Posts tagged 'pěstování drobného ovoce'

V současnosti je trendem navracet hodnotu starým odrůdám a druhům, které v minulosti byly v zahradách běžným ovocem. Zpravidla měly vysokou užitnou hodnotu, množství vitamínů a zdraví prospěšných látek pro tělo i duši. Kromě toho mají širokou možnost zpracování a výborně chutnají. Pokud i Vám chybí, doplňte si je do zahrady a potěšte se květy i plody.

Mezi netradiční ovoce patří dřín (Cornus mas). Tuto rostlinu znali již Římané. Je to na jaře kvetoucí keř, který můžete pěstovat přímo v okrasném záhoně. Není náročný na půdní podmínky, vyhovuje mu i suchá půda.

Kompletní nabídku odrůd netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Kvete žlutě a je okrasný i listem i habitem během celého roku. Samozřejmě plody, které se dají využít všestranně pro přímý konzum i na výrobu kompotů, džemů, želé a marmelád. Je to rostlina, která vydrží na zahradě stovky let.

Znáte Goji - Kustovnici čínskou (Lycium chinensis)? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané.

Goji dorůstá do výšky 2 m, plody jsou červené a podobné šípkům. Chutnají jako brusinky nebo rozinky. Plody se ručně nesbírají, protože po kontaktu pokožka zčerná. Ve velkém se plody stírají na plachtu a ve stínu se suší. Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Můžete mít tuto rostlinu doma na zahradě a celá rodina bude fit.

Konzumovat se může sušené i čerstvé. Ideální do koláčů, kompotů, do ovocných salátů, sušené do müsli nebo si připravte osvěžující čaj.

Více o pěstování Goji se dozvíte v článku Goji - návod na pěstování.

Další výbornou rostlinou je Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti (Hippophae rhamnoides). Bohatý keř dorůstající do výšky 2 - 4 m, s úzkými listy a drobnými žlutooranžovými až červenými plody.

Pro úspěšné pěstování potřebujete vysadit 2 rostliny vedle sebe, samčí a samičí. Není náročný na pěstování. Překvapí Vás stejně jako goji svými pozitivními účinky na povzbuzení a prevenci vůči některým chorobám.

Hlavním pozitivem této dřeviny je, že se kromě plodů dá využít celá rostlina. Sklízejí se i větvičky, listy, semena, květy, kůra i kořen. Vše se využívá pro další zpracování, na oleje, džemy, sirupy, čaje, kompoty a šťávy. Plody jsou však bez stopek a pevně drží na větvičkách. Při sklizni se tedy snadno protlačí a šťáva vyteče. Ideální je plody sbírat v zimním období.

Podobné účinky mají i jiné ovocné a zároveň okrasné dřeviny. Například Schizandra čínská (Schizandra chinensis). Zajímavé jsou i bezinky (Sambucus nigra), moruše (Morus nigra, Morus alba), zimolez (Lonicera kamtschatica). Stačí si jen vybrat na co máte chuť, co chcete vyzkoušet pěstovat, na co všechno máte místo ve Vaší zahradě. Pokud nemáte prostor a máte okrasnou zahradu, vysaďte si pár ovocných drobných druhů přímo do záhonů a přímo při práci sesbíráte šťavnaté osvěžující plody.

Rybíz patří mezi drobné ovoce s vysokým obsahem vitamínů, výborně chutnají a mají všestranné využití. Známe je v barvách bílá, červená a černá. Přesto, že vypadají podobně a liší se pouze v barvě, vyžadují rozdílnou péči zejména v ošetřování řezem.

Fundovaní zahradníci to samozřejmě vědí, ale pro začátečníky budou tyto rady jistě prospěšné. Abyste se i v budoucnu mohli těšit z vysokých sklizní, je nutné řez aplikovat ve správném termínu a provést jej správně.

Chutné odrůdy černých, červených a bílých rybízu si vyberete i v našem eshopu

Červené a bílé rybízy řez

Červené a bílé rybízy rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka.

Řez se provádí brzy na jaře nebo pozdě na podzim. Staré větve (např. 4-leté) je nutné vyříznout a podporovat tak růst nových. S úrodou budete pak muset rok počkat.

Černý rybíz řez

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. A to je zásadní rozdíl. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyřezat všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů).

Koncem zimy resp. brzy na jaře se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba vykonat zmlazovací řez.

Pokud budete řez u obou typů provádět správně, nemusíte aplikovat hluboký zmlazovací řez a Vaše keře budou ve výborné kondici.

Stromečkové tvary mají nižší životnost i menší plodivosť mají méně rodivého obrostu a nedosahují takové velikosti jako keřovité tipy. Do malých zahrad se však lépe hodí stromečkové tvary. Dají se dokonce pěstovat i ve velké nádobě na balkoně a terase. Nezapomínejte také na pravidelné odstraňování nemocných, suchých a poléhavých výhonků, které zbytečně obírají keř či stromeček o krásu a užitek.

Nadbytek zelené hmoty a výhonků neznamená vždy vysokou úrodu. Na letošních výhoncích u červených a bílých rybízů úroda nebude, ale je to výborný základ na sklizeň v příštím roce.

Možná jste si mysleli, že už na zahradě pěstujete všechno, ale určitě se mýlíte. Znáte rakytník? Rakytník / Hippophae rhamnoides má sice krkolomný latinský název, ale je to výborná dřevina se zajímavými plody, která překvapí svým mohutným růstem, hustotou a zejména všestranným použitím právě plodů.

Kromě nich získáte i výbornou dřevinu na živý plot nebo dokonalé a husté pozadí. Plocha zahrady na pěstování by však měla být větší. Jsou to opravdu mohutné keře a pro získání maxima z plodů, potřebujete 2 dřeviny. Samčí a samičí.

Rakytník samčí a samičí dřevina a rozdíly

Rakytník je dvoudomá, cizosprašná dřevina. Pro opylení a získání plodů potřebujete vysadit samčí a samičí rostlinu. Samčí rostlina dokáže opylit až 7 samičích rostlin. Jsou větrem opylivé, tedy pokud výsadba bude ve směru převládajícího větru, je to jen výhoda. Rozdíly jsou patrné zejména během rašení a kvetení. Samčí keř má viditelné a velké, složené pupeny připomínající šišku cedru, odstupující od výhonku. Opravdu je nepřehlédnete. Zatímco samičí puky jsou podstatně menší, méně složené, přitisknuté přímo ke větvičce, vytvářejí jakoby misku. Na základě těchto rozdílů si budete jistí, že máte správný pár rostlin.

Ze samčích jsou nejznámější opylovače K + a Pollmix. Samičích je mnohem více, konkrétní kultivary naleznete níže.

Kdy sázet rakytník

Rakytník je nenáročná dřevina dobře zvládající jakékoliv podmínky. Dobře odolává suchu i teplu, daří se mu i ve vlhkém, ne trvale podmáčeném prostředí. Dobře se pěstuje i v jílu. Odolává chorobám i škůdcům, dokonce i nízkým teplotám a mrazům.

Vyberte si samčí i samičí rostliny rakytníku v našem eshopu.

Vysazuje se na jaře od konce března do poloviny listopadu do předem připravené půdy. Půda by měla být propustná a můžete do ní přidat kompost. Ale i bez něj se bude rakytníku dařit. Rozestupy mezi jednotlivými dřevinami by měly být 2 m. V běžné zahradě stačí jedna samčí a 2 samičí dřeviny. Dosahují výšky 2-4 m, jeho výsadbu tedy dobře zvažte. Stačí mu slunce a zálivka těsně po výsadbě, dokud se nezakoření. Nevyžaduje ani speciální hnojení.

Jak řezat rakytník

Rakytník roste poměrně rychle a v krátkém čase dosáhnete velkého keře. Do rodivosti nastupuje po cca 3 letech pěstování, pokud jsou zakoupeny dřeviny malé.

Řez není podmínkou kvalitní úrody, plodil by i bez řezu, avšak udržet se bez řezu nedá vzhledem k jeho velikosti. Už při sklizni plodů oceníte, pokud oříznete celou větev a tak plody získáte. Plody jsou drobné, kyselé, ale plné vitamínů. Nevýhodou je, že se špatně sklízejí. Mají krátké stopky, po silnějším stlačením se rozmačkají a šťáva vyteče. Proto se nechávají projít mrazem a pod keř natáhnete velkou plachtu a plody setřesete. Keře mají ostré trny, i proto je manipulace s plody těžší, ale stojí to zato. Mnohé nové odrůdy jsou již méně trnité, až téměř bez trnů.

Rodí na jednoletém dřevě, tedy pozor, zkracují se jen do 1/3 výhonku, a to všechny, které přečnívají, jsou poškozené, suché, křivě rostoucí nebo jinak pro Vás nevhodné.

Rakytník často vyrůstá i od kořene dalšími výhonky, může se tedy chovat invazivně. Proto okolí pravidelně udržujte a klidně i posečte. Výborně se rozmnožuje těmito kořenovými odnožemi i řízkováním, které stačí zapíchnout do země.

Využití plodů

Jak jsme uvedli výše, pokud při sklizni odříznete s plody i větve, příští rok bude úroda nižší. Pokud si dáte práci a plody ručně sklízíte, můžete je sušit, vytvořit šťávu, džem, sirup, med, víno a jiné. Plody dozrávají koncem léta ale mnohé až od října do listopadu. Obsahují množství vitamínů (A, C, E, B2, K, kyselina listová), karotenoidů (α, β, ð, lykopen), flavonoidů, sterolů (ergosterol, stigmasterol, lanosterol, amyrín), minerálů a antioxidantů. Plody jsou vhodné na posílení imunity, na prevenci, posílení srdce, hojení ran, žaludeční vředy i kožní choroby.

Rakytník odrůdy

Mezi nejzajímavější, starší a odzkoušené odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, mezi novější a atraktivní Baltik, Podruga, Botanika, Žemčužina, Perčík či Inja. Mnohé nové odrůdy jsou již méně otrněné, což je jejich výhoda.

Borůvky patří v posledním období mezi atraktivní drobné ovoce s vysokým obsahem prospěšných látek pro zdraví.

Přestože je to keř, který najde uplatnění zejména v zahradě, dají se pěstovat i v nádobách. Dokonce existují speciální balkónové odrůdy, kterým se více daří v omezených podmínkách. Stačí, když jim vytvoříte vhodné pěstitelské podmínky a bude se jim dařit.

Borůvky jsou samosprašné druhy. Pro vyšší úrodu však doporučujeme pěstování několika odrůd blízko sebe, kvetoucích ve stejném čase, což zajistí kvalitní opylení a spolehlivou úrodu. Doporučujeme minimálně 2-3 ks vedle sebe.

Chutné odrůdy borůvek z nabídky našeho eshopu.

Nejdůležitější je znát jejich pěstitelské podmínky, a to je zejména pH půdy. Borůvky se pěstují v kyselém prostředí. Vyhovuje jim pH 3,2 - 4,2. Proto dostatek organické hmoty, rašeliny, listovky zajistí kromě přísunu živin pro kořeny a samotnou dřevinu i vysokou úrodu.

O to jednodušší je pěstování v nádobě, kde se namíchaný substrát nemůže a neumí smíchat s jinou půdou, jak je to v zahradě a nemusí se vystýlat fólií a oddělovat od původní zeminy.

Pokud je vysadíte do nádob, zvolte je dostatečně velké podle kořenového balu. Nejvhodnější nádoby jsou keramické, hliněné, betonové a takové, které pracují a dokážou vázat vodu a v létě se velmi nepřehřívají. Pokud se rozhodnete pro velké betonové nádoby, vystelte vnitřek jutou nebo textilií či pytlem. Do nádoby nasypte rašelinu nebo speciální substrát pro borůvky, nebo si sami namíchejte vhodný substrát s podílem rašeliny, pilin, listovky, lesní hrabanky a vysaďte keř. Nevysazujte příliš hluboko, kořeny potřebují dostatek vzduchu. Počítejte s výškou okolo 1,5 m. Zalévejte zejména během kvetení a plození. Hnojit stačí nejdříve měsíc po výsadbě. Jelikož jde o plody, které barví, je třeba si uvědomit už dopředu, že plocha, kde budou případně přezrálé plody padat, zůstane zabarvena (dlažba, chodník). Proto v jejich blízkosti nesušte prádlo, protože plody mohou lákat i ptactvo, které je mohou roznášet po zahradě a sem tam jim ze zobáku vypadnou.

Na zimu je můžete ochránit tak, že celý květináč ještě obalíte do deky, bublinkové fólie, nebo dáte do beden, které vyložíte slámou, senem nebo polystyrenem. Dělá se to zejména pokud se jedná o menší nádoby a nádoby z plastu. Keramické nádoby můžete dekorovat tím, že celou nádobu vložíte ještě do okrasného pytle a ozdobíte vánoční stuhou, případně vložíte do nádoby pár větví z jehličnanů. Ochráníte tak i samotnou dřevinu. Pokud však bude výsadba umístěna na chráněné terase, nezapomeňte na zálivku. Jinou ochranu na takovém místě nepotřebují.

Stříhejte na jaře, po zimě a odstraňujte poškozené a omrzlé výhonky. Na jaře vrchní vrstvu vyměňte za čerstvou a doplňte čistou rašelinu. Vzhledem k tomu, že mělce koření, trpí i nedostatkem vláhy během horkého léta, tedy plastová nádoba i z tohoto hlediska není vhodná. Nádoby můžete i mulčovat kůrou. Správné hnojení a správná hnojiva, se také odrážejí na správném růstu a také se podepisují na velikosti plodů.

Velikost plodů závisí samozřejmě i na samotném kultivaru. V nádobách můžete pěstovat i klasické zahradní odrůdy, jen je třeba počítat s jejich výškou 1,5 m nebo i 1,8 m. Vhodné odrůdy pro pěstování v kontejnerech jsou Vaccinium corymb. 'Poppins'®, NorthBlue. Najdete je i v našem eshopu.

      V červenci léto vrcholí. Dny se zkracují, ale teploty stoupají, noci jsou chladnější ke konci měsíce. Dostatek vláhy a živin jsou důležité pro dlouhodobé kvetení i úrodu, která nás v tomto měsíci čeká.

Tak jako nám poskytuje potěšení okrasná zahrada, tak můžeme očekávat i v ovocné zahradě plody naší práce a těšit se tak z úrody. Právě dozrávají meruňky a jejich vůně jistě potěší nejen chuťové pohárky nás dospělých, ale i dětí.

Ovocná zahrada:

- sklízíme úrodu ovoce

- po sklizni prosvětlíme keře a stromky drobného ovoce a peckoviny

- po sklizni jahody ošetříme, připravíme záhony na novou výsadbu, staré porosty (asi 4-roční) likvidujeme

- pokračujeme ve tvarování a v letním řezu jádrovin

- větve zatížené bohatou úrodou chráníme a podkládáme opory proti ulomení větví

- ovocné stromy dostatečně zavlažujeme

- očkujeme na spící očko

Přestože je vláhy ze srážek méně, plevel to zvládá i bez ní a usilovně roste díky vaší závlaze. Pravidelně odstraňujte plevel, aby se nevysemenila, protože v tomto období mnohé plevele právě kvetou. Pro dosažení pěkné úrody dbejte na čisté zeleninové záhony. Konkurenční boj nastává i mezi zeleninou a plevelem.

Zeleninová zahrada:

- záhony po sklizni zeleninové úrody vyčistíme, upravíme a vyséváme další zeleninu pro podzimní sklizeň

- vyséváme keříčkové fazole, čínské zelí, fenykl, červenou řepu, případně brambory

- rajčata vyvazujeme k oporám a vylamujeme boční výhonky

- začínáme sklízet česnek a cibulku

- kontrolujeme výskyt mandelinky bramborové, mšic a poškozené porosty ošetřujeme

- plejeme záhony a v případě nedostatečných srážek zavlažujeme

- aplikujeme postřiky proti plísni okurkové a bramborové, stejně na rajčatech

        Pro ovocináře je květen další náročný měsíc, co se týče kontroly ovocných stromů, očkování a postřiků.

 - v tomto období dokončujeme přeštěpování ovocných dřevin

- na ovocných stěnách vyvazujeme větve

- stromečkovým dřevinám drobného ovoce zajistíme opory a dobře je připevníme

- zavlažujeme jahody, přihnojujeme, případně je můžeme podkládat slámou nebo podložkami

- vysazujeme nové ovocné dřeviny pěstované v kontejnerech

- koncem měsíce začínáme s přejímkou plodů broskví

- stále je vhodné období na prosvětlovací řez jabloní a hrušní

- jádrové ovoce ošetřujeme proti chorobám a škůdcům

- mísy kolem ovocných dřevin ponecháváme nezaplevelené a zavlažujeme

- odstraňujeme odnože na rybízu a angreštu

- větve, na kterých nejsou plody, zkrátíme

- na dokvétajících švestkách ukončíme postřik proti pilatce švestkové

- sledujeme pravidelně předpovědi počasí a v případě blížících se mrazů můžeme ovocné dřeviny, které kvetou, chránit fumigaci, mladé stromky přikrýváme

 A co zeleninová zahrada?

Na záhonech se rýsují první lístky ředkviček, hrášku, cibulky, česneku a bylinek. Pro mnohé je tento měsíc však další fází, kdy se vysévá a sází teplomilná zelenina. Nezapomeňte na mrazíky a včas ji přikryjte a ochraňte. Úroda může být ohrožena.

- vyséváme fazole, dýně, kukuřici, brambory a okurky

- sázíme celer

- v polovině měsíce vysadíme předpěstovaná rajčata a papriku, melouny, okurky

- okopáváme a ošetřujeme zasetou zeleninu na podzim

- ošetřujeme stejně zasetou zeleninu v březnu a v dubnu

- ve fóliovníku a skleníku větráme, zastiňujeme, nadále vysazujeme novou zeleninu

- ošetřujeme cibuli a česnek postřiky proti minující motýli pórové a proti plísni

- vyséváme bylinky, dělíme trsy máty, rozsazujeme šalvěj, tymián

- rané brambory ošetřujeme proti mandelince bramborové

- hrášku připravíme oporu

         Samozřejmě v první řadě to, na co máte Vy a Vaši blízcí chuť, co chcete zpracovávat, konzervovat nebo uskladnit na zimu a zároveň vhodné odrůdy podle pěstitelské oblasti.

Někdy však nestačí jen toto. Musíte brát ohled i na velikost pozemku, směr převládajících větrů, orientaci světových stran. Vždy před samotnou koupí ovocného stromku uvažujte o jeho umístění a také o čase, který musíte strávit se samotnou péčí k němu.

Patří sem zálivka, hnojení, řez, probírka plodů, sklizeň ovoce, postřiky. Případně si můžete pořídit osobního zahradníka, který se rád za finanční odměnu o váš soukromý sad postará.

Pokud máte dostatek volného prostoru pro výsadbu ovocných stromů, dodržujte rozestupy, zvolte výběr podnoží, co se týče rychlosti růstu a výšky koruny v dospělosti, zvolte pěstitelský tvar a v konečném důsledku vybírejte z odrůd podle toho, které Vám například chutnají, které Vám doporučí nebo jsou vhodné do pěstitelské oblasti, ve které se nacházíte.

Správná volba přinese ovoce

V některých případech musíte zvolit i vhodného opylovače. Mnohé druhy jsou samosprašné ale podpora druhé odrůdy, která ve stejném čase kvete, zajistí vyšší výnosy a kvalitnější úrodu.

Pak si můžete vybrat také podle toho, zda chcete plody tvrdé, šťavnaté, zelené, červené, sypké, dužnaté, na konzervování, na přímý konzum. V malém sadu si můžete dovolit jen menší množství druhů ovocných stromů, případně samosprašné odrůdy nebo sloupovité formy, které nezabírají příliš mnoho místa v korunní části. Počítejte však s nižšími sklizněmi.

Správná agrotechnika a ošetřování má přímý vliv na velikost, kvalitu a množství úrody. Bez závlahy, správného řezu a hnojení to určitě nepůjde. Proto, pokud máte pochybnosti, nechte si poradit a ptejte se zkušených ovocnářů, dokud si nezabezpečíte dostatek informací alespoň o základní péči o ovocný sad, ze kterého chcete vytěžit maximum.

V dnešní době je množství kultivarů, které se dají pěstovat téměř ve všech pěstitelských oblastech. Výjimkou jsou mrazové kotliny a extrémně svahové stanoviště s extrémními podmínkami. A také si umíte vybrat z poměrně rezistentních odrůd, kde nemusíte aplikovat tolik chemických postřiků.

        Toto téma bude aktuální zejména pro ty, kteří nemají možnost pěstovat ovoce v zahradě. Drobné ovoce si můžete klidně vypěstovat i v nádobě. A to nejen angrešt a rybíz, vyzkoušejte jakékoliv ovoce, které se stane součástí Vašeho balkonu na několik let.

Ve velké nádobě nebo dřevěné vysoké bedýnce vypěstujete i maliny, ostružiny, dokonce borůvky, brusinky a jahody.

Popínavým druhům, které vytvářejí vysoké výhonky, pomozte oporou a vyvazováním. Borůvky pěstujte v čisté rašelině a ve velké nádobě.

Zimolez kamčatský, obdoba borůvky, nevyžaduje pěstování v kyselé půdě. Vysazujte však vhodné kultivary a zvolte i vhodného opylovače a vysazujte minimálně 2 kusy.

Maliny vysaďte ty, které rodí jednou za sezónu. Vhodné jsou odrůdy Polka, Polana, Medea.

Josta - kříženec angreštu a černého rybízu roste poměrně bujně, takže v nádobě bude vypadat už neesteticky. Sáhněte raději po kmínku černého rybízu s velkými plody.

Pokud se zajímáte o pěstování kiwi, vyberte si samosprašný kultivar s kompaktnějším růstem a menšími plody. Nejčastěji se pěstují v nádobách jahody. Můžete je pěstovat v nádobách jako muškáty.

Nezapomeňte na fakt, že rostliny pěstované v nádobách jsou odkázány výhradně na Vás, co se týká zálivky. Kořeny rychleji prosychají a nádoba nedokáže navázat dostatek vláhy do budoucna.

V nádobě se dobře daří i fíkovníku, který pak na zimu musíte zabezpečit před mrazy a dlouhotrvajícím chladem a přemístit je do chladné místnosti bytu nebo sklepa. Ve venkovních podmínkách, zejména v jižních oblastech Moravy a na chráněném místě bez problémů přežije i zimu. Pokud jste již vyzkoušeli jeho pěstování a rostlina i přinesla úrodu, ale měla jen zelené nekonzumovatelné plody, je to tím, že plody nestihli dozrát z nedostatku slunce. Čili i chráněná poloha musí být dostatečně slunečná, aby plody do podzimu dozrály.

Slunný balkon je ideální pro pěstování citrusových rostlin. Také je nezapomeňte před prvními mrazy ochránit nebo hned přenést do příznivějších bytových podmínek. Opylení musíte často zajistit ručně pomocí štětce, protože květiny kvetou krátce a ne vždy se k nim dostanou včely. Platí to zejména při pěstování v zasklených lodžiích nebo na vyšším patře.

        Ne vždy a všechno se dá pěstovat v té které lokalitě. I ovocné druhy mají své požadavky, a proto byly umístěny do různých skupin pěstitelských oblastí. Platí to zejména pro ovocné dřeviny jako jabloně, hrušně, meruňky, broskve, švestky a třešně.

Drobné ovoce a jeho pěstování je význačné tím, že se dá pěstovat všude. Stačí jen upravit podmínky, někdy zastínit, ochránit, vysadit v blízkosti zdi nebo pěstovat v nádobě. Nemusíte se už omezovat a vyzkoušejte pěstovat několik druhů drobného ovoce i u Vás na zahradě.

Výběr druhů a jejich počet je závislý na velikosti plochy. Na malou plochu vybírejte ze stromkových forem, ve velké zahradě vysaďte keře drobného ovoce. Výborně doplní Váš jídelníček a Vaše děti se naučí o pěstování, sklizni a péče. Dejte jim za úkol postarat se o nějaký stromeček, keř. Pokud zarodí, bude to jistě pro ně úspěch.

Drobné ovoce se vysazuje nejlépe na podzim, kdy je i lepší výběr kultivarů. Při výběru kultivaru si všímejte zejména typu a velikosti plodů, beztrnosti, rezistence - odolnost vůči většině nemocí, nenáročnosti pěstování, výnosnost a chuť. Samozřejmě, ne každému chutná ovoce stejně, a proto můžete číst recenze na kultivar a vybírat podle toho nebo vyzkoušet samotné pěstování.

Kultivary se dají rozdělit na staré a nové. Staré jsou většinou osvědčené a logicky vyplývá, že pokud se nějaká starší odrůda stále pěstuje a prodává, je pravděpodobně oblíbená z hlediska chutě a velikosti plodů. Nové kultivary vznikají na podnět pěstitelů, nebo pokud nějaký chybí, co se týče barvy, chuti či jiných anomálií.

Dá se vysazovat i na jaře za předpokladu vyšší zálivky během roku. Jaro v poslední době nastupuje současně s létem, takže je nedostatek vláhy. Jarní nabídky už nejsou tak pestré, co se týče kultivarů, ale samozřejmě vybrat se dá.

        Množství a kvalita úrody na keřích je závislá na kvalitě pěstitelského prostředí, výživy a samozřejmě ji přímo ovlivňuje i správný řez. Často se stává, že vezmeme do rukou nůžky a hurá do zahrady stříhat větvičky, když je jaro. A tímto nepromyšleným tahem, jedním střihem odstraníte letošní úrodu.

Ne všechny dřeviny kvetou a plodí na jednoletých výhonech. Nabízíme Vám praktický přehled o drobných keřích ovoce a základních střizích, abyste úrodu podpořili a ne ochudobnili se o ni.

Důležité je vědět, že červené a bílé rybíz rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka. Řez drobného ovoce se provádí v předjaří. 4-roční větve je třeba vyříznout a podpořit tak růst nových. S úrodou v takovém případě počítejte až o rok.

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyříznout nit všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů). Koncem zimy, brzy na jaře, se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba provést zmlazovací řez.

Angrešt stejně rodí na jednoletém dřevě, proto je důležité odstranit loňské výhony v predjaří, před rašením, nejpozději v březnu. V pozdějším věku je třeba zmlazení. Ponechte na rostlině 3-4 základní větve a ostatní odřízněte od báze.

Maliny jsou známé jako jednou rodící a dvakrát rodící. Jednou plodící maliny už příští rok na jaře uvidíte jak suché, bez obrostu nových lístků, které jednoduše vystřihnout a z kořenů vyženou nový výhon. Dvakrát plodící maliny poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zaplodí na novém obrostu, z téhož výhonu. Někdo řeže už na podzim, kdy je zjevné, že maliny už nebudou rodit. Často se však stává, že ještě z pod sněhu na výhoncích vidět červené plody. Lepší řešení je tak na jaře. Nestříhejte celé. Celé vystříhejte jen suché či jinak poškozené výhony.