prosince 2023

Ozdobte svůj vstup do domu, terasu nebo třeba balkon. Jednou z možností jsou okrasné trávy, mezi které se řadí i majestátní ozdobnice čínská. Zjistěte, jak na její správné pěstování, jak ji připravit na zimu a kdy ji zastřihávat.

Charakteristika ozdobnice čínské

Ozdobnice čínská se právem řadí k jedněm z nejoblíbenějších okrasných trav. Kromě svého dekorativního vzhledu potěší také nízkými nároky na pěstování. Ozdobnice čínská původně pochází z východní Asie, přičemž v dnešní době je známo velké množství jejich kultivarů. Jednotlivé odrůdy se liší zejména svou výškou, tvarem, barvou listů a květů.

Rané odrůdy ozdobnice čínské kvetou v srpnu a září velkými květenstvími se stříbrnou až hnědočervenou barvou. Pozdní kultivary kvetou jen výjimečně. Jakožto okrasná tráva se rovněž v průběhu roku mění. Zatímco na jaře má krásně svěží zelenou barvu, během roku listy tmavnou a na podzim se zbarvují do nejrůznějších odstínů.

Prohlédněte si majestátní ozdobnice čínské v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí i vaši zahradu

Pěstování ozdobnice čínské

Ozdobnici čínské se nejlépe daří na slunném, případně mírně zastíněném stanovišti. Pokud ji vysadíte do polostínu, je třeba počítat s tím, že méně pokvete. Z hlediska půdy tato rostlina není nikterak náročná. Pouze je třeba si dát pozor na dlouhodobě zamokřenou půdu, v níž by mohla uhnívat. Volte ideálně dobře propustnou běžnou půdu s dostatečným množstvím živin. V sušších chudších půdách budou trsy ozdobnice přirozeně menší. Rostlinu stačí zalévat pouze na začátku vegetace a v případě velkého sucha.

Než nastane zimní období, můžete ozdobnici čínskou svázat. Díky tomu zabráníte tomu, aby jednotlivé trsy vlivem sněhu rozklesávaly. Ozdobnice sice nevyžadují sezónní hnojení, nicméně kvalitní kompost v jarních měsících rostlině určitě dopřát můžete.

Nejznámější kultivary ozdobnice čínské

Kultivarů ozdobnice čínské existuje opravdu spousta. K těm nejznámějším se řadí například ´Zebrinus´ charakteristický svými příčně pruhovanými listy.

Kultivar ´Variegatus´ zaujme štíhlými trsy, které dorůstají až do výšky 170 cm. Jeho listy jsou podélně zelenobíle pruhované a obloukovitě převisají. V našich podmínkách ovšem kvete jen výjimečně.

´Silbertum´ se pyšní listy širokými zhruba 2 cm. Jednotlivé listy mají uprostřed světlý pruh.

Pokud se poohlížíte po spíše drobnějším kultivaru, můžete vsadit například na ´Flamingo´. Jeho trs dorůstá do výšky 90 cm. Zaujme svým bohatým květenstvím. Laty jsou nejprve růžové až vínové, později se vybarvují do krásného stříbřitého odstínu.

Pokud naopak hledáte skutečně vysokou okrasnou trávu, můžete se rozhodnout pro ozdobnici obrovskou. Její nároky na pěstování se od ozdobnice čínské prakticky neliší.

Ozdobnice čínská v květináči

Ozdobnice čínská patří mezi typické solitérní trávy. Vzhledem k tomu v zahradě nejlépe vynikne v podobě jednotlivých trsů na pečlivě posečeném trávníku. Přesto se však můžete rozhodnout pro její pěstování v květináči a tímto způsobem ozdobit například váš balkon či terasu.

Vždy však pamatujte na správný výběr nádoby. Květináč by měl být dostatečně velký, aby bylo možné zajistit zdravý a kvalitní růst ozdobnice. Dostatečná šířka je poté klíčem k tomu, aby si rostlina dokázala vytvořit kvalitní kořenový systém. Květináč by také měl mít na dně drenážní vrstvu, díky níž rostlině zajistíte adekvátní vlhkost.

Ozdobnice čínská jak rychle roste

Rychlost růstu ozdobnice čínské může záviset nejen na konkrétním kultivaru, ale i podmínkách, které jí dopřejeme. Obecně lze říct, že roční přírůstek činí zhruba 10 cm.

Ozdobnice čínská kdy stříhat

K zastřihávání ozdobnice čínské se doporučuje přistoupit na jaře, jakmile pominou poslední mrazy. V té době seřízněte celý trs zhruba 10 -15 cm nad zemí. A kdy naopak ozdobnici čínskou rozhodně nestříhat? Na podzim, stejně jako ostatní okrasné trávy.

TIP: Pamatujte na správné zazimování okrasných trav, abyste se z jejich krásy mohli těšit i příští rok. Zjistěte, jak postupovat.

Vytvořte si u vás v zahradě kousek Středomoří. Skvěle vám k tomu poslouží olivovníky, s jejichž pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Zjistěte, jakou půdu zvolit, jak vydatně tuto rostlinu zalévat a na co si dát pozor. Poradíme vám také s tím, jak se starat o olivovník v zimě.

Olivovník evropský

Pěstování olivovníků není žádná věda. Nejoblíbenějším druhem olivovníku, který se pěstuje u nás, je jednoznačně olivovník evropský. Ten zaujme atraktivními úzkými stříbřitými listy a typickými zelenými plody. Původně pochází z Íránu, odkud se postupem času rozšířil do Středozemí. Olivovníky se nemusí pěstovat nutně jen kvůli olivám. Skvěle totiž poslouží i jako originální okrasné stromy, které promění vaši zahradu či terasu k nepoznání.

V našem e-shopu najdete zajímavé olivovníky na prodej. Stačí si tedy jen vybrat, objednat a zakomponovat je do své zahrady nebo třeba na terasu

Olivovník v zahradě

Olivovníkům se nejvíce daří v jemně navlhlé půdě, proto pamatujte na jejich pravidelné zalévání. Zatímco v zimních měsících bude pravděpodobně stačit zalévat rostlinu jednou týdně, v létě jí dopřejte dostatek vláhy alespoň dvakrát až třikrát týdně. Pozor si však dejte na to, aby voda v květináči zbytečně nestála, jelikož by mohla způsobit uhnívání kořenů. Substrát na olivovník volte ideálně tak, aby se jednalo o mírně zásaditou písčitě-hlinitou půdu.

Olivovníky ke svému správnému růstu potřebují dostatek slunečních paprsků. Proto je vhodné je vysadit na zahradu orientovanou ideálně na jih. Rostlinu není třeba rosit, jelikož v přírodě běžně roste v suchém podnebí.

Jak stříhat olivovník

Řez olivovníku rozhodně nemusí být nikterak radikální. Je ale třeba pravidelně zastřihávat bujné letorosty. Dlouhé větve se stříhají proto, aby strom zhutněl a netáhl se příliš do výšky. Pravidelně také uvolňujte střed stromu a prostříhejte větve, které vedou směrem dovnitř.

Kdy stříhat olivovník

Již vzrostlé stromky je třeba upravit řezem na jaře, nejpozději však v polovině července. Díky tomu stihnou nové výhony do zimy vyzrát. Každé dva roky můžete také přistoupit k prosvětlovacímu řezu.

První olivy můžete na stromu zaznamenat po zhruba pěti letech, a to především na roubovaných rostlinách. Postupně by se pak měla plodnost stromu zvyšovat, naplno však bude olivovník plodit až po několika desetiletích. Pamatujte také na to, že aby plody dostaly svou typickou chuť, je třeba je macerovat v silně slaném nálevu.

Olivovník v květináči

Olivovník je možné pěstovat nejen volně v zahradě. Popularitě se těší také jeho pěstování v nádobě. Pamatujte na to, že olivovníky špatně snáší vlhký vzduch. Proto je vhodné jim zajistit stanoviště, kde bude vzduch spíše sušší, a to především v zimě. Ideální může být například prostor na chodbě či terase, který je dobře chráněn před mrazem.

Jak pěstovat olivovník v květináči

Pokud se rozhodnete pro tento způsob, jistě vás bude zajímat, jak pěstovat olivovník v nádobě. Zvolit byste měli dostatečně velký květináč, aby se mohly kořeny olivovníku volně rozrůstat. Nádoba by měla být tak velká, jako koruna stromu. Olivovník přesaďte, jakmile se jeho koruna zvětší (nejlépe každých 3 až 5 let).

Samotný květináč s rostlinou poté umístěte na slunné místo, kde bude chráněn před silnějšími větry. Pro doplnění živin v půdě pamatujte na to, abyste zhruba každé dva roky olivovník přihnojovali a dosypávali nový substrát.

Aby docházelo k lepšímu odtoku vody z květináče, lze doporučit vytvořit uvnitř nádoby drenážní systém. To znamená, že dno květináče vysypete štěrkem či malými kamínky a přikryjete substrátem.

Olivovník na kmínku

Pokud se rozhodnete pro pěstování okrasného olivovníku, můžete upřednostnit pěstování dřeviny na kmínku. Olivovník se k tomu totiž skvěle hodí.

Olivovník mrazuvzdorný zpravidla není

Pokud olivovník pěstujete v nádobě, je vhodné jej na zimní měsíce přenést do interiéru (zhruba koncem října nebo v momentě, kdy venkovní teplota klesne pod 10 °C).

Olivovníky zasazené přímo v zahradě lze před mrazem ochránit vhodným způsobem zazimování. Výjimkou může být mrazuvzdorný olivovník, který dokáže chladné měsíce lépe přečkat (přesto se však doporučuje před zimou určitým způsobem ochránit každou odrůdu). Olivovník zkrátka a jednoduše miluje teplo.

Jak zazimovat olivovník

Kolem olivovníku lze navršit půdu, která rostlině poskytne izolaci před chladem. Okolí kmene dále také můžete přikrýt mulčem, který kořeny velmi dobře ochrání. Díky navršené půdě zároveň bude moct voda stéct dál od kořenů, díky čemuž nebude olivovník v zimě přemokřený.

Pokud očekáváte, že okolní teploty budou opravdu velmi nízké, můžete kmen a korunu stromu obalit jutovinou či netkanou textilií.

Pokud rostlinu přenesete do interiéru, vyhněte se příliš tmavým a vlhkým prostorám (v ideálním případě olivovník umistěte k oknu, aby se mu i v zimních měsících dostalo dostatek slunečních paprsků).

TIP: Pokud se rozhodnete pro okrasné pěstování olivovníku, můžete jej doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Jednou z možností je například hebe. Zjistěte, jak pěstovat hebe a z jakých variant můžete vybírat.

Hrušně jsou takovou pomyslnou klasikou českých zahrad. Jejich plody se skvěle hodí nejen k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů nebo třeba destilátů. Zajímá vás, jakou odrůdu si vybrat pro pěstování? Na jaké stanoviště tuto dřevinu vysadit, aby se jí skvěle dařilo? A na co si dát pozor? Čtěte náš článek zaměřený na sázení hrušně a její pěstování.

Hrušně odrůdy

Jednotlivé odrůdy hrušní se dělí do 3 základních kategorií - letní, podzimní a zimní.

Letní odrůdy hrušní

U těchto odrůd se sklizně dočkáte zpravidla od začátku srpna do začátku září. Pyšní se sladkou a šťavnatou chutí a jsou určeny pro přímou konzumaci. Mezi populární letní odrůdy hrušní se řadí například Clappova, Isolda či hrušeň Williamsova.

Podzimní odrůdy hrušní

Podzimní hrušky zpravidla zrají v září. Jejich dužina je příjemně nasládlá, šťavnatá a rozplývavá. Tyto odrůdy se rovněž hodí buď pro přímou konzumaci, nebo krátkodobé uskladnění. Mezi populární podzimní druhy hrušní se řadí například Hardyho máslovka, Armida či Mramornaja.

Zimní odrůdy hrušní

Konzumní zralost těchto hrušek nastává zhruba od ledna do dubna. I vzhledem k tomu jsou většinou určeny pro uskladnění. Z oblíbených odrůd lze zmínit například hrušeň Erika, Amfora či Blanka.

Nabídka hrušní v našem e-shopu je poměrně rozsáhlá. Vyberte si odrůdu, která vám nejvíce zachutná

Hrušně do vyšších poloh

Zatímco některé odrůdy hrušní jsou vhodné do teplejšího oblastí s nadmořskou výškou od 200 do 350 metrů, jiné lze vysadit v lokalitách s nadmořskou výškou od 200 do 500 metrů. Mezi hrušně do vyšších poloh se řadí například Alice, Erica, hrušeň Lucasova či Alfa. Naopak z teplomilných hrušní můžeme zmínit hrušeň Williamsovu či Amforu.

Samosprašné hrušně

Jako samosprašnost se označuje schopnost opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Mezi samosprašné odrůdy hrušní patří například hrušeň Condo či hrušeň Patten. Zmínit můžeme také částečně samosprašnou odrůdu s označením hrušeň Suvenýr. Klasické odrůdy jsou převažně cizosprašné a vyžadují pro získání bohaté úrody opylovače.

Výsadba hrušní

Hrušně mají obecně vyšší nároky na podmínky stanoviště. Dařit se jim bude zejména v teplých a středních polohách, přičemž průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C.

Co se týče půdy, tu volte hlubokou, středně těžkou až těžší. Měla by být slabě kyselá až neutrální, ideální je pH mezi 6,0-7,2 pH. Naopak nevhodné pro pěstování jsou vápenité a zamokřelé půdy. Důležitá je také správná orientace stanoviště na světové strany, kdy hrušním prospívá zejména jihovýchodní, jihozápadní či jižní strana.

Pro samotnou výsadbu hrušky je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (o rozměrech zhruba 1 m × 60 cm). Před zasazením stromku odstraňte jeho odumřelé kořeny a namočte jej do vody. Většina mladých stromů bude v prvních letech života potřebovat patřičnou oporu. Proto do vyhloubené jámy zatlučte také kůl. Po zasazení stromu do půdy jej nezapomeňte zalít zhruba 15 litry vody. Při výsadbě můžete použít také přípravek Plantasorb, který pomáhá v půdě udržovat vodu a uvolňuje ji pro potřeby rostliny v suchém období. Největšího účinku přitom dosahuje společně s mykorhizními přípravky.

Nemoci hrušně

Mezi nejvýznamnější nemoci hrušní se řadí takzvaná rez hrušňová, hostitelem je jalovec. Nemoc se přitom vyskytuje právě v místech, kde se nachází oba tyto stromy. Prevence před výskytem nemoci spočívá v tom, že byste neměli oba hostitelské stromy pěstovat v těsné blízkosti. Pokud tedy chcete mít v zahradě jak hrušni, tak i jalovec, zasaďte je alespoň 300 metrů od sebe (záleží však také na proudění vzduchu a podobně). Pokud se chcete nemoci vyhnout, vyplatí se také vybírat hrušně rezistentní vůči rzi hruškové.

Z dalších nemocí můžeme zmínit takzvanou moniliniovou hnilobu hrušek, kdy se na jednotlivých plodech rychle rozšiřují hnilobné skvrny a následuje postupná hniloba celých plodů.

Řez hrušně

Řez hrušní se provádí dle prakticky stejných zásad jako řez jabloní. Tato dřevina obecně řez snáší velmi dobře. Jelikož má tendenci růst strměji směrem vzhůru, je vhodné ji vyvazovat hned v počátku pěstování. Díky tomu si můžete nastavit vhodný základní tvar koruny.

Kdy stříhat hrušně

Jako první přichází na řadu řez hrušní po výsadbě. V tomto směru přitom záleží na tom, jak starý stromek jste zasadili a zda již stihl vytvořit nějaké postranní větve. Tyto větve se zkracují těsně nad pupenem směřujícím ven. Všechny nové výhony můžete u nového stromku zkracovat zhruba na polovinu. Zároveň odstraňujte ty výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Díky pravidelném řezu v prvním roce života se koruna hrušně velmi rychle rozvětví.

Jarní řez hrušně

V rámci jarního řezu hrušky můžete zkracovat nebo zaštipovat letorosty, díky čemuž podpoříte lepší tvorbu pupenů.

Zimní řez hrušní

K prořezání hrušně lze přistoupit také v zimě, díky čemuž podpoříte její celkové zdraví a úrodnost. Pokud se jedná o strom se slabým růstem, doporučuje se střih hrušně provádět ideálně před obdobím vegetačního klidu. Dejte si však pozor na to, že zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě nižší než -8 °C, jelikož mráz by mohl poškodit obnažené pletivo.

Hrušky a jablka patří neodmyslitelně k sobě. Přečtěte si, jak vybrat jabloně do chladných oblastí, aby se jim dařilo.