+420 730 235 493

Užitková zahrada

RSS zdroj

Broskve pěstování - jak na šťavnaté plody plné chuti

Autor: Hana Smětáková 4. března 2024 Žádné komentáře

Broskvoně patří mezi populární ovocné stromy v českých zahradách. Na jaře se tyto stromy zasypou krásnými květy, které lákají opylovače. A později se můžete těšit na sladké a šťavnaté plody, které mají v kuchyni pestré možnosti zpracování.

Zralé plody broskve na větve v červené barvě

Zjistěte, jak na správné pěstování této dřeviny, aby se jí ve vaší zahradě dařilo.

Druhy broskví

Odrůd broskvoní existuje více než dost. Z hlediska toho, kdy se dočkáme jednotlivých plodů, lze odrůdy rozdělit na rané, střední a pozdní. Níže pak uvádíme alespoň několik odrůd v jednotlivých kategoriích, které se u nás pěstují nejčastěji.

Rané odrůdy broskvoní: Moretini, Fenix, Early Glo, Dixired, Amsdenova, Early Redhaven…
Střední odrůdy broskvoní: Harbrite, Harnas, Flaming Furry, Krasava, Majorita…Různé druhy broskví ve žlutě červené a červené barvě
Pozdní odrůdy broskvoní: Elberta, Envoy, Fairhaven, Inka, Flamingo, Suncrest, Allstar…


Pořiďte si sazenice broskví a nektarinek a pusťte se do jejich pěstování v zahradě i vy


Pěstování broskví

Broskvoně se řadí do rodu Prunus, ve kterém najdeme i mnoho dalších ovocných stromů (například meruňky, třešně, višně, švestky či blumy). Co se stanoviště týče, preferují broskvoně prosluněná místa dobře chráněná před větrem. Z hlediska půdy je třeba dát pozor na to, aby byla dobře propustná a nezadržovala příliš velké množství vody. Půdu volte kyprou, lehkou a spíše sušší. Optimální je k pěstování broskví přistoupit v nadmořské výšce 200 až 400 metrů.

U mladých stromků pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při zálivce si přitom vždy dejte pozor na to, aby půda vodu dobře vsakovala a strom nestál v nahromaděné vodě.

Nektarinky pěstování 

Alternativou k broskvím jsou nektarinky. Pravidla pro jejich pěstování přitom platí prakticky totožné. Rozdíl však může spočívat v odolnosti. Broskve totiž zpravidla bývají odolnější než nektarinky, které mohou trpět na nejrůznější nemoci.

Sázení broskve

K výsadbě broskvoní je vhodné přistoupit spíše na jaře. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy stromky do půdy usadíte v podzimních měsících.

Sázení broskve na jaře

V obou případech je nutné pamatovat na odstranění veškerých poškozených a odumřelých kořínků. Následně strom postavte zhruba na 2 až 4 hodiny do vody. Mezitím vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž umístíme silný vyšší kolík pro oporu stromu v prvních letech jeho života.

Následně můžeme do samotné jámy umístit stromek. Jakmile jámu zasypeme, zeminu ušlapeme a strom zalijeme alespoň 10 litry vody.

Detail plodu broskvíPokud se snažíte o tvorbu celého broskvového sadu, je vhodné dodržovat spon o velikosti 6×6 metrů. Pokud by se jednalo o menší velikost, bylo by nutné pravidelně přistupovat k pečlivému řezu.

Hnojení broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, doporučujeme tento strom průběžně přihnojovat. Nejdůležitějším okamžikem pro doplnění živin je moment po odkvětu broskvoně, kdy strom potřebuje doplnit zejména draslík.

Jak na přezimování broskvoně

Před mrazy je třeba dobře chránit především mladé broskvoně. Drobné větvičky se totiž mohou vlivem sněhu a mrazu poškodit. Proto je vhodné dřevinu na toto období včas připravit. Posloužit vám k tomu může klasická jutovina či netkaná textilie. Starší stromky si pak již s krátkodobými mrazy zpravidla dokáží poradit.

Řez broskvoně

Aby se broskvoni dobře dařilo, je třeba průběžně přistoupit k jejímu řezu. Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromu na jaře, můžete první střih broskvoně provádět prakticky hned po výsadbě. Pokud strom vysazujete na podzim, počkejte s prvním řezem až na jaro.

Jarní řez broskvoní

Při prvním řezu je nutné si vybrat zhruba 5 nejsilnějších výhonů, z nichž bude v budoucnu tvořena celá koruna. Tyto výhony poté seřízněte na zhruba 3 narašené pupeny. Pamatujte na to, že poslední pupen musí směřovat z koruny směrem ven.

Pokud je broskvoň mladá, k řezu přistupujeme až třikrát ročně (na jaře, během léta a na začátku podzimu). Při letním a podzimním střihu se větve zkracují zhruba o třetinu. Rovněž odstraňujeme výhony rostoucí směrem dovnitř.

Řez broskvoní v pozdějších letech

Jakmile broskvoň dosáhne věku čtyř let, stává se z ní takzvaný plodný stromek, k jehož řezu již přistupujeme odlišně. V tomto momentě již stačí jen dva řezy ročně, nikoliv tři. Na jaře je vhodné zkontrolovat, zda se terminální výhonek nijak neprodlužoval. Silné výhonky zkraťte, slabé můžete rovnou odstranit. Na přelomu léta a podzimu pak všechny výhonky zkraťte zhruba o jednu třetinu.

TIP: Zatímco broskve jsou v českých zahradách poměrně rozšířené, mišpule až tolik ne. Ve skutečnosti je to ale velká škoda. Zjistěte, jak pěstovat mišpuli a užijte si její chutné plody.

Pěstování meruněk - svěží ovoce v barvě slunce

Autor: Hana Smětáková 22. ledna 2024 Žádné komentáře

Lahodné ovoce, které neodmyslitelně patří k typickým českým zahradám. Přesně tak lze charakterizovat meruňky, jejichž pěstování se u nás těší velké popularitě. Zjistěte, jaké jsou ty nejlepší odrůdy meruněk, jak při pěstování postupovat a na co si dát pozor.

Větev meruňky, na kterém rostou zralé plody

Podíváme se také na to, kdy a jak stříhat meruňku, aby se strom těšil dobrému zdraví a vy docílili bohaté úrody.

Nejlepší odrůdy meruněk

Pokud se rozhodnete pro pěstování meruňky ve vaší zahradě, jistě vás bude zajímat, jakou konkrétní odrůdu zvolit. Jednotlivé odrůdy se přitom nejčastěji dělí do tří skupin, a to na rané, středně rané a pozdní typy.

Rané odrůdy meruněk

Rané odrůdy meruněk jsou charakteristické tím, že plody se na stromě objevují již v červnu a červenci. Jednotlivé odrůdy zpravidla také vynikají dobrou odolností vůči mrazu. Plody meruněk bývají chuťově vyvážené. Pokud během sezóny panují dobré podmínky, můžete se dokonce dočkat druhé sklizně.

Z oblíbených raných odrůd meruněk lze zmínit například odrůdu Aurora, Karola, Pinkcot, Barbora, Sylvercot či Vesna.

Středně rané odrůdy meruněk

Tyto odrůdy meruněk se těší popularitě především pro velikost svých plodů a dobu zrání. Skvěle se hodí do oblastí s mírně teplým podnebím. Ke sklizni meruněk je zpravidla možné přistoupit uprostřed léta.Plody meruňky na větvi a rozkvetlá větvička

K nejoblíbenějším odrůdám v této kategorii se řadí Veharda, Harcot, Kioto a Goldrich.

Pozdní odrůdy meruněk

S pozdními odrůdami meruněk se pojí úroda na konci sezóny. Plody totiž dozrávají až na konci léta a na podzim. Na druhou stranu nabídnou mnohdy výraznější chuť, a to díky své delší době zrání.

Z populárních pozdních odrůd meruněk stojí za zmínku odrůda Harlayne, Harogem či Bergeron.


Vyberte si mezi jednotlivými stromky meruněk tu pravou odrůdu přesně pro vás a pusťte se do pěstování


Mrazuvzdorné meruňky

Mezi mrazuvzdorné odrůdy meruněk lze zařadit odrůdu Ledana. Hojně doporučovaná bývá také odrůda Velita, která zároveň vyniká poměrně slušnou odolností vůči houbovým chorobám. V době kvetení snáší mrazíky dobře, stejně jako případné nárazové jarní mrazíky.

Pokud budete meruňku pěstovat ve vyšších polohách, kde se očekávají nejen přízemní, ale i kotlinové mrazíky, lze doporučit odrůdu Lerosa. Její plody se skvěle hodí nejen pro přímou konzumaci, ale i konzervování.

Z dalších mrazuvzdorných odrůd meruněk lze doporučit odrůdu Kompakta, Goldrich či Minaret.

Sázení meruňky

Stromky meruněk lze do zahrady vysadit jak na podzim, tak na jaře. Z hlediska půdy preferují spíše sušší variantu lehčího typu. Příliš těžká půda totiž může zatěžovat kořeny. Studeným a zamokřeným půdám se vyhněte.

Před samotnou výsadbou je nutné zkrátit veškeré kořeny a případně odstranit ty poškozené (až na zdravou část). Vysazené stromky je vhodné vyvázat ke kůlům a zajistit jim ochranu proti poškození zvěří.

Při výsadbě meruňky se hojně používají takzvané podnože. Zjednodušeně řečeno se jedná o rostlinu (nebo její část), která slouží pro očkování či roubování jiné rostliny. Její zásluhou se podpoří přežití zasazené rostliny. Jako podnože pro meruňky se u kvalitních půd používají meruňkové semenáče. V případě těžší nebo sušší půdy lze zvolit myrobalán. V těžších vlhkých půdách lze pracovat se slivoňovými podnožemi.

Péče o meruňky spočívá především v časté zálivce mladého stromu. Ty starší stačí zalévat již pouze v období sucha. Vsadit dále můžete na průběžné mulčování půdy v okolí stromu, díky čemuž potlačíte růst plevele a zadržíte vláhu v půdě.

Za jak dlouho plodí meruňka

Plody meruňky na talíři a zralá úroda meruňek na stroměMeruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.

Řez meruněk

Jednou z velmi důležitou disciplínou při pěstování tohoto ovocného stromu je bezpochyby správné stříhání meruněk. Kdy po jakém řezu sáhnout?

Jarní řez meruněk

Jarní řez meruněk se provádí v období od začátku rašení až do května. Jedná se o výchovný řez, při kterém se odstraňují suché, nemocné či poškozené výhony. Tento řez je zásadní provádět zejména u nově vysazených stromků. V dalších letech pak slouží k tomu, abyste strom udrželi v dobré kondici. 

Letní řez meruněk

K letnímu řezu meruněk se přistupuje v období od poloviny června až srpna (proto se mu někdy říká také srpnový řez meruněk). Jeho úkolem je podnítit růst nových větví. Tvorbu mladých letorostů delších než 25 cm lze podpořit zkrácením větví o třetinu až polovinu. Díky tomu podpoříme očka na spodní části letorostu k tomu, aby tvořila další výhony.

Podzimní řez meruněk

Na podzim se můžete zaměřit na zastřihování větvemi obtěžkaných stromů, u kterých se jednotlivým větvím nedostává dostatek světla. Bez podzimního řezu by meruňka nemusela mít na jaře dostatek síly k tomu, aby mohly vyrašit nové pupeny. Stejně tak dřevinu zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví.

Radikální řez meruněk

Jako radikální řez meruněk se označuje ten, který se provádí bezprostředně po výsadbě. Tehdy je třeba odstranit veškeré výhony, které rostou příliš nízko a mohly by deformovat kmen rostliny. Kromě toho je nutné zkrátit také všechny ostatní výhony, které se nejčastěji stříhají na jednu třetinu až dvě třetiny délky. Ideálním obdobím pro tento řez je první jaro po podzimní výsadbě stromu.

TIP: Hledáte další originální plodinu pro pěstování ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování moruše.

Pěstování hrušní - sladká pochoutka ze zahrady

Autor: Hana Smětáková 4. prosince 2023 Žádné komentáře

Hrušně jsou takovou pomyslnou klasikou českých zahrad. Jejich plody se skvěle hodí nejen k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů nebo třeba destilátů. Zajímá vás, jakou odrůdu si vybrat pro pěstování? Na jaké stanoviště tuto dřevinu vysadit, aby se jí skvěle dařilo? A na co si dát pozor? Čtěte náš článek zaměřený na sázení hrušně a její pěstování.

Zralé plody hrušky v červeno-zelené barvě

Hrušně odrůdy

Jednotlivé odrůdy hrušní se dělí do 3 základních kategorií - letní, podzimní a zimní.

Letní odrůdy hrušní

U těchto odrůd se sklizně dočkáte zpravidla od začátku srpna do začátku září. Pyšní se sladkou a šťavnatou chutí a jsou určeny pro přímou konzumaci. Mezi populární letní odrůdy hrušní se řadí například Clappova, Isolda či hrušeň Williamsova.

Podzimní odrůdy hrušní

Podzimní hrušky zpravidla zrají v září. Jejich dužina je příjemně nasládlá, šťavnatá a rozplývavá. Tyto odrůdy se rovněž hodí buď pro přímou konzumaci, nebo krátkodobé uskladnění. Mezi populární podzimní druhy hrušní se řadí například Hardyho máslovka, Armida či Mramornaja.Některé odrůdy hrušky ve žluté a červené barvě plodů

Zimní odrůdy hrušní

Konzumní zralost těchto hrušek nastává zhruba od ledna do dubna. I vzhledem k tomu jsou většinou určeny pro uskladnění. Z oblíbených odrůd lze zmínit například hrušeň Erika, Amfora či Blanka.


Nabídka hrušní v našem e-shopu je poměrně rozsáhlá. Vyberte si odrůdu, která vám nejvíce zachutná


Hrušně do vyšších poloh

Zatímco některé odrůdy hrušní jsou vhodné do teplejšího oblastí s nadmořskou výškou od 200 do 350 metrů, jiné lze vysadit v lokalitách s nadmořskou výškou od 200 do 500 metrů. Mezi hrušně do vyšších poloh se řadí například Alice, Erica, hrušeň Lucasova či Alfa. Naopak z teplomilných hrušní můžeme zmínit hrušeň Williamsovu či Amforu.

Samosprašné hrušně

Jako samosprašnost se označuje schopnost opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Mezi samosprašné odrůdy hrušní patří například hrušeň Condo či hrušeň Patten. Zmínit můžeme také částečně samosprašnou odrůdu s označením hrušeň Suvenýr. Klasické odrůdy jsou převažně cizosprašné a vyžadují pro získání bohaté úrody opylovače.

Výsadba hrušní

Hrušně mají obecně vyšší nároky na podmínky stanoviště. Dařit se jim bude zejména v teplých a středních polohách, přičemž průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C.

Co se týče půdy, tu volte hlubokou, středně těžkou až těžší. Měla by být slabě kyselá až neutrální, ideální je pH mezi 6,0-7,2 pH. Naopak nevhodné pro pěstování jsou vápenité a zamokřelé půdy. Důležitá je také správná orientace stanoviště na světové strany, kdy hrušním prospívá zejména jihovýchodní, jihozápadní či jižní strana.

Pro samotnou výsadbu hrušky je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (o rozměrech zhruba 1 m × 60 cm). Před zasazením stromku odstraňte jeho odumřelé kořeny a namočte jej do vody. Většina mladých stromů bude v prvních letech života potřebovat patřičnou oporu. Proto do vyhloubené jámy zatlučte také kůl. Po zasazení stromu do půdy jej nezapomeňte zalít zhruba 15 litry vody. Při výsadbě můžete použít také přípravek Plantasorb, který pomáhá v půdě udržovat vodu a uvolňuje ji pro potřeby rostliny v suchém období. Největšího účinku přitom dosahuje společně s mykorhizními přípravky.

Nemoci hrušně

Mezi nejvýznamnější nemoci hrušní se řadí takzvaná rez hrušňová, hostitelem je jalovec. Nemoc se přitom vyskytuje právě v místech, kde se nachází oba tyto stromy. Prevence před výskytem nemoci spočívá v tom, že byste neměli oba hostitelské stromy pěstovat v těsné blízkosti. Pokud tedy chcete mít v zahradě jak hrušni, tak i jalovec, zasaďte je alespoň 300 metrů od sebe (záleží však také na proudění vzduchu a podobně). Pokud se chcete nemoci vyhnout, vyplatí se také vybírat hrušně rezistentní vůči rzi hruškové.

Rozkvetlý větev hrušky a zralé plody různých odrůdZ dalších nemocí můžeme zmínit takzvanou moniliniovou hnilobu hrušek, kdy se na jednotlivých plodech rychle rozšiřují hnilobné skvrny a následuje postupná hniloba celých plodů.

Řez hrušně

Řez hrušní se provádí dle prakticky stejných zásad jako řez jabloní. Tato dřevina obecně řez snáší velmi dobře. Jelikož má tendenci růst strměji směrem vzhůru, je vhodné ji vyvazovat hned v počátku pěstování. Díky tomu si můžete nastavit vhodný základní tvar koruny.

Kdy stříhat hrušně

Jako první přichází na řadu řez hrušní po výsadbě. V tomto směru přitom záleží na tom, jak starý stromek jste zasadili a zda již stihl vytvořit nějaké postranní větve. Tyto větve se zkracují těsně nad pupenem směřujícím ven. Všechny nové výhony můžete u nového stromku zkracovat zhruba na polovinu. Zároveň odstraňujte ty výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Díky pravidelném řezu v prvním roce života se koruna hrušně velmi rychle rozvětví.

Jarní řez hrušně

V rámci jarního řezu hrušky můžete zkracovat nebo zaštipovat letorosty, díky čemuž podpoříte lepší tvorbu pupenů.

Zimní řez hrušní

K prořezání hrušně lze přistoupit také v zimě, díky čemuž podpoříte její celkové zdraví a úrodnost. Pokud se jedná o strom se slabým růstem, doporučuje se střih hrušně provádět ideálně před obdobím vegetačního klidu. Dejte si však pozor na to, že zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě nižší než -8 °C, jelikož mráz by mohl poškodit obnažené pletivo.

Hrušky a jablka patří neodmyslitelně k sobě. Přečtěte si, jak vybrat jabloně do chladných oblastí, aby se jim dařilo.

Červená řepa pěstování - lék z vlastní zahrady

Autor: Hana Smětáková 27. listopadu 2023 Žádné komentáře

Červená řepa se řadí k poměrně nenáročným rostlinám. Díky tomu si její pěstování může vyzkoušet prakticky každý. Samotná řepa pak obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a vlákniny a její skvělou chuť si budete moct užívat prakticky po celý podzim a zimu.

Plody červené řepy po sklizni

Zjistěte, jak na její správné pěstování, abyste na konci slavili úspěch.

Řepa druhy

V současné době jsou k dostání nejrůznější druhy řepy. Narazit můžete nejen na červenou řepu, ale také na oranžovou, světle žlutou nebo třeba červenou s bezbarvými proužky na průřezu.

Řepa červená

Řepa červená pochází z oblasti Středomoří a severní Afriky. Pyšní se průměrnými nároky na půdu a lze proto říct, že se jí bude dařit téměř všude. Rozlišujeme přitom několik odrůd červené řepy.

Nejpěstovanější odrůdou je červená kulatá řepa s kulovitou bulvou s intenzivně fialovým povrchem. Má jemnou dužinu s výraznou chutí a většinou velmi dobře odolává chorobám.

Odrůda Kahira má ploše kulovitou bulvu, která je na povrchu hladká a pyšní se tmavě červenou barvou. Dužina je sytě červená. Odrůda skvěle chutná jak v syrovém stavu, tak i nakládaná.

Kulatá řepa Monopoly má intenzivně červené vnitřní vybarvení. Tato řepa tvoří velmi dobře vybarvené bulvy, které jsou odolné vůči vybíhání. Rovněž ´Betina´.

Vyzkoušet můžete také pěstování polopozdní až pozdní odrůdy Alexis, která tvoří válcovité bulvy. Její dužina je červená a má velmi jemnou chuť. Odrůda vyniká skvělou odolností vůči chorobám i vybíhání.

Řepa salátová

Salátová řepa je jiné označení pro klasickou řepu červenou. Oba tyto pojmy tedy označují to samé.Různé druhy řepy v červené, žluté, oranžové a bílé barvě

Samostatnou kategorii tvoří krmná řepa, která se používá jako vysoce stravitelné krmivo s vysokým obsahem vitamínů a minerálů a zároveň nízkým obsahem vlákniny. Krmná řepa vyniká také velmi dobrou skladovatelností.


Nakupte si semínka řepy a zkuste si tuto pochoutku vypěstovat i na své vlastní zahradě


Pěstování řepy

Červené salátové řepě se bude nejlépe dařit v lehké až středně těžké půdě. Dopřejte jí takovou půdu, která je bohatá na živiny a zároveň dobře propustná. Této rostlině se bude skvěle dařit na záhoně po luštěninách. Sousedit může například se salátem, okurkami, kedlubnami či česnekem. Naopak pěstování v těsné blízkosti brambor a rajčat se raději vyhněte.

Výsev řepy

Řepa se vysévá zhruba od poloviny dubna do poloviny července, v chladnějších oblastech raději až v květnu. Semínka řepy lze vysévat do řádků, které jsou od sebe vzdáleny zhruba 30 až 40 cm. Umístěte je do hloubky přibližně 2-4 cm. Po vysetí jednotlivé řádky opatrně přihrňte, přitiskněte a zalijte. Následně je lze přikrýt bílou netkanou textilií.

Jakmile rostliny červené řepy vzejdou, můžete je protrhat na vzdálenost zhruba 10 cm. V zemi ponechte vždy jen ty nejsilnější rostliny. Díky protrhání docílíte zhruba stejně velkých bulev. Záhon s červenou řepou je na místě pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. Čím je rostlina větší, tím je okopávání méně potřeba.

V prvním měsíci růstu pamatujte na důkladnou zálivku. Později (za předpokladu, že není delší dobu sucho) není intenzivní zálivka tolik nutná. Půda by nikdy neměla být přemokřená. Červenou řepu lze sklízet průběžně, nejpozději však před příchodem prvních mrazů. Vyrývejte ji opatrně i s kořenem zhruba 2-3 cm nad bulvou.

Řepa a škůdci

Řepu mohou v některých případech napadnout dřepčíci, kteří tvoří na listech malé dírky. Škůdcem může být také osenice polní, která v bulvách vykousává cestičky. Ochrana před těmito škůdci je bohužel poměrně obtížná. Můžete však vyzkoušet zasadit do těsného sousedství saturejku či kopr, které svým aromatem škůdce odpudí.

TIP: Nezůstávejte pouze u řepy. Prozkoumejte i možnosti pěstování další populární kořenové zeleniny. Přečtěte si náš článek zaměřený na správné pěstování mrkve.

Pěstování švestek - vše, co byste měli vědět

Autor: Hana Smětáková 13. listopadu 2023 Žádné komentáře

Švestky se u nás řadí mezi populární pěstované ovoce. Tyto plody jsou skvělým zdrojem antioxidantů, nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Víte, jak na jejich pěstování? Kdy přistoupit k výsadbě švestky a kdy a jak provádět jednotlivé řezy stromů?

Zralé plody švestky na větvi

Druhy švestek

Švestky se společně s pološvestkami, blumami, slívami, renklody a mirabelkami řadí do rozsáhlého rodu slivoní.

Švestky jsou charakteristické svými protáhlými plody s obvykle tmavě fialovou barvou. Dužina bývá tuhá s nádechem žluté a oranžové. Ze švestek je nejrozšířenějším druhem švestka domácí velkoplodá, která však může být napadána šarkou. Mezi nejodolnější druhy švestek se řadí německá odrůda Jojo nebo její kříženec Jofela.

Švestkám se velmi podobají pološvestky. Tyto plody však nebývají tolik protáhlé a konzistence dužiny bývá mírně pevná. Většinou se jedná o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známým druhem pološvestky je u nás Čačanská lepotica.

Blumy bývají v porovnání se švestkami větší, kulatější a mívají měkčí slupku.

Slívy jsou charakteristické svými kulatými nebo oválnými plody, které mohou dosahovat různých velikostí. Jejich dužina bývá měkká a často ulpívá na pecce. Z nejznámějších odrůd lze zmínit Opál.

Renklody mají větší, kulaté i oválné plody s pevnou dužinou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky se může pohybovat od zelené, přes červenou až po temně fialovou. Známa je Zelená renklóda.

Mirabelky zaujmou drobnými kulatými plody, které bývají žluté se žlutou dužinou. Většinou se dužina velmi dobře odděluje od pecky.


V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice chutných švestek a blum. Stačí si jen vybrat tu pravou odrůdu pro vás


Sázení švestek

Švestka patří mezi ovocné stromy, které nejsou příliš náročné na teplo. Pokud chcete pěstovat švestky v oblasti, kde zima přichází dříve, vyhněte se pozdním odrůdám, aby vás o jednotlivé plody nepřipravil mráz.Různé druhy švestek v zahradě

Co se týče půdy při výsadbě švestek, volte hlubokou a úrodnou půdu. Švestkám se daří v mírně vlhké půdě, naopak trvalé přemokření nesnášejí. V suchých půdách mohou plody předčasně opadat a ve velmi studených polohách můžete bojovat s tím, že plody nedozrají.

Výsadba švestky se provádí na podzim (od září do listopadu) nebo na jaře (od března do konce dubna). Švestky většinou nepotřebují k opylení jiné druhy. Až na několik výjimek je tedy možné v zahradě pěstovat pouze jeden strom.

Choroby švestky

Švestky často trpí na nejrůznější nemoci a další problémy. Typickým problémem tohoto ovoce bývá červivost, která bývá často způsobena obalečem švestkovým (respektive jeho larvami). Tato dřevina rovněž může trpět mšicemi, které stojí za zkroucenými listy. Pravděpodobně největší hrozbou pěstitelů je nemoc šarka, která je bohužel neodstranitelná. Z dalších chorob lze zmínit například červenou skvrnitost slivoně, hnědou hnilobu či pilatku švestkovou.

Řez švestek

Peckoviny, mezi které se řadí i švestky, bývají náchylné na na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Vzhledem k tomu je nutné švestku neustále prosvětlovat a provzdušňovat. Kromě toho je pravidelný radikální řez švestky důležitý také proto, aby se tíhou ovoce větve tolik nelámaly.

Kdy stříhat švestky

Švestky byste měli poprvé prořezat ihned po jejich zasazení do země. K dalšímu prořezání lze poté přistoupit první zimu po výsadbě. Následně se této aktivitě věnujte pravidelně každý rok v období vegetačního klidu.

Řez švestky po výsadbě

Bezprostředně po výsadbě ořežte přibližně 50 % větví. Snažte se přitom strom prořezat do takového tvaru, do kterého chcete, aby rostl. Díky okamžitému řezu snížíte riziko šoku a poškození z přesazení a zároveň podpoříte dobré zakořenění stromu.

Letní řez švestky

Během léta můžete odstraňovat nemocné větve a letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva směrem do koruny stromu. Rovněž můžete upravit větve, u kterých dochází ke křížení nebo souběžnému růstu.

Jarní řez švestky

Po skončení mrazů je možné provádět jarní řez švestky. V rámci něj odstraňte všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Odstraňte také všechny suché a viditelně nemocné větve. Plodné větve v hlavní koruně stromu zkraťte zhruba o třetinu, aby se vlivem tíhy ovoce nebo silného větru nezlomily.

Výchovný řez švestky

Výchovný řez švestky se provádí dvakrát ročně. K prvnímu z nich lze přistoupit v momentě, kdy již pominou mrazy, ale ještě se neobjevily květy. Druhý lze poté provádět začátkem léta. V rámci výchovného řezu tedy můžete tvarovat korunu stromu.

TIP: Zkuste kromě pěstování švestek také pěstování ořechů. Zjistěte, jak postupovat a na co si dát pozor.

Josta pěstování - dva druhy ovoce v jednom

Autor: Hana Smětáková 6. listopadu 2023 Žádné komentáře

Josta je kříženec černého rybízu a angreštu. V podstatě se tedy jedná o dva druhy ovoce v jednom. V porovnání s rybízem má jemnější chuť a je mírně nakyslý. Navíc obsahuje velké množství vitamínu C. Jak na úspěšné pěstování?

Keř josty v zahradě

Josta keř

Josta patří do čeledi meruzalkovité. Byla vyšlechtěna v Německu v roce 1977, přičemž cílem bylo dosáhnout ovoce, které se snadno pěstuje, je chutné a netrpí nemocemi.

Josta má podobu keře, ale narozdíl od angreštu nemá žádné trny. Keř josta dorůstá do výšky kolem 1,5 metru (někdy se může jednat až o 2 metry). Může být poměrně robustní a skvěle se proto hodí zejména do prostorných zahrad. Největší přírůstky lze zaznamenat u mladých rostlin v prvním roce po výsadbě.

Josta stromková

Josta je listnatý opadavý keř (případně se jedná o malý josta stromek). Těšit se u něj můžete na velice zdravé bobulovité ovoce, které si oblíbíte nejen pro přímou konzumaci, ale i při pečení nebo třeba výrobě marmelád.Větvička josty a detail plodů

Josta obsahuje velké množství vitamínu C, antioxidanty a flavonoidy. Zdravý a úspěšný keř vám přitom může za celou sezonu poskytnout i několik kilogramů chutného ovoce.


Pořiďte si sazenice josty a vyzkoušejte toto zajímavé ovoce i vy. S pěstováním keře si snadno poradí i začátečníci


Pěstování josty

Josta má obecně ráda slunné stanoviště. Daří se jí v hlubokých půdách, které jsou dostatečně zásobeny živinami a vodou. Většinou sice poroste i na suchém stanovišti, nicméně v takovém případě je třeba počítat se slabší úrodou. Plodů na keři pravděpdoobně příliš mnoho nebude. Také špatně plodí ve stínu.

Jostu můžete vysadit či přesadit na podzim, nebo na jaře. V jarních měsících se přitom můžete těšit na hezké květy. Později se objevují bobule, které rostou v krátkých hroznech. K jejich dozrávání dochází zhruba ve druhé polovině července. Plody josty mohou mít různou velikost, barvu i chuť. Vždy záleží na původním kultivaru. Vzhledově připomínají plody černého rybízu, ale jsou větší.

Josta bývá většinou velmi dobře odolná vůči chorobám a škůdcům. Potrápit vás mohou pouze mšice, které mohou napadat listy.

Sázení josty

Sazenice josty můžete zasadit do vyhloubených jamek o rozměrech zhruba 30 × 30 × 30 cm. Pro podporu vývoje kořenového systému doporučujeme předem kořeny zkrátit zhruba o třetinu. Po zasazení je důležitá bohatá zálivka a mulčování. Ideální je také jostu vysazovat ve dvou pro lepší opylování květů. Vzhledem k rozměrům tohoto keře však pamatujte na dostatečný rozestup mezi sebou (alespoň 1,5 metru).

Josta řez

Co se týče stříhání josty, je na místě každý rok přistoupit ke zkracování přerostlých větví. Na místě může být také takzvaný prosvětlovací řez, aby se sluneční paprsky mohly dostat do celého keře. Výchovný řez josty vám pomůže docílit silného a zdravého keře. S postupem času (a tedy se stárnutím rostliny) je také vhodné provádět udržovací a zmlazovací řez.

TIP: Mezi další populární plodiny pěstované na zahradách se právem řadí také borůvky. Zjistěte, jak probíhá správná péče o borůvky, jak je sázet a jaké odrůdy existují.

Cuketa pěstování - co dělat pro bohatou úrodu

Autor: Hana Smětáková 31. října 2023 Žádné komentáře

Cukety zvládne hravě pěstovat i naprostý začátečník. Jedná se o oblíbenou a vyhledávanou plodovou zeleninu, kterou můžete v zahradě sklízet prakticky po celé léto až do podzimu. Jaké druhy cukety existují a jak na úspěšné pěstování?

Pečená cuketa na tácku nakrájená na kolečka

Druhy cuket

Cuketa je vzdálenou příbuznou klasické dýně. Původem pochází ze Střední Ameriky, odkud během 15. století doputovala i k nám do Evropy. Tehdy se ale jednalo o jiný druh, konkrétně o tykev obecnou. Její podlouhlý zelený kultivar podobný okurce byl přitom vyšlechtěn v Itálii. Její název je odvozen od italského „zucca“, což v překladu znamená dýně.

Jednotlivých odrůd cukety existuje mnoho, díky čemuž pěstitelé rozhodně mají z čeho vybírat. Zmínit můžeme například odrůdu Striato d’Italia, která zaujme svými jemnými zelenými proužky na tmavě zelených plodech. Skvěle se jí přitom daří i v chladnějším podnebí.

Popularitě se těší také cuketa netradičního kulatého tvaru Tondo di Piacenza s drobnými plody. Ty se pyšní tmavě zelenou barvou a zároveň jsou pokryty drobnými světlými flíčky. Celá cuketa je poté zdobena tmavým žebrováním.

Cuketa Golden Rush na první pohled zaujme svým výrazným zlatavým vzhledem a plnou chutí. Odrůda Bianca di Trieste nabídne vzhled se sametově zeleným nádechem a lehkým světlým žíháním. Plody mohou být poměrně dlouhé a mají válcovitý tvar. Zmínit můžeme také francouzskou odrůdu keříčkové cukety s označením Verte des Maraîchers, které se někdy kvůli tvaru plodů přezdívá cuketa velryba.


Pořiďte si semínka cuket a pusťte se do výsadby. U nás můžete vybírat hned z několika populárních druhů


Pěstování cuket

Jak jsme již zmínili, pěstování cuket je skutečně jednoduché. Nejlepším obdobím pro výsadbu cuket do zahrady je zhruba druhá polovina května. Každopádně by již v tomto čase neměly panovat přízemní mrazíky. Pokud se teplota půdy pohybuje kolem alespoň 16 °C, lze výsev provést přímo do zeminy. Případně si můžete cukety předpěstovat.Květ cukety a různé barevné druhy cuket

Aby se cuketám dařilo, doporučujeme použít dostatečně propustnou, humózní a výživnou půdu. Stejně jako u dýní je výsadba cukety možná také na hromadě kompostu. V každém případě však rostlině zajistěte slunné stanoviště. Za suchého počasí ji zalévejte odstátou (ideálně dešťovou) vodou. Pro hnojení můžete používat rostlinné výluhy bohaté na draslík nebo organická hnojiva.

Předpěstování cuket

V případě pěstování cukety ze semínek se často přistupuje k jejich předpěstování, a to za oknem, ve skleníku nebo pařeništi. Potřebovat k tomu budete nádoby o průměru alespoň 10 cm. Pamatujte na to, že kořínky cukety potřebují dostatečné množství prostoru. Do volné půdy je můžete přemístit v momentě, kdy již nehrozí poslední mrazíky.

Pěstování cukety v květináči

Láká vás pěstování cuket v nádobách? Pak věřte, že to není nemožné a vy můžete svou úrodu sklízet třeba i na balkóně. Při výsevu cuket do nádoby nezapomeňte půdu důkladně zvlhčit. Semena umístěte zhruba 2,5 cm hluboko.

Rostlině se obecně bude dařit v případě, že jí dopřejete dostatek slunce. Vhodné jsou proto zejména balkony a terasy umístěné na jižní nebo západní straně domu. Pamatujte také na důkladnou zálivku, pozor si ale dejte na přemokření půdy. Abyste tomu předešli, můžete na dno umístit například vrstvu štěrku, perlitu či keramzitu.

Vertikální pěstování cuket

Jelikož jsou cukety popínavé rostliny, lze přistoupit k jejich vertikálnímu pěstování. Tímto způsobem zároveň minimalizujete riziko vzniku plísní, jelikož listy budou lépe schnout a nebudou na sobě přilepené. Díky vertikální poloze budou také lépe zavlažené.

K tomuto způsobu pěstování můžete využít například obyčejnou dřevěnou paletu, sloupky a provázek nebo drát. Paletu umístěte šikmo tak, aby se zemí a sloupky vytvořila pravoúhlý trojúhelníku. Přitom paleta bude přeponou tohoto trojúhelníku. Sloupky zakopejte do země a pomocí drátu či provázku na ně přivažte paletu. Následně můžete cuketu zasadit do půdy či truhlíku.

Zaštipování cuket

Zaštipování cuket je třeba provádět v případě, že nemáte pro pěstování dostatek prostoru a stonky obtáčíte kolem tyček nebo laťkové mříže (a tedy upřednostňujete směr pěstování cuket na vysoko). Vrcholové výhonky se přitom zaštipují v momentě, kdy cukety začnou oporu přerůstat.

Kdy sklízet cukety

Cukety je vhodné sklízet v okamžiku, kdy dorostou délky ideálně od 7 do 15 cm (maximálně 20 cm). Obecně platí, že menší plody jsou chutnější a křehčí. Při sklízení cukety pamatujte na to, že lodyhy i listy rostliny mohou být posety ostny či tuhými chlupy. Vzhledem k tomu si raději vezměte na pomoc rukavice.

Jakmile venkovní teplota klesne pod 4 °C, plody cukety již ztrácejí na kvalitě a mohou mít poškozenou slupku. Vzhledem k tomu je třeba poslední plody sklidit včas. 

TIP: Cukety se hojně využívají například v italské kuchyni, kde doplňují mnohé pokrmy z rajčat. Přečtěte si, jak na pěstování oblíbených rajčat a buďte připraveni na nadcházející sezónu.

Třešeň pěstování - vše potřebné pro bohatou úrodu

Autor: Hana Smětáková 24. října 2023 Žádné komentáře

Kdo by nemiloval třešně. Toto ovoce se právem řadí k symbolům toho pravého českého léta. Ať už si na nich s radostí pochutnáte jen tak, nebo se je rozhodnete přidat do oblíbené bublaniny, jistě neuděláte chybu. Jak na pěstování třešní, abyste si mohli užít opravdu bohatou úrodu přímo na vaší zahradě?

Miska plná zralých červených třešní

Druhy třešní

Třešeň patří do čeledi Rosaceae - růžovitých. Existuje přitom nepřeberné množství kultivarů třešní, které lze pěstovat v zahradě. Obecně se třešně rozdělují na takzvané chrupky a srdcovky. Chrupky jsou křupavější a nakyslejší, kdežto srdcovky jsou charakteristické spíše svou šťavnatostí a sladší chutí.

Důležitý je také správný výběr podnože. Do menší zahrady vybírejte samospašné druhy a nízké podnože. Pro velké zahrady můžete zvolit podnož z třešně ptačí. Třešně jsou většinou cizosprašné. Pro bohatou úrodu je tedy třeba vysadit dva stromy a zvolit vhodného opylovače pro daný kultivar. Zjistěte více o tom, jaké volit podnože pro třešně v našem článku. 

Chrupky

Mezi odrůdy ze skupiny chrupek lze zařadit například třešeň Napoleonovu, která je vhodná spíše pro chráněné polohy. Vyžaduje půdu bohatou na živiny, poté se vám odvděčí svými velkými a atraktivními plody.

Do vyšších a chladnějších poloh je vhodná například třešeň Hedelfingenská, která patří obecně mezi otužilejší třešně. Její plody jsou tmavě hnědočervené.

Třešeň Burlat nemá zvláštní nároky na půdu, nicméně vyžaduje teplé a slunné stanoviště dobře chráněné před větrem. Mezi velké výhody této třešně lze zařadit fakt, že její plody nemají tendenci vlivem deště praskat.

Třešeň Van nabídne velkou výnosnost, přičemž se skvěle hodí do různých oblastí a půd. Je také odolná vůči mrazu.

Třešeň Sam můžete zasadit na prakticky všechna stanoviště. Je však trochu citlivější na mráz a občas může praskat.

Srdcovky

Mezi populární odrůdy z kategorie srdovek můžeme zařadit třešeň Karešovu, které se bude dařit zejména na teplých stanovištích. Vyžaduje dostatek vláhy, nicméně nemá tendenci trpět červivostí či vrtulí třešňovou.

Třešeň Kaštánka je skvělou volbou pro přímou konzumaci. Půdu lze volit středně těžkou, přičemž tento ovocný strom odolává mrazu. Plody nemají tendenci příliš praskat.

Třešeň Rivan se řadí k nejranějším srdcovkám. Z hlediska půdy vyžaduje středně těžkou variantu, vsadit můžete na chladnější polohu. Plody jen málo praskají a tato třešeň je také velmi odolná vůči mrazu.

Vhodní opylovači třešní

Přehled druhů třešní a jejich vhodných opylovačů

Višně jsou samosprašné.


U nás najdete lahodné odrůdy třešní a višní, které jsou připraveny pro pěstování ve vaší zahradě. Pořiďte si vybavení a pusťte se do práce


Jak zasadit třešeň

Třešeň má ráda teplou hlubokou půdu s dostatkem vápníku. V době kvetení je citlivá na mrazíky a stejně tak jí nedělají dobře ani velké mrazy v zimních měsících. Rovněž se jí příliš nedaří v přemokřené půdě.

Před samotnou výsadbou třešně do zahrady je třeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (alespoň na dvě hodiny). Pamatujte na to, že většina mladých stromků potřebuje v rané fázi oporu, použít můžete kůl. Půdu nezapomeňte důkladně zalít. Po vsáknutí vody lze ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. A kdy sázet třešeň? Buď na jaře, nebo na podzim. V chladných oblastech a na severu doporučujeme výsadbu prostokořenných stromů na jaře.

Jak hluboko zasadit třešeň

Pro výsadbu třešně samozřejmě bude potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být přiměřená k velikosti kořenů, které strom má. Obecně můžeme říct, že by jáma měla být zhruba 40 cm hluboká a 70 cm široká.

Jak vypěstovat třešeň z pecky

Pokud si chcete vypěstovat třešeň z pecky, postupujte následovně. Jakmile třešeň zkonzumujete, pecku důkladně očistěte. Následně ji nechte na suchém a teplém místě vyschnout. Vyhněte se ale tomu, abyste ji umístili na přímé sluneční světlo. Květy třešně a její plody

Vysušenou pecku zabalte do mírně vlhkého papírového ubrousku. Následně ji vložte do igelitového sáčku nebo skleněné nádoby. Výsledek umístěte do sklepa nebo chladničky zhruba na 3 měsíce. Pravidelně ale kontrolujte, zda nedochází ke klíčení. Pokud nějaké klíčky objevíte, odstraňte je.

Po třech měsících pecku vezměte a vložte ji do misky či mělkého květináče. Semínko nedávejte příliš hluboko a co se týče půdy, volte spíše písčitou směs. Takto zasazenou pecku můžete umístit na okenní parapet, nebo do skleníku. Pamatujte na to, aby na ni po celý den svítilo sluníčko a aby měla dostatek tepla. Dejte si také pozor na to, aby půda nevyschla.

Zhruba po dvou týdnech byste měli zaznamenat vznik sazenice. Jakmile povyroste a bude mít dvě řady listů, můžete ji přesadit do většího květináče. K přesazení na zahradu však přistupte až po roce na jaře. Takto vypěstovanou třešeň umístěte na plné slunce.

Kdy stříhat třešeň

Ke střihu třešně je nejlepší přistupovat v době vegetace. To znamená buď později na jaře, od začátku doby kvetení do doby odkvětu, nebo během sklizně plodů či těsně po ní. Právě v době vegetace je totiž strom nejvitálnější a tyto zásahy dokáže lépe a rychleji zacelit než během klidového období.

Řez třešně

K prvnímu řezu třešně zpravidla dochází hned po výsadbě a zasazení stromu. Jedná se o takzvaný výchovný řez, který určuje, jak bude strom vypadat. Následuje řez udržovací, jehož cílem je podpořit kondici stromu. Měl by odpovídat přirozenému stavu a růstu daného druhu.

Kdy prořezávat třešeň

Během prořezávání třešně strom zbavujeme poškozených, slábnoucích či umírajících větví. Zároveň lze odstranit nemocné či hmyzem napadené části stromu. Tento řez je vhodné provádět během vegetačního období.

Jarní řez třešně

Pokud se chcete pustit do jarního řezu třešně, provádějte jej nejdříve v plném květu. V rámci tohoto kroku můžete formovat tvar koruny, aby se do ní dostalo co nejvíce slunce. Zároveň můžete tímto způsobem podpořit, aby se větve svou vlastní vahou neohýbaly směrem dolů.

Oproti tomu během léta můžete odstraňovat nové přírůstky, které rostou přímo vzhůru či do stran, a které křižují ostatní větve. Při letním řezu třešně lze také odstranit všechny nepotřebné letorosty.

Pěstování višně je prakticky totožné

Pěstování višně je v mnohém podobné jako v případě třešně. Přece jen se jedná o velmi příbuzné ovocné stromy. Jen višeň v porovnání s třešní není tak náročná na podmínky prostředí. Stejně jako třešeň ale nemá ráda studené a uzavřené polohy. Způsob provádění řezu je u třešní a višní totožný. Neliší se ani způsob pěstování z pecky a následného sázení do půdy.

TIP: Co takhle si kromě třešně do zahrady zasadit fíkovník? Tuto sladkou pochoutku je snadné si zamilovat. Přečtěte si vše o pěstování fíkovníku.

Křen pěstování - pálivá delikatesa z vlastní zahrady

Autor: Hana Smětáková 16. října 2023 Žádné komentáře

Štiplavá surovina s charakteristickou chutí, která nachází široké uplatnění nejen v české kuchyni. Přesně takový je křen, jehož pěstování hravě zvládnou i začátečníci. Dařit se mu bude nejen v zahradním záhonu, ale i v květináči nebo třeba PVC trubce. Zjistěte, jak jej zasadit a kdy nastává čas na jeho sklizeň.

Křen vysazený v zahradě

Pěstování křenu

Křen se řadí mezi nenáročné rostliny pro pěstování. Pěstuje se zejména jako jedinečná pochoutka, která nachází hojné využití v kuchyni. Mnohdy se křenu přezdívá také jako český ženšen a bývá využíván například při kašli doprovázeném zahleněním. Celkově také přispívá k posílení organismu a využívá se proto při chřipce či nachlazení.

Křen patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi brukvovitých. Pyšní se mohutným dužnatým kořenem s válcovitým tvarem, z jehož hlavy vyrůstá několik lodyh. Rostlina křenu disponuje dlouhými řapíkatými listy, které mohou dorůstat až do délky 50 cm a šířky 20 cm. Zralé kořeny křenu mohou být dlouhé až 40 cm a široké 6 cm. Jejich hmotnost může dosahovat až 500 gramů.

Sázení křenu

Křen lze pěstovat dvěma způsoby - jednoletým a víceletým. Při jednoletém pěstování by kořeny vhodné k sázení měly být asi 1 cm silné. Ty si připravíme již na podzim a označíme si jejich horní konec. Na zimu je můžeme uložit do sklepa. S příchodem jara je třeba odtrhnout tenké kořínky a nařezat asi 20 cm dlouhé řízky. Tyto řízky se následně sázejí mírně šikmo do zeminy do hloubky zhruba 15 cm. Označený vrchol by měl směřovat k povrchu půdy. Zhruba na konci června je třeba kořeny odhrnout a odstranit z nich tenké kořínky ve střední části. Poté je opět přihrneme.Kořen křenu vesnického a pohled na listy rostliny

Pokud se rozhodnete pro víceleté pěstování křenu, opět budete potřebovat kořenové řízky. Tentokrát by však měly být silné zhruba 2 cm a dlouhé 10 cm bez vegetačního vrcholu. Tyto řízky sázíme do půdy na podzim nebo brzdy na jaře, a to do hloubky zhruba 15 cm. Jakmile se objeví výhony, zeminu odhrneme až k řízku a odkopneme téměř všechny výhony (necháme pouze dva). Rovněž je třeba odstranit postranní kořínky. Zeminu zpět přihrneme a celý postup dále zopakujeme v létě.


Zasaďte si křen selský do své zahrady. Je nenáročný a s jeho pěstováním si poradí prakticky každý

 

Pěstování křenu na zahradě

Výsadba křenu do záhonu na zahradě patří pravděpodobně mezi nejpopulárnější způsoby pěstování této rostliny. Křenu se nejlépe daří na slunném nebo polostinném stanovišti. Z hlediska půdy volte vlhkou a bohatou. Ideální je půdu také prohnojit vyzrálým kvalitním kompostem. Pamatujte na to, abyste rostlině dopřáli dostatek místa, jelikož její kořenový systém může být opravdu bohatě rozvětvený.

Pěstování křenu v nádobě

Méně častým způsobem pěstování křenu je použití nádoby. Není to nemožné, jen je nutné pamatovat na to, že ve velké nádobě se mu bude přirozeně dařit lépe než ve stísněném prostoru. Pokud jej vysadíte do menšího květináče, riskujete, že jednotlivé kořeny nedosáhnou takové velikosti. Výhodou tohoto řešení je nicméně fakt, že svou zahradu ochraníte před „křenovou invazí“. Z hlediska velikosti volte květináč s výškou alespoň 40 cm a průměrem 40 až 60 cm.

Pěstování křenu v trubce

Originální způsob, který u pěstitelů nachází své příznivce. V tomto případě se používají obyčejné PVC trubky zapuštěné v půdě. Výhodou řešení je fakt, že můžete dosáhnout úrody skutečně gigantických kořenů. Rostlina totiž v takovém případě nemá jak vypouštět boční výhony.

Kdy se sklízí křen

Křen se sklízí co nejpozději na podzim v momentě, kdy rostlině zhnědnou listy a živiny se stahují do kořenů. Silné velké kořeny můžete využít pro konzumaci, menší kořeny si můžete ponechat pro opětovnou jarní výsadbu (v případě, že se rozhodnete pro jednoleté pěstování). K uskladnění plodin lze využít bednu s pískem, kterou umístíte do sklepa. Při uložení v lednici má křen tendenci rychle vyschnout a ztratit aroma.

Jak pěstovat wasabi

Zejména v asijské kuchyni nachází uplatnění wasabi, kterému se jinak říká také japonský křen. Oddenek se využívá do typických japonských pokrmů, jako je sushi, sashimi či nudle.

Pokud se rozhodnete pro pěstování wasabi na zahradě, vyberte této rostlině polostinné stanoviště v blízkosti vodních toků (například poblíž zahradního jezírka). Pamatujte na to, že wasabi nesnese mrazy. Na zimní měsíce je proto třeba rostlinu přestěhovat na jiné místo, přičemž okolní teplota by neměla přesáhnout 18 °C. Wasabi vyžaduje stálou zálivku, a to i v zimě. Na první sklizeň wasabi si budete muset dva roky počkat, dokud křen dostatečně nedoroste. Poté si ale užijete jeho jedinečnou štiplavou chuť.

TIP: K podzimnímu období neodmyslitelně patří nejen křen, ale i dýně. Zjistěte, jak na úspěšné pěstování dýně a vyberte si odrůdu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

Léčivé bylinky, poklady našich zahrad - část 2.

Autor: Hana Smětáková 19. září 2023 Žádné komentáře

Ve vaší zahradě nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i zajímavé léčivé bylinky. V první části tohoto článku jsme si řekli více o pěstování bazalky a meduňky. Ve druhé části se podrobně zaměříme na další dvě bylinky, a to konkrétně tymián a mátu.

Záhon s léčivými bylinkami

Tymián pěstování

Pěstování tymiánu je poměrně nenáročné a zvládnete to venku i doma. Tato bylinka své četné využití nachází zejména v kuchyni. Pyšní se totiž výraznou chutí a aromatem, díky čemuž skvěle doplňuje pokrmy z drůbeže či zvěřiny. Perfektně také podpoří chuť tradičních paštik, bylinkového másla nebo třeba nádivky. Pokud tymián použijete jako obrubu květinového či zeleninového záhonu, skvěle s ním odradíte slimáky.

Tymián druhy

Mezi nejčastěji pěstované druhy tymiánu se řadí tymián obecný, který se v kuchyni jako koření používá nejčastěji. Setkat se můžete s jeho širokolistou a úzkolistou odrůdou. Z dalších pěstovaných druhů lze zmínit například tymián citronový, který se pyšní výrazným citronovým aroma. Hojně se používá při přípravě ryb nebo třeba k dochucení salátů. Zmínit musíme také tymián kmínový, který má typickou kmínovou vůni. Své uplatnění nachází při dochucování kořenové zeleniny a masitých pokrmů.

Jak na výsev tymiánu

Tymián lze pěstovat buď přímo ze semínek, nebo z předpěstovaných sazenic. V prvním případě se semínka vysévají zhruba na konci března. Semínka se nezahrnují hlínou, pouze se lehce převálcují nebo přitlačí hráběmi. Jakmile rostliny vzejdou, můžeme je vyjednotit. Během vegetace je třeba rostliny okopávat a odstraňovat případný plevel. První sklizně se dočkáte zhruba v září téhož roku.Kytice tymiánu a tymián vysazený v květináči

Pokud budete chtít tymián pěstovat z předpěstovaných sazenic, výsev se provádí v listopadu. Po dobu klíčení je nutné povrch udržovat vlhký a vyklíčené rostliny chránit před zimou. Sazenice můžete do volné půdy přemístit zhruba začátkem května.

Tymián kvete od května do července. K jeho sbírání je nejvhodnější přistoupit těsně před rozkvětem, kdy obsahuje maximální množství aromatických látek.

Tymián pěstování venku

Při pěstování tymiánu venku myslete na to, že se této bylince daří zejména v teplejších oblastech na jižních svazích, které jsou dobře chráněny před větrem a zimou. Tato bylinka velmi dobře snáší suché podnebí, ostatně vlhké nebo přemokřené půdy vyloženě nesnáší. Z hlediska půdy volte lehkou, kyprou, písčitohlinitou, která je dobře zásobena humusem a vápnem. V našich podmínkách dokáže tymián v záhoně přezimovat, nicméně doporučujeme jej překrýt chvojím.

Pěstování tymiánu v květináči

Tymián lze bez problémů pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v nádobách. V takovém případě je třeba pamatovat především na správný způsob zalévání. Tymián v květináči je vhodné zalévat do podmisky, do níž můžete umístit několik kamínků, aby květináč nikdy nestál přímo ve vodě. Pokud máte květináč umístěný venku, doporučujeme jej na zimní období přenést dovnitř. Co se týče velikosti a tvaru nádoby, volte spíše širší a nepříliš hluboké květináče.

Jak stříhat tymián

Tymián můžete v průběhu roku používat jako čerstvé koření. Pravidelným zastřihováním navíc rostlina zesílí a zhoustne. Kdy stříhat tymián, aby se příští rok rostlina rozvětvila silněji? Ideálně na začátku podzimu, a to zhruba ve dvou třetinách délky. Tyto ustřižené části můžete usušit.

Prohlédněte si různé druhy tymiánu a vyberte si mezi nimi ideálního adepta na pěstování.

Máta pěstování

Máta se právem řadí k těm nejméně náročným bylinkám na pěstování. I z toho důvodu se těší obrovské popularitě. Zasadit si ji můžete jak do bylinkového záhonu, tak i do truhlíku či jiné nádoby. Své uplatnění najde zejména v kuchyni. Pomocí této bylinky můžete ozvláštnit nejrůznější nápoje nebo si třeba připravit lahodný večerní čaj. Máta totiž napomáhá relaxaci a spánku.

Jaké druhy máty existují

Mezi nejoblíbenější druhy máty lze jednoznačně zařadit mátu peprnou, která disponuje vysokým obsahem esenciálních olejů, skvěle odolává chladu a je nenáročná na pěstování. Popularitě se těší také máta zelená, která vyniká svou vysokou intenzitou vůně. Máta dlouholistá rovněž zaujme intenzivní vůní, která přitahuje různé druhy hmyzu. Používá se v přírodní medicíně.

Máta v květináči a detail listů mátyMáta zázvorová má jemné zázvorové aroma, máta jablečná zase zaujme lehkou jablečnou chutí. Marocká máta se společně se zeleným čajem konzumuje u beduínů. Brazilská máta se přezdívá kubánské oregano a často se využívá v thajské a kubánské kuchyni.

Jak na výsev máty

Máta je trvalka, jejíž výška může dosahovat až 75 cm. Můžete si ji vypěstovat ze semínek, v takovém případě se ale připravte na to, že to trvá poměrně dlouho. Semena máty se sází na jaře nebo na podzim, kdy je pouze jemně zatlačíte do substrátu. Klíčení lze zaznamenat zhruba po 14 až 21 dnech a pamatovat je třeba na to, aby okolní teplota dosahovala alespoň 20 °C. Vzrostlé rostlinky poté můžete přemístit na záhon.

V našem e-shopu najdete sazenice i semínka máty. Sami si tedy můžete vybrat, pro jakou variantu pěstování se rozhodnete.

Máta pěstování v květináči

Při pěstování máty v květináči pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Během léta ji můžete několikrát přihnojit organickým hnojivem. Při pěstování máty v nádobě můžete propustnou půdu smíchat s rašelinou. Myslete na to, že tato bylinka potřebuje světlo, ale nevyžaduje přímé slunce. Rozhodnout se můžete například pro pěstování máty na balkoně v nádobě, nebo květináč umístit na parapet do vaší kuchyně.

Máta pěstování venku

Mátu můžete bez problémů sadit rovnou do záhonu, jelikož v našich podmínkách dokáže většinou hravě přečkat i zimní měsíce. Na druhou stranu nevýhodou takového kroku může být její poměrně velké invazivní chování. Máta má tendenci se rozrůstat a vytlačovat další pěstované rostliny. Vzhledem k tomu je vhodné ji v takovém případě sadit alespoň 30 cm od ostatních rostlin.

Nezapomeňte ani na třetí část o bylinkách.

TIP: Bylinková spirála je jedním ze skvělých způsobů, jak tymián i mátu v zahradě zasadit a navíc ušetřit prostor. Zjistěte, jak ji vytvořit.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Ďakujeme za upozornenie, opravili sme preklep. ...
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Výsadba podnože , 20 cm roub pod zem, aby neobrážel? Snad roubované místo vždy 10 - 15 cm...
  • Jak přimět vistárii kvést
    6. září 2023
    Áno, je to možné a bežné. Wisteria sa strihá v 2 a 8 mes a po reze obyčajne na jeseň ešte...
  • Jak přimět vistárii kvést
    5. září 2023
    Mě vykvetla 2 krát za rok je září a kvete ...
  • Pěstování mrkve
    3. srpna 2023
    Osivo treba kupovať od overených predajcov, ktoré prechádza niekoľko x testom klíčivosti....
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty
  1. Heuchera 'Milan' / Heuchera , K11