Posts tagged 'jak pečovat o živý plot'

Pusťte se do tvorby živého plotu a oddělte určitý prostor přírodní a zároveň estetickou cestou. Nákup jednotlivých rostlin přitom nemusí nutně zatížit vaši peněženku, a to obzvláště v případě, že si nakoupíte mladší sazenice. Inspirujte se vhodnými rostlinami a tipy, jak si živý plot na zahradě vytvořit.

Proč se pro živý plot rozhodnout

Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů. Oddělit například může prostor s bazénem, zahradním posezením nebo venkovní kuchyni s grilem. 

I živý plot si ale žádá důslednou péči. Pokud tento krok podceníte, může se poměrně rychle proměnit v zanedbané a nevzhledné křoví, které bude mít k estetickému prvku v zahradě poměrně daleko. 

V našem e-shopu najdete řadu rostlin pro živé ploty. Vyberte si svého favorita a pusťte se do jeho tvorby

Co všechno zvážit při výběru živého plotu do zahrady

Předtím, než se pustíte do výběru dřevin do živého plotu, je vhodné si zodpovědět několik otázek. Předně si ujasněte, zda toužíte po stálezeleném, nebo opadavém živém plotu. Rozhodněte se také, zda toužíte spíše po volně rostoucím, nebo střiženém plotu.

Promyslete si, zda chcete plot vytvořit pouze z jednoho druhu rostliny, nebo jich kombinovat několik. Zvažte případná omezení. Některé druhy rostlin mohou být pichlavé či jedovaté a nemusejí být proto vhodné pro domácnosti s malými dětmi či mazlíčky. V neposlední řadě zvažte i to, kolik času můžete věnovat jeho péči. Postup výsadby živého plotu se pak přirozeně může u jednotlivých druhů rostlin mírně lišit. 

Nejlepší rostliny na živý plot

Živý plot lze vytvořit z velké spousty rostlin, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na to, jaké jsou oblíbené rostliny na živý plot. 

Opadavé rostliny na živý plot

Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost. Jakmile ztratí své listy, stále jim zůstanou husté větve, které mohou rovněž ohraničit určité území.

Mezi oblíbené dřeviny v této kategorii se jednoznačně řadí buk lesní, který může dorůstat do výšky 25 až 30 metrů. Navíc velmi dobře snáší řez, a proto se skvěle hodí pro výsadbu vyšších tvarovaných plotů. Vedle nesáhnete ani s habrem obecným, který je pravděpodobně nejvýznamnější dřevinou pro zakládání živých plotů. Většinou roste jako strom, někdy však také jako mohutný keř s rozložitými větvemi. Perfektní volbou dále může být javor babyka, který zaujme svými pružnými a poměrně tenkými větvemi. 

Z dalších opadavých stromů můžeme zmínit například dřín obecný, čimišník stromovitý, hloh obecný, jílovec maďal či kalinu obecnou. 

Neopadavé rostliny na živý plot

Pokud chcete, aby si váš živý plot držel svou hustotu, barvu a tvar po celý rok, je na místě vybírat z neopadavých rostlin. Mezi nejběžněji používané rostliny pro živý plot se řadí tuje, které vynikají svou hustotou, stálou barvou a odolností vůči povětrnostním vlivům. No momentalně slabou odolností vůči škůdcům. 

Skvělou volbou může být ptačí zob s lesklými zelenými listy. Za zmínku stojí také cypřišek, který zaujme svým hustým jemným jehličím, které si uchovává i v zimě. Vhodnou volbou je rovněž zimostráz. Tento stálezelený keř se skvěle hodí pro tvarování a vytváření nižších živých plotů. Vyzkoušet můžete také pěstování skimie s aromatickými květy nebo dekorativní mahónie. 

Jedlé rostliny na živý plot

Živý plot nemusí plnit pouze svou praktickou a estetickou funkci, ale může sloužit i jako doplněk vašeho jídelníčku. V takovém případě je vhodné sáhnout třeba po ovocných keřích nebo stromech, hodit se však mohou i různé bylinky. 

Z jedlých rostlin vhodných pro tvorbu živého plotu lze zmínit například rybíz či angrešt. Pustit se můžete také do pěstování rakytníku nebo muchovníku. Z bylinek pak stojí za zmínku třeba svízel, lemongrass, rozmarýn, tymián či levandule. Tyto nízké rostliny mohou opticky oddělit prostor a zároveň je můžete používat během vaření. 

Kvetoucí živý plot

Kvetoucí živý plot bezpochyby vyniká po své estetické stránce a dokáže přitáhnout pozornost. Vhodnými dřevinami pro jeho tvorbu může být zlatice prostřední, tamaryšek, pustoryl, tavolník, šeřík nebo komule. Všechny tyto odrůdy vynikají svým atraktivním vzhledem, krásnou vůní a barvou. Květy navíc do vaší zahrady přirozeně přilákají nejrůznější druhy motýlů a hmyzu (což samozřejmě ne vždy může být žádoucí). 

Jak založit živý plot a jak o něj pečovat

Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Dbejte na to, aby byly jámy dostatečně velké a kořeny se mohly dobře usadit. 

Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30–70 cm, u volně rostoucích 1–2 metry. Nezapomínejte jim dopřát pravidelnou zálivku, aby si vytvořily silné kořeny. 

Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1–2x ročně, obvykle na jaře a na podzim. Díky tomu docílíte správného tvaru a hustoty. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Rostlina dorůstá přibližně do dvou až tří metrů. Má tenké a vzpřímené větve pokryté drobnými chloupky, tenké listy a bílé květy uspořádané v latách, které po odkvětu nahrazují černé bobulovité plody.

Ptačí zob je u nás poměrně hojně rozšířenou rostlinou. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry. V následujícím článku si uvedeme, jaké podmínky pro pěstování keř potřebuje, jak ho stříhat a jak na výsadbu ptačího zobu.

Pěstování ptačího zobu

Stanoviště - není náročný, sedí mu téměř každý typ půdy, růst může na plném slunci i v polostínu.

Zálivka - zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě. Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí. Živý plot ale většinou umí s vlhkostí hospodařit sám.

Hnojení - před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji. Během života ale žádné výrazné přihnojování nepotřebuje.

Ptačí zob druhy

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

Nejrozšířenější druh u nás. Listy na zimu opadávají, větve jsou tenké a tvoří velmi hustý porost. Během léta se na keři objevují bílé květy, které střídají černé bobule poskytující potravu pro ptactvo.

Ptačí zob neopadavý

Pokud hledáte druh, který uchrání váš pozemek před zvědavými zraky kolemjdoucích také v zimě, sáhněte místo klasiky po ptačím zobu vejčitolistém (Ligustrum ovalifolium). Tento ptačí zob stálezelený či poloopadavý většinou na naše mírné zimy listy vůbec neshazuje. Květy i plody jsou velmi podobné jako u ptačího zobu obecného.

Ptačí zob je krásný a nenáročný keř, který do vaší zahrady naláká opylovače i ptactvo. Ptačí zob nejen na živé ploty, ale také pro pěstování v podobě solitérů, najdete na našem e-shopu

Živý plot z ptačího zobu

Výsadba ptačího zobu do živých plotů je velmi častá - keře se nejčastěji pěstují pro tyto účely. Plot vyroste do výšky přibližně dvou metrů. Roste poměrně rychle a lze jej snadno tvarovat. Vytváří hustý neprostupný porost, který dobře odolává nárazům větru.

Jak sázet ptačí zob

Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře. Do příští zimy si stihne vytvořit dostatečně bohatý kořenový systém, který ho částečně ochrání před mrazy. Vzrostlejší sazenice však není problém vysazovat ani od září do listopadu, přičemž se doporučuje chránit kořeny mulčem.

Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr. Pokud máte v plánu vysazovat ve více řadách, upotřebíte 5 rostlin na běžný metr.

Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu. Nezapomeňte kopat jámy dostatečně daleko od plotu, abyste měli v budoucnu dostatek místa na manipulaci při stříhání keřů.

Kdy stříhat ptačí zob

Jak stříhat ptačí zob? V prvním roce plot seřízněte asi 10 až 15 centimetrů nad zemí. To je důležité pro bohaté rozvětvení keřů. Nemusíte se obávat, po tomto kroku se nastartuje velmi rychlý růst. V létě pak nové výhonky zkraťte o polovinu. Další zkrácení přichází přibližně v listopadu, kdy opět výhony seřízneme - tentokrát všechny do stejné výšky, který by měla činit asi jeden metr.

V dalším roce už tak radikální nebuďte a nechejte keř dorůst do výšky dvou metrů. V této chvíli již přejděte pouze na pravidelné tvarování a zastřihování.

Kdy tedy stříhat ptačí zob? Ideální doba je konec jara a konec podzimu.

Jak rychle roste ptačí zob

Ptačí zob roste poměrně rychle. Pokud dodržíte výše uvedená doporučení pro pěstování v prvních dvou letech, budete mít ve třetím roce již plně vzrostlý, hustý a neprostupný živý plot. Nezapomeňte však, že rychlost růstu a kvalitu porostu určuje také pravidelnost stříhání ptačího zobu, dostatečně výživná půda i slunné stanoviště.

Ptačí zob v zimě

Keře nejsou plně mrazuvzdorné ale zimu zvládnou. S mírnější zimou si ale bez problémů poradí. Pokud bydlíte v oblastech, kde během zimních měsíců klesá rtuť na teploměru velmi nízko, vysaďte keře raději na jaře, aby stihly dobře zakořenit. Tenké větve ptačího zobu se mohou pod vrstvou sněhu ohýbat a polámat. To se ale děje spíše při solitérní výsadbě, u živých plotů jen minimálně.

Ptačí zob plody

Plodem této rostliny je přibližně 8 milimetrů velká bobule černé barvy. Plody zrají na konci léta až začátkem podzimu a zůstávají na keřích až do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Bobule obsahují glykosidy, které mohou na člověka působit toxicky. Konzumace plodů se tedy důrazně nedoporučuje.

TIP: Květy ptačího zobu mají bílý až vanilkový odstín, jsou tedy spíše umírněnejší. Pokud však dáváte v zahradě přednost živým barvám, vysaďte kvetoucí živý plot. Jaké druhy jsou nejlepší vám poradíme v předchozím článku.

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.

Rostliny vhodné na živý plot

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

Kompletní sortiment rostlin na živé ploty z našeho eshopu

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

 – 0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m od sebe

Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

Vhodné kombinace dřevin

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

          volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

          počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

          počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

        počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

          Hibiscus syriacus                  

          volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

          Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

          zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody

TIP: Pokud si chcete vytvořit živý plot na balkoně, přečtěte si článek jako na to.

Líbí se Vám živé ploty, případně byste se chtěli odizolovat od sousedů alespoň takovou clonou? I na terase či balkoně můžete založit živý plot. Budete na to potřebovat dostatečně velké nádoby v závislosti na vysazených druzích a výbornou drenáž.

Tuje na balkon

Vysokou stěnu vytvoříte z tújí a cypřišů. Nádoby mohou být klasické nebo v podobě truhlíků, do kterých se vejdou i 2 kusy. Počítejte s tím, že velikost jedné nádoby by měla být minimálně 1 metr pro dvě túje nebo cypřiše. Pokud je to možné, zakupte si túje ve výši alespoň 60 -80 cm.

Živý plot na balkon, na terasu vytvoříte i ze stálezelených okrasných keřů

Kontejnerované dřeviny můžete vysazovat během celého roku, ne však během tuhé zimy. Prostokořenné dřeviny vysazujte spíše na jaře nebo na podzim. Pokud toužíte po nižším stálezelený živém plotě jen tak pro potěšení, vytvořte si jej ze zimostrázu, ptačího zobu nebo bobkovišně.

Nečekejte, že bude Váš plot hned po výsadbě zapojen, bez mezer. Vyžaduje to množství času a stříhání, abyste docílili požadovaného efektu. Zimostráz patří mezi často pěstované dřeviny na nízké živé ploty, pomaleji roste, ale velmi dobře snáší řez. Stříhá se i 3x do roka. Rychleji roste ptačí zob i bobkovišeň. Počítejte s menším opadem listů.

Živý plot v květináči

Do metrové nádoby vysaďte 3 - 4 kusy dřevin. Pokud jsou již výše a větší, jen 3 kusy. Nádobu vystelte textilií nebo pytlovinou.

Musíte ponechat otvory na odtok přebytečné vody. Ve spodní části vytvořte asi10 cmdrenáž z drobného štěrku nebo kamínků, keramzitu, doplňte vhodný substrát, vysaďte dřeviny a jako mulč použijte kůru nebo štěrk.

Po výsadbě rostliny hned nestříhejte, dopřejte jim čas na zakořenění. Pokud uvidíte nové mladé přírůstky, je to dobré znamení. Dřeviny se úspěšně přizpůsobily novým podmínkám a za předpokladu každodenní péče se jim bude dařit.

Živý plot zakládejte na jaře nebo na podzim, případně v létě mimo období s teplotami nad 30 °C. Ideální orientace terasy a balkonu s živým plotem je východ, západ i sever. Jižní strana musí být stíněná.

Pokud kromě rostlin na živý plot plánujete i jiné druhy, přečtěte si článek o tom jaké květiny jsou vhodné například na horký balkon.

Tip: Víte kdy stříhat živý plot?

Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysazených druhů. Konec července a zejména srpen je vhodné období na řez a stříhání živých plotů a zajímavých solitérních rostlin, zejména z jehličnatých dřevin.

Před stříháním dopřejte dřevinám dostatečně velkou a pravidelnou závlahu a nezapomínejte na ni ani po řezu. Snažte se řezat během zamračeného dne.

Podmínkou kvalitního řezu kromě termínu jsou i dostatečně ostré nůžky a kvalitní nářadí, které nejsou znečištěné nebo kontaminované chorobou nebo škůdcem po předchozím stříhání napadených dřevin.

Dřeviny nikdy v tomto letním období neřežte hluboko do dřeva. K tomu je určeno jarní období.

Kdy stříhat živý plot

V prvních letech života po výsadbě je řez častý, aby se keře zahustily, rozdělily. Listnaté druhy se stříhají i 3x do roka v období vegetačního klidu, v červnu a jednou koncem července nebo začátkem srpna.

Aktuální nabídka rostlin na živé ploty

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Jedná se zejména o zlatý déšť (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles japonica), tamaryšek (Tamarix), šeřík (Syringa vulgaris).

Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Dřeviny kvetoucí v létě (komule, tavolníky, ibišky a pustoryl) se stříhají v zimě až v předjaří (konec února až do března, dokud nezačnou rašit).

Vytvořte si živý plot z okrasných keřů

Střižené živé ploty se musí udržovat, stříhat pravidelně a správně již od mladého věku, abyste dokázali vytvořit opravdu hustou a rovnou stěnu nebo plot.

Kdy se stříhají jehličnany

Jehličnany se stříhají minimálně. Odstraňují se jen nepěkně rostoucí větve, čili se jedná spíše o kosmetickou, estetickou úpravu.

Jehličnany v střiženém živém plotě, například túje, se stříhají až po dosažení požadované výšky.

Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Živé ploty z jehličnanů tvarujte pouze na podzim nebo v předjaří.

Používají se speciální plotové nůžky nebo křovinořezy. Dbejte na to, aby byly stěny šikmé a aby byl živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře.

Smrk je třeba řezat opatrně. Pokud se Vám to nepodaří, chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Nikdy neřežte do dřeva, ale řežte v období růstu mladých výhonků.

Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, habr, buk, ptačí zob, zimostráz. Stálezelené keře upravujte od září až do prvních mrazů.

Tvarování dřevin

Kromě těchto klasických tvarů můžete vyzkoušet i tvarování dřevin do koule, jehlanu, spirál a čtverců. Ideální je na to použít zimostráz, brslen. Tyto dřeviny můžete tvarovat a stříhat už od května, kdy uvidíte první výhonky.

Pokud si na to netroufáte, můžete použít různé předlohy vyhotovené z pletiva. Mnohé jiné tvary v podobě ptáků a králíčci se dají běžně zakoupit v zahradnických potřebách. Stačí je navléknout na keře, ponechat je tam během celého roku a sestřihávat jen přerostlé výhonky. Konstrukce celá přeroste a už se neodstraňuje z keře.

Ze zimostrázu dokážete vytvořit různě velká zvířata a koule, které nemusí být umístěny a vysazeny pouze v pravidelných zahradách. Případně rovnou sestříhané části jehličnanu v rohu můžete osvěžit střapatou korunou nebo dřevinou tvarovanou do koule.

Zde je návod na tvarovací řez do spirály:

- rostlina musí být alespoň jeden metr vysoká

- musí mít rovný a pevný kmen

- na kužel oviňte provaz v plánované podobě odspodu na vrchol

- krátkými nůžkami stříhejte podle provazu odspodu nahoru

- v dalších letech obnovujte spirálu pravidelným řezem.

Návod jak vytvořit zajíčka ze zimostrázu:

- na dostatečně velký keř natáhněte pletivo s malými oky

- vytvarujte ho do tvaru zajíčka nebo jiného zvířátka

- pro začátek si zvolte jednoduchý tvar

- ostříhejte vše co přečnívá přes pletivo

- odstraňte hrubé větve, abyste podpořili růst mladých výhonků ze středu

- pravidelně stříhejte a tvarujte.

Dáváte přednost spíše klasickému nebo volně rostoucímu živému plotu? Zkuste například jedlý živý plot nebo se inspirujte dalšími dřevinami z naší nabídky, spolu s jejich návodem na pěstování.

Zimostráz (Buxus) je stálezelený dekorativní keř s drobnými lesklými listy. Pěstuje se v živých plotech, v nádobách i jako solitérní keř. Výborně zvládá řez a působí celoročně dekorativně. Oblíbené jsou střihy do tvaru koule nebo kužele. Dobře snáší i slunce i polostín.

Kromě všech pozitivních vlastností je tu přece jen jedna negativní. Tyto dřeviny jsou v posledním období často napadány invazivním Zavíječem zimostrázovým. Porost se samozřejmě i po napadení dá zachránit. Záleží na míře poškození, množství housenek atd. Představme si však tohoto škůdce.

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) pochází z Asie. Na Moravě se objevil kolem roku 2015 a od té doby způsobuje problémy na zimostrázech, případně brslenech. Je to zelená housenka s černými pásy, později motýl bílé nebo světle hnědé barvy. Motýli pak dále kladou vajíčka i na vzdálenějších místech a takto se rozšiřuje po okolí.

Pokud na zimostrázu objevíte pavučinu, je již ve fázi zakuklení. Velmi důležité je však kontrolovat porosty od začátku sezóny. Zavíječ klade vajíčka na spodní stranu listů. Z nich se vyvinou larvy. Zavíječ v příznivém roce může založit až 3 generace od dubna do září.

Jak zničit zavíječe zimostrázového

Nejdůležitější je včas zaregistrovat výskyt housenek, které začínají požírat keř od jeho nitra. Pravidelně kontrolujte rozhrnutím keře do stran možný výskyt housenek, případně kontrolujte i výskyt nakladených vajíček.

Existují chemické postřiky, kterým můžete zničit housenky a motýly. Není však účinný proti vajíčkům.

Zavíječ dokáže přezimovat uvnitř keře a proces se opakuje. Pokud by přišly několikadenní mrazivé dny, je tu šance, že by se celá generace zničila. Bohužel zimy v posledním období jsou mírné a to zavíječi vyhovuje.

Jak jsme zmínili, požírat začínají od středu keře a končí na vrcholových výhoncích. Napadená rostlina postupně ztrácí svůj lesk listů, působí suše, zvadle. Listy jsou zakousnuté, uvnitř je trus housenek a zejména pavučiny. Nejeden živý plot dokáže množství housenek doslova ze dne na den zlikvidovat. Proto je třeba pravidelně souvislé plochy kontrolovat. Je však třeba začít v první fázi. Pokud uvidíte na horní části keře pavučinku, celý keř opatrně rozevřete a podívejte se do nitra. Celou dřevinu pořádně vystříkejte proudem vody pomocí hadice, čím bude tlak vody silnější, tím lépe. Vyplavené housenky je třeba ihned zneškodnit.

Zimostráz a jiné stálezelené keře najdete také v našem eshopu

Po uschnutí dřeviny od vody za teplého a suchého počasí aplikujte postřik Karate Zeon 5 CS, Decis AL, Dimilin 48 SC nebo můžete vyzkoušet Lepinox Plus. Jelikož jsou listy zimostrázu ochráněny voskovou vrstvou, je třeba použít také smáčedlo. Např. AGROVITA.

Po postřiku je vhodné podpořit vitalitu rostliny hojným zavlažováním a přihnojením.

Postřik je třeba aplikovat na porost vícekrát a pravidelně již po prvním výskytu. Ideální je kombinovat 2 různé kontaktní postřiky.

Věříme, že i když zavíječ dokáže napáchat hodně škod, nezanevřete na tento stálezelený keř, který právě v zimním období a brzy na jaře, dokáže celkovou kompozici v zahradě dotvořit svými svěžími listy.

Tip: Přečtěte si také článek o hnědnutí tújí a péči o takto napadené rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

V dnešní moderní době mají mnozí tendenci obehnat se v zahradě vysokou neprůhlednou zdí a tak si zajistit soukromí. Co tak vyzkoušet živý plot, který umí být stejně funkční, s některými druhy i neproniknutelný a navíc během roku variabilní a přírodní?

Dnes Vám představíme nejkrásnější a nejvhodnější dřeviny na opadavý živý plot. I opadavý plot může ochránit a ohraničit zahradu, a to spletí hustých větví během pozdního podzimu a zimy. Některé druhy však své listy ztrácejí až během jarního růstu nových listů, a tím je dřevina zajímavá vybarvováním během celého roku.

Vhodnými druhy jsou buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). Do výsadby můžete zvolit jeden druh nebo klidně zkombinujte i tři druhy. Dřeviny se dobře snášejí, doplňují se a vytváří zajímavý živý plot.

Na celkový efekt si samozřejmě několik let počkáte, ale výsadba je trvalá a opravdu funkční. Uvedené dřeviny jsou vhodné na stříhané živé ploty. Druhy rostou průměrně rychle.

Roční přírůstek je cca 30 - 40 cm. Raší již brzy na jaře. Listy se na podzim vybarvují do žluta, oranžova, červena až do hněda. Vytvářejí příjemnou kulisu, která zároveň poskytuje úkryt a potravu mnohým ptákům, hmyzu a včelám.

Dřeviny jsou vhodné do moderní zahrady, tak pro lesní zahrady a romantická zákoutí. Nesnášejí sucho, kyselé a chudé půdy. Jsou mrazuvzdorné, dobře odolávají větru a snášejí i prašné městské prostředí.

I živý plot vyžaduje závlahu, ideální je, pokud zabezpečíte kapkovou, která se dá regulovat. Výsadbu proveďte na jaře nebo podzim do trojsponu. Budete překvapeni růstem, vzhledem i celkovou funkčností, i když na tuto krásu si budete muset počkat.

Všechny listnaté stromy z naší nabídky

Z buku a habru umíte vytvořit i stěnu vysokou 4 metry. Dbejte na správnou výživu, stříhání a tento plot bude určitě dominantou Vaší zahrady a navíc bude opravdu přírodní.

Pokud dáváte přednost kvetoucím dřevinám, můžete zvolit kvetoucí živý plot.

Ani živý plot nemusí být jednotvárný. Dopřejte zahradě nový vzhled díky zajímavým kombinacím dřevin a druhů. Dřeviny, i když jsou opadavé, dokáží během roku různě zpestřit zahradu.

Na jaře krásnými mladými a svěžími listy, na podzim vybarvením do bronzova až měděna a na podzim červeným nebo žlutým zbarvením. Samozřejmě, nesmí chybět hnědá a oranžová.

Tip: přečtěte si článek o tom jak sázet živý plot.

Některé, byť opadavé druhy, si své listí dokážou udržet i během zimy až do nových listů. Tvoří tak kulisu a hustou stěnu. Kombinovaný živý plot vytvoříte výsadbou kvetoucích a stálezelených druhů a tím získáte zajímavý plot plný květin a v zimě zase prázdný prostor vyplní stálozelené druhy. Kombinujte druhy, které nejsou náročné na řez, vytvářejí husté a dostatečně velké keře, které nenamrzají a jsou vhodné právě do Vašich podmínek z hlediska světla, stínu, půdy. Pokud chcete vytvořit kvetoucí živý plot, dřeviny kombinujte tak, aby vždycky něco kvetlo.

Barevný živý plot

Nabízíme Vám zajímavý příklad kombinovaného živého plotu. Vše závisí na délce výsadby. Na 10 metrů budete potřebovat:

Ptačí zob, zlatý déšť, bobkovišeň, komule, ptačí zob, šeřík, bobkovišeň, tavolník, ptačí zob. Dřeviny vysazujte do 3 sponu, na vzdálenost 0,5 m.

Živý plot z jehličnanů

Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Kombinujte různé barvy a tvary, případně vytvořte smíšenou stěnu z různých jehličnanů.

Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Kombinujte smrky, borovice, túje a cypřiše.

Vytvořte jemnou linii podél plotu a do popředí vysaďte níže kompaktní jehličnany, túje, jalovce a doplňte okrasné trávy a listnaté keře. Nezapomeňte na barevné kombinování.

Rostliny na živé ploty v eshopu

Další inspirace na nejpoužívanější dřeviny do živých plotů naleznete v tomto přehledu.

Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Práce v zahradě tím může být i osvěžující a sběrem plodů můžete zaměstnat i děti.

Jedlé keře do živého plotu

Jedlé živé ploty však vyžadují dostatek prostoru,  jsou ošetřovány řezem minimálně.

Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky. Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby. Pokud chcete tyto plodící keře před nálety ochránit, musíte si zajistit ochranné sítě, případně zajistit plašiče nebo vyrobit zajímavého strašáka.

Tip: Vše, co potřebujete vědět o živých plotech.

Každý druh se sklízí v jinou dobu a také se různé zpracovává.

Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Pokud je prostor větší, zvolte i více druhů s postupným sběrem.

Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech. První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. roce života.

Vyberte si z nabídky keřů s jedlými plody

O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Nyní nemáme na mysli řez ve smyslu úpravy vzhledu keřů, ale řez pro další plodivost a dobrý růst keřů.

Krásný a navíc užitečný živý plot lze vytvořit i z ovocných dřevin, přečtěte si jak na to.

Co může být krásnějšího než vidět kvetoucí živý plot? Vy, co ho pravidelně stříháte, nečekejte zázraky. Přísně stříhaný živý plot rozkvete jen málokdy na vnitřních výhoncích.

Pokud chcete mít kvetoucí živý plot, musíte si vybrat druhy, které vytvoří volně rostoucí, čili nestříhaný živý plot a na to potřebujete nejen správný výběr druhů ale i dostatečný prostor v zahradě.

Takový plot Vám zabere i 4 m do šířky ze zahrady. Proto jsou tyto ploty vhodné na venkov, do parků a velkých zahrad v přírodně-krajinářského stylu. Zajímavé jsou ploty vysazené s jedním, dvěma nebo více kvetoucími druhy dřevin a samozřejmě i ty, které kvetou postupně a tak obohatí zahradu vždy o nový pohled.

Kvetoucí keře do živého plotu

Vhodnými dřevinami jsou zlatice prostřední (Forsythia intermedia), tamaryšek (Tamarix), tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgélie, komule (Buddleia), šeřík (Syringa). Všechny tyto druhy jsou atraktivní vůní, barvou, tvarem i termínem kvetení. Navíc vaše zahrada bude opravdu zajímavá a plná motýlů a jiného užitečného hmyzu.

I tyto nestříhané živé ploty však vyžadují řez, aby znovu vykvetly i v příštím roce a kvetení bylo bohaté a zároveň se dřeviny pravidelně regenerovaly a omlazovali.

Dřeviny kvetoucí v časném jarním období se stříhají po odkvětu, dřeviny kvetoucí v létě se stříhají brzy na jaře. Řez můžete provést podle věku a vzhledu rostlin mělce nebo hluboko.

Po několika letech bude živý plot určitě potřebovat omladit, a proto zvolte řez hluboký, až do dřeva, odstraňujte i staré a poškozené výhony od kmene, abyste podpořili růst mladých a silných výhonů.

Stylové kombinace jsou in

Dřeviny kombinujte a vysaďte tak, aby kvetly postupně. Vyberte si druhy a zjistěte si, v jakém termínu kvetou. Nakombinujte například komuli (různé barvy) se zlatým deštěm a tavolníky. Je již na Vás jakou barevnou kombinaci zvolíte.

Všechny dřeviny na živý plot z naší aktuální nabídky

Na jaře zazáříte jasnou žlutou barvou pomocí zlatého deště a později bílým vodopádem pomocí květů tavolníku. V letním období Váš plot bude unikátní díky květům a vůni letního šeříku nebo motýlího keře (komule).

Tento keř láká motýly a na jednom je můžete napočítat opravdu velké množství a také několik druhů. Kvete až do října. Doufáme, že jste si vybrali a budete opravdu okouzleni.

Možná by vás kromě květů potěšily i jedlé živé ploty.

Podívejte se také na vhodné kombinace dřevin na živý plot.