+420 533 312 793

Okrasná zahrada

RSS zdroj

Osazení suché zídky

Autor: Ing. Adriána Francová 20. října 2021 Žádné komentáře

Druhy, které se běžně používají do skalek a na výsadbu sutí, se používají také na výsadbu suchých zídek. Suché květinové zídky mají výhodu v jednoduché stavbě bez použití malty nebo betonu.

Rostliny v suché zídce

Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

Neznamená to, že stavba musí být jen dobrá po výsadbě rostlin. Musí být pevná a stabilní, aby nepodléhala povětrnostním vlivům.

Sucgá zídkaSuché zídky obyčejně bývají vysoké jen 50 cm, max. 1 metr. Dodržte správnou šířku, sklon, případně na spodku umístěte i drenážní trubky na odtok vody.

Taková květinová zídka může oddělit například okrasnou část od užitkové, případně jím můžete vyrovnat členitý terén v zahradě nebo s ním jen okrášlit místo v blízkosti terasy a sezení.

V prvním roce po výsadbě nečekejte zázraky

Rok od roku bude zídka stále hezčí a hezčí. Také ho můžete kdykoliv doplnit dalšími rostlinami, které vytvoří převisy, shluky a koberce. Drobné cibuloviny Vám vytvoří ideální jarní efekt v časném období po zimě.


Vhodné rostliny do suché zídky jsou například skalničky nebo si vyberte nízké okrasné trávy


Zídka by měla být umístěna na slunci. Nezapomeňte na zavlažování bezprostředně po výsadbě. Na výsadbu se používají většinou druhy, které nevyžadují vydatnou zálivku, ale bez ní to nepůjde. Používají se skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, drobné jarní cibuloviny, nízké kobercové trvalky a okrasné trávy.

Stejným způsobem můžete osadit i jiné zídky. Co se týče finančního hlediska, pro někoho levná záležitost, pokud je zvolen domácí druh kamene, z blízkého lesa nebo kamenolomu. Dražší a atraktivnější kameny vás budou stát víc. Vhodná je i břidlice, pískovec, andezit, vápenec.

TIP: Chystáte se kromě suché zídky vybudovat ve vaší zahradě i skalku? Přečtěte si článek o tom jaké trvalky jsou vhodné právě do skalky.

Azalka pěstování

Autor: Adriána Francová 15. října 2021 Žádné komentáře

Rod zahrnuje asi 75 druhů. Patří do stejné skupiny jako rododendrony (pěnišníky), ale jsou méně zastoupeny, o to více však kvetou. Druhy mohou být stálezelené i opadavé.

Azalka pěstování

Azalky kvetou většinou červeně, růžově a bíle, zejména na jaře, a proto jsou velmi podstatné pro záhonové kompozice. Rododendrony a azalky si lidé často pletou, a přestože mají rádi stejné podmínky, je mezi nimi i rozdíl.

Azalky a pěnišník rozdíl

Hlavně si všímejte listů - pěnišníky mají listy velké, tmavozelené až namodralé, z druhé strany hnědé a kožovité, zatímco azalka má listy drobnější, zelené a s jemnými chloupky na povrchu.

Květy azalky jsou na dřevině uspořádány jednotlivě, zatímco rododendron je má uspořádány v klastrech. Rododendrony mají širší škálu barev než azalky.

Přečtěte si také článek o pěstování rododendronů.

Nejznámější druh je Azalea japonica a její kříženci.

Pěstují se obvykle venku na záhoně, chráněném stanovišti v kyselé půdě - rašelině. Milují slunce, kumulované teplo od zdi a stěny, chráněnou polohu před větrem a mrazy ale ne celodenní úpal. Nejlepší je mozaikový stín, ne plný. Ve společenství jiných stálezelených druhů a jehličnanů vytvoří dokonalou kulisu zejména během kvetení. Dobře se pěstují v křovité podobě.Azalky pěstování

Půda může být i písčitá, doplněná o kompost a rašelinu. Nevhodná je výsadba do trvale podmáčených půd, do jílu a nevýživných půd, skal.

Vysazují se na jaře nebo na začátku podzimu do předem připravených jam. Je třeba počítat s jejich přirozenou šířkou podle kultivaru. Mají rádi i mulčování kůrou, štěpkou, jehličím. Nepoužívejte štěrk a kameny, které se často v létě přehřívají. Zálivka by měla být po výsadbě hojná, pokud se jedná o stálezelený druh, je nutné zalévat i v zimě během období, kdy nemrzne. Nejčastější příčinou uhynutí je právě vyschnutí, ne mrazíky.

Azalky patří mezi jedovaté rostliny, nekonzumují se žádné části a při práci s nimi byste měli používat ochranné rukavice. Hnojení není nutné, pokud je pravidelně nanovo mulčujete kompostem, rašelinou, jehličím. Hnojení hnojivy s vyšším obsahem dusíku je spíše nevhodné, protože se pak tvoří jen listy a barevně se po silné dávce hnojení také dokážou změnit. Spíše se soustřeďte na vyšší obsah fosforu a draslíku, což je vhodné pro tvorbu květů a vyzrávání pletiv.

Azalka na kmínku

Kromě klasických křovitých nízkých druhů si azalky můžete vypěstovat, nebo i zakoupit i na kmínku v podobě stromečku. Mnohé jsou oblíbené i mezi příznivci bonsají. Dokonce existují druhy, které jsou určeny pro bytové podmínky. Azalea indica patří mezi oblíbené pokojové rostliny. V obchodních řetězcích často vidíte právě název stromečková azalka, ale nikdo neví, zda se jedná o dřevinu na kmínku, která přežije u nás zimu, nebo je to pokojová rostlina.


Pokud toužíte pěstovat tuto bohatě kvetoucí dřevinu, prohlédněte si náš aktuální sortiment azalek


Důležitý je latinský název. Pokud se jedná o Azalea japonica, tak přestože je na kmínku či křovitá, v našich podmínkách běžně zimu zamulčovaná přežije. Pokud se jedná o Azalea indica, je to pokojová rostlina, mrazy venku nepřežije. Nenechte se oklamat.

Kdy kvetou azalky

Azalky kvetou na jaře. Keř je doslova obsypán jednotlivými květy červené, růžové a bílé barvy. Pokud vidíte i jinou barvu, není to azalka ale rododendron- pěnišník, se kterým je často zaměňována.

Nekvete vám azalka?

Zkuste zkontrolovat následující podmínky: slunce až polostín, řídký mozaikový stín, chráněné stanoviště, dostatek vláhy ale ne podmáčená jílovitá půda. Téměř žádný řez neprovádějte. Hnojení není nutné, dusíkatá hnojiva jsou nevhodná, tvoří se po nich jen listy. Nepřesazujte ji každoročně. Mrazy v zimě mohly zničit květní pupeny, které se tvoří již po odkvětu. Dalším důvodem může být nevhodné zazimování, nízká ochrana.

Pěstování azalky v květináči

Kromě trvalých výsadeb můžete pěstovat i azalky v květináčích. Počítejte však s tím, že takové azalky musíte pak přemístit v listopadu do bytu, domu, chodby s teplotou do 8 oC. Daří se jim v keramických a kameninových květináčích, kde se v létě nepřehřívají kořeny a v chladných měsících zároveň dokáží navázat vodu. Nezapomeňte, že na dno potřebují drenáž pro správný odtok vody. Nesnášejí přemokření a kořeny ve vodě. Vyžadují také kyselé prostředí, a to zabezpečíte rašelinou.

Azalka přezimování

Azalky pěstované v květináčích ponechte na místě jen do poloviny listopadu nebo podle aktuálních teplot. Přezimují v tmavé a suché místnosti s teplotami 6-8 oC. Venku pěstované azalky je třeba zamulčovat kůrou v oblasti kořenů a vnitřek vyplnit jehličnatými větvemi.

Azalka řez

Azalky není třeba každoročně a pravidelně stříhat. Pokud potřebujete upravit tvar, nebo odstranit estetické nedostatky, učiňte tak po odkvětu. Květní pupeny pro budoucí kvetení se totiž diferencují téměř hned po odkvětu a řezem byste je odstranili, a tak se připravili o jarní kvetení.

Věříme, že si tyto dřeviny zamilujete. Ve společenství pierisů, rododendronů, vřesovců a skimie budou opravdu nádherné. A ten pohled na rozkvetlé keře vám opravdu bude stát za to.

TIP: Nejen květiny dělají zahradu pěknou, přečtěte si článek o dřevinách, které ji ozdobí plody.

Popínavé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 13. října 2021 Žádné komentáře

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti.

Plamínek rostlina

Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů.


Kompletní sortiment popínavých rostlin z nabídky našeho eshopu


Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Pěstování clematisu

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké.Clematis pěstování Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem.

Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Druhy plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

Na jaře kvetoucí plaménky

nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení. Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´)

Plaménky kvetoucí na jaře a v létě

hlubší řez několika silnějších ročních výhonů. velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´

Plaménky kvetoucí od poloviny léta

vyžadují hluboký řez. Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.


Vyberte si z nabídky plamínků v našem eshopu


Clematis stříhání

Řez clematisu

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

Zde si můžete prohlédnout aktuální nabídku vistárií

Letní řez vistárie

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

Zimní řez vistárie

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

Řez vistárie po letech

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

TIP: Přečtěte si také článek o dalších zajímavých popínavkách, kterými můžete vhodně doplnit výsadbu.

Vybíráme hlízy a letní cibuloviny z půdy

Autor: Ing. Adriána Francová 12. října 2021 Žádné komentáře

Konec října a mrazíky jsou předzvěstí přicházející zimy a proto je třeba vybírat z půdy všechny letní hlízy a cibuloviny. Nevadí jim povrchní mráz, ale právě ten, kdy už promrzá půda.

Vybíráme hlízy a letní cibuloviny z půdy

Jak zazimovat mečíky

Všechny mečíky, jiřiny, tygřice a habešské mečíky je nutné z půdy vybrat včas. Hlízy begónií, které jste pěstovali v nádobách, je nutné také uskladnit, seříznout a vybrat z půdy nebo ponechat v nádobách, kde je substrát zcela proschlý. Během slunečných dnů trsy letních cibulovin vykopejte, nechte proschnout a pak odstraňte všechny listy.

Nikdy neskladujte hlízy poškozené, měkké, plesnivé nebo přeseknuté během vykopávání. Plíseň nebo jiné houbové onemocnění, by se rychle přeneslo i na jiné hlízy a cibule. Cibule a hlízy můžete uskladnit v suchých hoblinách, pilinách, v bublinkové fólii ve sklepě, kde neklesá teplota pod 0 ° C. Nemusí mít ani světlo, ani závlahu během celé zimy. Pokud máte množství hlíz, můžete trsy rozdělit.Cibule letních cibulovin

V únoru je zkontrolujte a ponechejte ve sklepě. Všímejte si jen hlízy begónií, které je nutné v tom období vysadit do nádob. Nezapomeňte si všechny trsy označit, neboť gladioly a acidantery jsou velmi podobné, protože patří i do stejné skupiny. Pokud je ještě nepěstujete, na jaře si je můžete zakoupit.


Jaro bude ideální období na obohacení zahrady o nové letní cibuloviny


Pěstují se jednoduše jako jarní cibuloviny, jen je třeba vybírat vždy na podzim z půdy.

To samé platí i pro dosny, některé sasanky, orientální lilie, kalách, kaly a frézie.

Vysazené cibule zornic je nutné také přesadit do nádob a nadále pěstovat v bytě. Letněné cibule na záhonech zesílily, nabraly dostatek živin a určitě i narostly.

V zimním období a začátkem jara se Vám proto odvděčí květy. Lilie není nutné vybírat z půdy, naše zimy přežijí. Náchylné na vlhkost jsou však orientální druhy. Ty proto vyberte do nádob nebo je hned od začátku pěstujte v nádobách.

TIP: Chcete ze svého trávníku udělat na jaře nádhernou louku, plnou barev? Přečtěte si článek o tom jak vytvořit rozkvetlou louku pomocí jarních cibulovin.

Astry pěstování

Autor: Adriána Francová 6. října 2021 Žádné komentáře

Podlehli jste kráse podzimních aster? Nejsou náročné na pěstování, jsou dekorativní zejména v podzimním období a kvetou do prvních mrazů, kdy již mnohé trvalky odkvetly. Proto jsou tak výjimečné a obohatí každý záhon bohatým kvetením.

Astry pěstování

Podzimní astry

dokvétají spolu s aksamitníky, ostálkami, rudbekiemi a chryzantémami. Najdete je v různé podobě a v různých barvách, i když jejich barevná škála je částečně omezena, přesto rozzáří každý trvalkový záhon. Mohou mít odstíny růžové, purpurové až červené, fialové, modré a bílé.

Milují slunce, během roku dostatek vláhy a propustný výživný substrát. Můžete je najít v nízké i vysoké formě. Patří mezi dlouhověké trvalky, a dokonce se i rychle rozmnožují pomocí semen, či kořenovými výběžky. Jsou výborné pro opylovače.Astry druhy

Astry druhy

Astry najdete v různé podobě. Od nízkých skalkových až po středně vysoké nebo vysoké - dominantní trsy do pozadí záhonu.

Astra nízká

Používají se zejména pro pěstování ve skalce nebo do nádob.

Aster alpinus - hvězdnice alpská, najdete je v různých barvách. Na nízkých stoncích vyniknou nádherné květy, které si zamilujete.

Aster dumosus - astra nízká, křovitá

Vyniknou zejména růžové, bílé a fialové odstíny. Vyznačuje se kompaktním a bohatým kvetením. Hodí se na lemy a výplň záhonu v přední části s rozchodníky a nízkými okrasnými travinami.

Vysoké astry

Ty vyšší než Aster novae - belgii nebo Aster novae-angliae, je nutné každý třetí rok dělit pro vitálnost růstu a tvorbu květů. Také je třeba je vyvazovat, protože jde o vyšší druhy a mohly by se polámat svou vlastní vahou. Dosahují výšky i 1,5 m, proto zvolte i správnou výsadbu do pozadí.

Astra květAster ericoides - vřesovcovitá. Pěstuje se méně často ale zaslouží si obdiv. Nádherná je také na podzim.

A.ericoides 'Snowflurry' Vám doslova vyrazí dech. Bohatý a převislý bochník, obsypaný bílými drobnými květy vynikne v nádobě nebo převislý přes zídce. Vyplní také každou plochu v záhoně. Je nenáročná na podmínky a pěstování, na jaře suché výhonky ostříháte a každoročně od kořene vyžene nové.

Vysoké kultivary např. Prostratum dominují také bílými květy se žlutým středem, dosahuje výšky kolem 1 m.


Astry najdete v nabídce mezi podzimními trvalkami


Kdy sázet astry

Astry v nabídce se prodávají kontejneru, tedy mohou se vysazovat během celého roku kromě trvale zmrzlé půdy. Na jaře po dělení trsů získáte množství trsů na další výsadbu.

Výborně se kombinují s jarními cibulovinami, pozdě raší, a proto mají cibule dostatek prostoru pro růst a také vyniknou.

Později, když jarní cibuloviny odkvetou a zatáhnou se, naplno svou krásu projeví zelené drobné listy aster a v podzimním období květy.

Astry můžete využít i do podzimních kytic a do různých aranžmá. Nízké formy lze pěstovat i v nádobách na balkoně nebo terase, samozřejmě ve velkých nádobách a s oporou můžete pěstovat i vysoké druhy.

TIP: Přečtěte si také článek jak vytvořit záhon z dlouho kvetoucích trvalek.

Magnolia pěstováni

Autor: Ing. Adriána Francová 4. října 2021 Žádné komentáře

Na jaře vás jistě tento atraktivní strom okouzlí v nejedné předzahrádce. Magnolií je několik druhů a každá je svým způsobem nádherná zejména díky květům. Kvete ještě před olistěním, květy se majestátně vypínají na stromě a nikdo je nepřehlédne.

Magnolia pěstování

Pokud je na jaře krásné počasí bez mrazů, vydrží na stromě opravdu dlouho a postupně všechny puky rozkvetou. V případě mrazivých nocí či rán se připravte na smutný pohled, ale bohužel je to příroda. Výběr vhodného místa a chráněná uzavřená poloha proto mohou strom ochránit.

Kam zasadit magnolii

Je to velký keř nebo malý strom, mělce kořenící a nevyžadující žádný řez, tedy zároveň nenáročný na pěstování. Patří mezi opadavé listnaté stromy, ale momentálně jsou i druhy stálezelené. Má v oblibě slunce ale ne celodenní a vyhovuje jí i polostín. Prospívá ve výživných, propustných, kyselejších půdách s jižní chráněnou expozicí.Pěstováni magnolie

Magnolia kvetení

Magnolie kvetou od března až do května podle druhu, některé až v červnu. Máte ji už několik let, ale nekvete? Může to mít několik důvodů. Příčinou může být například špatné stanoviště. Magnolia vyžaduje kyselou půdu, bezvětrné stanoviště, slunce až polostín, žádný podrost a okopávání, žádný řez.

Druhým případem může být to, že máte semenáč, který kvete až tehdy, když dosáhne určitého věku. Může to být i 5 až 8 let. Začněte přihnojovat fosforečnatými hnojivy na podporu kvetení, někdy ji tak oklamete. Pokud plánujete koupi magnolie, zakupte si už větší strom či keř, nejlépe už kvetoucí.

Mezi prvními rozkvétá již v březnu magnolia hvězdovitá (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, jelikož nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy, a protože pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob.

Magnolie můžete obdivovat v barvách bílá, krémová, růžová, purpurová, fialová, žlutá i nazelenalá. Květy má drobné i velké, nádherně voní a lákají první opylovače.

Magnolia hnojení

Hnojení není důležité, ale můžete ji přihnojit během roku od března do září rozpustným hnojivem NPK a fosforečnatými hnojivy. Stačí jednou za 3 měsíce - na podporu kvetení v březnu, pak v létě a na podzim pro vyzrávání pletiv hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Magnolia stříhání

Magnolia druhyNevyžaduje pravidelný ani speciální řez. Odstraňují se jen poškozené větve nebo jinak nevyhovující, esteticky nevhodně rostoucí. Kvete každoročně, pokud neomrznou květní pupeny.

Magnolia druhy

Nejznámější a oblíbený je Magnolia x soulangeana. Má velké dominantní květy a používá se na výsadbu do větších prostorů a parků.

Magnolia liliflora má úzké liliovité květy. Patří mezi atraktivní druhy a velmi často se používají do předzahrádky nebo na menší plochy v záhoně.

Magnolia stellata - drobnokvětá, zajímavá a atraktivní pro jarní efekt. Pochází z Japonska a určitě si ji zamilujete pro její jednoduchou krásu.


Vyberte si z magnólií v nabídce našeho eshopu


Magnolia denudata - M. holá s atraktivními a velkými bílo-krémovými květy.

Magnolia sieboldii - méně tradiční druh, který kvete už při plném olistění na přelomu května a června.

Přestože na podzim magnólie opadávají, strom zdobí později zajímavá semena a také kostra stromu a kůra vynikne i v zimních měsících.

Magnolia grandiflora je jediná stálezelená magnolie, která kromě listů vynikne i lesklými tmavými listy během celého roku. Mírný opad je v pořádku. Je mrazuvzdorná do -20 stupňů a vyžaduje chráněnou polohu, daří se jí na jihu ČR. Obrovské krémové květy kontrastují s tmavými voskovými listy.

TIP: Inspirujte se i článkem o nejkrásnějších kvetoucích stromech do zahrad.

Zahrada v říjnu

Autor: Ing. Adriána Francová 1. října 2021 Žádné komentáře

Zahrada v říjnu má své kouzlo. Během babího léta patří mezi ty nejkrásnější. Vyniká trvalkami, které běžně během roku nekvetou. Pokud jste zvolili správné druhy a kultivary, překvapí Vás i na podzim. Vynikají podzimní astry  - vysoké, nízké i převislé, vřesy a vřesovce, rozchodníky. Stále dokvétají poslední letničky, motýlí šeřík a okrasné zelí.

Zahrada v říjnu

Podzimní zahrada

Samozřejmě typicky podzimním květem je chryzantéma. Jsou zajímavé svou vůní, barvou i velikostí květů. Bohužel první intenzivní mrazy je umí poškodit a květy zhnědnou. Pokud si jejich krásu chcete zachovat co nejdéle, musíte si dát práci s přikrýváním porostů. Postačí Vám na to bílá textilie. Ty v nádobách umístěte co nejblíže ke stěně nebo pod střechu. Částečně je ochráníte a budou déle kvést.

V tomto období je vhodný čas na výsadbu ovocných stromů a keřů, zakládání trvalkových a smíšených záhonů a také zakládání živých plotů z jehličnanů a opadavých keřů. Listnaté dřeviny by měly být již bez listů. Samozřejmě, pokud počasí dovolí, budete mít na to čas ještě v listopadu.

Dalšími kráskami záhonů jsou právě okrasné trávy, na které jste čekali až do tohoto období. Nyní jsou nejkrásnější. Kvetou a husté květenství se jemně pohupují ve větru. Nastříhejte si pár do venkovních aranžmá. Koncem měsíce je můžete už připravit na zimu svázáním do snopů. Okrasné trávy se stříhají až na jaře. Svázáním je ochráníte před vymrznutím, přebytečnou vlhkostí i vyhnitím.

 

V podzimních záhonech vyniknou okrasné trávy a nádherně zbarvené okrasné keře

 

Dekorativní jsou i okrasné keře, kterým se právě vybarvují listy i plody. Na některých si pochutnají ptáci, některé Vás potěší  v různých aranžmá.Zahrada na podzim

Trávník posekejte na vyšší, už ho nehnojte a vyhrabejte spadané listí ze stromů. Pokud jste nestihli jarní vertikutaci, začátek měsíce je posledním vhodným termínem, kdy je vhodné hustý trávník prořezat a provzdušnit. Na jaře bude opět svěží a zelený.

Co dělat v zahradě v říjnu

V okrasné zahradě je asi nejvíce práce, pokud jste se rozhodli založit nový trvalkový nebo dřevitý záhon, zda vysadit živý plot. Kromě toho některé rostliny vyžadují přistřižení, odstranění odkvetlých květenství nebo zazimování. Nezapomeňte vybrat z půdy letní cibule a hlízy, které zimu u nás v půdě nepřežijí. Zde je několik dalších tipů a rad, které určitě v zahradě využijete.

- Vysazujte jarní cibuloviny (tulipány, narcisy, hyacinty, šafrán a jiné cibuloviny)

- Dokončete výsadbu dvouletek

- Keřové růže nakopcujte, odřízněte odkvetlé květenství, poškozené a polámané výhonky

- Pravidelně zavlažujte stálezelené listnáče a jehličnany

- Vysazujte zejména opadavé dřeviny a živé ploty z opadavých druhů

- Z trávníku vyhrabejte listí a naposled posekejte navysoko

- Už nehnojte

- Včas vypusťte vodu z nádob na zalévání a uložte hadice

- Likvidujte letničky v nádobách a nádoby vyčistěte a uložte

- Zazimujte rostliny na terasách a balkonech

- Podle potřeby je seřízněte a zkontrolujte jejich zdravotní stavPodzimní zahrada

- Uložte všechny rostliny do bytu, domu, které jste ještě ponechali na chráněných místech venku

- Trvalky pěstované v nádobách a odolné mrazem připravte na přezimování venku, dobře je zavlažte, obalte nádoby do pytloviny, juty nebo obložte slámou, bublinkovou fólií

- Kvetoucí chryzantémy pěstované v nádobách před mrazy skryjte, nebo umístěte co nejblíže ke stěně

- Chryzantémy pěstované na záhonech přikryjte bílou textilií, déle si tak ponechají svěží a barevné květy

- Jiřiny, které ještě v září kvetly, můžete vybrat z půdy, až když jejich listy spálí mráz

- Vyčistěte všechny vodní plochy od napadaného listí, můžete je přikrýt i fólií, dokud všechno listí kolem neopadá

- Na trvalkové záhony a k dřevinám přisypte vrstvu kompostu

- Okrasné trávy koncem měsíce svažte na více místech, nestříhejte je, zajistíte jim vhodné přezimování a nenamrznou

- Koncem měsíce na zahradu umístíte krmítka pro ptáky

- Posbírejte ze záhonů keramické plastiky a jiné dekorační materiály, které by mohly poškodit silné mrazy a sníh

- Choulostivé druhy nakopcujte, přikrývejte pilinami, kůrou nebo listy

- Vyčistěte všechny záhony trvalek od suchých květenství, odstraňte všechny letničky

- Některé květenství na záhoně můžete ponechat pro podzimní a později zimní efekt, budou i potravou pro ptactvo

- Dřevo, které plánujete na vybudování altánku nebo pergoly třeba vhodně uskladnit, přikrýt nebo přemístit do dílen, či pod střechu

V ovocné zahradě v říjnu je vhodný čas na výsadbu ovocných stromů, keřů i méně známého ovoce. Vyberte si vhodné období, dobrou obuv a náladu. Pokud zakládáte menší nebo větší ovocný sad, vysazujte dřeviny podle předem vypracovaného plánu výsadby. Nemusíte už bezhlavě pochodovat po zahradě se stromečkem v ruce a s myšlenkou, kam ho vysadit. Dodržujte spon a jeho výšku a šířku koruny v dospělosti. Mimo jiné:

- Ukončete sklizeň zimních jablek a hrušek

- Zdravé nepoškozené plody uložte, ostatní využijte pro rychlou konzumaci nebo zpracování

- Spadané plody posbírejte

- Poškozené plody, napadené a nemocné zlikvidujte, aby nebyly zdrojem nákazy

- V druhé polovině října, po opadu listů, vysazujte nové ovocné stromky a keře

- Před samotnou výsadbou upravte kořen

- Korunka už od prodejců bývá většinou upravena řezem

- Dřeviny prostokořenné namáčejte na 6 - 12 hod do vody

- Intenzivně zavlažujte nově vysázené stromy

- Zabezpečte ochranu stromem pomocí pletiva, kolíky vůči vyvrácení

Také v zeleninové zahradě budete pomalu finišovat. Na záhonech je poslední zelenina, která čeká na uskladnění. Pak už jen stačí půdu překopat, odplevelit a vysadit na správné místo podzimní sadbu česneku. Připravená půda a záhony si odpočinou, aby na jaře, bylo políčko opět připravené na výsevy a výsadbu.

- Posbírejte košťáloviny a kořenovou zeleninu na zimní uskladnění

- Vysazujte podzimní česnek

- Koncem měsíce vysaďte větší cibulku - sazečku na jarní sklizeňOkrasná zahrada na podzim

- Příliš husté řádky salátu, špenátu a cibule

- Pažitku připravte na zimní rychlení, vykopejte celé trsy s balem a na chráněném místě nechte zaschnout a promrznout

- Sbírejte teplomilnou zeleninu ve sklenících a fóliovnících

- Záhony vyčistěte, prokopejte

Osvětlení a solární lampy

Hra světla a stínu v zahradě má podstatnou roli. Umocňuje jednotlivé kompoziční prvky a zahradní partie. Jiný pohled se Vám naskytne na trvalkový záhon, když je přes den zalitý sluncem a jiný večer díky večernímu osvětlení. Totéž můžete docílit, pokud chcete po večerech zviditelnit dominantu zahrady, strom, plastiku, záhony, nebo si posedět v příjemném osvětlení na terase či balkoně. Mezi oblíbené letní osvětlení patří solární lampy. Určitě znáte a možná i používáte ty zapichovací, různých velikostí a v různých provedeních.

Zajímavé jsou i skleněné koule a lampy s mozaikou a různé svítící předměty, které se nahřejí působením slunce a začnou svítit po jeho západu. Životnost je až 1500 nabití. Je to alternativa klasického osvětlení, které je finančně nákladnější, i když trvalejší. Světla samozřejmě osvětlují jen na krátkou vzdálenost, ale vjezd do garáže nebo do vzdálenější části zahrady vám určitě dokáží zvýraznit. S klasickými reflektory a osvětlením v trávníku či v dlažbě byste měli počítat už na začátku realizace stavby chodníků a terénních úprav zahrady. Osvětlit se dá i bazén nebo jezírko. Na to jsou však speciální osvětlovací prvky, které zvládnou i ponoření do vody. Jejich instalaci však ponechte na odbornících. Nešetřete na kvalitě. Zapichovací solární prvky působí dekorativně. Jejich funkčnost je také spíše pro potěšení. Pohodu vytvoříte i zápalnými loučemi a svíčkami, kde kromě klasického ohně vynikne i okolí. Také vás částečně ochrání před hmyzem. Existují také speciální svítící lapače a lampy na chytání létajícího hmyzu. Určitě jste si všimli, že svítící předměty večer lákají noční motýly, komáři a hmyz, kteří dokáží být nepříjemní během sezení na terase nebo v zahradě.

Vybírejte s citem. Všechny doplňky do zahrady by měli mít svůj význam a měly by mít i své místo. Pokud chcete zachovat jejich životnost, na zimu je vyberte ze záhonu. Stačí až v období sněhové pokrývky a nízkých teplot pod bodem mrazu.

Podzimní dekorace

Možná uvažujete o tom, jak zkrášlit balkon a terasu po odkvětu muškátů a petúnii. Některé vám ještě určitě kvetou, ale již brzy bude čas je zazimovat nebo existující výsadbu nahradit typicky podzimními rostlinami, které vám zkrášlí okolí až do prvních intenzivních mrazů a sněhu. Vhodnými rostlinami na nákup jsou vřesy, vřesovce, straček, břečťan, chryzantémy a zakrslé jehličnany nebo kompaktní pomalu rostoucí druhy.

 

Ideální rostliny na podzimní dekorace na balkón jsou například břečťany nebo zakrslé jehličnany

 

Kromě rostlin však použijte i různé doplňky a aranžmá, které vám zpříjemní posezení na terase. Stačí se jen poohlédnout po zahradě, po okolí, pokud budete na procházce. Do tvorby můžete zapojit i děti, které většinou mají rádi tvůrčí práce, na nichž jsou také vidět výsledky. Sesbírejte barevné listy ze stromů, drobné stálezelené klacíky a větvičky s plody, které právě dozrávají. Skleněnou čirou vázu naplňte barevnými listy a do ní zapíchněte větvičky skalníku, hlošiny, květenství okrasných trav a šipek.

Barevné listy můžete použít i na zazimování rostlin, které zůstanou i během zimy na terase, tak si jich nasbírejte více i do zásoby. Kromě kytic a věnečků můžete vytvořit i barevné postavičky a spolu s dýní vytvořit zajímavý pohádkový svět. Použít můžete i různé svazky kukuřice, barvené feferonky a chilli navlečené na niti nebo barevnou cibuli, česnek, makovice.

Pokud Vám zůstali okrasné tykvy ze zahrady, naaranžujte je do proutěného koše spolu s feferonkami a listy. Aranžmá vynikne v blízkosti lucerny, ze které sálá teplo a klid.

Zkontrolujte si podle našeho předešlého článku, zda jste stihli všechny práce v měsíci září a pomalu se připravte na listopadové práce v zahradě.

Zimní variace v zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 30. září 2021 Žádné komentáře

Abyste mohli konstatovat, že zahrada je atraktivní během celého roku, musí opravdu v každém ročním období vynikat. Během jara, léta a podzimu to není problém. Tentokrát Vás naučíme, jak nakombinovat dřeviny, aby vynikly zejména v zimním období, kdy v zahradě chybí barevnost.

Zimní variace v zahradě

Nejen díky květům je zahrada krásná. Musíte se naučit vnímat barvu jako takovou, případně celkový vzhled, který právě v zimním období, kdy je množství dřevin bez listů, vnímáme jinak a chudší.

I dřeviny, keř či trvalka bez listů mají svou hodnotu a objem, kterým vyplňují prázdná místa v záhonech. Pokud na ně napadne sníh, zvětší své proporce a už je vnímáme mohutnější. V kombinaci s modrou oblohou dokonale kontrastují. Myslete na tyto kontrasty a zajímavý dekor už na podzim.

Neodstřihávajte všechna odkvetlá květenství trvalek, okrasné trávy jemně svažte a dřeviny okrasné plodem i zpod sněhu dokážou zázraky. Nakonec si na nich pochutnají ptáci. Vhodné kombinace jsou základem dokonalé zahrady, která nemá prázdná místa, vyniká habitem, barvami.Dřeviny v zimě

Určitě najdete na zahradě místo nebo záhon, kde jste časem zjistili, že po zatažení cibulovin, vykopání letních hlíz a zatažení funkie zůstal na záhoně jeden malý keř, který není ničím zajímavý. Když byl obklopen květinami, zelenými listy, keř tvořil dominující funkci, vyplňoval prostor hmotně, nyní je sám a kolem je jen mulčovací kůra nebo kámen.

Pro zimní období jsou navíc zajímavé dřeviny, které i dokážou za chladných podmínek vykvést. Určitě vsaďte na Vilín virginský (Hamamelis virginiana) s dokonalými žlutými rozcuchanými kvítky rozmístěnými po celých větvičkách, Kaliny voňavou (Viburnum fragrans) a zimolez vonný (Lonicera fragrantissima).


Zpestřete si zahradu keři kvetoucími v zimě


Vždy zvolte takovou kombinaci, aby když se rostliny  zatáhnou nebo je vykopete, zůstaly druhy, které jsou vytrvalé, něčím zajímavé, dokonce umí změnit barvu nebo jsou stálozelené. I jehličnany nejsou jen zelené. Mají různé výšky, šířku, odstíny, hustotu, habitus, kmínek nebo zajímavé jehličí či barvu.

Pokud nechcete kombinovat a milujete jehličnany, vysaďte různé druhy a kultivary jako túje (Thuja), smrky (Picea), jedle (Abies), jalovce (Juniperus) a cypřiše (Chamaecyparis, Cupressocyparis). Ostatní dřeviny, kterým opadly listy a torza trvalek doplní zbývající místo. Na jaře vhodně plochu doplňují jarní cibuloviny, kterými nikdy nic nezkazíte.


Kompletní sortiment jehličnanů z našeho eshopu


Pokud máte chuť kombinovat, kombinujte opadavé keře s jehličnany, trvalkami a okrasnými travami. Vhodné jsou komule, vousatec, borovice (Pinus), rozchodník, jalovec (Juniperus), vysoký flox (Phlox paniculata), funkia (Hosta), cibuloviny a letničky, které v zimě na záhoně nevidíte.

Také dřeviny s barevnou a jinak zajímavou kůrou jsou výborným, přímo výtvarným doplňkem celé zahradní atmosféry spolu se sněhem. Výrazně červené větve hustého svídy bílého (Cornus alba) Vás okouzlí už z dálky. Naopak svída výběžkatá (Cornus stolonifera Flaviramea) rozzáří zahradu žlutozelenými větvičkami. Převislá japonská třešeň (Prunus serrulata) vynikne nejen svým habitem, ale i mahagonovým zbarvením dlouhých větví. Nezapomeňte na impozantní a mohutné vrby, jejichž barvy větví se nedají ani popsat. Všechny dřeviny však vybírejte zásadně podle velikosti zahrady.

Správný výběr rostlin a dřevin zajišťuje také přiměřený růst a správné zahuštění záhonu. Nechcete přece po letech odstraňovat přerostlé rostliny. Nečekejte zázraky hned v prvním roce po vysazení. Rostliny musí vytvořit svůj objem, aby i barevně vynikly. Podzimní období je vhodné na výsadbu, inspirujte se naší nabídkou okrasných dřevin a zpestřete si zahradu.

TIP: Ozdobné plody často vydrží na keřích i během zimy. Přečtěte si článek o dřevinách s okrasnými plody.

Předzahrádky

Autor: Ing. Adriána Francová 29. září 2021 2 Komentář

Obyčejně je to zahrádka nebo úzký prostor před domem. V každém případě jde o reprezentativní prostor, který by měl oslovit kolemjdoucího, měl by ladit s architekturou domu a celkovou výsadbou v okrasné části zahrady.

Předzahrádka před domem

Od velikosti prostoru se pak odráží i konkrétní výběr rostlinných druhů, jejich počet a celková kompozice. Nesnažte se na malý prostor vtěsnat hodně dominantních rostlin nebo prvků, které sice prostor vyplní, ale kompozice bude bez stylu a volnosti.

Předzahrádka je prostorem vstupním. Zaměřte se na zamaskování odpadních nádob, vhodné umístění schránky, vhodný chodník, případně osvětlení. Na malém prostoru nevysívejte trávník. Zvolte raději štěrk, kameny. Usnadníte si sekání, přístup a budete mít méně práce. Zaměřte se na výběr rostlin. Měly by tam být rostliny, které jsou stálozelené, pro celoroční efekt.Předzahrádka

Vybírejte z jehličnanů a stálezelených keřů. Je jich opravdu široká nabídka. Důležitá je i vhodná dominanta. Vše však opravdu záleží na prostoru. Na velmi úzkém prostoru neuvažujte nad stromem. Dominantu v takovém případě vytvoří i okrasná tráva, plastika, případně nízký převislý druh na kmínku, který již dále nebude růst do výšky, ale bude zvětšovat jen svou korunu, kterou jednoduše upravíte řezem.

Výsadby můžete realizovat do pravidelného tvaru, kde je více opakujících se rostlin v přísně střižených tvarech, např. nízký plot ze zimostrázu, nějaké jehličnany, trvalky nebo jako rozvolněné výsadby, což znamená, pár kusů jehličnanů, listnatých keřů, trvalek, cibulovin, okrasné trávy, doplněné štěrkem, kameny, lavičkou a osvětlením.

Před samotnou výsadbou zvažte kromě velikosti prostoru i umístění předzahrádky vůči světovým stranám. Od toho se odvíjí také samotný výběr rostlin. Ne všechny snesou přímé celodenní slunce, nebo trvalý stín.

Předzahrádka ve stínu

I stinná předzahrádka může mít své kouzlo. Zajímavé a atraktivní funkie (Hosta), zvonky (Campanula), srdcovky (Dicentra), Heuchera (Heuchera) dokážou rozzářit i ten nejtmavší kout barvou.


Pokud je vaše předzahrádka ve stínu, vyberte si trvalky do stínu nebo se inspirujte okrasnými keři do stínu


Právě rostliny okrasné listem patří mezi ty, co mají rády stín a nejde právě jen o zelenou barvu ale různé její odstíny, které přecházejí až do šeda a modra, případně vybarvují do červena a žluta, co platí pro Heucheru.

Předzahrádka na slunci

Další zajímavé trvalky, kterým se bude dařit na slunném stanovišti patří určitě levandule (Lavandula), třapatky (Rudbeckia), krásnoočko (Coreopsis). V případě, že vám to prostor umožní, vhodné jsou i kvetoucí keře na slunné stanoviště.

Pokud si nejste jisti výběrem rostlin, napište nám a my Vám poradíme.

TIP: Skalky patří mezi oblíbené a často budované zahradní díla. Přečtěte si, které rostliny jsou vhodné do skalky.

Růže - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 24. září 2021 Žádné komentáře

Na úspěšné pěstování růží potřebujeme dodržet několik jednoduchých zásad a doporučení. Které to jsou, se dočtete v našem článku.

Pěstovaní růží

Klimatické podmínky

Pěstované růže mají různou odolnost vůči klimatickým podmínkám, v nichž se pěstují. Nejotužilejší jsou tzv. botanické druhy, po nich jsou sadové (hybridní) růže. V méně příznivých klimatických podmínkách je třeba větší pozornost věnovat zazimování. Jde zejména o to, aby po roztání sněhové přikrývky přečkaly bez poškození pozdní jarní mrazíky a značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí při intenzivním slunečním záření.

Půda

Růže dobře rostou v hluboké písčitohlinité lehčí, a ne příliš suché půdě, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zalévání má dobře přijímat vodu. Důležité je zásobení půdy humusem. Nevhodné jsou půdy těžké jílovité, trvale zamokřené bahnité nebo studené, kamenité nebo velmi mělké půdy. Růžím se nedaří ani v půdách velmi kyselých nebo celkově písčitých, nedostatečně zásobených humusem, z nichž se všechny živiny vyplavují do spodních vrstev. Těžké půdy se vylepšují přidáním rašeliny, kompostu, rašelinových substrátů. Propustnost se zlepší přidáním písku, popela, pomůže i rozložený drůbeží nebo králičí hnůj, který se v těžších půdách nezaryje příliš hluboko. Velmi kyselé půdy se upravují přidáním práškového vápna nebo silně převápněného kompostu. Většina růží se očkuje na hluboce zakořeňující podnože, které nesnášejí vysokou hladinu podzemní vody. Ta způsobuje žloutnutí listů a podporuje výskyt černé skvrnitosti. V takových případech je nevyhnutelné pozemek odvodnit. Růžím vyhovuje občasné zavlažení, zejména v období sucha. Přípustná hloubka hladiny podzemní vody je asi 1 m.Jak pěstovat růže

Světlo a teplo

Při celodenním oslnění růže velmi rychle odkvétají a u jižních zdí budov trpí na sluneční úpal a sucho. Ušlechtilé růže nejlépe rostou při teplotách 15-22 °C. Pokud teplota vystoupí nad 25 °C a vedra trvají déle, květy blednou a i tmavě kvetoucí kultivary mají dokonce popálené korunní lístky. Na svahovitých pozemcích se Růže daří růžím na jihozápadním nebo západním svahu. Růžím se daří i v krátkodobém stínu vyšších stromů, nesnesou ale přistínění po většinu dne. V úplném stínu u severních zdí budov a na strmých severních svazích se žádným růžím nedaří. Více tu trpí chorobami a škůdci, dřevo nevyzrává a mnohem snadněji namrzá. Růže se také nemají vysazovat do těsné blízkosti stromů, zejména takových, jejichž kořeny velmi ochuzují půdu o živiny a vláhu, jako jsou břízy, javory, jasany a p. V zahradách se růže nevysazují do bezprostřední blízkosti jahod, salátu a jiné zeleniny nebo keříků drobného ovoce. V pravý čas by se totiž nedaly provést ochranné postřiky. Růžím škodí i trvalý průvan, který vzniká na rozích budov a na volných místech mezi domy, ale nevyhovují jim ani uzavřené polohy na obestavěných dvorech nebo zahradách oplocených vysokými zdmi. Proudění vzduchu je velmi důležité v boji proti houbovitým chorobám a živočišným škůdcům.

Výsadba růží

Důležitá je hustota vysazování růží, která závisí na vzrůstu a kultivaru. Slabě rostoucí kultivary se sází ve vzdálenosti 0,3 – 0,4 m, silněji rostoucí kultivary ve vzdálenosti 0,5 m a víc. Mezi stromkovými růžemi se dodržuje vzdálenost nejméně 1 m a je třeba nechat i dostatek místa na sklánění růžového stromku při zazimování.

Specifickou skupinu tvoří popínavé růže. Vzdálenost vysazování těchto růží závisí na vzrůstu kultivaru, ale i na způsobu použití. Minimální vzdálenost bývá 1,2 m, ale někde to může být i víc než 2 či 3 m podle okolností.

Podobně i u sadových růží je nutné hustotu výsadby přizpůsobit velikosti a tvaru vysazovaného kultivaru. Růže se vysazují od října do dubna, pokud není zamrzlá půda.

Při podzimní výsadbě vytvoří růže ještě před příchodem mrazů jemné kořínky a na jaře mají potom určitý náskok. Nevýhodou podzimního vysazování ale je, že vysazené rostliny jsou vystavené mrazům.


Aktuální sortiment popínavých růží najdete také v našem eshopu

 

Jarní vysazování se nedoporučuje do zamokřených těžkých půd. Příliš teplé počasí hned po vysazení je pro sazenice nebezpečné. Vysazování stromkových růží je lepší odložit na jaro, protože jejich spolehlivé zazimování je pracné. I ve vysokých polohách s častými mrazy se růže vysazují raději na jaře. Připravené sazenice se nesmí nechat volně ležet na slunci a jejich kořeny je třeba chránit před větrem. Když jsou keře částečně zaschlé, celé rostliny je nejlepší ponořit do vody.

Při podzimní výsadbě se seřezávají jen konce nalomených nebo poškozených větviček a ponechá se tři až pět nejsilnějších větviček. Na jaře se tyto výhonky zkrátí na několik pupenů.

Při jarní výsadbě se při vysazování odstraní nepotřebné výhonky a ponechané se zkrátí podle síly na dva až tři pupeny. Pokud jsou rostliny v dobrém stavu, lze nechat i více pupenů. Poškozené kořeny je třeba odstranit a zbývající se zkrátí asi o polovinu. Růže se nevysazují na okraj záhonu, ale nejméně 25 cm od něj. Po vytyčení vzdálenosti mezi rostlinami je třeba vyhloubit jámy o rozměrech 40 x 40 x 40 cm. Na dno je nutné navršit kopeček kompostové zeminy, v žádném případě se ale nepřidávají průmyslová ani jiná hnojiva. S přihnojováním je potřeba začít až v dalším roce po výsadbě. Při vysazování se kořeny nesmějí násilně ohýbat. Rozloží se do jamky volně tak, aby směřovaly dolů a sazenice se podrží tak vysoko, aby místo štěpení bylo asi 5 cm pod povrchem půdy. Jamka se naplní do dvou třetin zeminou, přitlačí se, aby přilehla ke kořenům a rostlina se zalije vodou. Důkladná zálivka je nevyhnutelná zejména při vysazování na jaře. Když se voda vsákne, zemina se doplní a potom nahrne do výšky 20 cm. Před příchodem mrazů je nutné tuto vrstvu ještě zvětšit. Na jaře chrání nahrnutá zemina rostlinu před účinky slunce a vysušujícím větrem. Po uplynutí asi tří týdnů po jarním vysazování se doporučuje navršenou zeminu opatrně odstranit. Na podzim vysazované růže se odkrývají začátkem dubna. Popínavé růže se sázejí ještě o něco hlouběji, tak, aby místo očkování bylo asi 10 cm pod povrchem půdy. Při výsadbě popínavých růží ke zdi se růže sází nejméně půl metru od ní a šikmo se přivazují ke stěně. Stromkové růže se sází ke kůlům, protože slabý kmen by nevydržel hmotnost obrostu. Kůl má být dostatečně pevný a sahat až do koruny, aby se nevylomila ani při prudké vichřici. Stromek se vysazuje v šikmé poloze, odkloněný od opory asi o 30° na tu stranu, kam se bude na zimu vždy ukládat. Lehčímu ohýbání stromku přispěje i mělčí vysazování.

Řez růží

Růže nezacelují rány pomocí závalu jako některé ovocné dřeviny, ale jen jim zasychá dřevo i kůra kolem místa řezu. Řez se proto musí dělat 5 až 8 mm nad zdravým pupenem, aby nevyschl. Nůžky musí být velmi ostré, aby pletiva větvičky nerozdrtily. Řezná plocha má být skloněná směrem od pupene, aby voda nestékala přes pupen.Návod na pěstování růží

Jarní řez růží

Hlavní řez růží se dělá zásadně na jaře po přezimování. Cílem jarního řezu je: – vytvarovat keř do pravidelného tvaru a omezit jeho růst v nežádoucím směru, – dopěstovat co nejkrásnější velké květy na dlouhých stoncích nebo více menších květů na větším počtu výhonků, – prodloužit život celého keře stálým zmlazováním a odstraňováním starých výhonků, čímž se povzbudí růst mladých bujných výhonků.

Každá skupina růží se řeže jinak. Velkokvěté růže na záhonech se seřezávají na 3-6 pupenů na jednom výhonku. Slabé výhonky se zkracují víc, silné méně. Pokud z keře plánujete získat květy do vázy, růže se řežou hlouběji a ponechávají se 3-4 pupeny. Vyroste tak méně silných výhonků s velkými pěknými květy. U mnohokvětých růží se ponechává 3-6, v některých případech ale až 8 pupenů, což závisí především na kultivaru a stavu rostliny. Popínavé růže se řežou tak, aby vytvořily co nejvíce mladých, bujně rostoucích výhonků, z nichž popínavá růže druhým rokem kvete.

U jednou kvetoucích popínavých růží se na jaře zkracují jen tenké konce výhonků, které jsou obyčejně namrzlé a hlavní řez se provádí hned po odkvětu. Tehdy se odstraní přestárlé výhonky, tj. výhonky starší než čtyři roky, až u povrchu půdy. Remontantní (vícekrát kvetoucí) kultivary popínavých růží v dolní části keře vyholují, proto se řežou tak, že se odstraní jeden nebo dva staré výhony nad zdravým pupenem blízko povrchu půdy. Sadové růže většinou nepotřebují žádný řez. Jejich keře se jen prosvětlují a konce slabých nebo přeschlých výhonků se zkracují. Růže Miniaturní se řežou až na polovinu výšky kultivaru. Odumřelé části je třeba opatrně odřezat.

Stromkové růže se řežou tak jako keříčkové, spíš hlouběji, aby se omezil objem a hmotnost koruny. Je třeba dbát na to, aby nový výhonek přispěl k dokonalému vytváření koruny.

Letní řez růží

Letní řez

Při letním řezu se zkracují jednotlivé příliš bujné výhonky, hlavně u keříků velkokvětých růží a u stromkových růží. Letní řez podporuje tvorbu dalších květů. Pokud se odstraňují odkvetlé květy až po opadání lístků obyčejným odštípnutím květního stonku tak, jak se to dělá u narcisů, tulipánů a pivoněk, je to zásadní chyba. Nový výhonek bude umístěný příliš vysoko a bude slabý, tenký a ohebný. Při odstraňování odkvetlých květů je výhodné dodržovat zásady správného letního řezu. Odkvetlý květ se má odstranit ještě před úplným opadáním lístků, tj. hned, když ztratil estetický vzhled. Velkokvětým růžím s odkvetlým květem je třeba odřezat i část stonku s neúplnými listy (trojčetnými) a s jedním listem úplným (pětičetným). Pupen ční vždy směrem ven stejně jako při jarním řezu. V září a později na podzim se růže zkracují minimálně a neřežou se ani růže s dlouhými stonky do vázy, aby dřevo vyzrálo a umělo se bránit proti mrazu. U remontantních popínavých růží podporuje letní řez opětovné bohatší kvetení.

Kypření

Růže vyžadují nakypřenou a nezaplevelenou půdu, proto mělká okopávka a časté kypření ušetří mnoho hnojení a zálivky. Zkypřená vrchní vrstva chrání hlubší vrstvy půdy před vyschnutím. Hlubokým kypřením se ale může rostlinám i uškodit, proto se obdělává jen do hloubky 10 cm. Zbytečně se mezi růže nemá šlapat, hlavně když je povrch půdy vlhký. Po každém nevyhnutelném vkročení je třeba půdu prokypřit. S blížícím se podzimem je nutné omezit kypření půdy, aby se zastavil růst a obnovování výhonků. Takto jsou růže připravené na úspěšné přezimování.


Vyberte si z nabídky nádherných zdravých růží z nabídky eshopu


Mulčování

Pro růže je velmi výhodné mulčování čili nastýlka. Záhon se zakrývá vhodným materiálem, např. listím, pokosenou trávou, rašelinou, dřevěnou kůrou nebo štěpkou. Ušetří se tím na delší období kypření půdy a také se nemusí tak často zalévat.

Zaštipování růží

Raným zaštipováním se upravuje růst příliš bujných výhonků. U výhonků, které by měly kvést v průběhu května, se mladý výhonek zaštipuje na 3-4 pupeny. Růže má potom více květů, ale kvete trochu později.Odrody růží

Hnojení růží

Na přihnojování růží se používají převážně složená kombinovaná hnojiva, tj. hnojiva obsahující různé živiny ve správném poměru. Růže jsou citlivé na vyšší obsah solí v půdě, proto se zejména na těžších půdách nesmí hnojiva předávkovat. Kořeny růží nesmí přijít nikdy do styku s čerstvou chlévskou mrvou, která by způsobila uhynutí zejména mladých sazenic. Drůbeží trus je vydatné hnojivo hlavně ve formě hnojivové zálivky, používá se ale velmi zředěný výluh zkvašeného trusu. Rašelina je výborným zdrojem humusu pro svůj pomalý rozklad v půdě. V půdách vylepšených rašelinou vytvářejí růže bohatší kořeny. Z organických hnojiv je nejlepší kompost, který se růžím přidává kdykoliv, ale zejména v předjaří, ještě před odstraněním zimní přikrývky. Na záhon se pokládá v síle asi 5 cm a mělce se zapracovává do vrchní vrstvy půdy.

Čas hnojení

Rozvrh hnojení by měl vypadat následovně.

1. Brzy v předjaří, jak to dovolí počasí, ještě před odkrytím růží (např. kompostem)

 2. Asi v polovině května, když růže začínají vytvářet pupeny, po dešti nebo po zavlažování, se přihnojí roztokem rychle působícího kapalného hnojiva. Každý keř se zalije 3 litry roztoku.

3. Koncem června se hnojivová zálivka stejným způsobem opakuje, opět na dobře zavlaženou půdu. 

4. Koncem října až začátkem listopadu se růže mají přihnojit draselnofosforečným hnojivem pro lepší vyzrání pletiv a zvýšení odolnosti vůči mrazu.

Růže lze hnojit i na list speciálními hnojivy pro listovou výživu rostlin, v deseti až čtrnáctidenních intervalech, tři až čtyřikrát za vegetační období.

Zavlažování

Růže potřebuje nejvíc vody v období nejintenzivnějšího růstu, tedy od jarního pučení a po prvním odkvětu, když začíná růst nových výhonků. Na zavlažování je třeba myslet už při kypření půdy, proto se vytvářejí mírně zvýšené okraje záhonů, aby zálivková voda neodtékala ze záhonů, ale vsákla tam, kde je potřebná. Nezavlažuje se za prudkého slunečního záření. Při závlaze je nutné dbát na to, aby se voda nedostala na listy. Důležitá je i vydatná závlaha ještě před začátkem mrazů. Nebezpečí stupňují teplé slunečné dny v únoru a v březnu, když nadzemní části rostlin odpaří značné množství vody, zatímco vrchní vrstva půdy nerozmrzává. Proto pokud je suchý podzim, je třeba růže vydatně zalít ještě před prvními mrazy.

Přezimování

Pro úspěšné přezimování je důležitý výběr odolných kultivarů. To platí hlavně pro popínavé růže, které se jen těžce dají zakrývat. U nás se musí většina pěstovaných růží chránit před mrazem přikrytím, nejlépe ornicí. Drobný mráz růžím neuškodí a přispěje k opadu listí. Růže stačí přikrýt před nástupem trvalých mrazů, případně mrazů silnějších než – 8 °C. Keříkové růže se přikrývají do výšky asi 20-30 cm. Nahrnutá zemina má proniknout mezi výhonky tak, aby nevznikaly dutinky, kde by mohlo mrznout nebo by se mohly rozmnožit plísně. V chladnějších podmínkách se osvědčí dodatečné přikrytí půdy jehličím.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Dobře ošetřované rostliny jsou odolnější vůči napadení chorobami a škůdci, proto je dobré dodržovat všechny pěstitelské rady. Rychlou a účinnou ochranu umožňují vhodné a včas použité chemické přípravky. Vhodným obdobím na postřik je pozdní odpoledne, když sluneční záření slábne a není třeba se obávat popálení listů. V zamračených dnech se může stříkat kdykoliv, ale vždy za bezvětří. Roztok má být jemně rozptýlený, proto se postřik neprovádí z malé vzdálenosti přímo na listy. Je třeba dodržovat stanovené ředění přípravků, neboť větší koncentrace může způsobit značné škody. Přípravky je potřeba střídat, hlavně organické. Při aplikaci je třeba dbát nejen na to, aby se rostliny nepoškodily, ale i na vlastní bezpečí. Je třeba dodržovat všechna bezpečnostní opatření podle návodu a používat ochranné pomůcky.

TIP: Rádi byste zkombinovali růže s jinými rostlinami? Přečtěte si článek ve kterém se dozvíte s čím kombinovat růže.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Předzahrádky
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, určite ako dominantu môžete dať magnóliu, pripadne azalky, rododendrony,...
  • Předzahrádky
    13. března 2021
    Dobrý den, přemýšlím jaké rostliny vysadit na předzahrádku cca 7*2m, která je ale na...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Omlouváme se za pozdní reakci, nevíme zda ste to vyřešili, ale opravdu může jít o pilatku....
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
Archív blogu