+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'živý plot'

RSS zdroj

Hnědnutí tújí, příčiny a péče o ně

Autor: Adriána Francová 18. února 2019 Žádné komentáře

Zerav (Thuja) patří mezi stálezelené dřeviny. Má své zastánce i odpůrce. V dnešní moderní minimalistické době výsadeb je opravdu na ústupu, ale původní výsadby kvůli tomu hromadně rušit nebudeme. Naopak, snažíme se je udržet v dobrém zdravotním stavu, ale ne vždy je to jednoduché. Často se nás ptáte, proč zeravy hnědnou, co jim chybí, jak se o ně třeba dále starat? Zde najdete odpovědi na vaše otázky.


Hnědnutí tújí může být způsobeno řadou faktorů. Tento jev se projevuje stejně na mladých ale i na starších dřevinách.

Může být způsobeno vlivem:
- nedostatečné závlahy po výsadbě
- nedostatečné zimní závlahy
- nadbytečné závlahy
- vysoké hladiny spodní vody

- nedostatečným hnojením
- nedostatkem hořčíku
- nadměrného hnojení
- nedostatku světla
- husté výsadby
- vlivem zimního slunce
- střídání mrazivých a teplejších dní
- chorob a škůdců a jiné

Hnědnutí jako přirozený jev

I naše vlasy stárnou a vypadávají. Stejně je to i s jehličím jehličnatých stromů nebo s větvičkami u tújí. Starší 3 leté se uvnitř kolem kmene v důsledku nedostatku slunce prostě nemají k světu. Je to však přirozený jev. Na jaře po mrazech prostě tyto odumřelé větvičky rukou jemně odstraňte, vytřeste. Stejným neestetickým problémem může být u tújí kvetení. Na koncových výhonků se později vytvoří plody, suché šištice, které působí sucho a rozcuchaně. Dají se však odstranit řezem.


Hnědnutí a suché větvičky zvenčí se projevují zejména po zimě, na jaře. Pokud na těchto větvičkách nevidíte žádné známky poškození hmyzem, zvěří nebo houbovým onemocněním, jedná se jen o stav způsobený změnami teplot, nedostatkem vláhy nebo její nadbytkem.

Houbové onemocnění


Pokud jsou však na konci poškozených výhonků viditelné i černé plodničky nebo zduřelé polštářovité plodnice, jedná se o houbové onemocnění, které je nutno ošetřit chemicky. Použijte v tom případě Dithane DG Neo Tec + Amistar + smáčedlo AGROVITA a po 14 dnech postřik opakujte.
Kabatiniové odumírání výhonků také způsobené houbou, napadené jsou zejména nejmladší a vrcholové výhonky. Platí ošetření fungicidy a postřik opakovat po 10 - 14 dnech.

Nedostatek hořčíku


Projevuje se také hnědnutím a vysycháním. Aplikací hořké soli jim pomůžete. Hořká sůl je hořečnaté hnojivo nejen na túje. Využijete ho v zahradě i na jiné plodiny a dřeviny. Doplníte hořčík, který zabraňuje hnědnutí a tím i doplníte potřebnou výživu. Můžete ji aplikovat ve formě postřiku na celou dřevinu nebo zálivkou ke kořeni.
1 kg balení Vám vystačí na 20 m2 jako posyp k rostlinám a dřevinám, 125 l zálivky ke kořenům nebo 200l postřiku při aplikaci na list. Návod naleznete na balení.

Lykokaz tújový / Lykokaz jalovcový


Lykokaz je škůdce, který napadá túje a jiné jehličnaté dřeviny. Vykousáva do větviček chodbičky, do kterých klade vajíčka. Poškozené dřeviny chřadnou a hnědnou. V kůře jsou také viditelné otvory, pod dřevinou piliny a výtrusy. Chodbička je dvouramenná. Postižené větve blednou a postupně odumírají. Je nutné takové poškozené dřeviny ošetřovat a postižené větve odstranit. Obyčejně hned celou dřevinu.

Roztoči - pavoukovci


Větvičky napadené roztoči ztrácejí postupně barvu, blednou, až později přecházejí do žlutohnědá, jsou jakoby zaprášené s bledými skvrnami. Nutné aplikovat postřik proti roztočům.

Zimní slunce


Mnozí nevěřili, že i slunce dokáže takové markantní škody. Má to však souvislost se závlahou v zimě a obsahu vody v pletivech. Jehličnany nespí v zimě, jsou to stálezelené dřeviny a v nich normálně probíhají fyziologické procesy akorát jsou zpomalené. Takže třeba zalévat i ty v nádobě i venku vysazeny, zejména mladé výsadby z jara a podzimu jinak vyschnou a mnozí se pak domnívají že vymrzly. Slunce svítí i v zimě a odsává z listů vodu a pokud není doplněna, vysaje to vše z dřeviny. Obyčejně je to patrné z jedné strany, kde vychází slunce nebo kde se zdržuje nejdéle během zimních dní.

Hnědnutí v zastíněném stanovišti


Túje, které jsou vysázeny v nepříliš vhodných podmínkách s nedostatkem světla, také hnědnou. Je to zejména v koutech zahrady, za domem, v úzkých pásech, kde nesvítí slunce, v těsné blízkosti plotu, kde z druhé strany nesvítí slunce a neproudí tam vzduch.

Hnědnutí ze spálení


Pokud vysazujete túje v blízkosti betonových plotů počítejte s tím, že tento prostor zejména z druhé strany bude tmavý a navíc podle orientace ke slunci, může být i rozpálený. Zkuste se v horkém létě dotknout betonového plotu nebo jen přiložit ruku 10 cm od plotu. Ucítíte teplo. Větvičky, které se dotýkají takového horkého plotu mohou být spáleny.

Hnědnutí po výsadbě


Mohlo být způsobeno nedostatečnou nebo nadměrnou závlahou a v samotném zakořeňování se a přijímání vody a živin. Po výsadbě dřeviny musíme zalít, ale ne vytopit. Vlhkost půdy musíte sledovat a podle druhu půdy určitě víte, jak často zalévat. V těžkých, nepropustných půdách a v jílovitých zalévat opatrně, naopak v suchých písčitých půdách vydatně a často. Pokud máte zálivku pod kontrolou, mohlo se stát, že byl kořenový bal tuje poškozen, useknutý hlavní kořen, zežraté kořeny hlodavcem, nevhodné podloží, suť v místě výsadby nebo jiný materiál zakopaný v zemi a zerav se jednoduše nezakorenil.

Naše rada při výsadbě


Túje, které jsou prodávány kontejneru, se vysazují od března do listopadu resp. do trvalého zamrznutí půdy. Když vyberete dřevinu z květináče, rozpichajte kořenový bal rukou ale tak, aby celý substrát kolem kořenů nevypadal. Jen tento kořenový svazek jemně rozrušíte pro lepší přijímání vody. Vyhlubte jámu a nalijte do ní vědro vody tak, aby tam voda stála a do této vody vysaďte tují, zasypte substrátem nebo původní zeminou, do které zamíchejte výživný substrát a hned nepřihnojujte. Dobře upěchujte.
Túje s kořenovým balem se prodávají zejména v březnu a koncem října, kdy je vhodné vysazovat prostokořenné dřeviny, resp. balené v jutovine nebo se zemním balem. Jutovinu odstraňovat nemusíte, ale můžete ji mírně rozrušit, aby se kořeny snadněji dostali ven a začali zakořeňovat. Postup výsadby je stejný.

Hnědnutí tújí z husté výsadby


Některé zahradnictví chtějí pravděpodobně prodat více ks na 1m, proto prezentují rozestupy 0,4m od sebe. Reálně je však vhodné učinit rozestupy minimálně 0,7 až 0,8 m od sebe, i kvůli budoucímu růstu, konkurenci v kořenové části, boj o živiny a zejména kvůli světlu. V případě, že se tuje vysadí blíže, o cca 5 let si už budou konkurovat, také stínit, každou 2 až třetí tují zastíní a ta bude v růstu zaostávat a postupně vyschne nebo ji budete muset pro vzhled odstranit. Od oplocení musí být také ve stejných rozestupech. Pokud jsou natištěné na oplocení, nedají se ošetřovat ani upravovat, stříhat, pokud je opletení slabší, mohou ho i věkem poškodit.

Hnědnutí tújí pěstovaných v nádobách


Doporučujeme, pokud chcete pěstovat tuje v květináčích v zimě venku, tak určitě ne v plastových nádobách. Ale kamenina, keramika, beton, kde musí být i nějaká izolace, dolů drenáž a juta nebo alespoň textilie v nádobě a zejména otvory pro odtok přebytečné vody, protože zde platí dvojnásob, že stálezelených dřevina v nádobě musí v zimě zalévat jinak vyschne. Platí to pro všechny stálezelené, jehličnaté dřeviny.

Hnědnutí po zimě = nedostatečná zimní závlaha


Jak jsme již psali výše jehličnany je nutné zalévat i v zimě během dní, kdy nemrzne, je oteplení, svítí slunce, není sníh. Zejména mladé výsadby z podzimu a porost do 2 let od výsadby. Starší výsadby podle podmínek v zimě. Pokud je zima bez sněhu a dlouhodobě mrazivá, po mrazech třeba zalít.

Hnědnutí po neodborném řezu


Túje se stříhají cca 2-3x za rok. Stříhání nesmí probíhat za horkého suchého dne, kdy dlouhodoběji hrozí, že ostříhané porosty budou déle bez závlahy. Nejlépe se provádí řez pod mrakem. Po řezu musíte dřeviny zalít nebo počkat na déšť. Hloubka řezu také může ovlivnit stav dřevin. Mladé dřeviny zvládají řez lépe než starší porosty. Ideální sestřihávat pravidelně a postupně na jaře (duben), v červnu a koncem léta. Starší tuje postupně po třetinách. Pokud plánujete seříznout 5 m vysoké tuje o polovinu, určitě není vhodné je seříznout najednou o polovinu.

Hnědnutí z nadměrného hnojení


Bohužel je to tak, i nadměrné hnojení může rostlinám uškodit. Nejdříve působí tmavozeleno, to už je znak přehnojení a nakonec začnou chřadnout. Viditelné jsou hnědé koncové až černé výhonky, které opadávají. Pokud se hnědnutí po přehnojení projevuje u dřevin vysazených v nádobách, v nádobě vidět i vysrážené soli, bílý povlak. Je nutné omezit zálivku, prosadit dřeviny v nádobě a nehnojit.

Vždy se najdou odpůrci i oblíbenci tújí. Kolem hřbitovů se kdysi opravdu hojně používali. ale nejednalo se o zerav západní, které se momentálně prodávají. Momentálně je na trhu dostatek nových a zajímavých i barevných kultivarů, které mohou oživit prostor v zahradě. Nemusí jít o souvislý pás v živém plotě. Ale např. o 2 ks ve smíšené výsadbě. Tuje jsou vhodné pro rychlé vytvoření stěny a bariéry téměř bez zasahování. Nádherné jsou však i listnaté opadavé keře, stálezelené keře, jejich kombinace, které zejména na podzim vytvoří nádherné představení barev a tvarů. Je to však věc pohledu a názoru.

Výsadba živého plotu krok po kroku

Autor: Adriána Francová 14. února 2019 Žádné komentáře

Výsadba živého plotu krok po kroku

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit.

Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

 

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

 

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-dreviny-a-kombinace.html

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

 

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-a-steny-z-ovocnych-drevin-a-keru.html

https://www.rostlinky.cz/blog/jedly-zivy-plot.html

 Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

 Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

 Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Nejpoužívanější dřeviny:

Ze stálezelených - bobkovišeň - výborné jsou kultivary 'Novita','Etna', zimostráz (roste však pomalu), ptačí zob, cesmína a hlohyně šarlatová (je nevhodná na pozemek, kde jsou děti, protože je pichlavá a má plody, které by děti mohly lákat).

https://www.rostlinky.cz/blog/stalozelene-druhy.html

Z opadavých jsou vhodné habr, buk, jilm a javor polní, i vzájemné kombinace, potom kvetoucí živé ploty v kombinaci se šeříkem, komulí, tamaryškem, zlatým deštěm, tavolníkem, pustorylem ..

https://www.rostlinky.cz/blog/opadave-druhy-na-zivy-plot.html

a samozřejmě jehličnany: cypřiše, smrky, a v neposlední řadě oblíbené i neoblíbené tuje smaragdové.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

https://www.rostlinky.cz/blog/pestovani-zimostrazu-a-boj-se-zavijecem-zimostrazovym.html

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny. Zde najdete všechny potřebné rozměry: https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-dreviny-a-kombinace.html

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

https://www.rostlinky.cz/blog/zivy-plot-vysadba-a-osetrovani.html

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

https://www.rostlinky.cz/blog/tvarovani-a-rez-zivych-plotu-a-soliteru.html

https://www.rostlinky.cz/blog/rez-drevin-v-zivem-plote.html

https://www.rostlinky.cz/blog/zivy-plot-bizardni-tvary.html

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

https://www.rostlinky.cz/blog/stalezeleny-balkon.html

Zde najdete návod na pěstování dřevin: https://www.rostlinky.cz/blog/listnate-a-jehlicnate-okrasne-dreviny-navod-na-pestovani.html

 

Posted in: Okrasná zahrada Tags: živý plot

Výsadba listnatých keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 23. října 2018 Žádné komentáře

       Začátek i konec podzimu je vhodné období pro výsadbu opadavých listnatých dřevin. Samozřejmě, že i jehličnatých, ale tento text bude věnován opadavým listnáčům. Tyto se dají vysazovat až do trvalého zamrznutí půdy. Nejlépe se vysazují už bez listů. Mnozí se ptají, proč ? Pro dřeviny tohoto charakteru je to nejlepší volba. Snižuje se odpařování z listů a rostliny jsou ve fázi odpočinku. Pokud se vysazují bez kořenového balu, kořeny nesmí proschnout, proto jim bezprostředně po výsadbě dopřejte bohatou zálivku. Dřeviny s kořenovým balem (označované jako KB) nebo kontejnerované rostliny (označované při dodání objemem dodávaného květináče jako např.. C2, C3 a pod. ) lze vysazovat během celého roku, kromě tropických veder, které jsou i pro nás méně zvládnutelné.

Výsadba listnatých keřůOpadavé listnaté dřeviny a keře se vysazují zejména na vytvoření živých plotů, případně vysokých stěn a větrolamů, patří sem i stromkové a keřové růže, ovocné dřeviny a keře, také solitérní dominanty zahrady .

Pro dobré ujmutí a následný růst je důležitá právě kořenová soustava a vitalita rostliny, čili dobrý zdravotní stav rostliny. Ve školkách se obyčejně takový materiál 2 - 3x přesazuje, aby kořenová soustava byla bohatá a silná zvládnout prosazení do podobných a zároveň jiných podmínek.

Současně při vyšších dřevinách s kmenem platí určitá pravidla výsadby. Vhodně připravit jámu, kolík a dřevinu vysadit tak, jak byla vysazena původně v ovocnářské či pěstitelské školce. Uvidíte to podle kořenového krčku, který má být nad zemí. Tvoří přechod mezi kořenem a kmenem. Obyčejně dřeviny od ověřeného pěstitele jsou již připraveny na přímou výsadbu. Kořeny jsou zkráceny, stejně je upravená korunka. Je lepší, pokud před výsadbou dřeviny ponoříte do kbelíku s vodou, aby se kořeny dostatečně napili. Pak do jámy umístěte kolík a sázejte současně se stromečkem. Je lepší, pokud by Vám mohla pomoci další osoba. Dobře zahrňte a zalijte vodou. Mísu kolem stromečku můžete udržovat bez buriny nebo ji nastlat mulčovacím materiálem.

Dřeviny na výsadbu živých plotů vyžadují stejně vhodně připravené podmínky. Jde většinou o drobnější rostlinky. Živý plot se vysazuje do dvou až tří sponů, v závislosti na požadované šířky a hustoty živého plotu. Určitou dobu potrvá, než se vytvoří objem, ale vhodná výsadba je zárukou kvalitního a funkčního živého plotu. Dřeviny na živý plot vybírejte podle požadavků. Je jich velmi mnoho. Všechny mají své přednosti, některé i své nevýhody. Je třeba, abyste sami zvážili, co očekáváte od výsadby. Kvalitní a husté živé ploty vytvoříte pomocí habru a buku. Tyto dřeviny vytvářejí husté větve a listy zůstávají na dřevině až do jara. V podzimním období se vybarvují do žlutohněda. Pomocí těchto dřevin dokážete vytvořit nízké i vysoké stěny, které musíte však tvarovat a stříhat 3x za rok. Když rostliny vyrostou, vznikne i mnoho odpadu, ale efekt bude stát za to. Pokud si zakoupíte drtič větví a zahradního odpadu, určitě jej využijete a získáte i mulčovací materiál, zda příměs do kompostu.

Vhodné dřeviny na výsadbu živých plotů jsou levnější prostokořenné dřeviny, které můžete vysazovat ještě tento měsíc až do mrazů, nebo pak od termínu roztání půdy po zimě až do druhé poloviny dubna. Dřeviny na živý plot jsou běžně baleny po 10 ks. Kombinujte a vytvořte živý plot stříhaný nebo volně rostoucí kvetoucí .

Živý plot na balkoně

Autor: Ing. Adriána Francová 4. září 2018 Žádné komentáře

        Líbí se Vám živé ploty, případně byste se chtěli odizolovat od sousedů alespoň takovou clonou? I na terase či balkoně můžete založit živý plot. Budete na to potřebovat dostatečně velké nádoby v závislosti na vysazených druzích a výbornou drenáž.

Vysokou stěnu vytvoříte z tújí a cypřišů. Nádoby mohou být klasické nebo v podobě truhlíků, do kterých se vejdou i 2 kusy. Počítejte s tím, že velikost jedné nádoby by měla být minimálně 1 metr pro dvě túje nebo cypřiše. Pokud je to možné, zakupte si túje ve výši alespoň 60 -80 cm.

Živý plot na balkoně (Prunus laurocerasus)Kontejnerované dřeviny můžete vysazovat během celého roku, ne však během tuhé zimy. Prostokořenné dřeviny vysazujte spíše na jaře nebo na podzim. Pokud toužíte po nižším stálezelený živém plotě jen tak pro potěšení, vytvořte si jej ze zimostrázu, ptačího zobu nebo bobkovišně.

Nečekejte, že bude Váš plot hned po výsadbě zapojen, bez mezer. Vyžaduje to množství času a stříhání, abyste docílili požadovaného efektu. Zimostráz patří mezi často pěstované dřeviny na nízké živé ploty, pomaleji roste, ale velmi dobře snáší řez. Stříhá se i 3x do roka. Rychleji roste ptačí zob i bobkovišeň. Počítejte s menším opadem listů.

Do metrové nádoby vysaďte 3 - 4 kusy dřevin. Pokud jsou již výše a větší, jen 3 kusy. Nádobu vystelte textilií nebo pytlovinou. Musíte ponechat otvory na odtok přebytečné vody. Ve spodní části vytvořte asi10 cmdrenáž z drobného štěrku nebo kamínků, keramzitu, doplňte vhodný substrát, vysaďte dřeviny a jako mulč použijte kůru nebo štěrk. Po výsadbě rostliny hned nestříhejte, dopřejte jim čas na zakořenění. Pokud uvidíte nové mladé přírůstky, je to dobré znamení. Dřeviny se úspěšně přizpůsobily novým podmínkám a za předpokladu každodenní péče se jim bude dařit. Živý plot zakládejte na jaře nebo na podzim, případně v létě mimo období s teplotami nad 30 °C. Ideální orientace terasy a balkonu s živým plotem je východ, západ i sever. Jižní strana musí být stíněná.

Pěstování zimostrázu a boj se zavíječem zimostrázovým

Autor: Adriána Francová 15. srpna 2018 Žádné komentáře

Zimostráz (Buxus) je stálezelený dekorativní keř s drobnými lesklými listy. Pěstuje se v živých plotech, v nádobách i jako solitérní keř. Výborně zvládá řez a působí celoročně dekorativně. Oblíbené jsou střihy do tvaru koule nebo kužele. Dobře snáší i slunce i polostín. Kromě všech pozitivních vlastností je tu přece jen jedna negativní. Tyto dřeviny jsou v posledním období často napadány invazivním Zavíječem zimostrázovým. Porost se samozřejmě i po napadení dá zachránit. Záleží na míře poškození, množství housenek atd. Představme si však tohoto škůdce.


Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) pochází z Asie. Na Moravě se objevil kolem roku 2015 a od té doby způsobuje problémy na zimostrázech, případně brslenech. Je to zelená housenka s černými pásy, později motýl bílé nebo světle hnědé barvy. Motýli pak dále kladou vajíčka i na vzdálenějších místech a takto se rozšiřuje po okolí. Pokud na zimostrázu objevíte pavučinu, je již ve fázi zakuklení. Velmi důležité je však kontrolovat porosty od začátku sezóny. Zavíječ klade vajíčka na spodní stranu listů. Z nich se vyvinou larvy. Zavíječ v příznivém roce může založit až 3 generace od dubna do září.


Nejdůležitější je včas zaregistrovat výskyt housenek, které začínají požírat keř od jeho nitra. Pravidelně kontrolujte rozhrnutím keře do stran možný výskyt housenek, případně kontrolujte i výskyt nakladených vajíček. Existují chemické postřiky, kterým můžete zničit housenky a motýly. Není však účinný proti vajíčkům. Zavíječ dokáže přezimovat uvnitř keře a proces se opakuje. Pokud by přišly několikadenní mrazivé dny, je tu šance, že by se celá generace zničila. Bohužel zimy v posledním období jsou mírné a to zavíječi vyhovuje. Jak jsme zmínili, požírat začínají od středu keře a končí na vrcholových výhoncích. Napadená rostlina postupně ztrácí svůj lesk listů, působí suše, zvadle. Listy jsou zakousnuté, uvnitř je trus housenek a zejména pavučiny. Nejeden živý plot dokáže množství housenek doslova ze dne na den zlikvidovat. Proto je třeba pravidelně souvislé plochy kontrolovat. Je však třeba začít v první fázi. Pokud uvidíte na horní části keře pavučinku, celý keř opatrně rozevřete a podívejte se do nitra. Celou dřevinu pořádně vystříkejte proudem vody pomocí hadice, čím bude tlak vody silnější, tím lépe. Vyplavené housenky je třeba ihned zneškodnit. Po uschnutí dřeviny od vody za teplého a suchého počasí aplikujte postřik Karate Zeon 5 CS, Decis AL, Dimilin 48 SC nebo můžete vyzkoušet Lepinox Plus. Jelikož jsou listy zimostrázu ochráněny voskovou vrstvou, je třeba použít také smáčedlo. Např. AGROVITA.

Po postřiku je vhodné podpořit vitalitu rostliny hojným zavlažováním a přihnojením.

Postřik je třeba aplikovat na porost vícekrát a pravidelně již po prvním výskytu. Ideální je kombinovat 2 různé kontaktní postřiky.
Věříme, že i když zavíječ dokáže napáchat hodně škod, nezanevřete na tento stálezelený keř, který právě v zimním období a brzy na jaře, dokáže celkovou kompozici v zahradě dotvořit svými svěžími listy.

 

 

Řez dřevin v živém plotě

Autor: Ing. Adriána Francová 13. března 2018 Žádné komentáře

Řez dřevin v živém plotě

        Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysaz

ených druhů. V prvních letech života po výsadbě je řez častý, aby se keře zahustily, rozdělily. Platí to pro listnaté dřeviny. Jehličnany se stříhají minimálně. Odstraňují se jen nepěkně rostoucí větve, čili se jedná spíše o kosmetickou, estetickou úpravu.

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Jedná se zejména o zlatý déšť (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles japonica), tamaryšek (Tamarix), šeřík (Syringa vulgaris). Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Dřeviny kvetoucí v létě (komule, tavolníky, ibišky a pustoryl) se stříhají v zimě až v předjaří (konec února až do března, dokud nezačnou rašit).

Střižené živé ploty se musí udržovat, stříhat pravidelně a správně již od mladého věku, abyste dokázali vytvořit opravdu hustou a rovnou stěnu nebo plot. Jehličnany v střiženém živém plotě, například túje, se stříhají až po dosažení požadované výšky. Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Živé ploty z jehličnanů tvarujte pouze na podzim nebo v předjaří. Používají se speciální plotové nůžky nebo křovinořezy. Dbejte na to, aby byly stěny šikmé a aby byl živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře.

Smrk je třeba řezat opatrně. Pokud se Vám to nepodaří, chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Nikdy neřežte do dřeva, ale řežte v období růstu mladých výhonků.

Listnaté druhy se stříhají i 3x do roka v období vegetačního klidu, v červnu a jednou koncem července nebo začátkem srpna.

Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, habr, buk, ptačí zob, zimostráz. Stálezelené keře upravujte od září až do prvních mrazů.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: živý plot

Jedlý živý plot

Autor: Ing. Adriána Francová 12. září 2017 Žádné komentáře

Jedlý živý plot       Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Práce v zahradě tím může být i osvěžující a sběrem plodů můžete zaměstnat i děti. Jedlé živé ploty však vyžadují dostatek prostoru,  jsou ošetřovány řezem minimálně.

Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky. Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby. Pokud chcete tyto plodící keře před nálety ochránit, musíte si zajistit ochranné sítě, případně zajistit plašiče nebo vyrobit zajímavého strašáka. Každý druh se sklízí v jinou dobu a také se různé zpracovává.

Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Pokud je prostor větší, zvolte i více druhů s postupným sběrem.

Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech. První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. roce života. O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Nyní nemáme na mysli řez ve smyslu úpravy vzhledu keřů, ale řez pro další plodivost a dobrý růst keřů.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: živý plot

Živé ploty, dřeviny a kombinace

Autor: Ing. Adriána Francová 12. září 2017 Žádné komentáře

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.  

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

 

Živé ploty, dřeviny a kombinace Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

 

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

 

Živé ploty, dřeviny a kombinace Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

 Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

  

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii 0,8 m od sebe

Živé ploty, dřeviny a kombinace Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

 

 

Vhodné kombinace

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

           volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

             počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

             počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

             počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

 

 

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

            Hibiscus syriacus                  

           volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

 

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

            Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

           zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody 

Posted in: Okrasná zahrada Tags: živý plot

Živý plot - výšky a tvary ve stříhání

Autor: Ing. Adriána Francová 24. června 2016 Žádné komentáře

Živý plot - výšky a tvary ve stříhání        Tvarované živé ploty jsou známé zejména z historických zahrad, kde elegantně lemovaly celou zahradu, byly umístěny kolem vodní nádrže a dokonce byly ze stříhaných dřevin tvořeny různé stěny v labyrintu. Nízké lemy z přísně tvarovaných dřevin zase dominovaly před zámkem nebo zámečkem spolu s nízkou pravidelnou výsadbou. Tvary a výšky jsou proto velmi důležité. Tvoří dělicí stěnu, ale vytvářejí ornament. Je tedy na Vás, do jaké výšky či tvaru budete vést Váš plot, lem, obrubu nebo stěnu. Vše by mělo navzájem však ladit a vzájemně se doplňovat.

Vhodně navržené živé ploty mohou změnit zahradu k nepoznání. Linii živého plotu je třeba však volit podle daného prostoru, architektury domu a tvaru pozemku i v dostatečné vzdálenosti od současného oplocení. Pokud se z nějakého důvodu chcete izolovat od souseda, případně vytvořit jakousi protihlukovou, protiprašnou bariéru protože se nacházíte v blízkosti dálnice, silnice první třídy nebo železnice, volte vysoký živý plot s výškou cca 4 metry. Ideální nebo klasický, běžně používaný živý plot v zahradách dosahuje obyčejně výšku 2 - 4 metry. Dělicí stěny dosáhnete s dřevinami střiženými do 2 metrů. Na obruby a lemy se používají dřeviny střižené na 30 - 50 cm.

Samozřejmě, výšku si zařídíte Vy podle svých vlastních požadavků. Základem správného střihu je tvar. Stěny musí být šikmé a živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře. Horní část musí být rovná. Vyžaduje to však několik stříhání, abyste se do toho dostali. Pozor na hluboké zastřihávání. Vzniknou nehezká místa, které mohou být i trvalá. Ne všechny keře zvládají hluboký řez až do dřeva. Pokud chcete vytvářet v živém plotě oblouky, pomozte si pevným obloukem z kovu nebo z plastu. Na jiné geometrické tvary použijte provázek.

Stálozelené druhy

Autor: Ing. Adriána Francová 15. června 2016 Žádné komentáře

        Pro ty z Vás, kteří chtějí být zelenou barvou obklopeni během celého roku, ale opadavé živé ploty Vám nepřipadají pohledné zejména během zimy, můžete si vybrat stálozelené dřeviny. Díky jejich listům se obohatíte o pohlednou zahradu během celého roku, ale zároveň se ochudíte o přeměnu během podzimního vybarvování. 

Stálozelené druhyVe většině případů se na výsadbu používají jehličnany jako túje, cypřiše, smrky, tisy. V mnoha případech je třeba důkladně zvážit výběr dřevin kvůli dětem. Jedovaté plody, které rostou i na jehličnanech, by je mohly lákat. Proto se vyvarujte zejména tisu (Taxus baccata).

Pokud chcete vytvořit vysoký živý plot a chcete ho vytvořit z jehličnanů, vybírejte druhy, které jsou zajímavé tvarem, rychlostí růstu nebo barvou. Z jehličnanů jsou vhodné zerav západní Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) nebo cyprusovec (Cupressocyparis).

Z listnatých stálezelených druhů můžete uvažovat nad bobkovišně, ptačím zobem, které jsou během celého roku zelené s minimálním úbytkem listů během zimního a brzkého předjarního období. Může se stát, že dřeviny během zimy namrznou, ale po správném ošetření a řezu můžete udržet opravdu zajímavý živý plot.

Jehličnany nejsou jen zelené, mají různé odstíny zelené, šedé, modré, stříbrné až zlaté. Kombinujte, vybírejte a obklopte se barvami. I živý plot z tújí může být zajímavý a nemusí to hned vypadat jako hřbitovní výsadba, jak si mnozí myslí. Stačí zkombinovat více druhů, barvy a vše vyzní úplně jinak. Samozřejmě pozor na množství barev. I výsadba by měla podléhat architektuře domu a typu zahrady, aby na sebe plynule navazovaly a vzájemně se doplňovaly.

Pokud se rozhodnete pro zimostráz (Buxus), počítejte sice s pěkným hustým plotem, ale pomalu rostoucím. Možná z něj vytvoříte živý plot podle svých představ (nízký lem nebo vysoký plot se střiží oblouky a různými otvory), jen mu to bude několik let trvat.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
  • Pěstování rododendronů
    16. října 2017
    Dobrý večer, nepíšete, jak je starý, obyčejne nemá hluboké kořeny. Koření mělce. Teď...
  • Zapomněli jste vysadit na podzim cibuloviny?
    4. října 2017
    Dobrý deň, záleží aké ľalie. Orientálne ľalie sa na zimu vyberajú z pôdy. Ázijské...
Archív blogu