+420 730 235 493

listopadu 2023

Červená řepa pěstování - lék z vlastní zahrady

Autor: Hana Smětáková 27. listopadu 2023 Žádné komentáře

Červená řepa se řadí k poměrně nenáročným rostlinám. Díky tomu si její pěstování může vyzkoušet prakticky každý. Samotná řepa pak obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a vlákniny a její skvělou chuť si budete moct užívat prakticky po celý podzim a zimu.

Plody červené řepy po sklizni

Zjistěte, jak na její správné pěstování, abyste na konci slavili úspěch.

Řepa druhy

V současné době jsou k dostání nejrůznější druhy řepy. Narazit můžete nejen na červenou řepu, ale také na oranžovou, světle žlutou nebo třeba červenou s bezbarvými proužky na průřezu.

Řepa červená

Řepa červená pochází z oblasti Středomoří a severní Afriky. Pyšní se průměrnými nároky na půdu a lze proto říct, že se jí bude dařit téměř všude. Rozlišujeme přitom několik odrůd červené řepy.

Nejpěstovanější odrůdou je červená kulatá řepa s kulovitou bulvou s intenzivně fialovým povrchem. Má jemnou dužinu s výraznou chutí a většinou velmi dobře odolává chorobám.

Odrůda Kahira má ploše kulovitou bulvu, která je na povrchu hladká a pyšní se tmavě červenou barvou. Dužina je sytě červená. Odrůda skvěle chutná jak v syrovém stavu, tak i nakládaná.

Kulatá řepa Monopoly má intenzivně červené vnitřní vybarvení. Tato řepa tvoří velmi dobře vybarvené bulvy, které jsou odolné vůči vybíhání. Rovněž ´Betina´.

Vyzkoušet můžete také pěstování polopozdní až pozdní odrůdy Alexis, která tvoří válcovité bulvy. Její dužina je červená a má velmi jemnou chuť. Odrůda vyniká skvělou odolností vůči chorobám i vybíhání.

Řepa salátová

Salátová řepa je jiné označení pro klasickou řepu červenou. Oba tyto pojmy tedy označují to samé.Různé druhy řepy v červené, žluté, oranžové a bílé barvě

Samostatnou kategorii tvoří krmná řepa, která se používá jako vysoce stravitelné krmivo s vysokým obsahem vitamínů a minerálů a zároveň nízkým obsahem vlákniny. Krmná řepa vyniká také velmi dobrou skladovatelností.


Nakupte si semínka řepy a zkuste si tuto pochoutku vypěstovat i na své vlastní zahradě


Pěstování řepy

Červené salátové řepě se bude nejlépe dařit v lehké až středně těžké půdě. Dopřejte jí takovou půdu, která je bohatá na živiny a zároveň dobře propustná. Této rostlině se bude skvěle dařit na záhoně po luštěninách. Sousedit může například se salátem, okurkami, kedlubnami či česnekem. Naopak pěstování v těsné blízkosti brambor a rajčat se raději vyhněte.

Výsev řepy

Řepa se vysévá zhruba od poloviny dubna do poloviny července, v chladnějších oblastech raději až v květnu. Semínka řepy lze vysévat do řádků, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 30 až 40 cm. Umístěte je do hloubky přibližně 2-4 cm. Po vysetí jednotlivé řádky opatrně přihrňte, přitiskněte a zalijte. Následně je lze přikrýt bílou netkanou textilií.

Jakmile rostliny červené řepy vzejdou, můžete je protrhat na vzdálenost zhruba 10 cm. V zemi ponechte vždy jen ty nejsilnější rostliny. Díky protrhání docílíte zhruba stejně velkých bulev. Záhon s červenou řepou je na místě pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. Čím je rostlina větší, tím je okopávání méně potřeba.

V prvním měsíci růstu pamatujte na důkladnou zálivku. Později (za předpokladu, že není delší dobu sucho) není intenzivní zálivka tolik nutná. Půda by nikdy neměla být přemokřená. Červenou řepu lze sklízet průběžně, nejpozději však před příchodem prvních mrazů. Vyrývejte ji opatrně i s kořenem zhruba 2-3 cm nad bulvou.

Řepa a škůdci

Řepu mohou v některých případech napadnout dřepčíci, kteří tvoří na listech malé dírky. Škůdcem může být také osenice polní, která v bulvách vykousává cestičky. Ochrana před těmito škůdci je bohužel poměrně obtížná. Můžete však vyzkoušet zasadit do těsného sousedství saturejku či kopr, které svým aromatem škůdce odpudí.

TIP: Nezůstávejte pouze u řepy. Prozkoumejte i možnosti pěstování další populární kořenové zeleniny. Přečtěte si náš článek zaměřený na správné pěstování mrkve.

Oleandr pěstování - kousek Středomoří na terase

Autor: Hana Smětáková 20. listopadu 2023 Žádné komentáře

Krásný, ale prudce jedovatý. Přesně tak lze stručně charakterizovat oleandr, který zejména ve Středomoří tvoří bujné živé ploty. U nás se přitom popularitě těší jeho letní pěstování volně v zahradě či nádobách. Jak na to, aby se rostlině dařilo a na co si dát pozor?

Rozkvetlý keř oleandru v červené barvě

Jak pěstovat oleandr

Oleandr je stálezelený keř nebo malý strom, který je charakteristický svými krásnými květy a prudkou jedovatostí. Pyšní se zpravidla poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, které mají nejčastěji odstín růžové, žluté nebo bílé. Jeho výška může činit 2 až 6 metrů.

Pokud se vám oleandry líbí a chcete je pěstovat v zahradě, je nutné dodržet hned několik pravidel. Správná péče a podmínky jsou totiž klíčové k tomu, aby se této rostlině dařilo. Z hlediska stanoviště volte slunné a teplé polohy. Ideálně jej umístěte na plné slunce, případně do polostínu.

Dále věnujte pozornost správné přípravě půdy. Substrát na oleandr by měl být dobře propustný s dobrým systémem odvodnění. K tomuto účelu tedy můžete do půdy přidat písek. Oleandr bývá dobře odolný vůči suchu, nicméně v době růstu (na jaře a v létě) vyžaduje pravidelnou zálivku. Vyhněte se však přemokření. Nedostatek vody, především v době nasazování na květy, může být důvodem, proč nekvete oleandr.


Hledáte sazenice oleandru na prodej? V našem e-shopu najdete spoustu různých variant. Vyberte si mezi nimi svého favorita


Jak zasadit oleandr

Pokud se rozhodnete pro pěstování oleandru ze semínka, zasaďte je do substrátu a ten udržujte stále vlhký. Abyste podpořili klíčení, umístěte je na teplé a vlhké místo (pomoct si můžete také fólií). Semínka by vám měla vyrůst zhruba za 2 až 3 týdny.

Oleandr jedovatost

Oleandr je prudce jedovatý. Proto se jeho pěstování nedoporučuje v domácnostech, kde by k němu mohly mít přístup děti nebo domácí mazlíčci. Jedovaté jsou přitom všechny části rostliny včetně květů, přičemž největší koncentrace jedovatých látek se nachází v listech. Zatímco mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů může způsobit smrt.

Detail květin oleandru v bledě růžové, růžové a červené barvě

Oleandr druhy

Oleandry se pěstují v mnoha různých odrůdách. Tou pravděpodobně nejznámější je oleandr obecný. Tyto rostliny se rozlišují také dle barvy jednotlivých květů, kdy nejčastější je oleandr bílý, růžový, čajový a červený.

Kdy stříhat oleandr

Řez oleandru se obvykle provádí do konce léta nebo podzimu. Méně často se pak k němu přistupuje na jaře.

Kdy stříhat oleandr, aby kvetl

Pokud je váš oleandr dostatečně košatý a můžete jej pravidelně přesazovat, řez není vyloženě nutný. Aby ste docílili květů, je vhodné neseříznout úplně všechny výhony. Bohatě stačí, když zkrátíte pouze ty nejstarší.

Jak stříhat oleandr

A jak tedy při střihu oleandru postupovat? Řez se provádí těsně nad přeslenem. Jedná se o místo, kde vyrůstají tři až čtyři listy najednou. Staré přerostlé větve lze seříznout zhruba o třetinu. Zároveň odstraňte příliš tenké či nevhodně rostoucí výhony. Pokud se jedná o mladší keř, můžete vybrané výhony pouze zaštípnout a tímto způsobem docílit košatějšího vzhledu.Oleandry pěstované v květináči

Pěstování oleandru v květináči

Oleandr můžete pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v květináči. V takovém případě si dejte pozor na to, abyste se vyhnuli přemokření nebo nedostatku vláhy. Během léta jej vydatně zalévejte. V podvečer můžete přistoupit také k rosení, pouze si dejte pozor na namočení květů.

Oleandr na kmínku

Výjimkou není ani pěstování oleandru na kmínku, kdy je koruna pěstována v různé výšce. Tímto způsobem se z kmínku odstraňují nežádoucí výhony a listy a do této formy se dostanou zásahem činnosti pěstitele.

Kdy přesadit oleandr

S pěstováním rostliny v květináči úzce souvisí otázka, kdy přesazovat oleandr. Pokud velikost květináče přestane rostlině vyhovovat, je na místě ji přesadit a dopřát jí více prostoru pro růst. Vhodným obdobím na přesazení je jaro, případně podzim či zima po odkvetení květů. Při přesazování používejte rukavice a tričko s dlouhým rukávem, abyste zbytečně nepřišli do přímého kontaktu s jedovatou rostlinou.

Kdy dát oleandr ven

Pokud oleandr pěstujete v květináči, můžete jej snadno přenášet mezi vnitřním a venkovním prostředím na základě aktuální venkovní teploty. Při přezimování jej můžete ven umístit v momentě, kdy se teplota pohybuje mezi 10 a 15 °C a nehrozí již poslední mrazíky.

Oleandr přezimování

Oleandr se řadí mezi rostliny, u kterých je v chladných oblastech důležité pamatovat na správný způsob zazimování. Díky tomu toto období snáze překoná a na jaře se budete z jeho krásy opět těšit.

Jak zazimovat oleandr

Jakmile teploty klesnou pod bodu mrazu, je vhodné rostlinu přenést do nemrznoucích podmínek.. Pokud oleandr pěstujete v nádobě, můžete jej na zimní měsíce přenést do domácího prostředí (například na zimní zahradu nebo na verandu).

Mrazuvzdorný oleandr

Pokud toužíte po pěstování mrazuvzdorného oleandru, je třeba sáhnout po odolných druzích rostliny. Například oleandr mrazuvzdorný Atlas Nain de Tidili snese i -8 °C v nádobě a až -15 °C krátkodobě v zemi. Vzhledem k tomu tento oleandr zazimování nevyžaduje a není nutné jej chránit před jarními či podzimními mrazíky.

TIP: Zkuste si vypěstovat i další keře s nádechem exotiky. Zjistěte, jak pěstovat hebe a na co si dát pozor.

Pěstování švestek - vše, co byste měli vědět

Autor: Hana Smětáková 13. listopadu 2023 Žádné komentáře

Švestky se u nás řadí mezi populární pěstované ovoce. Tyto plody jsou skvělým zdrojem antioxidantů, nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Víte, jak na jejich pěstování? Kdy přistoupit k výsadbě švestky a kdy a jak provádět jednotlivé řezy stromů?

Zralé plody švestky na větvi

Druhy švestek

Švestky se společně s pološvestkami, blumami, slívami, renklody a mirabelkami řadí do rozsáhlého rodu slivoní.

Švestky jsou charakteristické svými protáhlými plody s obvykle tmavě fialovou barvou. Dužina bývá tuhá s nádechem žluté a oranžové. Ze švestek je nejrozšířenějším druhem švestka domácí velkoplodá, která však může být napadána šarkou. Mezi nejodolnější druhy švestek se řadí německá odrůda Jojo nebo její kříženec Jofela.

Švestkám se velmi podobají pološvestky. Tyto plody však nebývají tolik protáhlé a konzistence dužiny bývá mírně pevná. Většinou se jedná o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známým druhem pološvestky je u nás Čačanská lepotica.

Blumy bývají v porovnání se švestkami větší, kulatější a mívají měkčí slupku.

Slívy jsou charakteristické svými kulatými nebo oválnými plody, které mohou dosahovat různých velikostí. Jejich dužina bývá měkká a často ulpívá na pecce. Z nejznámějších odrůd lze zmínit Opál.

Renklody mají větší, kulaté i oválné plody s pevnou dužinou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky se může pohybovat od zelené, přes červenou až po temně fialovou. Známa je Zelená renklóda.

Mirabelky zaujmou drobnými kulatými plody, které bývají žluté se žlutou dužinou. Většinou se dužina velmi dobře odděluje od pecky.


V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice chutných švestek a blum. Stačí si jen vybrat tu pravou odrůdu pro vás


Sázení švestek

Švestka patří mezi ovocné stromy, které nejsou příliš náročné na teplo. Pokud chcete pěstovat švestky v oblasti, kde zima přichází dříve, vyhněte se pozdním odrůdám, aby vás o jednotlivé plody nepřipravil mráz.Různé druhy švestek v zahradě

Co se týče půdy při výsadbě švestek, volte hlubokou a úrodnou půdu. Švestkám se daří v mírně vlhké půdě, naopak trvalé přemokření nesnášejí. V suchých půdách mohou plody předčasně opadat a ve velmi studených polohách můžete bojovat s tím, že plody nedozrají.

Výsadba švestky se provádí na podzim (od září do listopadu) nebo na jaře (od března do konce dubna). Švestky většinou nepotřebují k opylení jiné druhy. Až na několik výjimek je tedy možné v zahradě pěstovat pouze jeden strom.

Choroby švestky

Švestky často trpí na nejrůznější nemoci a další problémy. Typickým problémem tohoto ovoce bývá červivost, která bývá často způsobena obalečem švestkovým (respektive jeho larvami). Tato dřevina rovněž může trpět mšicemi, které stojí za zkroucenými listy. Pravděpodobně největší hrozbou pěstitelů je nemoc šarka, která je bohužel neodstranitelná. Z dalších chorob lze zmínit například červenou skvrnitost slivoně, hnědou hnilobu či pilatku švestkovou.

Řez švestek

Peckoviny, mezi které se řadí i švestky, bývají náchylné na na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Vzhledem k tomu je nutné švestku neustále prosvětlovat a provzdušňovat. Kromě toho je pravidelný radikální řez švestky důležitý také proto, aby se tíhou ovoce větve tolik nelámaly.

Kdy stříhat švestky

Švestky byste měli poprvé prořezat ihned po jejich zasazení do země. K dalšímu prořezání lze poté přistoupit první zimu po výsadbě. Následně se této aktivitě věnujte pravidelně každý rok v období vegetačního klidu.

Řez švestky po výsadbě

Bezprostředně po výsadbě ořežte přibližně 50 % větví. Snažte se přitom strom prořezat do takového tvaru, do kterého chcete, aby rostl. Díky okamžitému řezu snížíte riziko šoku a poškození z přesazení a zároveň podpoříte dobré zakořenění stromu.

Letní řez švestky

Během léta můžete odstraňovat nemocné větve a letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva směrem do koruny stromu. Rovněž můžete upravit větve, u kterých dochází ke křížení nebo souběžnému růstu.

Jarní řez švestky

Po skončení mrazů je možné provádět jarní řez švestky. V rámci něj odstraňte všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Odstraňte také všechny suché a viditelně nemocné větve. Plodné větve v hlavní koruně stromu zkraťte zhruba o třetinu, aby se vlivem tíhy ovoce nebo silného větru nezlomily.

Výchovný řez švestky

Výchovný řez švestky se provádí dvakrát ročně. K prvnímu z nich lze přistoupit v momentě, kdy již pominou mrazy, ale ještě se neobjevily květy. Druhý lze poté provádět začátkem léta. V rámci výchovného řezu tedy můžete tvarovat korunu stromu.

TIP: Zkuste kromě pěstování švestek také pěstování ořechů. Zjistěte, jak postupovat a na co si dát pozor.

Josta pěstování - dva druhy ovoce v jednom

Autor: Hana Smětáková 6. listopadu 2023 Žádné komentáře

Josta je kříženec černého rybízu a angreštu. V podstatě se tedy jedná o dva druhy ovoce v jednom. V porovnání s rybízem má jemnější chuť a je mírně nakyslý. Navíc obsahuje velké množství vitamínu C. Jak na úspěšné pěstování?

Keř josty v zahradě

Josta keř

Josta patří do čeledi meruzalkovité. Byla vyšlechtěna v Německu v roce 1977, přičemž cílem bylo dosáhnout ovoce, které se snadno pěstuje, je chutné a netrpí nemocemi.

Josta má podobu keře, ale narozdíl od angreštu nemá žádné trny. Keř josta dorůstá do výšky kolem 1,5 metru (někdy se může jednat až o 2 metry). Může být poměrně robustní a skvěle se proto hodí zejména do prostorných zahrad. Největší přírůstky lze zaznamenat u mladých rostlin v prvním roce po výsadbě.

Josta stromková

Josta je listnatý opadavý keř (případně se jedná o malý josta stromek). Těšit se u něj můžete na velice zdravé bobulovité ovoce, které si oblíbíte nejen pro přímou konzumaci, ale i při pečení nebo třeba výrobě marmelád.Větvička josty a detail plodů

Josta obsahuje velké množství vitamínu C, antioxidanty a flavonoidy. Zdravý a úspěšný keř vám přitom může za celou sezonu poskytnout i několik kilogramů chutného ovoce.


Pořiďte si sazenice josty a vyzkoušejte toto zajímavé ovoce i vy. S pěstováním keře si snadno poradí i začátečníci


Pěstování josty

Josta má obecně ráda slunné stanoviště. Daří se jí v hlubokých půdách, které jsou dostatečně zásobeny živinami a vodou. Většinou sice poroste i na suchém stanovišti, nicméně v takovém případě je třeba počítat se slabší úrodou. Plodů na keři pravděpdoobně příliš mnoho nebude. Také špatně plodí ve stínu.

Jostu můžete vysadit či přesadit na podzim, nebo na jaře. V jarních měsících se přitom můžete těšit na hezké květy. Později se objevují bobule, které rostou v krátkých hroznech. K jejich dozrávání dochází zhruba ve druhé polovině července. Plody josty mohou mít různou velikost, barvu i chuť. Vždy záleží na původním kultivaru. Vzhledově připomínají plody černého rybízu, ale jsou větší.

Josta bývá většinou velmi dobře odolná vůči chorobám a škůdcům. Potrápit vás mohou pouze mšice, které mohou napadat listy.

Sázení josty

Sazenice josty můžete zasadit do vyhloubených jamek o rozměrech zhruba 30 × 30 × 30 cm. Pro podporu vývoje kořenového systému doporučujeme předem kořeny zkrátit zhruba o třetinu. Po zasazení je důležitá bohatá zálivka a mulčování. Ideální je také jostu vysazovat ve dvou pro lepší opylování květů. Vzhledem k rozměrům tohoto keře však pamatujte na dostatečný rozestup mezi sebou (alespoň 1,5 metru).

Josta řez

Co se týče stříhání josty, je na místě každý rok přistoupit ke zkracování přerostlých větví. Na místě může být také takzvaný prosvětlovací řez, aby se sluneční paprsky mohly dostat do celého keře. Výchovný řez josty vám pomůže docílit silného a zdravého keře. S postupem času (a tedy se stárnutím rostliny) je také vhodné provádět udržovací a zmlazovací řez.

TIP: Mezi další populární plodiny pěstované na zahradách se právem řadí také borůvky. Zjistěte, jak probíhá správná péče o borůvky, jak je sázet a jaké odrůdy existují.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    Dobrý deň, ak je to semenáč, môže zakvitnúť, po 10-15 rokoch pestovania na jednom...
  • Jak přimět vistárii kvést
    15. dubna 2024
    DD! Údajně exist. případy že rostlina (vistarie) nepokvete nikdy....stává se to ???...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Patrí medzi nejedlé plody, neuvádza sa priamo jedovatosť pre ľudí a väčšie zvieratá. V...
  • Blýskavka pěstování
    26. března 2024
    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je blyskavka fraserova jedovatá? Případně zda jsou...
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Ďakujeme za upozornenie, opravili sme preklep. ...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty
  1. Echinacea purpurea 'Green Jewel' / Třapatka nachová , C1,5