+420 533 312 793

Férové online záhradníctvi již od roku 2001!   

Posts tagged 'popínavé rostliny'

RSS zdroj

Popínavé rostliny - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 26. prosince 2018 Žádné komentáře

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti. Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů. Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Plaménky

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké. Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem. Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Řez plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

1) Na jaře kvetoucí plaménky – nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení, Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´),

2) Plaménky kvetoucí na jaře a v létě – hlubší řez několika silnějších ročních výhonů, velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´,

3) Plaménky kvetoucí od poloviny léta – vyžadují hluboký řez, Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

Řez popínavých rostlin

Autor: Adriána Francová 24. ledna 2018 Žádné komentáře

Nejen běžná péče o popínavé rostliny stačí na to, aby se jim u Vás na zahradě nebo v nádobě dařilo.

Často je to právě řez, který usměrňuje nejen růst rostliny, ale podporuje i kvetení, prodlužuje mladistvý vzhled popínavek a udržuje je v dlouhodobé kondici. Většině vyhovuje jarní řez, jiným podzimní řez a dalším pouze odstraňování poškozených výhonů.

Popínavé růži odstraňujte jen nevhodně vyrůstající výhony na podzim, případně výhony poškozené větrem, bouří, mrazem nebo vyschlé, či odkvetlé květenství. Provádějte řez šikmo nad dolním pupenem. Pokud jde o přestárlý keř, je třeba ho vystříhat a podpořit růst mladých výhonů. Tento řez se uskutečňuje zejména na podzim. Mnohé popínavé rostliny mají růstové pupeny umístěny na stonku naproti sobě. Proto zastřihávejte tak, abyste je nepoškodili. Pokud již začaly rašit, vrcholky neodstřihávejte. Pravidelně odstraňujte i dovnitř rostoucí výhony, případně nevzhledné a vám nevyhovující výhonky, které nesměřují na konstrukci oblouku nebo se již nedají jinak připevnit. Pravidelně odstraňujete uschlé a odkvetlé, deštěm poškozené květy. Nejvíce trpí asi bělokvěté kultivary a druhy popínavých rostlin, na kterých se nejčastěji projevuje dlouhodobý déšť a vlhko. Květy jsou nažloutlé, bez krásy.

O řezu plaménků Vás budeme informovat v samostatném tipu, protože jde o komplikovanější skupinu a rozdělení.

Vistárie vyžaduje pro bohaté a každoroční kvetení pravidelný letní a zimní řez. Koncem léta asi 2 měsíce po odkvětu se zkracují nově vyrostlé výhonky na 15 cm od hlavní osy. V zimě se zkracují ty stejné výhonky ještě na 8 cm, a tím podpoříte mladý obrost, na kterém bude opět vistárie kvést. Takové řezy je třeba provést na celé rostlině a dočkáte se bohatého kvetení. Pozor však na nově vysázené rostliny. Těm dopřejte na kvetení čas.

Břečťan, ačkoli roste pomalu, roste hustě a chová se poměrně invazivně, jestliže se nestříhá. Můžete ho stříhat kdykoliv. Nejčastěji však koncem zimy, začátkem jara.

Zimolez, jasmín i mučenka se stříhají koncem léta po odkvětu, zejména boční obrost a odkvetlé výhony. Starší rostliny zkraťte asi na 60 cm (celou rostlinu) na podzim nebo před zimou.

Jak se pnou různé popínavé rostliny

Autor: Adriána Francová 17. ledna 2018 Žádné komentáře

  Možná pro někoho nezajímavé, ale pro správné a úspěšné pěstování na konstrukcích je velmi důležité, abyste věděli, jaký typ konstrukce zvolit (dřevěná treláž, kov, větvičky, lanka). Některé rostliny si najdou cestu i bez Vás. Takový přísavník třílaločný (Parthenocissus tricuspidata) se výborně pne po stěnách a zdech i sám, přičemž se přichytává pomocí svých přísavek. Jiné potřebují nutně oporu, jinak nikdy nezískají požadovaný tvar a funkci. A podle toho se také dělí.

Popínání pomocí stonkových kořenů - ty mají břečťany a také se dokáží bez problémů uchytit na neupravených stěnách a zdech, dokonce i na kůru stromů, kde najdou malou trhlinku a tam stonek zakoření. Ve větším rozsahu však tyto porosty umí např. rozrušit omítku. Mezi takové rostliny kromě břečťanu patří i pileostegia a schizophragma.

Popínání pomocí přísavek - tak jak již výše bylo zmíněno, patří sem přísavník, který se dokáže pnout samovolně díky těmto přísavkám. V počátečním růstu je však dobré jim pomoci vyvázat výhony.

Popínání pomocí ovíjivých listových stonků a úponků - toto je parketa pro plaménky, mučenky, révu a vilec, které se kolem konstrukce nebo opory ovíjejí pomocí listových stonků dokola. Dokáží se tak ovíjet kolem kmene stromu a jiných keřů. Vhodnější jsou proto mřížky.

Popínání pomocí ovíjivých stonků - sem patří téměř všechny popínavé rostliny, které se ovíjejí a upevňují na konstrukce díky ovíjivým stonkům. Některé vytvářejí dřevnaté stonky, které se ovíjejí, a to znamená, že na oporu vyvíjejí určitou zátěž. Proto je vhodné nejprve zjistit, která rostlina jak rychle roste a jak vypadá v dospělosti, aby se pod ní konstrukce časem nepoškodila nebo nezhroutila. Vistárie je liána, která v budoucnu vytvoří mohutné dřevnaté ovíjivé liány, a proto vyžaduje opravdu bezpečnou a pevnou oporu. Patří sem i zimolez, berberodopsis, chmel, hrachor i povijnice. Poslední dva druhy jsou jednoleté rostliny, bylinného charakteru a dokáží se i v nádobě ovíjet okolo tenkých a dlouhých větví posazených okolo nádoby.

Popínání pomocí trnů - toto je samostatná kategorie pro růže, které vyžadují usměrnění, vhodnou konstrukci ze dřeva nebo kovu. Časem výhony dřevnatí, proto je třeba zajistit pevnou a stabilní konstrukci. Podobně se pnou i ostružiny. Pro začátek je vhodné jejich přivázat.

Nyní, když máte základní informaci o tom, jak se jednotlivé rostliny popínají, určitě zvolíte vhodné opory a tím je i rychleji donutíte vyšplhat se do Vámi požadované výšky, a tak je esteticky zapojit do celkové koncepce zahrady. Už za chvíli rozkvetou a obohatí Váš prostor o nádherné květy nebo listy.

Méně známé popínavé rostliny

Autor: Adriána Francová 26. prosince 2017 Žádné komentáře

Snad každý z nás zná typické a obecně známé popínavé rostliny. Běžně se v zahradě pěstují, jsou oblíbené, ale druhů je však mnohem více a pro mnohé jsou neznámé. Nyní máte možnost poznat jednotlivé popínavé rostliny. Nádherná Tecoma capensis (Tekoma kapská) je zajímavá vždyzelená liána dorůstající až do 7 metrů. Kvete téměř během celého roku nádhernými trubkovitými květy oranžové až červenooranžové barvy. Vhodná na popínání stěn, zdí. Pěstuje se podobně jako trubač kořenující (Campsis radicans).

Lapageria rosea (Lapagerie) je také stálezelená liána, která vynikne na chráněných zdech a stěnách, protože na nechráněných místech ji může poškodit pozdní i brzký jarní mráz, případně slunce v zimních měsících. Vyžaduje kyselou půdu. Vynikne krásnými cukrkandlově růžovými zvonkovitými květy. Pod popínavou rostlinou můžete vysadit podrost rostlin, které ochrání kořeny a budou je udržovat ve stínu. Rostliny musí být kyselomilné. Ideální je použít vřesy a vřesovce.

Méně známá akébie pětičetná (Akebia quinata) je dokonalá popínavka, na jejíž květy nikdy nezapomenete. Nádherně voní a vytváří menší vínově červené květy, které dominují nad listy. Výborná na ploty. Má silné ovíjivé stonky a je poloopadavá. V mírné zimě si své listy dlouho ponechává až do rašení nových. Podobná je akébie trojpočetná (Akebia trifoliata)

Mezi netradiční stálezelené druhy patří: Trachelospermum, Tecoma capensis, Staunton hexaphylla, Pileostegia viburnoides, Lapageria rosea, Holboellia coriacea, Eccremocarpus scaber, Berberidopsis corralina.

Určitě je z čeho vybírat. Klasika je klasika a méně známé druhy si zaslouží být na výsluní a dostat se do povědomí.

Jak a kdy sázet plamínky?

Autor: Adriána Francová 29. listopadu 2017 Žádné komentáře

Plamínky patří mezi typické popínavé rostliny. V zahradě jsou velmi oblíbené, protože zde můžeme obdivovat jejich divoký i ušlechtilý růst, drobné i velké hybridní květy různých barev. Daří se jim na plotech, trelážích, pergolách i v nádobě s oporou.

Pokud máte zájem vypěstovat si dokonalý plamínek, vysazujte ho na jaře, po odeznění jarních mrazů nebo během léta. Nikdy ho nevysazujte v blízkosti zdi, kde je příliš sucho a na jižní stěny, kde celodenně pálí slunce. Kořeny musí být ve stínu. A to zabezpečíte po výsadbě doplňující výsadbou nízkých trvalek, mulčem nebo kameny. Vykopejte dostatečně velkou jámu, na její dno vysypte štěrk jako drenáž, zasypte kvalitním substrátem a vysazujte kolmo na oporu. Rostlinu důkladně zalijte a připevněte ke konstrukci.

Dají se stejně pěstovat i v nádobě, kde nezapomeňte na oporu. Jsou vhodným doplňkem terasy nebo balkonu. V nádobě se však kořeny rychleji prohřívají, v zimě naopak hrozí mráz, proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku, v zimě na zazimování a obalení nádoby a výsadbu podrostu. Rostliny nikdy neumisťujte pod okapové roury, kde hrozí přemokření a náchylnost plamínků na houbové choroby. Pokud toužíte po plamínkovém plotě, vysaďte několik druhů a barev podél celého plotu stejným způsobem, šikmo do jámy, tak aby výhonky směřovaly k opoře a jednotlivé výhonky upevněte k plotu. Plamínek je rostlina, která se ovíjí na konstrukci díky ovíjivým listovým stonkům a úponkám. Otáčejí se dokola, a proto není problém nasměrovat je v růstu. Často si však najdou svou cestu. Když jí dáte prostor, dokáže se ovíjet i kolem blízkých keřů a dřevin.

Zajímavé popínavky

Autor: Adriána Francová 29. listopadu 2017 Žádné komentáře

Podlehli jste kouzlu romantických zahrad, kde dominují popínavé rostliny, a nemůžete si vybrat? Také zde platí pravidlo výběru podle stanovištních podmínek. Nabízíme Vám prohlídku některých zajímavých druhů, které osloví díky vzhledu, vůni, nenáročnosti pěstování a rychlostí růstu. Pak už záleží na Vás, zda chcete dekorovat nebo skrýt nepěkná místa.

Popínavky na slunce - plamínek (Clematis), platí zde však pravidlo, kořeny ve stínu, hlava rostliny na slunci, aktinidie (Actinidia, A.kolomikta), růže (Rosa), přísavník (Parthenocissus quinquefolia, Parthenocissus tricuspidata), mučenka (Passiflora caerulea ), jasmín (Jasminum officinale), hortenzie (Hydrangea anomala- petiolaris), vistárie (Wisteria floribunda).

Popínavky do polostínu - plamínek (Clematis), berberidopsis (Berberidopsis corallina), Kobea - vilec (Cobaea scandens), lapagéria (Lapageria rosea), zimolez (Lonicera x heckrottii), břečťan (Hedera helix) - panašované kultivary. I všechny výše uvedené druhy bez problémů přežijí lehký polostín.

Popínavky do stínu - břečťan (Hedera helix)

Jednoleté rostliny - thunbergie křídlatá nebo černooká Zuzana (Thunbergia alata), lichořeřišnice (Tropaeolum majus), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), povijnice (Ipomoea), Kobea - vilec (Cobaea scandens), u nás pěstovaná jako jednoletá.

Pozor na invazivní a rychle se rozrůstající se druhy - chmel obecný (Humulus lupulus), Trubač kořenující (Campsis x radicans), pohanka nebo křídlatka (Fallopia baldschuanica).

Ačkoli mají některé i své nevýhody, protože rychle rostou a je obtížné zbavit se jich, vynikají množstvím květů a listů, které v krátké době dokáží zakrýt ošklivé zdi, stěny, konstrukce na uschování popelářských nádob nebo skladiště. Mnohé opravdu lákají hmyz svými dokonalými, barevnými a voňavými květy. Některé se zbarvují na podzim, ale mnohé zároveň zůstávají zelené během celého roku. U většiny se vyvíjejí plody, které jsou nejedlé, ale najdou se i druhy, které rodí jedlé plody. Ty vyniknou zejména v eko zahradách a na plochách, kde je dostatek slunce a místa na pěstování. Nyní si už určitě vyberete.

Popínavé růže a jiné popínavky na pergoly

Autor: Adriána Francová 2. září 2016 Žádné komentáře

Popínavé růže patří do zahrad s romantickým podtónem, ale i do venkovských a moderních zahrad, kde dominuje pergola nebo oblouk.

Kritériem bývá většinou vzhled, množství květů a vůně. Růže jsou stvořené pro oblouky a pergoly. Pokud je vysadíte vhodně, splní účel i požadavek. Je třeba si však uvědomit, že množství květů a vůně kromě nás láká i včelstvo a jiný hmyz, což může být ve větším množství  i nepříjemné. Stejně to platí i o výsadbě vistárie (Wisteria) a zimolezu (Lonicera).

Růže jsou v dospělosti dřevité keře, proto je třeba adekvátně zvolit i pevnost opory, po které se budou pnout. Vhodné jsou kovové oblouky, dřevěné trámy a kombinované cihlově dřevěné konstrukce. Výhony pravidelně privazujte a ohýbejte. Odstraňujte i nevhodně rostoucí výhony. Růže poměrně dlouho i opakovaně kvetou od léta do podzimu, v závislosti na druhu a kultivaru. Jiné vhodné rostliny na popínání jsou: aktinidie (Actinidia), plamének (Clematis), zimolez (Lonicera), trubač (Campsis), jasmín (Jasminum), přísavník (Parthenocissus), akebie (Akebia), klanopraška(Schisandra).

Popínavky ze semínka

Autor: Ing. Adriána Francová 9. srpna 2015 Žádné komentáře

Popínavky ze semínka

       Pokud si chcete balkon nebo terasu zútulnit, je zde prostor pro rychle rostoucí popínavky, ze kterých můžete mít kromě estetiky i užitek. Vhodnými rostlinami jsou hrachor, lichořeřišnice, fazole, hrách, šarlatová fazole, indická okurka, ačokča, mučenka, černooká Zuzana i povijnice. Dají se pěstovat v různých nádobách i přímo na zahradě, v blízkosti zídky.

Kromě výsevu a pěstování rostlin budete potřebovat vhodnou oporu, po které se budou rostliny pnout. Musí unést váhu rostliny i budoucích plodů. Vyjmenované druhy nemusíte předpěstovávat. Vysejte je na místo, kde je chcete pěstovat. V nádobě vyniknou lichořeřišnice. Do ní napíchejte několik prutů, po kterých se bude mírně pnout, jinak většinou prověsí. Květy jsou jedlé.

Fazoli a hrachu postačí i provázek, který v krátkém čase ovijí. Fazole roste rychle, má velké listy, takže bez problémů vytvoří dočasnou hustou stěnu, která později rozkvete bílo-červenými květy. Fazole se vysévá přímo do půdy v polovině května. Vysévejte tak, aby do pozdních mrazů ještě nevyklíčila, jinak zmrzne.

Popínavky jako plaménky a trubač patří mezi trvalky a ty získáte rychleji pomocí řízků nebo odkopáním od mateřské rostliny. Plamínek tangutský získáte ze semínek také poměrně rychle.

Popínavky na balkon

Autor: Ing. Adriána Francová 27. března 2015 Žádné komentáře

         Balkon není jen o sezení nebo pěstování tří rostlin v malém květináči. Určitě jste viděli v nějakém časopise nebo na internetu plný a bohatý zelený balkon, který sršel energií a svěžestí. Na takový balkón však musíte mít i čas. Zalévat rostliny, případně hnojit, zastiňovat a někdy jim také domlouvat. Ne vždy musí jít o pěstování klasických balkónových druhů jako muškáty, petúnie, begonie ale o bylinky, či pár kusů zeleniny. Zkuste místo rolet a zastínění vytvořit přirozenou zelenou clonu z popínavých rostlin, které vám přinese i plody.

Jak na to?

Jde o jednoduché pěstování jednoletých rostlin, které jsou ve vhodných podmínkách schopné vyrůst i do 2 - 3 metrů. Potřebujete jen dostatečně hlubokou nádobu (minimálně 30 cm) a do ní vysejte semena fazole zahradní, okrasné fazole, hrachor vonný, lichořeřišnici nebo povijnici. Všechny tyto rostliny vyžadují oporu. Můžete vytvořit mříž z drátů nebo provázků, případně dřevěnou a kovovou treláž, po níž se budou rychlostí pnout.

Popínavky na balkon (Tropaeolum majus)

Tyto rostliny jsou vhodné na slunné stanoviště. Vzrostlé rostliny Vám poskytnou úchvatné zastíněné místo, kdy se slunce jen přes některé velké listy prodere k Vám. Kromě zelené plochy Vás tyto liány potěší květy od konce jara až do podzimu a dokonce i jedlými plody v případě lichořeřišnice a později i lusky na fazolích. Můžete vysít i hrášek. Fazole je velmi vděčnou rostlinou. Kvete bílými i červenými květy a tvoří jedlé lusky, které mohou být různé barvy od zelené, červené, strakaté, fialové až černé. Povíjnice Vás okouzlí velkými barevnými květy bílé, růžové, fialové barvy. Jedinou nevýhodou těchto rostlin je, že je musíte vysévat každoročně. Má to však i své výhody. Odpadává nepraktické zazimování v bytě nebo ve sklepích, což u panelákových bytů bývá opravdu problém. Na podzim jednoduše sesbíráte úrodu, strhnete liány a listy a zase na jaře vysejete nové semena. Rostliny se nepředpěstovávají ale přímo vysévají do nádob. Kromě jednoletých rostlin umíme pěstovat i trvalky. 

Stříhání a řez okrasných dřevin a keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 22. ledna 2015 Žádné komentáře

     Mnozí z nezkušených pěstitelů, začátečníků ve své zahradě nejednou udělají mnoho škod, zejména během stříhání okrasných keřů. Ne všechny keře mohou stříhat během celého roku. Jsou rostliny, které se stříhají v létě, jsou dřeviny, které se stříhají v předjaří. V tomto textu najdete jednoduchý návod, jak se to naučit, aby Vaše dřeviny kvetly bohatě, a abyste stříháním neodstranili právě budoucí kvetoucí větve. Spiraea japonica

Prosvětlovací řez se provádí u dřevin, které jsou husté a přerostlé. Řezem se odstraňují staré a poškozené větve úplně odspodu. Tím se keř prosvětlí a podpoří mladý obrost. Zbývající větve se nezkracují. Tento řez se provádí zpravidla od prosince do poloviny března, během teplot, které hluboce neklesají pod 0 ° C. Nepraktizujte řez již v době nalévání se poupat nebo rašení listů. Dřeviny, které se tomto období stříhají: tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgela růžová (Weigela florida), kalina obecná (Viburnum opulus), komule lidově přezdívaná motýlí šeřík (Buddleia) a jiné dřeviny kvetoucí v létě, na novém dřevě.

Dřeviny kvetoucí na jaře se stříhají po odkvětu, protože kvetou na starém dřevě. Mezi ně patří převislé vrby (Salix caprea pendula), zlatice (Forsythia x intermedia), kdoulovec (Chaenomeles japonica), Keria japonská (Kerria japonica), na jaře kvetoucí tavolníky (Spiraea).

Pokud se Vám zdá keř již přerostlý a hustý, můžete provést silný zpětný řez, kterým zcela těsně při zemi odstraníte všechny výhony. Tím ho zmladíte a podpoříte růst mladých a nových výhonů, které můžete dále upravovat řezem. Provádí se od prosince do poloviny března. Vhodné dřeviny na takové radikální řezy jsou: tavolník japonský (Spiraea japonica), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla fruticosa), svída bílá (Cornus alba). Nečekejte však, že po takovém zákroku i v témže roce keř rozkvete. Bude potřebovat čas. Na začátku března takto můžete zmladit levanduli úzkolistou (Lavandula angustifolia) a komuli (Buddleia).

Řez popínavých rostlin jako růže a plamének je však specifický. U popínavých růží se odstraňují jen suché, poškozené či nevhodně vyrůstající výhony. Plamínky stříháme podle kultivaru. Některé vyrostou každoročně z nových výhonů, takže se mohou ostříhat těsně nad zemí. Některé však rostou na starém dřevě. U všech dřevin a keřů platí, že nevzhledně vyrůstající větve můžete odstranit kdykoliv, i během léta, kvetení nebo na podzim. Je třeba si uvědomit, že keř bez listů působí jinak než olistěný.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Péče o živý plot
    30. prosince 2018
    Ospravedlňujeme sa za neskorú odpoveď. Nezobrazovali sa nám prichádzajúce otázky. Zostrih...
  • Péče o živý plot
    17. května 2018
    Dočetla jsem se, že výhony je vhodné první rok zkrátit na 1/3. Jak svůj plot...
  • Tipy na měsíc květen
    11. května 2018
    Prosím o radu.Letos se nám na malých plodech jablek,broskví i meruněk objevily vyžrané...
  • Pěstování rododendronů
    16. října 2017
    Dobrý večer, nepíšete, jak je starý, obyčejne nemá hluboké kořeny. Koření mělce. Teď...
  • Zapomněli jste vysadit na podzim cibuloviny?
    4. října 2017
    Dobrý deň, záleží aké ľalie. Orientálne ľalie sa na zimu vyberajú z pôdy. Ázijské...
Archív blogu