Posts tagged 'jak pečovat o živý plot'

Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Rostlina dorůstá přibližně do dvou až tří metrů. Má tenké a vzpřímené větve pokryté drobnými chloupky, tenké listy a bílé květy uspořádané v latách, které po odkvětu nahrazují černé bobulovité plody.

Ptačí zob je u nás poměrně hojně rozšířenou rostlinou. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry. V následujícím článku si uvedeme, jaké podmínky pro pěstování keř potřebuje, jak ho stříhat a jak na výsadbu ptačího zobu.

Pěstování ptačího zobu

Stanoviště - není náročný, sedí mu téměř každý typ půdy, růst může na plném slunci i v polostínu.

Zálivka - zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě. Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí. Živý plot ale většinou umí s vlhkostí hospodařit sám.

Hnojení - před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji. Během života ale žádné výrazné přihnojování nepotřebuje.

Ptačí zob druhy

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

Nejrozšířenější druh u nás. Listy na zimu opadávají, větve jsou tenké a tvoří velmi hustý porost. Během léta se na keři objevují bílé květy, které střídají černé bobule poskytující potravu pro ptactvo.

Ptačí zob neopadavý

Pokud hledáte druh, který uchrání váš pozemek před zvědavými zraky kolemjdoucích také v zimě, sáhněte místo klasiky po ptačím zobu vejčitolistém (Ligustrum ovalifolium). Tento ptačí zob stálezelený či poloopadavý většinou na naše mírné zimy listy vůbec neshazuje. Květy i plody jsou velmi podobné jako u ptačího zobu obecného.

Ptačí zob je krásný a nenáročný keř, který do vaší zahrady naláká opylovače i ptactvo. Ptačí zob nejen na živé ploty, ale také pro pěstování v podobě solitérů, najdete na našem e-shopu

Živý plot z ptačího zobu

Výsadba ptačího zobu do živých plotů je velmi častá - keře se nejčastěji pěstují pro tyto účely. Plot vyroste do výšky přibližně dvou metrů. Roste poměrně rychle a lze jej snadno tvarovat. Vytváří hustý neprostupný porost, který dobře odolává nárazům větru.

Jak sázet ptačí zob

Ptačí zob je ideální vysazovat na jaře. Do příští zimy si stihne vytvořit dostatečně bohatý kořenový systém, který ho částečně ochrání před mrazy. Vzrostlejší sazenice však není problém vysazovat ani od září do listopadu, přičemž se doporučuje chránit kořeny mulčem.

Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr. Pokud máte v plánu vysazovat ve více řadách, upotřebíte 5 rostlin na běžný metr.

Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu. Nezapomeňte kopat jámy dostatečně daleko od plotu, abyste měli v budoucnu dostatek místa na manipulaci při stříhání keřů.

Kdy stříhat ptačí zob

Jak stříhat ptačí zob? V prvním roce plot seřízněte asi 10 až 15 centimetrů nad zemí. To je důležité pro bohaté rozvětvení keřů. Nemusíte se obávat, po tomto kroku se nastartuje velmi rychlý růst. V létě pak nové výhonky zkraťte o polovinu. Další zkrácení přichází přibližně v listopadu, kdy opět výhony seřízneme - tentokrát všechny do stejné výšky, který by měla činit asi jeden metr.

V dalším roce už tak radikální nebuďte a nechejte keř dorůst do výšky dvou metrů. V této chvíli již přejděte pouze na pravidelné tvarování a zastřihování.

Kdy tedy stříhat ptačí zob? Ideální doba je konec jara a konec podzimu.

Jak rychle roste ptačí zob

Ptačí zob roste poměrně rychle. Pokud dodržíte výše uvedená doporučení pro pěstování v prvních dvou letech, budete mít ve třetím roce již plně vzrostlý, hustý a neprostupný živý plot. Nezapomeňte však, že rychlost růstu a kvalitu porostu určuje také pravidelnost stříhání ptačího zobu, dostatečně výživná půda i slunné stanoviště.

Ptačí zob v zimě

Keře nejsou plně mrazuvzdorné ale zimu zvládnou. S mírnější zimou si ale bez problémů poradí. Pokud bydlíte v oblastech, kde během zimních měsíců klesá rtuť na teploměru velmi nízko, vysaďte keře raději na jaře, aby stihly dobře zakořenit. Tenké větve ptačího zobu se mohou pod vrstvou sněhu ohýbat a polámat. To se ale děje spíše při solitérní výsadbě, u živých plotů jen minimálně.

Ptačí zob plody

Plodem této rostliny je přibližně 8 milimetrů velká bobule černé barvy. Plody zrají na konci léta až začátkem podzimu a zůstávají na keřích až do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Bobule obsahují glykosidy, které mohou na člověka působit toxicky. Konzumace plodů se tedy důrazně nedoporučuje.

TIP: Květy ptačího zobu mají bílý až vanilkový odstín, jsou tedy spíše umírněnejší. Pokud však dáváte v zahradě přednost živým barvám, vysaďte kvetoucí živý plot. Jaké druhy jsou nejlepší vám poradíme v předchozím článku.

Líbí se Vám živé ploty a chcete si nějaký vysadit na zahradě? Nabízíme Vám přehled nejpoužívanějších a zároveň nejkrásnějších dřevin vhodných na výsadbu živého plotu. Najdete je rozděleno do skupin podle výšky požadovaného plotu i s praktickými informacemi o výsadbě a rozestupech.

Rostliny vhodné na živý plot

Dřeviny pro tvarování / střižené živé ploty do 0,7

Thuja occ.globosa –0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,3 – 0,4 m od sebe

Berberis thunbergii – 0,4 – 0,5 m od sebe

Berberis th. Atropurpurea – 0,4 –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,3 – 0,4 m od sebe

Symphoricarpos albus – 0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,5 m od sebe

Forsythia intermedia – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken – 0,6-0,7 mod sebe

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty od 0,7 až 2 m

Thuja occ.Smaragd – 0,7 –0,8 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,7 - 0,8 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata –0,6 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii – 0,6 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea – 0,5 m od sebe

Berberis julianae – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus – 0,5 –0,6 m od sebe

Cornus mas – 0,5 m od sebe

Fagus sylvatica –0,5 m od sebe

Ligustrum vulgare – 0,4 m od sebe

Ligustrum ovalifolium – 0,4 –0,5 m od sebe

Crataegus monogyna –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Otto Luyken -0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna –0,7 m od sebe

Kompletní sortiment rostlin na živé ploty z našeho eshopu

Dřeviny pro tvarování / stříhané živé ploty 2 až 4 m

Juniperus chinensis  –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m - 0,9 m od sebe

Picea abies –0,6 m od sebe

Taxus baccata – 0,6 –0,7 m od sebe

Thuja occidentalis –0,7 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Fagus sylvatica – 0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 mod sebe

Amelanchier lamarckii –0,6 m od sebe

Eleagnus angustifolia –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Rotundifolia  – 0,5 – 0,7 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty do 0,7 m

Mahonia aquifolium – 0,5 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Buxus microphylla – 0,4 –0,5 m od sebe

Chaenomeles japonica – 0,4 –0,5 m od sebe

Spiraea bumalda – 0,4 –0,5 m od sebe

Rosa spp. – záhonové ruže – 0,4 –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Etna 0,5 – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty od 0,7 do 2 m

Chamaecyparis lawsoniana nana – 0,6 – 0,7 m od sebe

Buxus sempervirens – 0,4 –0,5 m od sebe

Thuja occidentalis Smaragd –0,7 m od sebe

Viburnum pragense –0,5 m od sebe

Berberis julianae –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii –0,5 m od sebe

Berberis thunbergii Atropurpurea –0,5 m od sebe

Philadelphus lemoinei –0,5 m od sebe

Philadelphus coronarius –0,5 m od sebe

Potentila fruticosa – 0,4 –0,5 m od sebe

Weigela Florida –0,5 m od sebe

Symphoricarpos albus –0,5 m od sebe

Spiraea vanhouttei –0,5 m od sebe

Forsythia intermedia –0,5 m od sebe

Hibiscus syriacus –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Lonicera xylosteum –0,5 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Rosa canina – 0,4 –0,5 m od sebe

Sorbaria sorbifolia –0,5 m od sebe

 – 0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita – 0,7 m od sebe

Dřeviny pro volně rostoucí živý plot 2 až 4 m

Picea abies –0,7 m od sebe

Chamaecyparis law. –0,7 m od sebe

Cupressocyparis leylandii - 0,8 m od sebe

Thuja occ. –0,7 m od sebe

Pyracantha coccinea –0,5 m od sebe

Viburnum rhytidophyllum –0,5 m od sebe

Acer campestre –0,5 m od sebe

Amelanchier lamarckii –0,5 m od sebe

Carpinus betulus –0,5 m od sebe

Cornus sanquinea –0,5 m od sebe

Ligustrum ovalifolium –0,5 m od sebe

Sambucus nigra –0,5 m od sebe

Syringa vulgaris –0,5 m od sebe

Tamarix tetradra –0,5 m od sebe

Viburnum opulus –0,5 m od sebe

Prunus laurocerasus Novita –0,7 m od sebe

Vhodné kombinace dřevin

 Druh: Syringa vulgaris , Viburnum opulus

          volně rostoucí zajímavý živý plot, kvetení V - VI. barva fialová, bílá, intenzivní vonné květy, výška 2 -4 m

          počet rostlin na 1 bm 3 ks Syringa vulgaris

          počet rostlin na 1 bm 2 ks Viburnum opulus

        počet rostlin na 10 bm 15 ks Syringa, 10 ks Viburnum, střídání je možné po 1 až2 m

Druh: Cornus sanqiunea, Forsythia intermedia, Rosa canina, Philadelphus coronarius,

          Hibiscus syriacus                  

          volně rostoucí zajímavě kvetoucí živý plot, kvetení postupné

Druh: Buddleja, Rosa, Philadelphus, Syringa

Druh: Weigela, Viburnum, Forsythia, Philadelphus, Deutzia

Druh: Forsythia, Tamarix, Philadeplhus, Spiraea vanhouttei, Weigela

Druh: Fagus sylvatica, Carpinus betulus

Druh: Acer campestre, Cornus sanquinea, Amelanchier lamarckii

Druh: Forsythia intermedia, Ligustrum ovalifolium, Spiraea bumalda – nízký stříhaný

Druh: Berberis julianae, Ligustrum ovalifolium, Pyracantha coccinea – stálezelený střižený i volně rostoucí živý  plot

Druh: Amelanchier lamarckii, Pyracantha coccinea, Berberis thunbergii Atropurpurea,

          Symphoricarpos albus, Crataegus monogyna

          zajímavý živý plot barvami, podzimním vybarvením a plody

TIP: Pokud si chcete vytvořit živý plot na balkoně, přečtěte si článek jako na to.

Líbí se Vám živé ploty, případně byste se chtěli odizolovat od sousedů alespoň takovou clonou? I na terase či balkoně můžete založit živý plot. Budete na to potřebovat dostatečně velké nádoby v závislosti na vysazených druzích a výbornou drenáž.

Tuje na balkon

Vysokou stěnu vytvoříte z tújí a cypřišů. Nádoby mohou být klasické nebo v podobě truhlíků, do kterých se vejdou i 2 kusy. Počítejte s tím, že velikost jedné nádoby by měla být minimálně 1 metr pro dvě túje nebo cypřiše. Pokud je to možné, zakupte si túje ve výši alespoň 60 -80 cm.

Živý plot na balkon, na terasu vytvoříte i ze stálezelených okrasných keřů

Kontejnerované dřeviny můžete vysazovat během celého roku, ne však během tuhé zimy. Prostokořenné dřeviny vysazujte spíše na jaře nebo na podzim. Pokud toužíte po nižším stálezelený živém plotě jen tak pro potěšení, vytvořte si jej ze zimostrázu, ptačího zobu nebo bobkovišně.

Nečekejte, že bude Váš plot hned po výsadbě zapojen, bez mezer. Vyžaduje to množství času a stříhání, abyste docílili požadovaného efektu. Zimostráz patří mezi často pěstované dřeviny na nízké živé ploty, pomaleji roste, ale velmi dobře snáší řez. Stříhá se i 3x do roka. Rychleji roste ptačí zob i bobkovišeň. Počítejte s menším opadem listů.

Živý plot v květináči

Do metrové nádoby vysaďte 3 - 4 kusy dřevin. Pokud jsou již výše a větší, jen 3 kusy. Nádobu vystelte textilií nebo pytlovinou.

Musíte ponechat otvory na odtok přebytečné vody. Ve spodní části vytvořte asi10 cmdrenáž z drobného štěrku nebo kamínků, keramzitu, doplňte vhodný substrát, vysaďte dřeviny a jako mulč použijte kůru nebo štěrk.

Po výsadbě rostliny hned nestříhejte, dopřejte jim čas na zakořenění. Pokud uvidíte nové mladé přírůstky, je to dobré znamení. Dřeviny se úspěšně přizpůsobily novým podmínkám a za předpokladu každodenní péče se jim bude dařit.

Živý plot zakládejte na jaře nebo na podzim, případně v létě mimo období s teplotami nad 30 °C. Ideální orientace terasy a balkonu s živým plotem je východ, západ i sever. Jižní strana musí být stíněná.

Pokud kromě rostlin na živý plot plánujete i jiné druhy, přečtěte si článek o tom jaké květiny jsou vhodné například na horký balkon.

Tip: Víte kdy stříhat živý plot?

Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysazených druhů. Konec července a zejména srpen je vhodné období na řez a stříhání živých plotů a zajímavých solitérních rostlin, zejména z jehličnatých dřevin.

Před stříháním dopřejte dřevinám dostatečně velkou a pravidelnou závlahu a nezapomínejte na ni ani po řezu. Snažte se řezat během zamračeného dne.

Podmínkou kvalitního řezu kromě termínu jsou i dostatečně ostré nůžky a kvalitní nářadí, které nejsou znečištěné nebo kontaminované chorobou nebo škůdcem po předchozím stříhání napadených dřevin.

Dřeviny nikdy v tomto letním období neřežte hluboko do dřeva. K tomu je určeno jarní období.

Kdy stříhat živý plot

V prvních letech života po výsadbě je řez častý, aby se keře zahustily, rozdělily. Listnaté druhy se stříhají i 3x do roka v období vegetačního klidu, v červnu a jednou koncem července nebo začátkem srpna.

Aktuální nabídka rostlin na živé ploty

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Jedná se zejména o zlatý déšť (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles japonica), tamaryšek (Tamarix), šeřík (Syringa vulgaris).

Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Dřeviny kvetoucí v létě (komule, tavolníky, ibišky a pustoryl) se stříhají v zimě až v předjaří (konec února až do března, dokud nezačnou rašit).

Vytvořte si živý plot z okrasných keřů

Střižené živé ploty se musí udržovat, stříhat pravidelně a správně již od mladého věku, abyste dokázali vytvořit opravdu hustou a rovnou stěnu nebo plot.

Kdy se stříhají jehličnany

Jehličnany se stříhají minimálně. Odstraňují se jen nepěkně rostoucí větve, čili se jedná spíše o kosmetickou, estetickou úpravu.

Jehličnany v střiženém živém plotě, například túje, se stříhají až po dosažení požadované výšky.

Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Živé ploty z jehličnanů tvarujte pouze na podzim nebo v předjaří.

Používají se speciální plotové nůžky nebo křovinořezy. Dbejte na to, aby byly stěny šikmé a aby byl živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře.

Smrk je třeba řezat opatrně. Pokud se Vám to nepodaří, chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Nikdy neřežte do dřeva, ale řežte v období růstu mladých výhonků.

Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, habr, buk, ptačí zob, zimostráz. Stálezelené keře upravujte od září až do prvních mrazů.

Tvarování dřevin

Kromě těchto klasických tvarů můžete vyzkoušet i tvarování dřevin do koule, jehlanu, spirál a čtverců. Ideální je na to použít zimostráz, brslen. Tyto dřeviny můžete tvarovat a stříhat už od května, kdy uvidíte první výhonky.

Pokud si na to netroufáte, můžete použít různé předlohy vyhotovené z pletiva. Mnohé jiné tvary v podobě ptáků a králíčci se dají běžně zakoupit v zahradnických potřebách. Stačí je navléknout na keře, ponechat je tam během celého roku a sestřihávat jen přerostlé výhonky. Konstrukce celá přeroste a už se neodstraňuje z keře.

Ze zimostrázu dokážete vytvořit různě velká zvířata a koule, které nemusí být umístěny a vysazeny pouze v pravidelných zahradách. Případně rovnou sestříhané části jehličnanu v rohu můžete osvěžit střapatou korunou nebo dřevinou tvarovanou do koule.

Zde je návod na tvarovací řez do spirály:

- rostlina musí být alespoň jeden metr vysoká

- musí mít rovný a pevný kmen

- na kužel oviňte provaz v plánované podobě odspodu na vrchol

- krátkými nůžkami stříhejte podle provazu odspodu nahoru

- v dalších letech obnovujte spirálu pravidelným řezem.

Návod jak vytvořit zajíčka ze zimostrázu:

- na dostatečně velký keř natáhněte pletivo s malými oky

- vytvarujte ho do tvaru zajíčka nebo jiného zvířátka

- pro začátek si zvolte jednoduchý tvar

- ostříhejte vše co přečnívá přes pletivo

- odstraňte hrubé větve, abyste podpořili růst mladých výhonků ze středu

- pravidelně stříhejte a tvarujte.

Dáváte přednost spíše klasickému nebo volně rostoucímu živému plotu? Zkuste například jedlý živý plot nebo se inspirujte dalšími dřevinami z naší nabídky, spolu s jejich návodem na pěstování.

Zimostráz (Buxus) je stálezelený dekorativní keř s drobnými lesklými listy. Pěstuje se v živých plotech, v nádobách i jako solitérní keř. Výborně zvládá řez a působí celoročně dekorativně. Oblíbené jsou střihy do tvaru koule nebo kužele. Dobře snáší i slunce i polostín.

Kromě všech pozitivních vlastností je tu přece jen jedna negativní. Tyto dřeviny jsou v posledním období často napadány invazivním Zavíječem zimostrázovým. Porost se samozřejmě i po napadení dá zachránit. Záleží na míře poškození, množství housenek atd. Představme si však tohoto škůdce.

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) pochází z Asie. Na Moravě se objevil kolem roku 2015 a od té doby způsobuje problémy na zimostrázech, případně brslenech. Je to zelená housenka s černými pásy, později motýl bílé nebo světle hnědé barvy. Motýli pak dále kladou vajíčka i na vzdálenějších místech a takto se rozšiřuje po okolí.

Pokud na zimostrázu objevíte pavučinu, je již ve fázi zakuklení. Velmi důležité je však kontrolovat porosty od začátku sezóny. Zavíječ klade vajíčka na spodní stranu listů. Z nich se vyvinou larvy. Zavíječ v příznivém roce může založit až 3 generace od dubna do září.

Jak zničit zavíječe zimostrázového

Nejdůležitější je včas zaregistrovat výskyt housenek, které začínají požírat keř od jeho nitra. Pravidelně kontrolujte rozhrnutím keře do stran možný výskyt housenek, případně kontrolujte i výskyt nakladených vajíček.

Existují chemické postřiky, kterým můžete zničit housenky a motýly. Není však účinný proti vajíčkům.

Zavíječ dokáže přezimovat uvnitř keře a proces se opakuje. Pokud by přišly několikadenní mrazivé dny, je tu šance, že by se celá generace zničila. Bohužel zimy v posledním období jsou mírné a to zavíječi vyhovuje.

Jak jsme zmínili, požírat začínají od středu keře a končí na vrcholových výhoncích. Napadená rostlina postupně ztrácí svůj lesk listů, působí suše, zvadle. Listy jsou zakousnuté, uvnitř je trus housenek a zejména pavučiny. Nejeden živý plot dokáže množství housenek doslova ze dne na den zlikvidovat. Proto je třeba pravidelně souvislé plochy kontrolovat. Je však třeba začít v první fázi. Pokud uvidíte na horní části keře pavučinku, celý keř opatrně rozevřete a podívejte se do nitra. Celou dřevinu pořádně vystříkejte proudem vody pomocí hadice, čím bude tlak vody silnější, tím lépe. Vyplavené housenky je třeba ihned zneškodnit.

Zimostráz a jiné stálezelené keře najdete také v našem eshopu

Po uschnutí dřeviny od vody za teplého a suchého počasí aplikujte postřik Karate Zeon 5 CS, Decis AL, Dimilin 48 SC nebo můžete vyzkoušet Lepinox Plus. Jelikož jsou listy zimostrázu ochráněny voskovou vrstvou, je třeba použít také smáčedlo. Např. AGROVITA.

Po postřiku je vhodné podpořit vitalitu rostliny hojným zavlažováním a přihnojením.

Postřik je třeba aplikovat na porost vícekrát a pravidelně již po prvním výskytu. Ideální je kombinovat 2 různé kontaktní postřiky.

Věříme, že i když zavíječ dokáže napáchat hodně škod, nezanevřete na tento stálezelený keř, který právě v zimním období a brzy na jaře, dokáže celkovou kompozici v zahradě dotvořit svými svěžími listy.

Tip: Přečtěte si také článek o hnědnutí tújí a péči o takto napadené rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

V dnešní moderní době mají mnozí tendenci obehnat se v zahradě vysokou neprůhlednou zdí a tak si zajistit soukromí. Co tak vyzkoušet živý plot, který umí být stejně funkční, s některými druhy i neproniknutelný a navíc během roku variabilní a přírodní?

Dnes Vám představíme nejkrásnější a nejvhodnější dřeviny na opadavý živý plot. I opadavý plot může ochránit a ohraničit zahradu, a to spletí hustých větví během pozdního podzimu a zimy. Některé druhy však své listy ztrácejí až během jarního růstu nových listů, a tím je dřevina zajímavá vybarvováním během celého roku.

Vhodnými druhy jsou buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). Do výsadby můžete zvolit jeden druh nebo klidně zkombinujte i tři druhy. Dřeviny se dobře snášejí, doplňují se a vytváří zajímavý živý plot.

Na celkový efekt si samozřejmě několik let počkáte, ale výsadba je trvalá a opravdu funkční. Uvedené dřeviny jsou vhodné na stříhané živé ploty. Druhy rostou průměrně rychle.

Roční přírůstek je cca 30 - 40 cm. Raší již brzy na jaře. Listy se na podzim vybarvují do žluta, oranžova, červena až do hněda. Vytvářejí příjemnou kulisu, která zároveň poskytuje úkryt a potravu mnohým ptákům, hmyzu a včelám.

Dřeviny jsou vhodné do moderní zahrady, tak pro lesní zahrady a romantická zákoutí. Nesnášejí sucho, kyselé a chudé půdy. Jsou mrazuvzdorné, dobře odolávají větru a snášejí i prašné městské prostředí.

I živý plot vyžaduje závlahu, ideální je, pokud zabezpečíte kapkovou, která se dá regulovat. Výsadbu proveďte na jaře nebo podzim do trojsponu. Budete překvapeni růstem, vzhledem i celkovou funkčností, i když na tuto krásu si budete muset počkat.

Všechny listnaté stromy z naší nabídky

Z buku a habru umíte vytvořit i stěnu vysokou 4 metry. Dbejte na správnou výživu, stříhání a tento plot bude určitě dominantou Vaší zahrady a navíc bude opravdu přírodní.

Pokud dáváte přednost kvetoucím dřevinám, můžete zvolit kvetoucí živý plot.

Ani živý plot nemusí být jednotvárný. Dopřejte zahradě nový vzhled díky zajímavým kombinacím dřevin a druhů. Dřeviny, i když jsou opadavé, dokáží během roku různě zpestřit zahradu.

Na jaře krásnými mladými a svěžími listy, na podzim vybarvením do bronzova až měděna a na podzim červeným nebo žlutým zbarvením. Samozřejmě, nesmí chybět hnědá a oranžová.

Tip: přečtěte si článek o tom jak sázet živý plot.

Některé, byť opadavé druhy, si své listí dokážou udržet i během zimy až do nových listů. Tvoří tak kulisu a hustou stěnu. Kombinovaný živý plot vytvoříte výsadbou kvetoucích a stálezelených druhů a tím získáte zajímavý plot plný květin a v zimě zase prázdný prostor vyplní stálozelené druhy. Kombinujte druhy, které nejsou náročné na řez, vytvářejí husté a dostatečně velké keře, které nenamrzají a jsou vhodné právě do Vašich podmínek z hlediska světla, stínu, půdy. Pokud chcete vytvořit kvetoucí živý plot, dřeviny kombinujte tak, aby vždycky něco kvetlo.

Barevný živý plot

Nabízíme Vám zajímavý příklad kombinovaného živého plotu. Vše závisí na délce výsadby. Na 10 metrů budete potřebovat:

Ptačí zob, zlatý déšť, bobkovišeň, komule, ptačí zob, šeřík, bobkovišeň, tavolník, ptačí zob. Dřeviny vysazujte do 3 sponu, na vzdálenost 0,5 m.

Živý plot z jehličnanů

Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Kombinujte různé barvy a tvary, případně vytvořte smíšenou stěnu z různých jehličnanů.

Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Kombinujte smrky, borovice, túje a cypřiše.

Vytvořte jemnou linii podél plotu a do popředí vysaďte níže kompaktní jehličnany, túje, jalovce a doplňte okrasné trávy a listnaté keře. Nezapomeňte na barevné kombinování.

Rostliny na živé ploty v eshopu

Další inspirace na nejpoužívanější dřeviny do živých plotů naleznete v tomto přehledu.

Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Práce v zahradě tím může být i osvěžující a sběrem plodů můžete zaměstnat i děti.

Jedlé keře do živého plotu

Jedlé živé ploty však vyžadují dostatek prostoru,  jsou ošetřovány řezem minimálně.

Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky. Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby. Pokud chcete tyto plodící keře před nálety ochránit, musíte si zajistit ochranné sítě, případně zajistit plašiče nebo vyrobit zajímavého strašáka.

Tip: Vše, co potřebujete vědět o živých plotech.

Každý druh se sklízí v jinou dobu a také se různé zpracovává.

Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Pokud je prostor větší, zvolte i více druhů s postupným sběrem.

Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech. První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. roce života.

Vyberte si z nabídky keřů s jedlými plody

O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Nyní nemáme na mysli řez ve smyslu úpravy vzhledu keřů, ale řez pro další plodivost a dobrý růst keřů.

Krásný a navíc užitečný živý plot lze vytvořit i z ovocných dřevin, přečtěte si jak na to.

Co může být krásnějšího než vidět kvetoucí živý plot? Vy, co ho pravidelně stříháte, nečekejte zázraky. Přísně stříhaný živý plot rozkvete jen málokdy na vnitřních výhoncích.

Pokud chcete mít kvetoucí živý plot, musíte si vybrat druhy, které vytvoří volně rostoucí, čili nestříhaný živý plot a na to potřebujete nejen správný výběr druhů ale i dostatečný prostor v zahradě.

Takový plot Vám zabere i 4 m do šířky ze zahrady. Proto jsou tyto ploty vhodné na venkov, do parků a velkých zahrad v přírodně-krajinářského stylu. Zajímavé jsou ploty vysazené s jedním, dvěma nebo více kvetoucími druhy dřevin a samozřejmě i ty, které kvetou postupně a tak obohatí zahradu vždy o nový pohled.

Kvetoucí keře do živého plotu

Vhodnými dřevinami jsou zlatice prostřední (Forsythia intermedia), tamaryšek (Tamarix), tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgélie, komule (Buddleia), šeřík (Syringa). Všechny tyto druhy jsou atraktivní vůní, barvou, tvarem i termínem kvetení. Navíc vaše zahrada bude opravdu zajímavá a plná motýlů a jiného užitečného hmyzu.

I tyto nestříhané živé ploty však vyžadují řez, aby znovu vykvetly i v příštím roce a kvetení bylo bohaté a zároveň se dřeviny pravidelně regenerovaly a omlazovali.

Dřeviny kvetoucí v časném jarním období se stříhají po odkvětu, dřeviny kvetoucí v létě se stříhají brzy na jaře. Řez můžete provést podle věku a vzhledu rostlin mělce nebo hluboko.

Po několika letech bude živý plot určitě potřebovat omladit, a proto zvolte řez hluboký, až do dřeva, odstraňujte i staré a poškozené výhony od kmene, abyste podpořili růst mladých a silných výhonů.

Stylové kombinace jsou in

Dřeviny kombinujte a vysaďte tak, aby kvetly postupně. Vyberte si druhy a zjistěte si, v jakém termínu kvetou. Nakombinujte například komuli (různé barvy) se zlatým deštěm a tavolníky. Je již na Vás jakou barevnou kombinaci zvolíte.

Všechny dřeviny na živý plot z naší aktuální nabídky

Na jaře zazáříte jasnou žlutou barvou pomocí zlatého deště a později bílým vodopádem pomocí květů tavolníku. V letním období Váš plot bude unikátní díky květům a vůni letního šeříku nebo motýlího keře (komule).

Tento keř láká motýly a na jednom je můžete napočítat opravdu velké množství a také několik druhů. Kvete až do října. Doufáme, že jste si vybrali a budete opravdu okouzleni.

Možná by vás kromě květů potěšily i jedlé živé ploty.

Podívejte se také na vhodné kombinace dřevin na živý plot.

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Kompletní nabídka rostlin na živé ploty v našem eshopu

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

Rostliny na živý plot

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

Ovocný živý plot

Jedlý živý plot

Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

Jak zachránit buxus

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny.

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

Výsadba živého plotu

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

Stříhání živého plotu

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

Stálezelené rostliny do nádob

Zde najdete návod na pěstování dřevin.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.