+420 730 235 493

října 2023

Cuketa pěstování - co dělat pro bohatou úrodu

Autor: Hana Smětáková 31. října 2023 Žádné komentáře

Cukety zvládne hravě pěstovat i naprostý začátečník. Jedná se o oblíbenou a vyhledávanou plodovou zeleninu, kterou můžete v zahradě sklízet prakticky po celé léto až do podzimu. Jaké druhy cukety existují a jak na úspěšné pěstování?

Pečená cuketa na tácku nakrájená na kolečka

Druhy cuket

Cuketa je vzdálenou příbuznou klasické dýně. Původem pochází ze Střední Ameriky, odkud během 15. století doputovala i k nám do Evropy. Tehdy se ale jednalo o jiný druh, konkrétně o tykev obecnou. Její podlouhlý zelený kultivar podobný okurce byl přitom vyšlechtěn v Itálii. Její název je odvozen od italského „zucca“, což v překladu znamená dýně.

Jednotlivých odrůd cukety existuje mnoho, díky čemuž pěstitelé rozhodně mají z čeho vybírat. Zmínit můžeme například odrůdu Striato d’Italia, která zaujme svými jemnými zelenými proužky na tmavě zelených plodech. Skvěle se jí přitom daří i v chladnějším podnebí.

Popularitě se těší také cuketa netradičního kulatého tvaru Tondo di Piacenza s drobnými plody. Ty se pyšní tmavě zelenou barvou a zároveň jsou pokryty drobnými světlými flíčky. Celá cuketa je poté zdobena tmavým žebrováním.

Cuketa Golden Rush na první pohled zaujme svým výrazným zlatavým vzhledem a plnou chutí. Odrůda Bianca di Trieste nabídne vzhled se sametově zeleným nádechem a lehkým světlým žíháním. Plody mohou být poměrně dlouhé a mají válcovitý tvar. Zmínit můžeme také francouzskou odrůdu keříčkové cukety s označením Verte des Maraîchers, které se někdy kvůli tvaru plodů přezdívá cuketa velryba.


Pořiďte si semínka cuket a pusťte se do výsadby. U nás můžete vybírat hned z několika populárních druhů


Pěstování cuket

Jak jsme již zmínili, pěstování cuket je skutečně jednoduché. Nejlepším obdobím pro výsadbu cuket do zahrady je zhruba druhá polovina května. Každopádně by již v tomto čase neměly panovat přízemní mrazíky. Pokud se teplota půdy pohybuje kolem alespoň 16 °C, lze výsev provést přímo do zeminy. Případně si můžete cukety předpěstovat.Květ cukety a různé barevné druhy cuket

Aby se cuketám dařilo, doporučujeme použít dostatečně propustnou, humózní a výživnou půdu. Stejně jako u dýní je výsadba cukety možná také na hromadě kompostu. V každém případě však rostlině zajistěte slunné stanoviště. Za suchého počasí ji zalévejte odstátou (ideálně dešťovou) vodou. Pro hnojení můžete používat rostlinné výluhy bohaté na draslík nebo organická hnojiva.

Předpěstování cuket

V případě pěstování cukety ze semínek se často přistupuje k jejich předpěstování, a to za oknem, ve skleníku nebo pařeništi. Potřebovat k tomu budete nádoby o průměru alespoň 10 cm. Pamatujte na to, že kořínky cukety potřebují dostatečné množství prostoru. Do volné půdy je můžete přemístit v momentě, kdy již nehrozí poslední mrazíky.

Pěstování cukety v květináči

Láká vás pěstování cuket v nádobách? Pak věřte, že to není nemožné a vy můžete svou úrodu sklízet třeba i na balkóně. Při výsevu cuket do nádoby nezapomeňte půdu důkladně zvlhčit. Semena umístěte zhruba 2,5 cm hluboko.

Rostlině se obecně bude dařit v případě, že jí dopřejete dostatek slunce. Vhodné jsou proto zejména balkony a terasy umístěné na jižní nebo západní straně domu. Pamatujte také na důkladnou zálivku, pozor si ale dejte na přemokření půdy. Abyste tomu předešli, můžete na dno umístit například vrstvu štěrku, perlitu či keramzitu.

Vertikální pěstování cuket

Jelikož jsou cukety popínavé rostliny, lze přistoupit k jejich vertikálnímu pěstování. Tímto způsobem zároveň minimalizujete riziko vzniku plísní, jelikož listy budou lépe schnout a nebudou na sobě přilepené. Díky vertikální poloze budou také lépe zavlažené.

K tomuto způsobu pěstování můžete využít například obyčejnou dřevěnou paletu, sloupky a provázek nebo drát. Paletu umístěte šikmo tak, aby se zemí a sloupky vytvořila pravoúhlý trojúhelníku. Přitom paleta bude přeponou tohoto trojúhelníku. Sloupky zakopejte do země a pomocí drátu či provázku na ně přivažte paletu. Následně můžete cuketu zasadit do půdy či truhlíku.

Zaštipování cuket

Zaštipování cuket je třeba provádět v případě, že nemáte pro pěstování dostatek prostoru a stonky obtáčíte kolem tyček nebo laťkové mříže (a tedy upřednostňujete směr pěstování cuket na vysoko). Vrcholové výhonky se přitom zaštipují v momentě, kdy cukety začnou oporu přerůstat.

Kdy sklízet cukety

Cukety je vhodné sklízet v okamžiku, kdy dorostou délky ideálně od 7 do 15 cm (maximálně 20 cm). Obecně platí, že menší plody jsou chutnější a křehčí. Při sklízení cukety pamatujte na to, že lodyhy i listy rostliny mohou být posety ostny či tuhými chlupy. Vzhledem k tomu si raději vezměte na pomoc rukavice.

Jakmile venkovní teplota klesne pod 4 °C, plody cukety již ztrácejí na kvalitě a mohou mít poškozenou slupku. Vzhledem k tomu je třeba poslední plody sklidit včas. 

TIP: Cukety se hojně využívají například v italské kuchyni, kde doplňují mnohé pokrmy z rajčat. Přečtěte si, jak na pěstování oblíbených rajčat a buďte připraveni na nadcházející sezónu.

Třešeň pěstování - vše potřebné pro bohatou úrodu

Autor: Hana Smětáková 24. října 2023 Žádné komentáře

Kdo by nemiloval třešně. Toto ovoce se právem řadí k symbolům toho pravého českého léta. Ať už si na nich s radostí pochutnáte jen tak, nebo se je rozhodnete přidat do oblíbené bublaniny, jistě neuděláte chybu. Jak na pěstování třešní, abyste si mohli užít opravdu bohatou úrodu přímo na vaší zahradě?

Miska plná zralých červených třešní

Druhy třešní

Třešeň patří do čeledi Rosaceae - růžovitých. Existuje přitom nepřeberné množství kultivarů třešní, které lze pěstovat v zahradě. Obecně se třešně rozdělují na takzvané chrupky a srdcovky. Chrupky jsou křupavější a nakyslejší, kdežto srdcovky jsou charakteristické spíše svou šťavnatostí a sladší chutí.

Důležitý je také správný výběr podnože. Do menší zahrady vybírejte samospašné druhy a nízké podnože. Pro velké zahrady můžete zvolit podnož z třešně ptačí. Třešně jsou většinou cizosprašné. Pro bohatou úrodu je tedy třeba vysadit dva stromy a zvolit vhodného opylovače pro daný kultivar. Zjistěte více o tom, jaké volit podnože pro třešně v našem článku. 

Chrupky

Mezi odrůdy ze skupiny chrupek lze zařadit například třešeň Napoleonovu, která je vhodná spíše pro chráněné polohy. Vyžaduje půdu bohatou na živiny, poté se vám odvděčí svými velkými a atraktivními plody.

Do vyšších a chladnějších poloh je vhodná například třešeň Hedelfingenská, která patří obecně mezi otužilejší třešně. Její plody jsou tmavě hnědočervené.

Třešeň Burlat nemá zvláštní nároky na půdu, nicméně vyžaduje teplé a slunné stanoviště dobře chráněné před větrem. Mezi velké výhody této třešně lze zařadit fakt, že její plody nemají tendenci vlivem deště praskat.

Třešeň Van nabídne velkou výnosnost, přičemž se skvěle hodí do různých oblastí a půd. Je také odolná vůči mrazu.

Třešeň Sam můžete zasadit na prakticky všechna stanoviště. Je však trochu citlivější na mráz a občas může praskat.

Srdcovky

Mezi populární odrůdy z kategorie srdovek můžeme zařadit třešeň Karešovu, které se bude dařit zejména na teplých stanovištích. Vyžaduje dostatek vláhy, nicméně nemá tendenci trpět červivostí či vrtulí třešňovou.

Třešeň Kaštánka je skvělou volbou pro přímou konzumaci. Půdu lze volit středně těžkou, přičemž tento ovocný strom odolává mrazu. Plody nemají tendenci příliš praskat.

Třešeň Rivan se řadí k nejranějším srdcovkám. Z hlediska půdy vyžaduje středně těžkou variantu, vsadit můžete na chladnější polohu. Plody jen málo praskají a tato třešeň je také velmi odolná vůči mrazu.

Vhodní opylovači třešní

Přehled druhů třešní a jejich vhodných opylovačů

Višně jsou samosprašné.


U nás najdete lahodné odrůdy třešní a višní, které jsou připraveny pro pěstování ve vaší zahradě. Pořiďte si vybavení a pusťte se do práce


Jak zasadit třešeň

Třešeň má ráda teplou hlubokou půdu s dostatkem vápníku. V době kvetení je citlivá na mrazíky a stejně tak jí nedělají dobře ani velké mrazy v zimních měsících. Rovněž se jí příliš nedaří v přemokřené půdě.

Před samotnou výsadbou třešně do zahrady je třeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (alespoň na dvě hodiny). Pamatujte na to, že většina mladých stromků potřebuje v rané fázi oporu, použít můžete kůl. Půdu nezapomeňte důkladně zalít. Po vsáknutí vody lze ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. A kdy sázet třešeň? Buď na jaře, nebo na podzim. V chladných oblastech a na severu doporučujeme výsadbu prostokořenných stromů na jaře.

Jak hluboko zasadit třešeň

Pro výsadbu třešně samozřejmě bude potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být přiměřená k velikosti kořenů, které strom má. Obecně můžeme říct, že by jáma měla být zhruba 40 cm hluboká a 70 cm široká.

Jak vypěstovat třešeň z pecky

Pokud si chcete vypěstovat třešeň z pecky, postupujte následovně. Jakmile třešeň zkonzumujete, pecku důkladně očistěte. Následně ji nechte na suchém a teplém místě vyschnout. Vyhněte se ale tomu, abyste ji umístili na přímé sluneční světlo. Květy třešně a její plody

Vysušenou pecku zabalte do mírně vlhkého papírového ubrousku. Následně ji vložte do igelitového sáčku nebo skleněné nádoby. Výsledek umístěte do sklepa nebo chladničky zhruba na 3 měsíce. Pravidelně ale kontrolujte, zda nedochází ke klíčení. Pokud nějaké klíčky objevíte, odstraňte je.

Po třech měsících pecku vezměte a vložte ji do misky či mělkého květináče. Semínko nedávejte příliš hluboko a co se týče půdy, volte spíše písčitou směs. Takto zasazenou pecku můžete umístit na okenní parapet, nebo do skleníku. Pamatujte na to, aby na ni po celý den svítilo sluníčko a aby měla dostatek tepla. Dejte si také pozor na to, aby půda nevyschla.

Zhruba po dvou týdnech byste měli zaznamenat vznik sazenice. Jakmile povyroste a bude mít dvě řady listů, můžete ji přesadit do většího květináče. K přesazení na zahradu však přistupte až po roce na jaře. Takto vypěstovanou třešeň umístěte na plné slunce.

Kdy stříhat třešeň

Ke střihu třešně je nejlepší přistupovat v době vegetace. To znamená buď později na jaře, od začátku doby kvetení do doby odkvětu, nebo během sklizně plodů či těsně po ní. Právě v době vegetace je totiž strom nejvitálnější a tyto zásahy dokáže lépe a rychleji zacelit než během klidového období.

Řez třešně

K prvnímu řezu třešně zpravidla dochází hned po výsadbě a zasazení stromu. Jedná se o takzvaný výchovný řez, který určuje, jak bude strom vypadat. Následuje řez udržovací, jehož cílem je podpořit kondici stromu. Měl by odpovídat přirozenému stavu a růstu daného druhu.

Kdy prořezávat třešeň

Během prořezávání třešně strom zbavujeme poškozených, slábnoucích či umírajících větví. Zároveň lze odstranit nemocné či hmyzem napadené části stromu. Tento řez je vhodné provádět během vegetačního období.

Jarní řez třešně

Pokud se chcete pustit do jarního řezu třešně, provádějte jej nejdříve v plném květu. V rámci tohoto kroku můžete formovat tvar koruny, aby se do ní dostalo co nejvíce slunce. Zároveň můžete tímto způsobem podpořit, aby se větve svou vlastní vahou neohýbaly směrem dolů.

Oproti tomu během léta můžete odstraňovat nové přírůstky, které rostou přímo vzhůru či do stran, a které křižují ostatní větve. Při letním řezu třešně lze také odstranit všechny nepotřebné letorosty.

Pěstování višně je prakticky totožné

Pěstování višně je v mnohém podobné jako v případě třešně. Přece jen se jedná o velmi příbuzné ovocné stromy. Jen višeň v porovnání s třešní není tak náročná na podmínky prostředí. Stejně jako třešeň ale nemá ráda studené a uzavřené polohy. Způsob provádění řezu je u třešní a višní totožný. Neliší se ani způsob pěstování z pecky a následného sázení do půdy.

TIP: Co takhle si kromě třešně do zahrady zasadit fíkovník? Tuto sladkou pochoutku je snadné si zamilovat. Přečtěte si vše o pěstování fíkovníku.

Křen pěstování - pálivá delikatesa z vlastní zahrady

Autor: Hana Smětáková 16. října 2023 Žádné komentáře

Štiplavá surovina s charakteristickou chutí, která nachází široké uplatnění nejen v české kuchyni. Přesně takový je křen, jehož pěstování hravě zvládnou i začátečníci. Dařit se mu bude nejen v zahradním záhonu, ale i v květináči nebo třeba PVC trubce. Zjistěte, jak jej zasadit a kdy nastává čas na jeho sklizeň.

Křen vysazený v zahradě

Pěstování křenu

Křen se řadí mezi nenáročné rostliny pro pěstování. Pěstuje se zejména jako jedinečná pochoutka, která nachází hojné využití v kuchyni. Mnohdy se křenu přezdívá také jako český ženšen a bývá využíván například při kašli doprovázeném zahleněním. Celkově také přispívá k posílení organismu a využívá se proto při chřipce či nachlazení.

Křen patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi brukvovitých. Pyšní se mohutným dužnatým kořenem s válcovitým tvarem, z jehož hlavy vyrůstá několik lodyh. Rostlina křenu disponuje dlouhými řapíkatými listy, které mohou dorůstat až do délky 50 cm a šířky 20 cm. Zralé kořeny křenu mohou být dlouhé až 40 cm a široké 6 cm. Jejich hmotnost může dosahovat až 500 gramů.

Sázení křenu

Křen lze pěstovat dvěma způsoby - jednoletým a víceletým. Při jednoletém pěstování by kořeny vhodné k sázení měly být asi 1 cm silné. Ty si připravíme již na podzim a označíme si jejich horní konec. Na zimu je můžeme uložit do sklepa. S příchodem jara je třeba odtrhnout tenké kořínky a nařezat asi 20 cm dlouhé řízky. Tyto řízky se následně sázejí mírně šikmo do zeminy do hloubky zhruba 15 cm. Označený vrchol by měl směřovat k povrchu půdy. Zhruba na konci června je třeba kořeny odhrnout a odstranit z nich tenké kořínky ve střední části. Poté je opět přihrneme.Kořen křenu vesnického a pohled na listy rostliny

Pokud se rozhodnete pro víceleté pěstování křenu, opět budete potřebovat kořenové řízky. Tentokrát by však měly být silné zhruba 2 cm a dlouhé 10 cm bez vegetačního vrcholu. Tyto řízky sázíme do půdy na podzim nebo brzdy na jaře, a to do hloubky zhruba 15 cm. Jakmile se objeví výhony, zeminu odhrneme až k řízku a odkopneme téměř všechny výhony (necháme pouze dva). Rovněž je třeba odstranit postranní kořínky. Zeminu zpět přihrneme a celý postup dále zopakujeme v létě.


Zasaďte si křen selský do své zahrady. Je nenáročný a s jeho pěstováním si poradí prakticky každý

 

Pěstování křenu na zahradě

Výsadba křenu do záhonu na zahradě patří pravděpodobně mezi nejpopulárnější způsoby pěstování této rostliny. Křenu se nejlépe daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Z hlediska půdy volte vlhkou a bohatou. Ideální je půdu také prohnojit vyzrálým kvalitním kompostem. Pamatujte na to, abyste rostlině dopřáli dostatek místa, jelikož její kořenový systém může být opravdu bohatě rozvětvený.

Pěstování křenu v nádobě

Méně častým způsobem pěstování křenu je použití nádoby. Není to nemožné, jen je nutné pamatovat na to, že ve velké nádobě se mu bude přirozeně dařit lépe než ve stísněném prostoru. Pokud jej vysadíte do menšího květináče, riskujete, že jednotlivé kořeny nedosáhnou takové velikosti. Výhodou tohoto řešení je nicméně fakt, že svou zahradu ochraníte před „křenovou invazí“. Z hlediska velikosti volte květináč s výškou alespoň 40 cm a průměrem 40 až 60 cm.

Pěstování křenu v trubce

Originální způsob, který u pěstitelů nachází své příznivce. V tomto případě se používají obyčejné PVC trubky zapuštěné v půdě. Výhodou řešení je fakt, že můžete dosáhnout úrody skutečně gigantických kořenů. Rostlina totiž v takovém případě nemá jak vypouštět boční výhony.

Kdy se sklízí křen

Křen se sklízí co nejpozději na podzim v momentě, kdy rostlině zhnědnou listy a živiny se stahují do kořenů. Silné velké kořeny můžete využít pro konzumaci, menší kořeny si můžete ponechat pro opětovnou jarní výsadbu (v případě, že se rozhodnete pro jednoleté pěstování). K uskladnění plodin lze využít bednu s pískem, kterou umístíte do sklepa. Při uložení v lednici má křen tendenci rychle vyschnout a ztratit aroma.

Jak pěstovat wasabi

Zejména v asijské kuchyni nachází uplatnění wasabi, kterému se jinak říká také japonský křen. Oddenek se využívá do typických japonských pokrmů, jako je sushi, sashimi či nudle.

Pokud se rozhodnete pro pěstování wasabi na zahradě, vyberte této rostlině polostinné stanoviště v blízkosti vodních toků (například poblíž zahradního jezírka). Pamatujte na to, že wasabi nesnese mrazy. Na zimní měsíce je proto třeba rostlinu přestěhovat na jiné místo, přičemž okolní teplota by neměla přesáhnout 18 °C. Wasabi vyžaduje stálou zálivku, a to i v zimě. Na první sklizeň wasabi si budete muset dva roky počkat, dokud křen dostatečně nedoroste. Poté si ale užijete jeho jedinečnou štiplavou chuť.

TIP: K podzimnímu období neodmyslitelně patří nejen křen, ale i dýně. Zjistěte, jak na úspěšné pěstování dýně a vyberte si odrůdu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

Nevěstin závoj - pěstování zvládnou i začátečníci

Autor: Hana Smětáková 9. října 2023 Žádné komentáře

Šater (neboli také nevěstin závoj či latinsky Gypsophila) dostal své označení podle podobnosti jeho drobných květů s krajkou typického závoje nevěsty. Řadí se do čeledi hvozdíkovitých, jeho pěstování je poměrně snadné a vaši zahradu skvěle promění. Skvěle se bude vyjímat také ve váze.

Šater v bílé barvě

Šater latnatý

Mezi populární pěstované vytrvalé druhy se řadí šater latnatý (latinsky Gypsophila paniculata), který dorůstá výšky 60 až 100 cm. Na první pohled zaujme svými jednoduchými drobnými bílými květy. Tento šater roste má podobu košatého a bohatě rozvětveného trsu.

Šater latnatý se skvěle hodí do různých druhů zahrad. Pěstovat jej můžete jak volně, tak i v nádobách. Po rozkvětu je vhodný k řezu a následnému použití ve vázách, případně si jej můžete také usušit do rozmanitých sušených aranžmá.

Jak na pěstování šateru latnatého

Z hlediska substrátu volte hlubokou a vápenitou půdu. Za suchého léta pamatujte na pravidelnou zálivku. Šatery krásně kvetou zhruba od června do srpna. Aby se však rostlina příliš nevysilovala, je vhodné odkvetlé květy ostříhat. Stanoviště volte plně osluněné. Pamatujte také na to, abyste rostlinu nikdy nepřikrývali listím, raději použijte chvojí.

Pokud si chcete rostlinu vypěstovat ze semínek, můžete k jejich výsevu přistoupit v březnu až červnu. Použít lze buď výsevné truhlíky, nebo pařeniště s teplotou okolo 15 °C. Vzrostlé sazeničky můžete na stanoviště přemístit v červnu či červenci.

Nevěstin závoj pěstování v květináči

Gypsophila pěstování zvládá i v nádobách, díky čemuž skvěle vynikne například na balkonech či terasách. V zimě je ovšem třeba dávat pozor na přílišnou vlhkost v nádobě, která jí může škodit.Nevěstin závoj květ v bílé a růžové barvě

K čemu se nevěstin závoj používá

Větvičky šateru latnatého nachází uplatnění při tvorbě nejrůznějších aranžmá. Skvěle doplňují například kytice složené z růží. Větvičky je třeba odstřihnout dříve, než se květy rozvinou (v opačném případě by vám opadaly). Poté je můžete umístit do vázy s malým množstvím vody, kde budou pomalu zasychat a držet si tvar.


Netradiční trvalka gypsophila může zdobit i vaši zahradu. Vyberte si z naší nabídky kvalitních semínek nebo rostlin


Šater plazivý

Druhým oblíbeným druhem šateru je šater plazivý (Gypsophila repens). Narozdíl od šateru latnatého se jedná o nízkou kobercovou skalničku, která kvete drobnými růžovými květy. Dorůstá výšky pouhých 20 cm a roste tedy spíše při zemi. Jeho šířka se pohybuje mezi 30 až 50 cm. Ve volné přírodě můžete na šater plazivý narazit v severních a jižních vápencových Alpách, v Karpatech nebo třeba v pohoří severního Španělska.

Tento druh šateru nachází v zahradách uplatnění zejména ve skalkách nebo suchých zídkách. Skvěle také ozvláštní kaskádovité svahy, kde se pěkně rozprostírá a visí. Díky své velké přizpůsobivosti se přitom hodí i pro pěstitele začátečníky.

Jak na pěstování šateru plazivého

Pokud ve své zahradě zatoužíte právě po této rostlině, dopřejte jí ideálně slunečné stanoviště. Zpravidla ale dobře snáší také polostín. Z hlediska půdy preferuje hlinitopísčité půdy s obsahem vápníku. Substrát také může být mírně kyselý. Vyhovuje jí spíše sušší půda, se zálivkou to proto rozhodně nepřehánějte.

Pěstování šateru plazivého ze semínka probíhá prakticky stejně jako u šateru latnatého. Pamatujte na to, že do zídek či skalek se vysazuje vždy po jednom kusu. Rostlina totiž ke svému růstu potřebuje dostatek prostoru. 

TIP: Gypsophila se v zahradě skvěle kombinuje i s nejrůznějšími nízkými či vysokými trávami. Zjistěte více o tom, jaké okrasné trávy jsou dostupné v našem e-shopu.

Léčivé bylinky, poklady našich zahrad - část 3.

Autor: Hana Smětáková 2. října 2023 Žádné komentáře

Zasaďte si v zahradě bylinky, díky kterým ozvláštníte vaše pokrmy nebo si z nich třeba připravíte lahodné hřejivé čaje. V první části článku jsme se zaměřili na pěstování bazalky a meduňky. Ve druhém dílu jsme si pověděli více o pěstování tymiánu a máty. A v dnešní třetí části se budeme soustředit na další dvě populární bylinky, a to šalvěj a yzop.

Mix bylinek v nádobě

Šalvěj pěstování

Šalvěj nachází v kuchyni bohaté uplatnění. Používá se k dochucení masa, ryb, omáček nebo třeba paštik. Často také bývá součástí směsi bylinek při přípravě chutného bylinkového másla. Šalvějový čaj se často pije při trávicích potížích, nadýmání nebo pálení žáhy. Odvar ze šalvěje se také používá jako kloktadlo a poslouží i při přípravě obkladů.

Samotné pěstování šalvěje je poměrně nenáročné. Této bylince vyhovuje slunečné, teplé a před větrem chráněné stanoviště. Stejně jako levandule nemá ráda přemokření. Z hlediska půdy volte ideálně hlinitopísčitou či vápenitou půdu. V zahradě ji můžete pěstovat společně s košťálovinami, které dokáže ochránit před nejrůznějšími škůdci (například slimáky či běláskem zelným).Různé barevné druhy šalvěje

K vysazení sazeniček šalvěje na venkovní záhon můžete přistoupit zhruba v polovině května, kdy již nehrozí mrazíky. Pamatujte na to, že rostlina se opravdu rozroste. Proto jednotlivé sazenice umístěte přibližně 40 cm od sebe.

Vyberte si semínka z naší nabídky a pusťte se do pěstování nádherně vonící šalvěje i vy.

Šalvěj druhy

Šalvěj má mnoho různých druhů a kultivarů. Mezi ty pravděpodobně nejznámější druhy šalvěje se řadí šalvěj lékařská, která je prastarou kulturní rostlinou pěstovanou po celém světě. Z dalších druhů lze zmínit například šalvěj luční, která roste převážně v teplých oblastech. Šalvěj hajní je trvalkou rostoucí v nejteplejších oblastech Moravy a Čech. Setkat se můžete také s šalvějí přeslenitou, šalvějí rozmarýnou nebo třeba šalvějí lepkavou.

Šalvěj pěstování v květináči

Šalvěj můžete pěstovat nejen v zahradě. Skvěle se jí bude dařit také v květináči. Tento polokeř dorůstá do výšky až 80 cm, proto volte spíše větší nádobu na pěstování. Pamatujte na to, že do jednoho květináče vždy patří pouze jedna rostlina. Samotný květináč pak umístěte na stanoviště s dostatkem světla. Častou zálivku nevyžaduje. Šalvěj v květináči vydrží zhruba 4 až 5 let, poté je nutné vysadit nové rostlinky.

Šalvěj přezimování

V průběhu roku je vhodné šalvěj zaštipovat. Pokud ji ale používáte v kuchyni, není to vyloženě nutné. Zároveň nezapomeňte průběžně provádět seřezávání starých dřevnatých větviček.

Na podzim doporučujeme jednotlivé výhony zkrátit na polovinu a bylinku zazimovat. K tomuto účelu využijte přikrývku (například v podobě chvojí), díky čemuž bude rostlina chráněna před mrazem.

Yzop pěstování

Yzop se těší popularitě zejména ve francouzské kuchyni, kde se používá do nejrůznějších polévek, omáček, nádivek či pomazánek. Často také bývá součástí některých likérů. Yzopové čaje se používají jako kloktadlo a mohou usnadnit vykašlávání. Olej s výtažky z yzopu pak například nachází uplatnění při masáži.

Yzop celá rostlina a svazek yzopu na kuchyňské desceYzop se řadí mezi nenáročné bylinky. Ideální je jej vysadit na jižní svah, který bude chráněn před větrem. Zvolte ideálně slunné a teplé stanoviště. Z hlediska půdy volte půdu s dostatečným množstvím vápna. Naopak příliš mokré, kyselé a písčité půdy vhodné nejsou.

Yzop lze pěstovat ze semínek, která do půdy zasejete v březnu až dubnu. Klíčení semínek trvá zhruba 20 dní. Rostliny se jednotí na vzdálenost zhruba 30 cm. Jelikož má yzop velké množství větviček a lístků, je vhodné jej zasadit na pozemek bez vytrvalých plevelů.

Pořiďte si semínka yzopu a zasaďte si tuto krásnou bylinku ve své zahradě, na terase či balkóně.

Yzop lékařský

Yzop lékařský je vůbec nejznámějším druhem yzopu. Už ve středověku jej přitom hojně pěstovali mniši, kteří jej využívali při přípravě pokrmů a také jako prostředek na podporu organismu.

Tato bylinka hojně kvete a lze ji proto pěstovat i jako okrasnou rostlinu. V takovém případě vám bude stačit ji ostříhat pouze na podzim a na jaře se vám opět odvděčí svým bujným růstem. Pokud ale yzop chcete používat jako bylinku, ostříhejte jej jak na podzim, tak i na konci jara. Jeho nať lze sbírat v okamžiku, kdy je vysoká zhruba 30 cm. Ideální je yzop sbírat v době květu.

Sušení yzopu

Yzop lékařský můžete sušit v 10-20 cm vrstvách na stinném větraném místě, případně uměle do teploty 40 °C. Usušený yzop se pyšní krásnou svěží zelenou barvou a modrofialovými květy.

TIP: Populární bylinkou v zahradách je také bobkový list, který najde v kuchyni široké uplatnění. Zjistěte, jak na správné pěstování bobkového listu.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    Dobrý deň, ak je to semenáč, môže zakvitnúť, po 10-15 rokoch pestovania na jednom...
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    DD! Údajně exist. případy že rostlina (vistarie) nepokvete nikdy....stává se to ???...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Patrí medzi nejedlé plody, neuvádza sa priamo jedovatosť pre ľudí a väčšie zvieratá. V...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je blyskavka fraserova jedovatá? Případně zda jsou...
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Ďakujeme za upozornenie, opravili sme preklep. ...
Archív blogu