+420 730 235 493

října 2022

Pěstování mrkve

Autor: Monika Brešťanská 27. října 2022 2 Komentář

Mrkev obecná (Daucus carota) patří mezi miříkovité rostliny, je tedy příbuzná například s petrželí, ale i s koprem či anýzem. V zahradách se pěstuje jako kořenová zelenina, přičemž využít lze celou rostlinu včetně nadzemní části.

Pěstování mrkve

Přesto, že je mrkev rostlina dvouletá, pěstuje se nejčastěji jako jednoletá. V prvním roce vyraší nať a kořen výrazně zdužnatí a shromažďuje živiny. Ve druhém roce pak z růžice listů vyrůstá lodyha s okoličnatým květenstvím.

Mrkev patří mezi zeleninu bohatou na živiny a vitamíny. Obsahuje zejména beta karoteny, vitamín A, vlákninu a antioxidanty. Jak pěstovat mrkev a zajistit si příjem těchto důležitých látek i během zimy se dozvíte v následujících řádcích.

Druhy mrkve

Mrkev obecnou můžeme rozdělit do dvou poddruhů. Prvním je mrkev obecná pravá (Daucus carota subsp. carota), což je původní nešlechtěná forma, která se vyskytuje divoce v přírodě. Druhým poddruhem je pak mrkev obecná setá (Daucus carota subsp. sativus). Sem řadíme všechny vyšlechtěné odrůdy, které mohou mít různou barvu a velikost kořene.

Odrůdy mrkve můžeme rozdělit do několika základních typů, ze kterých pak konkrétní kultivary vychází:

Parisian - má krátký kulatý kořen
Chantenay - kořen je kónický, kratší
Nantes - typický “mrkvovitý” tvar
Berlikum - velké, mohutné a tupě zakončené kořeny
Flakee - velmi dlouhé a úzké kořeny

Mezi zahradníky se pak odrůdy mrkví dělí častěji na rané a pozdní. Rané kultivary také nazýváme karotky. Mají většinou tupé kořeny, jemnější dužinu, jsou sladší a méně vhodné ke skladování. Sklízíme je jako první. Mezi nejoblíbenější odrůdy raných mrkví patří například ‘Calibra F1’, ‘Flyway F1’ nebo ‘Jarana F1’.

Mezi středně rané odrůdy můžeme zařadit třeba ‘Marquette’ či ‘Jolana F1’. Pozdní kultivary jsou vhodné k uskladnění a sklízejí se až během podzimu. Kořen je větší, tmavší, chuť výrazná a slupka hrubší. Mezi pozdní odrůdy patří například ‘Koloseum F1’, ‘Maxima F1’ nebo ‘Katlen’.Druhy mrkve

Zajímavým zpestřením na talíři mohou být různé barevné variace mrkví. Na pohled velmi výrazná je odrůda ‘Purple Haze’, která se vyznačuje temně fialovou barvou s žíháním. Najdeme ale i mrkve žluté či bílé.


Připravte se na výsadbu mrkve už nyní. Semínka mrkve klasických i méně známých odrůd zakoupíte na našem e-shopu


Kdy sázet mrkev

Výsev mrkve na jaře

Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme. K dodání živin používáme například kompost.

Vzhledem k velkému množství semen vsypaných do řádků je po vzejití prvních lístků a mírném poporostení sazeniček potřeba mrkve vyjednotit. Po tomto úkonu by měly být vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami přibližně pět až sedm centimetrů, v závislosti na zvolené odrůdě a velikosti kořene.

Výsev mrkve na podzim

Výsev mrkve lze provádět také na podzim, což zajistí brzké jarní klíčení. V tomto případě nespěchejte - semena do záhonu vysejte až koncem listopadu, aby semena klíčila opravdu až na jaře. Půda by však neměla být ještě zmrzlá. Ideální je výsev do záhonu po letní zelenině jako je třeba salát nebo hrášek.

Kdy sklízet mrkev

Doba sklizně mrkve závisí od použité odrůdy - existují totiž mrkve rané, středně rané či pozdní. Ty rané se ze záhonu obvykle vytahují už během července, klidně už 2 až 3 měsíce po vysetí (jedná-li se o výsev jarní). Sklizeň mrkve u pozdních kultivarů provádíme od září do října a platí, že čím déle v záhonu jsou, tím je jejich chuť lepší a obsah živin vyšší.

Jak uskladnit mrkev

Rad, jak uskladnit mrkev na zimu, je skutečně mnoho, a každý zahradník upřednostňuje trochu jiný postup. Obecně však platí několik základních pravidel. Tím prvním je, že uskladňujeme pouze odrůdy pozdní, rané nejsou k dlouhodobému skladování vhodné. Po vytažení úrody ze země odstraníme nať (tu můžeme upotřebit v kuchyni nebo třeba zmrazit) a kořeny dobře očistíme od hlíny. Nikdy je ale neumývejte, mrkev by při skladování mohla chytit plíseň.

Následně sklizenou zeleninu rozložíme a necháme chvíli proschnout na dobře větraném, chladném a suchém místě. Nejčastěji se pak mrkev dává do beden, ve kterých se zasype pískem, a ukládá se do tmavého sklepa s možností větrání, kde se teplota během zimy pohybuje mezi 0 až 4 °C. Písek je třeba během skladování občas mírně zvlhčit například rozprašovačem.

Pěstování mrkve na balkoně

Pěstování mrkve na balkoně není nemožné, chce to ale odpovídající vybavení. Základem jsou dostatečně hluboké nádoby. Květináče by tedy měly mít alespoň 40 centimetrů na výšku. Oblíbené je také takzvané bedýnkové pěstování, kdy se zelenina vysévá do 50 centimetrů hluboké bedny plné zahradnického substrátu. Pro balkonové pěstování se však doporučuje volit spíše rané a drobnější odrůdy.

TIP: Patříte mezi vášnivé zahradníky, kteří se nedokážou s koncem léta s péčí o zahradu rozloučit? Pokud ano, vysaďte si druhy, které budou kvést či plodit až do prvních mrazů. S péčí o zeleninu na podzim vám poradíme v našem předchozím článku.

Gloxinie pěstování

Autor: Monika Brešťanská 21. října 2022 Žádné komentáře

Rod gloxínie (Sinningia) zahrnuje asi 75 druhů rozdělených do desítek až stovek různých odrůd. Ty se od sebe liší zejména zbarvením nápadně velkých květů. Gloxinie pocházejí ze střední a jižní Ameriky. Jedná se o vytrvalé byliny či menší keře, které vyrůstají z podzemní hlízy.

Gloxinie pěstování

U nás se tyto květiny pěstují většinou jako pokojové. Jak pěstovat gloxinie se dozvíte v následujících řádcích.

Pěstování gloxinie

Nároky na světlo - stanoviště by mělo být dostatečně světlé, ale ne na přímém slunci. Pod přímými paprsky se listy rostliny svinují.

Závlaha - k zalévání používáme vždy odstátou vodu o pokojové teplotě, vyhněte se studené vodě přímo z kohoutku. Vodu lijeme do misky, na listy a květy by se neměla dostat. Substrát by nikdy neměl zůstat suchý, ale ani přelitý. Ideální je použití hlubší misky, do které umístíme kamínky a postavíme na ně květináč. Květina si bude vodu postupně nasávat, a zároveň se do jejího okolí voda odpaří, což zajistí optimální vlhkost.

Teplota - optimální je pokojová teplota.

Hnojení - gloxinii hnojíme v době květu; použít lze slabý roztok tekutého hnojiva na kvetoucí rostliny.

Substrát - květina si vystačí s klasickým zahradním substrátem, nicméně preferuje mírně kyselejší pH, proto můžeme použít i substrát rašelinový.

Množení - množíme listovými řízky, obdobně jako africké fialky. Gloxinii lze rozmnožit i generativně semeny, není to však efektivní způsob.

Druhy a odrůdy gloxinie

Mezi nejoblíbenější druhy mezi pěstiteli patří například gloxinie maličká (s. pusilla), gloxinie královská (s. regina) nebo gloxínie nádherná (s. speciosa).

Poslední z těchto tří druhů se vyznačuje velkými květy, díky kterým se oblíbený i mezi šlechtiteli. Setkáme se tak s desítkami odrůd, přičemž mezi nejoblíbenější patří například:Gloxinie druhy

Kaiser Friedrich’ - květy jsou sytě červené, po okrajích bílé
Kaiser Wilhelm’ - barva květů přechází ze středu z tmavě fialové až okraj k bílé
Etoile de Feu’ - květy jsou sytě rudé
Mont Blanc’ - tato odrůda se vyznačuje sněhově bílými květy
Hollywood’ - okvětní lístky tohoto kultivaru jsou tmavě fialové s mírně modrým nádechem
Defiance’ - barva květů je sytě červená

 

Hledáte pestře kvetoucí pokojovou rostlinu, která bude zdobit váš okenní parapet po celý rok? Vyberte si některou z oblíbených odrůd gloxinie na našem e-shopu

 

Kvetoucí gloxinie

Květy mohou mít různé barvy v závislosti na konkrétní odrůdě či druhu. Nejčastěji jsou však červené, fialové, růžové či bílé. Nijak nevoní a ve svém přirozeném prostředí lákají opylovače pouze svým vzhledem. U rostlin pěstovaných v interiéru se objevují prakticky celoročně. Po odkvětu stonky se zbytkem květu odstraňte, brzy se pak objeví nové. Pokud jsou na rostlině poupata, která se dlouho neotevírají, přemístěte květináč jinam - gloxinie pravděpodobně stojí v průvanu.

Jak přesadit gloxinii

Nový květináč naplníme vhodným substrátem, nejlépe směsí klasické zahradní zeminy s rašelinou. Pod květináč umístíme misku s kamínky a do zeminy vložíme sazenici, kterou dobře přihrneme hlínou. Poté nalijeme do misky vodu - nezaléváme přes listy ani přes květy.

Pokud přesazujeme zazimované hlízy, ukládáme je do zeminy již koncem února nebo začátkem března. Hlízu dáme do vyhloubené jamky v substrátu a přikryjeme ji asi dvěma centimetry zeminy. Ideální je hlíze vytvořit malý “pařáček” například použitím fólie, mikrotenového sáčku nebo velké sklenice.

Zazimování gloxinie

Rostliny nejsou mrazuvzdorné a teplota jejich okolí by neměla klesat pod 15 °C. Nejlepší způsob zazimování gloxinie je následující - po odkvětu snížíme rostlině zálivku a úplně omezíme hnojení. Nadzemní část můžeme zastřihnout a květináč s hlízou přemístit do chladnější místnosti (10-15 °C). Zde necháme hlízu v původní zemině až do konce února, kdy ji vyjmeme a podle postupu uvedeného výše přesadíme.

TIP: Nevíte si rady, jak pečovat o květiny v zimě? Základem je snížení zálivky a omezení hnojiva. Další tipy a rady se dozvíte v našem předchozím článku.

Nejkrásnější letničky kvetoucí celé léto

Autor: Zuzana Melicherová 18. října 2022 Žádné komentáře

Podzim už naplno vládne v našich zahradách, ale nic nám nebrání zavzpomínat si na léto a jeho nádherné barvy. V tomto článku si představíme letničky do zahrady dle barvy a převislé letničky na balkon.

Nejkrásnější letničky

Povíme si něco o tom, jak pěstovat kvetoucí letničky a jaké barevné kombinace mohou vyniknout v květinovém záhonu.

Žluté letničky

Mezi typické žluté letničky do zahrady patří gazánie (lat. Gazania spledens). Kvete velkými žlutými až žlutooranžovými květy. Je nenáročná, má v oblibě slunné stanoviště, snese i plné slunce. Nedaří se jí na přemokřené půdě, při dešti zavírá květy.Žluté letničky
Gazánie vyséváme v březnu, na záhon je přesazujeme v květnu, po posledních mrazech. Kvetou celé léto, až do pozdního podzimu.

Mezi letničky do zahrady určitě patří také slunečnice jednoletá (lat. Helianthus annuus). Typicky ji známe ve žluté barvě, najdeme však také červené odrůdy. Díky svému vysokému vzrůstu je dominantou každé okrasné zahrady.
Semena vyséváme přímo do zahrady od poloviny dubna do začátku května ve sponě 30 x 30 cm. Slunečnice kvete od června do září. Květy sbíráme v červnu až červenci, semena v srpnu. Preferuje slunné stanoviště, největší nároky na zálivku má v létě.

Aksamitníky (lat. Tagetes patula) kvetou žlutými až oranžovými květy. Tyto nenáročné letničky jsou přínosné i pro užitkovou zahradu. Díky vůni jsou aksamitníky přírodní ochranou pro zeleninovou zahradu před škůdci. Upřednostňují pravidelnou zálivku, slunce i polostín, takže jimi můžeme podsadit například rajčata.
Ze semen je vysazujeme v březnu, na záhon přesazujeme v polovině května. V okrasné zahradě vyniknou v kombinaci s jinými žlutými a bílými letničkami.

Bílé letničky

Ostálka (lat. Zinnia elegans) v bílé barvě je půvabným doplňkem každého záhonu. Ostálky však kvetou různých barvách, oblíbené jsou také v červené, oranžové či růžové barvě. Jsou to vyšší letničky, dobře se kombinují s vyššími trvalkami jako je echinacea (lat. echinacea purpurea), nebo kopretina (lat. leucanthemum maximum).
Bílé letničkyOstálky vyséváme do pařeniště v březnu až dubnu, na záhon v květnu po posledních mrazech. Upřednostňují slunce, ve stínu rostou pomaleji. Potřebují pravidelnou zálivku zejména v letních měsících. Ostálky se při větru a v dešti válejí po zemi a lámou, je třeba je před bouří svázat provázkem. Kvetou od června do října.

Astra čínská (lat. Callistephus chinensis) patří mezi kvetoucí letničky, které vyniknou v bílé barvě. Zakoupit si je však můžete i v červené a modré barvě. Jako letničky do zahrady jsou vhodné vyšší odrůdy astry, na balkoně v nádobách lépe vypadají nižší odrůdy. Astře čínské vyhovuje slunce až polostín. Vypadá dobře v kombinaci s ostálkami nebo aksamitníky. Astře se také nedaří na přemokřené půdě, avšak v letních měsících snesou i výraznější zálivku. Ze semínek je vyséváme na pařeniště v březnu až dubnu, do záhonu v polovině května. Kvetou od léta až do podzimu.


Pokud jste se rozhodli pěstovat nenáročné letničky, můžete si vybrat například ze semen v našem e-shopu


Modré letničky

Limonka sehnutá (lat. Limonium sinuatum) – statice, potěší oko nejen na záhonu. V sušené kytici se krásně ukáže spolu se slaměnkou (lat. Helichrysum bracteatum). Limonky jako kvetoucí letničky najdeme nejčastěji v modré až modrofialové barvě, nejsou však neobvyklé také bílé, žluté nebo růžové.Modré letničky
Limonku předpěstujeme ze semen v únoru až březnu, na záhon ji vysazujeme v polovině května. Výborně snáší sucho, vadí jí přílišná zálivka, v přemokřené půdě plesniví. Kvete od července do října.

Nestařec mexický (lat. Ageratum mexicanum) patří mezi letničky kvetoucí modře a je keříčkového vzrůstu. Sazenice nestařce vysazujeme na záhon po 15. květnu, protože nemá rád mráz. Daří se mu na slunném stanovišti, ale vyžaduje pravidelnou zálivku. Kvete od července do září.

Zelené letničky

Okrasná kapusta (lat. Brassica oleracea) svým fialovým resp. bílým zbarvením uprostřed dodá šmrnc květinovému záhonu. Hodí se do kobercové výsadby nebo v kombinaci z chryzantémami. Sazenice předpěstujeme v červnu až červenci, na podzim je vysazujeme na záhon. Při poklesu teploty se začne střed růžice vybarvovat různými barvami. Okrasné kapustě nevadí jemný mráz, rozzáří záhon i po odkvětu pozdě kvetoucích letniček.

Červené letničky

Mák setý (lat. Papaver somniferum) je typickou červenou letničkou. V kombinaci s jinými nižšími bílými letničkami nebo trvalkami vynikne na záhonu svojí barvou. Na Slovensku i v ČR je jeho pěstování povoleno do 100 m2, na větší plochy je nutné povolení.
Červené letničkyVysazuje se na přelomu února a března přímo do země. Kvete nejčastěji červenými, někdy bílými nebo červeno-bílými květy podle odrůdy.

Laskavec metlinatý neboli amarant (lat. Amaranthus hypochondriacus) je letnička s červenými až bordovými květy. Má rád suché a slunečné místo, při dobré péči dorůstá výšky až 80 cm.
Vhodné je ho vysadit za níže kvetoucí letničky do zahrady, ale pěkně se ukáže i ve větším květináči na terase, či balkoně. Vyžaduje pravidelné zalévání, kvete od července do října.

Převislé letničky

Převislé letničky jsou často nesprávně označovány jako tahavé letničky. Jde o nesprávný výraz, protože se netáhnou po opoře, ale visí z výšky a svojí krásou ozvláštňují prostor balkonu či terasy.

Mezi převislé letničky řadíme žluté sanvitálie (lat. Sanvitalia procumbens), modré lobelky (lat. Lobelia erinus), červené muškáty (lat. Pelargonium peltatum) a různobarevné petunie (lat. Petunia hybrida).

Sazenice přesazujeme do venkovního prostředí v polovině května do substrátu pro balkonové květiny. Petunie a sanvitálie upřednostňují slunce, muškátům se daří nejlépe na slunci až v polostínu a lobelkám v polostínu až stínu.

Převislé letničky potřebují v letních měsících pravidelnou zálivku. Kvetou celé léto až do podzimu.

 TIP: Blížící se zima je vhodné období pro plánování výsadeb a výsevů. Další inspirace na balkonové letničky naleznete i v našem předchozím článku.

Barvínek pěstování

Autor: Monika Brešťanská 14. října 2022 Žádné komentáře

Barvínek, zvaný také jako brčál, latinsky Vinca, patří mezi vytrvalé byliny či polokeře vyskytující se zejména v Evropě, severní Africe a západní Asii. Jeho listy jsou jednoduché, vstřícně uspořádané, a pětičetné květy mají nejčastěji modrofialovou až bílou barvu.

Barvínek - Brčál

V České republice se přirozeně vyskytuje pouze barvínek menší. Dalším druhům se ale na našich zahradách daří také dobře.

Barvínek druhy

Barvínek menší (Vinca minor)

jedná se o původní druh na našem území. Rostlina je poměrně nízká a rozlehlá, má fialovo modré květy umístěné jednotlivě. Ty se objevují na jaře, kdy barvínek tvoří husté zelené koberce poseté květy. Kromě estetického významu má tento druh své místo i v lidovém léčitelství.

Mezi oblíbené kultivary tohoto druhu patří například ‘Aureovariegata’, ‘Variegata’, ‘Alba’ nebo ‘Illumination’.

Barvínek větší (Vinca major)

jak již samotný název napovídá, tento druh se vyznačuje většími listy i květy. U nás není původní, avšak tato nenáročná plazivá rostlina bude na vaší zahradě jako doma. Barvínek je stálezelený, svůj vzhled tedy neztrácí ani přes zimu. Mezi oblíbené odrůdy patří třeba ‘Variegata’.

Jak pěstovat barvínek

Barvínek je nenáročná plně mrazuvzdorná rostlina, která příliš pozornosti nepotřebuje. Preferuje polostinné stanoviště, nicméně k jejímu úhynu nedochází ani při plném stínu. Rostlina má raději vlhčí půdy s vysokým obsahem živin, zálivka by tedy měla být přiměřená a frekvenci je třeba zvýšit během horkých letních dnů.

Vyhněte se raději kyselým půdám - nevysazujte jej společně s vřesy, borůvčím či rododendrony.

Bylinu můžeme rozmnožit poměrně snadno a rychle, jelikož se jedná o plazivý, půdopokryvný a rychlerostoucí druh. Kdykoliv během roku můžeme oddělit trsy z matečné rostliny a vysadit je na jiné místo. Další možností je barvínek rozmnožit zakořeňováním výhonů.

 

Hledáte rostlinu, která vaše záhony, skalky nebo okolí chodníků či plotů ochrání před plevelem a bude vypadat dobře i v zimě? Houževnatý barvínek vás rozhodně nezklame a vybrat si můžete hned z několika druhů a odrůd


Jak zasadit barvínekBarvínek druhy

Barvínek se hodí k pokrytí půdy. Je totiž plazivý a rychle se rozpíná do šířky, do výšky však mnoho nevyroste. Jednotlivé rostliny by tedy měly mít jisté rozestupy, ale jak daleko od sebe sázet barvínek? Spon by měl činit 15-20 centimetrů. Takto vznikne hustý koberec, kterým neprostoupí nevzhledný plevel.

Co se týče doby výsadby, zde záleží na způsobu rozmnožování. Klasické sazenice vysadíme do země na jaře nebo na podzim. I přes mrazuvzdornost se vyvarujeme výsadbě v období, kdy už (nebo ještě) jsou teploty pod nulou. Pokud se rozhodnete jej množit pomocí výhonů, zahrňte je substrátem už na jaře - přes léto krásně zakoření a na podzim máte nové sazeničky.

Jak stříhat barvínek

Rostlina sama o sobě řez nevyžaduje. V zahradě se ale poměrně rychle rozrůstá, a tak je pravidelné stříhání důležité z estetických důvodů. V případě potřeby radikálnějšího řezu zkracujeme výhony klidně o téměř celou délku a činíme tak na jaře. Díky tomuto načasování stonky rychle obrůstají. Během vegetačního období pak můžete s pomocí zahradnických nůžek odstraňovat překážející šlahouny.

Barvínek v truhlíku

Barvínek do truhlíku je v poslední době velmi oblíbený. Společně s okrasnými břečťany či jinými kvetoucími rostlinami tvoří krásné převisy, které ozdobí balkonová zábradlí i venkovní stranu okenních parapetů. Výhodou je, že takto osazené truhlíky nemusíte ze stanoviště odnášet ani v zimě.

Kromě truhlíků vypadá skvěle i v závěsných květináčích nebo dekorativních nádobách samostatně.

Barvínek v zahradě

Barvínek udělá v zahradě nepochybně plno parády, nicméně je dobré míti na paměti, že se jedná o plazivou, rychle se rozrůstající rostlinu, která se může snadno vymknout kontrole. V přirozeném prostředí tvoří sice husté koberce, avšak ostatní rostliny mu ponechají jen určitou plochu. Naopak při výsadbách v záhonech, podél zdí či plotů se může chovat poměrně invazivně a pozdější likvidace je náročná.

TIP: Květy barvínků se objevují pouze na jaře. Pokud tedy chcete mít krásně rozkvetlou zahradu až do podzimu, je třeba vysadit i další druhy. Mezi nejoblíbenější podzimní květiny patří například chryzantémy či astry. O pěstování aster nebo pěstování chryzantém si můžete přečíst v našich předchozích článcích.

Rostliny proti komárům

Autor: Ing. Adriána Francová 11. října 2022 Žádné komentáře

Určitě se i vám stalo, že když během léta sedíte na terase nebo balkoně, zároveň s vámi je tam i několik otravných komárů. Bohužel je to příroda, se kterou sice můžeme bojovat chemicky, ale máme pro vás několik nápadů, jak jejich výskyt eliminovat na minimum, a to pomocí výsadby nebo doplňků.

Rostliny proti komárům

Hmyz, jako jsou komáři, nesnáší aromatické rostliny, tedy čím výraznější vůně, tím větší úspěch. Nečekejte však účinnost 100 %, to vám nezaručí ani elektrická lampa, lapač komárů a také sprej na hmyz je účinný jen na ty potvory, které se v dané době vyskytují kolem vás.

V první řadě odstraňte v blízkosti jakoukoli vodní plochu, mini jezírko. Obklopte se výsadbou, která je kořeněná, aromatická a voňavá již při prvním závanu větru. V případě, že se jedná o výsadbu na balkon nebo terase, vysaďte tyto rostliny do nádob.

Rostliny odpuzující hmyz

Mezi silně aromatické rostliny patří trvalky jako levandule, šanta, meduňka lékařská, máta peprná a jiné druhy, rozmarýn, oregano, mateřídouška.Rostliny odpuzující hmyz

Mezi atraktivní a aromatické jednoleté rostliny: bazalka, citrónový muškát, citrónová tráva a aksamitník.


Vyberte si nejen rostliny proti hmyzu v kategoriích trvalek nebo semen bylinek


Mnohé tyto rostliny jsou přímou součástí složení svíček, které odpuzují hmyz a zejména létající komáry. Z těchto rostlin, jejich šťáv nebo květenství lze jednoduše vyrobit i aromatické sáčky nebo misky se sušenými květy, které večer provoní vaše okolí a zejména vítr, který roznese vůni rostlin do bližšího okolí. Můžete si vyrobit i jednoduché repelenty z levandule či citrónové trávy. Tělo jemně postříkejte olejem nebo parfémovanou vodou z levandule a trávy a uvidíte výsledky.

Bylinky, které jsme uvedli, je vhodné použít i do ohně při opékání či grilování, během hoření v kouři ucítíte jejich dominantní vůni a také odpudíte hmyz.

Levandulová soukvětí také obsahují oleje a pronikavou vůni, potřete si ruce květenstvím a nesedne na vás žádný komár. Ideální je, pokud v blízkosti terasy vysadíte pás levandule, nebo alespoň několik kusů vysadíte do nádob.

Uvedené rostliny upřednostňují slunce, propustnou lehkou, písčitou půdu, žádné přemokření. V nádobě jim dopřejte na dně drenážní vrstvu a odtok přebytečné vody. Citronovou trávu vysaďte do větší nádoby a přezimujte ve skleníku nebo v zimní zahradě.

Také používejte jako doplňky svíčky, případně se zahalte do tenké deky.

Přírodní repelenty vyrobíte jednoduše tak, že aromatické rostliny vložíte do vody a necháte louhovat. Obsah pak přelijete do láhve s rozprašovačem a ten mějte u sebe i během procházky v lese, při opékání nebo na terase. Ještě vyšší účinek mají byliny louhované v alkoholu, obsah poté nařeďte s vodou a používejte stejným způsobem.

TIP: Pokud vás rostliny odpuzující komáry nebo jiný otravný hmyz zaujaly, přečtěte si více informací o pěstování levandule nebo citrónovém muškátu.

Půdokryvné rostliny do zahrady

Autor: Ing. Adriána Francová 7. října 2022 Žádné komentáře

Hledáte nenáročné rostliny, které svými vlastnostmi dokážou v krátké době porůst celé svahy, plochy a nahradit i trávník? Jste tady správně. Existuje spousta dřevin a trvalek, které to dokážou. Pokryvné rostliny nejsou náročné na pěstování a nevyžadují ani speciální podmínky pro růst.

Půdokryvné rostliny

Půdokryvné trvalky

jinak také nazývané kobercové, jsou převážně nízké trvalky, které umí svými plazivými výhonky v krátké době pokrýt volnou plochu. Využívají se zejména v podrostech, pod kosterními dřevinami, na hůře dostupných místech, na svazích, nebo jako náhrada za trávník. Zároveň jsou to klasické trvalky, které se používají ve skalkách, pro pěstování na zdech, úzkých záhonech, dokonce i v nádobách, kde visí přes okraje. Vytváří typické polštáře, koberce.

Půdopokryvné rostlinyPo dodržení správného sponu se dokážou krásně propojit a vytvořit souvislou plochu. Jejich výběr je závislý na podmínkách stanoviště. Do podrostu je nutno použít trvalky, které upřednostňují řídký stín nebo polostín.

Na skalky, zídky se používají trvalky preferující plné slunce, případně polostín. Tyto půdokryvné trvalky ochraňují samotnou vrchní část půdy před vysoušením, zabraňují růstu plevelů, zpevňují svah, zabraňují erozi a prašnosti, navíc působí esteticky, jsou přínosem pro opylovače a nenáročné na údržbu a pěstování.

TIP: Se založením nové skalky vám poradíme v článku o trvalkách do skalky.

Půdokryvné trvalky namísto trávníku

V části, kde svítí méně slunce, je vhodné místo trávníku vysadit kobercové trvalky. Tyto trvalky se vysazují i na místech, která by byla sekačkou obtížně ošetřována a sekána. Je to pro vás vhodné řešení i v případě, že se vám zdá, že mít dnes kvalitní trávník, je luxusem.

Klasický trávník patří mezi nejnákladnější plochy v zahradě, ať už se to týká samotného založení pomocí travnatých koberců nebo hnojení, ošetřování během sezóny, vertikulace a pravidelného sečení. Nemluvě o vysokých dávkách vody, které trávník opravdu potřebuje.


Na pokrytí půdy se výborně hodí nízké trvalky, které naleznete v naší nabídce


Některá místa můžete nahradit trvalkami, které v krátké době vyplní prázdná místa, navzájem se propojí a vznikne souvislá plocha, zelená nebo i kvetoucí, vhodná pro opylovače. Pozor však na umístění a samotnou velikost. Půdokryvné kvetoucí trvalky lákají ve velkém včely a jiný hmyz, což může působit i negativně.

V případě, že chcete vytvořit pochůzkovou plochu, dbejte na správný výběr trvalek, které jsou odolné vůči ušlapávání. Je třeba si však uvědomit, že se to nikdy nevyrovná klasickému zelenému trávníku. Nejčastěji se používají různé druhy a kultivary rozchodníků (Sedum).

Půdopokryvné trvalky na slunce

Patří sem zejména různé druhy a kultivary rodu thymus / mateřídouška /, phlox subulata / flox /, nízké druhy sedum / rozchodník /, aubrieta, arenaria, alyssum, delosperma, iberka / iberis sempervirens, skalní růže / sempervivum /.

Půdopokryvné trvalky do stínu

Těchto trvalek je přirozeně více, neboť i běžně v přírodě se nacházejí jako podrost pod korunami stromů. Například vinca minor, vinca major, ajuga, pachysandra, úrazník / sagina subulata /, lomikámen / saxifraga /, hedera / břečťan /.

Na vytvoření souvislých ploch se používají i vyšší trvalky do 40 cm, které také dokážou svými vlastnostmi a samovýsevem či odnožemi zaplnit plochu: šanta / nepeta /, kakost / geranium /, mochna / potentilla / pelyněk / artemisia absinthium /.Půdopokryvné růže

Půdopokryvné růže

I v této kategorii mají růže své zastoupení. Využívají se k pokrytí svahů v těžko dostupných podmínkách nebo na záhony spolu s levandulí nebo okrasnými trávami. Růže jsou nízké, téměř plazivé, některé dorůstají výšky 70 cm, kvetou bohatě a dlouho.

Půdopokryvné jehličnany

Půdopokryvné jehličnaté dřeviny pro jsou také výborné pro svahy, hůře udržovaná místa, záhony a skalky. Jsou stálozelené, což je výhodou během zimy a časného jarního období.

Mezi základní nízké patří zejména Juniperus – jalovce. Jalovce jsou druhově variabilní, je známo více než 50 druhů. Odlišují se nejen vzrůstem, ale také barvou a použitím v zahradě. Pokud neumíte vyřešit problematické místo v zahradě, poléhavé jalovce to dokážou. Vhodnou kombinací docílíte výborné kompozice. Nejpoužívanější jsou Juniperus horizontalis a Juniperus communis Green Carpet (doslova zelený koberec). Výborné půdoryvné vlastnosti má také Juniperus chinensis Gold Star, Juniperus procumbens, Juniperus squamata.

Z jiných druhů je to určitě borovice kosodřevina Pinus mugo, kultivary Ophir, Pumilio, Mugus, která se nejčastěji spolu s jalovci plazivými používá pro ozelenění svahů a těžko dostupných míst. Samozřejmě v nabídce naleznete i jiné vhodné půdokryvné druhy.

Půdopokryvné keře

Nejen trvalky a jehličnany dokážou vytvářet souvislé zelené plochy, jsou to i klasické keře, které mají schopnost více se plazit než růst do výšky. Mezi ně patří například skalníky / cotoneaster /, brslen / euonymus fortunei /, brusinky / vaccinium vitis idaea /, mochna / potentilla fruticosa /. Většina z nich je stálozelená. Ty opadavé vás však překvapí květy. Opadavé druhy keřů je dobré kombinovat s neopadavými, aby druhové složení bylo zajímavé v každém ročním období.

Půdokryvné rostliny do svahu

nebo i „rostliny pro zpevnění svahu“ jsou opravdu výjimečné. Na některých místech jsou opravdu nenahraditelné a jediné možné řešení. Prudké svahy se totiž nedají ošetřovat ani sekat. Proto pokud máte za domem svah, zpevněte jej terasami, připevněte jutovou textilii vhodnými hřebíky a vysaďte dřeviny a trvalky, které svými kořeny zároveň zpevní svah a ochrání jej proti sesouvání.

Na malé ploše použijte například kombinaci 1 nebo 2 druhů. Na větších plochách vybírejte rostliny a dřeviny podle poměru světla a stínu.

Můžete si založit i vřesoviště ve svahu. Vřesy a vřesovce upřednostňují chudé, písečné půdy s kyselým pH, dokážou plochu ucelit a během podzimu se vám naskytne nádherný pohled na barevnou louku, byť ve svahu. Mnohé kvetou až do mrazů, dokonce jejich růžové a bílé květy vykukují i z pod sněhu.

Půdokryvné rostliny na slunce

Vybírejte z rostlin jako jsou jalovce, kosodřeviny, vřesy, vřesovce, nátržník, skalník, brslen.

Půdokryvné rostliny do stínu

Sem patří již zmíněné jalovce, břečťan, barvínek, azalky.

TIP: Víte kde je vhodné zasadit břečťan a kde to naopak časem způsobí komplikace? Přečtěte si článek o pěstování břečťanů.

Jak vidět, možností pro výsadbu jsou téměř „neomezené“ a ať už hledáte půdopokryvné stálozelené rostliny nebo půdopokryvné dřeviny, máte si z čeho vybírat. Stačí zvolit správný druh a plocha, kterou potřebujete zakrýt se s trochou trpělivosti přemění na zelený koberec.

Posted in: Okrasná zahrada Tags: letní zahrada
POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    Dobrý deň, ak je to semenáč, môže zakvitnúť, po 10-15 rokoch pestovania na jednom...
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    DD! Údajně exist. případy že rostlina (vistarie) nepokvete nikdy....stává se to ???...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Patrí medzi nejedlé plody, neuvádza sa priamo jedovatosť pre ľudí a väčšie zvieratá. V...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je blyskavka fraserova jedovatá? Případně zda jsou...
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Ďakujeme za upozornenie, opravili sme preklep. ...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty