března 2022

Zimolez – Lonicera kamtschatica – zimolez kamčatský, jinak nazývaný také jako kamčatská borůvka. Patří mezi drobné netradiční ovocniny, v poslední době často vyhledávané. Na rozdíl od klasických borůvek nejsou náročné na pěstitelské podmínky. Nevyžadují pravidelné doplňování kyselé rašeliny a běžně rostou v každé zahradní půdě.

Pochází z chladných oblastí Sibiře a Kamčatky, nepřekvapí je jarní mrazy a mnohé bohatě větvené keře dokonce začínají kvést už v prosinci. Není to sice vhodné, ale často se to stává. Zvládne slunce i polostín, i teplé oblasti, pouze vyžaduje dostatek vláhy při nasazování květů a narůstání plodů.

Zimolez pěstování

Je to v podstatě zvláštní dřevina. Lonicery obyčejně známe jako popínavé okrasné rostliny bohaté svými opojnými a voňavými květy. Tato lonicera patří mezi užitkové dřeviny, keř dorůstá do výšky 2 m a je hustý a bohatě rozvětvený. Kvete brzy na jaře drobnými bílými květy, které vyrůstají z paží listů. Později se tvoří dlouhé modré plody podobné borůvkám. Podobnost je v chuti a v barvě plodů, tvar je však protáhlý. Velikost plodu je od 15 do 30 mm, podle kultivaru jsou plody drobnější i větší.

První plody lze očekávat od poloviny května, mají sladkokyselou chuť, jsou šťavnaté, vhodné pro přímý konzum i zpracování. Kvalitní úroda je podmíněna vysazením více odrůd jednoho druhu, dřeviny jsou cizosprašné. Nestačí vysadit 2 rostliny stejného kultivaru vedle sebe, ale je vhodné vysadit opylovače kvetoucí ve stejném období.

Dopřejte si v květnu první bobule zimolezu ve vaší zahradě

Daří se jim více na slunci, ve vlhčí a půdě bohatě zásobené živinami. Mnoho odrůd bylo vyšlechtěno v Rusku, a proto jsou vhodné i do chladnějších oblastí, nepřekážejí jim mrazy ani pod - 40 stupňů, dokonce dobře odolávají i jarním mrazům.

Na Slovensku byly vyšlechtěny odrůdy Amur, Altaj.

Zimolez druhy

L. caerulea - zvaný též zimolez modrý, zimolez sladký, zimolez muchový, zimolez modrý nebo medonosný, původně se vyskytující v Kanadě, Japonsku, Rusku a Polsku.

L. edulis – zimolez jedlý

Kamčatská borůvka výsadba

Zimolez se sází většinou kontejnerovaný, během celého roku, zejména od jara do podzimu, do trvalého zamrznutí půdy. V době kvetení by se nemělo s dřevinami manipulovat, protože hrozí opad stávajících květů. Vysazuje se do předem připravené jámy s vyzrálým kompostem. Je vhodné pěstovat alespoň 3 kusy různých kultivarů vedle sebe.

Kamčatská borůvka řez

Během výsadby ani první roky pěstování není nutný žádný řez, dokonce jej nemusíte provádět ani do 5 let od výsadby. Odstranit můžete jen estetické vady, odumřelé a jinak poškozené větvičky. Po 5 letech lze provést zmlazovací řez, kde odstraníte nejstarší větve, slabé výhony či zahušťující korunu. Řez se provádí na jaře.

Kamčatská borůvka nejlepší odrůdy

Vhodné kombinace pro opylování

Aurora + Boreal Blizzard + Boreal Beuaty

Aurora + Boreal Beast + Boreal Blizzard

Aurora + Boreal Blizzard, Boreal Beast+ Boreal Beauty

Borealis + Aurora

Sinij Utes + Aurora

Blue Banana + Aurora

Jugana + Aurora

Z toho vyplývá, že Aurora je nejlepším opylovačem, stejně jako kultivary Boreal. Kromě těchto kultivarů jsou často dostupné také Honey Bee, Indigo Yum, Morena atp.

TIP: Mezi další, možná ještě méně známé druhy drobného ovoce patří rakytník řešetlákový. Přečtěte si více o pěstování rakytníku řešetlákového.

Frigo jahody jsou novinkou posledního období. Vyznačují se vysokou odolností vůči nemocím, výborně zakořeňují díky bohatému kořenovému systému a rychle rostou.

Nemějte obavy, že jste obdrželi jen nevzhledné rostlinky, v podstatě pouze kořen, který je větší od rostliny se srdíčkem bez listů nebo jen s párem listů. Jahody již po 3 - 4 týdnech budou mít rozměry podobné kontejnerovaným sazenicím.

Jak zasadit frigo jahody

Frigo jahody jsou chlazené sazenice jahodníků, které jsou nejvhodnější pro jarní výsadby. Pěstují se stejně jako běžné jahody na záhoně s fólií nebo bez. Jsou jen odlišné uskladňováním a chlazením, v podmínkách, kde se nevyčerpávají a zároveň mají dostatek vláhy.

Vybrat si můžete z nabídky sazenic jahod i v našem eshopu

Sazenice, byly na podzim vyorány, zbaveny listů s ponecháním srdíčka, baleny a uskladněny v chladicích boxech při nižších teplotách. Vysazují se od března do začátku června.

Před samotnou výsadbou je nutné sazenice namočit na hodinu do vody a kořeny zkrátit o ¼. Následně je zalijete jako klasické rostliny a za pár dní se objeví již první listy.

Sazenice jsou zdravé a silné a můžete očekávat i první úrodu hned v prvním roce po výsadbě. Samozřejmě, ne bohatou.

Během sezóny vyžadují běžnou péči jako hnojení a zalévání. Po sklizni doporučujeme jahody zkosit, odstranit suché a poškozené listy a ponechat jen srdíčko. Další pěstování je stejné jako u běžných jahodníků.

TIP: Určitě jste se už setkali s nabídkou takzvaných popínavých jahod. Přečtěte si náš článek, kde se dozvíte, zda skutečně něco takového také existuje.

I ovocné dřeviny vyžadují celoroční pozornost. Nedá se přímo poukázat, která činnost je nejdůležitější. Nabízíme Vám přehled během celého roku, nač byste neměli zapomenout, aby dřeviny byly v plné kondici, kvetly, plodili a zejména byly bez chorob a škůdců. Pravidelně si jej všímejte. Jen tak dosáhnete pravidelné a kvalitní úrody, velké plody a radost ze zahradničení.

Péče o ovocné stromy na jaře

Jaro je obdobím po dlouhé zimě, kdy vše opět ožívá a probouzí se ze zimního spánku. Dbejte na zálivku, pokud v zimě nebyl sníh a byla suchá podzim. Na jaře nemá půda z čeho čerpat vláhu, proto je třeba zalévat ručně. Zalévejte v čase bez mrazů, vydatně kolem kmene. Nejlépe do mísy, kolem kmene, která je odplevelení, připravena na vstřebávání vláhy a živin.

Aktuální nabídku ovocných stromů najdete také v našem eshopu

Můžete tam přidat několik lopatek rozloženého kompostu, případně startovacího hnojiva pro růst a kvetení. Broskve v předjaří vyžadují postřik proti kadeřavosti listů, jiné ovocné dřeviny jako meruňky postřik proti moniliové usychání květů a výhonků, révu proti chlorózy, jahody proti roztočíku jahodovému, a ostatní dřeviny proti přezimujícím škůdcům a houbovým či bakteriálním chorobám. To platí například pro rybíz, angrešt, švestky, broskve. Jaro je i obdobím řezu. Také je to období vysazování nových stromů a keřů.

Letní péče o stromy

Léto je aktivní období kvetení i plození. Je důležité zásobovat dřeviny vodou a živinami pomocí hnojiv. Všímat si samozřejmě onemocnění, mšice a jiné škůdce, které je třeba včas a za vhodného počasí zneškodnit, postříkat.

Nebo se snažte o pěstování rezistentních odrůd, případně využít bio a ekologické postřiky a výluhy z různých dostupných rostlin, které mají také své opodstatnění.

Konec léta patří sběru některých druhů ovoce a tím i zpracování. Sbírejte i spadané plody, zamezíte zvýšenému výskytu včel a vos. Peckoviny se po sklizni stříhají a tak se zabezpečí příští úroda. Můžete zvolit i radikální řez.

Ostatní dřeviny, které mají pod vahou plodů ohnuté větve, podpořte a vyvažte.

Péče o ovocné stromy na podzim

Podzim je další aktivní období pro jiné druhy ovocných stromů, které je třeba průběžně sklízet, uskladňovat nebo zpracovávat. Odstraňujte všechny poškozené plody, hrabte spadané listí, případně přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Mísy okolo stromů ponechávejte bez plevelů, aby živiny a voda přímo prosakovala ke kořenům. Kontrolujte výskyt chorob a škůdců, případně zasáhněte vhodnými a dostupnými postřiky nebo ekologickými prostředky. Připravte dřeviny na zimu například natíráním kmene bíle.

Vyberte si ovocné keře do vaší zahrady

Kmeny mladých stromů můžete koncem podzimu obalit a zajistit vůči okousání zaječím pletivem. Konec podzimu je ideální pro zakládání nových výsadeb a doplnění druhů do ovocné zahrady. Nezapomeňte na ukotvení oporu a zálivku.

Zimní péče o stromy

Zima je odpočinkový čas pro všechny dřeviny, které byly během roku aktivně. Je to však vhodné období pro sběr roubů, přípravu semenáčků na další množení, stratifikaci semen. Pravidelně kontrolujte uskladněnou úrodu i dřeviny.

Během silných a dlouhotrvajících mrazů můžete zatopit v blízkosti dřevin, které jsou náchylnější na mrazy. V době bez mrazů můžete zalévat. V čase s množstvím sněhu třeba opatrně sníh setřásat z větví a v případě holomrazů naopak nahromadit sníh ke kmenům. Pravidelně kontrolujte dřeviny, vhodně je ukotvěte a zabezpečte před silným větrem. Zejména mladé výsadby.

Koncem zimy už můžete dřeviny, zejména drobné ovoce a jádroviny, řezat.

TIP: Máte svoji zahradu ve vyšších polohách a nechcete se vzdát oblíbených jablek? Přečtěte si článek o jabloních, které jsou vhodné pro vyšší polohy.

Zajímavé a již dávno známé hlíznaté rostliny ze zahrad našich babiček. Patří mezi rostliny kvetoucí v létě. Proto je důležité provést výsadbu na jaře, protože pobyt v zimě v půdě by nepřežily. Vysazují se konkrétně koncem dubna, začátkem května. Je důležité, aby nevyklíčila během jarních mrazů.

Mečíky nejsou náročné na výběr stanoviště, ale preferují výživné a propustné půdy a slunce. Místo si před samotnou výsadbou připravte a vysázené hlízy důkladně zkontrolujte. Týká se to hlíz čerstvě zakoupených i doma skladovaných. Přestože měly být uskladněny ve vhodných podmínkách, mohou se mezi nimi nacházet hlízy, které zahnívají nebo jsou jinak poškozené. Vysazujte vždy kvalitní a zdravé, tvrdé hlízy. Zajistíte tak rychlý a správný růst rostliny.

Kvalitní a zdravé cibulky pestrobarevných mečíků najdete také v našem eshopu

Sázení mečíku

Hlízy se vysazují do hloubky podle velikosti samotné hlízy. Drobné do hloubky 5 cm, větší do 10 cm.

Kdy sázet mečíky

Mečíky se sází do pásů nebo hnízda od poloviny dubna. Někteří zkušení pěstitelé sázejí i dříve, ale v květnu před mrazy vyklíčené mečíky je třeba přikrývat, aby nenamrzly.

Mnozí, kteří již déle pěstují mečíky, určitě potvrdí, že během větrného a deštivého období dlouhé listy a stonky poléhají a už nejsou tak estetické. Proto se více osvědčilo pěstování v pásech s oporou nebo pěstování do kruhu, čím vyšší druhy to jsou, tím spíše  v době květů  poléhají.

Cibule vysazujte podle velikosti v ideálních odstupech a zajistěte jim oporu. Postačí záhon s 2 kolíky a motouzem, aby se mohli opírat.

Vysazujte je na slunečná místa chráněná před větrem do hlinitěpísečnaté půdy, spíše sušší. Nesnášejí vlhko, ale během kvetení mají rádi zvýšenou zálivku.

Mečíky kvetení

Mečíky patří mezi letní hlíznaté rostliny. Květy kvetou postupně odspodu vzhůru od konce jara až do léta (červen – červenec). Samotné kvetení závisí na podmínkách, poměru světla i termínu výsadby. Jeden stonek nese až 20 asi 5 cm květů.

Po odkvětu seřezávejte květní stvoly. Mečík se stejně musí vybírat z půdy a umístit na suché místo s teplotou 2 - 10 ° C.

Mečíky jsou charakteristické rozmanitostí barev, nádhernými květy, kterých na záhoně nikdy není dost. Rozšiřte své pěstitelské schopnosti a začněte pěstovat na záhonech pro Vás nové druhy.

Mečíky na podzim

Mečíky po odkvětu již nejsou tak vzhledné. Květy můžete použít pro řez a pro různá aranžování, ale stonky ihned neodstraňujte. Hlíza musí načerpat dostatek živin pro budoucí kvetení. Na záhonech je ponechejte, dokud nepřijdou mrazy. Gladioly se musí vybírat z půdy, protože v našich podmínkách nejsou mrazuvzdorné. Před mrazy je vyndejte z půdy, nechte přesušit a umístěte na suché místo o teplotě 2 – 10 st. Přezimovat je můžete nechat i ve sklepě v kbelíku.

Mečíky jsou charakteristické rozmanitostí barev, nádhernými květy, kterých na záhonu nikdy není dost. Rozšiřte své pěstební schopnosti a začněte pěstovat pro vás nové druhy na záhonech. Nemusíte zakládat nové záhony, tyto rostliny jsou vhodné i pro kombinované výsadby s keři a jehličnatými dřevinami či jinými trvalkami a cibulovinami. Postačí vhodné místo a chuť obdivovat neskutečnou krásu. Nic není jednodušší než vypěstovat rostliny, ze kterých budete mít radost až do příchodu prvních mrazů.

Rychle si je dokážete rozmnožovat pomocí dceřiných cibulek. Podobně se pěstují acidantery a montbrécie.

TIP: Mezi zajímavé hlíznaté rostliny určitě patří i begonie. Přečtěte si článek, ve kterém se dozvíte, jak begonie správně pěstovat.

Dřeviny a rostliny pěstované v nádobách si zaslouží více pozornosti. Bude se jim dařit, pouze pokud jim zajistíte dostatek vláhy, hnojení a vhodné podmínky pro růst podle jednotlivých požadavků na pěstování a podle druhů.

Ne všechny rostliny mají stejné nároky na stanoviště a péči. Musíte to rozlišovat. Zálivka patří mezi to nejdůležitější. Bez vody není života. Jsou samozřejmě druhy, které bez vody vydrží déle. Jsou to zejména středomořské trvalky, bylinky, skalničky, kaktusy a sukulenty.

Více vody vyžadují rostliny vystavené slunci, mezofyty a trvalky, dřeviny pěstované v nádobách. Samostatnou skupinou jsou hydrofyty a hygrofyty, které vyžadují vodu v každém případě, neboť jsou v ní částečně nebo zcela ponořené.

Často se stává, že se na povrchu substrátu tvoří bílý povlak. Z nadměrné zálivky může jít o plísně, později z nádob mohou vyrůst i různé houby. Bílý povlak se však může vytvořit také z vody, která je velmi tvrdá, a na povrch vystupují různé minerály. Odstátou vodou se zbavíte jen chloru. Povařením i množství minerálů. Takový povlak na substrátu je jen estetický problém. Horší je, pokud se tvoří plíseň.

Rostliny do nádob najdete i mezi balkónovými

Zalévejte tak, aby voda přetekla do misky, chvíli počkejte a přebytečnou vodu vylijte z misky. Rostliny jsou dobře zalité tehdy, jestliže voda projde celou nádobou až do podmisky. Mnohé rostliny stačí zalévat do podmisky.

Pokud používáte hnojiva, vodu můžete znovu sbírat do nádob a použít na zálivku. Hnojiva jsou různá. Rozlišují se podle toho, nač se používají. Některá nastartují rostliny v růstu, jiná vyprovokuje ke kvetení a plození, jiná působí na vyzrávání pletiv a mají blahodárný účinek na zazimování. Jiná jsou s pomalým uvolňováním živin, granulovaná, tekutá, hnojiva na list atd. V každém případě je dobré vědět kdy je použít a zvolit adekvátní množství.

Na balkónové rostliny jsou jiná hnojiva než například na jahody. Hnojením zabezpečíte rostlině pěstované v nádobě dlouhodobou a vyváženou výživu a získáte kvalitní a zdravé rostliny, které bohatě kvetou. Hnojením se začíná od dubna do září. Kromě toho pravidelně odstraňujete odkvetlé květenství, zaštipujte rostliny, řežte dřeviny v nádobě. Ty, co kvetou na jaře, se stříhají po odkvětu a ty, co kvetou v létě, v zimě nebo na jaře.

Nádoby a přesazování

Při výběru vhodných nádob pro rostliny vycházíme z několika skutečností:

a) kde chceme rostlinu pěstovat

b) jak často budeme moci rostlinu zalévat

c) jak vyhovuje nádoba našim estetickým požadavkům.

Platí zásada, že na výsušných a větrných stanovištích se musí zalévat častěji, proto je vhodné použít plastovou nádobu, z níž se zálivková voda odpařuje podstatně méně než z jiných typů nádob. Některé rostliny ale nesnášejí přemokření a následnou anaerobiozi kořenů, které potom zahnívají a rostlina chřadne (Camelia, Bougainvillea, Stevia).

V takovém případě je lepší rostliny pěstovat v nádobách z pálené hlíny bez glazurovaného povrchu, které umožňují kořenům, aby dýchaly, zároveň však taková nádoba rychleji prosychá.

Kompromisem může být nádoba z keramiky s vnější glazurou, která spojuje vyrovnanější vodní režim plastových nádob se vzdušností nádob z neglazovanékeramiky. Navíc bývají tyto nádoby i velmi estetické. Nevýhodou ale může být jejich vyšší cena.

Zdraví rostliny v nádobě do velké míry záleží i na kvalitě použitého substrátu. I když kvalitní pěstitelské substráty bývají finančně náročnější, v tomto směru se opravdu nevyplatí šetřit. Rozdíly v růstu mezi rostlinami zasazenými v kvalitním substrátu a rostlinami zasazenými do zeminy, nakopané kdesi na zahradě či v lese, jsou viditeľné už na první pohled. V kvalitním substrátu má rostlina k dispozici všechny potřebné živiny v optimálním množství, vyvíjí se rychle a rovnoměrně. Zdravý růst má později vliv i na vyšší odolnost vůči chorobám a škůdcům. Zahradní a lesní zemina v sobě nese nejen riziko nesprávné půdní reakce či zasolení, ale i možnosti zavlečení vícerých půdních škůdců od háďátek, smutnic až po slimáky, kteří dokáží zlikvidovat i větší rostliny. Na trhu je v současnosti dostatek kvalitních substrátů, je třeba si podle známek kvality vybrat ten nejvhodnější.

Rostliny subtropického pásma mají životní cyklus výrazně rozdělený na období aktivní růstové fáze, které trvá asi od konce února do poloviny října a na období vegetačního klidu, které vyplňuje zbylou část roku. Hlavní období přesazování začíná u těchto rostlin s nástupem vegetace, tj. asi od konce února. I když rostliny můžeme přesadit kdykoliv v době vegetace, lepší je stihnout to hned na začátku. Přesazujeme rostliny, které mají malou vegetační nádobu, následně rychle prosychají, případně rostliny, které vyčerpaly objem živin za předešlé vegetační období.

Při samotném přesazování uvolníme kořenový bal od stěn původní vegetační nádoby, nejlépe převrácením a klepnutím rukou na dno. Do nové nádoby, která má být asi o 2 cm, u větších nádob až o 4 cm větší, nasypeme na dno asi do 1/3 vrstvu substrátu. Na ni položíme rostlinu i s celým kořenovým balem, dosypeme substrát po stranách a přitlačíme. Nakonec rostlinu důkladně zavlažíme. Při přesazování dbáme na to, aby se kořenový bal přesazované rostliny nerozpadl, na což jsou některé druhy (Eucalyptus) mimořádně choulostivé a mohou reagovat zeslabením růstu nebo i úhynem.

Tvarování a řez, opylovací poměry

Při tvarování rostlin v nádobách používáme dvě techniky: řez a zaštipování. Zatímco řez je vhodnější na radikálnější úpravu tvaru a provádíme jej obyčejně hned na začátku vegetační sezóny, zaštipování můžeme s úspěchem použít po celou fázi aktivního růstu na jemné modelování tvaru a celkového vzhledu rostliny. Každý druh snáší tvarování jinak.

Řez používáme u bujně a rychle rostoucích, agresivnějších druhů rostlin (Hibiscus, Anisodontea, Solanum), zatímco slabší a pomaleji rostoucí druhy rostlin (Camelia, Laurus) stačí zaštipovat. Těmito dvěma technikami můžeme docílit i rozvětvení u druhů, které se jen těžce a neochotně rozvětvují (Lapacho), případně úpravu tvaru silně se rozvětvujících druhů s dlouhými výhony (Sida).

Tropické rostliny se snažíme neřezat v období vegetačního klidu, tj. v zimě, protože některé druhy se slabou regenerační schopností takové zásahy špatně snášejí. Vrcholem snažení každého pěstitele bývá to, aby rostlina nejen dobře rostla, ale i krásně kvetla.

Ovocné rostliny ale pravou odměnu poskytují až vytvořenými plody. Proto, abychom z ovocných rostlin mohli česat vlastní úrodu, je třeba někdy při opylení těmto rostlinám pomoci. Na úrodu ale musíme myslet už při koupi rostliny. Některé druhy jsou totiž dvoudomé, tzn. že k tomu, abychom získali vlastní úrodu, potřebujeme samčí a samičí rostlinu. I druhy, které bývají jednodomé, mohou být samosprašné (s těmi bývá nejméně problémů, rodí spolehlivě i začátečníkům) nebo cizosprašné (tehdy je nutné mít dvě nepříbuzné rostliny, aby byl pyl na blizně schopný vyklíčit. Až po zvážení všech těchto skutečností a prostudování dostatku odborné literatury můžeme z rostliny pravidelně česat vlastní úrodu chutných tropických či subtropických plodů.

Ochrana rostlin v nádobách před škůdci 

Ochrana rostlin před škůdci je neoddělitelnou součástí pěstování a péče o rostliny. I v těch nejideálnějších podmínkách se totiž může stát, že na rostlinu se vrhne nějaký ten škůdce a pěstitel musí být vždy připraven se s ním vypořádat.

Zpočátku je nejdůležitější škůdce správně identifikovat. Některé poruchy růstu a vývoje mohou být způsobené i pěstitelskými přehmaty (tzv. fyziologické poruchy) např. přeléváním, přeschnutím, špatným substrátem, prochladnutím či naopak přehřátím rostliny. Pokud jsme si tedy skutečně jistí, že rostlina je napadená škůdci, neváhejme zalistovat v odborné literatuře, případně kontaktovat naše odborné poradenství, abychom škůdce správně identifikovali. Fotografie nejběžnějších škůdců najdete přímo v katalogu společně s kvalitními přípravky, jimiž se proti nim můžete bránit.

Při ochraně je důležité si uvědomit, že většina z uvedených přípravků jsou nebezpečné, až velmi nebezpečné jedy, které jsou škodlivé nejen pro člověka, ale i pro většinu běžných domácích zvířat, užitečný hmyz (včely) případně pro jiné organismy. Pozorně si proto pročtěte návod na přípravu postřikové kapaliny, její použití a znehodnocení obalů.

Velmi důležité je i zachovat správnou ochrannou dobu přípravku – a zásadně nekonzumovat a podle možností se ani zbytečně nedotýkat rostlin či jejich částí, které byly chemicky ošetřené. To platí i pro rostliny, které jste právě obdrželi, protože v zájmu dodání kvalitního rostlinného materiálu jsou rostliny pravidelně chemicky ošetřované. Před jakoukoliv zamýšlenou konzumací jejich částí je proto nevyhnutelné je důkladně umýt a vyčkat nejméně 14 dnů od obdržení zásilky. Jen tak se vyhnete případným komplikacím, způsobeným nesprávnou manipulací s přípravky na ochranu rostlin před škůdci, případně přímo ošetřenou rostlinou.

Protože i škůdci mají svůj vývojový cyklus, který je v příznivých podmínkách velmi rychlý, je třeba postřiky několikrát zopakovat, abychom měli jistotu, že jsme škůdce opravdu zničili. Tyto informace ale bývají přesněji uvedené přímo v příbalovém letáku jednotlivých doporučených ochranných přípravků.

TIP: Vyzkoušejte pěstování v samozavlažovacích nádobách.

Ne všichni máme tu možnost vlastnit rozlehlou nebo jen malou část zahrady u domu. Jediná plocha, která má něco společného s venkovním prostorem v panelovém bytě je balkon, rozsáhlá terasa nebo lodžie. Proto si vytvořte zahradu zde.

Půjde možná o malý kousek, ale o to více se mu můžete věnovat. Fantazii se meze nekladou a není nikde psáno, co můžete a nesmíte pěstovat. Vše závisí na vnějších povětrnostních podmínkách a poloze balkonu, velikosti a Vaší chuti. Dá se zde pěstovat zelenina, bylinky, ovocné stromy v nádobách, převislé okrasné letničky a trvalky, letnit pokojové rostliny, dokonce zde udělat malý koutek pro děti nebo sezení pro relax a "kávičkování".

Prostor je sice omezen, ale je zde možnost pěstovat rostliny v závěsných květináčích a zajímavých taškách/tubách, kde určitě ušetříte prostor a ten můžete díky tomu věnovat jiným nádobám umístěných na podlaze.

Pokud máte balkon menší, vytvořte nebo si zakupte regál (kovový nebo umělý, či dřevěný) ten upevněte na jednu stěnu a na něm můžete pěstovat různé bylinky a trvalky v nádobách. Zvolte i jednotné obaly nebo si je sami vytvořte z plechovek. Vynikne zde pažitka, bazalka, máta. Pokud máte rádi pobyt na slunci, umístěte zde lehátko nebo závěsnou houpačku.

Malé pískoviště nebo v letním období malé koupaliště v plastové mušli uvítají zejména děti. Nezapomeňte na mírné zastínění. Všechny komponenty umístěte tak, aby v žádném případě nebyly přítěží jiným obyvatelům a zároveň, abyste Vy byli ochráněni před nepříznivými pohledy sousedů. Stále mějte na paměti orientaci vůči světovým stranám. Ne každé rostlině se daří na přímém slunci nebo v trvalém stínu.

Jaké rostliny zvolit podle orientace balkonu na světovou stranu se dočtete v dalším článku.

Zahrada na balkoně pro alergiky

Bohužel, jsou mezi námi i tací, kteří s příchodem jara pociťují určitou nevolnost a starosti, jak zvládnout kvetení jednotlivých druhů, na které jsou alergické. Ale i alergici mají právo obdivovat zeleň. Proto si můžete vytvořit na balkoně nebo terase oázu, která Vám rozhodně neublíží.

V podstatě jde o použití většího sortimentu rostlin jehličnatých, nekvetoucích, s různými odstíny zelené, nebo s panašovanými listy.

Na balkoně se zelení bez květů se ochráníte před včelami a vosami, před přímým vlivem pylu a jiných alergenů. Není to však trvalý stav, neboť přímo z vnějšího prostředí Vás mohou ovlivnit jiné dřeviny, trávy a rostliny.

Rostliny nevhodné pro alergiky

Pokud sáhnete přece jen po květech, určitě nepěstujte příliš voňavé druhy jako: hyacinty, šeřík, lilie. Dřeviny s množstvím pylu jsou břízy, lísky a vrby na kmínku. Okrasné trávy jsou také nevhodné. Vyhněte se rostlinám, které dlouho kvetou a mají jednoduché květní lupínky a tedy snadnější přístup k pylu.

Květiny a jiné rostliny pro alergiky

Pěstovat můžete rostliny okrasné listem, kde je květ pouze doplňkem. V době vytvoření květního stonku je odstřihněte. Můžete pěstovat túje, smrky, jalovce. Časem však i ty mohou rozkvést. Vhodné jsou macešky, petúnie a plnokvěté druhy balkónovek, které mají mnoho lupínků a téměř vyplněný střed v části prašníků. Pokud jste však alergičtí na bodnutí hmyzem, raději se vyhněte kvetoucím druhům.

Mezi atraktivní zelené rostliny patří funkie. Vyžadují však polostín. Alergii umí vyvolat i některé rostliny, které produkují mléč, nebo mají bodliny, ostny či plstnaté listy. Takové druhy byste neměli pěstovat ani v případě, pokud máte malé děti. Na výběr je mnoho druhů a i ti s malým handicapem si určitě mohou vytvořit kolem sebe zdravou přírodu.

TIP: Chcete aby váš balkon byl atraktivní i v zimě a zároveň vhodný i pro alergiky? Přečtěte si článek o rostlinách na balkoně v zimě.

Máte chuť na vlastní zeleninu? Nedá se to, protože nemáte vlastní zahradu? Chyba! Pokud si chcete denně pochutnat na čerstvé zelenině, nepotřebujete zahradu. Ideální příležitost k vytvoření malé rajské zahrady nabízí nevyužitý balkon nebo terasa.

Zralá na stonku, čerstvě utržená a především velmi zdravá - taková zelenina chutná prostě nejlépe. A co je dobré, že tyto pochoutky se dají kvalitně vypěstovat v květináčích, pro ty se najde místo vždy!

Zelenina zajímavá na pohled

Hodně zeleniny se opticky nemusí schovávat za tradiční okrasné rostliny. I ony dokážou udělat balkon poutavým. Buďto díky svým barevným plodem nebo zajímavými květy či rozložením listů. Pokud jsou umístěny v atraktivních květináčích, vytvoří z balkónu na příjemné místo, kde si budete s radostí chodit užívat svůj volný čas.

Klasika vs. výjimečnost

Pokud se chcete vyhnout několika tradičním druhům zeleniny, sáhněte po jedinečných zvláštních kultivarech. Zvláště úsporné, co do místa, jsou druhy zeleniny, které se šplhají nebo visí, jako např. inka okurka, mexická miniokurka, kalabasa "ptačí budka" nebo sladký brambor. I na malém balkoně mohou růst do výšky na mříži i dýně vhodná do mikrovlnné trouby. Tyto tykve jsou 10 až15 cmvelké a váží kolem 700 - 1000 g. Tato obzvláště malá dýně je ideální právě pro přípravu v mikrovlnné troubě. Stále málo známé je trpasličí Tamarillo. To je také známé jako brazilská sametová švestka a pochází z Bolívie. Jeho oranžové plody jsou velmi chutné, lahodné a připomínají chuť meruněk.

Jedlé stolní dekorace

Pozornost na balkónovém stolu upoutají plody citronových chilli. Zralé plody jsou jasně žluté. Chuť je ostrá a má citrónový nádech.

Kulivar "Lemon Drop" je velmi produktivní odrůda. Rostlina dokáže vytvořit až 80 plodů. Stromové chilli papričky (Capsicum pubescens) pěstitele zaujmou svou robustní formou. Tyto zvláštní chilli dobře vydrží i teploty do 5 ° C. Plody tvoří dokonce i v zimě a velké fialové květy jsou velmi dekorativní. Plody jsou velmi masité a překvapí svou zvláštní chuť a ostrostí. Přečtěte si více o pěstování chilli papriček v našem článku.

Všechny druhy zeleniny ale i ovoce, které můžete pěstovat na balkoně naleznete také v naší nabídce

Pokud dáváte přednost zelenině, která se může jíst přímo z ruky do úst, sáhněte po citronové okurce. S její jemnou chutí, je vhodná jako koktejlová brambora na svačinu. Citron okurka je bez hořkosti, velmi jemná a zdravá. Nechutná tak, jak její název napovídá, po citrónu, ale naopak její kulaté plody nejsou hořké, jsou velmi příjemné a zdravé.

Užitkové rostliny v květináčích potřebují zvláštní péči

Pro pěstování na balkoně si vyberte velké nádoby, v nichž musí být v každém případě na dně otvor pro odtok přebytečné vody. V opačném případě může dojít po vydatném dešti k přemokření a úhynu kořenů. Použití vysoce kvalitního substrátu je obzvláště důležité. Zde byste neměli šetřit. Při sázení zapracujte do substrátu zásobní hnojivo nebo 4 až 6 týdnů po výsadbě je poprvé přihnojte.

Směrování balkonu na východ nebo na západ je ideální pro pěstování zeleniny. V dopoledních hodinách nebo večer tam působí mírně slunce, které obvykle vyžaduje teplomilná balkonová zelenina. Při jižní expozici je nebezpečí, že se rostliny ve slunečných dnech spálí nebo vyschnou, aby se tomu zabránilo, musí být pěstební nádoby chráněno před extrémním horkem.

Samozřejmě, balkon nenabízí dostatek prostoru pro dosažení potravinové soběstačnosti, ale zábavu ze zahradničení poskytne určitě.

TIP: Chcete-li se držet klasiky a pěstovat například oblíbená rajčata, přečtěte si také článek o pěstování rajčat na balkoně.

Balkon je často pro mnohé jediným místem, kde můžete pěstovat různé květiny, bylinky a zeleninu. Ne všechny rostliny se dají pěstovat ve stejných podmínkách. Pokud máte balkon nebo terasu, v první řadě zjistěte, jak je orientovaná a podle toho můžete vysadit balkon, který bude mít hlavu i patu a zároveň se vybraným rostlinám a dřevinám bude dařit.

Jaké květiny na balkon můžete umístit na různé světové strany se dozvíte v našem článku, kde vám představíme 4 tipy balkonů podle světových stran.. Každý z nich je výjimečný rostlinným složením a využitím.

Jaké květiny na horký balkon

Slunný jižní balkon preferuje rostliny, které jsou vystaveny celodennímu i přímému slunci. Hodně slunce mají v oblibě skalničky, sukulenty, petúnie (Petunia), muškáty (Pelargonium), vitálka (Sanvitalia), osteospermum (Osteospermum) i šruchy (Portulaca). Můžete pěstovat i voňavé bylinky, okrasné trávy, citrusy, rozchodníky (Sedum). Aksamitník (Tagetes), sporýš (Verbena) a oleandry (Nerinum oleander) vyniknou také v nádobách na každém sluncem zalitém balkoně.

Dlouhotrvající horké podmínky však mohou být i na škodu, proto pokud zvolíte jemné stínění v podobě rohoží určitě si i rostliny odpočinou a budou vypadat svěžejší. Pravidelná zálivka je v tomto případě samozřejmostí.

Téma zavlažování rostlin na balkoně více rozebíráme v dalším článku.

Pokud milujete zeleninu, můžete ji pěstovat v bedýnkách a větších nádobách, některé však budou potřebovat přistínění. Ale vypěstujete chutná rajčata, dokonce feferony, papriky a chilli, lilky a okurky. Kvalitní rajčata vypěstujete v pytli naplněném substrátem s vhodnou oporou.

Přečtěte si více o pěstování zeleniny v nádobách na balkoně v našem článku.

Balkonové květiny na východní stranu

Východní balkon s ranním sluncem vyhovuje rostlinám, které rostou v polostínu a vyhovuje jim ranní slunce, které není tak rozpálené. Mezi atraktivní patří fuchsie (Fuchsia), hortenzie (Hydrangea), begónie (Begonia), zvonky (Campanula), netýkavka (Impatiens) i plaménky (Clematis). Daří se zde i petuniím a muškátům.

Prohlédněte si kompletní nabídku všech rostlin na balkon nebo se inspirujte květinami do truhlíků vhodnými na slunce i na stinné balkony

Květiny na balkon západní strana

Západní večerní balkon je zalit sluncem až na sklonku dne a vyhovující je pro rostliny podobně jako na východním balkoně plus si pořiďte bakopu (Bacopa), hluchavky (Lamium) a plektrant (Plectranthus). Nic nezkazíte opět s muškáty, petúniemi a bylinkami.

Balkonové květiny na severní stranu

Severní - chladný a často větrný balkon je pro mnohé neřešitelný, ale i zde dokážete vypěstovat rostliny a tak si zkrášlit balkon vhodnými rostlinami, které navzdory orientaci budou prosperovat.

Daří se zde rostlinám, které vyžadují polostín až stín. Fuchsie (Fuchsia), pochvatec (Coleus), lobelka (Lobelia), nestařec (Ageratum), hortenzie (Hydrangea), bohyška (Hosta), hluchavka (Lamium), břečťan (Hedera) i různé jehličnany.

Jak vidíte, každý prostor je řešitelný. Ještě zvolit vhodné nádoby: závěsné mísy, koše, závěsné tašky, truhlíky a malé květináče nebo bedničky a barevný venkovní obývák je připravena pro Vaše pohodlí.

TIP: Pokud pěstujete na balkoně hlavně klasické muškáty a zajímá vás s čím je můžete kombinovat, přečtěte si náš článek.

Během zimy a v předjaří zahrada působí šedivě a nezáživně. Jsou tam jen holé větve, pár jehličnanů, svázané okrasné trávy a neostříhala květenství trvalek. Zatímco se začnou zelenat větvičky listnatých dřevin, je možné, aby je předběhli i květy.

Musíte však vybírat druhy, které jsou charakteristické časným jarním kvetením, ještě před vývinem listů. Tímto způsobem můžete osvěžit zahradu a obohatit ji o jiný pohled.

Kromě toho hodně udělají i časné jarní cibuloviny, které jako podrost vykvétají již od února. Více se dozvíte v článku o prvních jarních květinách.

Mezi atraktivní barvy časného jara patří žlutá, červená, růžová a bílá a mezi zajímavé jarní dřeviny patří: vilín (Hamamelis japonica), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), lýkovec (Daphne mezerum), zákula japonská (Kerria japonica), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), judášovec strukový (Cercis siliquastrum).

Před samotným olistěním kvete líska, olše, vrba bílá, purpurová, vrba jíva převislá (Salix caprea pendula), magnólie (Magnolia) i mandle (Prunus tenella).

Inspirovat se můžete také naší nabídkou keřů, které kvetou v zimě nebo brzy na jaře

Mnohé z vyjmenovaných druhů lze pěstovat i v nádobách na terase a balkoně. Vysazovat je můžete přímo na jaře. Nezapomeňte je pravidelně zalévat a přihnojovat. V nádobě substrát rychle prosychá. V zimním období je třeba dřeviny obalit a přisunout alespoň ke zdi, aby byly ochráněny přímo před větrem a mrazem.

Mezi prvními magnóliemi rozkvétá již v březnu šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, protože nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy a jelikož pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob.

TIP: Chcete-li mít jistotu, že vysazené keře přežijí zimu, přečtěte si článek o mrazuvzdorných kvetoucích keřích.

Pokud milujete cibuloviny a nestihli jste podzimní výsadbu pro jarní efekt kvetení, vysaďte si na jaře letní cibuloviny, které jsou výjimečné vzrůstem i barvami a doplní trvalkový záhon o letní kvetení, které u mnoha druhů přetrvává až do podzimu.

Záhon cibulovin

Ve většině případů jde o hlíznaté rostliny, ale najdou se i druhy, které nesou typické cibule. Atraktivní jsou tigrídie (Tigridia), montbrécie (Montbretia), jiřiny (Dahlia), acidantery (Acidanthera), gladioly - mečíky (Gladiolus), frézie (Freesia), cikánský květ (Sparaxis) a jiné.

Vysazují se v dubnu až v květnu tak, aby do období posledních jarních mrazů (polovina až konec května) nevyrostla. Mnozí je vysazují až v polovině května. Kvetou neustále až do prvních mrazů.

Vysazují se podobně jako cibuloviny na podzim. Mnohé z nich se dají pěstovat i v nádobě na terase. Možná je pro někoho nepraktické právě jejich vybírání z půdy před mrazy. Proto jsou na záhonech méně vidět. Ti, co si však dají tu námahu, určitě už nikdy nezůstanou bez jejich pěstování.

Jaro je vhodné období k vysazování letních cibulovin, které kvetou v létě, až do podzimu

Po odkvětu se nechají hlízy zásobit živinami, normálně se zalévají a pak před mrazy se vyberou z půdy, nechají proschnout na slunci a uskladní se ve sklepních prostorách až do jara.
Vybírání cibulovin z půdy vám výrazně usnadní košíky na cibuloviny.

Pokud však chcete pěstovat frézie, je nutné cibule nechat projít obdobím chladu a cibulky nechat alespoň 3 měsíce v chladničce. Pak je můžete normálně vysadit do půdy. Bez tohoto bodu vytvoří jen listy. Jejich nádherná a omamná vůně určitě stojí za to, abyste to alespoň vyzkoušeli.

TIP: Ve své zahradě byste neměli zapomenout ani na jarní cibuloviny, které se vysazují v podzimním období. Přečtěte si náš další článek a možná se rozhodnete také pro nádherné první jarní květiny.