Užitková zahrada

Plody aktinidie (kiwi) obsahují vysoký podíl vitamínu C, B, E, stopových prvků a minerálů. Může růst téměř v každé zahradě, ale potřebujete vědět několik důležitých informací, aby rostliny mohly přinést své ovoce.

Jak pěstovat kiwi

Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska.

Správná volba odrůd

Několik odrůd je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost. Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red .Částečně samosprašné jsou kupříkladu: Jenny, Issai. Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové. 

Rozlišovací znaky květů

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci. Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, resp. je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu.

Stanoviště

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem, ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém a udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

Pěstování na opoře

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40-50 let), takže je nezbytné zajistit takou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno. Sítě jsou vhodné pouze pro mladé rostliny, takže časem byste je museli vyměnit. Vytvořte stabilní konstrukci s drátem, maximálně do výšky 2 metry. První vodič by měl být přibližně 90 cm od země, další 50 cm od prvního.

Výsadba

Aktinidie se vysází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci.

Vysaďte si některou z odrůd kiwi z nabídky našeho eshopu.

Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění.

Řez kiwi

Je velmi podobný řezu vína. Obvykle se provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon.

Dozrávání

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C.

Jak zpracovat kiwi

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.

I ovocné dřeviny vyžadují celoroční pozornost. Nedá se přímo poukázat, která činnost je nejdůležitější. Nabízíme Vám přehled během celého roku, nač byste neměli zapomenout, aby dřeviny byly v plné kondici, kvetly, plodili a zejména byly bez chorob a škůdců. Pravidelně si jej všímejte. Jen tak dosáhnete pravidelné a kvalitní úrody, velké plody a radost ze zahradničení.

Péče o ovocné stromy na jaře

Jaro je obdobím po dlouhé zimě, kdy vše opět ožívá a probouzí se ze zimního spánku. Dbejte na zálivku, pokud v zimě nebyl sníh a byla suchá podzim. Na jaře nemá půda z čeho čerpat vláhu, proto je třeba zalévat ručně. Zalévejte v čase bez mrazů, vydatně kolem kmene. Nejlépe do mísy, kolem kmene, která je odplevelení, připravena na vstřebávání vláhy a živin.

Aktuální nabídku ovocných stromů najdete také v našem eshopu

Můžete tam přidat několik lopatek rozloženého kompostu, případně startovacího hnojiva pro růst a kvetení. Broskve v předjaří vyžadují postřik proti kadeřavosti listů, jiné ovocné dřeviny jako meruňky postřik proti moniliové usychání květů a výhonků, révu proti chlorózy, jahody proti roztočíku jahodovému, a ostatní dřeviny proti přezimujícím škůdcům a houbovým či bakteriálním chorobám. To platí například pro rybíz, angrešt, švestky, broskve. Jaro je i obdobím řezu. Také je to období vysazování nových stromů a keřů.

Letní péče o stromy

Léto je aktivní období kvetení i plození. Je důležité zásobovat dřeviny vodou a živinami pomocí hnojiv. Všímat si samozřejmě onemocnění, mšice a jiné škůdce, které je třeba včas a za vhodného počasí zneškodnit, postříkat.

Nebo se snažte o pěstování rezistentních odrůd, případně využít bio a ekologické postřiky a výluhy z různých dostupných rostlin, které mají také své opodstatnění.

Konec léta patří sběru některých druhů ovoce a tím i zpracování. Sbírejte i spadané plody, zamezíte zvýšenému výskytu včel a vos. Peckoviny se po sklizni stříhají a tak se zabezpečí příští úroda. Můžete zvolit i radikální řez.

Ostatní dřeviny, které mají pod vahou plodů ohnuté větve, podpořte a vyvažte.

Péče o ovocné stromy na podzim

Podzim je další aktivní období pro jiné druhy ovocných stromů, které je třeba průběžně sklízet, uskladňovat nebo zpracovávat. Odstraňujte všechny poškozené plody, hrabte spadané listí, případně přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Mísy okolo stromů ponechávejte bez plevelů, aby živiny a voda přímo prosakovala ke kořenům. Kontrolujte výskyt chorob a škůdců, případně zasáhněte vhodnými a dostupnými postřiky nebo ekologickými prostředky. Připravte dřeviny na zimu například natíráním kmene bíle.

Vyberte si ovocné keře do vaší zahrady

Kmeny mladých stromů můžete koncem podzimu obalit a zajistit vůči okousání zaječím pletivem. Konec podzimu je ideální pro zakládání nových výsadeb a doplnění druhů do ovocné zahrady. Nezapomeňte na ukotvení oporu a zálivku.

Zimní péče o stromy

Zima je odpočinkový čas pro všechny dřeviny, které byly během roku aktivně. Je to však vhodné období pro sběr roubů, přípravu semenáčků na další množení, stratifikaci semen. Pravidelně kontrolujte uskladněnou úrodu i dřeviny.

Během silných a dlouhotrvajících mrazů můžete zatopit v blízkosti dřevin, které jsou náchylnější na mrazy. V době bez mrazů můžete zalévat. V čase s množstvím sněhu třeba opatrně sníh setřásat z větví a v případě holomrazů naopak nahromadit sníh ke kmenům. Pravidelně kontrolujte dřeviny, vhodně je ukotvěte a zabezpečte před silným větrem. Zejména mladé výsadby.

Koncem zimy už můžete dřeviny, zejména drobné ovoce a jádroviny, řezat.

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.

Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu

Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Fíkovník patří v poslední době mezi žádané rostliny zejména pro své plody. I v našich podmínkách je možné vypěstovat bohatou úrodu za předpokladu vhodného stanoviště a přezimování, zejména mladých rostlin.

Fíkovník je opadavý vyšší keř. Dorůstá do výšky i 3 m. Jeho výhonky obsahují bílý lepkavý latex, který může podráždit pokožku. Listy mají zajímavý tvar a působí v záhoně dekorativně i bez plodů. Na jaře se v paždí listů na loňském dřevě tvoří malé hruškovité plody, proto je důležité, aby tyto výhonky během zimy nebo brzy na jaře nenamrzly. Plody z jara dozrávají od srpna do října. Plody, které se tvoří v létě už do podzimu dozrát nestihnou, proto je lepší, pokud je vysazený v nevhodných podmínkách, přesadit jej do nádoby a před mrazy jej přenést do nemrznoucích podmínek, kde plody z léta do jara dozrají, ačkoli listy opadnou.

Stanoviště:

V našich podmínkách zvládá mrazy do - 18 ° C. Mladé dřeviny je vhodné během 2 let od zakoupení pěstovat v nádobě a až potom je vysadit do zahrady na vhodné, chráněné a slunné místo.

Vyberte si fíkovník do zahrady z nabídky našeho eshopu

Starší dřeviny je také lepší před mrazy zazimovat a to obalením do jutoviny nebo bílé textilie s výplní. Vhodná je například sláma, seno, kdy se vyplní prostor mezi jednotlivými výhonky, které nesou základ budoucí úrody. Také nastláním pomocí listů a chvojí. Pokud výhonky zmrznou, musí se na jaře odstranit a čeká se na nové výhonky, které vyrostou od kořene.

Je to houževnatý keř, který výborně regeneruje, ale za cenu úrody. Na jednoletých výhoncích se úrody nedočkáte. Vytvoří se pouze plody, které dozrají až na jaře, tedy v bytových nemrznoucích podmínkách. Plody tvoří bez kvetení. Má v oblibě a nutně potřebuje jižní teplá a slunečná místa, svahy, ochráněné zdí, stěnou nebo gabionovým plotem, který slouží také jako akumulátor tepla. Nevadí mu ani sluneční úpal. Nevhodná místa jsou severní, s nedostatkem slunce během dne, větrná a nechráněná místa, podmáčené, kyselé a nevýživné půdy.

Opylování: 

Je to jednodomá nebo dvoudomá rostlina. Do našich podmínek vybírejte pouze druhy, které nejsou závislé na opylovačích. Je to opravdu komplikovaný proces, protože u nás vosy hrnčířky nežijí, a proto vybírejte pouze druhy, které rodí i bez opylení.

Kdy zasadit fíkovník

Do volné půdy se kontejnerové rostliny vysazují od jara do podzimu. Prostokořenné doporučujeme vysazovat nebo přesazovat z jednoho stanoviště na druhé vysloveně na jaře po odeznění mrazů, kdy je již půda teplejší. Vyhlubte jámu, do které dáte na dno kompost nebo zahradnický substrát smíchaný s pískem. Dostatečně přihrňte a zalijte.

Fíkovník můžete vysadit do jámy hlouběji, než byl pěstován v květináči. Ochrání to kořeny před mrazy. Pro pěstování v nádobě platí stejný substrát a složení. Mladá rostlina vyžaduje cca 3l květináč. Přesazuje se každé jaro cca 3 roky do výživné směsi vždy do většího květináče. Starší a větší rostliny, které plánujete dlouhodobě pěstovat v nádobách vyžadují min. 10 l nádobu, přesazování každé 4 roky a pravidelné doplnění čerstvého substrátu.

Péče během roku:

Zálivka musí být přiměřená a pravidelná. Hnojivo je ideální použít s postupným uvolňováním. Kontejnerové rostliny vyžadují větší zálivku i celkovou péči. Pozor na nadměrnou zálivku, tehdy mohou plody praskat. Fíkovníkům pěstovaným ve volné půdě zabezpečte vždy dostatek čerstvého kompostu, může být i hnůj na podzim zarytý v okolí kořene. Pro vyzrávání pletiv se také používají hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hnojení doporučujeme do konce září. Později už ne.

Řez fíkovníku

Fíkovníky řez nevyžadují ale částečně je nutný. Každoročně se odstraňují odumřelé, namrzlé, suché či jinak poškozené větvičky. V prvních letech po výsadbě se provádí výchovný řez, kdy seříznete hlavní výhon na 5 - 6 pupenů a tím podpoříte rozvětvení se a obrost, kde se vytvoří základ úrody. Odrozené výhonky se rovněž odstraňují, ale jen po loňské dřevo. V paždí se vytvoří nové plody. V dalších letech ponechte 3 základní výhony, které opět seříznete za 5. pupenem a tím dosáhnete rozvětvení.

Plody:

Plody jsou chutné, podle odrůdy žlutě, zeleně nebo modrofialově zbarvené, plné semínek a vitamínů. Dužina je sladká, šťavnatá. Plody se mohou uchovávat v chladničce max. 2 dny. Výborné jsou sušené nebo na přímou konzumaci.

Fíkovníky netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Ve skleníku ho mohou však napadnout molice, resp. plody, které jsou prasklé a vytéká z nich šťáva, mohou přilákat mravence. Nechte se zlákat pěstováním této subtropické rostliny. Podle podmínek, které máte k dispozici a zejména podle lokality, zvolte pěstování v nádobě nebo přímo ve volné půdě a dočkáte se určitě sladkých a výživných plodů, které se velmi dobře prodávají i na pultech obchodních řetězců.

Přečtěte si také článek o tom jak pěstovat hurmikaki.

Netradiční druhy drobného ovoce si pomalu ale jistě nacházejí místo iv zahradách u nás. V dnešním článku se podíváme jak pěstovat právě tyto rostliny, aby nám přinášely pravidelnou a bohatou úrodu zdravých plodů.

Goji pěstování

Goji / Lycium /Kustovnice

Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí, písčitojílovitá. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 2 - 2,5 m. Do jámy se vyplatí přidat vyzrálý hnůj nebo ještě lépe kompost. Od konce května až do konce kvetení a násady plodů se doporučuje důkladný výživový postřik na listy.

Závlaha

Občasná, nárazová. Na jaře jednou měsíčně, v létě a na podzim jednou až dvakrát za měsíc. První a poslední zálivka by měla být vydatná, až 60 mm. Mladé rostliny zaléváme až do doby důkladného zakořenění podle potřeby.

Aktuální nabídka rostlin goji z našeho eshopu.

Výchovný řez

Cílem je zajistit časnou násadu plodů. V prvním roce se hlavní kmen vypěstuje do výšky 50-60 cm. Kolem hlavního kmene si vyberte 3-5 bočních větviček rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty sestřihněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné rozvětvování. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování. Ty budou sloužit jako dočasná plocha na brzkou násadu plodů. Nově vyrostlé výše položené větve se zkracují, aby se posílily níže položené výhony.

V druhém roce vyberte jeden silný vertikální výhon ze spodní části jako prodloužení kmene. Zkraťte ho o 10-20 cm, aby se podpořilo rozvětvování. Pak si vyberte 1 až 2 pruty a zkraťte je o 10 cm na plodné výhony. Pokud jsou nějaké výhonky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden, který zastřihnete 10 až 20 cm nad korunou stromu. Potom ponechte dalších 4-5 druhotných výhonů, které budou tvořit druhotnou plodící korunu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce se opakuje postup z druhého roku. Spodní větve slouží k posílení a zvětšení koruny. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, zkraťte ho 10-20 cm nad korunou stromu. Pokud neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1-3 vertikální výhony z vrchních větví 15-20 cm od hlavního kmene a zkraťte jejich 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování má průměrný strom výšku 1,6 m, jeho koruna šířku 1,5 m a kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání

Hlavním účelem je omladit větve a získat pravidelně a bohatě plodící rostlinu. Principem je odstranění překřížených, zahušťovadel a přestárlých větví a kořenových výmladky. Snažíme se vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou vytvářet nové plodné výhony. Jarní prořezávání se provádí v druhé polovině dubna. Při něm se odstraňují suché větve po zimě. Cílem letního prořezávání je odstranění výhonů z hlavního kmene a hlavních větví. Pokud je však v koruně mezera nebo část kmínku odumírá, udržujte jejich a zkracujte pro druhotné rozvětvování. V místě bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je růst do 10 cm nad korunu. Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru až březnu dalšího roku. Odstraňte silné výhony zespodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené a nemocné větve uvnitř koruny. Po prořezávání by měly být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sběr a sušení ovoce

Sběr je vhodné provést, když jsou plody zralé na 80-90%. Vyvarujte se sběru po dešti. Bobule potřebují opatrné zacházení, aby se nestlačily a nepoškodily. Sušení může být přirozené vzduchem nebo mechanicky v sušičce. Plody rozložte v 2 cm vrstvě a během sušení je neotáčejte. Použití Konzumace sušených a čerstvých plodů - upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické "vnitřní" krvácení, krvácení z nosu, astma a únavu.

Gotu Kola pěstování

Gotu Kola / Centella asiatica

Centella v létě poroste i venku na záhoně, jinak se pěstuje celoročně v pokojových podmínkách, například v závěsném květináči. Dobře se rozrůstá plazivými odnožemi, snadno zakořeňuje a pokryje plochu.

Listy se dají několikrát v roce ostříhat nůžkami a usušit pro pozdější použití. Teplota při sušení nemá přesáhnout 30 ° C, aby se zachovaly účinné látky. Pro dobrý růst vyžaduje dostatek vody a snad jen mírné přihnojení komplexními hnojivy nebo ještě před výsadbou dobrým kompostem.

Plevel se musí vytrhat včas, později by to bylo obtížné. Před příchodem zimy se mohou sklidit, umýt a usušit celé rostliny i s kořeny. Pouze pár rostlin se vysadí do květináče a přezimuje v místnosti při teplotě (15 ° C), pro případnou výsadbu v příštím roce.

Prohlédněte si netradiční druhy ovoce z aktuální nabídky eshopu.

Klikva pěstování

Klikva / Cranberry / Vaccinium macrocarpon

Umístění

Klikva má v oblibě plné slunce a dobře propustnou půdu s obsahem organických částí. Pro výsadbu vykopejte jámu dvakrát větší než je kořenový bal, aby se rostlinka mohla dobře zakořenit. Do jílovité půdy přidejte zahradnický substrát nebo rašelinu. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je 60-90 cm.

I u nás najdete rostliny klikvy, které mohou ochutit vaši zahradu.

Vzrůst

Klikva je půdopokryvná rostlina. Kořenovými odnožemi se dokáže rozšířit asi 50 cm za rok. Větvičky vyrůstají z odnoží a dorůstají výšky asi 15-20 cm. Na nich se na jaře objeví květy a později plody.

Cílem je v prvních dvou letech dosáhnout největší rozšíření odnoží na pokrytí půdy a pak vytvořit bohaté vertikální výhonky (až do 200 na m2), které budou kvést a plodit. Rostlina má jemný kořenový systém, který roste v hloubce do 12 cm.

Zálivka

Během první sezóny udržujte půdu stále vlhkou. Po výsadbě vydatně zalijte a následně polévejte několikrát za týden během celého léta. Půda má být vlhká na dotek, nikoli však promočená.

Přihnojování

Pomáhá bujnějšímu růstu a bohaté násadě plodů. Používejte živinami dobře vybalancované hnojivo dvakrát týdně hlavně v květnu a v červnu.

Kvetení a plození

Světle růžové květy se objevují brzy na jaře. Několik plodů se dá vypěstovat již v prvním roce po výsadbě, ovšem od druhé sezóny bude úroda určitě bohatší, protože rostlina už bude mít vytvořeno několik odnoží.

Zimování

Při výsadbě do volné půdy snesou až -40 ° C. Pozdě v listopadu až začátkem prosince se rostliny doporučuje ochránit mulčováním proti holomrazům a suchému zimnímu větru. Začátkem dubna lze mulč odstranit. Pokud se však mají vyskytnout mrazivé noci, je třeba rostlinu na noc přikrýt, a to hlavně pokud již začala vytvářet nové mladé výhonky.

Řez

Ve třetím roce života rostliny odstraňte na jaře staré odrozené výhony a zkraťte odnože podle potřeby ještě předtím, než rostlina začne růst. Takto dosáhnete zdravého vzrůstu a minimalizujete příliš dlouhé odnože. Každý třetí rok řez opakujte.

Zajímá vás pěstování netradičního ovoce? Podívejte se jak pěstovat paw paw.

V současnosti je trendem navracet hodnotu starým odrůdám a druhům, které v minulosti byly v zahradách běžným ovocem. Zpravidla měly vysokou užitnou hodnotu, množství vitamínů a zdraví prospěšných látek pro tělo i duši. Kromě toho mají širokou možnost zpracování a výborně chutnají. Pokud i Vám chybí, doplňte si je do zahrady a potěšte se květy i plody.

Mezi netradiční ovoce patří dřín (Cornus mas). Tuto rostlinu znali již Římané. Je to na jaře kvetoucí keř, který můžete pěstovat přímo v okrasném záhoně. Není náročný na půdní podmínky, vyhovuje mu i suchá půda.

Kompletní nabídku odrůd netradičního ovoce najdete také v našem eshopu

Kvete žlutě a je okrasný i listem i habitem během celého roku. Samozřejmě plody, které se dají využít všestranně pro přímý konzum i na výrobu kompotů, džemů, želé a marmelád. Je to rostlina, která vydrží na zahradě stovky let.

Znáte Goji - Kustovnici čínskou (Lycium chinensis)? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané.

Goji dorůstá do výšky 2 m, plody jsou červené a podobné šípkům. Chutnají jako brusinky nebo rozinky. Plody se ručně nesbírají, protože po kontaktu pokožka zčerná. Ve velkém se plody stírají na plachtu a ve stínu se suší. Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Můžete mít tuto rostlinu doma na zahradě a celá rodina bude fit.

Konzumovat se může sušené i čerstvé. Ideální do koláčů, kompotů, do ovocných salátů, sušené do müsli nebo si připravte osvěžující čaj.

Více o pěstování Goji se dozvíte v článku Goji - návod na pěstování.

Další výbornou rostlinou je Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti (Hippophae rhamnoides). Bohatý keř dorůstající do výšky 2 - 4 m, s úzkými listy a drobnými žlutooranžovými až červenými plody.

Pro úspěšné pěstování potřebujete vysadit 2 rostliny vedle sebe, samčí a samičí. Není náročný na pěstování. Překvapí Vás stejně jako goji svými pozitivními účinky na povzbuzení a prevenci vůči některým chorobám.

Hlavním pozitivem této dřeviny je, že se kromě plodů dá využít celá rostlina. Sklízejí se i větvičky, listy, semena, květy, kůra i kořen. Vše se využívá pro další zpracování, na oleje, džemy, sirupy, čaje, kompoty a šťávy. Plody jsou však bez stopek a pevně drží na větvičkách. Při sklizni se tedy snadno protlačí a šťáva vyteče. Ideální je plody sbírat v zimním období.

Podobné účinky mají i jiné ovocné a zároveň okrasné dřeviny. Například Schizandra čínská (Schizandra chinensis). Zajímavé jsou i bezinky (Sambucus nigra), moruše (Morus nigra, Morus alba), zimolez (Lonicera kamtschatica). Stačí si jen vybrat na co máte chuť, co chcete vyzkoušet pěstovat, na co všechno máte místo ve Vaší zahradě. Pokud nemáte prostor a máte okrasnou zahradu, vysaďte si pár ovocných drobných druhů přímo do záhonů a přímo při práci sesbíráte šťavnaté osvěžující plody.

Rybíz patří mezi drobné ovoce s vysokým obsahem vitamínů, výborně chutnají a mají všestranné využití. Známe je v barvách bílá, červená a černá. Přesto, že vypadají podobně a liší se pouze v barvě, vyžadují rozdílnou péči zejména v ošetřování řezem.

Fundovaní zahradníci to samozřejmě vědí, ale pro začátečníky budou tyto rady jistě prospěšné. Abyste se i v budoucnu mohli těšit z vysokých sklizní, je nutné řez aplikovat ve správném termínu a provést jej správně.

Chutné odrůdy černých, červených a bílých rybízu si vyberete i v našem eshopu

Červené a bílé rybízy řez

Červené a bílé rybízy rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka.

Řez se provádí brzy na jaře nebo pozdě na podzim. Staré větve (např. 4-leté) je nutné vyříznout a podporovat tak růst nových. S úrodou budete pak muset rok počkat.

Černý rybíz řez

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. A to je zásadní rozdíl. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyřezat všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů).

Koncem zimy resp. brzy na jaře se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba vykonat zmlazovací řez.

Pokud budete řez u obou typů provádět správně, nemusíte aplikovat hluboký zmlazovací řez a Vaše keře budou ve výborné kondici.

Stromečkové tvary mají nižší životnost i menší plodivosť mají méně rodivého obrostu a nedosahují takové velikosti jako keřovité tipy. Do malých zahrad se však lépe hodí stromečkové tvary. Dají se dokonce pěstovat i ve velké nádobě na balkoně a terase. Nezapomínejte také na pravidelné odstraňování nemocných, suchých a poléhavých výhonků, které zbytečně obírají keř či stromeček o krásu a užitek.

Nadbytek zelené hmoty a výhonků neznamená vždy vysokou úrodu. Na letošních výhoncích u červených a bílých rybízů úroda nebude, ale je to výborný základ na sklizeň v příštím roce.

Jaro vidíme, cítíme a vnímáme. Konečně je v plné kráse i u nás a je to opravdu vidět. Některé kvetoucí květiny nám už nepřipadají tak vzácné. Zahrada však již nyní vypadá opravdu jarně a svěže. Každým dnem přibude něco nového a to je opravdu jako balzám na duši pro všechny zahradníky a milovníky květin. Kromě slunce nás však čeká mix přeháněk, možná i sněžení, vítr a chlad. Typické aprílové počasí.

Kromě příprav volných záhonů na zahrádce je důležité definitivně zkontrolovat trvalkové a smíšené záhony a odstranit všechny kryty a suchá stébla na okrasných travách a trvalek. Levandule vyžaduje zkrácení, aby vytvořily kompaktní kopečky a nasadily množství květů.

Stále je vhodný čas na výsevy letniček, trvalek a samotné výsadby okrasných stromů, keřů a rostlin, které se Vám líbí. Nezapomínejte, že se jim bude dařit pouze na takovém místě, jaké preferují a jaké vyžadují. Rozkvetlé tulipány a narcisy vynikají na záhonech a hrdě vztyčují své hlávky plných a barevných lupenů. Mezi menšími kvítky dominují modřence.

Zeleninová zahrada v dubnu

V zeleninové zahrádce Vás čeká milá povinnost vysévat ředkvičky, mrkev, hrášek, petržel, salát. Také je čas na předpěstování dýní, okurek a melounů. Toto je nejdůležitější měsíc pro všechny zelináře, co se týče přímých výsevů do záhonů. Chcete vyzkoušet i něco jiného. Vyzkoušejte pěstování ve vyvýšených záhonech.

Náš tip pro Vás : Záhon před samotným setím vyhrabejte, ale už nerýčujte. Nechte pár dní uležet. Semenům se daří rychleji vyklíčit v nepřekypřené půdě.

Co všechno bychom ještě měli stihnout?

• pokračujeme ve výsevu salátu, cibulkya časných košťálovin
• stejně vyséváme do volné půdy ředkvičku, hrách a kořenovou zeleninu
• předpěstujeme si různé bylinky
• připravujeme půdu na výsadbu teplomilné zeleniny
• zakládáme fóliovníky
• do skleníků vysazujeme sazenice teplomilné zeleniny
• pravidelně zaléváme
• od poloviny měsíce můžeme předpěstovat semena dýní, okurek, melounu a cuket
• koncem měsíce vyséváme kukuřici a fazolky, někde i brambory

Dubnové práce v okrasné zahradě

Nejvíce práce Vám dá asi trávník, který sice nebyl dlouhodobě pod sněhem, ale neměl ani dostatek výživy a vláhy na růst. Je potřeba ho provzdušnit, odstranit mech a začít s hnojením. Stejně můžete nastartovat závlahový systém.

Stejně je čas na výsadby, přesazování, výsevy i do skleníků a fóliovníků a hnojení. S výsadbou letních cibulovin však ještě počkejte.

Růže také vyžadují Vaši pozornost. Poškozené výhony zkraťte a růže přihnojte. Popínavé růže pouze zkraťte na místech, které jsou poškozené suché a přivažte je k opoře.

Shrnutí v bodech:

• vyhrabujeme trávník, odstraňujeme mech, případně staré listí a porost
• v druhé polovině můžeme zakládat nový trávník výsevem nebo koberci, samozřejmě za předpokladu dostatečné zálivky
• plejeme všechny plochy v zahradě
• nastartujeme zavlažovací systém
• vysazujeme jehličnany a okrasné dřeviny
• vysazujeme trvalky, kapradiny, popínavé rostliny
• upravujeme záhony a zakládáme nové
• dokončíme řez okrasných dřevin
• dokončíme řez růží a vysazujeme nové
• sestříháme okrasné trávy, stejně je můžeme rozmnožit dělením trsů
• můžeme začít s výstavbou krbu, altánku, pergol nebo nových chodníků
• pravidelně zaléváme během teplých dní a přihnojujeme
• upravíme skalky, definitivně odstraníme všechny kryty
• překopeme záhony s dvouletkami
• nenáročné letničky jako hrachor, lichořeřišnice, měsíček, aksamitníku vyséváme přímo na záhon
• vysazujeme nové živé ploty
• stříháme živé ploty
• koncem měsíce vysazujeme truhlíky a mísy s balkónovými rostlinami a muškáty
• zazimované květiny v nádobách připravujeme na vnější přesun nejdříve otužováním

Ovocná zahrada v dubnu

I ovocnáři budou mít plné ruce práce. Procházku ovocným sadem budete určitě absolvovat s nůžkami v ruce. Nezapomeňte plochy pod stromy udržovat v bezplevelném stavu, aby měli kořeny rychlý přístup k vláze a výživě. V tomto měsíci je čas na tyto práce:

• řežeme peckoviny
• ošetřujeme postřikem broskve proti kadeřavosti
• jádrové ovoce ošetřujeme proti strupovitosti, padlí
• vysazujeme révu
• dokončíme výsadbu ovocných druhů s volným kořenem
• upravíme mísy kolem ovocných stromů a zaléváme
• vysazujeme jahody s kořeny
• dokončíme vyčištění sazenic původních jahod a přihnojíme

Jaro je variabilní, voňavé a stále nás bude překvapovat něčím novým, tak se nechme překvapit.

Pro nás stále poměrně exotická rostlina, která si však postupně hledá své místo v zahradách. Podělíme se s vámi o poznatky, které vám pomohou s pěstováním, od výběru vhodného stanoviště až po správný řez.

Hurmi-kaki viržínské (Diospyros virginiana)

Hurmi-kaki je rostlina pro naši oblast nepůvodní, avšak našemu klimatu velmi přizpůsobivá. Ve vhodných podmínkách se vyznačuje nenáročností, odolností a exotickým vzhledem. Výborná dřevina i pro zahradní architekturu zejména na podzim, kdy se listy zbarvují do zářivě červena až oranžova. Odvděčí se bohatou úrodou. Známe ho pod názvem tomel, ebenovník i kaki s latinským názvem Diospyros kaki. Plody jsou žluté až oranžové, podobné rajčeti. Opravdu vynikající chuti. Pěstuje se jako vyšší keř nebo nízkokmenný strom.

Stanoviště

Stanoviště vybíráme co nejslunnější s možným potenciálem akumulace tepla (stěna domu, zahradní zídku). Čím chráněnější stanoviště proti větru, zejména zimnímu, tím lépe. Je třeba brát ohled i na kvalitu půdy, kterou můžeme vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu. Vyhovují jí propustné, hluboké půdy s dobrou zásobou živin a humusu, a mírně kyselé (s pH 5,5 až 6,5). Nejlépe s drenáží, aby nebyla pěstována v podmáčených půdách, které jí nevyhovují. Pravidelná závlaha je potřebná při sušších obdobích a první 2 - 3 roky po výsadbě. Samotná vláha má vliv na tvorbu plodů, také jejich velikost a tvar. V prvních dvou letech je však vhodnější pěstovat ji v nádobě a přezimovat na místech, kde nemrzne. Ideální jsou skleníky a zimní zahrady.

Opylování

Většina odrůd je samosprašná, takže pro tvorbu plodů postačí jedna rostlina, navíc bez přítomnosti opylovače jsou plody bezsemenné. Přítomností dobrého opylovače zabezpečíme kvalitní úrodu i dostatek plodů. Mezi nejlepší opylovače patří odrůdy 'Gailey' (má jen malé plody), 'Zeng-Maru', 'Dai Dai Maru', 'Seedless'. Rostliny sázíme ve sponu 3 - 6 metrů.

Zazimování

Mrazuvzdornost je udávána až do -25 ° C (až -30 ° C dospělý zdravý strom). Kvetení nastává v druhé polovině května a trvá 2 - 3 týdny. Citlivost vyrašených částí stromu k mrazu je vysoká, závisí na délce vystavení mrazu. V případě mrazového poškození strom spolehlivě regeneruje, ovšem už bez kvetení.

Zakoupené rostliny je nutné zpočátku pěstovat v polostínu a doporučujeme je ponechat alespoň rok v původním kontejneru. Důvod je potřeba dosažení plného prokořenění. Ideální je rostlinu jeden nebo dva roky zimovat někde, kde dlouhodobě nemrzne, krátkodobé mrazy toleruje (do - 5 ° C). Ideální jsou sklepy nebo studené předsíně (světlo není nezbytné). Pokud je rostlina po vynesení na jaře nevyrašená, dáme ji na teplé slunné místo, pokud je již částečně vyrašená, umístíme ji do polostínu, aby nedošlo ke spálení. Rostlinu vynášíme na stanoviště podle počasí, v dubnu nebo začátkem května.

Po výsadbě na stanoviště je vhodné minimálně první rok rostlinu během zimy mírně chránit - např. chvojím nebo zahrnutím kmene zeminou do výšky 50 cm. Nezbytnou je ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (deska opřená do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Nedostatečné je známé bělení kmene. Vhodné je i zabalení kmene do jutoviny v prvních 4 letech.

Pokud vás toto netradiční ovoce zaujalo, můžete si vybrat některou z odrůd hurmikaki v našem eshopu

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Ideálním hnojivem je i NPK v poměru 10: 4: 6. Škůdci rostlinu v našich podmínkách nenapadají, jeho domácí škůdci v ČR nežijí. Případná chemická nebo jiná ochrana je stejná jako u našich rostlin.

Řez

Hurmi-kaki řez nepotřebuje. Řezem regulujeme pouze vzrůst, čímž udržujeme poměrně bujný strom v požadované velikosti. Odstraňují se uschlé a poškozené větve. Strom sám shazuje odrozený obrost. Kvete a plodí na výhoncích, které vyrůstají z loňského dřeva, proto je potřeba být při řezu opatrný, jinak se radikálním řezem ošidíte o úrodu. Navíc je hurmi-kaki dost tvrdý oříšek a roste si po svém. Pokud se rozhodnete pro řez, tak jen na jaře.

Plody

Dozrávají koncem září až října. Nezralé plody jsou nepoživatelné, trpké. Zralost se pozná podle zmizení trpkosti. Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je nechat plody projít mrazem. V takovém stavu se mohou nechat na stromě až do Vánoc. Plody můžeme ponechat v pokojové teplotě s přidanými jablky a banány, které urychlují zrání uvolňováním plynu. Konzumují se buď po rozkrojení nebo celé se slupkou. Semínka, pokud jsou přítomny, se odstraňují. Některé odrůdy se mohou sesbírat dříve a nechat uložené krátkodobě v mrazničce a následně několik dní v teple. Plody jsou rosolovité, podobné meruňkám a je z nich vynikající džem, rosol. Čerstvou dužinu si však můžete i natřít na pečivo.

Hurmi-kaki japonské

Je velmi příbuzný druh, jeho mrazuvzdornost je však nižší (paradoxně je však odolnější vůči jarním mrazíkům). Udávaný limit je okolo -16 ° C. Na území ČR jde o poměrně rozšířený strom. Dospělé stromy mají výbornou schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí. Nejcitlivější je jednoleté dřevo. Doporučuje se kontejnerová kultura, se zazimováním podobná Hurmi-kaki viržínskému. Důležité je minimalizovat teplotní výkyvy (větráním, zastíněním). Pro pěstování u nás jsou vhodné i hybridy Hurmi kaki viržínského a japonského, například odrůda 'Nikita's Gift' (mrazuvzdorná do -23 ° C) či 'Roseyanka' (mrazuvzdorná do -27 ° C). Obě odrůdy jsou chuťově velmi dobré a jsou samosprašné, ale je výhodné - pro kvalitu i velikost plodů - mít dobrého opylovače.

Pawpaw je rostlina v naší oblasti sice nepůvodní, avšak našemu podnebí přizpůsobená, nenáročná a velmi odolná. Je vysoce plodná a vizuálně nepřehlédnutelná.

Paw paw pěstování

Stanoviště

Při výběru stanoviště je potřeba brát ohled na kvalitu půdy (hloubku a propustnost lze vylepšit přidáním standardního zahradnického substrátu) a na oslnění v průběhu dne (vhodné je slunečné, v teplých oblastech mírně zastíněné místo). Čím víc je chráněné stanoviště proti větru, hlavně v zimním období, tím lépe. Je vhodná pravidelná závlaha (jednou za dva týdny až do srpna).

Vyberte si z nabídky našeho eshopu pawpaw nebo jiné netradiční ovoce

Opylení

Z důvodů cizosprašnosti se musí pěstovat 2 různé odrůdy. Opylení zajišťují zejména mouchy a vítr. Je nevyhnutelné, aby obě dvě rostliny byly vzdálené max. 9 m od sebe. Rostliny dosahují výšky až 6 m a doporučený spon je 3 - 4,5 m.

Zimování

Mrazuvzdornost je udávaná minimálně do -25°C. Asimina kvete relativně pozdě a dlouho. Kvetení nastává před úplným olistěním, podle charakteru počasí koncem dubna až května a trvá až 3 týdny, takže případné jarní mrazíky by neměly poškodit celou úrodu. Citlivost nových výhonků k mrazíkům stoupá s jejich velikostí. V případě skutečně velkých jarních mrazů paw-paw regeneruje cca v červnu, ale už bez kvetení.

Je vhodné minimálně první rok po výsadbě rostlinu na zimu mírně chránit - osvědčilo se nahrnutí zeminy kolem kmene do výšky cca 50 cm. V dalších 2 letech se tímto nepracným opatřením rovněž nic nezkazí. Zeminu můžeme odhrnout začátkem dubna. Nevyhnutelnou se jeví ochrana proti devastujícímu vlivu zimního slunce na slunečných stanovištích. Postačí jednoduchý chránič (opřená deska do jižního směru, bílá netkaná textilie ve dvou vrstvách na bambusových tyčkách). Jako nedostatečné se jeví známé bílení kmene.

Hnojení

Postačí běžné hnojení s obsahem stopových prvků (Cererit, Krystalon). Škůdci paw-paw prakticky netrpí, rostlina je insekticidní, její domácí škůdci v SR a ČR nežijí. Případné houbovité choroby na velkých listech při vlhkém počasí je možné odstranit běžnými fungicidy (např. měďnatými).

Řez

Paw-paw roste v poměrně přísném pyramidálním tvaru a kvete na loňských letorostech. Proto řez není zapotřebí, výjimkou může být základní tvarování a odstranění uschlých a poškozených větví.

Plody

Plody dozrávají v září až říjnu. Zralost se pozná podle lehkého změknutí plodů a změny barvy do žluta, popřípadě je nejlepším indikátorem zralosti intenzivní exotická ovocná vůně. Pokud do příchodu mrazů nestihnou plody dozrát na rostlině, dozrají v pokojové teplotě po přidání zralých jablek cca do 14 dnů. Při konzumaci se plody rozkrojí, vyjmou se semena, která jsou jedovatá (jen při rozkousání) a jí se obsah žlutooranžové barvy, příjemné vůně, pudinkové konzistence a exkluzivní chuti. Zpracování, krom přímé konzumace, je možné vícerými způsoby, ale chuť plodů, jimiž víc než překvapíte nejen sebe, ale i všechny známé, většinou zabezpečí, že nebudete mít žádné přebytky. Plody vydrží při pokojové teplotě zralé cca týden, chlazené déle. Výživná a vitamínovo-minerální hodnota plodů je značná.

Upozornění

Semena plodů jsou jedovatá (po překousnutí), je třeba je před konzumací vyjmout! Semena jsou dostatečně velká, až 2,5 cm, jejich počet v 1 plodu bývá kolem 10.