Jak zasadit maliny 

Ačkoli mají mělký kořenový systém, jejich podzemní výběžky se rychle šíří – snadno proniknou do sousední zahrady nebo zarostou skalku či trávník. Proto je důležité vybrat jim trvalé a dobře ohraničené místo. Maliny nejlépe prospívají na slunném stanovišti s výživnou, propustnou půdou. Mají rády pravidelnou zálivku, ale nadměrná vlhkost jim může uškodit.  

Pokud máme k dispozici maliny kontejnerované, můžeme je sázet po celé vegetační období. Rostliny vyjmeme z kontejneru a společně se zeminou je vysadíme do předem připravené jámy tak, aby výška okraje jámy byla stejná se zemitým obalem kořenů.  

Nekontejnerované maliny vysadíme do jam hlubokých asi 40 cm a průměru do 60 cm. Vzdálenost mezi keříky se doporučuje od 0,5 do 1 m, podle velikosti odrůdy. Podle potřeby kořeny seřežeme a nadzemní výhonky zkrátíme asi na třetinu původní délky. Po zasazení vydatně zalijeme, v suchých dnech maliny musíme zavlažovat. Od března začneme přihnojovat.  

Jakou půdu potřebují maliny?  

Maliny mají podobné nároky jako jahody – vyžadují humózní, dobře provzdušněnou hlinitopísčitou půdu s neutrální až mírně kyselou reakcí. Vhodná jsou stanoviště s dobrou drenáží, protože maliny nesnášejí přemokření. 

Hnojení malin 

Maliny, které mají dostatek živin – zejména při jarním hnojení (např. NPK nebo Cererit) – a jsou pravidelně zalévané, vás odmění bohatou sklizní velkých a šťavnatých plodů. Naopak při nedostatku vody bývají maliny drobné, suché a předčasně opadávají. Maliny hnojení zkrátka a jednoduše vyžadují, proto na něj nezapomínejte.

 Prohlédněte si sortiment malin z naší aktuální nabídky a vyberte si sazenici podle vašich preferencí

 Kdy zasadit maliny 

Pokud toužíte po malinovém keři v zahradě, jistě vás bude zajímat odpověď na otázku, kdy se sází maliny. Maliny lze sázet buď na jaře, nebo na podzim – obě období mají své výhody. Záleží tedy na vás, pro jakou variantu se rozhodnete. 

Kdy sázet maliny na jaře 

Pokud se rozhodnete pro jarní výsadbu malin, učiňte tak ideálně v období od března do května.

Kdy sázet maliny na podzim

Pokud vás zajímá spíše podzimní výsadba malin, je nejlepším měsícem říjen, dokud nenastanou první mrazíky. 

Kdy přesadit maliny 

Při přesazování dbejte na to, aby kořenový systém zůstal co nejvíce neporušený, a nové stanoviště mělo podobné podmínky – slunné, chráněné místo s výživnou, propustnou půdou. 

Nejvhodnější doba pro přesazení malin je na podzim, ideálně v říjnu až listopadu, kdy už rostlina ukončila vegetaci, ale půda ještě není zmrzlá. Podzimní přesazení umožňuje sazenicím dobře zakořenit před zimou a na jaře pak rychleji nastartovat růst. 

Druhou možnou variantou je jarní přesazení, obvykle od března do poloviny dubna. V tomto období je však důležité hlídat dostatek vláhy a sazenice pravidelně zalévat, protože počasí bývá sušší. 

Stříhání malin 

Malina je polokeř, který v závislosti na odrůdě rodí na jednoletém nebo dvouletém dřevu. Pokud je chcete stříhat, je důležité vědět, jaké maliny vlastně pěstujete.  

Klasické zahradní maliny plodí na dvouletých výhonech. Každý rok proto po sklizni odstraníte staré, odplozené výhony a na jejich místě vyrostou nové. Díky tomu se můžete každý rok těšit na pravidelnou a zdravou úrodu.  

Dvakrát plodící maliny rodí na jednoletých výhoncích, a to je podstatný rozdíl. V případě, že byste tyto výhonky odstranili, připravíte se o bohatou úrodu. Maliny sesbírejte během celé sezóny postupně. 

Kdy se stříhají maliny 

Správný řez malin je klíčový pro bohatou úrodu a zdravý růst keřů. Termín a způsob řezu se liší podle toho, zda pěstujete jednouplodící (letní) nebo remontantní (dvakrát plodící, podzimní) odrůdy. 

Stříhání malin na jaře 

Jednoplodící odrůdy můžete stříhat ihned po sklizni, kdy odstraníte odplozené, dřevnaté výhony až u země. U dvakrát plodících malin se na jaře (únor–březen) všechny výhony seříznou v polovině – podpoříte tak bohatou podzimní úrodu. Na jaře také nezapomeňte odstranit suché nebo poškozené větve bez života. 

Stříhání malin na podzim 

Na podzim se u jednoplodících odrůd stříhají nové výhony – ponecháte jen 6–8 nejsilnějších na běžný keř. Dvakrát plodící maliny na podzim nestříháme. 

Jak stříhat maliny 

Při řezu vždy používejte čisté, ostré nůžky a odstraňte i slabé nebo poškozené výhony, aby měly rostliny dostatek světla a prostoru. Odplozené výhony poznáte podle dřevnatého vzhledu a zasychajících listů. Stříhejte je co nejníže u země.  

Při prořezávání keře se snažte o rovnoměrné rozprostření větví, aby keř nebyl příliš hustý a dostaly se do něj sluneční paprsky.

Ošetřování a sběr plodů

Při pěstování malin můžeme využít i různé oporné systémy, po nichž porost vedeme. Takto je keř lépe dostupný při ošetřování a sběru plodů. Zabraňuje i nežádoucímu znečištění plodů, které jsou stejně jako jahody na znečištění či přemokření velmi háklivé a lehce podléhají plísním.

TIP: V zahradách se stále častěji pěstuje i méně tradiční drobné ovoce. Přečtěte si článek o pěstování rakytníku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Jak pěstovat kiwi 

Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska. 

Kiwi pěstování v květináči 

Pro majitele menších zahrad nebo třeba teras může být zajímavou volbou pěstování kiwi v květináči. I to je totiž možné, pouze to vyžaduje pečlivější péči než výsadba do volné půdy. Nádoba pro výsadbu kiwi by měla být dostatečně velká a hluboká. Pro pěstování volte vždy květináč s otvory pro odtok vody a nezapomeňte na zakomponování drenážní vrstvy. Dbejte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. 

Jak pěstovat kiwi na zahradě 

Pěstování kiwi na zahradě je v českých podmínkách zcela možné, za předpokladu, že dodržíte základní pravidla. Rostlině vyberte slunné a chráněné místo, ideálně u jižní zdi domu nebo plotu. Pamatujte na to, že kiwi miluje teplo a světlo, ale nesnáší prudký vítr. Pozor si dejte také na případné přemokření. 

Odrůdy kiwi 

Několik odrůd kiwi je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost.  

Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red, částečně samosprašné jsou například: Jenny, Issai. Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové.  

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci.  

Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, respektive je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu. 

Mrazuvzdorné kiwi 

Pokud chcete, aby rostlina kiwi přežila i mrazy typické pro oblast střední Evropy, je třeba si vybrat vhodnou odrůdu.  

V tomto směru přitom skvěle poslouží Actinidia arguta – tzv. kiwi bobule nebo mini kiwi. Tato rostlina je totiž plně mrazuvzdorná až do teploty -25 °C. Pěstuje se jako popínavá liána a potřebuje oporu. 

Jak zasadit kiwi 

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem a ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém, udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

Aktinidie se sází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci.

 Vysaďte si některou z odrůd kiwi z nabídky našeho eshopu

Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění. 

Opora pro kiwi 

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40 až 50 let), takže je nezbytné zajistit takovou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno.  

Sítě poslouží pouze v počáteční fázi růstu, u mladých rostlin. Jakmile kiwi zesílí, bude potřeba je nahradit pevnější oporou. Ideální je postavit stabilní konstrukci s napnutými dráty, vysokou maximálně 2 metry. První drát umístěte asi 90 cm nad zemí, druhý ve vzdálenosti 50 cm nad prvním. 

Řez kiwi 

Řez kiwi se v mnohém podobá řezu vína. Tento krok je přitom důležité nepodceňovat, abyste docílili zdravé rostliny a bohaté úrody. Kiwi plodí na jednoletém dřevě, které vyroste z dvouletého (loňského) výhonu. Pravidelným řezem zajistíte, že rostlina bude mít dost nových plodonosných větví. 

Kdy stříhat kiwi 

Ke stříhání kiwi lze přistoupit v různých obdobích v roce. V každém období je přitom vhodné se zaměřit na něco trochu jiného. Obecně se doporučuje provádět jarní a letní střih kiwi. 

Jak stříhat kiwi 

To záleží na tom, jaký konkrétní řez provádíte. Zatímco na jaře se provádí hlavní tvarovací a plodonosný řez, v létě slouží řez hlavně k udržování rostliny a podpoře dozrávání plodů. 

Jarní řez kiwi 

Jarní řez kiwi se obvykle provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. 

Letní řez kiwi 

V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1 m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon. 

Jak zpracovat kiwi 

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C. 

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.  

TIP: Chcete doplnit svoji zahradu o další, možná méně známý druh ovoce? Přečtěte si článek o pěstování fíkovníku.  

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Co je jakon

Jakon (latinsky Smallanthus sonchifolius) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Přirozeně se vyskytuje v deštných lesích Peru a Bolívie v nadmořských výškách od 1 000 do 3 770 metrů.

Jakon (nebo také yacon) je zajímavá ochlupená rostlina, která může dorůstat až do výšky 3 metrů. Pyšní se hustě větvenou lodyhou, která nese sytě zelené listy trojúhelníkového tvaru. Jednotlivé listy mají také zajímavý zubatý okraj. Nadzemní část rostliny je tvořena několika chlupatými olistěnými lodyhami.

Níže v zemi se pak nachází zásobní hlízy jakonu, které zaujmou svým vřetenovitým tvarem. Jejich vzhled může připomínat protáhlé brambory nebo třeba topinambury. Díky svému složení se tyto hlízy využívají jako superpotravina. Nad těmito hlízami rostlina tvoří hlízy stonkové (neboli kaudexy), které jí slouží pro vegetativní rozmnožování. Používají se jako sadba a ke konzumaci vhodné nejsou.

Pořiďte si sazenice jakonu v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování. Poradí si s ním i začátečníci

Jak chutná jakon

Z yaconu se jí právě výše zmíněné zásobní hlízy. Ty se vykopou ze země, oloupou se a můžete je konzumovat. I když vypadají jako brambory, svou chutí připomínají spíše svěží ovoce. Jsou šťavnaté a připodobnit je lze třeba jablkům či hruškám.

Hlízy lze konzumovat syrové nebo sušené. Rovněž se mohou péct, vařit nebo smažit. Z jakonu lze také lisovat šťávu. Záleží tedy jen na vašich preferencích. Jejich předností je vysoký obsah vlákniny, draslíku, železa, vápníku, fosforu a enzymů.

Jak jakon usušit

Po sklizni mají hlízy jakonu tendenci poměrně rychle vysychat. Pro uskladnění se proto často suší. V tomto ohledu můžete postupovat stejně, jako byste vyráběli křížaly. Jednotlivé hlízy najemno nakrájejte a sušte je v sušičce nebo troubě. 

Jakon pěstování

Jakon si můžete v našich podmínkách vyzkoušet vypěstovat i vy. Pamatujte, že rostlině vyhovuje slunné stanoviště. Pro svůj růst také vyžaduje dostatečné množství vláhy. Ideálně volte dobře propustnou půdu bohatou na humus. Těžké a zamokřené půdy vhodné nejsou.

Jakon na prodej má podobu sazenic. Přímou výsadbu jakonu provádějte do předem připravených jamek. Rostliny sázejte asi 40 cm od sebe, aby měla každá rostlina dostatek prostoru ke svému růstu. 

Kdy vysadit jakon

Jakon se sází na konci dubna nebo na začátku května. Během vegetačního období postupujte podobně jako u brambor. Tedy nezapomeňte kypřit a odhrnovat řádky. 

Jakon mrazuvzdornost

Yakon je obecně citlivý na mráz, při kterém dochází k poškození listů a stonků. Jednotlivé hlízy můžete sklízet po rozkvětu květů nebo s příchodem prvních podzimních mrazů. Lze je buď ihned konzumovat, nebo je uskladnit. V chladném a tmavém sklepě hlízy vydrží až do následujícího jara.

Nyní již víte nejen to, kde koupit yakon, ale i jaké podmínky mu dopřát a čím podpořit jeho zdravý růst. Neváhejte a vyzkoušejte tuto superpotravinu i vy.

TIP: Kromě jakonu se můžete pustit do výsadby další chutné, tentokrát tradiční zeleniny. Zjistěte například, jak vypěstovat chutný hrášek.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Charakteristika angreštu

Angrešt se právem řadí mezi oblíbené plodiny a mnohdy jej můžete spatřit v tradičních venkovských zahradách. Zatímco dříve se jednalo o planý keř se zelenými plody, v současnosti je většina angreštů vyšlechtěných tak, aby byly plody nejen zelené, ale i bílé nebo červené. 

Angrešt druhy

Mezi populární žluté druhy angreštu se řadí odrůda ´Hinnonmaki Gelb´ s vysokou odolností a velmi chutnými plody.

Pokud vás láká spíše bílý angrešt, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Invicta´, která se řadí mezi nejnovější a zároveň nejprogresivnější odrůdy na trhu. 

Ze zelených angreštů stojí za zmínku varianta ´Mucurines´ s atraktivním vzhledem a chutnými plody. Těšit se můžete na plody úctyhodné velikosti. Skvělou volbou je také angrešt ´Prima´. 

Pokud dáváte přednost červenému angreštu, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Hinnonmaki Rot´, která se řadí mezi středně rané odrůdy. Neméně chutné plody vám nabídne také červený angrešt ´Kamenar´ se sladkou chutí. Stále větší popularitě se dále těší varianta ´Niesluchowski´ s velkými červenými plody velmi dobré chuti. Dobře rostoucí odrůdou je pak beztrnná varianta ´Pax®´ s pravidelnou a zpravidla velmi bohatou odrůdou. 

Velkoplodý angrešt

Mezi velkoplodé druhy angreštu se řadí například angrešt 'Invicta' se žlutozelenou slupkou se středním žilkováním. Výbornou chuť velkých plodů ale nabídne také odrůda raného až středně raného angreštu 'Karát'.

Angrešt bez trnů

Pokud se chcete pustit do pěstování angreštu bez trnů, můžete vsadit na odrůdu 'Spinefree'. Jedná se o středně pozdní odrůdu bez trní, která zároveň nabídne poměrně velkou výnosnost. Má středně velké až velké plody jasně červené barvy.

Vyberte si chutné odrůdy angreštu, pusťte se do jejich pěstování a těšte se z bohaté úrody

Pěstování angreštu

Pěstování angreštu se v prvé řadě odvíjí od toho, zda chcete keřový, nebo stromkový angrešt.

Angrešt keř

Keřový angrešt se vysazuje do sponu 2×2 metry, a to ideálně na podzim, zejména prostokořenné keře. Kontejnerované keře je možné vysazovat na jaře i podzim. Bezprostředně po výsadbě se výhony zkracují na 1 až 2 pupeny, díky čemuž mohou nové výhony zesílit. Příští rok na jaře pak ponechte jen zhruba 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíte o jednu třetinu. Aby keřový angrešt nebyl náchylný k plísním, pamatujte také na nutnost během léta odstraňovat všechny nové mladé výhony. 

Stromkový angrešt

Stromkový angrešt  - prostokořenný, doporučujeme vysadit také na podzim. Pokud chcete vysadit více stromů, sázejte je do sponu 2×1 metru. Mladé stromky připevněte ke kolíku, aby se nezlomily nebo nevyvrátily v důsledku větru. Na jaře je vhodné stromkový angrešt zastřihnout tak, že zkrátíte korunní výhonky na 3 pupeny. Abyste docílili silné a pravidelné koruny, ponechte pouze 6 hlavních větví.

V obou případech platí, že angrešt vyžaduje teplé a slunné stanoviště. Vyhněte se přemokření i velkému suchu. Co se půdy týče, volte humózní variantu. Angrešt si libuje v neutrální či slabě kyselé půdě. A jak hluboko sázet angrešt? Jednoduše tak, aby byly všechny kořeny a zhruba 5 cm kmínku pod zemí.

Kdy sázet angrešt

Pokud vás tato plodina zaujala, jistě budete řešit, kdy zasadit angrešt. Většina zahradníků se rozhoduje sázet angrešt na podzim, zhruba od poloviny října do začátku listopadu. Takto zasazená rostlina bude mít dostatek času k tomu, aby stihla před začátkem zimy zakořenit. 

Druhou možností je výsadba angreštu na jaře, ovšem vždy před začátkem vegetačního období.  

Všeobecně platí, že prostokořenné dřeviny bobulového ovoce se vysazují na podzim a také na jaře. Kontejnerované druhy lze vysázet během celého roku, kromě trvalého zamrznutí půdy a nezáleží jestli se jedná o stromek nebo keř. 

Kdy stříhat angrešt

Ať už pěstujete angrešt v keřové nebo stromkové podobě, pravidelný řez je klíčový k udržení zdravého růstu a dosažení bohaté úrody. U stromkového angreštu se řez provádí ideálně od konce listopadu do začátku března. Případně lze provést také řez angreštu po sběru.

Pokud pěstujete keř, je potřeba po výsadbě zkrátit výhody na dva až tři pupeny. Při zasazení na jaře lze tento krok provést ihned, v případě podzimní výsadby počkejte až na teplejší období a proveďte jarní řez angreštu. 

Jak stříhat angrešt

U keřového angreštu nezapomeňte po výsadbě odstranit slabé výhony hned u země. Ve druhém roce po výsadbě ponechte na rostlině čtyři až šest nejsilnějších výhonů, které zkrátíte zhruba o třetinu. Ve třetím roce zkraťte nejdelší větve na deset až dvanáct oček, boční větve pak na tři až pět oček. 

Co se týče stromového angreštu, ve druhém roce po výsadbě vyberte pět až sedm základních větví a ty zkraťte o jednu třetinu. Následně průběžně odstraňujte výhony, které vyrůstají ze středu korunky a také větve, které strom zbytečně zahušťují. Po čtyřech až šesti letech od výsadby můžete přistoupit ke zmlazovacímu řezu, při kterém se základní větve ponechají na délku osmi až deseti oček, boční pak na dvě až čtyři očka. 

Řez angreštu

Jak vidíte, u angreštu je tedy potřeba průběžně provádět udržovací a zmlazovací řez. Nezapomeňte také odstraňovat slabé nebo třeba zlomené větve. Stříhání angreštu nezanedbávejte. 

TIP: Zkuste kromě angreštu vypěstovat i další zajímavé plodiny. Zjistěte například, jak pěstovat méně známou aronii. Toto ovoce je plné vitamínů a antioxidantů. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

V tomto článku se podíváme také na to, jak je to s konzumací rebarbory.

Charakteristika rebarbory

Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce. Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť. Naopak listy rebarbory jsou jedovaté a konzumovat by se neměly. 

Pořiďte si sazenice rebarbory a vyzkoušejte pěstování této zajímavé plodiny i vy

Jak zasadit rebarboru

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou ji proto obohaťte o kompost či dobře rozložený hnůj.

Pěstování rebarbory ze semen

Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte. Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Ty můžete po jedné zasadit do květináče a nechat je růst při teplotě kolem 20 °C až do doby, kdy je lze přesunout na venkovní stanoviště (po odeznění posledních ranních mrazíků). 

Kdy zasadit rebarboru

Rebarbora se vysévá a sází buď na jaře (ideálně v březnu či dubnu), nebo na podzim (ještě před příchodem prvních mrazíků). 

Rebarbora pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku. Samotnou nádobu pak umístěte na slunné nebo polostinné stanoviště. 

Přesazování rebarbory

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol.

Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené. Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem.

Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Na jednom stanovišti vám rebarbora vydrží klidně i 10 let. 

Čím hnojit rebarboru

Listy rebarbory raší velmi rychle. Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. K tomuto účelu může posloužit například chlévská mrva nebo kompost či zákvas ze slepičinců. 

Jak zazimovat rebarboru

Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem. Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím. Díky tomu lépe udržíte vhodnou teplotu a ochráníte kořeny rostliny.  

Podzimní sklizeň rebarbory

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Okrasná rebarbora

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy. Vynikne jako solitéra ve vašem trávníku a může také oživit zapomenuté kouty vaší zahrady. 

Do kdy se může jíst rebarbora

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. t.j do Jána 24.6

Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

TIP: Do vaší zahrady můžete zasadit i spoustu dalších plodin ke zpracování. Zjistěte například, jak pěstovat zelí, které patří mezi vděčné druhy zeleniny. 

Zjistěte, jak na pěstování libečku, na co si dát pozor a jaké nejčastější choroby jej mohou potkat.

Jak pěstovat libeček

Pěstování libečku na zahradě je poměrně nenáročné. Buď můžete přistoupit k přímému výsevu semen, nebo využít již předpěstované sazenice. Co se půdy týče, libeček vyžaduje hlubokou půdu, která bude průměrně vlhká a dobře zásobená živinami. Důležitý je především vápník a organické látky.

Pořiďte si sazenice libečku a zasaďte si je do záhonu nebo do truhlíku

Kdy zasadit libeček

V případě, že se rozhodnete pro výsev semen, učiňte tak v březnu nebo na podzim. Semena je vhodné sázet do hloubky 3 cm, přičemž pamatujte na to, aby byl substrát neustále vlhký. 

Kdy přesadit libeček

Mladé sazenice můžete do venkovního prostředí přesunout zhruba v červnu. Samotné listy lze otrhávat zhruba od května až do prvních mrazů.

Čím hnojit libeček

Během pěstování je vhodné libeček přihnojovat. Díky tomu podpoříte správný vývoj kořenového systému a docílíte vyšší produkce listů. Vhodná jsou organická hnojiva, která obsahují dostatek fosforu, draslíku a dusíku.

Pomocníkem vám může být také přípravek SYMBIVIT na bylinky, který snižuje potřebu zálivky a hnojení a zároveň u bylinek zvyšuje obsah aromatických látek. 

Libeček a jeho choroby

Mezi časté choroby libečku patří hnědé skvrny objevující se na listech. Tato skvrnitost se většinou objevuje z důvodu přemokření rostliny. 

Mezi další nemoci se řadí rzivost, kterou rozeznáte podle drobných skvrnek na listech, které mají tendenci se rozrůstat. List následně hnědne a odumírá. Pokud si této nemoci všimnete, je vhodné napadenou část rostliny odstranit až u země a spálit ji. Pokud dojde k většímu zásahu, lze doporučit se rostliny úplně zbavit a vypěstovat ji znovu na jiném místě. 

V případě, že zpozorujete díry na listech, může za nimi stát lalokonosec libečkový. V tomto směru je nejlepším řešením rostlinu přemístit. 

Za kroucením listů pak mohou nejčastěji stát svilušky nebo mšice. Na ty jsou účinné nejrůznější speciální postřiky. 

Jak pěstovat libeček venku

Pokud se rozhodnete pro přímý výsev semen na venkovní stanoviště, učiňte tak na jaře (v březnu nebo dubnu) či na podzim (v září a říjnu). Semena vysévejte do skupin po pěti až šesti kusech. Jakmile vzejdou, nechte na místě jen tři až čtyři nejsilnější rostliny.

Jak zazimovat libeček

V případě, že budete bylinku pěstovat ve venkovním prostředí, budete pochopitelně řešit také její zazimování. Rostlina je schopna bez problémů přezimovat a není potřeba ji na to nijak zvlášť připravovat. Libeček se sám stáhne do podzemních částí a na jaře znovu vyraší. 

Libeček pěstování na balkoně

Libeček patří mezi oblíbené bylinky hojně pěstované také na balkonech. Nezapomeňte volit dostatečně velkou a hlubokou nádobu a pamatujte na pravidelnou zálivku. Libeček v květináči umístěte na slunečné místo, ideálně však do polostínu. 

Jak pěstovat libeček v bytě

Libeček lze podobně jako další bylinky pěstovat také v květináči za oknem. Díky tomu budete mít v kuchyni čerstvé bylinky po celý rok, aniž byste byli omezeni na jejich nakupování nebo pěstování na zahrádce.

Do připravené nádoby lze buď přímo zasadit sazeničky, nebo si je vypěstovat ze semínek. Druhá varianta je pochopitelně časově náročnější, ale určitě ne nemožná. Ke klíčení semínek využijte menší nádobu, kterou umístíte na teplé a slunné místo. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. Jakmile se ze semínek stanou sazenice, můžete je přesadit do truhlíků, květináčů či jiných nádob. 

Jak stříhat libeček

Libeček je vhodné zastřihávat pomocí nůžek. Tato bylinka má tendenci se poměrně hodně rozrůstat. Jednou za čas se doporučuje rostlinu celou ostříhat, aby vyrazila znovu a její listy byly opět čerstvé. Platí totiž, že novější listy jsou jemnější a měkčí než ty staré a také mají lepší chuť a aroma. A kdy sklízet libeček? Jednoduše v okamžiku, kdy dosáhne plného růstu (zhruba od června do září). 

Jak sušit libeček

Libeček nemusíte vždy zpracovat zcela čerstvý. Pro budoucí použití a uskladnění jej můžete snadno usušit. Libeček přitom dobře schne i bez využití pomocníků v podobě sušiček. Ostříhané listy je nutné důkladně rozložit do jedné vrstvy. 

Případně je můžete svázat dohromady a zavěsit v prostoru. K sušení používejte vždy stinné místo, kde dochází k dobré cirkulaci vzduchu. 

Pokud budete používat sušičku, volte teplotu maximálně 40 °C, aby si libeček zachoval svou barvu, chuť i vůni. 

Listy môžete také mrazit v celku nebo nasekané. 

Jak uchovat libeček

Usušený libeček uchovávejte v dobře uzavíratelné nádobě, do které se nedostane vlhkost. Nádobu uložte na tmavé místo. 

TIP: Přečtěte si, jak snadno vypěstovat zdravé bylinky, které využijete při vaření. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zjistěte, jak postupovat a na co si v tomto směru dát pozor. 

Charakteristika cizrny

Cizrna (latinsky Cicer) patří mezi luštěniny. Jedná se o starověkou plodinu, která nachází své uplatnění v kuchyni napříč celým světem. Popularitě se těší zejména pro svůj vysoký obsah bílkovin, vlákniny, minerálů a vitamínů. 

Cizrna sázení

V našich podmínkách se cizrna předpěstovává doma nebo ve skleníku. K přenosu na venkovní stanoviště je vhodné přistoupit až v momentě, kdy rostlina dosáhne výšky okolo 12 cm.

Abyste dosáhli lepších a rychlejších výsledků, můžete semena cizrny nejprve namočit na 12 až 24 hodin do vlažné vody. Poté je lze vysévat, a to zhruba 0,5 cm pod povrch půdy. Stačí tedy semeno do zeminy jemně zatlačit pomocí prstu. Výsev udržujte na světlém stanovišti při teplotě kolem 20 °C. Nezapomínejte ani na pravidelnou zálivku.

Nakupte si semínka cizrny a zkuste si tuto jedinečnou plodinu sami vypěstovat

Cizrna pěstování

Rostlinu cizrny umístěte ideálně na plně slunné stanoviště. Díky tomu bude moct produkovat kvalitní lusky v dostatečném množství. Navíc získáte větší jistotu, že se jednotlivým luskům podaří dozrát.

Co se týče vhodné půdy pro pěstování cizrny, volte dostatečně záhřevnou variantu, propustnou a ideálně s příměsí dobře rozloženého kompostu. Zálivka je stěžejní zejména při klíčení a výsevu mladých rostlin. Jinak ale cizrna dokáže poměrně dobře tolerovat sucho. Pokud panuje průměrně vlhké léto, zálivka není vyloženě nutná. V opačném případě však můžete rostlinu občas zalít v době květu a při tvorbě mladých lusků.

Oporu rostlina nevyžaduje. Dejte si ale pozor na pravidelné okopávání mladých rostlin a jejich udržování v bezplevelném stavu. To je důležité až do chvíle, kdy rostliny dostatečně narostou a zapojí se. Poté byste s nimi již neměli žádným způsobem manipulovat. Podobně jako hrách se cizrna totiž může snadno polámat. 

Sklizeň cizrny 

Ke sklizni cizrny je vhodné přistoupit za slunného a suchého dne, a to ve fázi, když již jsou lusky zbarveny do žluta. Během sklizně se trhají celé lusky, z nich se pak bezprostředně po sklizni vylupují jednotlivá semínka. 

Semena cizrny rozprostřete na teplém a suchém místě (třeba na tácu) a nechte je podle potřeby dosušit. Jakmile je cizrna suchá, můžete ji uskladnit. Pokud byste fázi dosušení přeskočili, riskujete rozvoj plísně z důvodu vlhkosti. 

Cizrna se nicméně může sklízet i v nezralém stavu. To znamená tehdy, když jsou jednotlivé lusky ještě zelené a semena uvnitř měkká. Taková cizrna se skvěle hodí pro přímou konzumaci. 

Cizrna a škůdci

Cizrna je citlivá na plíseň, proto je vhodné udržovat zahradu v čistotě. Pokud narazíte na nemocné rostliny, neprodleně je odstraňte. Pamatujte také na to, že cizrna bývá náchylná na nejrůznější půdní choroby. Proto se doporučuje sázet jednotlivá semena tak, aby nerostla na jednom a tom samém místě víckrát než jednou za tři roky. 

Rostlinu cizrny mohou napadat mšice, roztoči a brouci. Pokud zaznamenáte velké zamoření rostliny škůdci, vytrhejte listy nebo celé rostliny. 

TIP: Cizrnu lze pěstovat také jako microgreens a užít si její skvělou chuť. Zjistěte více o tom, jak na semínka na klíčky. 

Zjistěte, jak na správné pěstování této dřeviny, aby se jí ve vaší zahradě dařilo.

Druhy broskví

Odrůd broskvoní existuje více než dost. Z hlediska toho, kdy se dočkáme jednotlivých plodů, lze odrůdy rozdělit na rané, střední a pozdní. Níže pak uvádíme alespoň několik odrůd v jednotlivých kategoriích, které se u nás pěstují nejčastěji.

Rané odrůdy broskvoní: Moretini, Fenix, Early Glo, Dixired, Amsdenova, Early Redhaven…
Střední odrůdy broskvoní: Harbrite, Harnas, Flaming Furry, Krasava, Majorita…
Pozdní odrůdy broskvoní: Elberta, Envoy, Fairhaven, Inka, Flamingo, Suncrest, Allstar…

Pořiďte si sazenice broskví a nektarinek a pusťte se do jejich pěstování v zahradě i vy

Pěstování broskví

Broskvoně se řadí do rodu Prunus, ve kterém najdeme i mnoho dalších ovocných stromů (například meruňky, třešně, višně, švestky či blumy). Co se stanoviště týče, preferují broskvoně prosluněná místa dobře chráněná před větrem. Z hlediska půdy je třeba dát pozor na to, aby byla dobře propustná a nezadržovala příliš velké množství vody. Půdu volte kyprou, lehkou a spíše sušší. Optimální je k pěstování broskví přistoupit v nadmořské výšce 200 až 400 metrů.

U mladých stromků pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při zálivce si přitom vždy dejte pozor na to, aby půda vodu dobře vsakovala a strom nestál v nahromaděné vodě.

Nektarinky pěstování 

Alternativou k broskvím jsou nektarinky. Pravidla pro jejich pěstování přitom platí prakticky totožné. Rozdíl však může spočívat v odolnosti. Broskve totiž zpravidla bývají odolnější než nektarinky, které mohou trpět na nejrůznější nemoci.

Sázení broskve

K výsadbě broskvoní je vhodné přistoupit spíše na jaře. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy stromky do půdy usadíte v podzimních měsících.

Sázení broskve na jaře

V obou případech je nutné pamatovat na odstranění veškerých poškozených a odumřelých kořínků. Následně strom postavte zhruba na 2 až 4 hodiny do vody. Mezitím vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž umístíme silný vyšší kolík pro oporu stromu v prvních letech jeho života.

Následně můžeme do samotné jámy umístit stromek. Jakmile jámu zasypeme, zeminu ušlapeme a strom zalijeme alespoň 10 litry vody.

Pokud se snažíte o tvorbu celého broskvového sadu, je vhodné dodržovat spon o velikosti 6×6 metrů. Pokud by se jednalo o menší velikost, bylo by nutné pravidelně přistupovat k pečlivému řezu.

Hnojení broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, doporučujeme tento strom průběžně přihnojovat. Nejdůležitějším okamžikem pro doplnění živin je moment po odkvětu broskvoně, kdy strom potřebuje doplnit zejména draslík.

Jak na přezimování broskvoně

Před mrazy je třeba dobře chránit především mladé broskvoně. Drobné větvičky se totiž mohou vlivem sněhu a mrazu poškodit. Proto je vhodné dřevinu na toto období včas připravit. Posloužit vám k tomu může klasická jutovina či netkaná textilie. Starší stromky si pak již s krátkodobými mrazy zpravidla dokáží poradit.

Řez broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, je třeba průběžně přistoupit k jejímu řezu. Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromu na jaře, můžete první střih broskvoně provádět prakticky hned po výsadbě. Pokud strom vysazujete na podzim, počkejte s prvním řezem až na jaro.

Jarní řez broskvoní

Při prvním řezu je nutné si vybrat zhruba 5 nejsilnějších výhonů, z nichž bude v budoucnu tvořena celá koruna. Tyto výhony poté seřízněte na zhruba 3 narašené pupeny. Pamatujte na to, že poslední pupen musí směřovat z koruny směrem ven.

Pokud je broskvoň mladá, k řezu přistupujeme až třikrát ročně (na jaře, během léta a na začátku podzimu). Při letním a podzimním střihu se větve zkracují zhruba o třetinu. Rovněž odstraňujeme výhony rostoucí směrem dovnitř.

Řez broskvoní v pozdějších letech

Jakmile broskvoň dosáhne věku čtyř let, stává se z ní takzvaný plodný stromek, k jehož řezu již přistupujeme odlišně. V tomto momentě již stačí jen dva řezy ročně, nikoliv tři. Na jaře je vhodné zkontrolovat, zda se terminální výhonek nijak neprodlužoval. Silné výhonky zkraťte, slabé můžete rovnou odstranit. Na přelomu léta a podzimu pak všechny výhonky zkraťte zhruba o jednu třetinu.

TIP: Zatímco broskve jsou v českých zahradách poměrně rozšířené, mišpule až tolik ne. Ve skutečnosti je to ale velká škoda. Zjistěte, jak pěstovat mišpuli a užijte si její chutné plody.

Podíváme se také na to, kdy a jak stříhat meruňku, aby se strom těšil dobrému zdraví a vy docílili bohaté úrody.

Nejlepší odrůdy meruněk

Pokud se rozhodnete pro pěstování meruňky ve vaší zahradě, jistě vás bude zajímat, jakou konkrétní odrůdu zvolit. Jednotlivé odrůdy se přitom nejčastěji dělí do tří skupin, a to na rané, středně rané a pozdní typy.

Rané odrůdy meruněk

Rané odrůdy meruněk jsou charakteristické tím, že plody se na stromě objevují již v červnu a červenci. Jednotlivé odrůdy zpravidla také vynikají dobrou odolností vůči mrazu. Plody meruněk bývají chuťově vyvážené. Pokud během sezóny panují dobré podmínky, můžete se dokonce dočkat druhé sklizně.

Z oblíbených raných odrůd meruněk lze zmínit například odrůdu Aurora, Karola, Pinkcot, Barbora, Sylvercot či Vesna.

Středně rané odrůdy meruněk

Tyto odrůdy meruněk se těší popularitě především pro velikost svých plodů a dobu zrání. Skvěle se hodí do oblastí s mírně teplým podnebím. Ke sklizni meruněk je zpravidla možné přistoupit uprostřed léta.

K nejoblíbenějším odrůdám v této kategorii se řadí Veharda, Harcot, Kioto a Goldrich.

Pozdní odrůdy meruněk

S pozdními odrůdami meruněk se pojí úroda na konci sezóny. Plody totiž dozrávají až na konci léta a na podzim. Na druhou stranu nabídnou mnohdy výraznější chuť, a to díky své delší době zrání.

Z populárních pozdních odrůd meruněk stojí za zmínku odrůda Harlayne, Harogem či Bergeron.

Vyberte si mezi jednotlivými stromky meruněk tu pravou odrůdu přesně pro vás a pusťte se do pěstování

Mrazuvzdorné meruňky

Mezi mrazuvzdorné odrůdy meruněk lze zařadit odrůdu Ledana. Hojně doporučovaná bývá také odrůda Velita, která zároveň vyniká poměrně slušnou odolností vůči houbovým chorobám. V době kvetení snáší mrazíky dobře, stejně jako případné nárazové jarní mrazíky.

Pokud budete meruňku pěstovat ve vyšších polohách, kde se očekávají nejen přízemní, ale i kotlinové mrazíky, lze doporučit odrůdu Lerosa. Její plody se skvěle hodí nejen pro přímou konzumaci, ale i konzervování.

Z dalších mrazuvzdorných odrůd meruněk lze doporučit odrůdu Kompakta, Goldrich či Minaret.

Sázení meruňky

Stromky meruněk lze do zahrady vysadit jak na podzim, tak na jaře. Z hlediska půdy preferují spíše sušší variantu lehčího typu. Příliš těžká půda totiž může zatěžovat kořeny. Studeným a zamokřeným půdám se vyhněte.

Před samotnou výsadbou je nutné zkrátit veškeré kořeny a případně odstranit ty poškozené (až na zdravou část). Vysazené stromky je vhodné vyvázat ke kůlům a zajistit jim ochranu proti poškození zvěří.

Při výsadbě meruňky se hojně používají takzvané podnože. Zjednodušeně řečeno se jedná o rostlinu (nebo její část), která slouží pro očkování či roubování jiné rostliny. Její zásluhou se podpoří přežití zasazené rostliny. Jako podnože pro meruňky se u kvalitních půd používají meruňkové semenáče. V případě těžší nebo sušší půdy lze zvolit myrobalán. V těžších vlhkých půdách lze pracovat se slivoňovými podnožemi.

Péče o meruňky spočívá především v časté zálivce mladého stromu. Ty starší stačí zalévat již pouze v období sucha. Vsadit dále můžete na průběžné mulčování půdy v okolí stromu, díky čemuž potlačíte růst plevele a zadržíte vláhu v půdě.

Za jak dlouho plodí meruňka

Meruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.

Řez meruněk

Jednou z velmi důležitou disciplínou při pěstování tohoto ovocného stromu je bezpochyby správné stříhání meruněk. Kdy po jakém řezu sáhnout?

Jarní řez meruněk

Jarní řez meruněk se provádí v období od začátku rašení až do května. Jedná se o výchovný řez, při kterém se odstraňují suché, nemocné či poškozené výhony. Tento řez je zásadní provádět zejména u nově vysazených stromků. V dalších letech pak slouží k tomu, abyste strom udrželi v dobré kondici. 

Letní řez meruněk

K letnímu řezu meruněk se přistupuje v období od poloviny června až srpna (proto se mu někdy říká také srpnový řez meruněk). Jeho úkolem je podnítit růst nových větví. Tvorbu mladých letorostů delších než 25 cm lze podpořit zkrácením větví o třetinu až polovinu. Díky tomu podpoříme očka na spodní části letorostu k tomu, aby tvořila další výhony.

Podzimní řez meruněk

Na podzim se můžete zaměřit na zastřihování větvemi obtěžkaných stromů, u kterých se jednotlivým větvím nedostává dostatek světla. Bez podzimního řezu by meruňka nemusela mít na jaře dostatek síly k tomu, aby mohly vyrašit nové pupeny. Stejně tak dřevinu zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví.

Radikální řez meruněk

Jako radikální řez meruněk se označuje ten, který se provádí bezprostředně po výsadbě. Tehdy je třeba odstranit veškeré výhony, které rostou příliš nízko a mohly by deformovat kmen rostliny. Kromě toho je nutné zkrátit také všechny ostatní výhony, které se nejčastěji stříhají na jednu třetinu až dvě třetiny délky. Ideálním obdobím pro tento řez je první jaro po podzimní výsadbě stromu.

TIP: Hledáte další originální plodinu pro pěstování ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování moruše.

Hrušně odrůdy

Jednotlivé odrůdy hrušní se dělí do 3 základních kategorií - letní, podzimní a zimní.

Letní odrůdy hrušní

U těchto odrůd se sklizně dočkáte zpravidla od začátku srpna do začátku září. Pyšní se sladkou a šťavnatou chutí a jsou určeny pro přímou konzumaci. Mezi populární letní odrůdy hrušní se řadí například Clappova, Isolda či hrušeň Williamsova.

Podzimní odrůdy hrušní

Podzimní hrušky zpravidla zrají v září. Jejich dužina je příjemně nasládlá, šťavnatá a rozplývavá. Tyto odrůdy se rovněž hodí buď pro přímou konzumaci, nebo krátkodobé uskladnění. Mezi populární podzimní druhy hrušní se řadí například Hardyho máslovka, Armida či Mramornaja.

Zimní odrůdy hrušní

Konzumní zralost těchto hrušek nastává zhruba od ledna do dubna. I vzhledem k tomu jsou většinou určeny pro uskladnění. Z oblíbených odrůd lze zmínit například hrušeň Erika, Amfora či Blanka.

Nabídka hrušní v našem e-shopu je poměrně rozsáhlá. Vyberte si odrůdu, která vám nejvíce zachutná

Hrušně do vyšších poloh

Zatímco některé odrůdy hrušní jsou vhodné do teplejšího oblastí s nadmořskou výškou od 200 do 350 metrů, jiné lze vysadit v lokalitách s nadmořskou výškou od 200 do 500 metrů. Mezi hrušně do vyšších poloh se řadí například Alice, Erica, hrušeň Lucasova či Alfa. Naopak z teplomilných hrušní můžeme zmínit hrušeň Williamsovu či Amforu.

Samosprašné hrušně

Jako samosprašnost se označuje schopnost opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Mezi samosprašné odrůdy hrušní patří například hrušeň Condo či hrušeň Patten. Zmínit můžeme také částečně samosprašnou odrůdu s označením hrušeň Suvenýr. Klasické odrůdy jsou převažně cizosprašné a vyžadují pro získání bohaté úrody opylovače.

Výsadba hrušní

Hrušně mají obecně vyšší nároky na podmínky stanoviště. Dařit se jim bude zejména v teplých a středních polohách, přičemž průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C.

Co se týče půdy, tu volte hlubokou, středně těžkou až těžší. Měla by být slabě kyselá až neutrální, ideální je pH mezi 6,0-7,2 pH. Naopak nevhodné pro pěstování jsou vápenité a zamokřelé půdy. Důležitá je také správná orientace stanoviště na světové strany, kdy hrušním prospívá zejména jihovýchodní, jihozápadní či jižní strana.

Pro samotnou výsadbu hrušky je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (o rozměrech zhruba 1 m × 60 cm). Před zasazením stromku odstraňte jeho odumřelé kořeny a namočte jej do vody. Většina mladých stromů bude v prvních letech života potřebovat patřičnou oporu. Proto do vyhloubené jámy zatlučte také kůl. Po zasazení stromu do půdy jej nezapomeňte zalít zhruba 15 litry vody. Při výsadbě můžete použít také přípravek Plantasorb, který pomáhá v půdě udržovat vodu a uvolňuje ji pro potřeby rostliny v suchém období. Největšího účinku přitom dosahuje společně s mykorhizními přípravky.

Nemoci hrušně

Mezi nejvýznamnější nemoci hrušní se řadí takzvaná rez hrušňová, hostitelem je jalovec. Nemoc se přitom vyskytuje právě v místech, kde se nachází oba tyto stromy. Prevence před výskytem nemoci spočívá v tom, že byste neměli oba hostitelské stromy pěstovat v těsné blízkosti. Pokud tedy chcete mít v zahradě jak hrušni, tak i jalovec, zasaďte je alespoň 300 metrů od sebe (záleží však také na proudění vzduchu a podobně). Pokud se chcete nemoci vyhnout, vyplatí se také vybírat hrušně rezistentní vůči rzi hruškové.

Z dalších nemocí můžeme zmínit takzvanou moniliniovou hnilobu hrušek, kdy se na jednotlivých plodech rychle rozšiřují hnilobné skvrny a následuje postupná hniloba celých plodů.

Řez hrušně

Řez hrušní se provádí dle prakticky stejných zásad jako řez jabloní. Tato dřevina obecně řez snáší velmi dobře. Jelikož má tendenci růst strměji směrem vzhůru, je vhodné ji vyvazovat hned v počátku pěstování. Díky tomu si můžete nastavit vhodný základní tvar koruny.

Kdy stříhat hrušně

Jako první přichází na řadu řez hrušní po výsadbě. V tomto směru přitom záleží na tom, jak starý stromek jste zasadili a zda již stihl vytvořit nějaké postranní větve. Tyto větve se zkracují těsně nad pupenem směřujícím ven. Všechny nové výhony můžete u nového stromku zkracovat zhruba na polovinu. Zároveň odstraňujte ty výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Díky pravidelném řezu v prvním roce života se koruna hrušně velmi rychle rozvětví.

Jarní řez hrušně

V rámci jarního řezu hrušky můžete zkracovat nebo zaštipovat letorosty, díky čemuž podpoříte lepší tvorbu pupenů.

Zimní řez hrušní

K prořezání hrušně lze přistoupit také v zimě, díky čemuž podpoříte její celkové zdraví a úrodnost. Pokud se jedná o strom se slabým růstem, doporučuje se střih hrušně provádět ideálně před obdobím vegetačního klidu. Dejte si však pozor na to, že zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě nižší než -8 °C, jelikož mráz by mohl poškodit obnažené pletivo.

Hrušky a jablka patří neodmyslitelně k sobě. Přečtěte si, jak vybrat jabloně do chladných oblastí, aby se jim dařilo.