Okrasná zahrada

Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Jde o rychlejší a jednodušší způsob rozmnožování.

Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Musí být vyzrálé, dostatečně velké, ale bez květu.

Bobkovišeň množení

Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže. Rychle se rozmnožuje zlatý déšť, tavolníky i pustoryl, ale tyto dřeviny je vhodnější řízkovat na jaře, kdy právě vyrůstají nové výhonky.

V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času. Je to nejpraktičtější způsob rozmnožování.

Z trvalek takovýmto způsobem můžete získat nové a mladé rostlinky rozmarýnu či levandule.

Z odřezků můžete získat i jehličnany. Odřezek je však nutné získat s patkou a na zakořeňování používejte raději urychlovač a stimulátor.

Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy. Proto je důležité řízky s velkými listy zkrátit a spodní listy odstranit.

Množení růží v bramboře

Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky. Na jaře uvidíte nové lístky a rostlinky, které pak můžete vysadit na trvalé stanoviště.

TIP: Blíží se podzim a ta je vhodná na rozmnožování trvalek dělením trsů. Přečtěte si článek, který se věnuje právě tomuto tématu.

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.

Rostliny vhodné na živý plot

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

Kompletní sortiment rostlin na živé ploty z našeho eshopu

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

 – 0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m od sebe

Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

Vhodné kombinace dřevin

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

          volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

          počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

          počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

        počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

          Hibiscus syriacus                  

          volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

          Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

          zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody

TIP: Pokud si chcete vytvořit živý plot na balkoně, přečtěte si článek jako na to.

Tyto dřeviny vyniknou zejména v podzimním období. Na některých téměř bezlistých větvičkách vyniknou právě plody, které se s posledními paprsky vybarvují a dozrávají. Neměly by chybět v žádné zahradě s celoročním efektem. Plody mají nejen opadavé stromy a keře ale i stálezelené jehličnany a listnáče.

Dalšími zajímavými jsou brslen, přísavník, rakytník, skalník, šipky, hloh, jeřabina, mišpule, tis, túje, modříny a smrky, bezinky i hlošina. Mnohé jsou jedovaté, proto pokud se na zahradě pohybují i děti, které by mohly tyto plody nasbírat a sníst, raději se jedovatým jistý čas vyhněte. Naopak je nahraďte dřevinami a keři například ovocnými. Na podzim se dají stále obírat stále plodící maliny a jahody, ostružiny bez trnů.

Mnohé můžete využít v dekorativních aranžmá spolu s posledními kvetoucími trvalkami a letničkami a okrasnými travinami, nebo je použijete do věnců a nástěnných aranžmá, které si můžete umístit kromě bytu i do altánku nebo na terasu. Krátký přehled druhů, které můžete vysadit na zahradu pro výjimečný efekt plodů.

Keř s červenými plody

Keře s červenými plody v zahradě krásně vyniknou a máte na výběr z poměrně široké nabídky. Můžeme sem zařadit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), skalník (Cotoneaster).

Nádherný okrasný keř s červenými plody je také hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která je bobulemi doslova obsypána pokud keř necháte bez střihu.

Jedlé plody nabízí rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), okrasné jabloně (malus). Pěkně vyniknou i cesmíny (Ilex aquifolium, Ilex crenata "Convex" nebo Golden Queen ").

Keř s oranžovými plody

Zajímavý keř s žlutými plody je například Cesmína (Ilex aquifolium "Bacciflava").

Již zmíněná hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea „Soleil d´Or“) existuje i s plody zbarvenými do žluta, ale i odrůda s oranžovými plody. I zde platí, že čím méně je budete stříhat, tím bohatší budou kvést a na podzim se rozzáří žlutě nebo oranžově.

Naše aktuální nabídka okrasných keřů, kde najdete i zmíněné druhy

Pokud plánujete vysazovat živý plot, můžete si zvolit i takové dřeviny. Pokud ho budete stříhat, bude méně kvést i plodit, ale několik barevných plodů na něm určitě najdete.

Volně rostoucí dřeviny Vám rozkvetou i zarodí. Říjen a listopad je vhodný i na výsadby živých plodů a dřevin do smíšených záhonů a už nyní si můžete pomalu vybírat vhodné druhy, které plánujete ve své zahradě vysadit.

TIP: Inspirujte se i naším článkem, kde vám představíme méně známé ozbodné keře.

Pokud již na zahradě pěstujete letničky a jiné okrasné rostliny a zajímá Vás i rozmnožování pomocí semen, tento text je určen právě Vám. V příštím roce si dopěstujete množství svých vlastních rostlin. Většina druhů si ponechává vlastnosti mateřské rostliny, což umožňuje získání identických rostlin. Stačí včas a správně sesbírat a uskladnit semínka a jaro může začít právě výsevem.

V tomto období právě dozrávají semena letniček, které je dobré včas sklízet a sušit. Sklízejí se pro zachování druhu nebo možnosti pěstovat tyto druhy na záhoně i příští rok, nebo jen tak pro potěšení z pěstování. Předpěstované rostlinky se dají sice zakoupit, ale o to větší radost z nich máte, pokud projdou přes vaše ruce od semínka k dalším semínkům.

Velmi dobře se sbírají semena lichořeřišnice, hrachoru, měsíčku, cínie a aksamitníku. Semena sbírejte jen ze zdravých rostlin a semena již suché a vyzrálé. Semena většiny letniček při dozrávání vypadávají, proto je důležité vystihnout správný čas na sklizeň. Můžete sušit i odstřižené části rostlin spolu s květem a ještě ne zcela dozrálé semenem.

Nasbíraná semena sušte jednotlivě podle druhu na stinném místě a uskladňujte podobně jako bylinky v papírovém sáčku s označením. Poznačit si můžete druh, případně kultivar, barvu, výšku rostliny a datum sběru, případně jen rok.

Semena by se měla sbírat z květů plno kvetoucích v letním období, ne na jeho začátku ani na konci léta, případně na podzim. Hrozí zde slabé opylení rostlin a to by mělo dopad i na kvalitu semene. Semena sklizená už na podzim by nemuseli dozrát.

Pokud chcete sbírat semena macešek, sbírají se ještě téměř neotevřená. Jsou velmi pukavá a vystřelují do okolí. Vložte je do papírového sáčku, do kterého uděláte větší jehlou několik dírek a kapsu umístěte na slunce. Uslyšíte pukání a otevírání tobolek a vystřelování semínek, které zůstanou přímo v kapse. Vysévají se v červenci.

Může se stát, že příští jaro na záhonech najdete mladé rostliny letniček, vzrostlé z vypadaných semen. Tyto sazenice budou silnější než předpěstované a proto je vhodné je na záhoně ponechat a případně je jen zpřetrhat a později prosadit. Takto Vám rychle vyroste měsíček, kosmos, aksamitník, amarantus.

Vyberte si z nabídky letniček nebo trvalek a příští rok si je dopěstujete ze semen

Pokud nechcete, aby se semínka vysemenila do půdy, sesbírejte květenství dříve a nechte je vysušit a dozrát nebo na některé druhy natáhněte starou punčochu. Ochráníte větší semena před náletem ptáků, zejména slunečnice a barevné kultivary.

Sebrat jednoduše můžete i semena trvalek a dvouletek. Pokud byste si chtěli vytvořit směs barev a druhů na letničkový záhon, semena nejdříve sušte zvlášť podle druhu a barvy, možná i výšky a až pak je ve stejném poměru smíchejte.

Už příští jaro můžete mít vypěstované krásné rostliny, z vlastních semen. Semena pravidelně kontrolujte, aby neplesnivěly a dostatečně je usušte.

TIP: Přečtěte si také článek o zeleninových semínkách k výsadbě.

Mnoho zahrádkářů pěstuje vřesy jen jako sezónní zakoupenou podzimní rostlinu. Abyste si mohli dopřát potěšení z vřesů podstatně déle, připravili jsme pro vás návod jak pěstovat vřes, podle kterého to určitě zvládnete. Pěstování vřesů v zahradě nebo i v nádobě bude od nyní jednoduché.

Základní prvek a půdní kryt vřesoviště tvoří druhy a kultivary vřesů (caluna) a vřesovců (erica). Vřesy mají v oblibě slunce, už v mírném polostínu špatně kvetou, jsou vytáhlejší a řidší. Nejlépe se jim daří v silně písčitých a chudých sušších půdách.

Vřesovce snášejí polostín i stín, ve stínu ale méně kvetou. Zimní přikrývka je nevyhnutelná všude tam, kde hrozí nebezpečí holomrazů. Vřesoviště může být součástí skalky nebo se umísťuje i samostatně.

Jak pěstovat vřes

Před výsadbou vřesovištních rostlin je nezbytné přidat do půdy větší množství rašeliny, případně i písku. Vřesovce i vřesy se vysazují na vzdálenost 30 cm a po výsadbě se důkladně zavlaží. Mladé rostliny je nezbytné hlavně v sušším období roku pravidelně zavlažovat.

Dostatek vody je důležitý i v zimním období, kdy za slunečných a současně mrazivých dnů mohou trpět nedostatkem vláhy. V zimě je pro rostliny škodlivější sucho než mráz.

Různobarevné kultivary vřesovištních rostlin umožňují vytvořit různé barevné kompozice. Vždy se osazuje větší plocha kultivary stejné barvy. Barevná směs, vznikající kombinací jednotlivých různě zbarvených rostlin působí chaoticky a na větší vzdálenost splývá do neurčité sivé barvy. Pro menší partie se volí malé kultivary.

Základní vřesovištní rostliny se s úspěchem doplňují i jinými druhy rostlin. Pěkně se vyjímají nepravidelně vysazené jalovce (juniperus), skalníky (cotoneaster), čilimníky (cytisus). Z ostatních rostlin vhodných na oživení vřesoviště je třeba připomenout okrasné trávy. K nápadně kvetoucím vyšším keřům patří rododendrony, nižší porosty vytvářejí různé odrůdy hebe či zimozelenu.

Když se vřesovištní rostliny dostatečně rozrostou a vytvoří souvislé porosty, působí jako pokryvné rostliny a zabraňují růstu plevele a nevyžadují ani pletí. Je potřeba dbát jen na to, aby vřesy a vřesovce neprorůstaly a neutlačovaly své sousedy, hlavně skalničky s nižším růstem. Starší rostliny vřesů se na jaře občas sestřihnou, čímž se zmladí a jsou potom kompaktnější. To je s občasným prosypáním porostů rašelinou jediná péče, kterou porosty vřesovištních rostlin vyžadují.

Uschlý vřes

Určitě se Vám stalo, že po koupi vřesů v podzimní sezóně se jara dožilo jen pár kusů nebo mnohé již neprojevovaly známky života s prvním oteplováním. Bohužel ano, stává se to. Rašelina, v níž jsou vysazeny, je sice pro ně vhodná ale na druhé straně je příliš suchá, nenasákavá a tudíž se během zimy s jistotou neprevlhčí dostatečně a neudrží vlhkost. Kořenový bal postupně vyschne. Toto je nejčastější příčina vysychání. Je třeba po koupi vřesy vybrat z původních květináčů, prsty udělat do kořenového balu díry a na půl dne je vložit do kbelíku s vodou, aby dobře nasákly. Pak si připravit vhodný substrát: směs rašeliny, písku a klasického substrátu, listovky a do ní vysadit vřesy a vřesovce. Můžete je tak pěstovat v nádobě nebo na záhoně. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, zejména po výsadbě, dokud se prokoření. Rovněž i v zimě, vždy když nemrzne. Na jaře se sestřihají odkvetlé květenství a přerostlé výhonky. Hnojit nemusíte. Stačí opravdu jednou za půl roku. Nevyžadují to. Vřesy pěstované na záhoně vyžadují řídký stín a chráněné stanoviště. Nevadí jim mráz ani kopy sněhu. Akorát otevřené stanovisko a holomrazy na takovém místě mohou mít fatální následky.

Věříme, že se Vám podaří vypěstovat vřesy dlouhodobě, bez nutnosti kupování nových a nových sazenic.

Pestrou výsadbu plnou barev docílíte i trvalkami z naší nabídky

V následujících řádcích si stručně shrneme vhodné podmínky, které jsou potřebné k pěstování vřesu.

Vřesy v zahradě

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- předem připravte záhon, vyhlubte jámy

- vřesy a vřesovce se vysazují hlouběji do půdy, jak byly zasazeny v nádobě

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- vysazujte do skupin, několik stejných barev a druhů

- doplňte doprovodnou zeleň: jehličnany (jalovce, kosodřevina), azalky, okrasné trávy, dřišťál, půdopokryvné růže

- dokud se porost zapojí, musíte zalévat, i v zimě v době bez mrazů

- prázdná místa vysypte kůrou, mechem, nasekaným listím

- základem bohatého kvetení a kompaktního růstu je řez

- řez se provádí vždy po odkvětu

Jak pěstovat vřes v květináči

- vyberte slunné vzdušné místo nebo polostín

- po zakoupení rostliny ihned přesaďte

- připravte si nádoby a koše

- vřesy a vřesovce se vysazují vždy hlouběji, než byly zasazeny 

- půda musí být kyselá, to znamená čistá rašelina, kterou můžete promíchat s pískem

- před samotnou výsadbou vřesy namočte do kbelíku s vodou, aby se kořenový bal dobře nasákl vodou

- na dně nádoby udělejte drenáž z kamínků, keramzitu nebo štěrku

- nádoba musí být dostatečně velká (spíše vyhovuje mělká a široká)

- nádoba musí mít otvor pro odtok přebytečné vody

- vysazujte vřesy do skupin, několik stejných barev a druhů nebo zkombinujte s jinými podzimními trvalkami

- rostliny se zalévají po mírném proschnutí substrátu

- substrát však nesmí trvale proschnout

- zalévat je nutné i během zimy, kdy nemrzne

- rostlina po zimě spíše vyschla z nedostatečné vláhy jako vymrzla

TIP: Přečtěte si také článek o tom jaké trvalky vysadit do skalky.

Určitě jste o nich už něco slyšeli. Jsou opravdu prospěšné a mnozí, kteří si v nich už vyzkoušeli pěstování cibulovin, si je pochvalují. Není to jen marketingový tah. Košíčky na cibuloviny mají několik výhod. Kromě příznivé ceny jsou lehké a dobře se s nimi pracuje. Do jednoho koše můžete vysadit více kusů cibulek i různých druhů.

Vysazují se do stejné hloubky, jako byste vysadili samotné cibule. Cibule tulipánů a narcisů a jiných jarních květin jsou tak ochráněny před hlodavci. Myši, rejsci i krtek si rádi pochutnávají i na takových cibulovinách, které pro ně nejsou jedovaté. Takto budou částečně ochráněny.

Sázení cibulovin do košíčků

Díky výsadbě do košíku je můžete najít na záhoně během celého roku, i když nebudou mít listy. Cibule se tak nezatahují do hloubky a vždy zůstanou na svém místě. Prostě se tam budou dále rozmnožovat dceřinými cibulemi. Nebude se jim však dařit, bude-li půda neprovzdušná a příliš vlhká zejména v zimním období, kdy jim hrozí stejné uhnití cibulek, jakož i při výsadbě do volné půdy.

Jarní cibuloviny z aktuální nabídky můžete vysadit do košíků na cibuloviny

Pokud se rozhodnete je vykopat a přemístit na jiné místo, bude se Vám s nimi lépe manipulovat. Jednoduše vyhloubíte novou jámu a přesadíte cibule i s košíkem na jiné, nové místo. Vždy však v období vhodném na výsadbu.

Pokud toužíte po kompaktních výsadbách jednoho druhu, vysaďte do koše minimálně 5 kusů cibulí.

Pokud chcete různorodé výsadby, po obvodu vysaďte drobné cibuloviny a do středu alespoň 3 větší cibulky (narcisy nebo tulipány).

Košíčky na sázení cibulovin jsou vhodné na všechny velikosti cibulek. I na lilie, fritilárie – řebčíky a letní cibuloviny jako jsou tigrídie, montbrécie a gladioly. Na konci podzimu stačí košík vybrat z půdy, vyčistit jej a uskladnit spolu s cibulemi ve sklepě, do období vhodného na výsadby.

TIP: Zpestřete si trávnik v zahradě pomocí cibulovin, poradíme vám jak na to.

Zahrada je prostor plný různých rostlin a dřevin, které vytvářejí celkovou kompozici a dojem. Není jedno, kam je umístíte, jak budou růst a o jaké druhy půjde. Před jejich výsadbou si důkladně nastudujte jejich pěstitelské nároky, potřeby a také termíny kvetení či jiné speciální vlastnosti, se kterými umí zahradu v kterémkoliv ročním období rozzářit, zpestřit nebo ohromit svým habitem a celkovým dojmem.

Sousedské či skupinové výsadby, které souvisejí s hlavními kosterními výsadbami, musí spolu ladit a dokonale korespondovat s okolní zástavbou a celkovým okolím. Podmínky na pěstování jsou různé a dané podle stanoviště, světelných poměrů, půdy, vlhkosti, a proto i výběr druhů musí být různorodý a přizpůsoben podmínkám. Poradíme vám, které rostliny a dřeviny jsou vhodné do různých podmínek.

Okrasné zahradní rostliny

Okrasné rostliny a dřeviny do zahrady na slunce

Vhodné jsou například tyto rostliny: katalpa (Catalpa), muchovník (Amelanchier), dřišťál (Berberis), levandule (Lavandula), šanta (Nepeta), šalvěj (Salvia), liliochvostec (Eremurus), krásnoočko (Coreopsis), flox (Phlox ), mateřídouška (Thymus), letničky, okrasné jabloně (Malus), bříza (Betula), mochna (Potentilla), různé cibuloviny, jehličnany, skalničky a okrasné trávy.

Toto je jen malá část dřevin, které jsou vhodné pro celodenní přímé slunce. Nezapomeňte doplnit štěrk, kameny a slunná zahrada může být na světě.

Inspirujte se i dalšími rostlinami na slunce.

Co zasadit do okrasné zahrady ve stínu

Naopak do stínu jsou vhodné úplně jiné rostliny. Umí však také dotvořit romantický prostor zejména díky dekorativním listům a některé i květem.

Vhodné rostliny a dřeviny do stínu: javor dlanitolistý (Acer palmatum), hortenzie (Hydrangea), břečťan (Hedera), aukuba (Aucuba), azalky (Azalea), zimostráz (Buxus), buk (Fagus), zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), dlužicha (Heuchera), orlíček (Aquilegia) a mnohé jiné.

Zde najdete přehled dalších rostlin do stínu.

Pokud si nejste jisti, nechte si poradit od odborníků. I v našem obchodě najdete dostatek vhodných rostlin do specifikovaných podmínek.

Vyberte si z trvalek do stínu, dále z okrasných keřů do stínu nebo z keřů na slunce

Jen tehdy bude zahrada růst do krásy, když bude osázena vhodnými rostlinami. Nevhodně vysazené druhy na nesprávném místě chřadnou, trpí a časem uschnou nebo odhnijí.

Růže patří mezi stále oblíbené a obdivované rostliny a často je vídáme i v zahradách. Mají široké uplatnění, různé barvy, výšky, použití a navíc příjemně voní.

Vyznáte se ovšem v nich? Pro pěstitele, případně nakupujícího je důležité vědět, jaký druh růže kupuje, aby mohl následně aplikovat i péči o ni a nestalo se, že by popínavou růži pravidelně na jaře hluboko seřezával.

Růže se rozdělují na:

Záhonové růže

tam patří polyantky, floribundky, které jsou charakteristické bohatým kvetením, nevýraznou vůní a výškou kolem70 cm a tvoří vzpřímený keř. Květy vyrůstají v bohatých soukvětích, jsou různých barev a používají se do skupinových výsadeb nebo samostatných výsadeb specializovaných na výsadbu růží.

Velkokvěté růže

často označované také jako čajohybridy, jsou nejoblíbenější. Obyčejně nádherně voní. Květy jsou pevné, plné na dlouhých a zdravých stoncích. Stonky jsou obyčejně zakončeny jedním květním pukem. Málokdy se stává, že jsou vícekvěté.Používají se na řez, a proto je nejčastěji vídáme i v květinářstvích. Dlouho vydrží i ve váze.

Oblíbené čajohybridy najdete také v našem eshopu

Náš tip: každodenně vyměňujte vodu a seřízněte část stonku. Ještě déle vydrží, pokud do vody dáte polovinu Paralenu. Pokud je dostanete značně uvadlé, ponořte celou kytici nebo růže do vany s vodou. Určitě se proberou k životu.

Dorůstají do výšky i 1-2 m, ale na péči a pěstování jsou náročnější než záhonové růže. Také na výběr stanoviště. Mohou být i pěstované na kmínku.

Keřovité růže - vysoké

jsou mimořádně mohutně rostoucí odrůdy dorůstající i do 2 m a více. Obyčejně kvetou vícekrát do roka. Jsou však i druhy, které kvetou jen jednou. Mají různé květiny. Plné i prázdné, nostalgické i elegantní.

Používají se na živé ploty a stěny i na solitérní pěstování. Dokonce některým se daří stejně dobře jako popínavým růžím, díky mohutným výhonů, které je třeba ke konstrukci vyvazovat.

Květy příjemně až sladce voní, lákají motýly a včely, na podzim se někdy objevují i červené šípky. Mnohé připomínají divoce rostoucí růže.

Keřovité růže - nízké

jsou vlastně pokryvné růže. Tento termín se objevuje ve starší literatuře. Nejde však o půdopokryvné růže, které pokrývají zem a plazí se. Jde o druhy, které dokážou překrýt nevhodná místa díky hustým a vhodným výhonkem. Pokud jsou vysázeny hustě vedle sebe, umí vyplnit záhon, nepěknou plochu a dokážou i zabraňovat růstu plevelům.

Používají se ve velkých zahradách i v parcích. Květy jsou obyčejně mnohočetné, jednoduché i plné, vonící, různých barev.

Popínavé růže

jsou opravdu rozmanitou skupinou nejen kvůli použití ale i kvůli vzhledu. Jsou to růže s velkými květy nebo naopak s drobnými zmnožení květy.

Všechny popínavé růže z naší nabídky jsou přehledně seřazeny ve své kategorii

V odborné terminologii jde v prvním případě o „climbery“ - pevné velké květy na pevných výhonech, které je třeba ke konstrukci vyvazovat. Obyčejně kvetou vícekrát za rok. Vhodné na altánky a ozelenění stěn.

Nebo jde o „ramblery“ - drobné, malé květy v bohatých soukvětích, s měkkými a ohebnými stonky a výhonky, které kvetou jednou za rok a jsou vhodné na oblouky a pergoly.

Staré zahradní růže

tvoří samostatnou skupinu. Je jich už velmi málo a jsou vzácné. Patří tam všechny kultivary před vyšlechtěným prvních velkokvětých růží. Mají křovitý vzhled a kvetou jen jednou v roce. Známé jsou růže galská, stolistá, bílá a damascénska. Mají nádherné plné květy většinou růžové barvy a jejich odstínů s nádhernými vůněmi.

Mini růže

jsou drobné a nízké růže s drobnými kvítky, nejčastěji prodávané v obchodních řetězcích v nádobách a také jsou vhodné pro pěstování ve skalkách. Dorůstají jen do výšky30 cm. Výborně se jim daří jako lemovacímu prvku v zahradě i v nádobách na terase a balkoně.

Nebo si jednoduše prohlédněte všechny dostupné růže z naší nabídky

Jak bylo zmíněno již na začátku, každá odrůda potřebuje specifickou péči, která se samozřejmě liší i podle ročního období. V tomto článku najdete přehled péče o růže během celého roku.

Růže se mohou v zahradě pěstovat samostatně jako solitérní rostliny v trávníku, popínavé druhy na pergole nebo jiné vhodné konstrukci,trelážích nebo jako stromečková forma v předzahrádce. Možností je mnoho.

Trvalkový záhon s růžemi

Vynikají však i v kombinovaných záhonech s okrasnými travinami a jinými dlouhokvetoucími trvalkami, kdy umí toto období prodloužit až do mrazů, dokonce i do prvního napadeného sněhu.

Doplňte záhon růži trvalkami nebo okrasnými trávami

Trvalky vhodné k růžím

Růže jsou vhodné na slunce i do polostínu, a proto jsou jejich půdní podmínky podobné těm na pěstování trvalek. Výborně vyniknou vysoké trvalky a keřovité růže v pozadí, např. se stračkou, rudbekiemi, echinaceou, diviznou. Nižší druhy vyniknou s kontryhelem, šaterem, žebříčky, kosatci.

Také vyniknou v jednobarevných nebo v dvoubarevných kombinacích.

Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které spolu s růžemi vytvoří dokonalou dvojici. Trávy elegantně dodají lehkost a jemnou krásu. Ačkoli trávy nekvetou barevnými a ohromnými soukvětími, jsou velmi důležité pro kompozice a zejména podzimní efekt. Stříhají se až v jarním období stejně jako většina růží.

Krásně vynikne záhon růží s levandulí

Vytvořte si zajímavé záhony, na kterých kromě klasických trvalek budou dominovat nostalgické a nádherně voňavé růže. Najdete je v různých barvách a každá je výjimečná něčím jiným.

Popínavé růže patří do zahrad s romantickým podtónem, ale i do venkovských a moderních zahrad, kde dominuje pergola nebo oblouk.

Kritériem bývá většinou vzhled, množství květů a vůně. Růže jsou stvořené pro oblouky a pergoly. Pokud je vysadíte vhodně, splní účel i požadavek. Je třeba si však uvědomit, že množství květů a vůně kromě nás láká i včelstvo a jiný hmyz, což může být ve větším množství  i nepříjemné. Stejně to platí i o výsadbě vistárie (Wisteria) a zimolezu (Lonicera).

Růže jsou v dospělosti dřevité keře, proto je třeba adekvátně zvolit i pevnost opory, po které se budou pnout. Vhodné jsou kovové oblouky, dřevěné trámy a kombinované cihlově dřevěné konstrukce. Výhony pravidelně privazujte a ohýbejte. Odstraňujte i nevhodně rostoucí výhony. Růže poměrně dlouho i opakovaně kvetou od léta do podzimu, v závislosti na druhu a kultivaru.

Zkombinujte popínavé růže s vhodnými popínavkami z naší aktuální nabídky

Jiné vhodné rostliny na popínání jsou: aktinidie (Actinidia), plamének (Clematis), zimolez (Lonicera), trubač (Campsis), jasmín (Jasminum), přísavník (Parthenocissus), akebie (Akebia), klanopraška(Schisandra).

TIP: Více informací k péči o růže najdete také v našem dalším článku.

Často se setkáváme s faktem, že v zahradě chybí trvalkové záhony. Většinou vsadí lidé kvůli pracovní vytíženosti na jehličnaté dřeviny a trávník. Neuvědomují si, že se ochuzují o množství květů, vůni i nádherné motýly.

Trvalkový záhon

Založení trvalkového záhonu není složité a navíc je to výsadba na dlouhá léta, kdy už nemusíte zvlášť zasahovat do výsadby. Po několika letech je nutné trvalkové trsy rozdělit, zmladit a samozřejmě vyžadují klasickou péči jako hnojení, zalévání, stříhání.

Ideální trvalkový záhon je takový, který je barevný, kvete během celého roku, nevznikají na záhoně prázdná místa a je variabilní výškou. Pro jarní kvetení vyžaduje výsadbu cibulovin v podzimním období, pro podzimní kvetení vyžaduje rostliny kvetoucí od konce léta až do mrazů. Nejvíce rozkvetlé je léto. V tomto období kvete nejvíce trvalek. Ne všechny jsou však vhodné do každého prostředí.

Na začátku je velmi důležité vybrat správné rostliny. Také je třeba si všímat i jiných faktorů, než je druh půdy, návětrné, závětrné strany, vláhy, existence původních druhů, které chcete ponechat, velikost plochy.

Plochu je třeba pečlivě připravit, odplevelit, případně doplnit kvalitním substrátem, pískem. Pokud máte na pozemku travnatý porost, musíte ho v místě plánovaného záhonu zlikvidovat.  Buď ho vyberte rýčem i s kořeny, nebo opatrně odřízněte drn a pěkně vypěstovaný trávník v rolích umístěte na předem připravené podloží, kde chcete mít trávník.

Rostliny volte zdravé, silné, s dostatečným kořenovým balem. Podle velikosti rostlin v dospělosti zvolte místo na výsadbu, do pozadí, solitér nebo jako podrost, do popředí, na lemy. Bohužel, někdy se budete muset zříci rostlin, které se Vám líbí, pokud jim nevyhovuje stanoviště nebo půdní podmínky. Můžete je zkusit pěstovat v nádobách a přenosných mísách na terase, balkoně.

Pokud máte v zahradě stín, nepěstujte levanduli (Lavandula) a jiné trvalky, které milují slunce a sucho.

Trvalkový záhon - výběr trvalek do stínu

Naopak na velmi slunných místech, nepěstujte rostliny, které mají rádi stín, například kapradiny, srdcovka (Dicentra), funkie (Hosta), pomněnky (Myosotis).

Trvalkový záhon, trvalky na slunce - sázíme například levanduli nebo třapatku

Dbejte na to, že vzrostlé druhy nebo rozpínavé do šířky vyžadují svůj prostor a už po několika sezónách nabudou na svém objemu. Ostatní rostliny by mohly být vytlačeny a udušeny, případně se jim nebude dařit v těsné blízkosti silnějšího druhu. Každý rostlinný druh bojuje o živiny a vodu. Vyšší druhy umísťujte dozadu, středně vysoké do středu a nízké do popředí, jako lemy nebo podrost.

Trvalky jsou různých velikostí a proto si při koupi všímejte i jejich výšky a šířky v dospělosti. V budoucnosti se vyhnete přesazení a výměně rostlin z pozadí do popředí a naopak.

Záhon s trvalkami

Mezi nejkrásnější trvalky patří třapatka (Echinacea) v bílé, růžové, červené i žluté barvě, rudbekie (Rudbeckia), krásnoočká (Coreopsis), levandule (Lavandula) v klasické fialové, bílé i růžové barvě, ježibaby (Echinops), vysoké rozchodníky (Sedum) a astry (Aster). Doplňte okrasné trávy jako vousatec (Pennisetum), ozdobnice (Miscanthus) a nádhernou kortaderii (Cortaderia).

Trvalkový záhon nemusí být striktně trvalkový. Pokud je záhon dlouhý, zvolte více dominujících rostlin, které mohou mít převislou formu, nebo mohou být zajímavé barvou, květem, vzhledem.

Dodržujte také rozestupy, aby jednotlivé druhy mohly v budoucnu růst. Nezaplňujte prostor jen proto, že nyní jsou rostliny malé. Ony narostou.

Pokud vysadíte do záhonu jehličnany a okrasné trávy budete mít efekt i na podzim a během zimy. Záhony by neměly v zimním období zůstat prázdné. Hodně rostlin se na podzim zatahuje, odumírá, vysychá a znovu se objeví až s jarní teplotou.

Přejeme vám mnoho úspěchů a skvělých nápadů při tvorbě nejen trvalkových záhonů.

TIP: Toužíte po tom aby váš záhon zůstal dlouho rozkvetlé? Přečtěte si článek o dlouho kvetoucích trvalkách.