě po odkvětu, aby se stihly vyvinout a dozrát nové výhony jako základ budoucího kvetení.

Tags: růže

Jaro v plném proudu

Autor: Ing. Adriána Francová 10. dubna 2016 Žádné komentáře

Jaro v plném proudu (Primula)        Jaro se na nás valí ze všech stran. Nejen podle předpovědí počasí, ale číhá na nás i v obchodech. Regály jsou přeplněné květináči s jarními cibulovinami jako narcisy a hyacinty, které Vám dokáží zkrášlit interiér. Aby Vám vydržely v bytě co nejdéle, musíte je umístit na chladnější místo. Tím zabráníte předčasnému odkvétání květů a usychání. Pozor i na zálivku! Obyčejně jsou samotné cibule vtěsnané do malého květináčku tak, že cibule téměř vyčnívají. Substrátu je tam opravdu minimálně. Po odkvětu a zatažení cibulek je dokážete využít i v budoucnu, pokud je dokážete uskladnit na suchém a tmavém místě a na podzim vysadit do zahrady nebo znovu použít k rychlení. Často si můžete zakoupit i různé odkvetlé cibuloviny za zlomek ceny. Ačkoliv nevypadají vábně, mnozí už přišli na to, že i odkvetlé modřence jsou vynikající do záhonu, ačkoli svou krásu předvedou až na příští rok. Další lákadlo na zákazníka je připraveno ve formě barevných petrklíčů (Primula), mini šípových růží a jiných dvouletek. Více pravděpodobné je však to, že po koupi takové rostliny se z ní lidé těší 2 týdny a pak ji vyhodí do koše. Už prvotním problémem je samotné zacházení s rostlinami v obchodě - změny teplot, nadměrná závlaha. Nejvíce trpí samozřejmě petrklíče. Vybírejte pouze rostliny, které mají svěží nepovislé listy a mnoho nerozvitých poupat. Po příchodu domů je nezalévejte dokud substrát téměř neproschne. Nikdy nezalévejte na listy nebo do středu listové růžice! Umístěte je na sluneční a chladnější místo. Po odkvětu je nejlepší vysadit je do zahrady, budete se z nich těšit déle. Stejně to platí s mini růžemi. Tím se nejlépe bude dařit ve skalce, ale pokud toužíte po tom si jistý čas zkrášlit  balkon nebo terasu, určitě ji přesaďte do vhodnějšího substrátu a jiné nádoby. Na dno dejte drenážní vrstvu. Pozor na přelévání a prudké slunce! Růže nejsou určené pro pěstování v nádobě ale krátkodobě se Vám to určitě podaří.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: hyacintynarcisyrůže

Péče o růže

Autor: Ing. Adriána Francová 8. února 2016 Žádné komentáře

       Pokud se rozhodnete pro pěstování růží v zahradě, nepůjde to bez základní péče, jako jsou řez, zálivka, ochrana před zimou, ochrana před chorobami a škůdci a hnojení.

Péče o růžeRůže mají rádi vydatnou zálivku v období růstu a kvetení. Stejně důležitá je v podzimních a zimních měsících, kdy nemrzne, aby vyzrála pletiva, aby rostlina nevyschla nebo nevymrzla. Stejně důležité je hnojení a pravidelný přísun živin pro vyrovnaný růst a bohaté kvetení. Slabé a vysílené rostliny navštěvují různé nemoci a škůdci. Proto dbejte na vhodný substrát a minerální látky v podobě hnojiv. Stačí je pohnojit 2x ročně. Na jaře v období růstu a v létě v období kvetení. Pokud máte možnost, používejte i vlastní hnojiva v podobě listovky, kompostu nebo hnoje, které výborně a jednoduše doplníte v oblasti kořenů kolem celé rostliny.

Dalším bodem péče o růže je i estetická stránka. Určitě jste si všimli, že bíle kvetoucí kultivary po dešti nepůsobí hezky, proto jim nejvíce poškozené květy odstraňte a pravidelně i odstraňujte nevhodně rostoucí výhony či suché květiny, aby se růže nevysílila a zbytečně netvořila semena. V případě výskytu mšic zakročte včas efektně dostupnými bio prostředky nebo chemickým prostředkem.

Před zimním obdobím nikdy růže neřežte, na to je vhodné jarní období. Na zimu je zajistěte nakopcováním. Pokud pěstujete ušlechtilé růže očkováním na podnoži, tato část by se měla zahrnovat zemí. Stromkové růže se na zimu v korunkové části zabalí do papíru nebo do jutoviny.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Tipy na měsíc květen
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty
  1. Hyssopus officinalis / Yzop lékařský, K9