Posts tagged 'pěstování okrasných dřevin'

Chcete se pyšnit hustým živým plotem, který vaši zahradu ochrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích? V tom případě je potřeba se rozhodnout pro správný typ dřeviny. Jednou z možností je jilm sibiřský, neboli turkestánský brest. Ten nabídne velmi slušný roční přírůstek. Zároveň je jeho pěstování poměrně nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika turkestánského brestu

Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Zároveň skvěle snáší střih a lze ji proto snadno tvarovat do podoby hustého živého plotu. 

Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje jednotlivých listů jsou pilovité, přičemž olistění v hlavní sezóně je poměrně husté.

Vypěstujte si tento zázračný živý plot ve své zahradě i vy. Pořiďte si sadu sazenic v našem e-shopu

Turkestánský brest výsadba

Pojďme se nyní podrobněji podívat na to, jak sázet turkestánský brest. Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu. Jakmile rostliny zesílí, vystačí si s menším množstvím vody. 

Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Samotné rostliny sázejte od sebe zhruba 20 až 30 cm. 

Turkestánský brest v zimě

Výhodou jilmu sibiřského je jeho vysoká odolnost vůči mrazivému počasí. Tato dřevina výborně snáší mrazy až do teploty -35 °C. 

Živý plot z turkestánského brestu

Turkestánský brest je ideální volbou pro tvorbu živého plotu. K tomuto účelu je vhodné jej vysadit buď na jaře (od března do června), nebo na podzim před udeřením prvních mrazů (od konce září do listopadu). 

Stříhání turkestánského brestu

První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat.

TIP: Zjistěte, jaké jsou další stromy vhodné na živý plot a vytvořte si z vaší zahrady oázu klidu a soukromí. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Evodie (neboli včelí strom) je okrasný listnatý strom, z jehož přítomnosti v zahradě těží zejména včelaři. Kvete totiž až na konci léta, kdy se již v přírodě přirozeně nachází málo květů. Zjistěte, co je pro něj charakteristické a jaká pravidla dodržet při jeho pěstování. 

Včelí strom

Evodie, ampák nebo také včelí strom. To všechno jsou označení pro jeden a tentýž strom, který se u nás pěstuje převážně v botanických zahradách, parcích nebo arboretech. Postupem času se však jeho pěstování těší popularitě i v běžných zahradách u domů. Z jeho benefitů ostatně těží zejména včelaři, jelikož včelám nabídne potravu i v pozdním létě.

Medonosný strom evodie se řadí do čeledi routovitých (Rutaceae). Samotný rod pak zahrnuje zhruba 50 druhů stromů, které původně pochází z východní Asie, Austrálie a Polynésie.

U nás ve střední Evropě bývá nejčastěji pěstován ampák Daniellův (Tetradium daniellii), setkat se můžeme také s ampákem hupejským (Tetradium hupehensis). 

Pořiďte si sazenice evodie a pusťte se do pěstování této zajímavé dřeviny i vy

Ampák pěstování

Pokud chcete mít ve své zahradě stromy pro včely, může pro vás být právě ampák skvělým způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout. Jeho pěstování je poměrně snadné a s tímto úkolem si hravě poradí i začátečníci.

Evodii je vhodné umístit na slunné nebo polostinné stanoviště. Jelikož mladé stromy bývají poměrně citlivé na vítr, volte ideálně místo, které je dobře chráněné před silným větrem. Co se půdy týče, evodie preferuje hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Skvělou volbou je půda s neutrálním nebo mírně kyselým pH. Jelikož ampák nezvládá trvale zamokřenou půdu, nezapomeňte zajistit její odvodnění.

U mladých stromků pamatujte v prvních letech na pravidelnou zálivku. Starší stromy jsou již vůči suchu odolnější.

Výhodou evodie medonosného stromu je rovněž skutečnost, že je v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorný. Mladé stromky nicméně doporučujeme v prvních letech před mrazy chránit. Použít lze mulčování nebo netkanou textilii. 

Kde zasadit evodii

Pokud máte včelín, je vhodné evodii zasadit do blízkosti jednotlivých úlů. Jak jsme již zmínili, ideálně vybírejte slunné místo, které maximalizuje kvetení. Hodit se ale může také do sadu s ovocnými stromy nebo do užitkové části zahrady. Rozhodnout se můžete také pro jeho výsadbu na okraj zahrady, kde evodie vynikne jako zajímavý solitérní strom.

Na druhou stranu ale myslete na to, že dřevina má tendenci přitahovat velké množství včel a hmyzu. Proto může být její výsadba nežádoucí v blízkosti obytného prostoru nebo třeba zahradního posezení, kde vás může hmyz obtěžovat. Co se týče doby výsadby, evodie se vysazuje na jaře nebo na podzim. 

Kdy kvete evodie

Evodie strom začíná kvést zhruba 5 až 7 let od výsadby. Období kvetení nastává od července do srpna. Právě díky této pozdější době kvetení a velkému množství vyprodukovaného nektaru se jedná o oblíbenou volbu včelařů.

TIP: Existuje spousta dalších stromů, které mohou být skvělou volbou do vaší zahrady. Zjistěte například, jak na pěstování magnolie.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Paulovnie je krásný strom, který si vaše srdce získá zejména pro svou nádhernou barvu květů. Zjistěte více o pěstování paulovnie a o tom, jaké podmínky jí dopřát. Podíváme se také na pravidla výsadby a řezu.

Charakteristika paulovnie

Paulovnie (jinak známý také jako pavlovnie nebo paulownia) je exotický strom, který zaujme nejen krásou svých listů a květů. Pochází z Asie, konkrétně z Číny. Strom byl pojmenován po ruské carevně Pavlovně.

Paulovnie patří mezi opadavé stromy, které se pyšní velkou korunou. Má velké srdčité listy a fialovo-modré květy, které bezpochyby zaujmou na první pohled. Paulovnie kvete většinou na jaře. V Číně a Japonsku je paulovnie strom štěstí, jelikož přináší dobro a blahobyt.

Je známo několik druhů paulownie, mezi které se řadí zejména paulovnie plstnatá (latinsky Paulownia tomentosa) či paulovnie protáhlá (latinsky Paulownia elongata).

Paulownia nevýhody

Mezi nevýhody tohoto stromu se řadí jeho invazivní charakter. Díky velkému množství semen a schopnosti klíčit v různých podmínkách snadno zplaňuje, což může způsobovat riziko pro původní ekosystémy a potlačení původní vegetace. Na zahradě nebo v jejím blízkém okolí se proto paulovnie může stát obtížně regulovatelnou dřevinou. Do pěstování paulownie v Česku se nicméně můžete bez obav pustit. 

Rychle rostoucí strom paulovnie

Strom bývá ceněn pro své rychle rostoucí dřevo, které vyniká po stránce své lehkosti a zároveň pevnosti. Navíc má široké spektrum využití, vyrábí se z něj nábytek, stavební materiály nebo třeba hračky. V závislosti na konkrétním kultivaru dokáže za jeden rok vyrůst až o úctyhodných 5 metrů. 

V našem e-shopu prodáváme paulovnii plstnatou v podobě sazenic. Neváhejte a vysaďte si ji na svou zahradu

Paulownia výsadba

Paulownii je vhodné vysadit buď na jaře, nebo na podzim. K výsadbě volte dostatečně velkou a hlubokou jámu, do které se vejde celý kořenový systém. Pavlovnii se nejvíce daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Při pěstování paulownie si ale dejte pozor na příliš vlhké prostředí, jelikož tento strom nemá ráda trvalé zamokření a přítomnost stojaté vody.

Co se půdy týče, volte ideálně dobře propustnou a mírně vlhkou. Stromu se bude dařit zejména v lehce kyselé až neutrální půdě. Před samotnou výsadbou můžete kvalitu půdy vylepšit kompostem nebo organickými hnojivy. 

Kdy kvete paulownia

Paulovnie plstnatá kvete na jaře, většinou v období od dubna do května. Zajímavostí je, že paulovnie kvete ještě před olistěním stromu. Na holých větvích se tedy objevují vzpřímená květenství se světle fialovými, trubkovitými květy. Ty se pyšní velmi jemnou a příjemnou vůní, díky čemuž bývá strom v zahradách velmi ceněn. 

Paulownia kořeny

Paulovnie vytvářejí kořeny, které zasahují poměrně hluboko do půdy. Díky tomu mají přístup k vláze i živinám z nižších půdních horizontů. 

Řez paulovnie

Průběžný řez paulovnie je klíčový k tomu, abyste udrželi žádoucí tvar stromu a podpořili jeho zdravý růst. Jelikož strom roste poměrně rychle, věnujte pravidelné péči pozornost.

Ideální doba k řezu nastává v období vegetačního klidu (obvykle od pozdního podzimu do předjaří). V tomto čase strom zpravidla nemá listy a omezíte riziko poškození nových výhonů. Pokud náhodou zimní řez nestihnete, můžete k němu přistoupit i na jaře (ještě před rašením nových pupenů).

Pokud chcete mít paulovnii s rovnějším kmenem a rozložitější korunou, odstraňte spodní a příliš husté větve. Nezapomínejte také průběžně odstraňovat suché, poškozené, nemocné či křížící se větve. Díky tomu zlepšíte zdravotní stav stromu.

TIP: Hledáte další velké stromy do zahrady, které nabídnou estetický vzhled a zprostředkují vám příjemný stín? Nebo chcete zakomponovat spíše stromy do malé zahrady s kompaktním růstem? Inspirujte se vhodnými variantami.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Přemýšlíte nad dřevinou, která by rozzářila každou zahradu? Je to určitě javor. Oblíbený, v různých barevných provedeních, s vybarvením listů na podzim, s listy a plody vhodnými pro aranžování. Navíc se pyšní nenáročným pěstováním.

Druhy javoru

Javorové stromy jsou hojně rozšířené na severní polokouli. Setkat se s nimi můžete zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Mezi nejznámější druhy javoru se řadí javor klen, javor stříbrný, javor jasanolistý a javor mléč. Neméně populární je javor japonský. Právě v japonské kultuře přitom bývá javor symbolem krásy a elegance. Zapomenout nesmíme ani na javor červený (někdy označován také jako javor kanadský), jehož stylizovaný list je vyobrazen právě na kanadské vlajce.

Okrasné javory druhy

Podle stanoviště v zahradě se můžete rozhodovat mezi zelenolistými kultivary nebo červeno a oranžovolistými. Z pravidla platí, že druhy a kultivary s červenými listy se během celého roku vysazují do polostínu, kde není prudké slunce. Tím předejdete spálení listů. Zároveň jejich sytá červená, bordó až karmínová barva rozsvítí tmavší kout, který pak vynikne opravdu poutavě a zajímavě.

Zelenolisté kultivary snesou i přímé slunce. V podzimním období se obvykle vybarvují do žluta, oranžova nebo červena. Vyžadují dostatek vlhkosti, neboť množství listů vodu rychle odpařuje. Proto se substrát udržuje přiměřeně vlhký, ne přemokřený. Pěstují se ve vlhčích, dobře propustných půdách, na plochách chráněných před silným větrem.

Druhy Acer palmatum je třeba v prvních letech po výsadbě chránit před pozdními mrazy nastýláním i obalováním. Jinak vyniknou v trávníku, ve smíšeném trvalkovém záhoně, spolu s jinými javory, dokonce i v nádobě nebo jako bonsaj. Nejsou náročné na pěstování, pokud se dodrží základní pěstitelské podmínky a potřeby dané pro tento druh.

Prohlédněte si několik kultivarů, které by vás mohly zaujmout. Je jich samozřejmě mnohem více.

ACER PALMATUM "BLOODGOOD" má zajímavé tmavé červené až hnědé zbarvení listů i červené plody. Řadí se jednoznačně mezi nejoblíbenější kultivary, a to kvůli své nejintenzivnější barvě listů. Kultivar dorůstá do výšky 3 až 4 metrů. Může být pěstován také jako červený javor na kmínku. 

ACER CRATAEGIFOLIUM "VEITCHII" má tmavě zelené listy s krémovými a světle zelenými skvrnami, které jsou na podzim tmavě růžové až purpurové.

Další kultivar A. DISSECTUM „ATROPURPUREUM" s převislými větvemi. Listy má červené a na podzim ohnivooranžové. V dospělosti dorůstá do výšky kolem 2 metrů a jeho tvar je široce rozložitý. 

"SCHLESINGER" upoutá červenými skvrnami na zelených listech. Jedná se o středně velký až velký strom, který disponuje velmi hustou korunou. V dospělosti může dosahovat výšky až 20 metrů. 

ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" a ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" mají jasné, bledé žlutozelené listy. ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" zaujme oranžově načervenalou barvou větví přes léto, v zimě se pak jedná o sytě korálově červenou. ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" na první pohled upoutá tvarem listů, který připomíná rozevřený vějíř. 

ACER PALAMATUM "ORANGE DREAM" má atraktivní žluto zelené listy, na podzim oranžové. Tento javor roste pomalu do široce rozkladitého keře. Skvěle se hodí i do menší zahrady. 

ACER PALMATUM ATROPURPUREUM má černočervené listy, které se mění na briliantovočervené. Jedná se o pomalu až středně rychle rostoucí odrůdu s široce rozkladitým tvarem. 

ACER PALMATUM "OSAKAZUKII" má listy na podzim oranžové až karmínové. Roste poměrně rychle. Nejprve vzpřímeně, později se mění do široce rozložitého habitu, který připomíná vícekmenný keř. 

ACER PALMATUM "GREEN GLOBE" má listy zelené, na podzim však zrudne. Jeho listy jsou jemné, hluboce dřípené. 

ACER PALMATUM “BUTTERFLY” má ostře vykrajované listy, zelené barvy s bílým okrajem, který se při rašení a za chladného počasí mění v růžovou barvu.

DISSECTUM pod tímto názvem najdete formy stříhanolisté. 

Acer platanoides a jeho kultivary jsou známé zejména pro globózní kultivary, jako solitéry do trávníku, případně na výsadbu aleje. Setkat se můžete s kultivary Globosum (což je javor s kulovitou korunou) či Crimson King. Jsou však i štíhle rostoucí kultivary tohoto druhu, například Columnaris.

Kompletní nabídku okrasných javorů najdete také v našem eshopu

Neopadavý javor

Javor se řadí mezi listnaté stromy, které na zimu opadají. Pokud tedy hledáte neopadavý javor, bohužel budete zklamaní.

Jak pěstovat javor?

Jak jsme již zmínili, při výběru stanoviště se odpíchněte od barvy listů daného javoru. Kultivary s červenými listy přímý úpal nesnesou, naopak varianty se zelenými listy můžete vysadit i na slunné stanoviště. 

Co se týče zeminy, volte neutrální kyselou půdu, která bude dobře propustná. Javor potřebuje pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na jeho trvalé přemokření. Průběžně pamatujte také na jeho hnojení. Javorům prospívá vyšší vzdušná vlhkost, proto doporučujeme jejich výsadbu v blízkosti zahradního jezírka nebo vodního toku. 

Javor na zahradu

Javor bývá v zahradách pěstován pro svůj krásný vzhled. Jeho listy na podzim vám vykouzlí doslova dechberoucí podívanou. Proto lze doporučit vysadit jej na místo, kde si budete moct užívat krásný výhled přímo na strom (třeba v blízkosti vašeho zahradního posezení). Pokud jste omezeni prostorem, do menších zahrad se hodí třeba javor japonský, javor dlanitolistý, javor babyka či javor ginnala. 

Japonský javor zakrslý

Zakrslý japonský javor přenese na podzim do vaší zahrady krásné barvy. Běžně dorůstá výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Na první pohled si vás jistě získají zajímavé tvary listů a jejich pestrá barevná škála. 

Výběr je opravdu široký a některým kouskům jen málokdo odolá. Javor určitě musíte mít v zahradě i vy, a to i díky jeho poměrně nízkým nárokům na pěstování. 

Japonský javor stříhání

Japonské javory vynikají po stránce vysoké tolerance k řezu. Radikální řez se provádí vždy na jaře. K menšímu zkrácení větví pak můžete přistoupit do konce srpna, aby se jednotlivé řezné rány do zimy dokázaly zacelit.

Zapomenout nesmíme ani na letní řez javoru, který se provádí zhruba ve druhé polovině června. Díky tomuto kroku rostlina obrazí ještě v průběhu léta novými výhonky, které se budou opět pyšnit zářivě červenými listy. 

Japonský javor v květináči

Jelikož japonský javor má obvykle podobu menšího stromku, skvěle se hodí i pro ty, kteří nemají na zahradě příliš mnoho místa. Zároveň jej lze umístit do nádoby a tímto způsobem jej pěstovat i ne terase nebo balkoně. V tomto ohledu nezapomeňte volit dostatečně velký květináč pro bezproblémový růst. Nádoba by neměla být plastová. Zvolte terakotu, pálenou hlínu, keramiku nebo betón. 

Při pěstování v nádobě pamatujte na pravidelné zalévání, ale dejte si pozor na přelití. V době vegetace je zpravidla ideální volbou každodenní zálivka. Na dno nasypte drenážní vrstvu.

Aby javor bez problémů přečkal zimní měsíce, obalte nádobu netkanou textilií. Zálivku v zimě javor potřebuje pouze v minimálním množství. Dopřejte mu proto závlahu pouze za teplejších bezmrazých dnů.

TIP: Kombinace okrasných dřevin, které vynikají listy s těmi, které jsou ozdobné květinami, může být opravdu velmi okouzlující. Možná vás zaujala například magnolie a chtěli byste vědět víc o jejím pěstování.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tropická juka promění prostor u vás doma i v zahradě. Tato rostlina si vaše srdce jednoznačně získá díky krásnému vzhledu a nenáročnému pěstování. Zjistěte, jaký druh se v českých zahradách těší největší popularitě a jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila svým bezproblémovým růstem.

Charakteristika juky

Pěstování juky v posledních letech získává na popularitě. Jedná se o pokojovou rostlinu, která miluje teplo. Na první pohled si jistě oblíbíte její exotický vzhled, který připomíná palmu. Juka pochází z jižních částí Ameriky a Mexika. Má podobu menšího stromku, z jehož kmínku vyrůstá jeden nebo více trsů dlouhých, úzkých a zelených listů. Kvetoucí juka pak krásně ozdobí vaši zahradu či jiný prostor. 

Juka druhy

Obecně existuje mnoho druhů juky. Některé z nich jsou přitom přirozeně lépe adaptované na specifické klimatické podmínky než jiné. Před výběrem konkrétního druhu juky si proto promyslete, zda se jedná o vhodnou volbu právě do vašich podmínek. V našich zahradách se nejčastěji setkáte s jukou vláknitou.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice juky. Vyberte si vhodný kultivar a pusťte se do jeho pěstování i vy

Juka vláknitá

Juka vláknitá (latinsky Yucca filamentosa) je druh, který původně pochází ze Severní Ameriky. Charakteristickou vlastností jsou mečovité listy, které jsou dlouhé a široké. Tuhé zelené listy přitom mají bílá či krémová vlákna táhnoucí se kolem jejich okrajů. Na konci dlouhých stonků se objevují květenství s nádhernými bílými nebo krémovými květy. 

Pokud se rozhodnete pro pěstování juky venku, vyberte jí slunné až polostinné stanoviště. Z hlediska půdy vyžaduje dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá a klidně i chudá na živiny. Juka vláknitá dobře odolává suchu a častou zálivku nevyžaduje. 

Juka vláknitá a jedovatost

Květy juky bývají v Americe využívány a stává se z nich oblíbená pochoutka. Okvětní lístky svou chutí připomínají chřest a bývají přidávány třeba do zeleninových salátů. Někdy se také obalují v těstíčku, usmaží se a na závěr se pocukrují.

Jiná situace však nastává v otázce toho, zda je juka jedovatá pro kočky a psy. Odpověď totiž zní ano. Juka obsahuje stejně jako například aloe vera či dracena saponiny. Po pozření se u zvířete může objevit slinění, zvracení, průjem a apatie. 

Juka obrovská

Juka obrovská (Yucca elephantipes) bývá někdy přezdívána jako sloní noha. Jedná se o poměrně velký sukulentní druh, který se často pěstuje jako pokojová rostlina. Na venkovním stanovišti vám poroste spíše v teplejších klimatických podmínkách. 

Juka obrovská zaujme svými dlouhými mečovitými listy, které jsou uspořádány v ružici. Jejich délka může činit až 1,5 metru. Tato rostlina vyžaduje dostatek světla, nicméně pozor si dejte na přímé slunce, které by mohlo spálit její listy. K pěstování volte dobře odvodněnou půdu, která rychle vysychá. Rostlina lépe snáší sucho než přemokření. 

Juka banánová

Mezi další rozšířené druhy se řadí juka banánová (Yucca baccata). Tato rostlina plodí jedlé plody, které připomínají banán. Odtud ostatně plyne i její název. Právem se řadí k nejmrazuvzdornějším jukám. Její listy jsou zelenomodré, měří zhruba jeden metr a po hranách tvoří vlákna. V našich podmínkách se ale zpravidla plodů nedočkáte. 

Juka krátkolistá

K velmi dobře mrazuvzdorným jukám se řadí také juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Jedná se o vůbec nejvyššího představitele rodu juka, který dorůstá do úctyhodné výšky 10 až 12 metrů. Navíc se dožívá stáří až stovky let.  

Juka nádherná

Juka nádherná (latinsky Yucca gloriosa) je vzpřímeně rostoucí keř nebo strom, který může dosahovat do výšky až 5 metrů. Listy jsou širší, mečovité, pevné a disponují ostrými konci. Jejich šedavě zelená barva získává namodralý nádech. 

Juka šedá

Juka šedá (latinsky Yucca glauca) je stálezelená rostlina. Pyšní se spíše nízkým vzrůstem, běžně dorůstá do výšky zhruba 60 cm. Její květy jsou bílé a vyrůstají v hustých střapcích. Svým tvarem přitom připomínají konvalinky. Listy vyrůstají v přízemní ružici a dosahují hezké modrozelené barvy. 

Venkovní juka

Některé druhy juky je možné pěstovat i venku, jiné jsou v našich podmínkách naopak vhodnější do domácího prostředí. Mezi venkovní juky se řadí zejména zmíněná juka vláknitá.

Venkovní juka v květináči

Pamatujte na to, že juka zasazená v květináči je daleko méně mrazuvzdorná než ta zasazená volně v zahradě. Rostliny v nádobě mohou zničit i mrazy kolem –5 °C. Vzhledem k tomu se nejčastěji doporučuje juku v květináči na zimní měsíce přenést nebo ji alespoň dobře zazimovat. Juka může přezimovat v zimní zahradě. Pro ochranu před mrazem lze použít izolaci tvořenou tlustou vrstvou polystyrenu. Díky tomu ochráníte její kořeny. 

Kdy přesadit venkovní juku

Přesazování juky budete řešit v případě, kdy se rozhodnete tuto rostlinu pěstovat v nádobě. Juka vyžaduje dostatek místa, proto ji pravidelně přesazujte v momentě, kdy je jí květináč již malý. Kořenový systém juky může být poměrně složitý, proto je prostorná nádoba klíčem k úspěchu.

V případě, že juku přesazujete, zkontrolujte její kořeny. Pokud narazíte na uhnilé nebo černé kusy, odřízněte je. Zároveň můžete mírně seříznout zbytek kořenů, abyste obnovili sílu rostliny. 

Juka žloutnutí listů

Žloutnutí listů u juky je většinou spjato s nadměrnou zálivkou. Tento problém ale může způsobit také nedostatek světla či živin nebo malý květináč.

Jak zachránit juku 

Pokud je žloutnutí ve velké míře, rostlinu doporučujeme vyjmout z květináče a důkladně zkontrolovat její kořeny. Hnědé a zahnívající odstraňte a zkuste také stávající substrát nahradit novým. Juku nepřelévejte. 

Pokud vaše juka chřadne a nic nepomáhá, můžete ji také pod listy uříznout a nechat znovu zakořenit. 

Přerostlá juka

Juka samozřejmě může přerůst do rozměrů, které již pro prostor vaší zahrady budou nepřijatelné. V takovém případě se nebojte rostlinu ořezat a namnožit. 

Seříznutí juky

Seříznutí juky se většinou provádí na začátku vegetačního období. Aby rostlina dobře vypadala, nezapomínejte také průběžně odtrhávat staré a suché spodní listy. Zbavit se můžete také těch listů, které netrčí směrem vzhůru, ale naopak obloukovitě převisají. 

Juka vláknitá po odkvětu

Jakmile dojde k odkvětu juky, doporučuje se celý stonek u země odříznout. Po odkvětu postupně odumírá celá ružice a kolem ní se postupně vytváří několik dceřinných ružic.

TIP: Rozkvetlá zahrada je jednoznačně nádherná. Projděte si náš přehled vhodných kvetoucích stromů a nechte se inspirovat.  

Chcete svou zahradu ozvláštnit zajímavým stromem a zároveň nechcete čekat příliš dlouho? V tom případě jsou právě pro vás určeny rychle rostoucí dřeviny.

Zjistěte, jaké varianty se v tomto směru těší popularitě a odhalte základní pravidla pro jejich pěstování.

Pěstování břízy

Bříza se řadí mezi oblíbené opadavé stromy, a to především díky svému nápadnému dekorativnímu kmenu. Ten na první pohled zaujme bílou kůrou, která se v tenkých vrstvách odlupuje. Pokud se řadíte mezi alergiky, je třeba zpozornět. Kvetoucí bříza je totiž považována za jeden z nejsilnějších alergenů.

Z hlediska stanoviště je vhodné volit slunné místo. Břízy však dobře snesou také polostín. Co se půdních podmínek týče, nejsou břízy příliš náročné. Těmto stromům se bude dobře dařit téměř v jakékoliv půdě.

Počítejte s tím, že bříza disponuje poměrně rozsáhlým kořenovým systémem, který se objevuje všude v okolí. Vzhledem k tomu je obtížné vzrostlou břízu přesadit. Proto doporučujeme sazenice bříz už na začátku umístit na stanoviště, kde také zůstanou.

Druhy břízy

U nás se můžete nejčastěji setkat s břízou bílou. Ta vyniká svou velkou přizpůsobivostí, díky čemuž se může vyskytovat v typově velmi odlišných lokalitách.

V menších zahradách bývá často pěstována odrůda Youngii, která zaujme svým převislým deštníkovitým růstem. Odrůda Fastigiata pak zaujme velmi úzkým sloupovitým vzhledem, přičemž dosahuje výšky až 15 metrů. Zajímavá může být také bříza papírová, která své jméno dostala díky velkým odlupujícím se bílým plátům kůry, které svým vzhledem i funkcí připomínají právě papír.

Jak rychle roste bříza

Bříza může za ideálních podmínek dosáhnout výšky až 30 metrů. Samotná rychlost růstu pak přirozeně závisí na mnoha faktorech, mezi které se řadí půda, klimatické podmínky, dostupnost vody či živin. Obecně lze říct, že přírůstek činí zhruba 1,5 metru ročně.

Pěstování cypřiše

Cypřiše jsou skvělým pomocníkem v případě, kdy chcete rychle docílit efektního živého plotu. Tyto dřeviny zaujmou svou kompaktní a úzkou korunou, která je právě k tomuto účelu zcela ideální. Pro vytvoření kvalitního živého plotu bude třeba vysadit více jedinců v řadě nebo ve skupině. Rozhodnout se můžete jak pro jeden druh cypřiše, tak i kombinaci několika různých odrůd.

Při výsadbě cypřiše do zahrady dbejte na to, aby se jednotlivé stromy svými spodními větvemi dotýkaly. K zálivce přistupujte pravidelně, dejte si však pozor na přemokření stromů. Cypřiše také nesnáší přesušení. K přesazení do venkovního prostředí přistupujte na jaře, kdy už jednotlivé rostlinky začínají obrůstat. V zimních měsících lze doporučit cypřiše zazimovat pomocí nahrnutého mulče nebo listí ze zahrady.

Využijte online prodej cypřišů v našem e-shopu a vyberte si kousek, který vám v zahradě bude dělat radost

Druhy cypřišů

Z hlediska druhů cypřišů máte rozhodně z čeho vybírat. Pomyslnou sázkou na jistotu může být cypřiš stálezelený. Díky svým technickým a dekorativním vlastnostem je v zahradách velmi oblíbený.

Z dalších populárních odrůd stojí za zmínku cypřiš Leilendův, který nabízí roční přírůstek až 50 - 80 cm a skvěle se hodí ke tvarování. V zahradách bývá hojně pěstován také cypřišek Lawsonův, který se právem řadí mezi nejkrásnější sloupkovité rostliny.

Jak rychle roste cypřiš

Rychlost růstu pochopitelně závisí na zvolené odrůdě a také podmínkách, které rostlině dopřejeme. Obecně lze říct, že se průměrný roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 30-50 cm.

Pěstování katalpy

Katalpa je krásný strom, který na první pohled zaujme svými velkými srdcovými listy, výraznými květy i plody. Díky své zvláštně tvarované koruně vám přitom v zahradě zprostředkuje potřebný stín. Ostatně právem bývá někdy označována jako takový živý slunečník.

Výhodou katalpy jsou bezesporu její velmi nízké nároky na pěstování. Zasadit ji lze prakticky kamkoliv. Rovněž jí vyhovuje prakticky jakýkoliv typ půdy. Dobře snáší kyselejší i vápenitou půdu. Jen si dejte pozor na to, aby byla půda dostatečně kyprá a strom mohl zapustit kořeny dostatečně do hloubky. Ve výživné půdě bohaté na humus budou semena katalpy obecně lépe prospívat.

Z hlediska stanoviště volte spíše slunné. Jelikož má katalpa raději sucho, myslete také na vhodný systém odvodnění. Během prvního roku po výsadbě ji ale zalévejte pravidelně. Mladé dřeviny můžete také přihnojovat dusíkatými hnojivy.

Druhy katalpy

Existuje mnoho druhů katalpy, pro jejichž pěstování se můžete rozhodnout. Za zmínku stojí například katalpa trubačovitá pocházející ze Severní Ameriky. Mezi populární druhy se řadí také katalpa vejčitá, katalpa nádherná či katalpa červenající.

Jak rychle roste katalpa

Tak jako u jiných dřevin, i v tomto případě záleží na podmínkách, které stromu dopřejete. Obecně lze ale říct, že se roční přírůstek pohybuje zhruba kolem 50 cm.

Pěstování vrby

Mezi rychle rostoucí dřeviny do zahrady se řadí také vrba. Ve volné přírodě na ně často narazíte v blízkosti břehů řek, u rybníků, vlhkých luk, lužních lesů či rašelinišť. Přečtěte si náš článek zaměřený na pěstování vrby. Případně na vás pestrá nabídka vrb čeká v našem e-shopu.  

Pěstování tavolníku

Mezi další rychle rostoucí a zároveň nenáročné dřeviny do zahrady se řadí tavolník. Zjistěte, jak na pěstování tavolníku a na co si dát pozor v našem článku.

Pěstování javoru

Javor se řadí mezi krásné stromy, které rozzáří vaši zahradu. Vybírat můžete mezi javory různých druhů. V našem článku se také dozvíte, jak na pěstování javoru a na co si dát pozor.

Rychle rostoucí stromy na topení

Chcete pěstovat stromy především na praktické využití, tedy topení? I v tomto případě pro vás bude rychlost růstu důležitým faktorem při výběru. K tomuto účelu se skvěle hodí zejména rychle rostoucí listnaté stromy, které u nás nejsou původním druhem. Jednat se může například o topoly, pajasan či Turkestánský jilm (známý také jako jilm sibiřský) a paulovnie plstnatá.

Turkestánský jilm je charakteristický rychlým růstem, přičemž za jeden rok povyroste až o 2 metry. Jeho pěstování je poměrně nenáročné, nicméně může mít trochu vyšší nároky na vláhu. Navíc velmi dobře snáší řez a uříznuté větve lze tedy průběžně používat na topení. Z domácích odrůd stojí za zmínku například olše, vrby či líska.

Nabídka rychle rostoucích dřevin je skutečně široká. Ať už toužíte po zajímavém stromu do zahrady, chcete si rychle vypěstovat živý plot nebo třeba sháníte stromy na topení, přijdete si na své. Stačí si jen vybrat takovou variantu, která bude odpovídat vašim potřebám.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vytvořte si u vás v zahradě kousek Středomoří. Skvěle vám k tomu poslouží olivovníky, s jejichž pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Zjistěte, jakou půdu zvolit, jak vydatně tuto rostlinu zalévat a na co si dát pozor. Poradíme vám také s tím, jak se starat o olivovník v zimě.

Olivovník evropský

Pěstování olivovníků není žádná věda. Nejoblíbenějším druhem olivovníku, který se pěstuje u nás, je jednoznačně olivovník evropský. Ten zaujme atraktivními úzkými stříbřitými listy a typickými zelenými plody. Původně pochází z Íránu, odkud se postupem času rozšířil do Středozemí. Olivovníky se nemusí pěstovat nutně jen kvůli olivám. Skvěle totiž poslouží i jako originální okrasné stromy, které promění vaši zahradu či terasu k nepoznání.

V našem e-shopu najdete zajímavé olivovníky na prodej. Stačí si tedy jen vybrat, objednat a zakomponovat je do své zahrady nebo třeba na terasu

Olivovník v zahradě

Olivovníkům se nejvíce daří v jemně navlhlé půdě, proto pamatujte na jejich pravidelné zalévání. Zatímco v zimních měsících bude pravděpodobně stačit zalévat rostlinu jednou týdně, v létě jí dopřejte dostatek vláhy alespoň dvakrát až třikrát týdně. Pozor si však dejte na to, aby voda v květináči zbytečně nestála, jelikož by mohla způsobit uhnívání kořenů. Substrát na olivovník volte ideálně tak, aby se jednalo o mírně zásaditou písčitě-hlinitou půdu.

Olivovníky ke svému správnému růstu potřebují dostatek slunečních paprsků. Proto je vhodné je vysadit na zahradu orientovanou ideálně na jih. Rostlinu není třeba rosit, jelikož v přírodě běžně roste v suchém podnebí.

Jak stříhat olivovník

Řez olivovníku rozhodně nemusí být nikterak radikální. Je ale třeba pravidelně zastřihávat bujné letorosty. Dlouhé větve se stříhají proto, aby strom zhutněl a netáhl se příliš do výšky. Pravidelně také uvolňujte střed stromu a prostříhejte větve, které vedou směrem dovnitř.

Kdy stříhat olivovník

Již vzrostlé stromky je třeba upravit řezem na jaře, nejpozději však v polovině července. Díky tomu stihnou nové výhony do zimy vyzrát. Každé dva roky můžete také přistoupit k prosvětlovacímu řezu.

První olivy můžete na stromu zaznamenat po zhruba pěti letech, a to především na roubovaných rostlinách. Postupně by se pak měla plodnost stromu zvyšovat, naplno však bude olivovník plodit až po několika desetiletích. Pamatujte také na to, že aby plody dostaly svou typickou chuť, je třeba je macerovat v silně slaném nálevu.

Olivovník v květináči

Olivovník je možné pěstovat nejen volně v zahradě. Popularitě se těší také jeho pěstování v nádobě. Pamatujte na to, že olivovníky špatně snáší vlhký vzduch. Proto je vhodné jim zajistit stanoviště, kde bude vzduch spíše sušší, a to především v zimě. Ideální může být například prostor na chodbě či terase, který je dobře chráněn před mrazem.

Jak pěstovat olivovník v květináči

Pokud se rozhodnete pro tento způsob, jistě vás bude zajímat, jak pěstovat olivovník v nádobě. Zvolit byste měli dostatečně velký květináč, aby se mohly kořeny olivovníku volně rozrůstat. Nádoba by měla být tak velká, jako koruna stromu. Olivovník přesaďte, jakmile se jeho koruna zvětší (nejlépe každých 3 až 5 let).

Samotný květináč s rostlinou poté umístěte na slunné místo, kde bude chráněn před silnějšími větry. Pro doplnění živin v půdě pamatujte na to, abyste zhruba každé dva roky olivovník přihnojovali a dosypávali nový substrát.

Aby docházelo k lepšímu odtoku vody z květináče, lze doporučit vytvořit uvnitř nádoby drenážní systém. To znamená, že dno květináče vysypete štěrkem či malými kamínky a přikryjete substrátem.

Olivovník na kmínku

Pokud se rozhodnete pro pěstování okrasného olivovníku, můžete upřednostnit pěstování dřeviny na kmínku. Olivovník se k tomu totiž skvěle hodí.

Olivovník mrazuvzdorný zpravidla není

Pokud olivovník pěstujete v nádobě, je vhodné jej na zimní měsíce přenést do interiéru (zhruba koncem října nebo v momentě, kdy venkovní teplota klesne pod 10 °C).

Olivovníky zasazené přímo v zahradě lze před mrazem ochránit vhodným způsobem zazimování. Výjimkou může být mrazuvzdorný olivovník, který dokáže chladné měsíce lépe přečkat (přesto se však doporučuje před zimou určitým způsobem ochránit každou odrůdu). Olivovník zkrátka a jednoduše miluje teplo.

Jak zazimovat olivovník

Kolem olivovníku lze navršit půdu, která rostlině poskytne izolaci před chladem. Okolí kmene dále také můžete přikrýt mulčem, který kořeny velmi dobře ochrání. Díky navršené půdě zároveň bude moct voda stéct dál od kořenů, díky čemuž nebude olivovník v zimě přemokřený.

Pokud očekáváte, že okolní teploty budou opravdu velmi nízké, můžete kmen a korunu stromu obalit jutovinou či netkanou textilií.

Pokud rostlinu přenesete do interiéru, vyhněte se příliš tmavým a vlhkým prostorám (v ideálním případě olivovník umistěte k oknu, aby se mu i v zimních měsících dostalo dostatek slunečních paprsků).

TIP: Pokud se rozhodnete pro okrasné pěstování olivovníku, můžete jej doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Jednou z možností je například hebe. Zjistěte, jak pěstovat hebe a z jakých variant můžete vybírat.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vrba (Salix) je poměrně obsáhlý rod stromovitých či keřovitých rostlin. Vrby se běžně vyskytují téměř po celém světě, naprostá většina však v mírném podnebí severní polokoule, spíše ve vlhkých oblastech. Najdeme je podél řek, kolem rybníků, v blízkosti rašelinišť, v lužních lesích, ale i ve vyšších a chladnějších polohách.

U nás je vrba spojována s mnoha tradicemi, v minulosti bylo dřevo využíváno nejen v košíkářství, ale také k výrobě nábytku či hudebních nástrojů. Vrbová kůra se také využívala v tradiční medicíně. Kromě toho se jedná o důležitou včelařskou rostlinu. Jehnědy jsou totiž plné sladkého nektaru a pylu, což hmyz velmi ocení. 

Vrby mají obvykle silný kmen (vzhledem k velikosti stromku), případně rostou ve tvaru keře. Listy jsou kopinaté nebo čárkovité, drobných rozměrů, na podzim opadají. Květy vrby jsou uspořádány do jehněd. Ty mohou mít odlišný vzhled; nám jsou již od dětství nejznámější jehnědy vrby jívy, kterým se lidově říká “kočičky”, pro jejich hebkou strukturu.

Pěstování vrby

Vrby jsou náročné na světlo a vláhu. Vysazujeme je tedy na stanoviště slunné, případně s dostatkem rozptýleného světla po celý den. Polostín či plný stín těmto rostlinám nesvědčí.

Na půdu vrby nejsou vybíravé. Dobře se jim daří i v méně výživných půdách s vysokým podílem písku. Stěžejní je pro ně dostatek vlhkosti. Pokud vrbu nevysadíte přímo u jezírka nebo u rybníku, musíte ji pravidelně zalévat - zemina kolem kmene by měla být neustále mírně vlhká (nikoliv podmáčená, i když v tomto ohledu snesou hodně).

Jak zasadit vrbu

Vrbu vysazujeme stejně jako kterýkoliv jiný strom či keř. Důležité je zvolit optimální stanoviště - to už jsme si přiblížili v předchozím odstavci. 

Vrbu zasadíte tak, že vykopete dostatečně velkou jámu pro kořenový bal, umístíte strom do jámy a pevně přikryjete zeminou. U některých druhů, například u vrby košíkářské, je důležité vysadit sazenici tak, aby jednotlivé větve byly k okolnímu povrchu pod úhlem 60°, přičemž nad zemí zůstávají 3 až 5 pupenů z každého prutu.

Kdy zasadit vrbu

Vrbu je nejlepší zasadit na podzim nebo na jaře, když není v plném růstu. Máte-li však kvalitní a dostatečně předpěstované sazenice, můžete je umístit do půdy prakticky kdykoliv od jara až do podzimu. Vysazujete-li během vegetačního období, musíte se rostlině více věnovat, zejména co se zálivky týče.

Kam zasadit vrbu

Vrbu byste měli zasadit na slunné místo s dostatkem vlhkosti a prostoru pro její růst. Některé asijské druhy, například vrba japonská, snesou i mírný polostín.

Vrby jsou mrazuvzdorné, není tedy nutná výsadba do květináčů a náročný transport na konci každé sezóny. Větve některých druhů jsou poměrně tenké a křehké, proto se vyplatí stromky vysadit na místo chráněné před větrem. To se však netýká například vrby košíkářské nebo některých našich původních druhů, které mají pružné a odolné větve.

Stříhání vrby

Vrbu je vhodné stříhat v období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do časného jara.

Při řezu odstraňujeme zejména suché, poškozené a překrývající se větve. U všech pěstovaných druhů dbáme také na estetiku, korunu tedy udržujeme v pravidelném tvaru. 

Vrby obrůstají rychle, během roku tak provádíme nejčastěji dva až tři řezy. Ten první bývá nejradikálnější a uskutečňujeme jej ještě před vytvořením prvních pupenů, tedy klidně již v únoru. Během roku provádíme udržovací řezy.

Kdy stříhat japonskou vrbu

Vrbu japonskou stříháme každý rok celkem třikrát. První řez provádíme na pomezí února a března. Důležité je, aby ještě na větvích nebyly rozvinuté pupeny a řez tak vrbě neuškodil. V tuto roční dobu se nebojíme do keře zasáhnout pořádně a provedeme radikální řez, při kterém zkrátíme výhony až o dvě třetiny jejich délky.

Další řez provádíme v létě, kdy vrbu zastřihujeme do pěkného tvaru. Poslední pak učiníme na podzim, ideálně v listopadu, kdy odstraňujeme všechny vyčnívající větve, které narušují estetiku koruny. 

Stříhání vrby na podzim

Pro řez vrby se nejvíce hodí doba Velikonoc. Ne nadarmo se košíky, pomlázky a další výrobky pletou právě z vrbového proutí, které bylo vždy nutné v tuto roční dobu odstranit. Řez však můžeme v některých případech provádět také na podzim. Nejčastěji tak činíme u drobných okrasných druhů, které chceme udržovat kompaktní a úhledné (vzrostlé stromy a košaté keře seřezáváme jednou za jeden až dva roky na jaře). 

Podzimní řez nesmí být radikální. Jedná se o řez udržovací, kdy odstraňujeme pouze nežádoucí části větví, které narušují tvar koruny. 

Vrba druhy

Tento rod zahrnuje více než 400 jednotlivých druhů. Některé druhy vrb jsou si natolik blízké, že k jejich přesnému rozeznání je potřeba využít odborných botanických technik. 

V české přírodě najdeme 22 původních druhů, které přirozeně rostou zejména ve vlhkých oblastech, podél řek, rybníků či jiných vodních ploch. Vrby jsou však oblíbené také jako okrasné stromy, v zahradách tak kromě našich původních druhů najdeme i některé z asijských a amerických vrb. 

Mezi nejběžnější i nejoblíbenější druhy pěstované u nás patří:

Vrba růžová (Salix gracilistyla) - tento druh je zajímavý svými růžovými “kočičkami”, ´Mount Aso´.

Vrba japonská (Salix integra) - druh okrasný nejen jarními květy, ale také listem. Snadno se tvaruje, v zahradách je velmi oblíbený. Zejména ´Hakuro Nishiki´.

Vrba stromečkovitá (Salix arbuscula) - nízká okrasná vrba, tvoří asi jeden metr vysoký stromek. S oblibou vysazována jako doplněk mezi nízké keře a byliny.

Vrba jíva (Salix caprea) - středně vysoký strom, který preferuje růst u vodních ploch. Významná včelařská rostlina. Zajímavá je také převislá forma ´Pendula´. 

Naše další původní druhy běžně se vyskytující v přírodě střední Evropy jsou Vrba bílá (Salix alba), Vrba křehká (Salix euxina), Vrba trojmužná (Salix triandra), Vrba popelavá (Salix cinerea), Vrba ušatá (Salix aurita)

Sazenice vrby do vaší zahrady, k jezírku i rybníku najdete také na našem e-shopu. Vybírat můžete hned z několika oblíbených druhů

Okrasná vrba

Okrasné vrby jsou v současnosti velmi žádaným doplňkem moderních záhonů plných okrasných travin, nízkých keřů a kvetoucích bylin. Mezi oblíbené okrasné druhy patří například vrba japonská nebo vrba pokroucená. 

Kroucená vrba v květináči

Kroucená vrba v květináči je krásnou jarní dekorací nejen na zahradu, ale také na balkon, terasu či před dům. Důležité je opět dodržet několik pravidel pro pěstování - zejména plně slunečné stanoviště a dostatek vláhy.

Pokud chcete zakoupenou vrbu v květináči pěstovat i nadále, je nutné je přesadit do větší nádoby a v zimních měsících ideálně květináč s rostlinou přenést do skleníku, ve kterém nemrzne. Kroucenou vrbu také můžete po sezóně z původního květníku vyjmout a jednoduše ji vysadit do zahrady.

Převislá vrba na kmínku

Okrasná vrba na kmínku ´Pendula´ nebo ´Kilmanrock´ zkrášlí předzahrádku, poskytne stín v parku nebo se postará o smuteční vzhled pietního místa. Mezi převislé druhy vrb patří například vrba babylonská, vrba bílá, vrba Matsudova nebo vrba náhrobní. Všechny jmenované druhy se však dorůstají i několika metrů. Hledáte-li drobnější druh převislé vrby na kmínku do zahrady, zvolte například vrbu stromečkovou.

TIP: Milujete minimalistický vzhled okrasných odrůd neplodících stromů? Vrbu v zahradě krásné doplní třeba zakrslé břízy nebo javory. A právě o pěstování okrasných javorů jsme se více rozepsali v našem předchozím článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zmarlika (Cercis), je nenáročná dřevina atraktivní nejen pro své barevné a četné květy, ale také zajímavé listy. Patří do čeledi bobovitých, což poznáme mimo jiné podle typické stavby květu. Jedná se o opadavé keře nebo stromy, které pocházejí pravděpodobně z oblastí Číny, kde se dodnes vyskytuje pět endemických druhů. Ostatní druhy však najdeme běžně růst například ve Středomoří nebo některých částech severní Ameriky.

Díky svému atraktivnímu vzhledu a nenáročnosti je zmarlika ideální volbou pro různé zahradní kompozice. Může být pěstována jako solitéra, ve skupinách s jinými keři nebo jako součást kvetoucích živých plotů. Velké množství voňavých květů navíc přiláká do zahrady plno opylovačů.

Právě pro ty se keře nejčastěji pěstují. Mají obvykle sytě růžovou, fialovou či purpurovou barvu, u některých odrůd (například ‘Album’) se setkáme dokonce s bílou. Zajímavostí je, že květy nemají žádné řapíky, vyrůstají v trsech přímo z větví či kůry. Po odkvětu se na jejich místě vytváří pro tuto čeleď typické lusky s nejedlými semeny.

Zmarlika nebo zmarilka

Při vyhledávání sazenic do vaší zahrady se setkáme dokonce se třemi velmi podobnými názvy - zmarlika, zmarilka a žmarilka. Ať už do vyhledávače zadáte jakýkoliv z těchto výrazů, očekávaného výsledku se dopátráte. Který je ale správný?

Rostlina se správně jmenuje zmarlika. Ostatní názvy vznikly pravděpodobně jako překlepy, přeřeky či jako usnadnění výslovnosti “náročného” slova, přičemž se mezi zahradníky ustálily.

Zmarlika druhy

Zmarlika čínská

Zmarlika čínská (Cercis chinensis) je opadavý keř nebo malý strom původem z Asie. Tato rostlina je oblíbená pro své nápadné jarní květy, které se objevují ještě před listy a zahalují celé větve do růžové až fialové barvy.

Čínská zmarlika je ideální rostlinou do okrasných zahrad. Pěstuje se hlavně jako solitéra, případně ve skupinách s jinými keři či květinami. Má zelené, srdčité listy, které na podzim získávají zajímavou žlutou barvu. Dřevina je odolná vůči mrazu a preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou, spíše zásaditou půdou.

Na trhu najdeme mnoho zajímavých odrůd. Mezi ty oblíbené patří například ‘Avondale’ nebo ‘Shirobana’.

Jidášův strom

Zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum), známá také jako jidášův strom, patří mezi opadavé keře či stromy pocházející z jižní Evropy a západní Asie. Květy rostou přímo z kmene a větví, mají růžovou až fialovou barvu a stejně jako u ostatních druhů, i zde se objevují ještě před vyrašením listů. Dřevina dorůstá do výšky přibližně šesti metrů, hodí se jako solitéra do okrasných zahrad nebo parků.

Tento druh je na tom s mrazuvzdorností o něco hůře než zmarlika kanadská a čínská, nicméně s teplotami v nižších oblastech Česka a Slovenska si poradí bez problémů.

Zmarlika kanadská

Zmarlika kanadská (Cercis canadensis) je opadavý keř nebo strom, který pochází z východních oblastí Severní Ameriky. Květy jsou růžové až purpurové a na jaře pokrývají většinu větví. Keř dorůstá do výšky asi pěti metrů, roste spíše průměrnou rychlostí. Jeho srdčité listy mají velmi zajímavé barvy, od sytě až temně zelené, přes vínovou, živě oranžovou až po bordó.

Mezi oblíbené kultivary patří například ‘Forest Pansy’, ‘Merlot’ nebo ‘Ruby Falls’.

Chcete si užít květinami zasypané zmarliky i ve své zahradě? Oblíbené druhy a kultivary najdete v našem e-shopu

Zmarlika pěstování

Výběr vhodného stanoviště

Nejlépe roste na slunných až polostinných místech, ale snese i stín. Pokud ji chcete pěstovat ve stínu, mějte na paměti, že květů bude méně. Co se týče půdy, zmarlika preferuje propustnou, humózní a mírně vlhkou půdu. Je však schopna růst i na chudších a těžších půdách.

Obecně platí, že zmarlika kanadská je mnohem odolnější, poradí si se stínem i horší půdou. Naopak zmarlika čínská a jidášova vyžaduje plné slunce a hlinité humózní půdy.

Výsadba a péče

Zmarliku můžete vysadit na jaře nebo na podzim. Před výsadbou je vhodné připravit půdu tak, že do ní přidáte kompost.

Některé druhy (například zmarlika jidášova) preferují mírně zásadité, vápenaté půdy.

Výsadbu provádějte tak, aby kořenový krček byl přibližně 5 cm pod úrovní terénu. Po výsadbě zálivku nezapomeňte zalít a udržovat půdu vlhkou, dokud se rostlina neuchytí.

Zmarlika je nenáročná na péči. Jejím hlavním požadavkem je pravidelná zálivka, zejména v období sucha. Hnojení není nutné, ale pokud chcete podpořit kvetení, přihnojujte v tomto období fosforem a draslíkem.

Řez zmarliky

Keře můžete jednou ročně (obvykle brzy zjara) prořezat, aby si udržely svůj kompaktní tvar. Není to ale nutné, někteří zahradníky zmarliku neprořezávají vůbec, pouze jednou za čas odstraní staré, nemocné a nekvetoucí větve, případně provedou výchovný řez.

TIP: Okrasné i plodící stromy mají nejen estetickou funkci, jsou také důležitým zdrojem potravy pro opylovače. Mezi zajímavé stromy do velké zahrady patří například sakury, platany či moruše. Stromy do malé zahrady musí být kompaktnější, vysaďte například trpasličí břízy nebo zakrslé odrůdy jabloní.

Nejen trvalky v zahradě vytvoří dokonalou kompozici. Jsou to hlavně keře a stromy, které tvoří samotnou hmotu, stěnu, kulisu nebo kostru celé kompozice. Jsou nápadné, měnící se během roku. Na jaře dominují zelenými rašícími listy, v létě květy, na podzim listy, které se postupně vybarvují, a v zimě dominují hlavně stálozelené druhy nebo druhy se zajímavou kůrou a habitem.

Podle velikosti zahrady volte také vhodné stromy. Do velké zahrady můžete klidně nakombinovat také vysoké a košaté stromy, do malé volte kulovité tvary na kmínku nebo převislé kultivary.

Okrasné stromy do 3m

Malý prostor je sice určitým způsobem omezením, ale neznamená to, že v něm nemůžete umístit i strom. Pro jeden strom na kmínku prostor určitě najdete. Může být uprostřed trávníku s kruhovým záhonem nebo někde po obvodu.

Vhodnými dřevinami jsou dřeviny na kmínku, s naroubovanou částí ve výšce 2-2,2m plus výška koruny.

Vhodné druhy: Catalpa bign. 'Nana', Tilia cordata 'Green Spire', Acer platanoides 'Globosum', Carpinus betulus 'Fastigiata', Crataegus laevigata Pauls Scarlet, Fagus sylvatica 'Dawyck Purple' okrasné jabloně - např. Malus Red Sentinel, sakury - Prunus serrulata Kanzan, Amanogawa, okrasné hrušky, jeřabiny, sofory.

Na výběr je opravdu mnoho druhů. Stromy vybírejte podle světelných a půdních poměrů.

Okrasné dřeviny na kmínku

Do této kategorie mohou patřit i výše zmíněné. Ale může jít i o běžné keře, které se kromě klasického tvaru dají pěstovat také na kmínku. Jedná se o okrasné jehličnany, naroubované na kmínku, s korunkou nebo převislé kultivary modřínu.

Různé zajímavé dřeviny i na kmínku naleznete v nabídce okrasných listnáčů v našem eshopu

Na kmínku jsou velmi pěkné jalovce, túje, borovice, blýskalky, zimostrázy, brsleny, mahonie.

Reprezentativní zahradní keře

Mnohé druhy jsou opravdu nenahraditelné nejen svým habitem a velikostí, ale zejména květy, které zaujmou a přilákají do zahrady opylovače a motýly. Mezi nejkrásnější keře patří různé barvy komule - motýlího keře. Sladká vůně soukvětí se šíří okolím a hustá soukvětí podobná šeříku lákají zejména motýly, množství baboček, otakárků a bělásků navštíví vaši zahradu a budou zde poletovat celý den. Nezapomeňte jim připravit také mělké napajedlo s vodou.

Inspirace na výsadbu okrasných keřů do různých světelných podmínek načerpáte také v našem bohatém sortimentu

Další atraktivní kvetoucí keř je weigelia. Trubkovité květy růžové, bílé nebo tmavě růžové barvy zkrášlí každý záhon, existují také kultivary na kmínku, dokonce s panašovanými listy.

Mnohé zahrady nedisponují vhodnými podmínkami, ale nacházejí se v ní i zastíněné části. Do těchto méně slunečních částí jsou vhodné dřeviny, které mají rádi vlhko a stín. Zejména kyselomilné azalky, pierisy, rododendrony nebo skimmie.

TIP: Které dřeviny vysadit do zahrady už víte. Chcete-li si zahradu doplnit například trvalkami, přečtěte si náš článek o tom, jak založit trvalkový záhon.