března 2024

Vytvořte si ve své zahradě romantické zákoutí pomocí popínavých růží. Tato královna květin vám ve své pnoucí podobě doslova očaruje. Rostlina skvěle dotvoří třeba vaši pergolu či zídku. Pustit se můžete také do tvorby originální růžové brány.

Zjistěte, jak pnoucí růže pěstovat a na co si dát pozor.

Oblíbené druhy popínavých růží

Pnoucí růže lze v základu rozdělit do dvou kategorií:

První z nich je tvořena těmi odrůdami, které jsou charakteristické spíše méně ohebnými pruty, bohatými květy a zároveň poměrně dlouhou dobou kvetení.

Druhou skupinu tvoří popínavé růže, které disponují velmi dlouhými pružnými výhony a menším seskupením květů. Mezi zahrádkáři bývá tato kategorie pnoucích růží označována jako Rambler či liánovité pnoucí růže.

Co se týče oblíbených druhů popínavých růží, těch existuje hned několik. Zmínit můžeme například popínavou růži Rosa 'Cairo', která na první pohled zaujme svými růžovými květy. Růže 'Coral Dawn' je krásná popínavá rostlina, která se pyšní růžovými květy střední velikosti (zhruba 8 cm).

Z dalších odrůd stojí za zmínku růže 'Crimson Glory'. Ta vytváří poměrně dlouhé výhony pro snadné upínání na mříže, ploty či stromy. Pyšní se krásnými nachovými květy. Růže 'Don Juan' kvete opakovaně a vaši zahradu zbarví do tónů tmavě červené barvy. Růže 'Kimono' zaujme středně velkými květy v růžové barvě, přičemž tato odrůda dobře snáší i polostín.

Další opakovaně kvetoucí popínavou růží je růže 'Parade' s růžovými květy. Hodí se pro tvorbu stěn i porostů na oblouky, treláže či pergoly. Atraktivní růže 'Paul Scarlet' nabízí šarlatově červené květy, přičemž vytváří velmi bujný porost. Květy v tomto případě kvetou ve stejném čase.

Růže 'Sutter´s Gold' potěší záplavou pestrých žlutých až zlatých květů. Z dalších žlutých odrůd lze zmínit růži 'Goldenfinger', která vytváří majestátní sloup plný zářivých květů. Růže 'Ilse Krohn Superior' vyniká svými bohatými bílými květy. A pokud zatoužíte po popínavých růžích v oranžové barvě, doporučujeme kultivar 'Westerland Orange'. V závislosti na konkrétních podmínkách se můžete těšit na květy v meruňkové až lososové barvě.

Vyberte si sazenice popínavých růží a nechte se jejich krásou doslova očarovat

Popínavé růže pěstování

Pěstování pnoucích růží se sice neřadí k těm nejjednodušším zahrádkářským úkolům, nicméně vzhledem ke svému krásnému vzhledu to jistě stojí za zkoušku.

Samotné pěstování popínavých růží můžete zahájit buď na jaře, nebo na podzim. V obou případech doporučujeme používat sazenice v bezlistém stavu. Jednotlivé sazenice se sázejí do předem vyhloubené jamky, do níž je umístíte v takovém náklonu, aby růže rostly směrem k podpoře. K uchycení výhonků můžete používat tyčky nebo třeba praktické plastové úchytky.

Co se půdy týče, růže si nejvíce libují v písčitohlinité půdě s propustnou spodní vrstvou. Obsah humusu by se v této půdě měl pohybovat v rozmezí od 5 do 7 %. Růže vyžadují slabě kyselou až neutrální půdní reakci (to znamená pH půdy 6 až 7).

Pro zdravý růst je důležité zvolit také vhodné stanoviště. Popínavé růži se bude dařit zejména na stanovišti, které směřuje k jihovýchodu či jihozápadu. Důležité je zajistit růži ochranu před větrem. U menších rostlin stín nevadí, nicméně vzrostlé růže potřebují k vykvetení sluneční svit. Dejte si však pozor na celodenní žár, který by mohl květům spíše ublížit.

Pnoucí růže u zdi

Pomocí pnoucích růží můžete ozdobit různé prostory. Vsadit můžete nejen na jejich pěstování u zdi. Tyto rostliny se mohou také ovíjet kolem kmenů, popínat po plotech či pergolách a vytvářet tak nejrůznější romantická zákoutí ve vaší zahradě.

Pokud toužíte po růži pnoucí se po zídce, doporučujeme vsadit na rostliny s tužšími výhony. V tomto případě se rostliny sází od zídky ve vzdálenosti alespoň 10 cm, aby mohlo dojít k dostatečnému proudění vzduchu. Převislé druhy růží pak mohou skvěle splývat ze zídky směrem dolů.

Pnoucí růže stříhání

Aby vám vaše pnoucí růže dělaly radost, je nutné se průběžně zaměřit na jejich řez a údržbu. Jak stříhat pnoucí růže a kdy k jakému střihu přistoupit?

Jarní řez popínavých růží

K prvnímu řezu pnoucích růží se přistupuje nejdříve po třetím roce jejich života. Tehdy již mají nosné stonky pořádnou sílu k pnutí. Řez popínavých růží na jaře zahrnuje odstranění starého a mrtvého dřeva a odřezání nepotřebných bočních větviček.

V rámci omlazovacího střihu popínavých růží se stříhají jeden či dva hlavní stonky přímo u základny rostliny, zhruba 20 cm nad zemí. Malé boční větve stříhejte vždy za třetím očkem.

Podzimní řez popínavých růží

Řez popínavých růží na podzim není výslovně nutné provádět. V tomto období můžete pouze odstranit nevzhledné konce rostliny s odkvetlými květy a případně i výhony, které vám na zahradě překáží.

Škůdci a choroby popínavých růží

Za nejhoršího škůdce nejen popínavých růží jsou považovány mšice. Pokud se u vás v zahradě objeví, můžete se s nimi vypořádat pomocí vhodného postřiku.

Mezi další často se objevující škůdce popínavých růží se řadí padlí růžové. Poznáte jej podle toho, že se na listech a výhonech objevují šedavé povlaky. Další nepříjemnou chorobou je rez růžová, kterou rozpoznáte podle červených výčnělků a rezavých kupek na listech. V obou případech je na místě přistoupit k pálení napadených výhonů a použití vhodného přípravku.

Pnoucí růže může potrápit také černá skvrnitost na listech a výhonech, která vytváří nevzhledné černé a žlutě orámované skvrny.

TIP: Přemýšlíte, s čím budou ladit růže ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na to, s čím tyto rostliny kombinovat.

Zahalte svou zahradu do závoje pestrobarevných květů. Pusťte se do pěstování sasanek, jejichž květy se mohou v závislosti na konkrétním druhu zbarvovat do nejrůznějších odstínů.

Jejich pěstování je navíc nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika sasanek

Sasanka (latinsky Anemone, jinými slovy také anemonka) je zajímavá trvalka, která pochází převážně ze severní polokoule. Tato rostlina je charakteristická svým nízkým až vyšším vzrůstem, který se pohybuje v rozmezí od 10 do 90 cm. Některé druhy disponují hlízami, jiné mají plazivé oddenky, nebo svazčité kořeny.

V závislosti na konkrétním kultivaru mohou květy vyrůstat jednotlivě i v květenstvích. Zároveň mohou dosahovat různých barev, jako je například bílá, žlutá, červená, růžová či modrá.

Chcete i svou zahradu doplnit o nádherné květy sasanky? Vyberte si v našem e-shopu vhodnou odrůdu a pusťte se do pěstování

Sasanka druhy

Se sasankou se běžně setkáme při procházce jarním lesem, kde zpravidla září její krásné bílé květy. Nicméně tyto trvalky jsou dostupné v mnoha různých druzích, které mohou svými pestrobarevnými květy skvěle ozvláštnit každou okrasnou zahradu.

Podle doby květu se sasanky rozlišují na ty, které kvetou na jaře (např. sasanka hajní) a ty druhy sasanek, které svými květy zaujmou především v létě a na podzim (např. sasanka japonská).

Sasanka bílá

Tou pravděpodobně nejznámější sasankou s bílou barvou květů je sasanka hajní. Kromě toho se může jednat také o sasanku lesní, sasanku baldenskou či sasanku trojlistou.

Sasanka červená

Krásnými červenými květy si vaše srdce jistě získá sasanka červená Anemone ´Hollandia´. Ta se pyšní červenými květy s charakteristickým bílým páskem ve spodní části okvětního lístku. Další možnou odrůdou v této kategorii je například sasanka věncová Governor. Do této kategorie může patřit také sasanka hupejská, jejíž květy mají různé odstíny červené, růžové či bílé.

Sasanka žlutá

Ze žlutých sasanek stojí za zmínku například sasanka pryskyřníkovitá, která kvete krásnými žlutými květy. Je skvělou volbou zejména do zahrad lesního charakteru.

Sasanka modrá

Mezi sasanky modré se řadí ty, jejichž květ se zbarvuje do krásné modrofialové barvy. Pokud po takové rostlině toužíte i vy, můžete se rozhodnout například pro odrůdu Anemone ´Lord Lieutenant´. Krásný modrý kultivar se skrývá také pod označením Anemone ´Mr. Fokker´

Sasanka růžová

Chcete svou zahradu rozzářit růžovými květy? V tom případě vás možná zaujme Anemone Hupehensis ´Serenade´. Tato romantická trvalka potěší pěstitele krásnými květy během celého léta až do poloviny podzimu. Růžovou barvu květů může získat také anemonka japonská.

Pokud se nedokážete rozhodnout pro jednu barvu sasanek, můžete vsadit na mix barev. Směs Anemone ´DE CAEN´ zaujme květy v modré, červené a bledě růžové barvě.

Pěstování sasanek

Podmínky pro pěstování anemonky se liší podle toho, pro jakou konkrétní odrůdu se rozhodnete. Jarní sasanky si libují spíše na slunném místě, sasankám kvetoucím později se daří spíše v polostínu. Doporučujeme zasazovat cibulky sasanek do zhruba dvojnásobně až trojnásobně větší hloubky, než jaká je jejich vlastní velikost.

Umístění sasanek se liší v závislosti na konkrétním druhu. Některé jsou vhodné do skalky, jiné se hodí spíše pod stromy a keře a další jsou určeny na záhon.

Z hlediska zálivky je vhodné přistoupit k pravidelné mírné zálivce, a to až do zatažení listů. Vsadit můžete také na přihnojení živinami. Sasanky kvetoucí na jaře se přihnojují na podzim, naopak sasanky kvetoucí na podzim se přihnojují na jaře.

Kdy kvetou sasanky

Doba květu závisí na zvoleném druhu sasanky. U jarních odrůd se květy objevují mezi únorem a dubnem. U později kvetoucích odrůd je to zhruba na konci léta.

Přezimování sasanek

Ke konci podzimu listy sasanky přirozeně zhnědnou. Tehdy nastává ideální čas pro jejich zastřihnutí a zároveň rostlinu přestáváme zalévat. Na zimu je vhodné rostlinu zakrýt lehkým krytem. K tomuto účelu může posloužit například sláma, stará tráva či chvojí.

Jak vidíte, pěstování sasanek není nic složitého a jistě si s tím poradíte. Na oplátku se vám tyto rostliny odvděčí svými krásnými květy, které perfektně ozdobí vaši zahradu.

TIP: Mezi další krásné jarní květiny se řadí také pivoňky. Odhalte, jak na úspěšné pěstování pivoněk a vytvořte si ve vaší zahradě krásné scenérie.

Chcete svou zahradu ozvláštnit zajímavým stromem a zároveň nechcete čekat příliš dlouho? V tom případě jsou právě pro vás určeny rychle rostoucí dřeviny.

Zjistěte, jaké varianty se v tomto směru těší popularitě a odhalte základní pravidla pro jejich pěstování.

Pěstování břízy

Bříza se řadí mezi oblíbené opadavé stromy, a to především díky svému nápadnému dekorativnímu kmenu. Ten na první pohled zaujme bílou kůrou, která se v tenkých vrstvách odlupuje. Pokud se řadíte mezi alergiky, je třeba zpozornět. Kvetoucí bříza je totiž považována za jeden z nejsilnějších alergenů.

Z hlediska stanoviště je vhodné volit slunné místo. Břízy však dobře snesou také polostín. Co se půdních podmínek týče, nejsou břízy příliš náročné. Těmto stromům se bude dobře dařit téměř v jakékoliv půdě.

Počítejte s tím, že bříza disponuje poměrně rozsáhlým kořenovým systémem, který se objevuje všude v okolí. Vzhledem k tomu je obtížné vzrostlou břízu přesadit. Proto doporučujeme sazenice bříz už na začátku umístit na stanoviště, kde také zůstanou.

Druhy břízy

U nás se můžete nejčastěji setkat s břízou bílou. Ta vyniká svou velkou přizpůsobivostí, díky čemuž se může vyskytovat v typově velmi odlišných lokalitách.

V menších zahradách bývá často pěstována odrůda Youngii, která zaujme svým převislým deštníkovitým růstem. Odrůda Fastigiata pak zaujme velmi úzkým sloupovitým vzhledem, přičemž dosahuje výšky až 15 metrů. Zajímavá může být také bříza papírová, která své jméno dostala díky velkým odlupujícím se bílým plátům kůry, které svým vzhledem i funkcí připomínají právě papír.

Jak rychle roste bříza

Bříza může za ideálních podmínek dosáhnout výšky až 30 metrů. Samotná rychlost růstu pak přirozeně závisí na mnoha faktorech, mezi které se řadí půda, klimatické podmínky, dostupnost vody či živin. Obecně lze říct, že přírůstek činí zhruba 1,5 metru ročně.

Pěstování cypřiše

Cypřiše jsou skvělým pomocníkem v případě, kdy chcete rychle docílit efektního živého plotu. Tyto dřeviny zaujmou svou kompaktní a úzkou korunou, která je právě k tomuto účelu zcela ideální. Pro vytvoření kvalitního živého plotu bude třeba vysadit více jedinců v řadě nebo ve skupině. Rozhodnout se můžete jak pro jeden druh cypřiše, tak i kombinaci několika různých odrůd.

Při výsadbě cypřiše do zahrady dbejte na to, aby se jednotlivé stromy svými spodními větvemi dotýkaly. K zálivce přistupujte pravidelně, dejte si však pozor na přemokření stromů. Cypřiše také nesnáší přesušení. K přesazení do venkovního prostředí přistupujte na jaře, kdy už jednotlivé rostlinky začínají obrůstat. V zimních měsících lze doporučit cypřiše zazimovat pomocí nahrnutého mulče nebo listí ze zahrady.

Využijte online prodej cypřišů v našem e-shopu a vyberte si kousek, který vám v zahradě bude dělat radost

Druhy cypřišů

Z hlediska druhů cypřišů máte rozhodně z čeho vybírat. Pomyslnou sázkou na jistotu může být cypřiš stálezelený. Díky svým technickým a dekorativním vlastnostem je v zahradách velmi oblíbený.

Z dalších populárních odrůd stojí za zmínku cypřiš Leilendův, který nabízí roční přírůstek až 50 - 80 cm a skvěle se hodí ke tvarování. V zahradách bývá hojně pěstován také cypřišek Lawsonův, který se právem řadí mezi nejkrásnější sloupkovité rostliny.

Jak rychle roste cypřiš

Rychlost růstu pochopitelně závisí na zvolené odrůdě a také podmínkách, které rostlině dopřejeme. Obecně lze říct, že se průměrný roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 30-50 cm.

Pěstování katalpy

Katalpa je krásný strom, který na první pohled zaujme svými velkými srdcovými listy, výraznými květy i plody. Díky své zvláštně tvarované koruně vám přitom v zahradě zprostředkuje potřebný stín. Ostatně právem bývá někdy označována jako takový živý slunečník.

Výhodou katalpy jsou bezesporu její velmi nízké nároky na pěstování. Zasadit ji lze prakticky kamkoliv. Rovněž jí vyhovuje prakticky jakýkoliv typ půdy. Dobře snáší kyselejší i vápenitou půdu. Jen si dejte pozor na to, aby byla půda dostatečně kyprá a strom mohl zapustit kořeny dostatečně do hloubky. Ve výživné půdě bohaté na humus budou semena katalpy obecně lépe prospívat.

Z hlediska stanoviště volte spíše slunné. Jelikož má katalpa raději sucho, myslete také na vhodný systém odvodnění. Během prvního roku po výsadbě ji ale zalévejte pravidelně. Mladé dřeviny můžete také přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Druhy katalpy

Existuje mnoho druhů katalpy, pro jejichž pěstování se můžete rozhodnout. Za zmínku stojí například katalpa trubačovitá pocházející ze Severní Ameriky. Mezi populární druhy se řadí také katalpa vejčitá, katalpa nádherná či katalpa červenající.

Jak rychle roste katalpa

Tak jako u jiných dřevin, i v tomto případě záleží na podmínkách, které stromu dopřejete. Obecně lze ale říct, že se roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 50 cm.

Pěstování vrby

Mezi rychle rostoucí dřeviny do zahrady se řadí také vrba. Ve volné přírodě na ně často narazíte v blízkosti břehů řek, u rybníků, vlhkých luk, lužních lesů či rašelinišť. Přečtěte si náš článek zaměřený na pěstování vrby. Případně na vás pestrá nabídka vrb čeká v našem e-shopu.  

Pěstování tavolníku

Mezi další rychle rostoucí a zároveň nenáročné dřeviny do zahrady se řadí tavolník. Zjistěte, jak na pěstování tavolníku a na co si dát pozor v našem článku.

Pěstování javoru

Javor se řadí mezi krásné stromy, které rozzáří vaši zahradu. Vybírat můžete mezi javory různých druhů. V našem článku se také dozvíte, jak na pěstování javoru a na co si dát pozor.

Rychle rostoucí stromy na topení

Chcete pěstovat stromy především na praktické využití, tedy topení? I v tomto případě pro vás bude rychlost růstu důležitým faktorem při výběru. K tomuto účelu se skvěle hodí zejména rychle rostoucí listnaté stromy, které u nás nejsou původním druhem. Jednat se může například o topoly, pajasan či Turkestánský jilm (známý také jako jilm sibiřský) a paulovnie plstnatá.

Turkestánský jilm je charakteristický rychlým růstem, přičemž za jeden rok povyroste až o 2 metry. Jeho pěstování je poměrně nenáročné, nicméně může mít trochu vyšší nároky na vláhu. Navíc velmi dobře snáší řez a uříznuté větve lze tedy průběžně používat na topení. Z domácích odrůd stojí za zmínku například olše, vrby či líska.

Nabídka rychle rostoucích dřevin je skutečně široká. Ať už toužíte po zajímavém stromu do zahrady, chcete si rychle vypěstovat živý plot nebo třeba sháníte stromy na topení, přijdete si na své. Stačí si jen vybrat takovou variantu, která bude odpovídat vašim potřebám.

Broskvoně patří mezi populární ovocné stromy v českých zahradách. Na jaře se tyto stromy zasypou krásnými květy, které lákají opylovače. A později se můžete těšit na sladké a šťavnaté plody, které mají v kuchyni pestré možnosti zpracování.

Zjistěte, jak na správné pěstování této dřeviny, aby se jí ve vaší zahradě dařilo.

Druhy broskví

Odrůd broskvoní existuje více než dost. Z hlediska toho, kdy se dočkáme jednotlivých plodů, lze odrůdy rozdělit na rané, střední a pozdní. Níže pak uvádíme alespoň několik odrůd v jednotlivých kategoriích, které se u nás pěstují nejčastěji.

Rané odrůdy broskvoní: Moretini, Fenix, Early Glo, Dixired, Amsdenova, Early Redhaven…
Střední odrůdy broskvoní: Harbrite, Harnas, Flaming Furry, Krasava, Majorita…
Pozdní odrůdy broskvoní: Elberta, Envoy, Fairhaven, Inka, Flamingo, Suncrest, Allstar…

Pořiďte si sazenice broskví a nektarinek a pusťte se do jejich pěstování v zahradě i vy

Pěstování broskví

Broskvoně se řadí do rodu Prunus, ve kterém najdeme i mnoho dalších ovocných stromů (například meruňky, třešně, višně, švestky či blumy). Co se stanoviště týče, preferují broskvoně prosluněná místa dobře chráněná před větrem. Z hlediska půdy je třeba dát pozor na to, aby byla dobře propustná a nezadržovala příliš velké množství vody. Půdu volte kyprou, lehkou a spíše sušší. Optimální je k pěstování broskví přistoupit v nadmořské výšce 200 až 400 metrů.

U mladých stromků pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při zálivce si přitom vždy dejte pozor na to, aby půda vodu dobře vsakovala a strom nestál v nahromaděné vodě.

Nektarinky pěstování 

Alternativou k broskvím jsou nektarinky. Pravidla pro jejich pěstování přitom platí prakticky totožné. Rozdíl však může spočívat v odolnosti. Broskve totiž zpravidla bývají odolnější než nektarinky, které mohou trpět na nejrůznější nemoci.

Sázení broskve

K výsadbě broskvoní je vhodné přistoupit spíše na jaře. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy stromky do půdy usadíte v podzimních měsících.

Sázení broskve na jaře

V obou případech je nutné pamatovat na odstranění veškerých poškozených a odumřelých kořínků. Následně strom postavte zhruba na 2 až 4 hodiny do vody. Mezitím vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž umístíme silný vyšší kolík pro oporu stromu v prvních letech jeho života.

Následně můžeme do samotné jámy umístit stromek. Jakmile jámu zasypeme, zeminu ušlapeme a strom zalijeme alespoň 10 litry vody.

Pokud se snažíte o tvorbu celého broskvového sadu, je vhodné dodržovat spon o velikosti 6×6 metrů. Pokud by se jednalo o menší velikost, bylo by nutné pravidelně přistupovat k pečlivému řezu.

Hnojení broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, doporučujeme tento strom průběžně přihnojovat. Nejdůležitějším okamžikem pro doplnění živin je moment po odkvětu broskvoně, kdy strom potřebuje doplnit zejména draslík.

Jak na přezimování broskvoně

Před mrazy je třeba dobře chránit především mladé broskvoně. Drobné větvičky se totiž mohou vlivem sněhu a mrazu poškodit. Proto je vhodné dřevinu na toto období včas připravit. Posloužit vám k tomu může klasická jutovina či netkaná textilie. Starší stromky si pak již s krátkodobými mrazy zpravidla dokáží poradit.

Řez broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, je třeba průběžně přistoupit k jejímu řezu. Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromu na jaře, můžete první střih broskvoně provádět prakticky hned po výsadbě. Pokud strom vysazujete na podzim, počkejte s prvním řezem až na jaro.

Jarní řez broskvoní

Při prvním řezu je nutné si vybrat zhruba 5 nejsilnějších výhonů, z nichž bude v budoucnu tvořena celá koruna. Tyto výhony poté seřízněte na zhruba 3 narašené pupeny. Pamatujte na to, že poslední pupen musí směřovat z koruny směrem ven.

Pokud je broskvoň mladá, k řezu přistupujeme až třikrát ročně (na jaře, během léta a na začátku podzimu). Při letním a podzimním střihu se větve zkracují zhruba o třetinu. Rovněž odstraňujeme výhony rostoucí směrem dovnitř.

Řez broskvoní v pozdějších letech

Jakmile broskvoň dosáhne věku čtyř let, stává se z ní takzvaný plodný stromek, k jehož řezu již přistupujeme odlišně. V tomto momentě již stačí jen dva řezy ročně, nikoliv tři. Na jaře je vhodné zkontrolovat, zda se terminální výhonek nijak neprodlužoval. Silné výhonky zkraťte, slabé můžete rovnou odstranit. Na přelomu léta a podzimu pak všechny výhonky zkraťte zhruba o jednu třetinu.

TIP: Zatímco broskve jsou v českých zahradách poměrně rozšířené, mišpule až tolik ne. Ve skutečnosti je to ale velká škoda. Zjistěte, jak pěstovat mišpuli a užijte si její chutné plody.