Posts tagged 'pěstování zeleniny'

Česnek je zeleninou, bez které se neobejde žádná kuchyně. Cítit ho v plackách, polévce i mase. Vynikající jsou i pomazánky. Je to afrodiziakum a zároveň účinně bojuje proti chřipce. Pokud najdete místo v zahradě, určitě si ho vysaďte.

Pěstování česneku

Není náročný na pěstování a vyhovuje mu téměř každá půda, kromě těžké podmáčené půdy. Česnek se rozděluje podle pěstitelské odrůdy na jarní a podzimní. Podzimní odrůdy můžete vysazovat od konce října do trvalého zamrznutí půdy, podle podmínek i do poloviny prosince. Další rozdělení je z botanického hlediska:

Paličáky - s květným stonkem a pacibulkami. Pokud chcete získat větší stroužky, květní stonky je nutné vylamovat. I z pacibulek získáte česnek. V prvním roce vyrostou kulaté hlávky, které se v druhém roce rozdělí a získáte klasický česnek.

Nepaličák - nevytváří květní stonek a cibule je více složena

Jak vysadit česnek

Vysazuje se do předem připravené, odplevelené a prokopané půdy, čerstvě nehnojené. Ideální po okurkách, košťálovinách a bramborách. Nevhodnými předplodinami jsou luštěniny a cibule. Pravidelným střídáním plodin zamezíte výskytu škůdců a chorob a podpoříte i zdravější růst.

Pozor na mělké výsadby. Česnek vysazujte hluboko 8 - 10 cm do řádků, podle velikosti stroužků. Jednotlivé rozestupy by měly být 10-15 cm od sebe, rady 20 - 30 cm.

Stává se, že česnek do zimy ještě vyroste. Mnozí mají zkušenosti, že to není překážkou, ale nemělo by se to stát. Pravděpodobně se jednalo o mělkou výsadbu. Hrozí omrznutí. Během teplého období během zimy a dostatečných srážek se však tomu mnozí nevyhnou, pokud je česnek vysazený mělce.

Vyberte si z naší aktuální nabídky kuchyňského česneku na podzimní výsadbu

Pokud z nějakého důvodu podzimní výsadbu nestihnete, každý česnek se dá vysadit i na jaře. Většinou to nemá vliv na výši výnosu. Počítejte však s pozdějším sběrem.

Pozor i na okopávání, aby se nepoškodila výsadba. Česnek má první listy křehké. Proto doporučujeme jen prokypření kolem a samozřejmě během května a června mu vyhovuje bohatší zálivka. Pro česnek je důležitá provzdušněná půda alespoň 3x za sezónu.

České a slovenské odrůdy česneku

V naší nabídce najdete například i tyto vynikající odrůdy:

Lukan

je nepaličák, s velmi ostrou a zároveň příjemnou chutí. Obal je bílý s jemně fialovým nádechem. Výborně se skladuje. V jedné hlavičce může mít 8-17 stroužků.

Vekan

je paličák, s příjemnou ostrou chutí. Obal je šedobílý s výraznými fialovými skvrnami. Skladovatelnost je dobrá, dá se sklízet i za zelena. 8-12 stroužků v hlavičce.

Záhorský II

je nepaličák se širokými listy. Obalové suknice jsou šedobílé. Má dobrou skladovatelnost a ostrou ušlechtilou chuť. V hlavičce se může nacházet 8-15 stroužků.

Mojmír

je slovenská odrůda česneku. Je to nepaličák. Vytváří středně pevné až pevné cibule. Obal je šedobílý, s řídkým výskytem fialových skvrn. Chuť je příjemná, ušlechtilá.

Matúš

je další slovenská odrůda česneku. Je to paličák, který se vyznačuje ostrou, příjemnou chutí. Obalové suknice jsou bílé s fialovými skvrnami a hnědými žilkami.

Neváhejte a využije naši nabídku. Získáte zdravý sadbový materiál. Cena česneku na pultech v obchodních řetězcích stoupá. Pokud máte prostor, dopěstujete si množství česneku na domácí využití. Doma vypěstovaná zelenina chutná nejlépe.

TIP: Přečtěte si jak je třeba postarat se s příchodem podzimu o teplomilnou zeleninu.

Momentálně patří mezi moderní a velmi oblíbené drobné stavby v užitkové zahradě. Kromě toho, že působí esteticky, jsou i praktické a velmi dobře se v nich pěstují květiny, zelenina i bylinky.

I na malé ploše si tak dokážete vypěstovat alespoň základní zeleninu. Vyvýšené záhony jsou vhodné i na místech v zahradě, kde je nevhodná půda jako jíl nebo příliš suchá písčitá půda, i na místech, kde je množství suti zakopané přímo v půdě. Použitím vyvýšených záhonů Vám odpadá pracné odstraňování plevele, okopávání a rytí.

Pokud nad nimi uvažujete, vyberte jim vhodné místo, se spoustou slunce, s částečným stínem, v blízkosti vodního zdroje. K vytvoření budete potřebovat dřevěné hranoly, případně střešní latě, hřebíky, šrouby, Aku vrtačku, textilii, nátěr na dřevo a množství substrátu či vlastního kompostu a listovky. Záhony můžete kromě dřeva vytvořit i pomocí starých cihel, cihel klinker nebo uzavřených místností, či jiných betonových obrubníků a kamenů. To už necháme na Vás. Velikostně je přizpůsobte danému prostoru a Vašim pěstitelským nárokům.

Co zasadit do vyvýšených záhonů

V jednom záhoně nemusíte pěstovat jen jeden zeleninový druh. Vhodnější je druhy střídat. I záhon tím bude vynikat. Po obvodu můžete vysadit i letničky a bylinky. Případně zvolte několik záhonů, kde jeden bude pro listovou a kořenovou zeleninu, druhý pro plodovou zeleninu a jahody a třetí například pro bylinky.

Do vyvýšených záhonů můžete vysadit zeleninu, bylinky ale například i letničky

Na spodní části záhonu by textilie neměla být. Půda by měla dýchat, přebytečná voda musí odtékat. Tím, že tam bude vysoká vrstva půdy a hustě osázena zelenina, plevel nebude mít šanci. Takto uzavřená plocha se i snadno udržuje a čistí.

Na bylinky si můžete vytvořit i záhony ve tvaru pyramidy nebo bylinkovou spirálu.

Vytvořit je můžete nyní na podzim - na dno vysypte listí, zahradní zeminu a kompost. Do jara se to dokonale rozloží. Stačí už jen doplnit zbývající část substrátu nebo vlastní kompost a můžete vysévat a vysazovat.

Pokud jste se rozhodli pro dřevěné trámy a prkna, vnitřek záhonu obalte textilií, fólií a dřevo naimpregnujte. Voda, slunce, zima a množství živočichů, to vše působí na dřevo venku.

Aby Vám vydrželo co nejdéle, musíte jej natřít. Pokud máte nároky i vzhledové, vyberte si barvu, která zapadne do celkového stylu a kompozice zahrady. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů.

TIP: Přečtěte si také článek o pěstování zeleniny v nádobách.

Už je to tak, pomalu se nám léto končí a dostáváme se opět pod nadvládu podzimu. I v tomto období však zahrada nabízí množství plodů, o které se však musíte ještě postarat. Na konci měsíce se mohou objevit teploty kolem 0 ° C a méně a to už není příznivá teplota pro teplomilnou zeleninu, která zůstala na záhonech.

Rajčatům, jež jsou ještě plné plodů, odstraňte všechny přebytečné spodní listy. Rostlinu ve vrcholu zaštípněte a odstraňte všechny nové střapce plodů, které kvetou. Tím rostlinu přinutíte nevěnovat se růstu a tvorbě plodů, ale dozrávání a růstu stávajících. Zelená rajčata dozrají i bez rostliny volně položené na parapetu okna nebo ve velké 4 litrové zavařeninové láhve.

Paprika, která je ještě na rostlinách, také nemá ráda nízké teploty. Proto, pokud hrozí první přízemní mrazíky, přikryjte je nebo jim vytvořte trvalejší kryty. Pokud máte papriky ještě malé a nedozrálé a potřebujete se porostů zbavit a vyčistit plochu, tak jejich oberte a naložte do sklenic spolu s míchanou zeleninou jako jednohubky.

Cukety, dýně a melouny pomalu také uskladňujte. Mrazíky je sice zpočátku ještě velmi nepoškodí, pokud je tam dostatek listů, ale je čas k uskladňování. Nechcete přece přijít o pěknou úrodu. Pokud máte přebytek, nastrouhejte je na velkém struhadle a uskladněte v mrazničce. Dají se během zimního období použít na chutné zeleninové placky, koláče, nádivky.

Klasické melouny a melouny vodní se dají také konzervovat a zavařovat s okurkovým nálevem. Pro někoho možná novinka, pro někoho běžná věc. Vyzkoušejte.

Nezapomeňte po sklizni vyčistit všechny plochy od plevele. Později bude plocha připravena na podzimní zapracování hnojiv.

Zelenina na podzim

V tomto období byste už měli mít vytrháný česnek. Ten vybělte, svažte a zavěste do sucha a mírného průvanu, aby se dosušil. Cibuli vytrhávejte, až když větší část leží na zemi a krček je suchý a zlomený. Také ji dosušte na slunci, odstraňte suché a odlupující se slupky a zavěste nebo umístěte do bedýnek.

Průběžně sbírejte dýně, cukety a patisony. Můžete je i mrazit, stačí je nastrouhat na větší nudličky. I v zimě si pak můžete pochutnat na výborných cuketových plackách. Stačí přidat nastrouhanou mrkev, petržel a brambory. Aby byly na zahradě co nejdéle, podložte pod plody kartony a příliš dlouhé šlahouny bez květů a plodů odstraňte.

V tomto období dominují rajčata a okurky. Nezapomínejte na sběr a zpracování. Spodní listy na rajčatech odstraňujte a vrcholky zkraťte, aby stihli všechny třásně s plody ještě dorůst a dozrát. Vysoká rajčata stále přivazujte k oporám. Nemusíte je sbírat úplně dozrálá, dozrají i mimo rostliny. Pokud je sesbírátei se stonkem, vydrží déle svěží.

Toto období je plodné a kuchyně se plní zavařeninami a zásobami na zimu. Vyzkoušejte kombinovat zeleninu v jednom poháru. Do jedné sklenice skombinujte kolečka, kostky různé zeleniny jako okurky, mrkve, cukety, kedlubny a cibulky, zalijte sladkokyselým nálevem a běžně sterilizovat.

Po sklizni zeleniny zůstávají na ploše prázdná místa. Ty stále udržujte ve stavu bez plevele. Můžete vysít například rostliny pro zelené hnojení, které pak zaryjete do půdy.

Již nyní můžete uvažovat nad výsadbou podzimního česneku. Samozřejmě, zatím jen nad místem jeho výsadby. Vyhněte se stejnému místu, kde byl vysazen a i místu, kde byla vysazena cibule.

Česnek na podzimní výsadbu najdete také v naší nabídce mezi semeny zeleniny

Stejně můžete vybírat brzkou mrkev. Mrkvi stačí být v půdě 100 dní. Během sklizně používejte košíky nebo bedničky. Zeleninu můžete mrazit, sušit, uskladňovat ve sklepích a skladech, či v komoře. Jak na sušení? Nejlepší je použít sušičku. Kořenovou zeleninu nakrájejte na malé kousky a ty poklademe na otočné talíře v sušičce. Usušené kousky je vhodné používat v kuchyni pro přípravu polévek a na dochucení jídel.

TIP: Máte stinnou zahradu, ale nechcete se vzdát vlastní zeleniny? Přečtěte si jak to je s pěstováním zeleniny ve stínu.

Na balkoně nemusíte vždy pěstovat jen květy, z nichž je v podstatě jen estetický dojem a Vy máte radost z jejich pěstování. Zkuste vypěstovat zeleninu, ze které můžete mít užitek a zpracovat ji v kuchyni nebo ji použít pro přímý konzum během péče o ni a jako doplněk tam můžete pěstovat i okrasné rostliny.

Budete potřebovat vhodné nádoby nebo fóliové pytle naplněné substrátem. V takovém pytli můžete pěstovat rajčata, dokonce i brambory, papriku. V závěsných nádobách jahody, nejlépe ty měsíční, z nichž sesbíráte více úrody i mimo sezonu.

Na balkoně se dobře daří i bylinkám, které dodají jídlu správnou chuť a svěžest. Nezapomeňte pěstovat pažitku, oregano, bazalku, saturejku či petrželku. Bylinky nevyžadují výživnou půdu ani hnojení, či extrémní zalévání.

Naopak, plodová zelenina vyžaduje výživnou propustnou půdu, dostatek tepla, vláhy i slunce, v některých případech i zastínění. Vysoké druhy vyžadují i oporu.

Vyberte si z nabídky semen zeleniny

Pokud teprve začínáte s pěstováním zeleniny na balkoně, začněte s druhy, které jsou vhodné pro takové pěstování. Např. cherry rajčata, třešňovitá a žluté rajčata, paprika „Hamík“, dýně, melouny, lilek, okurky salátové (vyžadují oporu). Zeleninu s krátkým vegetačním obdobím jako ředkvičku, salát, špenát i hrášek můžete pěstovat i 3x za sezónu.

Kromě klasických nádob můžete využít i bedýnky, ve kterých se zelenině bude určitě dařit. Nezapomeňte na dobrou drenáž a odvodnění, abyste během zálivky nevytopili balkon pod vámi. Aby se zemina nepřehřívala, použijte mulčování (listí, slámu).

Nabídka odolných a kvalitních sazenic zeleniny s vysokou úrodností *
* dostupnost podle sezóny

Rajčata pravidelně vyštipujte a rostlinu dobře vyvažte. Pěstujte jen tolik zeleniny, jaký prostor máte. Počítejte s tím, že na balkon musíte i vyjít, rostliny zalít, provzdušnit jim půdu. Případně tam budete chtít mít alespoň malé křeslo, abyste se mohli kochat pohledem na tu krásu a vychutnat si plody Vaší práce.

Tip: Přečtěte si jak pěstovat oblíbené rajčata na balkoně.

Už podle názvu můžeme tvrdit, že jde o zeleninu s konzumními listy. Listová zelenina jako taková, ma množství nesporných výhod pro naše zdraví. Prospívá kostem, zubům, srdci a v neposlední řadě i zraku.

Proto neváhejte a dopestujte si vlastní druhy listové zeleniny na zahradě, či balkoně. Patří sem salát, rukola, špenát, polníček, šťáv a jiné.

Salát patří mezi zeleninu s vysokým obsahem vitamínů, kyseliny listové a také patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím. To znamená, že od výsevu po sklizeň uběhnou jen 2 měsíce a můžete se těšit z krásných svěžích hlávek.

Vyžaduje to však i péči. Bez dostatečné výživy v půdě a závlahy budou hlávky mdlé a hořké. Za jednu sezónu můžete sesbírat úrodu 3 - 4 krát, ale jen za předpokladu závlahy.

Vyberte si z nabídky semen zeleniny

Je mnoho odrůd. Některé vytvářejí listy a některé hlávky. Mnozí si neumíme představit život bez listového salátu i jiných listů a někteří upřednostní raději slaninu nebo maso. Je to však velmi dobře stravitelná potravina, která se výborně s hlavním jídlem kombinuje. Dokonce na talíři dokáže být atraktivní i vzhledově.

Špenát si také dokážete vypěstovat 3x za sezónu. Vyzkoušeli jste už špenát novozélandský? Chuťově se neliší od klasického špenátu, spíše vzhledově. Je to vyšší rostlina s velkými zelenými listy. Zachycuje se ještě před kvetením. Dá se použít v čerstvém stavu, ale i dušený a často se mixuje a mrazí.

Věděli jste, že to není vlastně špenát, ale čtyřbok rozložitý? Jeho pěstováním dosáhnete mnohem větší hmotu zelených listů a semena, která nasbíráte můžete uschovat a vysévat i 5 let.

Věříme, že jsme Vás přesvědčili o pěstování listové zeleniny, protože po ředkvičkách, hrášku a časných bramborách právě zůstalo prázdné místo, kde můžete vysít salát, špenát, rukolu.

Semena novozélandského špenátu před výsevem namočte na 2 dny do vody. Urychlíte tím klíčení. Vyzkoušejte také odrůdy salátu: Dubáček, salát římský, Král Máje.

Tyto rostliny nezabírají mnoho místa, dají se vypěstovat i v truhlících na parapetu a balkoně. Musíte však dbát na zálivku. V nádobě kořenový systém prosychá více než ve volné půdě.

S oblibou si na nich pochutnávají i hlemýždi a slimáci, proto věnujte pozornost i těmto malým tvorům a zamezte přístupu k rostlinám ať už pomocí rostlin, které dokáží mírně eliminovat výskyt škůdců (např. aksamitníku) nebo vsaďte na staré osvědčené skořápky z vajíček, granule nebo pivo v nádobě.

Tip: Doplňte svou zahradu nebo balkon i popínavými druhy zeleniny.

Začíná to nákupem semen a obyčejně končí sklizní skvělé úrody. Abyste se k ní však dopracovali, musíte se o sazeničky postarat. Přečtěte si návod jak na to.

Po dosažení dvou pravých listů je nutné je přesadit do větších nádob. Postačí nádobky od jogurtů nebo smetany.

Papriky můžete přesazovat rovnou po 2 kusech. Platí to i pro chilli papričky a feferonky, beraní rohy. Je to kvůli jednoduššímu opylení a stabilitě rostlin. Pokud však později rostliny vysadíte i jednotlivě v těsné blízkosti, účel bude splněn.

Zeleninové sazenice pak umístěte na rozptýlené světlo, v blízkosti okna. Pokud se budou za světlem táhnout, otáčejte je, případně je přes den otužujte venku na terase a balkoně. Pozor na přímé slunce. V prvních dnech otužování jim přímé slunce může popálit listy.

Od semínek až po vlastní úrodu - nabídka semen zeleniny

Samozřejmostí je zálivka. V květnu, ve vhodném období, už bez pozdních mrazíků můžete osázení ponechat na chráněném místě, bez silného větru. Když už sazenice dosáhnou požadovanou výšku, mnohé budou vyžadovat oporu. Použít můžete různé kolíky, dřevěné, kovové či plastové paličky a spirály.

Listy na úkor plodů

Rajčata musíte vyštipovat. Z podpaží listů vyrůstají často nové výhonky, které umí také rozkvést a zarodí, ale zbytečně rostlinu vysilují a ta množství energie vkládá do zelené hmoty listů a ne do tvorby a velikosti plodů. I spodní listy, které jsou obyčejně nevzhledné, můžete odstranit.

Pokud rostlina vytvoří třásně plodů nebo jednotlivé plody, můžete odstranit všechny listy pod střapcem. I kvůli tomu, aby měly plody více světla, slunce a tím i rychleji dozrály a můžete se tak vyhnout i možným plísním, pokud je více rostlin pohromadě, stíní si a dotýkají se navzájem, případně pokud by trpěly přebytečnou vlhkostí.

Nádoby, ve kterých je plánujete pěstovat, musí být dostatečně velké, s propustným a zároveň výživným substrátem a s drenážní vrstvou na dně. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Nezapomínejte i na jinou plodovou zeleninu

Rajčata se do nádob vysazují nižší, než byly původně. Nejen kvůli stabilitě ale i kvůli své výšce. Je to liána, která dokáže vytvořit kořeny i na stonku. Příliš vysoká rajčata můžete zaštípnout na vrcholu. Dělá se to i na konci sezóny, kdy je zjevné, že už plody nestihnou dozrát. Proto rostlinu raději zkraťte, aby vyživovala stávající plody a nedával energii do růstu a případně nových květů.

Zelená rajčata můžete sklidit a nechat dozrát na parapetu okna, nebo ve skleněné láhvi. Chuť už bude sice jiná, ale i tyto plody se dají zpracovat.

Na paprice kontrolujte výskyt škůdců. Pokud má paprika nahozených více plodů, malé a deformované odstraňte.

Stejně na balkoně můžete vypěstovat lilky nebo salátové okurky na konstrukci.

Tip: Jak správně na výsev zeleniny.

I popínavé rostliny vytvoří na balkoně dokonalý efekt a nemusí jít zrovna o plamínky nebo břečťan. Vyzkoušejte pěstovat zeleninu, která dorůstá do výšky, táhne se po opoře, kvete a navíc po určité době sesbíráte i chutné plody.

Možná jste o nich jen slyšeli. Možná ačokču znáte pod názvem cyklantéra odnožená nebo mexická okurka. Má zajímavou hráškovou chuť a může se konzervovat jako okurky, plnit masem nebo použít do salátů stejně jako paprika a okurka.

Nyní můžete vyzkoušet i pěstování. Pěstují se podobně jako tykev nebo okurky. Semena se nejprve předpěstují a pak vysazují do volné půdy nebo do nádob na balkon k opoře. Postačí Vám síť, případně kari rohož, dřevěná tenká konstrukce. Tímto způsobem můžete vypěstovat i klasické okurky.

Ačokča dorůstá výšky i 5 m, ale po dosažení 2 m doporučujeme rostlinu zaštípnout, aby plody byly dostatečně velké a včas zralé. Roste rychle. K opoře ji pravidelně uvazujte. Plody jsou podobné okurce, na konci zašpičatělé. Pro přímý konzum a zpracování jsou ideální plody do velikosti 4 cm. Větší plody jsou již spíše přezrálé a mají černé tvrdé semena, která se nekonzumují. Tyto můžete vysušit a použít na osivo v dalším roce.

Rostlinu pravidelně zalévejte. Vyhovuje jí slunce a teplo. Navíc netrpí žádnými chorobami a škůdci. U nás se pěstuje méně, ale množství vitamínů, které plody obsahují, stojí za tu námahu to zkusit.

Lufa válcovitá - atraktivní popínavá rostlina z čeledi tykvovitých zaujme nejen dlouhými plody podobnými salátové okurce, ale i dalším využitím, kdy si z těchto plodů můžete vyrobit masážní žínku, která je k dostání i běžně v obchodě.

Bude se jí dařit na jižně orientovaném balkoně, s dostatkem světla, tepla, vláhy a v hluboké nádobě s výživným substrátem. Jde o popínavku, takže nezapomeňte na oporu. Rostlina rychle roste i v krátkém čase plodí.

Sklízejí se mladé plody asi 2 týdny po opylení. Později už dužina tvrdne a schne. Plody se používají na přímou konzumaci nebo stejně jako salátová okurka, do leča, na tepelné zpracování i za studena. Pokud si chcete vyrobit žínku, plody zachycujte na podzim, kdy jsou již lehké, chrastí v nich semínka a jsou suché. Semena můžete vyklepat a použít na jarní výsevy a předpěstování.

Silný růst, vysoká úrodnost a odolnost - to jsou sazenice zeleniny*

* mezi sazenicemi zeleniny najdete i popínavé druhy

Pak celý plod namočte do vody. Některé plody mohou mít i půl metru. V krátkém čase se začne slupka společně s dužinou oddělovat. Pod proudem vody proces můžete urychlit a všechno vyčistit. Zůstanou Vám pouze pletiva, které tvoří základ mycí žínky a tu nechte na slunci déle proschnout.

Z jednoho plodu získáte několik žínek, záleží na velikosti. Dlouhé plody nařízněte do požadované velikosti. Pak ji můžete namočit, použít i s mýdlem a sprchovým šamponem. Po vyschnutí opět ztvrdne. Ideální je jak na peeling těla, tak na obohacení jídelníčku a zároveň získáte nové zkušenosti s pěstováním byť na balkoně.

Tip: Víte jak pěstovat rajčata na balkoně?

Přichází velmi důležité období pro další výsevy, výsadby a péče o vzcházející rostliny, zejména teplomilnou zeleninu. Tento měsíc se nese ve znamení rajčat, papriky, tykví, okurek a melounů. Samozřejmě, není to všechno.

Každý máme v zahradě to své oblíbené a nikde striktně není napsáno, kdy a co přesně se musí vysadit nebo vysít. Jsou druhy, které můžete vysévat několikrát za rok, protože patří mezi zeleninu s krátkým vegetačním obdobím (salát, cibulka, špenát, ředkev, hrášek).

Zelenina na zahradě

Rovněž v polovině května je vhodné období na výsadbu sazenic rajčat, papriky, tykví, okurek, výsev dýní, cuket a melounů. Nezapomeňte na vhodné opory již od začátku a pečlivou zálivku.

V květnu mohou překvapit pozdní jarní mrazy, které obyčejně trvají 3 - 4 dny a svou sílu ukazují v různé podobě. Proto podle lokality zabezpečte rostliny vhodnými kryty. Mrazy působí většinou přízemně, ale mohou poškodit rostliny natrvalo. Nemyslete si, že pokud rostliny přikryjete textilií, jsou zachráněny. Textilie nebo jiný kryt by se neměl nijak dotýkat přikrývané rostliny, jinak listy zčernají mrazem a budou poškozeny, zejména výhony papriky a rajčat.

Semena nebo sazenice zeleniny z naší nabídky

Včas pokrývku odstraňte, aby s nástupem slunečného počasí nedošlo k zapaření rostlin. Zeleninu pravidelně a vydatně zalévejte, nikoli však za horkých dnů a za přehřáté půdy. Raději si přivstaňte nebo zalévejte pozdě večer. Vodu neaplikujte výlučně na listy. Podporujete tak výskyt plísní a padlí. Vodu potřebují především kořeny.

Pokud chcete použít výživové doplňky, můžete zvolit prostředky ve formě zálivky na list. Pokud plánujete pěstovat dýně a melouny, vysaďte je na vyhnojená místa na takový prostor, aby se mohli dostatečně táhnout nebo šplhat. Mnohé cukety a dýně se dají pěstovat i na malém prostoru, neboť netvoří šlahouny a neplazí se po celé zahradě.

I v malé zahradě si můžete dovolit pěstovat několik druhů, pokud jednotlivé druhy správně vysejete a vysadíte. Okurky zkuste pěstovat na podpůrné síti. Ušetříte prostor a plody budou čisté a větší. Hrášek umístěte také v blízkosti konstrukce. V době kvetení vysejte další, úrodu tak budete sbírat postupně.

Tip: Trápí vás stín na zahradě? Přečtěte si článek o tom, že i ve stínu je možné pěstování zeleniny.

Zahrada nám poskytuje relax i užitek. Určitě jste si, že během celého roku se mění a taktéž jsou viditelné i změny během samotného dne a to díky množství světla nebo stínu. Není stín jako stín.

Je nutné umět ho rozlišovat. Jen tehdy se bude Vašim rostlinám dařit. Pokud si myslíte, že ve stínu se nedá nic pěstovat, mýlíte se. Mnohé rostliny i zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitamíny a šťávu, než pěstovaná na slunci, kde se zbytečně suší a prohřívá.

V první řadě se musíte naučit rozlišovat stíny. Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte pěstovat zeleninu v nádobách a podle toho, jak se jí bude dařit, ji přemisťujte ze stínu na slunce a naopak. Pokud zjistíte, že zelenina není životaschopná nebo chřadne, přemístěte ji. Berte to jako experiment.

Nebudeme se zabývat nyní plodovou zeleninou jako rajčata, dýně, meloun, ty opravdu mají rády slunné stanoviště.

Ale právě takové druhy, které dokážou růst na slunci i ve stínu. Zkuste uhodnout, která z nich Vám bude chutnat více. Ta, která je vystavena více než 7 hodin přímému prudkému slunci, kde se listová plocha přehřívá, půda kolem rychle vysušuje nebo zelenina pěstovaná v polostínu, kde se déle udrží vlhkost a slunce není tak intenzivní? Určitě nemůžeme vyjmenovat všechny druhy zeleniny. Nabízíme Vám však ty nejzákladnější, které dokážete pěstovat i v polostínu, ačkoli předtím, jste si mysleli, že to není vhodné místo a plochu raději vysadili dlužichy, kapradiny a funkie.

Typy stínu:

Polostín - 5 - 6 hodin denně polední sluncebývá nejsilnější. Rostliny nebudou celodenně vystaveny slunci, budou i v polostínu. A to ráno a zbytek dne budou na slunci. Nebudou růst rychle ale stále budou normálně růst. Výhodnější je zalévat brzy ráno. Půda přes noc vychladne, ráno jsou rostliny ve stínu.

Mozaikový stín - způsobený korunami stromů, když už mají listy. Je to lehký, přirozený stín, který rostliny akceptují. Světlo projde přes listy a koruny stromů, není tak prudké. Výsledkem je pouze méně světla.

Plný stín, stín, hluboký stín - způsobený budovami a pevnými body v zahradě, případně hustou kulisou stromů není vhodný na pěstování zeleniny. Pokud se tam slunce nedostane vůbec, není možné vypěstovat zdravé sazenice ani zeleninu. V takovém hlubokém stínu se daří jen několika okrasným rostlinám.

Vyberte si z nabídky sazenic zeleniny nebo ze semen zeleniny v našem eshopu

Zelenina do stínu

Pokud už víte, jaký stín v zahradě máte, můžete se pustit do výsadby zeleninových sazenic nebo i do výsevů. Nyní Vám nabídneme seznam zeleninových druhů, kterým stačí několik hodin slunce na to, aby poskytly kvalitní úrodu i na místě, o kterém jste si doposud mysleli, že je nevhodné pro pěstování.

5 - 6 hodin poledního slunce vystačí pro: brokolici, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí, květák

4 - 5 hodin:  pro fazole, mrkev, celer, petržel, pastinák, řepu, hrášek, ředkvičky

3 - 4 hodin: pro rukolu, salát, kapusta, špenát (listy jsou zdravější, nekroutí se, nejsou hořké, prohřáté)

3 hodiny: pro bylinky pro kulinářské vaření a dochucování

2 hodiny:  pro asijské druhy listové zeleniny a salátů. V našich podmínkách se pěstují méně.

Věříme, že jsme Vám pomohli ujasnit si termín stín a také vyřešit takové místo v zahradě například i na pěstování listové zeleniny.

Rajčata patří mezi teplomilnou plodovou zeleninu, kterou dokážete bez problémů vypěstovat i v nádobě na terase či malém balkoně. Budete potřebovat pouze vhodné nádoby, dobře orientovaný slunný balkon či terasu, substrát a zeleninové sazenice. Rajčata jsou liány, které dokážou vyrůst do výšky i 2 m. Pro postupný sběr je vhodné, pokud je po vytvoření střapců či plodů zaštipujeme a síla tak jde do plodů a nikoliv na úkor růstu samotné sazenice a listů. Ale pojďme postupně.

Rajčata z výsevu

Samotné sazenice si můžete zajistit i v domácích podmínkách z výsevu. Ten proveďte v únoru. Dopřejte rostlinkám dostatek tepla, vláhy a zejména světla, aby nebyly moc vysoké. Po vytvoření 2 listů je přesazujte samostatně do nádobek nebo malých plastových květináčů. Jakmile se bude dát, sazenice otužujte a přivykejte na vnější podmínky, zejména na slunce, abyste se vyhnuli spálení. Křehké stonky by také mohl zlomit vítr.

Jak správně pěstovat rajčata na balkoně

Nádoby, ve kterých je plánujete pěstovat, musí být dostatečně velké, s propustným a zároveň výživným substrátem a s drenážní vrstvou na dně. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí. Pokud nemáte k dispozici nádoby, mohou to být i dřevěné bedničky, pytle. Rajčata se do nádob vysazují níže, než byly původně. Nejen kvůli stabilitě, ale i kvůli své výšce. Je to liána, která dokáže vytvořit kořeny i na stonku. Příliš vysoká rajčata můžete zaštípnout na vrcholu. Dělá se to i na konci sezóny, kdy je zjevné, že už plody nestihnou dozrát. Proto rostlinu raději zkraťte, aby dozrály stávající plody a rajče nedávalo energii do růstu a případně nových květů.

Během růstu se vyštípávají i přilístky z paždí listů. Jsou to v podstatě nové výhonky, které dokážou také rozkvést a rodit, ale zbytečně rostlinu vysilují a množství energie se vkládá do zelené hmoty listů a ne do tvorby a velikosti plodů. I spodní listy, které jsou obyčejně nevzhledné, můžete odstranit. Případně nakombinujte do jedné velké nádoby vysoký druh s oporou a spodní etáž vyplňte balkónovým kultivarem rajčat.

Pokud rostlina vytvoří střapce plodů nebo jednotlivé plody, můžete odstranit všechny listy pod střapcem. I kvůli tomu, aby měly plody více světla a tím i rychleji dozrály. Můžete se takto vyhnout i možným plísním - pokud je více rostlin dohromady, stíní si a dotýkají se navzájem, případně trpí přebytečnou vlhkostí.

Pěstování rajčata v nádobě

Do jedné průměrně velké nádoby vysaďte vždy jen jedno rajče. Pokud máte rádi koktejlové - cherry rajčata, můžete vysadit i 2 ks vedle sebe. Vysazují se hlouběji, než byly původně pěstovány v malé nádobě. Vysokým dopřejte oporu.

Efektně například vynikne i kombinace žlutých a červených plodů. Rajčata za příznivých podmínek rychle rostou. Celodenní pálící slunce jim však velmi nevyhovuje. V části balkonu, kde je hodláte pěstovat, zavěste rohož nebo jiný stínící prvek.

Sklizeň každého žene vpřed, a tak vyvíjíte maximální snahu zajistit rostlinám vše potřebné, abyste měli radost z pěstování a z úrody, a pak v konečném důsledku i tu pravou chuť vlastnoručně vypěstovaných plodů, jejichž chuť se nedá srovnat s těmi koupenými.

Zelené plody na konci sezóny dokážou ještě dozrát na okenním parapetu nebo ve skleněné nádobě. Chuť už bude sice jiná, ale mnozí lidé dokážou zpracovat i zelené plody.

Rajčata mají nízký obsah kalorií, žádný tuk, množství vitamínů a výborně chutnají samostatně nebo v salátech. Vynikající je rajčatový salát s bazalkou, či jen tak ke chlebu. Malé odrůdy uvítají i děti.