+420 533 312 793

Posts tagged 'pěstování ovoce'

RSS zdroj

Sloupovité ovocné stromy do nádoby

Autor: Ing. Adriána Francová 23. dubna 2021 Žádné komentáře

Za úrodou se skrývá správný výběr druhů a péče o ně. Většina dřevin pěstovaných v nádobách tento fakt berou jako něco nepřirozeného. Jsou však i sloupovité druhy, které jsou na to vhodné a navíc nevyžadují odborný řez.

Sloupovité ovocné stromy do nádoby

Sloupovité druhy nazývané také „Ballerina“ se neřežou. Odstraňuje se jen obrost tvořený ve spodní části podnože nebo se zkracují jen boční výhony za třetím očkem v srpnu. Jinak nevyžadují žádnou péči řezem i několik let. Dají se pěstovat i odrůdy na pomalu rostoucí révy ve tvaru štíhlého vřetene, ale ty už vyžadují odborný řez.Ballerina

Sloupovitá forma je geneticky dána, takže vždy bude hlavní terminál i nejdůležitější pro tvorbu plodů. Do jedné nádoby se vysazuje vždy jen jedna dřevina. Sloupovité druhy jsou vhodné i na výsadbu do volné půdy.

Nejedná se jen o jabloně ale i o hrušky, švestky, třešně na pomalu rostoucích podnožích, takže si můžete vybrat, co byste rádi zkusili pěstovat.


Zakrslé ovocné stromy z naší nabídky


Péče se Vám vyplatí

Největší péči však vyžadují v pěstování. Vybírejte proto vhodné nádoby s drenáží, vhodný a výživný substrát, nezapomínejte na pravidelnou zálivku a hnojení a také kontrolu dřevin z hlediska chorob a škůdců. Jde o rezistentní odrůdy, ale kontrolovat je musíte.

Nečekejte plné bedýnky ovoce jako ze stromu v zahradě. Na to, že ovocný strom bude pěstovaný v nádobě na pevné ploše balkonu nebo terasy, sesbíráte dobrou úrodu.

Již v prvním roce po výsadbě se dočkáte prvních plodů, neboť ve většině případů jde o koupi víceletého stromu, který je již připraven na plození.

Jsou druhy samosprašné i cizosprašné. Kromě těchto druhů, můžete pěstovat i stromečkové rybízy a angrešty.

Péče o ovocné stromy a keře během roku

Autor: Ing. Adriána Francová 14. dubna 2021 Žádné komentáře

I ovocné dřeviny vyžadují celoroční pozornost. Nedá se přímo poukázat, která činnost je nejdůležitější. Nabízíme Vám přehled během celého roku, nač byste neměli zapomenout, aby dřeviny byly v plné kondici, kvetly, plodili a zejména byly bez chorob a škůdců. Pravidelně si jej všímejte. Jen tak dosáhnete pravidelné a kvalitní úrody, velké plody a radost ze zahradničení.

Péče o ovocné stromy

Péče o ovocné stromy na jaře

Jaro je obdobím po dlouhé zimě, kdy vše opět ožívá a probouzí se ze zimního spánku. Dbejte na zálivku, pokud v zimě nebyl sníh a byla suchá podzim. Na jaře nemá půda z čeho čerpat vláhu, proto je třeba zalévat ručně. Zalévejte v čase bez mrazů, vydatně kolem kmene. Nejlépe do mísy, kolem kmene, která je odplevelení, připravena na vstřebávání vláhy a živin.


Aktuální nabídku ovocných stromů najdete také v našem eshopu


Můžete tam přidat několik lopatek rozloženého kompostu, případně startovacího hnojiva pro růst a kvetení. Broskve v předjaří vyžadují postřik proti kadeřavosti listů, jiné ovocné dřeviny jako meruňky postřik proti moniliové usychání květů a výhonků, révu proti chlorózy, jahody proti roztočíku jahodovému, a ostatní dřeviny proti přezimujícím škůdcům a houbovým či bakteriálním chorobám. To platí například pro rybíz, angrešt, švestky, broskve. Jaro je i obdobím řezu. Také je to období vysazování nových stromů a keřů.Jak pečovat o ovocné stromy

Letní péče o stromy

Léto je aktivní období kvetení i plození. Je důležité zásobovat dřeviny vodou a živinami pomocí hnojiv. Všímat si samozřejmě onemocnění, mšice a jiné škůdce, které je třeba včas a za vhodného počasí zneškodnit, postříkat.

Nebo se snažte o pěstování rezistentních odrůd, případně využít bio a ekologické postřiky a výluhy z různých dostupných rostlin, které mají také své opodstatnění.

Konec léta patří sběru některých druhů ovoce a tím i zpracování. Sbírejte i spadané plody, zamezíte zvýšenému výskytu včel a vos. Peckoviny se po sklizni stříhají a tak se zabezpečí příští úroda. Můžete zvolit i radikální řez.

Ostatní dřeviny, které mají pod vahou plodů ohnuté větve, podpořte a vyvažte.

Péče o ovocné stromy na podzim

Podzim je další aktivní období pro jiné druhy ovocných stromů, které je třeba průběžně sklízet, uskladňovat nebo zpracovávat. Odstraňujte všechny poškozené plody, hrabte spadané listí, případně přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Mísy okolo stromů ponechávejte bez plevelů, aby živiny a voda přímo prosakovala ke kořenům. Kontrolujte výskyt chorob a škůdců, případně zasáhněte vhodnými a dostupnými postřiky nebo ekologickými prostředky. Připravte dřeviny na zimu například natíráním kmene bíle.


Vyberte si ovocné keře do vaší zahrady


Kmeny mladých stromů můžete koncem podzimu obalit a zajistit vůči okousání zaječím pletivem. Konec podzimu je ideální pro zakládání nových výsadeb a doplnění druhů do ovocné zahrady. Nezapomeňte na ukotvení oporu a zálivku.

Zimní péče o stromy

Zima je odpočinkový čas pro všechny dřeviny, které byly během roku aktivně. Je to však vhodné období pro sběr roubů, přípravu semenáčků na další množení, stratifikaci semen. Pravidelně kontrolujte uskladněnou úrodu i dřeviny.

Během silných a dlouhotrvajících mrazů můžete zatopit v blízkosti dřevin, které jsou náchylnější na mrazy. V době bez mrazů můžete zalévat. V čase s množstvím sněhu třeba opatrně sníh setřásat z větví a v případě holomrazů naopak nahromadit sníh ke kmenům. Pravidelně kontrolujte dřeviny, vhodně je ukotvěte a zabezpečte před silným větrem. Zejména mladé výsadby.

Koncem zimy už můžete dřeviny, zejména drobné ovoce a jádroviny, řezat.

Ovocné stromy a keře - návod na pěstování

Autor: Adriána Francová 13. dubna 2021 Žádné komentáře

Pěstování ovocných dřevin má u nás dlouhou tradici. Je to dané dobrými klimatickými podmínkami, které umožňují jejich pěstování ve všech regionech. Ve většině případů jsou u nás pěstované ovocné dřeviny nenáročné na klimatické podmínky stejně jako na půdu. Oblibu si v poslední době získavají i netradiční druhy ovoce, pocházející z oblastí s chladnějším subtropickým podnebím nebo z chladných oblastí Asie či Severní Ameriky.

Pěstování ovocných stromů

Pěstování ovocných stromů

Dobrá sněhová pokrývka zabezpečuje dobré přečkání zimy a jarní zásobení rostlin vodou. Rostlinám kiwi (Actinidia), fíkovníku (Ficus carica), cicimku (Ziziphus jujuba) či citronečníku (Poncirus trifoliata) se bude dařit především v nížinách západního, na jihu středního a východního Slovenska, na chráněných stanovištích s dlouhým slunečným osvitem, pokud možno málo větrných. Mnoho škod dokáží na těchto rostlinách napáchat pozdní jarní mrazíky a proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat už při výsadbě. Ideální na výsadbu jsou místa u jižních, jihozápadních a severozápadních stěn domů nebo jiných budov, které poskytují těmto teplomilným druhům vhodné mikroklimatické podmínky. Nevhodné jsou polohy orientované na východ, neboť u nich po zimě dochází k rychlejšímu nástupu vegetace. Předčasně vyrašené výhony můžeme chránit např. jutovinou, ale u větších rostlin je tento způsob ochrany už náročnější. Kanadským borůvkám (Vaccinium corymbosum), kamčatským borůvkám (Lonicera camtschatica), borůvkám brusnicím (Vaccinium vitis-idaea) či klikvě (V. oxycarpum) se daří i ve výše položených oblastech, kde přinášejí bohatou úrodu drobných plodů. Protože jsou obyčejně náročnější na vláhu, není vhodné je sázet na příliš vysychavá stanoviště. To platí zejména pro jejich pěstování v teplejších nížinných podmínkách.Ovocné dřeviny

Půda

Všeobecně platí, že ovocným dřevinám vyhovuje lehčí humózní půda s mírně kyselou reakcí. Je třeba dbát na to, aby na místě výsadby nebyla vysoká hladina spodní vody, při níž by došlo k zahnívání kořenů. Příliš kamenité, nepropustné nebo zasolené půdy jsou pro pěstování nevhodné. I když nároky na půdu nejsou velké, jsou vděčné za každé zlepšení struktury půdy, jejího Ph a celkového obsahu humusu a živin. Je to hlavně aktuální u novějších odrůd, u nichž se požadovaného efektu nedá dosáhnout bez dodatkového přísunu organických a minerálních hnojiv. Důležitá je přitom zásoba humusu v půdě, která ovlivňuje celou mikrobiologii. Zde je víc možností, z nichž se nejčastěji využívá zlepšení kompostem nebo vyzrálým hnojem. Velmi těžké půdy můžeme vylepšit pískem a u kyselých půd nezapomínáme na vápnění. Ph můžeme zlepšovat použitím průmyslových hnojiv, které obsahují vápník.

Specifickými nároky na půdu se vyznačují hlavně rostliny rodu Vaccinium, které vyžadují kyselou rašelinnou půdu. Na to je důležité myslet už před výsadbou a půdu do hloubky cca 30 - 50 cm na záhonu vyměnit. Další, méně pracnou možností je pěstování těchto rostlin v nádobách, které zapustíme do půdy. Jejich objem by však měl být minimálně 10 litrů. Pokud chceme mít bohatou úrodu, důležité je rostliny pravidelně přihnojovat, přičemž používáme speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny.

Zálivka

V poslední době se voda stává důležitým prvkem při pěstování všech ovocných dřevin. Je to dané změnou klimatických podmínek, což vede k tomu, že rostliny jsou odkázané na doplňkovou závlahu. V jarním období mají dřeviny většinou dostatek vody, ale v období intenzivního růstu plodů je jí často nedostatek, což se může odrazit v kvantitě i kvalitě očekávané úrody. Na přeschnutí jsou citlivé všechny nově vysazené dřeviny. Obzvlášť je třeba dát v letních měsících pozor na přeschnutí kiwi (Actinidia). Mladé rostliny kiwi musíme rovněž chránit pletivem proti okusování kočkami, které je poškozují zejména na jaře při rašení.


Aktuální nabídka různých druhů ovocných stromů z našeho eshopu


Výsadba ovocných stromů

Samotná výsadba je velmi důležitým úkonem, jenž ovlivňuje naše pěstování po celou životnost rostliny. Začít je třeba právě důkladnou přípravou půdy. Doporučuje se provádět výkop jam i několik dnů předem a zapracovat do nich organické nebo minerální hnojivo (Veget, Rokosan). Důležitější je však velikost jámy, která by u jabloní měla být 60x60x60 cm. Zde je potřeba rovněž zohlednit kvalitu půdy. Ke kořenům nedáváme v žádném případě nevyzrálou chlévskou mrvu nebo průmyslové hnojivo, které by mohlo poškodit kořeny. Vzdálenost jam čili spon, je závislý na druhu, odrůdě i použité podnoži. U malin to bývá 40x40 cm, keříčkový rybíz sázíme na vzdálenost 80 až 120 cm, jabloně na slabě rostoucích podnožích od 150 do 200 cm, kiwi na vzdálenost 2,5 až 4 m. Důležitá zásada při výsadbě ovocných stromů stejně jako jiných roubovaných dřevin je neumístit místo roubování pod úroveň půdy. Místo roubování nesmí být zahrnuté zeminou, abychom neznehodnotili význam roubování. Podnož brzdí růstovou sílu ušlechtilé odrůdy, čímž zlepšuje její plodnost. Pokud je rostlina zasazená velmi hluboko, může ušlechtilá část vytvořit vlastní kořeny a tím potlačit význam podnože, což bude mít za následek silnější růst a snížení rodivosti.

Kdy sázet ovocné stromy

Výsadbu prostokořenných rostlin můžeme provádět na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny se sází po vyjmutí z kontejneru po celé vegetační období přímo, bez zkracování kořenů. Úpravu kořenové soustavy prostokořenných rostlin provádíme těsně před výsadbou. Kvůli zlepšení přijímání vody zkracujeme kořeny asi o 1/3 a víc, stejně jako i poškozené kořeny. Pokud provádíme výsadbu na podzim, zkrácení nadzemní části necháváme na jaro. Hloubku výsadby přizpůsobíme v závislosti na ovocném druhu. Jabloně a hrušně na vegetativních podnožích vysazujeme do takové hloubky, aby místo štěpu bylo minimálně 10 cm nad zemí. Peckoviny na semenných podnožích sázíme tak, aby byl kořenový krček kousek pod úrovní půdy - obrázek na konci článku.

Drobné ovoce jako rybíz, angrešt, maliny sázíme o cca 5 – 10 cm hlouběji než rostly ve školce. Po přisypání kořenů do poloviny hlínu utlačíme a pořádně zalijeme. Potom jámu dosypeme a opět zalijeme. U zimní výsadby nahrneme více zeminy k rostlině. Citlivější druhy (broskvoně, meruňky, nektarinky, fíkovníky) je vhodné na zimu obalit vhodným prodyšným materiálem.Ovocné keře

Řez

Většinu ovocných dřevin je třeba ještě před rašením seříznout. Nově vysázené peckoviny vyžadují bezpodmínečně silný hluboký řez! V opačném případě hrozí uhynutí stromků. V prvních letech jde o výchovný řez, kdy tvarujeme rostlinu do podoby, která nás bude provázet po celé pěstování. Všeobecně platí, že zkracujeme výhony hlouběji, abychom mohli nasměrovat kosterní větve požadovaným směrem. U rybízu a angreštu jde o zkrácení výhonů o 1/3 až 1/2. Maliny jsou často připravené při nákupu tak, že je není třeba zkracovat. U jabloní je řez ještě důležitější, protože jeho zanedbání by nám mohlo působit v budoucnosti problémy. Problematika řezu je velmi obsáhlá s možností použití různých tvarů. Každý druh a i odrůda má svá specifika, jimiž se řídíme. U ovocných stromů vstupuje jako významný faktor použitá podnož. Velmi oblíbeným tvarem je štíhlé vřeteno, které pěstujeme do 2 - 2,5 m výšky. Tato výška umožňuje pohodlný přístup ke stromu po celou vegetaci. Řez, chemická ochrana a sběr je velmi ulehčený a současně i bezpečný. Na rozdíl od jiných tvarů nezapěstováváme silné kosterní větve, ale na svislém středníku ponecháváme jen polokosterní větve pravidelně rozmístěné okolo hlavní osy. Směrování větví se snažíme udržet ve vodorovné poloze a celý tvar koruny v pyramidálním tvaru. V případě štíhlého vřetene jsou nejvhodnější jabloně, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnoži. Po zapěstování kteréhokoliv tvaru je třeba myslet na udržovací řez, který je výhodné provádět každý rok. Jde o prosvětlení koruny nebo částečné zmlazení. Nezapomínáme na nemocné a poškozené větve. V létě, pokud nám zbyde čas, je vhodné věnovat se letnímu řezu. Má význam hlavně u jádrovin, kde prosvětlujeme příliš hustou korunu a současně podporujeme tvorbu květních pupenů pro další rok.

Fíkovník řežeme jen velmi málo, protože rodí na vyzrálých dvouletých letorostech a nevhodným seřezáním bychom se mohli připravit o větší část úrody.

Více informací o tom jak pěstovat fíkovník

Mladou rostlinu kiwi koncem první zimy hluboce seřežeme na jeden dobře vyvinutý pupen, abychom vypěstovali co nejsilnější letorost. Pokud se nám to nepodaří, opakujeme tento hluboký řez i druhý rok. Ostatní slabé výhonky průběžně odřezáváme. Ve druhém roce, pokud máme napěstovaný kmenový výhonek, zkrátíme jej v požadované výšce. Z posledních dvou až tří pupenů vyrostou výhony, které vytvoří základní kostru. Nesmíme zapomenout na jejich přivazování. Ve třetím roce pěstování koncem února až začátkem března zkrátíme kosterní výhony asi o čtvrtinu až třetinu. Z jejich pupenů rostou rodivé letorosty a z asi tří nejspodnějších pupenů se tvoří květy a první plody. V srpnu je zkrátíme od posledního plodu za osmým listem a koncem zimy je opět zkrátíme na dvoupupenové čípky. Z nich vyrostou nové rodivé letorosty, které poskytnou první větší úrodu. V dalších letech opakujeme letní řez a zimní na dvouočkové čípky. Při pěstování musíme měnit odplozené a vyschlé větve za nové, mladé výhony. Dozrávající plody necháváme na rostlině až do pozdního podzimu. Očesané plody jsou ještě tvrdé a nezralé. Uskladníme je v chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Skladováním postupně dosahují konzumní zralosti, kterou si udrží až do března. V prvních dvou letech po výsadbě borůvek se doporučuje provést výchovný řez, tedy nechat jen nejsilnější větve a odstranit všechny boční výhonky s květními poupaty. V dalších letech borůvku stříháme na jaře, když je známý její zdravotní stav a kvalita přezimování. Rostlina vytváří květní poupata na jednoletých výhonech z dvouletého dřeva. Květní pupeny jsou v porovnání s listovými větší.

Odrůdy pomaleji rostoucích borůvek s velkou násadou plodů je třeba řezat hlouběji v porovnání s bujněji rostoucími kultivary s menším počtem plodů. Mezi odrůdy s nadměrnou násadou plodů patří ´Bluecrop´, ´Blueray´, ´Berkeley´ a ´Patriot´. Ty se řežou radikálněji.

Řez výhonků

Obr. A – Jednoletý výhonek s listovými pupeny

Obr. B – Dvouleté výhonky s rodivým obrostem

Obr. C – Přestárlé dřevo, které řezem odstraňujeme

Opylovací poměry kiwi

Mezi velkoplodými druhy (A. chinensis) si můžeme vybrat jednopohlavní (potřebujeme minimálně jednu samčí na několik samičích rostlin) a oboupohlavní, kde samčí a samičí květy jsou na jedné rostlině. I u oboupohlavních rostlin je ale lepší pěstovat skupinu (3 - 6) rostlin, což napomáhá lepšímu opylení, větším a chutnějším plodům. Máloplodé odrůdy patří k botanickému druhu aktinidie význačné (A. arguta). U nás pěstujeme oboupohlavní odrůdy, jejichž plody jsou oválné a vyrostou do 2 až 3 cm. Jsou méně náročné na pěstování a odolnější i vůči silnějším mrazům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Ovocné dřeviny jsou napadané různými škůdci a chorobami, což budí dojem jakési bezmocnosti proti nim bojovat. Ve všeobecnosti je můžeme rozdělit na ty méně důležité, s nimiž si rostlina umí poradit nebo neohrožují přímo rostlinu či úrodu a potom jsou to choroby a škůdci, kteří po přemnožení snižují nebo úplně poškozují úrodu, popřípadě dojde k vyschnutí celé rostliny. Rostliny jsou náchylné na houbovité choroby hlavně v jarním období, když jsou pletiva ještě mladá. Správným použitím přípravku a jeho načasováním umíme ochránit úrodu a radovat se z pěkných plodů. I když daná problematika je obsáhlá, je nutné připomenout alespoň základní choroby a škůdce. U angreštu nezapomínáme na padlí a u rybízu na rez, které umí zkomplikovat naše pěstování. U jabloní se k padlí a strupovitosti přidávají živočišní škůdci jako obalovač nebo pilatka. V neposlední řadě je důležité nezapomínat na některé zásady při použití chemických látek tak, aby účinnost přípravku byla co nejlepší a abychom neohrožovali naše zdraví.

Správná výsadba peckovin roubovaných na semenných podnožích

Správna výsadba peckovin

Jabloně vhodné do vyšších poloh

Autor: Ing. Adriána Francová 15. února 2021 Žádné komentáře

Jabloně patří mezi jádroviny a tvoří důležitou součást ovocných sadů malých, soukromých i těch velkých. Jabloně jsou nejpěstovanější skupinou z ovocných druhů v našich podmínkách. Ne všechny odrůdy se však dají úspěšně pěstovat ve všech pěstitelských podmínkách. Nejkritičtější je horská a chladnější oblast s nadmořskou výškou od 700 m n. m.-1000 m n. m.

Jabloně vhodné do vyšších poloh

Jabloně do chladných oblastí

Je podstatný rozdíl pěstovat jabloň v Jižních Čechách a tutéž na severu ČR. Rozdíly jsou v nadmořské výšce, půdních podmínkách, v množství vláhy a zejména je rozdílná teplota či dlouhotrvající sníh. Dalo by se to, pokud vyberete jabloň na vhodné podnoži. Jabloně se nabízejí s různou podnoží zejména kvůli lokalitě budoucího pěstování. Není vhodné koupit jakoukoliv podnož. Stromek se trápí, nerozvíjí, nerodí, zaostává v růstu nebo naopak roste bujně, bez plodů. Od teploty, a tedy různých oblastí, se odvíjí i samotný termín dozrávání, sladkost plodů či jejich skladovatelnost.

Jabloně vhodné na sever ČR

Při výběru je kromě barvy plodů a chuti tedy velmi důležité dbát i na pěstitelskou oblast, ve které jabloně chcete pěstovat. Pak si vybíráte ze skupin letních, podzimních a zimních odrůd podle termínu zrání, což je také přímo spojeno i s pěstitelskou oblastí. Podle podmínek a teploty prostředí se jednotlivé termíny zrání mohou posouvat. Nezapomínejte také na vhodného opylovače, bez kterého se plodů nedočkáte. Důležitou roli hrají opět samotné podnože. Více o podnožích naleznete na konci článku.

Vhodné letní odrůdy do vyšších poloh:

Průsvitné letní - opylovače Julie, Gala, na podnožích M9 nebo MM106Jabloně na sever

Discovery - opylovač James Grieve, podnože MM106

Vhodné podzimní odrůdy do vyšších poloh:

Prima - opylovač Luna, Idared, podnože M9, MM106

Šampion - opylovač Jonagold, Prima, podnože M9, MM106

Vhodné zimní odrůdy do vyšších poloh:

Florina - opylovač Průsvitné letní, Rubinola, podnože M9, MM106

Melodie - opylovač Luna, Rubinola, podnože M9, MM106

Topaz - opylovač Melodie, podnože M9, MM106

Gloster - opylovač Gala, podnož MM106

Rubinola - opylovače Florina, Topaz, Melodie, Prima, podnože M9, MM106


Kompletní sortiment jabloní najdete v nabídce eshopu.

 

Vysvětlivky pro podnože

Podnože pro jabloně M27, M9, M26, MM106, MM111, A2, M1, M4 a semenáč

M27 - je nejslabší rostoucí podnož pro jabloň, méně používaná. Je vhodná pro malé zahrady pro pěstování štíhlého vřetena vysloveně na opoře. Oporu musí mít během celého období pěstování, používá se při výběru velkoplodých odrůd jabloní a pro silně rostoucí odrůdy.

M9 - nejpoužívanější podnož pro jabloně, slabě rostoucí, vhodná pro pěstování štíhlého vřetena či na drátěnku. Strom na této podnoži vyžaduje oporu. Má mělký kořenový systém s dostatkem kořenových vlásečnic, a proto je více náročný na závlahu. Doporučuje se využívat pro jabloně pěstované na rovině.

M26 – slabě rostoucí podnož pro jabloně, jen o trochu silnější než podnož M9, možnost využití pro pěstování na drátěnce. Rostlina vyžaduje oporu.

MM 106 - středně rostoucí podnož, využívá se ve svažitých zahradách, nevyžaduje oporu, ale pro sběr je později nutný žebřík.

MM111 - je podnož pro sloupovité odrůdy jabloní. Výborně koření, vhodná i do vyšších a sušších poloh. Nevyžaduje oporu a jedná se o středně rychle rostoucí podnož.

M4 - se používá již méně, nahradila ho MM106

M1- vegetativní podnož, bujného růstu, v současnosti se nepoužívá nebo jen zřídka, roste podobně jako A2. Vhodný je zejména pro staré odrůdy jabloní, do velkých zahrad, parků a alejí. Do rodivosti nastupuje pozdě.

A2 - silně rostoucí podnož na pěstování bez opory. Vhodná do svahů, dobře zakořeňuje. Zvládá i sušší a horší půdní podmínky. Dřevo dobře vyzrává na podzim, a tudíž je odolná i vůči mrazům. Do rodivosti však nastupuje později, cca po 3-4 letech, ale pro chladnější a svažité oblasti je nejvhodnější.

Sem. - je zkratka pro jabloňový semenáč. Projevuje se silným bujným růstem, a tudíž je vhodný pouze pro velké zahrady, sběr z žebříku, protože stromy rostou i po řezu do výšky a stromy jsou obrovské.

Podnože jabloní

Věříme, že dilema jakou jabloň do vyšších poloh si zvolíte, vám pomohl rozhodnout i náš článek. V případě, že hledáte informace o podnožích pro jiné druhy, přečtěte si náš článek Podnože ovocných dřevin.

Červenec v užitkové zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 3. července 2020 Žádné komentáře

      V červenci léto vrcholí. Dny se zkracují, ale teploty stoupají, noci jsou chladnější ke konci měsíce. Dostatek vláhy a živin jsou důležité pro dlouhodobé kvetení i úrodu, která nás v tomto měsíci čeká.

Tak jako nám poskytuje potěšení okrasná zahrada, tak můžeme očekávat i v ovocné zahradě plody naší práce a těšit se tak z úrody. Právě dozrávají meruňky a jejich vůně jistě potěší nejen chuťové pohárky nás dospělých, ale i dětí.

Ovocná zahrada:

- sklízíme úrodu ovoce

- po sklizni prosvětlíme keře a stromky drobného ovoce a peckoviny

- po sklizni jahody ošetříme, připravíme záhony na novou výsadbu, staré porosty (asi 4-roční) likvidujeme

- pokračujeme ve tvarování a v letním řezu jádrovin

- větve zatížené bohatou úrodou chráníme a podkládáme opory proti ulomení větví

- ovocné stromy dostatečně zavlažujeme

- očkujeme na spící očko

Červenec v užitkové zahradě Přestože je vláhy ze srážek méně, plevel to zvládá i bez ní a usilovně roste díky vaší závlaze. Pravidelně odstraňujte plevel, aby se nevysemenila, protože v tomto období mnohé plevele právě kvetou. Pro dosažení pěkné úrody dbejte na čisté zeleninové záhony. Konkurenční boj nastává i mezi zeleninou a plevelem.

Zeleninová zahrada:

- záhony po sklizni zeleninové úrody vyčistíme, upravíme a vyséváme další zeleninu pro podzimní sklizeň

- vyséváme keříčkové fazole, čínské zelí, fenykl, červenou řepu, případně brambory

- rajčata vyvazujeme k oporám a vylamujeme boční výhonky

- začínáme sklízet česnek a cibulku

- kontrolujeme výskyt mandelinky bramborové, mšic a poškozené porosty ošetřujeme

- plejeme záhony a v případě nedostatečných srážek zavlažujeme

- aplikujeme postřiky proti plísni okurkové a bramborové, stejně na rajčatech

Co se vyplatí pěstovat v ovocném sadu?

Autor: Ing. Adriána Francová 21. listopadu 2019 Žádné komentáře

         Samozřejmě v první řadě to, na co máte Vy a Vaši blízcí chuť, co chcete zpracovávat, konzervovat nebo uskladnit na zimu a zároveň vhodné odrůdy podle pěstitelské oblasti.

Někdy však nestačí jen toto. Musíte brát ohled i na velikost pozemku, směr převládajících větrů, orientaci světových stran. Vždy před samotnou koupí ovocného stromku uvažujte o jeho umístění a také o čase, který musíte strávit se samotnou péčí k němu.

Co se vyplatí pěstovat v ovocným sadu?

Patří sem zálivka, hnojení, řez, probírka plodů, sklizeň ovoce, postřiky. Případně si můžete pořídit osobního zahradníka, který se rád za finanční odměnu o váš soukromý sad postará.

Pokud máte dostatek volného prostoru pro výsadbu ovocných stromů, dodržujte rozestupy, zvolte výběr podnoží, co se týče rychlosti růstu a výšky koruny v dospělosti, zvolte pěstitelský tvar a v konečném důsledku vybírejte z odrůd podle toho, které Vám například chutnají, které Vám doporučí nebo jsou vhodné do pěstitelské oblasti, ve které se nacházíte.

Správná volba přinese ovoce

V některých případech musíte zvolit i vhodného opylovače. Mnohé druhy jsou samosprašné ale podpora druhé odrůdy, která ve stejném čase kvete, zajistí vyšší výnosy a kvalitnější úrodu.

Pak si můžete vybrat také podle toho, zda chcete plody tvrdé, šťavnaté, zelené, červené, sypké, dužnaté, na konzervování, na přímý konzum. V malém sadu si můžete dovolit jen menší množství druhů ovocných stromů, případně samosprašné odrůdy nebo sloupovité formy, které nezabírají příliš mnoho místa v korunní části. Počítejte však s nižšími sklizněmi.

Správná agrotechnika a ošetřování má přímý vliv na velikost, kvalitu a množství úrody. Bez závlahy, správného řezu a hnojení to určitě nepůjde. Proto, pokud máte pochybnosti, nechte si poradit a ptejte se zkušených ovocnářů, dokud si nezabezpečíte dostatek informací alespoň o základní péči o ovocný sad, ze kterého chcete vytěžit maximum.

V dnešní době je množství kultivarů, které se dají pěstovat téměř ve všech pěstitelských oblastech. Výjimkou jsou mrazové kotliny a extrémně svahové stanoviště s extrémními podmínkami. A také si umíte vybrat z poměrně rezistentních odrůd, kde nemusíte aplikovat tolik chemických postřiků.

Keře a stromy v zahradě pro užitek

Autor: Ing. Adriána Francová 24. října 2018 Žádné komentáře

        Kromě okrasných stromů a keřů je vhodné použít do zahrady i druhy, které kromě stínu a vybarvování listů či květy obohatí zahradu o jedlé a chutné plody. Představte si, že po práci si prostě sednete na lavičku či houpačku v zahradě a pochutnáte si na výborných moruších, muchovníku či goji.

Keře a stromy v zahradě pro užitekMoruše se v poslední době staly opět vyhledávanými stromy pro pěstování, okrasu i užitek. Jsou bílé a černé (Morus alba, Morus nigra). Dokonce si můžete koupit vysoké naroubované převislé formy, které zaberou v zahradě méně místa a také ji kompozičně doplní. Pozor však na plody, které rychle obarví nejen Váš oděv, ale i chodníky, dlažbu a také si na nich pochutnávají ptáci. Využijete je na přímý konzum nebo všestranné zpracování.

Muchovník je keř, který se kromě klasického keře dá pěstovat i v živém plotě. Má sladké jedlé drobné plody určené pro přímý konzum i na zpracování. Vyžaduje slunce až polostín a nevyžaduje kyselou půdu.

Co tak zkusit pěstovat goji - kustovnici čínskou? Je to keř, jehož plody a jejich účinky znali již staří Číňané. Goji dorůstá do výšky 2 metry a plody jsou červené a podobné šípkmů. Chutnají jako brusinky nebo rozinky. Postačí malá hrst plodů denně a Váš organismus a tělo omládne. Je to doslova vitamínová bomba. Obsahují aminokyseliny, vlákninu a stopové prvky jako selen, železo, vápník a jiné. Až 21 stopových prvků pro Vaše tělo a množství vitamínů, antioxidanty, které napomáhají, aby naše pokožka byla svěží a měla mladistvý vzhled. Mimo jiné stimuluje tvorbu červených a bílých krvinek, zlepšuje metabolismus, podporuje trávení, ideální doplněk při hubnutí a oslabení imunity. Vyžaduje písčité, lehčí půdy s pH okolo 8. Do jámy při výsadbě přidejte vyzrálý chlévský hnůj nebo čerstvý kompost.

Přesvědčili jsme Vás? Tak si je pořiďte a budete překvapeni nejen rychlostí růstu, ale i množstvím plodů, které budou chutnat Vám i celé rodině.

Výběr a výsadba ovocných dřevin a keřů

Autor: Ing. Adriána Francová 14. září 2018 Žádné komentáře

     Říjen je charakteristický výsadbou ovocných stromů a keřů. Můžete vysazovat až do trvalého zamrznutí půdy. Dřeviny budou mít dostatek času na ujmutí se a zakořenění na novém stanovišti. Podzimní období je pro výsadby vhodnější ve všech pěstitelských oblastech kromě příliš chladných a severních oblastí. Pokud plánujete meruňky a broskve vysazovat na Vysočině, kde je předpoklad mrazů a sněhové pokrývky během dlouhého zimního období, můžete je vysadit i na jaře, kdy pominou nejhorší mrazy. Musíte však zajistit zálivku a vláhu, kterou by jinak získaly vysazením na podzim a v zimním období. Výhodou podzimního vysazování je i to, že na jaře, když se půda a vzduch pomalu oteplují, probouzejí se postupně i stromy a rychleji vyraší. Po jarní výsadbě jim to trošku trvá a někdy i stromky vyschnou z nedostatečné vláhy. Bohaté úrodu však dosáhnete pouze správným výběrem kultivarů podle pěstitelské oblasti a také se orientujte podle typu půdy a vlastností kultivaru, růstu, typu podnože. Toto vše by Vám měl poskytnout prodejce ovocných výpěstků jako samozřejmost během prodeje. Vám postačí vědět, kde chcete vysazovat a na co chcete plody použít. Dobře si promyslete místo, kam budete dané zakoupené stromy vysazovat a dodržte všechny pěstitelské podmínky, abyste zajistili maximální komfort ovocným dřevinám a keřům. Později se to neobejde bez základních prací jako řez, zálivka, hnojení, probírka plodů. Ale máte na to celou zimu, abyste si nastudovali vše potřebné k dané odrůdě. Vybírejte dřeviny rezistentní, odolné vůči většině nemocí, abyste nemuseli celý rok používat chemické postřiky. Vždyť nejlépe chutnají plody z vlastní zahrady, když víte čím a jak jste se o ně starali.

Samosprašné vs. cizosprašné druhy

Autor: Ing. Adriána Francová 11. června 2018 Žádné komentáře

Pro někoho samozřejmost, pro někoho starost. Proto Vám nabízíme jednoduché vysvětlení, řešení a tipy pro pěstování.

Samosprašné  vs. cizosprašné druhy

Opylování ovocných stromů

Opylování je pojem pro přenesení pylu z tyčinky na bliznu pestíku. Pokud se to děje v rámci jednoho květu, jedná se o samosprašnost. Pokud je pyl z jednoho květu přenesen na jiný květ pomocí hmyzu nebo větru, jedná se o cizosprašnost.

Samosprašné druhy

se tedy dokážou opylit vlastním pylem pomocí včel, větru a jiného hmyzu.

Cizosprašné druhy

vyžadují na opylení cizí pyl, z jiných odrůd kvetoucích přibližně ve stejnou dobu. Tyto odrůdy musí být však vhodným opylovačem. Při určitých kultivarech je například i uvedena odrůda, která se má vysadit spolu s daným stromem, aby se navzájem vhodně opylily, a tak se zajistila kvalitní úroda. Tedy pokud jste si všimli, že na zahradě máte každoročně zakvetlou starší třešeň, která by obvykle již plody přinesla, je to tím, že nemá vhodného opylovače a ani v jejím blízkém okolí se nenachází jiný kultivar tohoto druhu. To bývá nejčastějším jevem neplodících ovocných stromů.

Samosprašné třešně

Samosprašné  vs. cizosprašné druhy

V současné moderní době jsou však na trhu i samosprašné třešně na podnožích s přiměřeným růstem, postačí vám tedy jen jeden strom v zahradě. Mezi samosprašné třešně patří například odrůda 'Lapins', 'Halka', 'Sunburst', 'Stella'.

Višně jsou obyčejně samosprašné nebo částečně cizosprašné. Opylovače potřebuje například odrůda ´Vackova´.

Některé ovocné druhy jsou schopny vyvinout plody i bez opylení, ale tyto plody jsou malé a deformované. To, že stromy vykvetou, ještě neznamená, že i zarodí, přestože mají v blízkosti vhodnou odrůdu na opylení. Závisí to i na počasí, množství včel, zralosti pylu a schopnosti blizny přijmout pyl. Často se stává, že stromy bohatě rozkvetou, pak se náhle ochladí a včely neopylí květy, případně začne mrznout. Tehdy je úroda ohrožena.

Další zajímavostí je, že i samosprašné druhy mají větší a kvalitnější úrodu, pokud se květy opylují cizím pylem.

Cizosprašné jsou jabloně, hrušně, třešně, blumy.

Samosprašné jsou většinou švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt, ořech.

Černý rybíz, líska a ořech se dokáží opylit i vlastním pylem, ale je lepší, pokud je v blízkosti vysazeno více dřevin.

Samozřejmě pokroky nastaly i v oblasti ovocnářství, a proto je možné dnes zakoupit i samosprašné třešně a višně, nebo si můžete zakoupit dřeviny, kde jsou na jednom stromě naroubované 2 druhy, případně 2 kultivary. Např. na jednom kmeni je třešeň i višeň, které se navzájem mohou opylovat, nebo na jednom stromě najdete 2 kultivary hrušek se vzájemnou podporou v opylování, nebo 2 kultivary jabloní, které se navzájem opylují.

Samosprašné jabloně a hrušky

Zde vznikají různé mýty a dohady. Samosprašné jabloně však neexistují. Jedině, jak jsme zmínili, pokud na jeden strom naočkujete 2 kultivary, které se navzájem opylují. Jinak platí, že potřebujete jabloň a druhého opylovače. A hrušku a druhého opylovače.

Například: Gala + Luna, Julia + Melodie, Karneval + Luna, Karneval + Rubinola, Pinova + Rubinola, Red Topaz + Pinova, Šampion + Florina

Hrušky: Bohemica + Clappova, Dicolor + Bohemica, Konference + Boskova láhev, Nashi hrušky + Boskova láhev, Williamsova + Clappova

Zajímavostí je, že příbuzné dula, jeřabina a mišpule jsou samosprašné.

Samosprašné a cizosprašných meruňky

Zde platí, že cca polovina odrůd je samosprašná a polovina cizosprašná.

Samosprašné meruňky: Bergeron, Maďarská, Veharda, Velkopavlovická, Kioto Cizosprašných meruňky: Bharat + Maďarská, Goldrich + Bharat, Vesna + Velkopavlovická, Big Red + Sweet Red

Neméně důležitá při výběru vhodného ovocného stromu je i podnož. Pokud se chystáte zasadit například jabloň, přečtěte si článek o tom, které odrůdy jabloní jsou vhodné do severnějších poloh.

Ovocné dřeviny na balkoně

Autor: Ing. Adriána Francová 3. dubna 2018 Žádné komentáře

         Zkoušeli jste už něco netradičního? Pěstovat ovocné dřeviny v nádobách přímo na balkoně nebo terase? Samozřejmě je to možné. Dokonce jsou na pěstování v nádobách určené speciální kultivary nebo druhy do menších prostor. Pěstovat můžete stromečkové angrešty, borůvky, brusinky, aktinídie, stromečkové rybízy, jabloně i hrušky na pomalu rostoucích podnožích a typu Ballerina (sloupovité).

 Ovocné dřeviny na balkoně (Morus alba)

Co květ to plod?

Nečekejte však úrodu srovnatelnou s pěstováním ve volné půdě na zahradě. Dřeviny mají omezený prostor v kořenové části, v korunkové části vzhledem k prostoru na balkoně. Není to však nemožné. Dopřejte jim výživný substrát, dostatečně velké nádoby, drenáž, vhodné světelné poměry, dostatek vláhy, protože substrát v nádobách rychleji prosychá. Vhodné umístění nádob má vliv na samotnou životnost dřevin. Prudké a přímé celodenní slunce nevyhovuje žádné dřevině.

Zkuste i exotiku

Velmi vděčné jsou jahody v závěsných nádobách a také jednoleté maliny. Z exotičtějších rostlin je balkon vhodný na sezónní pěstování citrusů a také fíkovníku, granátového jablka a banánovníku. Počítejte také se zvýšenou ochranou vůči chorobám a škůdcům a také je důležitá výživa. Pokud zvolíte vhodný substrát a dodržíte všechny agrotechnické podmínky k úspěšnému pěstování, dočkáte se i úrody. Správný řez je kromě uvedených podmínek jedna z nejdůležitějších věcí, která značně ovlivňuje úrodnost, velikost a násadu plodů.

Nebojte se začít

Vyzkoušejte jeden druh, například i příjemnou převislou moruši, která opravdu osvěží svými plody, ale i dotvoří prostor zajímavým hábitem. Před zimou musíte dbát na důkladné zazimování nádob v kořenové části, protože v nádobě kořeny spíše promrznou než v půdě.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Hvězdníky a amarylky
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, ďakujem za reakciu, máme svojich dodávateľov :-)...
  • Předzahrádka
    20. dubna 2021
    Dobrý deň, určite ako dominantu môžete dať magnóliu, pripadne azalky, rododendrony,...
  • Předzahrádka
    13. března 2021
    Dobrý den, přemýšlím jaké rostliny vysadit na předzahrádku cca 7*2m, která je ale na...
  • Hvězdníky a amarylky
    18. listopadu 2020
    Hodně druhů krásných amarylek najdete na www.cibulkyzholandska.cz Jedná se o obrovské...
  • Zahrada v květnu
    3. dubna 2020
    Nebo si také vysadit doma jahodníky s postupním zběrem. ...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty