ledna 2024

Podlehli jste kráse těchto nádherných rostlin, které vám učarovaly díky nádherným květům? Ještě je nepěstujete? Myslíte si, že nemáte dostatek informací o jejich nárocích na pěstování? Poradíme vám základní pěstitelské rady, aby i váš záhon byl zajímavý, aniž by šlo zrovna o japonskou výsadbu.

Charakteristika rododendronů

Rododendrony (Rhododendron) pocházejí z Asie, ale rostou po celém světě. Rod zahrnuje až 900 druhů stálezelených až opadavých stromů a keřů. Vzhledově vám je nemusíme zvlášť představovat. Typické jsou pro ně kopinaté, lesklé, tmavě zelené listy různé délky. Pěstují se zejména pro atraktivní a voňavé květy, které vyrůstají jednotlivě nebo ve shlucích od konce jara do léta. Květy jsou různé barvy i velikosti. V češtině bývají rododendrony někdy označovány také jako pěnišníky.

Prohlédněte si aktuální nabídku nádherných rododendronů v našem e-shopu

Rododendron druhy

Rododendrony najdou uplatnění ve skalce či na záhonech. Hodí se také do stinného kouta, pro tvorbu živých plotů a neformálních clon a také jako solitéra. Rododendrony lze pěstovat i v nádobě na terase. Rozdělují se do několika skupin, ale nejznámější jsou 4 skupiny:

Stálezelené rododendrony

Rododendrony Vireya

Azalky

Azaleodendrony

Většinou jde o mrazuvzdorné druhy. Kromě skupiny Vireya, které se pěstují v zimní zahradě nebo ve studeném skleníku. Moc hezky také vypadá, když se rozhodnete pěstovat rododendron na kmínku.

Jak zasadit rododendron

Rododendrony vyžadují vlhké, dobře propustné, humidní kyselé půdy s podílem listovky. Je zapotřebí je vysazovat do polostínu a mělce. Nesnášejí hlubokou výsadbu a trvalý tmavý stín. Místo výsadby by mělo být chráněno před silným větrem.

Po odkvětu odstraňujte odkvetlé květenství, vyloupnutím. Během kvetení dopřejte dřevinám hnojivo určené pro rododendrony. Na jaře můžete dlouhé výhony odstranit stříháním.

Nejdůležitější je podzimní a zimní zálivka během dní, kdy nemrzne. Na zimu je můžete zastlat v kořenové části listím. Zejména mladé výsadby, protože mělce koření. Bohužel je napadají  choroby a škůdci, proto jim věnujte dostatečnou péči a pravidelně je kontrolujte.

Rododendron přesazování

K otázce jak pěstovat rododendron patří také nutnost přesazování. Kdy přesadit rododendron? Jednoduše tehdy, pokud již přerostl stanoviště, nebo se mu třeba na vámi zvoleném stanovišti nedaří. Tato rostlina snáší přesazení dobře v případě, že jej provedete na podzim nebo na jaře. V období přesazování by ale nemělo mrznout.

A jak přesadit rododendron? Při přesazování rostliny postupujte tak, že svážete větve, aby se vám při přenášení nezlomily. Následně opatrně rýčem obryjte kořenový bal. Jakmile se celý uvolní, rostlinu přesuňte na dostatečně velkou plachtu. Jejím prostřednictvím pak můžete rostlinu přetáhnout na nové místo. Nově zasazené či přesazené rododendrony nepotřebují přihnojovat.

Žloutnutí rododendronu

Pokud listy žloutnou, půda je pravděpodobné vápnitá, případně jej zaléváte tvrdou vodou s vysokým obsahem vápníku.

Proč nekvete rododendron

I když se snažíte rostlině zajistit ty nejlepší možné podmínky, může se stát, že vám nebude kvést. Důvodem může být například situace, kdy rostlině odstraňujete opadané listy.

Druhým důvodem, proč rododendron nekvete, může být nezaštipování odkvetlých květů. Ty je třeba odstraňovat vždy po odkvětu, abyste dosáhli lepší násady květů v následující sezóně. Při zaštipování je nutné postupovat velmi opatrně, abyste náhodou nepoškodili či dokonce nevylomili pupeny, které jsou již připravené k rašení.

Pokud rododendron na zahradě již máte a nekvete, zkuste jej přesadit, začít na jaře zalévat vhodným hnojivem, doplnit mu kyselou půdu s pH 4,5 - 5,5, zkontrolovat zda je, byl zasazen mělce nebo nebyl vysazen v tmavém stínu.

Stříhání rododendronů

Nejvhodnějším obdobím pro omlazovací řez rododendronu bývá okamžik chvíli po odkvětu. To znamená v průběhu června a počátku července. Pokud byste řez provedli příliš brzy na jaře, mohli byste nové výhony vystavit riziku omrznutí a zaschnutí.

Větve, které budete stříhat, zkraťte na délku 30 až 60 cm. Pamatujte na to, abyste na větvích ponechali čípky, z nichž bude moct rostlina později obrazit a vytvořit shluk nových výhonů.

Dejte si pozor na to, abyste rododendron nevystavovali radikálnímu řezu. Vždy řez provádějte postupně. Zmlazování keře tedy můžete klidně rozložit do období 2 až 3 let.

Rododendron přezimování

Rododendrony je vhodné v zimních měsících chránit před mrazy. Jak přesně?

Přezimování rododendronu

Rostlinám můžete dopřát čerstvou rašelinu nebo mulč. Díky tomu ochráníte velmi mělké kořeny rostliny. Pokud se rozhodnete v zimě rododendron zalévat, vždy se rozhodněte pro velmi malé dávky vody. Zároveň zalévejte rostlinu pouze ve dnech, kdy nehrozí silné mrazy.

Jak vidíte, rododendrony jsou opravdu nádherné a vaši zahradu dokáží proměnit k nepoznání. Proto určitě neváhejte a vysaďte si tento keř do zahrady i vy.

Tip: Pěstujete v zahradě vistárii a nekvete vám? Poradíme jak ji přimět kvést.

Lahodné ovoce, které neodmyslitelně patří k typickým českým zahradám. Přesně tak lze charakterizovat meruňky, jejichž pěstování se u nás těší velké popularitě. Zjistěte, jaké jsou ty nejlepší odrůdy meruněk, jak při pěstování postupovat a na co si dát pozor.

Podíváme se také na to, kdy a jak stříhat meruňku, aby se strom těšil dobrému zdraví a vy docílili bohaté úrody.

Nejlepší odrůdy meruněk

Pokud se rozhodnete pro pěstování meruňky ve vaší zahradě, jistě vás bude zajímat, jakou konkrétní odrůdu zvolit. Jednotlivé odrůdy se přitom nejčastěji dělí do tří skupin, a to na rané, středně rané a pozdní typy.

Rané odrůdy meruněk

Rané odrůdy meruněk jsou charakteristické tím, že plody se na stromě objevují již v červnu a červenci. Jednotlivé odrůdy zpravidla také vynikají dobrou odolností vůči mrazu. Plody meruněk bývají chuťově vyvážené. Pokud během sezóny panují dobré podmínky, můžete se dokonce dočkat druhé sklizně.

Z oblíbených raných odrůd meruněk lze zmínit například odrůdu Aurora, Karola, Pinkcot, Barbora, Sylvercot či Vesna.

Středně rané odrůdy meruněk

Tyto odrůdy meruněk se těší popularitě především pro velikost svých plodů a dobu zrání. Skvěle se hodí do oblastí s mírně teplým podnebím. Ke sklizni meruněk je zpravidla možné přistoupit uprostřed léta.

K nejoblíbenějším odrůdám v této kategorii se řadí Veharda, Harcot, Kioto a Goldrich.

Pozdní odrůdy meruněk

S pozdními odrůdami meruněk se pojí úroda na konci sezóny. Plody totiž dozrávají až na konci léta a na podzim. Na druhou stranu nabídnou mnohdy výraznější chuť, a to díky své delší době zrání.

Z populárních pozdních odrůd meruněk stojí za zmínku odrůda Harlayne, Harogem či Bergeron.

Vyberte si mezi jednotlivými stromky meruněk tu pravou odrůdu přesně pro vás a pusťte se do pěstování

Mrazuvzdorné meruňky

Mezi mrazuvzdorné odrůdy meruněk lze zařadit odrůdu Ledana. Hojně doporučovaná bývá také odrůda Velita, která zároveň vyniká poměrně slušnou odolností vůči houbovým chorobám. V době kvetení snáší mrazíky dobře, stejně jako případné nárazové jarní mrazíky.

Pokud budete meruňku pěstovat ve vyšších polohách, kde se očekávají nejen přízemní, ale i kotlinové mrazíky, lze doporučit odrůdu Lerosa. Její plody se skvěle hodí nejen pro přímou konzumaci, ale i konzervování.

Z dalších mrazuvzdorných odrůd meruněk lze doporučit odrůdu Kompakta, Goldrich či Minaret.

Sázení meruňky

Stromky meruněk lze do zahrady vysadit jak na podzim, tak na jaře. Z hlediska půdy preferují spíše sušší variantu lehčího typu. Příliš těžká půda totiž může zatěžovat kořeny. Studeným a zamokřeným půdám se vyhněte.

Před samotnou výsadbou je nutné zkrátit veškeré kořeny a případně odstranit ty poškozené (až na zdravou část). Vysazené stromky je vhodné vyvázat ke kůlům a zajistit jim ochranu proti poškození zvěří.

Při výsadbě meruňky se hojně používají takzvané podnože. Zjednodušeně řečeno se jedná o rostlinu (nebo její část), která slouží pro očkování či roubování jiné rostliny. Její zásluhou se podpoří přežití zasazené rostliny. Jako podnože pro meruňky se u kvalitních půd používají meruňkové semenáče. V případě těžší nebo sušší půdy lze zvolit myrobalán. V těžších vlhkých půdách lze pracovat se slivoňovými podnožemi.

Péče o meruňky spočívá především v časté zálivce mladého stromu. Ty starší stačí zalévat již pouze v období sucha. Vsadit dále můžete na průběžné mulčování půdy v okolí stromu, díky čemuž potlačíte růst plevele a zadržíte vláhu v půdě.

Za jak dlouho plodí meruňka

Meruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.

Řez meruněk

Jednou z velmi důležitou disciplínou při pěstování tohoto ovocného stromu je bezpochyby správné stříhání meruněk. Kdy po jakém řezu sáhnout?

Jarní řez meruněk

Jarní řez meruněk se provádí v období od začátku rašení až do května. Jedná se o výchovný řez, při kterém se odstraňují suché, nemocné či poškozené výhony. Tento řez je zásadní provádět zejména u nově vysazených stromků. V dalších letech pak slouží k tomu, abyste strom udrželi v dobré kondici. 

Letní řez meruněk

K letnímu řezu meruněk se přistupuje v období od poloviny června až srpna (proto se mu někdy říká také srpnový řez meruněk). Jeho úkolem je podnítit růst nových větví. Tvorbu mladých letorostů delších než 25 cm lze podpořit zkrácením větví o třetinu až polovinu. Díky tomu podpoříme očka na spodní části letorostu k tomu, aby tvořila další výhony.

Podzimní řez meruněk

Na podzim se můžete zaměřit na zastřihování větvemi obtěžkaných stromů, u kterých se jednotlivým větvím nedostává dostatek světla. Bez podzimního řezu by meruňka nemusela mít na jaře dostatek síly k tomu, aby mohly vyrašit nové pupeny. Stejně tak dřevinu zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví.

Radikální řez meruněk

Jako radikální řez meruněk se označuje ten, který se provádí bezprostředně po výsadbě. Tehdy je třeba odstranit veškeré výhony, které rostou příliš nízko a mohly by deformovat kmen rostliny. Kromě toho je nutné zkrátit také všechny ostatní výhony, které se nejčastěji stříhají na jednu třetinu až dvě třetiny délky. Ideálním obdobím pro tento řez je první jaro po podzimní výsadbě stromu.

TIP: Hledáte další originální plodinu pro pěstování ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování moruše.

Ginkgo biloba je mimořádně silný strom. Zajímavostí je, že se jednalo o jedinou dřevinu, která přežila po útoku atomové bomby v Hirošimě. Roste velmi pomalu, nicméně nakonec může dosáhnout výšky až 30 metrů. Kromě toho lze však pěstovat i zakrslé odrůdy, které můžete tvarovat jako bonsaj.

Zjistěte, jak při pěstování tohoto stromu postupovat a na co si dát pozor.

Charakteristika jinanu dvoulaločného

Ginkgo biloba (neboli jinan dvoulaločný) se řadí k nejstarším stromům na zemi. Pyšní se vysokou odolností vůči přírodním živlům, klimatickým změnám a také nejrůznějším chorobám. Zajímavostí je skutečnost, že i když na první pohled nevypadá jako jehličnan, řadí se právě mezi jehličnaté stromy. Jednotlivé jehlice jsou totiž již natolik zploštělé, že připomínají spíše listy.

Listy ginkgo biloby mají tvar dvoulaločných vějířů a bývají poměrně velké. V letních měsících se vybarvují do krásné svěže zelené barvy. Na podzim pak přirozeně žloutnou a postupně opadávají.

Vyberte si sazenice jinanu dvoulaločného a pusťte se do jeho pěstování i u vás doma

Jinan dvoulaločný pěstování

Jinan dvoulaločný je ve východní Asii považován za posvátný strom. Často se proto vysazuje v blízkosti místních chrámů. Pěstovat jej však lze i v našich podmínkách. Vybrat si můžete z různých variant - některé druhy jsou převislé, jiné zakrslé a jiné mají různě tvarované listy.

Jinanu dvoulaločnému se nejlépe daří v propustné sušší jílovité půdě. Zpravidla dobře snáší i znečištěné ovzduší a zasolené půdy. Vyhněte se ale trvalému stínu a přemokření. Libuje si spíše na teplejších stanovištích, ale je mrazuvzdorný do zhruba -20 °C. Stromy existují buď samčí, nebo samičí. Pro zasazení do blízkosti domů lze však doporučit pouze samčí rostliny. Plody samičích stromů totiž mohou nepříjemně zapáchat.

Jinan dvoulaločný má tendenci růst spíše pomalu. Za rok průměrně přirůstá zhruba 30 cm. Poprvé začíná strom plodit zhruba ve svých 35 letech. Pokud chcete používat listy, je vhodné je sklízet na konci léta, případně časně na podzim (než začnou měnit svou barvu).

Nově vysazený strom potřebuje pravidelnou zálivku, dokud nedojde k zapuštění hlubokých kořenů. Poté je možné jej zalévat pouze během suchých letních měsíců. Zpravidla také není třeba používat hnojivo, jelikož ginkgo biloba dokáže všechny potřebné živiny čerpat z půdy.

Ginkgo biloba pěstování v květináči

Jinan dvoulaločný lze pěstovat nejen volně v půdě, ale i květináči. Požadavky pro pěstování jsou v mnohém podobné, v některých ohledech se však liší. Předně je třeba zvolit dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory. Rostlina v květináči totiž potřebuje pravidelnou zálivku, a to obzvláště v době jejího aktivního růstu.

Ginkgo biloba stříhání

Pokud chcete jinan dvoulaločný udržet v přiměřené velikosti, můžete jej velmi snadno udržovat řezem. Střih totiž snáší skvěle a i z toho důvodu se mnohdy pěstuje jako efektní bonsaj.

Pamatujte na to, že každá odrůda stromu má svůj přirozený obrys. Sloupovité stromy například rostou v úzkém tvaru sloupu, jiné odrůdy mohou mít spíše pyramidový, nebo deštníkový tvar. Ořezávat můžete všechny větve, které zdánlivě konkurují hlavnímu kmeni. Odstraňovat lze také malé vzpřímené stonky vyrůstající ze země (tzv. přísavky). Nezapomeňte průběžně odstraňovat také všechny větve, které vypadají mrtvé nebo slabé.

Plody ginkgo biloby

Jak jsme již zmínili, ze samičích květů dozrávají plody, které příliš nevoní. Disponují poměrně masitou slupkou, která kryje jedlý bílý oříšek. Tyto oříšky bývají ve východní Asii považovány za pochoutku. Jejich chuť lze připodobnit kaštanům, některým chutnají jako kombinace edamame, brambor a piniových oříšků. Jelikož jsou mírně toxické, lze najednou konzumovat pouze několik semen. 

TIP: Hledáte spíše osvědčenou klasiku? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na túje, které se často používají k optickému oddělení prostoru.

Nádherná a přitom jedovatá. Pouštní růže je krásná rostlina pocházející z Afriky, která skvěle ozdobí třeba váš parapet. Zaujme svými květy, které se vybarvují do bílé, růžové až tmavě červené barvy. Jak na její pěstování?

Pěstování pouštní růže

Pouštní růže ( Adenium obesum ) je sukulentní rostlina, která vás doslova uchvátí svými nádhernými květy. Právě díky nim skvěle rozzáří každý prostor. Jak napovídá samotný název, tato rostlina pochází z pouštních oblastí střední Afriky a arabského poloostrova. Ve svém domácím prostředí vytváří keře nebo menší stromky, které jsou charakteristické tlustým kmenem i větvemi. Barva květů může být bílá, růžová až tmavě červená, díky čemuž celek působí velmi dekorativním dojmem.

Z hlediska půdy pro pěstování volte písčitou zeminu. Vhodný může být substrát pro kaktusy a sukulenty. Mladé rostliny se přesazují každý rok vždy na jaře. Starší rostliny můžete přesazovat podle aktuální potřeby.

Pouštní růže je zvyklá na teplé počasí. Proto není divu, že jí nejvíce prospívá dostatek slunečních paprsků v průběhu celého roku. Jakmile je slunečního svitu málo nebo nastane zima, můžete ji nechat odpočívat při teplotě kolem 15 °C. V tomto období je zároveň důležité omezit zálivku a rostlině dopřát jen tolik vody, aby jí neuschly kořeny. Od dubna do října je naopak nutné růži pravidelně zalévat, přičemž do zálivky můžete přidat hnojivo pro kaktusy a sukulenty. Pokud máte skleník, můžete pouštní růži zhruba od dubna do září pěstovat v něm.

Nutno zdůraznit, že pouštní růže je jedovatá. Proto ji vždy umístěte mimo dosah dětí a domácích mazlíčků. Zároveň lze doporučit, abyste při manipulaci s ní používali rukavice.

Prohlédněte si aktuální nabídku pouštních růží v našem e-shopu a vyberte si rostlinu, která vás svými květy uchvátí

Tvarování pouštní růže

Pouštní růže je velmi tolerantní k řezu a tvarování. Díky tomu si z ní můžete postupem času vytvořit efektní bonsaj. Rostlině můžete dát vzpřímený nebo třeba šikmý vzhled. Také ji lze tvarovat do vzhledu nějakého živočicha a podobně.

Pouštní růže opadávají listy

Pouštní růži přirozeně opadávají listy v momentě, kdy nastane období sucha. Tento problém však může nastat také v případě, kdy dojde k určité změně podmínek (například rostlinu přenesete na jiné stanoviště). Pokud je to váš problém, nesnažte se růst nových listů podpořit o to větší zálivkou. Místo toho nechte rostlinu, aby si zvykla na nové prostředí při minimální zálivce. Pokud pouštní růže shazuje listy, může problém spočívat také v nedostatku světla.

Pouštní růže žloutnutí listů

Pokud si všimnete že listy pouštní růže začnou žloutnout, je na místě omezit zálivku.

Pouštní růže nekvete

Pouštní růže kvete při správné péči několikrát do roka. První květy se zpravidla objevují v květnu a červnu, další pak na scénu přichází koncem léta.

Co ale může stát za tím, že pouštní růže nekvete vůbec? V prvé řadě to může nastat v případě, kdy rostlina nemá dostatečný přístup ke slunečnímu svitu.

Květy se také nemusí na rostlině objevit v případě, že jste ji nedávno přesadili. Tehdy si totiž rostlina teprve může zvykat na nové prostředí a svou energii směřovat spíše do rostoucích kořenů než do toho, aby kvetla.

Problémy s květy mohou nastat také v momentě, kdy rostlina stojí v rozmočené půdě nebo ve vodě. V takovém případě rostlina nejen přestává kvést, ale také se na ní může objevit hniloba.

Pouštní růže nevyžaduje velkou intenzitu hnojení. Nicméně dostatek živin je podstatným faktorem k tomu, aby se mohly rozvinout květy.

Pouštní růže a škůdci

Silné a zdravé rostliny se zpravidla škůdcům dokáží velmi dobře ubránit. Někdy však může být pouštní růže napadena sviluškami či vlnatkami. Pokud tyto škůdce na rostlině spatříte, použijte ochranný prostředek dle návodu. Pamatujte na to, že vůbec největší škodu můžete rostlině napáchat v případě, kdy ji vystavíte příliš chladnému prostředí a nadměrné vlhkosti.

TIP: Slunné stanoviště vyhovuje i dalším rostlinám. Zjistěte, jak pěstovat rýmovník, který vám kromě jiného pomůže od ucpaného nosu.