Okrasná zahrada

Netýkavky se řadí ke krásným rostlinám, které znaly už naše babičky. Jejich výhodou je poměrně snadné pěstování a fakt, že se jim daří i na stinném stanovišti. Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát, aby se těšila zdravému růstu a jaké populární druhy netýkavek existují.

Charakteristika netýkavky

Netýkavka (latinsky Impatiens) je rostlina patřící do čeledi balsaminovitých. Tato kvetoucí rostlina přitom zahrádkáře láká hned z několika důvodů. Pyšní se schopností rychlého růstu, nádhernými květy a dokáže vykvést i ve stinných oblastech.

Skvěle se přitom hodí pro ozvláštnění zahradních záhonů, pro zahrádkářské kontejnery i visuté koše. Netýkavky se snadno pěstují a svými květy vás potěší v období od jara do podzimu.

Netýkavky jsou zpravidla velmi dobře odolné vůči škůdcům. Mezi choroby netýkavek se ale mohou řadit plísňová onemocnění, rostlinu mohou také napadnout mšice. Pokud některý z těchto problémů zaznamenáte, je na místě včas přijmout potřebná opatření.

Vyberte si sazenice netýkavky a zasaďte si tuto krásnou rostlinu i ve vaší zahradě nebo na terase

Netýkavka balzamína

Jedním z nejoblíbenějších druhů netýkavky je netýkavka balzamína (Impatiens balsamina). Původně pochází z Asie a pro svou vysokou atraktivitu květů je v zahradách skutečně populární.

Jedná se o jednoletou rostlinu, která obvykle dosahuje výšky kolem 30 až 60 cm. Květy jsou nápadné, mají trubkovitý tvar a mohou se vyskytovat v různých barvách. Časté jsou například bílé, růžové, červené či fialové květy.

Netýkavka žláznatá

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) původně pochází z Himalájí. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme svým poměrně vysokým vzrůstem a výraznými růžovými květy. Charakteristické jsou pro ni štíhlé duté stonky a protáhlé listy. Důležité je však zmínit invazivní povahu této netýkavky. Po vysazení do zahrady může vytlačovat původní druhy rostlin.

Netýkavka malokvětá

Dalším populárním druhem netýkavky je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). I tento druh je přitom proslulý svou invazivní povahou. Jedná se o vytrvalou bylinu, která disponuje protáhlými stonky a drobnými květy. Obvykle žluté nebo zelenožluté květy se seskupují na dlouhých stopkách. Kvete od července do října.

Netýkavka Wallerova

Netýkavka Wallerova (Impatiens walleriana) je hybridní druh netýkavky. Díky svým květům bývá hojně pěstován pro své dekorativní účely. Potěší vás totiž bohatým a dlouhotrvajícím květenstvím. Její květy jsou trubkovitého tvaru a mohou se pyšnit různými barvami. Setkat se můžete s bílou, růžovou, červenou, fialovou a mnoha dalšími odstíny. Popularitě se těší i pro svou schopnost kvést hojně a dlouho, a to od jara do podzimu. 

Netýkavka nedůtklivá

Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je v Evropě považována za původní druh. Znát ji můžete také pod označením netýkavka obecná. Často se vyskytuje v lesích, na vlhkých loukách nebo třeba v blízkosti vodních zdrojů.

Jedná se o vytrvalou rostlinu s protáhlými stonky. Její květy jsou nápadné a pyšní se žlutou barvou s typickými oranžovými skvrnami. Rostlina vytváří poupata, která se otevírají v důsledku lehkého dotyku nebo pohybu. 

Netýkavka Hawkerova

Netýkavka Hawkerova (Impatiens New Guinea) je hybridní druh netýkavky. Často se pěstuje pro své dekorativní účely, jelikož zaujme krásnými květy. Rostlina je proslulá velkými a nápadnými květy, které mohou mít různé barvy. Její listy mohou být tmavě zelené či purpurové.

Pěstování netýkavky

Pěstování netýkavky je poměrně snadné a s tímto úkolem si proto zpravidla velmi dobře poradí i začátečníci. Aby se vám rostlina odvděčila krásnými květy, je nicméně potřeba jí k tomu dopřát adekvátní podmínky.

Netýkavka vyžaduje světlé až polostinné stanoviště. Pokud ji vysadíte na stinné stanoviště, sice vám poroste, ale může mnohem méně kvést. Pamatujte na to, že netýkavky potřebují poměrně velké množství závlahy. Na případné přeschnutí mohou velmi rychle reagovat. Substrát proto udržujte vždy mírně vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě.

Nenáročnost těchto rostlin je dána i tím, že odkvetlé květy netýkavky není nutné odstraňovat. Netýkavka totiž pěstitelům nabídne určitou samočistící schopnost, podobně jako třeba převislé petúnie. 

Přezimování netýkavky

Pokud se rozhodnete netýkavky pěstovat, pamatujte na to, že nesnesou mráz. Před udeřením prvních mrazíků je proto důležité je přenést na bezpečné stanoviště. Minimální teplota pro přezimování této rostliny činí 10 °C, maximální pak 17 °C.

Netýkavky můžete během zimy ponechat například v chladnější místnosti nebo třeba zimní zahradě. Zálivku během zimního období omezte.

TIP: Netýkavky si mohou v truhlících rozumět i s celou řadou dalších populárních rostlin. Vsaďte třeba na jedinečný druh muškátu, který vás ochrání před komáry.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kakost je oblíbená rostlina, která se objevuje v nejedné české zahradě. Pyšní se minimálními nároky na pěstování, kvete prakticky celé léto a díky velké nabídce druhů si vybere opravdu každý. Zjistěte, jaké podmínky kakostu dopřát a jaké konkrétní druhy se těší největší popularitě. 

Charakteristika kakostu

Kakost (latinsky Geranium) je oblíbená rostlina, která v zahradě potěší záplavou pestrobarevných květů. Trvalka kakost je charakteristická svými palmatilobulárními listy, které na první pohled mohou připomínat tvary holubího chodidla. Běžně dorůstá do výšky 30 až 60 cm a během jarního až letního období se můžete těšit na nádherné barevné květy. Jelikož je kakost oblíbeným zdrojem nektaru pro včely a motýly, můžete do své zahrady nalákat i tento potřebný hmyz.

Objednejte si geranium online a zasaďte si jej do své zahrady ještě letos

Půdopokryvný kakost

Půdopokryvný kakost je obecně označení pro druhy kakostu, které rychle rostou do šířky, mají hustý porost a výborně zakrývají půdu. Díky tomu můžete ve své zahradě efektivně zabránit růstu plevele a zároveň chránit půdu. 

Mezi půdopokryvné kakosty se řadí například kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kakost himalájský (Geranium himalayense) nebo kakost Rozanne (Geranium 'Rozanne'). 

Je kakost jedovatý?

Většina druhů kakostu není jedovatá a je považována za bezpečnou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. Kakost smrdutý se dokonce používá i v lidovém bylinkářství. 

Kakost druhy

Můžeme rozlišit stovky druhů, odrůd a kultivarů kakostu. Díky tomu si můžete snadno najít tu pravou rostlinu právě pro vaši zahradu. Mezi oblíbené druhy kakostů se řadí například následující:

Kakost oddenkatý

Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je silně aromatická trvalka s výraznými listy, které na podzim získávají červené zabarvení. Vytváří hustý koberec, dobře snáší sucho a stín. Skvěle se hodí pod stromy nebo keře.

Kakost Cambridgeský

Kakost cambridgeský (Geranium × cantabrigiense) je nízká, půdopokryvná trvalka, která vznikla křížením kakostu dalmatského a oddenkatého. Má vonné listy, které se na podzim krásně zbarvují. Růžové až fialové květy rozkvétají od konce jara do léta. 

Kakost krvavý

Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je poměrně nízký kompaktní druh kakostu. Na první pohled zaujme svými barevnými květy. Skvěle se hodí i do skalek nebo na okraje záhonů.

Kakost smrdutý

Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je původní planý druh s jemnými růžovými květy. Má výrazné aroma, které odpuzuje hmyz. Daří se mu i na chudších stanovištích a ve stínu, často se šíří samovýsevem.

Kakost hnědočervený

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je elegantní druh s tmavě purpurovými až hnědočervenými květy. Daří se mu v polostínu až stínu, dobře roste i pod stromy.

Kakost himalájský

Kakost himalájský (Geranium himalayense) je krásná trvalka s velkými modrofialovými květy. Rychle se rozrůstá, má ráda polostín. Chybu neuděláte s vlhčí a propustnou půdou.

Kakost skvrnitý

Kakost skvrnitý (Geranium maculatum) je oblíbená trvalka. Zaujme světle fialovými až růžovými květy a jemně laločnatými listy, které mohou být skvrnité, odtud plyne název této rostliny.

Kakost Endresův

Kakost Endresův (Geranium endressii) je nízký, půdopokryvný druh s jasně růžovými květy. Jde o velmi odolný kakost na slunce nebo do polostínu. 

Kakost luční

Kakost luční (Geranium pratense) je vzpřímeně rostoucí druh s nápadně modrofialovými květy. Má tendenci růst spíše do výšky než do šířky. 

Kakost dalmatský

Kakost dalmatský (Geranium dalmaticum) se pyšní jemnými růžovými květy a aromatickými listy. Vynikne na slunném a sušším stanovišti, perfektně se hodí do skalek. 

Kakost černooký

Kakost černooký (Geranium psilostemon) má růžové až purpurové květy s tmavým středem. Může dorůstat až do výšky jednoho metru, díky čemuž může vyniknout jako zajímavá solitéra. 

Pěstování kakostu

Pěstování gerania je poměrně nenáročné a jedná se proto o skvělou rostlinu i pro začínající zahrádkáře. Kakost obecně preferuje spíše slunná nebo polostinná stanoviště. Jelikož je poměrně odolný, lze mnohdy umístit kakost do stínu. 

Co se týče půdy, ideální je této rostlině dopřát dobře odvodněnou půdu s dostatkem živin. Vyhněte se jejímu přemokření, které by mohlo způsobit hnilobu kořenů. Rostlinu proto zalévejte až v momentě, kdy je horní vrstva půdy suchá. 

V prvním roce po výsadbě dbejte na pravidelné pletí a kypření půdy okolo rostlin. Díky tomu podpoříte tvorbu silného a zdravého kořenového systému. Brzy na jaře rostliny očistěte a odstraňte suché listy, abyste podpořili tvorbu nových. 

Kakost v zimě

Abyste podpořili tvorbu nových květů, je vhodné kakost v průběhu sezóny seřezávat. Co se týče zimy, některé druhy kakostu jsou vůči mrazu odolné, jiné jsou naopak citlivější. V chladnějších oblastech je proto na místě rostlinu před mrazivým počasím chránit. 

TIP: Kakost můžete v zahradě doplnit spoustou dalších zajímavých rostlin. Zjistěte například, jak pěstovat stračku, která se v prostoru bude vyjímat. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řebříček je nenáročná rostlina, která se stane perfektní součástí vaší zahrady. Její květy se mohou pyšnit různými barvami, takže s její pomocí vytvoříte zajímavé kombinace. Nízké nároky na pěstování navíc zajišťují, že si s jejím pěstováním poradí i začátečníci. 

Charakteristika řebříčku

Řebříček (latinsky Achillea) se řadí k oblíbeným trvalkám hojně pěstovaným v zahradách. Na první pohled působí velmi půvabně a díky spoustě různorodých druhů si můžete vybrat barvu přesně podle vašeho gusta. Jednotlivá květenství navíc lákají motýly, čmeláky a včely, takže do své zahrady můžete přilákat i tento potřebný hmyz.

Jedná se o vytrvalou bylinu, která se ve volné přírodě vyskytuje ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přímá lodyha řebříčku zpravidla dorůstá do výšky 30 až 60 cm. Jednotlivé drobné květy jsou přitom uspořádány do složitých květenství, která se nazývají chocholičnatá latovitá květenství.

V našem e-shopu najdete různé barvy řebříčku, kterými můžete rozzářit svoji zahradu. Neváhejte se inspirovat

Řebříček druhy

Rozlišují se různé druhy řebříčku, které se liší nejen svým vzhledem, ale i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších z nich.

Řebříček obecný

Řebříček obecný (latinsky Achillea millefolium) je nejrozšířenějším druhem řebříčku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která běžně dosahuje do výšky 20 až 80 cm. Květy jsou malé, bílé nebo růžové a uspořádané v typických chocholičnatých latách na koncích větví. 

Řebříček bertrám

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) pochází původně z Eurasie, nicméně byl zavlečena také do Severní Ameriky, kde se rozšířil. Tato vytrvalá bylina běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm. Je charakteristická vzpřímenými lodyhami a drobnými bílými nebo narůžovělými květy. 

Řebříček sličný

Řebříček sličný (Achillea nobilis) běžně dorůstá do výšky 60 cm. Původně pochází z oblasti Středomoří. Barva květů u tohoto druhu může být opravdu různorodá. Výjimkou nejsou bílé, růžové, oranžové nebo žluté květy. 

Řebříček tužebníkovitý

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) pochází ze střední a východní Evropy. Jeho vzpřímené lodyhy běžně dosahují do výšky 60 až 90 cm. Květy uspořádané ve velkých plochých květenstvích mohou dosahovat žlutého nebo oranžového odstínu. 

Řebříček bílý

Nejedná se o oficiální název druhu. Nicméně pokud hledáte řebříček s bílou barvou květů, můžete se rozhodnout pro odpovídající variantu řebříčku obecného, řebříčku sličného či řebříčku bertám. 

Řebříček žlutý

Nejznámějším zástupcem žluté barvy květů je řebříček tužebníkovitý. Konkrétně lze vsadit na kultivar 'Cloth Of Gold' nebo třeba 'Moonshine'. 

Řebříček růžový

Pokud hledáte růžové květy řebříčku, můžete vsadit třeba na variantu řebříčku obecného Achillea millefolium 'Cerise Queen' nebo 'Christel'. Skvěle vypadá také varianta 'Saucy Seduction'. Něžné květy rozhodně rozzáří vaši zahradu. 

Řebříček oranžový

Okrasným druhem řebříčku oranžového jsou například kultivary 'Feuerland', 'Terracotta' či 'Apricot Delight'. 

Řebříček červený

Pokud chcete svou zahradu rozzářit rudou barvou květů, i v tomto ohledu vám řebříček pomůže. Skvělou volbou může být kultivar 'Paprika', 'Red Velvet' nebo 'Summer Fruits Carmine'.  

Pěstování řebříčku

Požadavky na pěstování řebříčku se mohou přirozeně lišit v závislosti na vámi zvoleném kultivaru. Zatímco řebříček obecný a tužebníkový má rád slunce a propustnou půdu, řebříček bertrám si libuje ve vlhké a kypré půdě a poměrně dobře snáší i polostín. 

Na hnojení řebříček není příliš náročný. Před výsadbou ale můžete přidat výživné hnojivo, případně použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, díky kterému podpoříte kvetení. 

S příchodem podzimních měsíců je vhodné usychající lodyhy řebříčku neseřezávat. I suchá květenství totiž vypadají velmi hezky a mohou tak zdobit zahradu po zbývající část roku. Jakmile napadne sníh, bude rovněž střed rostliny lépe chráněn. Trsy stačí seříznout až s příchodem jara. 

TIP: Řebříček samozřejmě může doplnit celou spoustu zajímavých rostlin v zahradě. Víte, jak pěstovat srdcovku a další rostliny? Nenechte si ujít naše další články v blogu. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pusťte se do tvorby živého plotu a oddělte určitý prostor přírodní a zároveň estetickou cestou. Nákup jednotlivých rostlin přitom nemusí nutně zatížit vaši peněženku, a to obzvláště v případě, že si nakoupíte mladší sazenice. Inspirujte se vhodnými rostlinami a tipy, jak si živý plot na zahradě vytvořit.

Proč se pro živý plot rozhodnout

Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů. Oddělit například může prostor s bazénem, zahradním posezením nebo venkovní kuchyni s grilem. 

I živý plot si ale žádá důslednou péči. Pokud tento krok podceníte, může se poměrně rychle proměnit v zanedbané a nevzhledné křoví, které bude mít k estetickému prvku v zahradě poměrně daleko. 

V našem e-shopu najdete řadu rostlin pro živé ploty. Vyberte si svého favorita a pusťte se do jeho tvorby

Co všechno zvážit při výběru živého plotu do zahrady

Předtím, než se pustíte do výběru dřevin do živého plotu, je vhodné si zodpovědět několik otázek. Předně si ujasněte, zda toužíte po stálezeleném, nebo opadavém živém plotu. Rozhodněte se také, zda toužíte spíše po volně rostoucím, nebo střiženém plotu.

Promyslete si, zda chcete plot vytvořit pouze z jednoho druhu rostliny, nebo jich kombinovat několik. Zvažte případná omezení. Některé druhy rostlin mohou být pichlavé či jedovaté a nemusejí být proto vhodné pro domácnosti s malými dětmi či mazlíčky. V neposlední řadě zvažte i to, kolik času můžete věnovat jeho péči. Postup výsadby živého plotu se pak přirozeně může u jednotlivých druhů rostlin mírně lišit. 

Nejlepší rostliny na živý plot

Živý plot lze vytvořit z velké spousty rostlin, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na to, jaké jsou oblíbené rostliny na živý plot. 

Opadavé rostliny na živý plot

Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost. Jakmile ztratí své listy, stále jim zůstanou husté větve, které mohou rovněž ohraničit určité území.

Mezi oblíbené dřeviny v této kategorii se jednoznačně řadí buk lesní, který může dorůstat do výšky 25 až 30 metrů. Navíc velmi dobře snáší řez, a proto se skvěle hodí pro výsadbu vyšších tvarovaných plotů. Vedle nesáhnete ani s habrem obecným, který je pravděpodobně nejvýznamnější dřevinou pro zakládání živých plotů. Většinou roste jako strom, někdy však také jako mohutný keř s rozložitými větvemi. Perfektní volbou dále může být javor babyka, který zaujme svými pružnými a poměrně tenkými větvemi. 

Z dalších opadavých stromů můžeme zmínit například dřín obecný, čimišník stromovitý, hloh obecný, jílovec maďal či kalinu obecnou. 

Neopadavé rostliny na živý plot

Pokud chcete, aby si váš živý plot držel svou hustotu, barvu a tvar po celý rok, je na místě vybírat z neopadavých rostlin. Mezi nejběžněji používané rostliny pro živý plot se řadí tuje, které vynikají svou hustotou, stálou barvou a odolností vůči povětrnostním vlivům. No momentalně slabou odolností vůči škůdcům. 

Skvělou volbou může být ptačí zob s lesklými zelenými listy. Za zmínku stojí také cypřišek, který zaujme svým hustým jemným jehličím, které si uchovává i v zimě. Vhodnou volbou je rovněž zimostráz. Tento stálezelený keř se skvěle hodí pro tvarování a vytváření nižších živých plotů. Vyzkoušet můžete také pěstování skimie s aromatickými květy nebo dekorativní mahónie. 

Jedlé rostliny na živý plot

Živý plot nemusí plnit pouze svou praktickou a estetickou funkci, ale může sloužit i jako doplněk vašeho jídelníčku. V takovém případě je vhodné sáhnout třeba po ovocných keřích nebo stromech, hodit se však mohou i různé bylinky. 

Z jedlých rostlin vhodných pro tvorbu živého plotu lze zmínit například rybíz či angrešt. Pustit se můžete také do pěstování rakytníku nebo muchovníku. Z bylinek pak stojí za zmínku třeba svízel, lemongrass, rozmarýn, tymián či levandule. Tyto nízké rostliny mohou opticky oddělit prostor a zároveň je můžete používat během vaření. 

Kvetoucí živý plot

Kvetoucí živý plot bezpochyby vyniká po své estetické stránce a dokáže přitáhnout pozornost. Vhodnými dřevinami pro jeho tvorbu může být zlatice prostřední, tamaryšek, pustoryl, tavolník, šeřík nebo komule. Všechny tyto odrůdy vynikají svým atraktivním vzhledem, krásnou vůní a barvou. Květy navíc do vaší zahrady přirozeně přilákají nejrůznější druhy motýlů a hmyzu (což samozřejmě ne vždy může být žádoucí). 

Jak založit živý plot a jak o něj pečovat

Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Dbejte na to, aby byly jámy dostatečně velké a kořeny se mohly dobře usadit. 

Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30–70 cm, u volně rostoucích 1–2 metry. Nezapomínejte jim dopřát pravidelnou zálivku, aby si vytvořily silné kořeny. 

Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1–2x ročně, obvykle na jaře a na podzim. Díky tomu docílíte správného tvaru a hustoty. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tařička se jednoznačně řadí mezi oblíbené trvalky na záhon. Pozornost přiláká díky bohatým barevným kobercům a skvěle proto pokryje svahy nebo vyplní volné prostory. Pěstitelé oceňují také její nízké nároky na pěstování, díky čemuž si s touto rostlinou snadno poradí i začátečníci. Zjistěte, jaké podmínky jí dopřát, aby se vám odvděčila zdravým růstem. 

Charakteristika tařičky

Tařička je známá také pod označením Aubrieta. Jedná se o rod rostlin z čeledi brukvovitých. Tařička je krásná trvalka pocházející původně z horských oblastí jižní Evropy a střední Asie. V našich zahradách bývá ceněna zejména pro své nádherné květy, s kterými může skvěle pokrýt například skalnatou plochu nebo zídku. Oblíbená je rovněž pro svou nenáročnost.

Tařička vytváří bohatá květenství, která rostou v bohatých trsech. Obvykle má podobu hustých zelených polštářů, které jsou posety drobnými květy. Záplava květů přitom může být mnohdy tak bohatá, že zelený podrost je na první pohled takřka neviditelný. Většina druhů tařičky kvete na jaře, existují však i druhy kvetoucí na podzim.

Pořiďte si sazeničky nebo semínka tařičky a vypěstujte si tuto nevšední krásku na své zahradě i vy

Druhy tařičky

Tařičky se vyskytují ve velké spoustě barevných variant, z nichž si můžete zvolit svého favorita. Pojďme se podívat na několik z těch nejčastějších. 

Tařička žlutá

Jedním z nejznámějších druhů tařičky je tařička žlutá (Erysimum cheiri). Pyšní se zářivou barvou, která vynikne na první pohled.

Tařička oranžová

Tařička oranžová (Erysimum 'Apricot Delight') kvete v krásných odstínech oranžové, které zahradě propůjčí příjemně hřejivý nádech.

Tařička fialová

Z fialových odrůd tařičky lze zmínit například tařičku zahradní Aubrieta Hybrida Hamburger Stadtpark, která vytváří bohatě kvetoucí koberce. 

Tařička bílá

Mezi bílé druhy tařiček se řadí například Erysimum 'Ivory Giant' s mimořádně elegantními bílými květy. Skvěle vynikne ve světlých kompozicích v zahradách. 

Tařička červená

Odrůda Erysimum 'Royal Red' na první pohled zaujme temně červenými až purpurovými květy, které zahradě dodají skutečně výrazný vzhled. 

Tařička modrá

Na pomezí mezi modrou a fialovou odrůdou tařičky je tařička kosníkovitá 'Royal Blue'. Její květy jsou tmavě modré až fialovomodré a poměrně velké.

Tařička pěstování ze semínek

Tařičku lze díky poměrně nízkým nárokům snadno vypěstovat i ze semínek. Důležité je však v tomto ohledu dodržet několik základních zásad. Semínka nejprve důkladně namočte do vody, díky čemuž se aktivuje růstový proces. Poté je můžete umístit do kvalitního substrátu.

Semínka tařičky nezasypávejte příliš hluboko, stačí je jen lehce pokrýt zeminou. Jakmile se objeví první klíčky, nezapomeňte průběžně kontrolovat vlhkost a dejte si pozor také na dostatečné osvětlení. Semena na záhon vysévejte na jaře. 

Střih tařičky

Po odkvětu tařičky je vhodné provést její zastřihnutí, abyste rostlinu udrželi kompaktní. Zároveň tímto způsobem zabráníte jejímu nekontrolovatelnému rozrůstání. Zastřihnutí tařičky se provádí těsně nad plochou, kde se nacházejí listy. 

Sazeničky tařičky

Alternativou přímého pěstování ze semínek je koupě již předpěstovaných sazeniček tařičky. Rostlinu umístěte na slunné až polostinné stanoviště. Používejte dobře odvodněnou půdu, která nebude příliš vlhká. Díky tomu předejdete uhnívání kořenů.

Sazeničky tařičky můžete na záhon vysadit v průběhu jara nebo na podzim. Pamatujte na vytvoření dostatečně velkých jamek a jednotlivé sazenice vysévejte ve vzdálenosti 15 až 30 cm. Díky dostatečnému prostoru se budou moct rostliny plně rozvinout.

Tařička není příliš náročná na zálivku, ale zejména v suchém období si dejte pozor na to, aby byla půda vlhká. Zalévejte proto pravidelně, na druhou stranu ale nedovolte, aby se půda zamokřila příliš. 

Tařička v zimě

V chladnějších oblastech nezapomeňte tařičku ochránit před mrazivým počasím. Na podzim proto můžete přistoupit k mulčování kolem rostliny, díky kterému zachováte teplo a ochráníte její kořeny.

TIP: Při tvorbě záhonu pamatujte nejen na barevnou, ale i velikostní různorodost jednotlivých rostlin. Vysadit můžete například náprstník, vysoký protiklad k tařičce a vytvořit tak zajímavý kontrast.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování opravdového mechu není žádná legrace. Pokud ale přesto chcete krásu mechu přenést do své zahrady, můžete vyzkoušet tuto alternativu. Nese označení úrazník šídlovitý a právě mech na první pohled připomíná. V porovnání s ním je však jeho pěstování nenáročné a perfektně proto doplní vaši skalku. 

Charakteristika úrazníku šídlovitého

Úrazník šídlovitý (latinsky Sagina subulata), jinými slovy také irský mech, je nízká trvalka. Jedná se o pokryvnou rostlinu, která bývá v zahradách ceněna pro svůj jedinečný vzhled připomínající právě mech. 

Na první pohled zaujme drobnými, jehlicovitými a střídavými listy, které jsou příjemně měkké na dotek. Listy tvoří husté polštářovité trsy, které připomínají mech. Zbarvovat se mohou do zeleného až žlutavého odstínu. Květy jsou spíše drobné a bílé, přičemž vytvářejí subtilní květenství na vztyčených stoncích. Na první pohled mohou květy připomínat malé hvězdy. 

Láká vás tato kobercovitá skalnička a chcete si ji vysadit i do své zahrady? Neváhejte a pořiďte si sazeničky

Pěstování úrazníku šídlovitého

Pěstování úrazníku šídlovitého je velmi jednoduché a snadno si s tímto úkolem poradí i začátečníci. Správně zvolené stanoviště a adekvátní péče je základem úspěchu.

Rostlině se nejvíce daří na slunném až mírně polostinném stanovišti. Pokud ji vysadíte na plné slunce, můžete docílit hustšího a kompaktního růstu. Co se půdy týče, dopřejte rostlině vlhkou a dobře propustnou půdu. Preferuje neutrální až mírně kyselé pH. Půdu udržujte vlhkou, a to zejména v teplejších obdobích. 

Výsev irského mechu

K výsevu úrazníku šídlovitého lze přistoupit v období od března do května, kdy se semena vysévají na povrch substrátu. Zahrňte je pouze lehce zeminou. Doba klíčení se pohybuje od 10 do 14 dní, přičemž semenům se daří při teplotě 18–22 °C. Nezapomeňte přitom dbát na pravidelnou zálivku. 

Úrazník v zimě

Úrazník šídlovitý patří obvykle ke stálezeleným rostlinám, které velmi dobře snášejí mírné zimy. Pokud jej však umístíte do mrazové kotliny nebo na jiné exponované místo, můžete jej pro jistotu zakrýt například chvojím.  

Úrazník místo trávníku 

Úrazník šídlovitý se často používá místo trávníku. Vytváří totiž hustý koberec, který připomíná mech. Jelikož poměrně dobře snáší občasný sešlap, lze jej použít tam, kde neočekáváte příliš frekventovaný provoz. Kromě toho má své místo ve skalních štěrbinách či mezerách, kde dokáže velmi dobře vyplnit prázdný prostor.

TIP: Chcete se letos pustit do tvorby vlastní skalky? Přečtěte si, kdy a jak sázet skalničky, abyste se mohli těšit z jejich krásného vzhledu co nejdéle. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trápí vás ve vaší zahradě výskyt krtků a rádi byste se jich konečně jednou provždy zbavili? Pokud nepatříte mezi příznivce chemických řešení, budete se přirozeně poohlížet po vhodných rostlinách, které tato zvířata odpuzují. Zjistěte, co proti krtkům na zahradě pěstovat, aby si tito nezvaní hosté svou návštěvu příště rozmysleli.

Krtek na zahradě je estetickým problémem

Krtci mohou potrápit nejednoho zahrádkáře. Tento hmyzožravý savec je již po dlouhou dobu považován za škůdce, který ničí zahradu. Žije v podzemních chodbách a o jeho výskytu ve vaší zahradě se zpravidla dozvíte až v momentě, kdy objevíte první krtinec. Tyto krtince přitom vznikají z přebytečné hlíny, kterou krtci vytlačují ven z podzemních chodeb, aby mohli dýchat. Pokud takový krtinec rozhrabete, často se v jeho blízkosti objeví nový. Krtek si totiž tímto způsobem hlídá přívod vzduchu.

I když spoustě zahrádkářů objevené krtince zapříčiní vrásky na čele, ve skutečnosti byste měli spíše jásat. Jsou totiž indikátorem zdravé půdy, která je úrodná a bohatá na potravu. Právě v takové půdě se totiž krtci přirozeně zdržují. Krtince přitom můžete i zužitkovat. Zemina z nich je totiž krásně provzdušněná a lze ji použít třeba do květináčů pro pěstování vašich pokojových rostlin. 

Jak se zbavit krtka na zahradě 

Většině lidí krtci vadí právě z estetického hlediska. Ostatně není se čemu divit. Roky pracně budujete krásnou zahradu, pečujete o trávník, sázíte okrasné rostliny. A najednou stačí jen chvíle a celá vaše práce přijde vniveč. Krtek může poškodit kořeny mladých sazeniček a tímto způsobem napáchat spoustu škody. Naštěstí ale existuje několik přírodních způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit. 

Květina proti krtkům

Pokud se podíváme na to, co proti krtkům skutečně zabírá, dostaneme se k různým druhům rostlin. Krtci mají velmi citlivý čich. Proto je vhodné v zahradě pěstovat takové rostliny, které jim svým pachem budou nepříjemné. Konkrétně lze doporučit využít sílu měsíčku, aksamitníku nebo pryšce křizmolistého. Krtkům nevoní ani obyčejný česnek, ze kterého navíc budete mít užitek.

K odpuzení krtků dále poslouží třeba laskavec krvavý, řebčík královský, čemeřice východní či kandík americký. Skočec obecný je na první pohled zajímavá červená rostlina proti krtkům, která je však mírně jedovatá kvůli šťávě. Dejte si tedy pozor v případě, že máte domácí mazlíčky nebo děti.

Ochrana proti krtkům na zahradě

Vždy pamatujte na to, že krtka zabít nesmíte. Je totiž chráněný. Jedinou možností tedy je jej ze zahrady vyhnat a váš pozemek před tímto nezvaným hostem nadále chránit.

Pomoct si můžete listy černého bezu, které jednoduše nastrkáte do jednotlivých chodbiček. Kromě toho lze použít také listy bazalky, levandule nebo máty. Všechny tyto přírodní prostředky mohou být v boji proti krtkům v zahradě velmi účinné. Krtkům nevoní ani psí nebo kočičí chlupy. Zkuste tedy důkladně vyčesat svého domácího mazlíčka a chlupy nastražit do jednotlivých chodbiček.

TIP: V zahradě dokážou potrápit nejen krtci, ale i nejrůznější dotěrný hmyz. Zjistěte, co funguje proti komárům, abyste si letní posezení užili bez nepříjemných štípanců.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zvonek (Campanula) je nádhernou rostlinou, která dokáže jednoznačně ozvláštnit vaši zahradu, balkon nebo terasu. Navíc ji lze pěstovat i v domácích podmínkách. Zjistěte, jaké podmínky této trvalce dopřát a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším. Podíváme se také na to, na co si dát při pěstování zvonku pozor. 

Zvonek a jeho pěstování

Pěstování zvonků je velmi nenáročné. Tyto rostliny nekladou vysoké nároky na půdu. Vystačí si s běžnou dobře propustnou zeminou. Lze přitom doporučit do půdy přidat kompost či jiný organický materiál. Pamatujte na pravidelnou zálivku rostliny, a to zejména během suchých období. Vyhněte se však přemokření, které by mohlo způsobit uhnívání kořenů.

Co se týče hnojení, zvonek jej zpravidla nepotřebuje v nijak velké míře. Nicméně při výsadbě nebo na jaře lze doporučit přidat do půdy univerzální hnojivo nebo kompost, aby se rostlině dobře dařilo. 

Kde vysadit zvonky

Při výsadbě zvonků je samozřejmě potřeba zohlednit individuální požadavky na základě vámi zvolené odrůdy. Obecně lze doporučit dopřát těmto rostlinám slunné (případně mírně zastíněné) stanoviště. Vyhněte se příliš tmavým místům, kde by zvonky mohly méně kvést nebo by se mohly příliš vytahovat za světlem. 

Pořiďte si i letos sazeničky zvonku a vypěstujte si tuto krásnou trvalku i ve vaší zahradě

Campanula pěstování venku

Při pěstování zvonků venku lze tyto rostliny velmi dobře kombinovat s dalšími trvalkami, letničkami nebo okrasnými travinami. Tímto způsobem můžete vytvářet barevně zajímavé a harmonické kompozice. Zvonky lze doplnit například kopretinami, šalvějí, kostřavou či petúniemi. Fantazii se však meze rozhodně nekladou. 

Campanula pěstování doma

Zajímavostí je, že některé druhy zvonků lze pěstovat i doma jako pokojové rostliny. Obecně lze doporučit v takovém případě rostlinu umístit na stanoviště, kde panuje dostatek rozptýleného světla. Ideální je také pro pěstování zvolit spíše chladnější místnost, v níž panuje teplota kolem 15–20 °C. Příliš vysoké teploty a sucho v interiéru mohou rostlině uškodit. Jelikož mají zvonky rády vyšší vzdušnou vlhkost, můžete je čas od času rosit (obzvlášť během topné sezóny).

Z odrůd, které lze poměrně dobře pěstovat v interiérech, lze zmínit například Campanula isophylla nebo nízký druh Campanula portenschlagiana, který je ideální pro pěstování v květináčích. 

Campanula v květináči

Zvonky můžete pěstovat v nádobě, díky čemuž si lze ozvláštnit nejen váš interiér, ale i prostor na balkoně či terase. Počítejte s tím, že zvonky se mohou poměrně rychle rozrůstat, a proto jim dopřejte dostatečně velkou nádobu. Květináč musí disponovat odtokovými otvory, abyste předešli přemokření rostliny. Mladé rostliny lze přesazovat každý rok na jaře, u starších rostlin již stačí k tomuto kroku přistoupit zhruba každé dva až tři roky. 

Zvonek druhy

Zvonek (známý také jako Campanula) je rod z čeledi zvonkovité (Campanulaceae). V současné době existuje více než 300 různých druhů zvonků.

Pro jednotlivé rostliny jsou charakteristické atraktivní květy, které se v závislosti na konkrétním druhu mohou zbarvovat do krásné fialové, modré, růžové či bílé barvy. Květy zvonku jsou nejčastěji právě ve tvaru zvonku, listy pak srdčitě nebo kulovitě tvarované. Uspořádání listů může být v přízemní ružici, nebo střídavě po celé délce stonku. Jaké jsou tedy oblíbené druhy Campanuly?

Zvonek lžičníkolistý

Campanula cochleariifolia je poměrně nízký, kompaktní a bohatě kvetoucí druh zvonku. Skvěle se hodí nejen do trvalkových záhonů, ale i do skalek či nádob. 

Zvonek Poscharkův

Campanula poscharskyana je vytrvalá rostlina, která vytváří bohaté polštáře poléhavých lodyh. Dorůstá přitom do výšky pouhých 10 cm a těšit se můžete na záplavu modrých květů. 

Zvonek tečkovaný

Campanula punctata je vytrvalá bylina původně pocházející z Koreje. Může dorůstat až do výšky 1 metru. Květy mají tvar válcovitě protaženého zvonku a vyrůstají na koncích lodyhy. 

Zvonek klubkatý

Campanula glomerata disponuje klubkatými květenstvími, které obsahují shluky květů na vrcholu stonku. Rostlina obvykle dosahuje do výšky 30 až 60 cm. Listy mohou být čárkovité nebo vejčité, střídavě uspořádané. 

Zvonek širokolistý

Campanula latifolia je vytrvalá bylina, která ve volné přírodě roste ve vlhčích lesích a na vlhkých loukách. Květy se zbarvují do fialového odstínu, často se však vyskytuje i bělokvětá forma. 

Zvonek karpatský

Campanula carpatica je vytrvalá rostlina původem z hor Karpatského oblouku. Většinou dosahuje do výšky 15 až 30 cm. Má drobné zvonkovité květy, které mohou být zbarveny fialově, modře nebo bíle. Listy této rostliny jsou spíše menší, hladké a tmavě zelené.  

Zvonek dalmatský

Campanula portenschlagiana je malá vytrvalá rostlina pocházející z Dalmácie. Pyšní se polštářovitým růstem a obvykle dosahuje do výšky 10 až 20 cm. Drobné zvonkovité květy se mohou zbarvovat do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Listy jsou drobné, hladké. 

Zvonek broskvolistý

Zajímavým druhem zvonku je rovněž zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) pocházející z Evropy a Asie. Má vysoké stonky a většinou dosahuje do výšky 60 až 120 cm. Jeho úzké listy jsou přitom podobné listům broskvoně, odtud ostatně plyne i jeho jméno.

TIP: Zvonky můžete v zahradě doplnit dalšími zajímavými rostlinami, které lahodí oku. Zjistěte, jak na pěstování macešek, které jsou rovněž oblíbenou volbou.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Chcete se pyšnit hustým živým plotem, který vaši zahradu ochrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích? V tom případě je potřeba se rozhodnout pro správný typ dřeviny. Jednou z možností je jilm sibiřský, neboli turkestánský brest. Ten nabídne velmi slušný roční přírůstek. Zároveň je jeho pěstování poměrně nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika turkestánského brestu

Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Zároveň skvěle snáší střih a lze ji proto snadno tvarovat do podoby hustého živého plotu. 

Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje jednotlivých listů jsou pilovité, přičemž olistění v hlavní sezóně je poměrně husté.

Vypěstujte si tento zázračný živý plot ve své zahradě i vy. Pořiďte si sadu sazenic v našem e-shopu

Turkestánský brest výsadba

Pojďme se nyní podrobněji podívat na to, jak sázet turkestánský brest. Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu. Jakmile rostliny zesílí, vystačí si s menším množstvím vody. 

Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Samotné rostliny sázejte od sebe zhruba 20 až 30 cm. 

Turkestánský brest v zimě

Výhodou jilmu sibiřského je jeho vysoká odolnost vůči mrazivému počasí. Tato dřevina výborně snáší mrazy až do teploty -35 °C. 

Živý plot z turkestánského brestu

Turkestánský brest je ideální volbou pro tvorbu živého plotu. K tomuto účelu je vhodné jej vysadit buď na jaře (od března do června), nebo na podzim před udeřením prvních mrazů (od konce září do listopadu). 

Stříhání turkestánského brestu

První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat.

TIP: Zjistěte, jaké jsou další stromy vhodné na živý plot a vytvořte si z vaší zahrady oázu klidu a soukromí. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Evodie (neboli včelí strom) je okrasný listnatý strom, z jehož přítomnosti v zahradě těží zejména včelaři. Kvete totiž až na konci léta, kdy se již v přírodě přirozeně nachází málo květů. Zjistěte, co je pro něj charakteristické a jaká pravidla dodržet při jeho pěstování. 

Včelí strom

Evodie, ampák nebo také včelí strom. To všechno jsou označení pro jeden a tentýž strom, který se u nás pěstuje převážně v botanických zahradách, parcích nebo arboretech. Postupem času se však jeho pěstování těší popularitě i v běžných zahradách u domů. Z jeho benefitů ostatně těží zejména včelaři, jelikož včelám nabídne potravu i v pozdním létě.

Medonosný strom evodie se řadí do čeledi routovitých (Rutaceae). Samotný rod pak zahrnuje zhruba 50 druhů stromů, které původně pochází z východní Asie, Austrálie a Polynésie.

U nás ve střední Evropě bývá nejčastěji pěstován ampák Daniellův (Tetradium daniellii), setkat se můžeme také s ampákem hupejským (Tetradium hupehensis). 

Pořiďte si sazenice evodie a pusťte se do pěstování této zajímavé dřeviny i vy

Ampák pěstování

Pokud chcete mít ve své zahradě stromy pro včely, může pro vás být právě ampák skvělým způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout. Jeho pěstování je poměrně snadné a s tímto úkolem si hravě poradí i začátečníci.

Evodii je vhodné umístit na slunné nebo polostinné stanoviště. Jelikož mladé stromy bývají poměrně citlivé na vítr, volte ideálně místo, které je dobře chráněné před silným větrem. Co se půdy týče, evodie preferuje hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Skvělou volbou je půda s neutrálním nebo mírně kyselým pH. Jelikož ampák nezvládá trvale zamokřenou půdu, nezapomeňte zajistit její odvodnění.

U mladých stromků pamatujte v prvních letech na pravidelnou zálivku. Starší stromy jsou již vůči suchu odolnější.

Výhodou evodie medonosného stromu je rovněž skutečnost, že je v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorný. Mladé stromky nicméně doporučujeme v prvních letech před mrazy chránit. Použít lze mulčování nebo netkanou textilii. 

Kde zasadit evodii

Pokud máte včelín, je vhodné evodii zasadit do blízkosti jednotlivých úlů. Jak jsme již zmínili, ideálně vybírejte slunné místo, které maximalizuje kvetení. Hodit se ale může také do sadu s ovocnými stromy nebo do užitkové části zahrady. Rozhodnout se můžete také pro jeho výsadbu na okraj zahrady, kde evodie vynikne jako zajímavý solitérní strom.

Na druhou stranu ale myslete na to, že dřevina má tendenci přitahovat velké množství včel a hmyzu. Proto může být její výsadba nežádoucí v blízkosti obytného prostoru nebo třeba zahradního posezení, kde vás může hmyz obtěžovat. Co se týče doby výsadby, evodie se vysazuje na jaře nebo na podzim. 

Kdy kvete evodie

Evodie strom začíná kvést zhruba 5 až 7 let od výsadby. Období kvetení nastává od července do srpna. Právě díky této pozdější době kvetení a velkému množství vyprodukovaného nektaru se jedná o oblíbenou volbu včelařů.

TIP: Existuje spousta dalších stromů, které mohou být skvělou volbou do vaší zahrady. Zjistěte například, jak na pěstování magnolie.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.