Posts tagged 'pěstování zeleniny'

Rajčata patří mezi teplomilnou plodovou zeleninu, kterou dokážete bez problémů vypěstovat i v nádobě na terase či malém balkoně. Budete potřebovat pouze vhodné nádoby, dobře orientovaný slunný balkon či terasu, substrát a zeleninové sazenice. Rajčata jsou liány, které dokážou vyrůst do výšky i 2 m. Pro postupný sběr je vhodné, pokud je po vytvoření střapců či plodů zaštipujeme a síla tak jde do plodů a nikoliv na úkor růstu samotné sazenice a listů. Ale pojďme postupně.

Pěstování rajčat na balkoně

Pěstování rajčat na balkoně může být skvělé a velmi uspokojivé, pokud zajistíte správné podmínky. Tímto způsobem se můžete těšit ze sklizně zeleniny, i když nebydlíte v domě a nemáte přístup do zahrady. I v tomto případě je však třeba pamatovat na zajištění správných podmínek, aby se rajčata těšila dobrému růstu.

V prvé řadě je třeba pamatovat na dostatek slunečního svitu. Rajčata potřebují minimálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně. Ujistěte se, že váš balkon je na slunné straně, ideálně na jihu nebo jihozápadu.

Na balkon se samozřejmě hodí specifické druhy rajčat. Ideálně kompaktní odrůdy, jako jsou třešňová rajčata, špagetová rajčata nebo balkonová rajčata. Jsou menší, zároveň vám však nabídnou chutné a šťavnaté plody. 

Kdy zasadit rajčata na balkoně

K sázení rajčat do květináčů můžete přistoupit v momentě, kdy jsou venkovní teploty stabilní a již nehrozí jarní mrazy. Rajčata jsou velmi citlivá na mráz a pokud byste je ven umístili dříve, mohli byste jim uškodit. Obvykle proto ideální čas na výsadbu nastává koncem května nebo začátkem června. 

Keříčková rajčata v květináči

Keříčková rajčata jsou pro pěstování v květináči ideální volbou. Obvykle totiž dorůstají do výšky kolem 30–60 cm a nevyžadují tolik opory jako vysoké odrůdy. 

Pro jednu rostlinu je ideální použít jeden květináč. Pokud ale máte k dispozici větší nádobu, můžete vedle sebe zasadit i několik sazenic. Problém není ani s kombinováním více druhů rajčat v jedné nádobě. Růst tak vedle sebe mohou například červená a žlutá rajčata, což navíc vytvoří zajímavý dekorativní efekt. 

I při pěstování rajčat v květináči nezapomínejte rostliny průběžně kontrolovat na přítomnost škůdců. Pokud objevíte mšice nebo jiné nezvané hosty, co nejdříve proti nim zakročte.

Z keříčkových rajčat vhodných pro pěstování v nádobách lze doporučit například odrůdu ‘Karla’ nebo nebo ‘Tumbling Tom Yellow’. 

Vyberte si z našeho e-shopu zdravé a odolné sazenice rajčat podle vaší chuti

Pěstování rajčat v nádobách

Pokud se rozhodnete pro balkonová cherry rajčata, budete potřebovat vhodnou nádobu. Zároveň je nutné pamatovat i na správnou půdu a pravidelnou zálivku. Pojďme se podrobně podívat na to, jak pěstovat rajčata v květináči, abyste se mohli těšit z bohaté úrody. 

Jak sázet rajčata do nádob

Rajčata potřebují dostatek prostoru pro růst kořenového systému. Zvolte proto dostatečně velkou nádobu – alespoň 30 cm hlubokou a širokou. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí, aby rostliny nezačaly uhnívat.

Pro rajčata je klíčová dobře provzdušněná, lehká a dobře odvodněná půda. Použijte kvalitní kompost nebo speciální substrát pro rajčata, který zajistí dostatek živin a podporuje růst. Při sázení sazenic je důležité, aby byly zasazeny hlouběji, než rostly v původní nádobě. Rajčata mají schopnost vytvářet nové kořeny podél stonku, což zajišťuje silnější a stabilnější rostlinu. Ponořte rostlinu tak, aby měla minimálně 2–3 listy pod úrovní zeminy.

Pokud sázíte více než jednu rostlinu do jedné nádoby, mějte mezi nimi dostatek místa. Pro menší odrůdy postačí 30 cm, pro větší odrůdy doporučuji alespoň 40–50 cm mezi rostlinami.

Po zasazení rajčat je důležité důkladně zalít, aby půda kolem kořenů byla vlhká. V průběhu růstu je nezbytné udržovat rovnoměrnou vlhkost, ale pozor, aby rostlina nestála ve vodě. Zalévejte pravidelně, ale nikdy ne na listy, protože mokré listy mohou vést k plísním. Ideální je zálivku provádět brzy ráno nebo pozdě večer, abyste minimalizovali odpařování vody. 

Jak sázet roubovaná rajčata

Roubovaná rajčata mají několik výhod. Předně nabídnou vyšší odolnost vůči nemocem a škůdcům. Často také mívají vyšší výnosy než běžná rajčata, protože jejich kořenový systém je efektivnější při vstřebávání živin a vody z půdy. Jsou odolnější vůči extrémním podmínkám, jako je sucho, horko nebo chlad. Podnož, která je silnější a odolnější než běžná rostlina rajčat, pomáhá urychlit růst a zajišťuje zdravější rostliny. V neposlední řadě v této kategorii můžete vybírat ze spousty zajímavých kultivarů.

Sázení roubovaných rajčat je podobné jako u běžných rajčat, ale má svá specifika. Hlavním rozdílem je, že roubovaná rajčata by měla být vysazena tak, aby štěp (místo spojení podnože a očkování) zůstal nad úrovní půdy. To je klíčové, aby podnož nevyhnala vlastní kořeny, což by mohlo ovlivnit výnosy.

Jak zaštipovat balkonová rajčata

Pamatujte na to, že rajčata potřebují oporu, aby se jejich stonky nezlomily pod váhou plodů. Použijte kolíky, pletivo nebo speciální opěrné tyče, které pomohou rostlinám růst vertikálně a udrží je pevně na místě.

Důležitým krokem v rámci jejich pěstování je zaštipování. Znamená to, že budete pravidelně odstraňovat boční výhonky, které rostou mezi hlavním stonkem a větvemi rajčat. Díky tomu může rostlina směřovat živiny do růstu hlavního stonku a tvorby kvalitních plodů a zbytečně se neoslabuje. U některých odrůd rajčat (zejména u vysokých) můžete také odstranit vrcholové výhonky. Tím pádem v podstatě zastavíte jejich růst směrem vzhůru a rostlina bude soustředit energii na kvetení a plody.

TIP: Pokud vás zajímá pěstování zeleniny od semínka, přečtěte si také náš článek o péči o zeleninové planty v nádobách.

Jakon je plodina, která byla od pradávna pěstována Inky pro svou vynikající chuť a vysoký obsah prospěšných látek. U nás jakon prozatím není tolik rozšířený, nicméně je to velká škoda. Tato chuťově velmi zajímavá zelenina si snadno získá vaše srdce. Navíc je pěstování jednoduché a v mnohém připomíná pěstování klasických brambor. Pojďme se podrobněji podívat na to, co jakon je a jaké podmínky mu zajistit.

Co je jakon

Jakon (latinsky Smallanthus sonchifolius) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Přirozeně se vyskytuje v deštných lesích Peru a Bolívie v nadmořských výškách od 1 000 do 3 770 metrů.

Jakon (nebo také yacon) je zajímavá ochlupená rostlina, která může dorůstat až do výšky 3 metrů. Pyšní se hustě větvenou lodyhou, která nese sytě zelené listy trojúhelníkového tvaru. Jednotlivé listy mají také zajímavý zubatý okraj. Nadzemní část rostliny je tvořena několika chlupatými olistěnými lodyhami.

Níže v zemi se pak nachází zásobní hlízy jakonu, které zaujmou svým vřetenovitým tvarem. Jejich vzhled může připomínat protáhlé brambory nebo třeba topinambury. Díky svému složení se tyto hlízy využívají jako superpotravina. Nad těmito hlízami rostlina tvoří hlízy stonkové (neboli kaudexy), které jí slouží pro vegetativní rozmnožování. Používají se jako sadba a ke konzumaci vhodné nejsou.

Pořiďte si sazenice jakonu v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování. Poradí si s ním i začátečníci

Jak chutná jakon

Z yaconu se jí právě výše zmíněné zásobní hlízy. Ty se vykopou ze země, oloupou se a můžete je konzumovat. I když vypadají jako brambory, svou chutí připomínají spíše svěží ovoce. Jsou šťavnaté a připodobnit je lze třeba jablkům či hruškám.

Hlízy lze konzumovat syrové nebo sušené. Rovněž se mohou péct, vařit nebo smažit. Z jakonu lze také lisovat šťávu. Záleží tedy jen na vašich preferencích. Jejich předností je vysoký obsah vlákniny, draslíku, železa, vápníku, fosforu a enzymů.

Jak jakon usušit

Po sklizni mají hlízy jakonu tendenci poměrně rychle vysychat. Pro uskladnění se proto často suší. V tomto ohledu můžete postupovat stejně, jako byste vyráběli křížaly. Jednotlivé hlízy najemno nakrájejte a sušte je v sušičce nebo troubě. 

Jakon pěstování

Jakon si můžete v našich podmínkách vyzkoušet vypěstovat i vy. Pamatujte, že rostlině vyhovuje slunné stanoviště. Pro svůj růst také vyžaduje dostatečné množství vláhy. Ideálně volte dobře propustnou půdu bohatou na humus. Těžké a zamokřené půdy vhodné nejsou.

Jakon na prodej má podobu sazenic. Přímou výsadbu jakonu provádějte do předem připravených jamek. Rostliny sázejte asi 40 cm od sebe, aby měla každá rostlina dostatek prostoru ke svému růstu. 

Kdy vysadit jakon

Jakon se sází na konci dubna nebo na začátku května. Během vegetačního období postupujte podobně jako u brambor. Tedy nezapomeňte kypřit a odhrnovat řádky. 

Jakon mrazuvzdornost

Yakon je obecně citlivý na mráz, při kterém dochází k poškození listů a stonků. Jednotlivé hlízy můžete sklízet po rozkvětu květů nebo s příchodem prvních podzimních mrazů. Lze je buď ihned konzumovat, nebo je uskladnit. V chladném a tmavém sklepě hlízy vydrží až do následujícího jara.

Nyní již víte nejen to, kde koupit yakon, ale i jaké podmínky mu dopřát a čím podpořit jeho zdravý růst. Neváhejte a vyzkoušejte tuto superpotravinu i vy.

TIP: Kromě jakonu se můžete pustit do výsadby další chutné, tentokrát tradiční zeleniny. Zjistěte například, jak vypěstovat chutný hrášek.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rebarbora bezpochyby patří mezi zajímavé a nenáročné rostliny. Její pěstování je poměrně jednoduché a snadno si s ním poradí i začátečník. Přesto se ale vyplatí si předem ujasnit, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké podmínky rebarboře dopřát.

V tomto článku se podíváme také na to, jak je to s konzumací rebarbory.

Charakteristika rebarbory

Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce. Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť. Naopak listy rebarbory jsou jedovaté a konzumovat by se neměly. 

Pořiďte si sazenice rebarbory a vyzkoušejte pěstování této zajímavé plodiny i vy

Jak zasadit rebarboru

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou ji proto obohaťte o kompost či dobře rozložený hnůj.

Pěstování rebarbory ze semen

Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte. Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Ty můžete po jedné zasadit do květináče a nechat je růst při teplotě kolem 20 °C až do doby, kdy je lze přesunout na venkovní stanoviště (po odeznění posledních ranních mrazíků). 

Kdy zasadit rebarboru

Rebarbora se vysévá a sází buď na jaře (ideálně v březnu či dubnu), nebo na podzim (ještě před příchodem prvních mrazíků). 

Rebarbora pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku. Samotnou nádobu pak umístěte na slunné nebo polostinné stanoviště. 

Přesazování rebarbory

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol.

Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené. Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem.

Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Na jednom stanovišti vám rebarbora vydrží klidně i 10 let. 

Čím hnojit rebarboru

Listy rebarbory raší velmi rychle. Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. K tomuto účelu může posloužit například chlévská mrva nebo kompost či zákvas ze slepičinců. 

Jak zazimovat rebarboru

Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem. Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím. Díky tomu lépe udržíte vhodnou teplotu a ochráníte kořeny rostliny.  

Podzimní sklizeň rebarbory

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Okrasná rebarbora

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy. Vynikne jako solitéra ve vašem trávníku a může také oživit zapomenuté kouty vaší zahrady. 

Do kdy se může jíst rebarbora

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. t.j do Jána 24.6

Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

TIP: Do vaší zahrady můžete zasadit i spoustu dalších plodin ke zpracování. Zjistěte například, jak pěstovat zelí, které patří mezi vděčné druhy zeleniny. 

Cizrna mezi lidmi stále není tolik rozšířená. Přitom si ale tato pochoutka rozhodně zaslouží dostatek pozornosti. Jedná se totiž o jednu z nejlepších a navíc lehce stravitelných luštěnin. Pěstovat ji můžete i v klasické české zahradě v záhonu.

Zjistěte, jak postupovat a na co si v tomto směru dát pozor. 

Charakteristika cizrny

Cizrna (latinsky Cicer) patří mezi luštěniny. Jedná se o starověkou plodinu, která nachází své uplatnění v kuchyni napříč celým světem. Popularitě se těší zejména pro svůj vysoký obsah bílkovin, vlákniny, minerálů a vitamínů. 

Cizrna sázení

V našich podmínkách se cizrna předpěstovává doma nebo ve skleníku. K přenosu na venkovní stanoviště je vhodné přistoupit až v momentě, kdy rostlina dosáhne výšky okolo 12 cm.

Abyste dosáhli lepších a rychlejších výsledků, můžete semena cizrny nejprve namočit na 12 až 24 hodin do vlažné vody. Poté je lze vysévat, a to zhruba 0,5 cm pod povrch půdy. Stačí tedy semeno do zeminy jemně zatlačit pomocí prstu. Výsev udržujte na světlém stanovišti při teplotě kolem 20 °C. Nezapomínejte ani na pravidelnou zálivku.

Nakupte si semínka cizrny a zkuste si tuto jedinečnou plodinu sami vypěstovat

Cizrna pěstování

Rostlinu cizrny umístěte ideálně na plně slunné stanoviště. Díky tomu bude moct produkovat kvalitní lusky v dostatečném množství. Navíc získáte větší jistotu, že se jednotlivým luskům podaří dozrát.

Co se týče vhodné půdy pro pěstování cizrny, volte dostatečně záhřevnou variantu, propustnou a ideálně s příměsí dobře rozloženého kompostu. Zálivka je stěžejní zejména při klíčení a výsevu mladých rostlin. Jinak ale cizrna dokáže poměrně dobře tolerovat sucho. Pokud panuje průměrně vlhké léto, zálivka není vyloženě nutná. V opačném případě však můžete rostlinu občas zalít v době květu a při tvorbě mladých lusků.

Oporu rostlina nevyžaduje. Dejte si ale pozor na pravidelné okopávání mladých rostlin a jejich udržování v bezplevelném stavu. To je důležité až do chvíle, kdy rostliny dostatečně narostou a zapojí se. Poté byste s nimi již neměli žádným způsobem manipulovat. Podobně jako hrách se cizrna totiž může snadno polámat. 

Sklizeň cizrny 

Ke sklizni cizrny je vhodné přistoupit za slunného a suchého dne, a to ve fázi, když již jsou lusky zbarveny do žluta. Během sklizně se trhají celé lusky, z nich se pak bezprostředně po sklizni vylupují jednotlivá semínka. 

Semena cizrny rozprostřete na teplém a suchém místě (třeba na tácu) a nechte je podle potřeby dosušit. Jakmile je cizrna suchá, můžete ji uskladnit. Pokud byste fázi dosušení přeskočili, riskujete rozvoj plísně z důvodu vlhkosti. 

Cizrna se nicméně může sklízet i v nezralém stavu. To znamená tehdy, když jsou jednotlivé lusky ještě zelené a semena uvnitř měkká. Taková cizrna se skvěle hodí pro přímou konzumaci. 

Cizrna a škůdci

Cizrna je citlivá na plíseň, proto je vhodné udržovat zahradu v čistotě. Pokud narazíte na nemocné rostliny, neprodleně je odstraňte. Pamatujte také na to, že cizrna bývá náchylná na nejrůznější půdní choroby. Proto se doporučuje sázet jednotlivá semena tak, aby nerostla na jednom a tom samém místě víckrát než jednou za tři roky. 

Rostlinu cizrny mohou napadat mšice, roztoči a brouci. Pokud zaznamenáte velké zamoření rostliny škůdci, vytrhejte listy nebo celé rostliny. 

TIP: Cizrnu lze pěstovat také jako microgreens a užít si její skvělou chuť. Zjistěte více o tom, jak na semínka na klíčky. 

Červená řepa se řadí k poměrně nenáročným rostlinám. Díky tomu si její pěstování může vyzkoušet prakticky každý. Samotná řepa pak obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a vlákniny a její skvělou chuť si budete moct užívat prakticky po celý podzim a zimu.

Zjistěte, jak na její správné pěstování, abyste na konci slavili úspěch.

Řepa druhy

V současné době jsou k dostání nejrůznější druhy řepy. Narazit můžete nejen na červenou řepu, ale také na oranžovou, světle žlutou nebo třeba červenou s bezbarvými proužky na průřezu.

Řepa červená

Řepa červená pochází z oblasti Středomoří a severní Afriky. Pyšní se průměrnými nároky na půdu a lze proto říct, že se jí bude dařit téměř všude. Rozlišujeme přitom několik odrůd červené řepy.

Nejpěstovanější odrůdou je červená kulatá řepa s kulovitou bulvou s intenzivně fialovým povrchem. Má jemnou dužinu s výraznou chutí a většinou velmi dobře odolává chorobám.

Odrůda Kahira má ploše kulovitou bulvu, která je na povrchu hladká a pyšní se tmavě červenou barvou. Dužina je sytě červená. Odrůda skvěle chutná jak v syrovém stavu, tak i nakládaná.

Kulatá řepa Monopoly má intenzivně červené vnitřní vybarvení. Tato řepa tvoří velmi dobře vybarvené bulvy, které jsou odolné vůči vybíhání. Rovněž ´Betina´.

Vyzkoušet můžete také pěstování polopozdní až pozdní odrůdy Alexis, která tvoří válcovité bulvy. Její dužina je červená a má velmi jemnou chuť. Odrůda vyniká skvělou odolností vůči chorobám i vybíhání.

Řepa salátová

Salátová řepa je jiné označení pro klasickou řepu červenou. Oba tyto pojmy tedy označují to samé.

Samostatnou kategorii tvoří krmná řepa, která se používá jako vysoce stravitelné krmivo s vysokým obsahem vitamínů a minerálů a zároveň nízkým obsahem vlákniny. Krmná řepa vyniká také velmi dobrou skladovatelností.

Nakupte si semínka řepy a zkuste si tuto pochoutku vypěstovat i na své vlastní zahradě

Pěstování řepy

Červené salátové řepě se bude nejlépe dařit v lehké až středně těžké půdě. Dopřejte jí takovou půdu, která je bohatá na živiny a zároveň dobře propustná. Této rostlině se bude skvěle dařit na záhoně po luštěninách. Sousedit může například se salátem, okurkami, kedlubnami či česnekem. Naopak pěstování v těsné blízkosti brambor a rajčat se raději vyhněte.

Výsev řepy

Řepa se vysévá zhruba od poloviny dubna do poloviny července, v chladnějších oblastech raději až v květnu. Semínka řepy lze vysévat do řádků, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 30 až 40 cm. Umístěte je do hloubky přibližně 2-4 cm. Po vysetí jednotlivé řádky opatrně přihrňte, přitiskněte a zalijte. Následně je lze přikrýt bílou netkanou textilií.

Jakmile rostliny červené řepy vzejdou, můžete je protrhat na vzdálenost zhruba 10 cm. V zemi ponechte vždy jen ty nejsilnější rostliny. Díky protrhání docílíte zhruba stejně velkých bulev. Záhon s červenou řepou je na místě pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. Čím je rostlina větší, tím je okopávání méně potřeba.

V prvním měsíci růstu pamatujte na důkladnou zálivku. Později (za předpokladu, že není delší dobu sucho) není intenzivní zálivka tolik nutná. Půda by nikdy neměla být přemokřená. Červenou řepu lze sklízet průběžně, nejpozději však před příchodem prvních mrazů. Vyrývejte ji opatrně i s kořenem zhruba 2-3 cm nad bulvou.

Řepa a škůdci

Řepu mohou v některých případech napadnout dřepčíci, kteří tvoří na listech malé dírky. Škůdcem může být také osenice polní, která v bulvách vykousává cestičky. Ochrana před těmito škůdci je bohužel poměrně obtížná. Můžete však vyzkoušet zasadit do těsného sousedství saturejku či kopr, které svým aromatem škůdce odpudí.

TIP: Nezůstávejte pouze u řepy. Prozkoumejte i možnosti pěstování další populární kořenové zeleniny. Přečtěte si náš článek zaměřený na správné pěstování mrkve.

Cukety zvládne hravě pěstovat i naprostý začátečník. Jedná se o oblíbenou a vyhledávanou plodovou zeleninu, kterou můžete v zahradě sklízet prakticky po celé léto až do podzimu. Jaké druhy cukety existují a jak na úspěšné pěstování?

Druhy cuket

Cuketa je vzdálenou příbuznou klasické dýně. Původem pochází ze Střední Ameriky, odkud během 15. století doputovala i k nám do Evropy. Tehdy se ale jednalo o jiný druh, konkrétně o tykev obecnou. Její podlouhlý zelený kultivar podobný okurce byl přitom vyšlechtěn v Itálii. Její název je odvozen od italského „zucca“, což v překladu znamená dýně.

Jednotlivých odrůd cukety existuje mnoho, díky čemuž pěstitelé rozhodně mají z čeho vybírat. Zmínit můžeme například odrůdu Striato d’Italia, která zaujme svými jemnými zelenými proužky na tmavě zelených plodech. Skvěle se jí přitom daří i v chladnějším podnebí.

Popularitě se těší také cuketa netradičního kulatého tvaru Tondo di Piacenza s drobnými plody. Ty se pyšní tmavě zelenou barvou a zároveň jsou pokryty drobnými světlými flíčky. Celá cuketa je poté zdobena tmavým žebrováním.

Cuketa Golden Rush na první pohled zaujme svým výrazným zlatavým vzhledem a plnou chutí. Odrůda Bianca di Trieste nabídne vzhled se sametově zeleným nádechem a lehkým světlým žíháním. Plody mohou být poměrně dlouhé a mají válcovitý tvar. Zmínit můžeme také francouzskou odrůdu keříčkové cukety s označením Verte des Maraîchers, které se někdy kvůli tvaru plodů přezdívá cuketa velryba.

Pořiďte si semínka cuket a pusťte se do výsadby. U nás můžete vybírat hned z několika populárních druhů

Pěstování cuket

Jak jsme již zmínili, pěstování cuket je skutečně jednoduché. Nejlepším obdobím pro výsadbu cuket do zahrady je zhruba druhá polovina května. Každopádně by již v tomto čase neměly panovat přízemní mrazíky. Pokud se teplota půdy pohybuje kolem alespoň 16 °C, lze výsev provést přímo do zeminy. Případně si můžete cukety předpěstovat.

Aby se cuketám dařilo, doporučujeme použít dostatečně propustnou, humózní a výživnou půdu. Stejně jako u dýní je výsadba cukety možná také na hromadě kompostu. V každém případě však rostlině zajistěte slunné stanoviště. Za suchého počasí ji zalévejte odstátou (ideálně dešťovou) vodou. Pro hnojení můžete používat rostlinné výluhy bohaté na draslík nebo organická hnojiva.

Předpěstování cuket

V případě pěstování cukety ze semínek se často přistupuje k jejich předpěstování, a to za oknem, ve skleníku nebo pařeništi. Potřebovat k tomu budete nádoby o průměru alespoň 10 cm. Pamatujte na to, že kořínky cukety potřebují dostatečné množství prostoru. Do volné půdy je můžete přemístit v momentě, kdy již nehrozí poslední mrazíky.

Pěstování cukety v květináči

Láká vás pěstování cuket v nádobách? Pak věřte, že to není nemožné a vy můžete svou úrodu sklízet třeba i na balkóně. Při výsevu cuket do nádoby nezapomeňte půdu důkladně zvlhčit. Semena umístěte zhruba 2,5 cm hluboko.

Rostlině se obecně bude dařit v případě, že jí dopřejete dostatek slunce. Vhodné jsou proto zejména balkony a terasy umístěné na jižní nebo západní straně domu. Pamatujte také na důkladnou zálivku, pozor si ale dejte na přemokření půdy. Abyste tomu předešli, můžete na dno umístit například vrstvu štěrku, perlitu či keramzitu.

Vertikální pěstování cuket

Jelikož jsou cukety popínavé rostliny, lze přistoupit k jejich vertikálnímu pěstování. Tímto způsobem zároveň minimalizujete riziko vzniku plísní, jelikož listy budou lépe schnout a nebudou na sobě přilepené. Díky vertikální poloze budou také lépe zavlažené.

K tomuto způsobu pěstování můžete využít například obyčejnou dřevěnou paletu, sloupky a provázek nebo drát. Paletu umístěte šikmo tak, aby se zemí a sloupky vytvořila pravoúhlý trojúhelníku. Přitom paleta bude přeponou tohoto trojúhelníku. Sloupky zakopejte do země a pomocí drátu či provázku na ně přivažte paletu. Následně můžete cuketu zasadit do půdy či truhlíku.

Zaštipování cuket

Zaštipování cuket je třeba provádět v případě, že nemáte pro pěstování dostatek prostoru a stonky obtáčíte kolem tyček nebo laťkové mříže (a tedy upřednostňujete směr pěstování cuket na vysoko). Vrcholové výhonky se přitom zaštipují v momentě, kdy cukety začnou oporu přerůstat.

Kdy sklízet cukety

Cukety je vhodné sklízet v okamžiku, kdy dorostou délky ideálně od 7 do 15 cm (maximálně 20 cm). Obecně platí, že menší plody jsou chutnější a křehčí. Při sklízení cukety pamatujte na to, že lodyhy i listy rostliny mohou být posety ostny či tuhými chlupy. Vzhledem k tomu si raději vezměte na pomoc rukavice.

Jakmile venkovní teplota klesne pod 4 °C, plody cukety již ztrácejí na kvalitě a mohou mít poškozenou slupku. Vzhledem k tomu je třeba poslední plody sklidit včas. 

TIP: Cukety se hojně využívají například v italské kuchyni, kde doplňují mnohé pokrmy z rajčat. Přečtěte si, jak na pěstování oblíbených rajčat a buďte připraveni na nadcházející sezónu.

Štiplavá surovina s charakteristickou chutí, která nachází široké uplatnění nejen v české kuchyni. Přesně takový je křen, jehož pěstování hravě zvládnou i začátečníci. Dařit se mu bude nejen v zahradním záhonu, ale i v květináči nebo třeba PVC trubce. Zjistěte, jak jej zasadit a kdy nastává čas na jeho sklizeň.

Pěstování křenu

Křen se řadí mezi nenáročné rostliny pro pěstování. Pěstuje se zejména jako jedinečná pochoutka, která nachází hojné využití v kuchyni. Mnohdy se křenu přezdívá také jako český ženšen a bývá využíván například při kašli doprovázeném zahleněním. Celkově také přispívá k posílení organismu a využívá se proto při chřipce či nachlazení.

Křen patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi brukvovitých. Pyšní se mohutným dužnatým kořenem s válcovitým tvarem, z jehož hlavy vyrůstá několik lodyh. Rostlina křenu disponuje dlouhými řapíkatými listy, které mohou dorůstat až do délky 50 cm a šířky 20 cm. Zralé kořeny křenu mohou být dlouhé až 40 cm a široké 6 cm. Jejich hmotnost může dosahovat až 500 gramů.

Sázení křenu

Křen lze pěstovat dvěma způsoby - jednoletým a víceletým. Při jednoletém pěstování by kořeny vhodné k sázení měly být asi 1 cm silné. Ty si připravíme již na podzim a označíme si jejich horní konec. Na zimu je můžeme uložit do sklepa. S příchodem jara je třeba odtrhnout tenké kořínky a nařezat asi 20 cm dlouhé řízky. Tyto řízky se následně sázejí mírně šikmo do zeminy do hloubky zhruba 15 cm. Označený vrchol by měl směřovat k povrchu půdy. Zhruba na konci června je třeba kořeny odhrnout a odstranit z nich tenké kořínky ve střední části. Poté je opět přihrneme.

Pokud se rozhodnete pro víceleté pěstování křenu, opět budete potřebovat kořenové řízky. Tentokrát by však měly být silné zhruba 2 cm a dlouhé 10 cm bez vegetačního vrcholu. Tyto řízky sázíme do půdy na podzim nebo brzdy na jaře, a to do hloubky zhruba 15 cm. Jakmile se objeví výhony, zeminu odhrneme až k řízku a odkopneme téměř všechny výhony (necháme pouze dva). Rovněž je třeba odstranit postranní kořínky. Zeminu zpět přihrneme a celý postup dále zopakujeme v létě.

Zasaďte si křen selský do své zahrady. Je nenáročný a s jeho pěstováním si poradí prakticky každý

Pěstování křenu na zahradě

Výsadba křenu do záhonu na zahradě patří pravděpodobně mezi nejpopulárnější způsoby pěstování této rostliny. Křenu se nejlépe daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Z hlediska půdy volte vlhkou a bohatou. Ideální je půdu také prohnojit vyzrálým kvalitním kompostem. Pamatujte na to, abyste rostlině dopřáli dostatek místa, jelikož její kořenový systém může být opravdu bohatě rozvětvený.

Pěstování křenu v nádobě

Méně častým způsobem pěstování křenu je použití nádoby. Není to nemožné, jen je nutné pamatovat na to, že ve velké nádobě se mu bude přirozeně dařit lépe než ve stísněném prostoru. Pokud jej vysadíte do menšího květináče, riskujete, že jednotlivé kořeny nedosáhnou takové velikosti. Výhodou tohoto řešení je nicméně fakt, že svou zahradu ochraníte před „křenovou invazí“. Z hlediska velikosti volte květináč s výškou alespoň 40 cm a průměrem 40 až 60 cm.

Pěstování křenu v trubce

Originální způsob, který u pěstitelů nachází své příznivce. V tomto případě se používají obyčejné PVC trubky zapuštěné v půdě. Výhodou řešení je fakt, že můžete dosáhnout úrody skutečně gigantických kořenů. Rostlina totiž v takovém případě nemá jak vypouštět boční výhony.

Kdy se sklízí křen

Křen se sklízí co nejpozději na podzim v momentě, kdy rostlině zhnědnou listy a živiny se stahují do kořenů. Silné velké kořeny můžete využít pro konzumaci, menší kořeny si můžete ponechat pro opětovnou jarní výsadbu (v případě, že se rozhodnete pro jednoleté pěstování). K uskladnění plodin lze využít bednu s pískem, kterou umístíte do sklepa. Při uložení v lednici má křen tendenci rychle vyschnout a ztratit aroma.

Jak pěstovat wasabi

Zejména v asijské kuchyni nachází uplatnění wasabi, kterému se jinak říká také japonský křen. Oddenek se využívá do typických japonských pokrmů, jako je sushi, sashimi či nudle.

Pokud se rozhodnete pro pěstování wasabi na zahradě, vyberte této rostlině polostinné stanoviště v blízkosti vodních toků (například poblíž zahradního jezírka). Pamatujte na to, že wasabi nesnese mrazy. Na zimní měsíce je proto třeba rostlinu přestěhovat na jiné místo, přičemž okolní teplota by neměla přesáhnout 18 °C. Wasabi vyžaduje stálou zálivku, a to i v zimě. Na první sklizeň wasabi si budete muset dva roky počkat, dokud křen dostatečně nedoroste. Poté si ale užijete jeho jedinečnou štiplavou chuť.

TIP: K podzimnímu období neodmyslitelně patří nejen křen, ale i dýně. Zjistěte, jak na úspěšné pěstování dýně a vyberte si odrůdu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

K letním měsícům neodmyslitelně patří melounová sezóna. Většina lidí přitom na tuto osvěžující pochoutku nedá dopustit. Pokud se do této skupiny osob řadíte i vy, zkuste si meloun vypěstovat sami. Jak na to a na co si dát pozor?

Jaké druhy melounů existují?

Obecně rozlišujeme dva základní druhy melounů - vodní a cukrový. Obě skupiny přitom vypadají na první pohled trochu odlišně. Rozdíl také spočívá v jejich dužině, která má v obou případech jinou strukturu, chuť i vůni.

Vodní melouny jsou zvenčí zelené, uvnitř růžově červené s typickými černými zrníčky. Existují však i kultivary bez zrníček, které bývají většinou sladší. Setkat se můžete i s vodním melounem s netradiční žlutou dužinou, který má vysoký obsah přírodního cukru. 

Cukrových melounů existuje hned několik druhů a neustále dochází k jejich šlechtění. Mezi nejznámější cukrové melouny můžeme zařadit například Galia, který svou chutí připomíná nektarinku. Popularitě se těší také meloun Cantaloupe, jehož plody bývají malé a chuťově připomíná ananas. Zmínit můžeme také Honeydew s nasládlou medovou chutí žluté dužiny nebo sladký Piel de Sapo.

Chcete si v zahradě vypěstovat sladké melouny, kterými pohostíte svou rodinu či přátele? Pořiďte si kvalitní semínka pro vaši výsadbu

Meloun pěstování

Pěstování melounů se nemusíte obávat. Rozhodně neplatí, že by se této rostlině u nás dařilo pouze na jižní Moravě. Klíčová je spíše správná volba odrůdy pro konkrétní nadmořskou výšku a podnebí. Oblibě se těší pěstování melounů v nádobě, skleníku i volně v zahradě.

Jak na předpěstování melounů

Aby se melounům dařilo, je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Sazeničky melounů si můžete vypěstovat sami ze semínka. A to tak, že je umístíte do vhodné nádoby do hloubky zhruba 1 cm pod povrch zeminy. Čas na pěstování melounu ze semínka přichází zhruba na konci března či v dubnu. Teplota v době klíčení by měla činit alespoň 20 °C. Sazeničky pravidelně zalévejte, ale dávejte si pozor, abyste je nepřemokřili.

Kdy na výsev melounů

Předpěstované sazeničky melounů můžete do zahrady přemístit nejdříve v půlce května. Klíčové je, aby již v tomto období nehrozily mrazíky. Do připraveného zrytého záhonu vyhloubíme jámu a na dno umístíme kompost či uzrálý organický hnůj. Sazeničku poté vložte do jámy a zahrabte ji zeminou. Do jedné takové jamky můžete zasadit dvě až tři sazeničky. Záhon můžete také přikrýt netkanou textilií či folií, která bude přitahovat sluneční paprsky a akumulovat v sobě teplo.

Pěstování melounů v květináči

Pokud se chcete pustit do pěstování melounů na balkoně, můžete tak učinit pomocí vhodné nádoby. Ta by měla být prostorná a její hloubka by měla činit alespoň 65 cm. Rozměr je v tomto ohledu klíčový a platí, že čím větší, tím lepší. Vzhledem k tomu, že bude mít meloun v nádobě poměrně málo prostoru, vytvořte mu oporu, po které bude moct rostlina šplhat.

Pěstování melounů ve skleníku

Do skleníku můžete sazeničky zpravidla vysadit na přelomu dubna a května. Obecně se doporučuje umístit zde jednu sazenici na zhruba 150 cm. Pamatujte, že skleník je nutné nechávat čas od času otevřený, aby se do něj dostal hmyz a mohl květy opylovat. Během růstu pamatujte na dostatečnou zálivku, nicméně dávejte pozor na to, aby se rostlina nepodmáčela. Jakmile plody dozrávají, můžete zálivku ukončit.

Pěstování melounů na zahradě

Pokud se rozhodnete pro sázení melounu na zahradě, volte slunné místo, které je dobře chráněné před větrem. Pamatujte na to, že melouny budou v zahradě potřebovat hodně místa, jelikož jejich listy se značně rozrostou.

Melouny obsahují hodně vody, proto ji také ve velké míře potřebují. Zalévejte je proto alespoň jednou týdně, v horkých měsících můžete intenzitu zálivky navýšit. Jakmile sazenice prokoření do půdy, můžete přistoupit k přihnojování. V době kvetení lze také do zálivky naředit hnojivo na rajčata.

Výsadba melounů a sklizeň

Melouny zpravidla začínají kvést začátkem léta. Zhruba na konci srpna se poté můžete těšit na první úrodu. Zralý meloun poznáte podle toho, že mu zaschnou stonkové úponky. Slupka zralých melounů je lesklá a v místě styku s půdou má nažloutlou barvu. Při poklepání uslyšíte dutý zvuk.

Zaštipování melounů

Vodní melouny se zaštipovat nemusí. Pokud se rozhodnete pro pěstování cukrových melounů, ty je třeba zaštipovat za 3. listem. Postranní výhony se poté zaštipují za 5. až 6. listem.

Vyzkoušejte roubovaný meloun

Roubované melouny v sobě spojují hned dvě hlavní výhody. Hlavně se jedná o nízký výskyt houbových chorob, se kterými se pěstitelé melounů mohou potýkat. Druhým důvodem roubování melounů je potřeba zvýšit jejich výnos, jelikož roubovaná rostlina dokáže vynést i více než 80 kg plodů. A v neposlední řadě musíme zdůraznit také nižší nároky na pěstování.

Roubovaný meloun pěstování

Při pěstování roubovaného melounu je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Případně si můžete koupit sazenice roubovaných melounů, které bývají v našem e-shopu dostupné ve vhodném čase na výsadbu.

U sazenic roubovaných melounů se zeminou zasypává pouze podnož. Roub musí vyčnívat nad povrch, aby nedošlo ke zakořenění. Pokud se přesto meloun pokusí zakořenit, je třeba mu kořínky opatrně odstranit. Roubovaný meloun umístěte na slunné stanoviště a zvolte ideálně zelinářskou půdu. Hned po výsadbě je také vhodné melouny důkladně zalít a pamatovat na zálivku i v průběhu vegetace.

Vědeli ste, že meloun je zelenina a ne ovoce? Je jedno, kolik cukru obsahuje. Patří do skupiny, kde patří také patizon, lilek, tykev, cukety, rajče a paprika, tedy do plodové zeleniny.

TIP: Nebojte se ve své zahradě experimentovat. Kromě melounů se můžete pustit například do pěstování oblíbené ředkvičky.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Dýně obecná, latinsky známá jako Cucurbita pepo, jiným názvem také tykev obecná či tykev turek, je nejznámější a nejvíce rozšířený druh z rodu tykví. Jedná se o rostlinu původem ze střední Ameriky, která se nyní pěstuje po celém světě. Tento druh dýně je velmi variabilní, což znamená, že existuje mnoho odlišných odrůd a typů.

Rostliny Cucurbita pepo mohou být buď popínavé nebo půdopokryvné, s velkými, světle zelenými listy a žlutými květy. Plody mohou být různých tvarů, velikostí a barev, od malých, kulatých, zelených až po velké, protáhlé, oranžové. Téměř všechny varianty jsou jedlé, i když jejich chutě se mohou lišit.

Dýně obecná je velmi oblíbená pro kulinářské účely. Její sladká dužina je využívána v mnoha receptech, od polévek a koláčů po těstoviny a grilované pokrmy. Dýně je také bohatá na vitamín A, vitamín C, vlákninu a draslík. Semena, která jsou také jedlá, obsahují zdravé tuky, bílkoviny a různé minerály.

Druhy dýně

Hokkaido

Dýně Hokkaido je jedním z oblíbených typů dýně, který patří do druhu dýně obecné. Pochází z Japonska a je známá pro svou malou až střední velikost, sytě oranžovou barvu (někdy zelenou) a hladkou kůru.

Dužina Hokkaida je pevná, sladká a mírně oříšková, což ji činí vhodnou pro různé kulinářské účely. Často se používá v polévkách, pečená, dušená nebo jako příloha. Dýně Hokkaido je také hodně zdravá, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a vlákninu.

Její obliba stále roste, nejen díky vynikající chuti, ale také díky skutečnosti, že na rozdíl od některých jiných druhů dýní, nemusí být před vařením loupaná, což zjednodušuje přípravu.

Špagetová dýně

Špagetová dýně je další odrůda dýně, která je známá pro své unikátní vlastnosti. Jak název napovídá, dužina této dýně se po uvaření mění na vlákna, která připomínají špagety.

Špagetová dýně má obvykle oválný tvar a světlou, žlutou až krémovou barvu. Dužina je mírně sladká s jemnou texturou. Tato odrůda dýně je velmi oblíbená jako nízkokalorická alternativa k tradičním těstovinám a je často podávána s omáčkou nebo jako příloha. Je také bohatá na mnoho vitamínů a minerálů, jako je vitamín C, vitamín B6, draslík a vápník.

Je také jednoduchá na přípravu – stačí ji rozpůlit, vyndat semena a uvařit v troubě nebo na páře.

Máslová dýně

Máslová dýně je snadno rozpoznatelná díky svému charakteristickému hruškovitému tvaru a hluboce oranžové barvě dužiny. Máslová dýně je velmi oblíbená v kuchyni díky své bohaté, sladké chuti.

Její dužina je krémová a jemná, což ji činí skvělou volbou pro polévky, pečené pokrmy, rizota nebo jako přílohu. Máslová dýně je také výborným zdrojem vitamínů A a C, vlákniny a draslíku. Její semena jsou také jedlá a mohou být pražená jako chutná a zdravá svačina. Je velmi oblíbená během podzimních a zimních měsíců, kdy je její chuť a nutriční hodnota na vrcholu.

Dýně velkoplodá Goliáš

Dýně velkoplodá Goliáš, latinsky známá jako Cucurbita maxima 'Goliáš', je druh dýně, která je známá pro svou obrovskou velikost. Některé odrůdy tohoto druhu mohou dosahovat hmotnosti až několik set kilogramů, což je činí oblíbenými účastníky soutěží o největší dýni.

Tato dýně má typicky kulatý až oválný tvar s hladkou, světle oranžovou slupkou. Dužina je také oranžová, s jemnou a sladkou chutí.

Pro svou velikost je tato dýně často používána pro dekorativní účely, například pro vyřezávání velkých Halloweenových lampionů. I přesto je dýně velkoplodá Goliáš jedlá a může být použita v mnoha kulinářských receptech, zejména pak na zavařování.

Tykev cuketa

Tykev cuketa je další odrůda dýně obecné. Je obvykle dlouhá a tenká s hladkou, zelenou či žlutou slupkou. Dužina cukety je bílá až světle zelená s mírně sladkou až neutrální chutí. Cukety jsou velmi oblíbené v kuchyni díky své všestrannosti. Mohou být konzumovány jak syrové, tak vařené, grilované, dušené nebo plněné.

Cukety se také často používají v receptech na moussaku, ratatouille, těstoviny nebo jako přísada do salátů. Jsou bohaté na vitamíny A a C, draslík a vlákninu. Navíc jsou nízkokalorické, což je činí populárním výběrem pro zdravé stravování. Cukety jsou také oblíbené pro svou rychlou a snadnou pěstovatelnost, což je ideální pro zahrádkáře všech úrovní.

Výsev dýní

První možností je vysévat si dýni přímo ze semínek, tou druhou pak vysazovat jednoduše rovnou sazenice. Rozhodnete-li se pro první možnost, semena si nemusíte kupovat, použít můžete i ty, které máte z loňských plodů, pakliže je máte k dispozici.

Dýně lze považovat za nenáročné plodiny, které pěstujeme v prohřáté a dobře vyživené půdě. Ideální teplota pro klíčení je asi 20 až 25 °C. Potřebují primárně propustnou, středně těžkou půdu s dostatkem humusu, která bude bohatá na živiny. Ty jim dodáte kompostem nebo chlévským hnojem. Dýním se ostatně „líbí“ i přímo na kompostu.

Ideální čas nastává pro výsev už na konci dubna, pokračovat můžeme až do konce května. Vysévat můžete rovnou do záhonu. V zemině vyhloubíme důlky, kam vysejeme 2 až 3 semena, která vyséváme do hloubky 3 až 5 cm. Klíčení můžete očekávat zhruba do 10 dnů.

Předpěstování dýní

Sadbu si můžeme také předpěstovat. Konkrétně u dýní však tento postup žádné zvláštní výhody nemá. Manipulace s rostlinami jim totiž může uškodit, což může vést dokonce až k zastavení jejich růstu.

Doporučit lze předpěstování v chladnějších oblastech, a to přibližně s předstihem 4 týdnů. Ideálně tak začínáme už na počátku dubna. Pěstované rostliny je vhodné postupně otužit. Sazenice následně pěstujeme ve sponu 2 x 0,5 až 1 metr od sebe. Vždy však záleží na odrůdě. U těch s velkými plody může být vzdálenost právě až 1 metr.

Předpěstování dýní zvládnete i Vy. Semínka tykví různých druhů a typů najdete také na našem e-shopu

Kdy zasadit dýně

Co se týče sazenic, do záhonu je můžeme dát až po 15. květnu, tedy takzvaně po ledových mužích. Do té doby hrozí mrazy, které by zatím slabé rostliny jednoznačně mohly poškodit.

Pokud chceme svoje výpěstky účinně chránit proti nežádoucím vnějším vlivům, můžeme překrýt výsadbové místo netkanou bílou textilií. Ta dokáže chránit sazeničky dýni především před spálením od slunce.

Jak pěstovat dýni

Základními podmínkami pro úspěšné pěstování dýní je jejich důsledné odplevelování a také pravidelná zálivka. Určitě jim také nevyhovuje stín a vlhko.

Zálivku je vhodné provádět obden, nejlépe navečer. Rostlina pak vodu poměrně dobře využije. Průběžně také zkontrolujte, jestli rostlina není napadena plísní. Pokud už si toho povšimneme, musíme sáhnout po postřiku.

A pozor, pokud dýně pěstujeme opakovaně, musíme pokaždé zvolit jiné místo. Tím zabráníme nežádoucímu postupnému vyčerpání půdy. Dýně ale jinak jsou ochotny úspěšně růst téměř kdekoliv, dařit se jim bude i u plotu nebo pergoly. Nehodí se však do skleníku, kde by rychle utlačily ostatní rostliny.

Kdy sklízet dýně

Jak poznáte, že je nejvyšší čas dýni sklidit? Je slupka tvrdá a matná? V takovém případě je již dýně patrně dobře zralá. Týká se to hlavně známé odrůdy hokaido. Typické je pro tuto fázi i to, že se na stonku se tvoří praskliny a stopka zaschne.

Obvyklá doba pro sklizeň dýní nastává zhruba na konci prázdnin. Pokračuje až do konce října, nejpozději však musíme výpěstky ze záhonu sklízet do příchodu prvních mrazíků. Namrznutí by se propsalo do životnosti i kvality dužiny.

Dýně hokaido pěstování

Už zmíněná dýně hokaido obecně nevyžaduje žádné specifičtější podmínky pro své pěstování. To znamená, že ji můžete taktéž pěstovat ve středně těžké půdě s dostatkem živin. Podobně i hokaido může na kompost.

Potřebuje dále i teplo a dostatek prostoru. Vysévejte ji proto na slunné místo ve vzdálenosti 1,2 až 1,5 metru od sebe, a to do hloubky kolem 3 až 5 cm. Ideální čas pro výsev je období kolem poloviny května.

Opět můžete tedy zvolit vysévání přímo ze semen, a to z těch, která koupíte v zahradnictví nebo vyndáte z dýně, kterou jste zužitkovali. A to i z té koupené, nemáte-li zatím vlastní.

Kdy sklízet dýně hokaido

První výpěstky z vlastní zahrádky můžete u dýní hokaido očekávat koncem srpna. Na zralost u tohoto druhu charakteristicky upozorňuje především zaschlá stopka. Plod by měl být tvrdý s hladkou a pevnou slupkou a intenzivní sytou barvou.

Kdy konkrétně sklízet? Počkejte si optimálně na slunný a suchý den. I v případě dýní hokaido rozhodně platí, že jim nikterak nesvědčí mráz.

Okrasné dýně pěstování

Okrasné dýně můžete taktéž pěstovat na záhonu, ale udělají „parádu“ třeba i na balkoně nebo na terase.

Podmínky, které vyžadují, jsou podobně nenáročné jako u jedlých variet, to znamená hlavně výživná půda a dostatek slunce. Čas na výsev si vyhraďte v polovině května.Nezapomeňte dodržet rozestup 0,5 metru.

I okrasné dýně lze předpěstovat. Pak je můžete vysévat do připravených květináčů už na počátku dubna. Pro zdárné klíčení je nutné zajistit sazeničkám hlavně světlo a teplo.

Kdy sklízet okrasné dýně

Uzrálé okrasné dýně vypadají na zahradě skutečně krásně, ale můžete je i sklidit a využít pro další zdobení a kreativní tvoření. Pak je nechte jednoduše usušit. Z jedné rostliny sklidíte dokonce kolem 10 až 15 plodů, dýně tak lze považovat za velmi výnosné.

Uzrálé okrasné dýně poznáte stejně jako jejich jedlé „kolegyně“, tedy že budou mít viditelné praskliny na stonku a slupka se stane tvrdou, dřevnatou a bez lesku. Čas na sklizeň přichází v září a v říjnu.

Okrasné dýně

Okrasná dýně je určitý typ dýně obecné, který je oblíbený pro svou estetickou hodnotu. Tyto dýně jsou obvykle menší a mají různé tvary a barvy, od bílé, zelené, žluté až po různé odstíny oranžové.

Okrasné dýně jsou často používány k vytváření dekorací pro podzimní svátky, jako je Halloween nebo Díkůvzdání. Mohou být vyřezávány do různých tvarů, malovány nebo zdobeny na mnoho různých způsobů, aby dodaly domu nebo zahradě podzimní náladu. Tento typ dýně je nevhodný pro kulinářské využití.

TIP: Hledáte ideální letní zeleninu, kterou můžete sklízet už za pár týdnů? Vysaďte si ředkvičky! Více se o pěstování ředkviček dočtete na našem blogu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Chřest lékařský (Asparagus officinalis), známý také pod lidovým názvem “špargl”, je oblíbenou sezónní zeleninou, se kterou se potkáme v celé řadě receptů. Na pultech obchodů si za chřest výrazně připlatíte, mnoho lidí se tedy zajímá o možnosti, jak si vypěstovat chřest na vlastní zahrádce.

Chřest je vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem, která se dorůstá výšky 40 až 150 centimetrů. Rostlina se skládá z dužnatého stonku, již zmíněného dřevnatého oddenku a fylokladií - jedná se o útvary stonku, které na pohled připomínají listy, a také plní jejich funkci. Na rostlině však najdeme i pravé listy, ty jsou ale redukované do drobných “šupin” přiléhajících ke stonku.

Tato bylina je ve střední Evropě původním druhem. Roste planě také v nížinách a na teplejších územích Česka a Slovenska. Chřest však najdeme prakticky v celém mírném pásu severní polokoule.

Pěstování chřestu

Před samotným pěstováním je důležité vybrat si vhodné místo. Chřest preferuje slunné a dobře odvodněné pozemky s neutrální až mírně kyselou půdou. Ta se musí před výsadbou řádně prokypřit a vyživit (například kvalitním kompostem).Chřest má rozsáhlý kořenový systém, který zasahuje hluboko pod povrch. Nebojte se tedy záhon prokypřit skutečně hluboko, klidně i 90 centimetrů. Kromě zapravení hnojiva před výsadbou pak přihnojujeme organickým hnojivem ještě třikrát během vegetační doby - v červnu, červenci a srpnu.

Pravidelné zalévání je klíčové pro udržení vlhkosti v půdě. Ta je důležitá zejména po výsadbě, než chřest řádně zakoření. Koncem prvního léta má již chřest dostatečně silný kořenový systém a zaléváme jej hlavně v období sucha.

Pro zdárné pěstování chřestu je stěžejní právě první rok, kdy musí rostlina dostatečně zakořenit. V tomto roce se ještě sklizně nedočkáte, protože veškeré nadzemní výhony zkracujeme, abychom podpořili správné zakořenění.

V dalším roce již rostlina vytvoří silné a zdravé stonky, které se mohou sklízet. Když chřest dosáhne výšky přibližně 20 až 25 centimetrů, můžete začít sklízet stonky. Odřízněte je nad zemí, abyste minimalizovali poškození rostliny.

Pěstování chřestu od semínka

Pěstování chřestu ze semínek vyžaduje určitou trpělivost a dodržování správných postupů. Nejprve je třeba připravit vhodnou půdu - pro klíčení použijeme zahradní substrát s neutrálním pH. Semena je možné předpěstovat ve skleníku nebo pařeništi, a to ideálně na jaře. Pro vyklíčení potřebují stálou teplotu 20 stupňů. Chcete-li semínka vysévat přímo do záhonů, musíte počkat na konec dubna až začátek května. V tomto případě však hrozí, že na podzim budou sazenice ještě drobné a kořeny nedostatečně silné.

Před samotným výsevem máčejte semínka den až dva v čisté vodě. Poté je zasejte do sadbovače s připraveným substrátem (případně do květináčů či rovnou do země, dle vašich preferencí) a pravidelně zalévejte. Zemina musí být neustále vlhká a dostatečně teplá.

Druhy chřestu

Při výsevu či výsadbě můžete vybírat ze tří typů chřestu. Ty se liší nejen barvou, ale hlavně chutí a vlastnostmi důležitými pro správnou přípravu oblíbených receptů.

Požadované barvy také dosáhnete správným pěstováním. Nebavíme-li se o šlechtěných odrůdách, můžeme říci, že všechny barvy jsou vlastně jedním druhem s odlišným způsobem pěstování. Zatímco bílý chřest se pěstuje zakrytý fólií a svou barvu získá díky absenci slunečních paprsků, zelený zase působením slunce obsahuje velké množství chlorofylu, který je za jeho zbarvení zodpovědný.

Bílý chřest

Výhonky tohoto chřestu mají bílou barvu, jsou silné, pevné a mají uzavřené hlavičky. Setkat se můžete také s bílo-fialovým chřestem. Toto zbarvení získají výhonky, které rostou částečně v zemině a nad povrchem se objevují pouze hlavičky. Bílý chřest je velmi křehký a má jemnou chuť.

Chřest zelený

S chřestem zeleným se můžeme setkat i v naší přírodě. Kromě toho, že jsou ve střední a jižní Evropě optimální podmínky k pěstování, často zde také zplaňuje. Celé výhonky včetně hlaviček mají trávově zelenou barvu, a hlavičky jsou oproti bílému chřestu mírně otevřené. Stonky bývají také tenčí a měkčí. Je oblíbený pro svou svěží a mírně nahořklou chuť, díky které se dá po rychlém spaření konzumovat prakticky samotný.

Fialový chřest

Fialový chřest se pěstuje stejně jako zelený, nicméně sklízíme pouze hlavičky, které se ještě nestihly vybarvit a mají tak tmavě fialovou, místy zelenou barvu. Hlavičky mají lehce pikantní a nahořklou chuť.

Sázení chřestu

Při výsadbě chřestu nejprve zvolíme vhodné stanoviště a upravíme pozemek. Výše jsme se již zmínili o bohatém kořenovém systému této byliny, který sahá i více než metr hluboko. Záhon tedy připravujeme podobně jako pro brambory. Odstraníme veškerý plevel, kameny a půdu dobře prokypříme do hloubky 50 až 90 centimetrů.

Poté vytvoříme hluboké brázdy, na jejichž dno dáme organické hnojení - například kompost nebo chlévský hnůj. Hnojivo zapravíme tak, aby nám zůstaly přibližně 25 centimetrů hluboké brázdy pro bílý a 15 centimetrů pro zelený chřest. Každá z nich musí být navíc 20 centimetrů široká. Poté již můžeme umístit sazenice. Optimální rozestup mezi jednotlivými rostlinami je 30-35 centimetrů u bílého chřestu a 25 centimetrů u zeleného. Rozestupy mezi jednotlivými řádky činí asi 1,5 metrů. Díky tomu mají rostliny dostatek prostoru a záhon se dobře udržuje.

Po výsadbě nezapomínáme na pravidelnou zálivku. Ta je nezbytná pro správné zakořenění mladých rostlin. Půda by v prvním roce měla být neustále mírně vlhká.

Sazenice chřestu

Chřest nemusíme pěstovat pouze ze semínek, zakoupit totiž můžete i již předpěstované sazenice. Ulehčíte si práci s klíčením a předpěstováváním sazenic, které je navíc bez skleníku či pařeniště náročné. Při nákupu se zaměřte na správný typ sazenic - chcete-li pěstovat bílý chřest, je nutné, aby i sazenice byly pěstovány pod fólií, u zeleného naopak preferujeme běžnou výsadbu do záhonu.

Předpěstované sazenice chřestu do vašeho záhonu najdete také v našem e-shopu

Sklizeň chřestu

V prvním roce po výsadbě nesklízíme chřest vůbec. V tuto chvíli pouze odstraňujeme nadzemní části, abychom podpořili růst kořenů, případně necháme rostlinu nerušenou.

První sklizeň chřestu provádíme až ve druhém, případně třetím roce po výsadbě. Začínáme asi od poloviny dubna, záleží na počasí a vzrůstu výhonů.

A jak sklízet chřest? Výhonky sklízíme, když jsou asi 20-25 centimetrů vysoké. Optimální průměr stonku je pak 1 až 2 centimetry. Ke sklizni použijte ostrý nástroj, například zahradnické nůžky, nůž a podobně - je totiž nezbytné dbát na to, aby byl řez co nejšetrnější a rostlinu příliš nepoškodil. Výhony odebíráme asi 5 centimetrů nad zemí.

Sklizeň chřestu by se měla provádět pravidelně, obvykle jednou až dvakrát týdně, nové výhony rostou rychle a v kuchyni je nejlépe využijete, když jsou co nejmladší a nemají spodní část dřevnatou. Doba sklizně obvykle trvá několik týdnů a končí obvykle koncem června nebo začátkem července, kdy se výhonky začínají prodlužovat a ztrácet na kvalitě.

Dbejte na to, aby se při sklizni nepoškodily jiné části rostliny. Při správné sklizni a nastavení optimálních podmínek pro rostliny můžete čerstvé výhonky sklízet i několik let. Vzrostlé, čtyřleté a starší kusy poskytnou za jednu sezónu až půl kilogramu chřestu.

Využití a příprava chřestu

Chřest má široké kulinářské využití. Oblíbený je zejména ve Francii a Itálii, nicméně na popularitě nabývá i u nás. Jeho svěží a lehká chuť i vysoký podíl vitamínů a minerálů z něj dělají ideální surovinu pro jarní a letní pokrmy. Připravit ho můžete jako přílohu k masům, pouze přelitý kvalitním olivovým oleje, máslovou či holandskou omáčkou, přidat ho do salátů, uvařit z něj chřestový krém, rizoto, zeleninový tatarák, pomazánku - možností je zkrátka nespočet.

TIP: Další typickou jarní a letní zeleninou je mladá mrkev. Roste rychle, má sladkou chuť a jíst se dá klidně za syrova. Jak si vypěstovat zdravou a chutnou mrkev se dočtete na našem blogu.