Posts tagged 'pěstování ovoce'
RSS zdrojBroskve pěstování - jak na šťavnaté plody plné chuti
Broskvoně patří mezi populární ovocné stromy v českých zahradách. Na jaře se tyto stromy zasypou krásnými květy, které lákají opylovače. A později se můžete těšit na sladké a šťavnaté plody, které mají v kuchyni pestré možnosti zpracování.
Zjistěte, jak na správné pěstování této dřeviny, aby se jí ve vaší zahradě dařilo.
Druhy broskví
Odrůd broskvoní existuje více než dost. Z hlediska toho, kdy se dočkáme jednotlivých plodů, lze odrůdy rozdělit na rané, střední a pozdní. Níže pak uvádíme alespoň několik odrůd v jednotlivých kategoriích, které se u nás pěstují nejčastěji.
Rané odrůdy broskvoní: Moretini, Fenix, Early Glo, Dixired, Amsdenova, Early Redhaven…
Střední odrůdy broskvoní: Harbrite, Harnas, Flaming Furry, Krasava, Majorita…
Pozdní odrůdy broskvoní: Elberta, Envoy, Fairhaven, Inka, Flamingo, Suncrest, Allstar…
Pořiďte si sazenice broskví a nektarinek a pusťte se do jejich pěstování v zahradě i vy
Pěstování broskví
Broskvoně se řadí do rodu Prunus, ve kterém najdeme i mnoho dalších ovocných stromů (například meruňky, třešně, višně, švestky či blumy). Co se stanoviště týče, preferují broskvoně prosluněná místa dobře chráněná před větrem. Z hlediska půdy je třeba dát pozor na to, aby byla dobře propustná a nezadržovala příliš velké množství vody. Půdu volte kyprou, lehkou a spíše sušší. Optimální je k pěstování broskví přistoupit v nadmořské výšce 200 až 400 metrů.
U mladých stromků pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Při zálivce si přitom vždy dejte pozor na to, aby půda vodu dobře vsakovala a strom nestál v nahromaděné vodě.
Nektarinky pěstování
Alternativou k broskvím jsou nektarinky. Pravidla pro jejich pěstování přitom platí prakticky totožné. Rozdíl však může spočívat v odolnosti. Broskve totiž zpravidla bývají odolnější než nektarinky, které mohou trpět na nejrůznější nemoci.
Sázení broskve
K výsadbě broskvoní je vhodné přistoupit spíše na jaře. Výjimkou však nejsou ani situace, kdy stromky do půdy usadíte v podzimních měsících.
Sázení broskve na jaře
V obou případech je nutné pamatovat na odstranění veškerých poškozených a odumřelých kořínků. Následně strom postavte zhruba na 2 až 4 hodiny do vody. Mezitím vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž umístíme silný vyšší kolík pro oporu stromu v prvních letech jeho života.
Následně můžeme do samotné jámy umístit stromek. Jakmile jámu zasypeme, zeminu ušlapeme a strom zalijeme alespoň 10 litry vody.
Pokud se snažíte o tvorbu celého broskvového sadu, je vhodné dodržovat spon o velikosti 6×6 metrů. Pokud by se jednalo o menší velikost, bylo by nutné pravidelně přistupovat k pečlivému řezu.
Hnojení broskvoně
Aby se broskvoni dobře dařilo, doporučujeme tento strom průběžně přihnojovat. Nejdůležitějším okamžikem pro doplnění živin je moment po odkvětu broskvoně, kdy strom potřebuje doplnit zejména draslík.
Jak na přezimování broskvoně
Před mrazy je třeba dobře chránit především mladé broskvoně. Drobné větvičky se totiž mohou vlivem sněhu a mrazu poškodit. Proto je vhodné dřevinu na toto období včas připravit. Posloužit vám k tomu může klasická jutovina či netkaná textilie. Starší stromky si pak již s krátkodobými mrazy zpravidla dokáží poradit.
Řez broskvoně
Aby se broskvoni dobře dařilo, je třeba průběžně přistoupit k jejímu řezu. Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromu na jaře, můžete první střih broskvoně provádět prakticky hned po výsadbě. Pokud strom vysazujete na podzim, počkejte s prvním řezem až na jaro.
Jarní řez broskvoní
Při prvním řezu je nutné si vybrat zhruba 5 nejsilnějších výhonů, z nichž bude v budoucnu tvořena celá koruna. Tyto výhony poté seřízněte na zhruba 3 narašené pupeny. Pamatujte na to, že poslední pupen musí směřovat z koruny směrem ven.
Pokud je broskvoň mladá, k řezu přistupujeme až třikrát ročně (na jaře, během léta a na začátku podzimu). Při letním a podzimním střihu se větve zkracují zhruba o třetinu. Rovněž odstraňujeme výhony rostoucí směrem dovnitř.
Řez broskvoní v pozdějších letech
Jakmile broskvoň dosáhne věku čtyř let, stává se z ní takzvaný plodný stromek, k jehož řezu již přistupujeme odlišně. V tomto momentě již stačí jen dva řezy ročně, nikoliv tři. Na jaře je vhodné zkontrolovat, zda se terminální výhonek nijak neprodlužoval. Silné výhonky zkraťte, slabé můžete rovnou odstranit. Na přelomu léta a podzimu pak všechny výhonky zkraťte zhruba o jednu třetinu.
TIP: Zatímco broskve jsou v českých zahradách poměrně rozšířené, mišpule až tolik ne. Ve skutečnosti je to ale velká škoda. Zjistěte, jak pěstovat mišpuli a užijte si její chutné plody.
Pěstování meruněk - svěží ovoce v barvě slunce
Lahodné ovoce, které neodmyslitelně patří k typickým českým zahradám. Přesně tak lze charakterizovat meruňky, jejichž pěstování se u nás těší velké popularitě. Zjistěte, jaké jsou ty nejlepší odrůdy meruněk, jak při pěstování postupovat a na co si dát pozor.
Podíváme se také na to, kdy a jak stříhat meruňku, aby se strom těšil dobrému zdraví a vy docílili bohaté úrody.
Nejlepší odrůdy meruněk
Pokud se rozhodnete pro pěstování meruňky ve vaší zahradě, jistě vás bude zajímat, jakou konkrétní odrůdu zvolit. Jednotlivé odrůdy se přitom nejčastěji dělí do tří skupin, a to na rané, středně rané a pozdní typy.
Rané odrůdy meruněk
Rané odrůdy meruněk jsou charakteristické tím, že plody se na stromě objevují již v červnu a červenci. Jednotlivé odrůdy zpravidla také vynikají dobrou odolností vůči mrazu. Plody meruněk bývají chuťově vyvážené. Pokud během sezóny panují dobré podmínky, můžete se dokonce dočkat druhé sklizně.
Z oblíbených raných odrůd meruněk lze zmínit například odrůdu Aurora, Karola, Pinkcot, Barbora, Sylvercot či Vesna.
Středně rané odrůdy meruněk
Tyto odrůdy meruněk se těší popularitě především pro velikost svých plodů a dobu zrání. Skvěle se hodí do oblastí s mírně teplým podnebím. Ke sklizni meruněk je zpravidla možné přistoupit uprostřed léta.
K nejoblíbenějším odrůdám v této kategorii se řadí Veharda, Harcot, Kioto a Goldrich.
Pozdní odrůdy meruněk
S pozdními odrůdami meruněk se pojí úroda na konci sezóny. Plody totiž dozrávají až na konci léta a na podzim. Na druhou stranu nabídnou mnohdy výraznější chuť, a to díky své delší době zrání.
Z populárních pozdních odrůd meruněk stojí za zmínku odrůda Harlayne, Harogem či Bergeron.
Vyberte si mezi jednotlivými stromky meruněk tu pravou odrůdu přesně pro vás a pusťte se do pěstování
Mrazuvzdorné meruňky
Mezi mrazuvzdorné odrůdy meruněk lze zařadit odrůdu Ledana. Hojně doporučovaná bývá také odrůda Velita, která zároveň vyniká poměrně slušnou odolností vůči houbovým chorobám. V době kvetení snáší mrazíky dobře, stejně jako případné nárazové jarní mrazíky.
Pokud budete meruňku pěstovat ve vyšších polohách, kde se očekávají nejen přízemní, ale i kotlinové mrazíky, lze doporučit odrůdu Lerosa. Její plody se skvěle hodí nejen pro přímou konzumaci, ale i konzervování.
Z dalších mrazuvzdorných odrůd meruněk lze doporučit odrůdu Kompakta, Goldrich či Minaret.
Sázení meruňky
Stromky meruněk lze do zahrady vysadit jak na podzim, tak na jaře. Z hlediska půdy preferují spíše sušší variantu lehčího typu. Příliš těžká půda totiž může zatěžovat kořeny. Studeným a zamokřeným půdám se vyhněte.
Před samotnou výsadbou je nutné zkrátit veškeré kořeny a případně odstranit ty poškozené (až na zdravou část). Vysazené stromky je vhodné vyvázat ke kůlům a zajistit jim ochranu proti poškození zvěří.
Při výsadbě meruňky se hojně používají takzvané podnože. Zjednodušeně řečeno se jedná o rostlinu (nebo její část), která slouží pro očkování či roubování jiné rostliny. Její zásluhou se podpoří přežití zasazené rostliny. Jako podnože pro meruňky se u kvalitních půd používají meruňkové semenáče. V případě těžší nebo sušší půdy lze zvolit myrobalán. V těžších vlhkých půdách lze pracovat se slivoňovými podnožemi.
Péče o meruňky spočívá především v časté zálivce mladého stromu. Ty starší stačí zalévat již pouze v období sucha. Vsadit dále můžete na průběžné mulčování půdy v okolí stromu, díky čemuž potlačíte růst plevele a zadržíte vláhu v půdě.
Za jak dlouho plodí meruňka
Meruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.
Řez meruněk
Jednou z velmi důležitou disciplínou při pěstování tohoto ovocného stromu je bezpochyby správné stříhání meruněk. Kdy po jakém řezu sáhnout?
Jarní řez meruněk
Jarní řez meruněk se provádí v období od začátku rašení až do května. Jedná se o výchovný řez, při kterém se odstraňují suché, nemocné či poškozené výhony. Tento řez je zásadní provádět zejména u nově vysazených stromků. V dalších letech pak slouží k tomu, abyste strom udrželi v dobré kondici.
Letní řez meruněk
K letnímu řezu meruněk se přistupuje v období od poloviny června až srpna (proto se mu někdy říká také srpnový řez meruněk). Jeho úkolem je podnítit růst nových větví. Tvorbu mladých letorostů delších než 25 cm lze podpořit zkrácením větví o třetinu až polovinu. Díky tomu podpoříme očka na spodní části letorostu k tomu, aby tvořila další výhony.
Podzimní řez meruněk
Na podzim se můžete zaměřit na zastřihování větvemi obtěžkaných stromů, u kterých se jednotlivým větvím nedostává dostatek světla. Bez podzimního řezu by meruňka nemusela mít na jaře dostatek síly k tomu, aby mohly vyrašit nové pupeny. Stejně tak dřevinu zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví.
Radikální řez meruněk
Jako radikální řez meruněk se označuje ten, který se provádí bezprostředně po výsadbě. Tehdy je třeba odstranit veškeré výhony, které rostou příliš nízko a mohly by deformovat kmen rostliny. Kromě toho je nutné zkrátit také všechny ostatní výhony, které se nejčastěji stříhají na jednu třetinu až dvě třetiny délky. Ideálním obdobím pro tento řez je první jaro po podzimní výsadbě stromu.
TIP: Hledáte další originální plodinu pro pěstování ve vaší zahradě? Přečtěte si také náš článek zaměřený na pěstování moruše.
Pěstování hrušní - sladká pochoutka ze zahrady
Hrušně jsou takovou pomyslnou klasikou českých zahrad. Jejich plody se skvěle hodí nejen k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů nebo třeba destilátů. Zajímá vás, jakou odrůdu si vybrat pro pěstování? Na jaké stanoviště tuto dřevinu vysadit, aby se jí skvěle dařilo? A na co si dát pozor? Čtěte náš článek zaměřený na sázení hrušně a její pěstování.
Hrušně odrůdy
Jednotlivé odrůdy hrušní se dělí do 3 základních kategorií - letní, podzimní a zimní.
Letní odrůdy hrušní
U těchto odrůd se sklizně dočkáte zpravidla od začátku srpna do začátku září. Pyšní se sladkou a šťavnatou chutí a jsou určeny pro přímou konzumaci. Mezi populární letní odrůdy hrušní se řadí například Clappova, Isolda či hrušeň Williamsova.
Podzimní odrůdy hrušní
Podzimní hrušky zpravidla zrají v září. Jejich dužina je příjemně nasládlá, šťavnatá a rozplývavá. Tyto odrůdy se rovněž hodí buď pro přímou konzumaci, nebo krátkodobé uskladnění. Mezi populární podzimní druhy hrušní se řadí například Hardyho máslovka, Armida či Mramornaja.
Zimní odrůdy hrušní
Konzumní zralost těchto hrušek nastává zhruba od ledna do dubna. I vzhledem k tomu jsou většinou určeny pro uskladnění. Z oblíbených odrůd lze zmínit například hrušeň Erika, Amfora či Blanka.
Nabídka hrušní v našem e-shopu je poměrně rozsáhlá. Vyberte si odrůdu, která vám nejvíce zachutná
Hrušně do vyšších poloh
Zatímco některé odrůdy hrušní jsou vhodné do teplejšího oblastí s nadmořskou výškou od 200 do 350 metrů, jiné lze vysadit v lokalitách s nadmořskou výškou od 200 do 500 metrů. Mezi hrušně do vyšších poloh se řadí například Alice, Erica, hrušeň Lucasova či Alfa. Naopak z teplomilných hrušní můžeme zmínit hrušeň Williamsovu či Amforu.
Samosprašné hrušně
Jako samosprašnost se označuje schopnost opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Mezi samosprašné odrůdy hrušní patří například hrušeň Condo či hrušeň Patten. Zmínit můžeme také částečně samosprašnou odrůdu s označením hrušeň Suvenýr. Klasické odrůdy jsou převažně cizosprašné a vyžadují pro získání bohaté úrody opylovače.
Výsadba hrušní
Hrušně mají obecně vyšší nároky na podmínky stanoviště. Dařit se jim bude zejména v teplých a středních polohách, přičemž průměrná roční teplota stanoviště by se měla pohybovat mezi 7,5-9 °C.
Co se týče půdy, tu volte hlubokou, středně těžkou až těžší. Měla by být slabě kyselá až neutrální, ideální je pH mezi 6,0-7,2 pH. Naopak nevhodné pro pěstování jsou vápenité a zamokřelé půdy. Důležitá je také správná orientace stanoviště na světové strany, kdy hrušním prospívá zejména jihovýchodní, jihozápadní či jižní strana.
Pro samotnou výsadbu hrušky je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu (o rozměrech zhruba 1 m × 60 cm). Před zasazením stromku odstraňte jeho odumřelé kořeny a namočte jej do vody. Většina mladých stromů bude v prvních letech života potřebovat patřičnou oporu. Proto do vyhloubené jámy zatlučte také kůl. Po zasazení stromu do půdy jej nezapomeňte zalít zhruba 15 litry vody. Při výsadbě můžete použít také přípravek Plantasorb, který pomáhá v půdě udržovat vodu a uvolňuje ji pro potřeby rostliny v suchém období. Největšího účinku přitom dosahuje společně s mykorhizními přípravky.
Nemoci hrušně
Mezi nejvýznamnější nemoci hrušní se řadí takzvaná rez hrušňová, hostitelem je jalovec. Nemoc se přitom vyskytuje právě v místech, kde se nachází oba tyto stromy. Prevence před výskytem nemoci spočívá v tom, že byste neměli oba hostitelské stromy pěstovat v těsné blízkosti. Pokud tedy chcete mít v zahradě jak hrušni, tak i jalovec, zasaďte je alespoň 300 metrů od sebe (záleží však také na proudění vzduchu a podobně). Pokud se chcete nemoci vyhnout, vyplatí se také vybírat hrušně rezistentní vůči rzi hruškové.
Z dalších nemocí můžeme zmínit takzvanou moniliniovou hnilobu hrušek, kdy se na jednotlivých plodech rychle rozšiřují hnilobné skvrny a následuje postupná hniloba celých plodů.
Řez hrušně
Řez hrušní se provádí dle prakticky stejných zásad jako řez jabloní. Tato dřevina obecně řez snáší velmi dobře. Jelikož má tendenci růst strměji směrem vzhůru, je vhodné ji vyvazovat hned v počátku pěstování. Díky tomu si můžete nastavit vhodný základní tvar koruny.
Kdy stříhat hrušně
Jako první přichází na řadu řez hrušní po výsadbě. V tomto směru přitom záleží na tom, jak starý stromek jste zasadili a zda již stihl vytvořit nějaké postranní větve. Tyto větve se zkracují těsně nad pupenem směřujícím ven. Všechny nové výhony můžete u nového stromku zkracovat zhruba na polovinu. Zároveň odstraňujte ty výhony, které rostou směrem do koruny stromu. Díky pravidelném řezu v prvním roce života se koruna hrušně velmi rychle rozvětví.
Jarní řez hrušně
V rámci jarního řezu hrušky můžete zkracovat nebo zaštipovat letorosty, díky čemuž podpoříte lepší tvorbu pupenů.
Zimní řez hrušní
K prořezání hrušně lze přistoupit také v zimě, díky čemuž podpoříte její celkové zdraví a úrodnost. Pokud se jedná o strom se slabým růstem, doporučuje se střih hrušně provádět ideálně před obdobím vegetačního klidu. Dejte si však pozor na to, že zimní řez hrušně se nesmí provádět při teplotě nižší než -8 °C, jelikož mráz by mohl poškodit obnažené pletivo.
Hrušky a jablka patří neodmyslitelně k sobě. Přečtěte si, jak vybrat jabloně do chladných oblastí, aby se jim dařilo.
Pěstování švestek - vše, co byste měli vědět
Švestky se u nás řadí mezi populární pěstované ovoce. Tyto plody jsou skvělým zdrojem antioxidantů, nejrůznějších vitamínů a minerálních látek. Víte, jak na jejich pěstování? Kdy přistoupit k výsadbě švestky a kdy a jak provádět jednotlivé řezy stromů?
Druhy švestek
Švestky se společně s pološvestkami, blumami, slívami, renklody a mirabelkami řadí do rozsáhlého rodu slivoní.
Švestky jsou charakteristické svými protáhlými plody s obvykle tmavě fialovou barvou. Dužina bývá tuhá s nádechem žluté a oranžové. Ze švestek je nejrozšířenějším druhem švestka domácí velkoplodá, která však může být napadána šarkou. Mezi nejodolnější druhy švestek se řadí německá odrůda Jojo nebo její kříženec Jofela.
Švestkám se velmi podobají pološvestky. Tyto plody však nebývají tolik protáhlé a konzistence dužiny bývá mírně pevná. Většinou se jedná o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známým druhem pološvestky je u nás Čačanská lepotica.
Blumy bývají v porovnání se švestkami větší, kulatější a mívají měkčí slupku.
Slívy jsou charakteristické svými kulatými nebo oválnými plody, které mohou dosahovat různých velikostí. Jejich dužina bývá měkká a často ulpívá na pecce. Z nejznámějších odrůd lze zmínit Opál.
Renklody mají větší, kulaté i oválné plody s pevnou dužinou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky se může pohybovat od zelené, přes červenou až po temně fialovou. Známa je Zelená renklóda.
Mirabelky zaujmou drobnými kulatými plody, které bývají žluté se žlutou dužinou. Většinou se dužina velmi dobře odděluje od pecky.
V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice chutných švestek a blum. Stačí si jen vybrat tu pravou odrůdu pro vás
Sázení švestek
Švestka patří mezi ovocné stromy, které nejsou příliš náročné na teplo. Pokud chcete pěstovat švestky v oblasti, kde zima přichází dříve, vyhněte se pozdním odrůdám, aby vás o jednotlivé plody nepřipravil mráz.
Co se týče půdy při výsadbě švestek, volte hlubokou a úrodnou půdu. Švestkám se daří v mírně vlhké půdě, naopak trvalé přemokření nesnášejí. V suchých půdách mohou plody předčasně opadat a ve velmi studených polohách můžete bojovat s tím, že plody nedozrají.
Výsadba švestky se provádí na podzim (od září do listopadu) nebo na jaře (od března do konce dubna). Švestky většinou nepotřebují k opylení jiné druhy. Až na několik výjimek je tedy možné v zahradě pěstovat pouze jeden strom.
Choroby švestky
Švestky často trpí na nejrůznější nemoci a další problémy. Typickým problémem tohoto ovoce bývá červivost, která bývá často způsobena obalečem švestkovým (respektive jeho larvami). Tato dřevina rovněž může trpět mšicemi, které stojí za zkroucenými listy. Pravděpodobně největší hrozbou pěstitelů je nemoc šarka, která je bohužel neodstranitelná. Z dalších chorob lze zmínit například červenou skvrnitost slivoně, hnědou hnilobu či pilatku švestkovou.
Řez švestek
Peckoviny, mezi které se řadí i švestky, bývají náchylné na na nemoci, kterým se daří ve vlhkém prostředí. Vzhledem k tomu je nutné švestku neustále prosvětlovat a provzdušňovat. Kromě toho je pravidelný radikální řez švestky důležitý také proto, aby se tíhou ovoce větve tolik nelámaly.
Kdy stříhat švestky
Švestky byste měli poprvé prořezat ihned po jejich zasazení do země. K dalšímu prořezání lze poté přistoupit první zimu po výsadbě. Následně se této aktivitě věnujte pravidelně každý rok v období vegetačního klidu.
Řez švestky po výsadbě
Bezprostředně po výsadbě ořežte přibližně 50 % větví. Snažte se přitom strom prořezat do takového tvaru, do kterého chcete, aby rostl. Díky okamžitému řezu snížíte riziko šoku a poškození z přesazení a zároveň podpoříte dobré zakořenění stromu.
Letní řez švestky
Během léta můžete odstraňovat nemocné větve a letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva směrem do koruny stromu. Rovněž můžete upravit větve, u kterých dochází ke křížení nebo souběžnému růstu.
Jarní řez švestky
Po skončení mrazů je možné provádět jarní řez švestky. V rámci něj odstraňte všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Odstraňte také všechny suché a viditelně nemocné větve. Plodné větve v hlavní koruně stromu zkraťte zhruba o třetinu, aby se vlivem tíhy ovoce nebo silného větru nezlomily.
Výchovný řez švestky
Výchovný řez švestky se provádí dvakrát ročně. K prvnímu z nich lze přistoupit v momentě, kdy již pominou mrazy, ale ještě se neobjevily květy. Druhý lze poté provádět začátkem léta. V rámci výchovného řezu tedy můžete tvarovat korunu stromu.
TIP: Zkuste kromě pěstování švestek také pěstování ořechů. Zjistěte, jak postupovat a na co si dát pozor.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Třešeň pěstování - vše potřebné pro bohatou úrodu
Kdo by nemiloval třešně. Toto ovoce se právem řadí k symbolům toho pravého českého léta. Ať už si na nich s radostí pochutnáte jen tak, nebo se je rozhodnete přidat do oblíbené bublaniny, jistě neuděláte chybu. Jak na pěstování třešní, abyste si mohli užít opravdu bohatou úrodu přímo na vaší zahradě?
Druhy třešní
Třešeň patří do čeledi Rosaceae - růžovitých. Existuje přitom nepřeberné množství kultivarů třešní, které lze pěstovat v zahradě. Obecně se třešně rozdělují na takzvané chrupky a srdcovky. Chrupky jsou křupavější a nakyslejší, kdežto srdcovky jsou charakteristické spíše svou šťavnatostí a sladší chutí.
Důležitý je také správný výběr podnože. Do menší zahrady vybírejte samospašné druhy a nízké podnože. Pro velké zahrady můžete zvolit podnož z třešně ptačí. Třešně jsou většinou cizosprašné. Pro bohatou úrodu je tedy třeba vysadit dva stromy a zvolit vhodného opylovače pro daný kultivar. Zjistěte více o tom, jaké volit podnože pro třešně v našem článku.
Chrupky
Mezi odrůdy ze skupiny chrupek lze zařadit například třešeň Napoleonovu, která je vhodná spíše pro chráněné polohy. Vyžaduje půdu bohatou na živiny, poté se vám odvděčí svými velkými a atraktivními plody.
Do vyšších a chladnějších poloh je vhodná například třešeň Hedelfingenská, která patří obecně mezi otužilejší třešně. Její plody jsou tmavě hnědočervené.
Třešeň Burlat nemá zvláštní nároky na půdu, nicméně vyžaduje teplé a slunné stanoviště dobře chráněné před větrem. Mezi velké výhody této třešně lze zařadit fakt, že její plody nemají tendenci vlivem deště praskat.
Třešeň Van nabídne velkou výnosnost, přičemž se skvěle hodí do různých oblastí a půd. Je také odolná vůči mrazu.
Třešeň Sam můžete zasadit na prakticky všechna stanoviště. Je však trochu citlivější na mráz a občas může praskat.
Srdcovky
Mezi populární odrůdy z kategorie srdovek můžeme zařadit třešeň Karešovu, které se bude dařit zejména na teplých stanovištích. Vyžaduje dostatek vláhy, nicméně nemá tendenci trpět červivostí či vrtulí třešňovou.
Třešeň Kaštánka je skvělou volbou pro přímou konzumaci. Půdu lze volit středně těžkou, přičemž tento ovocný strom odolává mrazu. Plody nemají tendenci příliš praskat.
Třešeň Rivan se řadí k nejranějším srdcovkám. Z hlediska půdy vyžaduje středně těžkou variantu, vsadit můžete na chladnější polohu. Plody jen málo praskají a tato třešeň je také velmi odolná vůči mrazu.
Vhodní opylovači třešní
Višně jsou samosprašné.
U nás najdete lahodné odrůdy třešní a višní, které jsou připraveny pro pěstování ve vaší zahradě. Pořiďte si vybavení a pusťte se do práce
Jak zasadit třešeň
Třešeň má ráda teplou hlubokou půdu s dostatkem vápníku. V době kvetení je citlivá na mrazíky a stejně tak jí nedělají dobře ani velké mrazy v zimních měsících. Rovněž se jí příliš nedaří v přemokřené půdě.
Před samotnou výsadbou třešně do zahrady je třeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (alespoň na dvě hodiny). Pamatujte na to, že většina mladých stromků potřebuje v rané fázi oporu, použít můžete kůl. Půdu nezapomeňte důkladně zalít. Po vsáknutí vody lze ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. A kdy sázet třešeň? Buď na jaře, nebo na podzim. V chladných oblastech a na severu doporučujeme výsadbu prostokořenných stromů na jaře.
Jak hluboko zasadit třešeň
Pro výsadbu třešně samozřejmě bude potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být přiměřená k velikosti kořenů, které strom má. Obecně můžeme říct, že by jáma měla být zhruba 40 cm hluboká a 70 cm široká.
Jak vypěstovat třešeň z pecky
Pokud si chcete vypěstovat třešeň z pecky, postupujte následovně. Jakmile třešeň zkonzumujete, pecku důkladně očistěte. Následně ji nechte na suchém a teplém místě vyschnout. Vyhněte se ale tomu, abyste ji umístili na přímé sluneční světlo.
Vysušenou pecku zabalte do mírně vlhkého papírového ubrousku. Následně ji vložte do igelitového sáčku nebo skleněné nádoby. Výsledek umístěte do sklepa nebo chladničky zhruba na 3 měsíce. Pravidelně ale kontrolujte, zda nedochází ke klíčení. Pokud nějaké klíčky objevíte, odstraňte je.
Po třech měsících pecku vezměte a vložte ji do misky či mělkého květináče. Semínko nedávejte příliš hluboko a co se týče půdy, volte spíše písčitou směs. Takto zasazenou pecku můžete umístit na okenní parapet, nebo do skleníku. Pamatujte na to, aby na ni po celý den svítilo sluníčko a aby měla dostatek tepla. Dejte si také pozor na to, aby půda nevyschla.
Zhruba po dvou týdnech byste měli zaznamenat vznik sazenice. Jakmile povyroste a bude mít dvě řady listů, můžete ji přesadit do většího květináče. K přesazení na zahradu však přistupte až po roce na jaře. Takto vypěstovanou třešeň umístěte na plné slunce.
Kdy stříhat třešeň
Ke střihu třešně je nejlepší přistupovat v době vegetace. To znamená buď později na jaře, od začátku doby kvetení do doby odkvětu, nebo během sklizně plodů či těsně po ní. Právě v době vegetace je totiž strom nejvitálnější a tyto zásahy dokáže lépe a rychleji zacelit než během klidového období.
Řez třešně
K prvnímu řezu třešně zpravidla dochází hned po výsadbě a zasazení stromu. Jedná se o takzvaný výchovný řez, který určuje, jak bude strom vypadat. Následuje řez udržovací, jehož cílem je podpořit kondici stromu. Měl by odpovídat přirozenému stavu a růstu daného druhu.
Kdy prořezávat třešeň
Během prořezávání třešně strom zbavujeme poškozených, slábnoucích či umírajících větví. Zároveň lze odstranit nemocné či hmyzem napadené části stromu. Tento řez je vhodné provádět během vegetačního období.
Jarní řez třešně
Pokud se chcete pustit do jarního řezu třešně, provádějte jej nejdříve v plném květu. V rámci tohoto kroku můžete formovat tvar koruny, aby se do ní dostalo co nejvíce slunce. Zároveň můžete tímto způsobem podpořit, aby se větve svou vlastní vahou neohýbaly směrem dolů.
Oproti tomu během léta můžete odstraňovat nové přírůstky, které rostou přímo vzhůru či do stran, a které křižují ostatní větve. Při letním řezu třešně lze také odstranit všechny nepotřebné letorosty.
Pěstování višně je prakticky totožné
Pěstování višně je v mnohém podobné jako v případě třešně. Přece jen se jedná o velmi příbuzné ovocné stromy. Jen višeň v porovnání s třešní není tak náročná na podmínky prostředí. Stejně jako třešeň ale nemá ráda studené a uzavřené polohy. Způsob provádění řezu je u třešní a višní totožný. Neliší se ani způsob pěstování z pecky a následného sázení do půdy.
TIP: Co takhle si kromě třešně do zahrady zasadit fíkovník? Tuto sladkou pochoutku je snadné si zamilovat. Přečtěte si vše o pěstování fíkovníku.
Oskeruše - neprávem zapomenuté vzácné ovoce
Jeřáb oskeruše, známý také jako oskoruše nebo oskoruša, patří mezi vzácné listnaté stromy s jedlými plody. Na našem území se vyskytuje v teplejších oblastech, kde se dožívá i 600 let. Mnoho oskeruší na našem území patří mezi památné stromy.
Tento vzácný exemplář si však můžete vysadit i do své zahrady - jak jej pěstovat, co vše potřebuje a co je plodem oskeruše a jak ho využít se dozvíte v následujících řádcích.
Jeřáb oskeruše
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je poměrně vzácný strom z čeledi růžovitých. Jeho původ sahá až do období třetihor, což z něj činí velmi starobylou rostlinu. Tento opadavý strom dorůstá výšky 10-20 metrů a je charakteristický svou široce kuželovitou korunou, která může dosahovat průměru až 10 metrů. Kmen je pokryt šedohnědou kůrou s podélnými prasklinami. Listy jeřábu oskeruše jsou jednoduché, vejčité a mají pilovitý okraj. Na podzim se zbarvují do oranžova nebo žluta.
Jeřáb oskeruše roste především v teplých a suchých oblastech střední a jižní Evropy. V České republice je tento druh vzácný a je chráněn jako kriticky ohrožený. Důvodem jsou nevhodné podmínky pro růst a šíření, jako je intenzivní zemědělství nebo ničení biotopů.
Co je oskeruše
Pod názvem “oskeruše” tedy najdeme rostlinu - jeřáb oskeruši (Sorbus domestica), kterou jsme si blíže popsali v předchozím odstavci. Jako oskeruše se však označují také přímo plody tohoto stromu.
Plod oskeruše
Plodem jeřábu oskeruše jsou kulovité, hruškovité či vejčité malvice zvané oskeruše, které mají tmavě hnědou barvu s tečkovaným povrchem. Tyto plody jsou jedlé a obsahují velké množství vitamínů, zejména vitamín C. Oskeruše jsou sladké, šťavnaté a aromatické, ale pro konzumaci je lepší nechat je zhnědnout a změknout.
Oskeruše začne plodit mezi 10 až 20 lety svého života. Plody zrají a opadávají většinou od srpna do listopadu. Úroda ovoce se liší, u dospělého stromu může dosahovat od 300 do 1200 kg. Samostatně rostoucí stromy s velkými korunami mají obvykle bohatší úrodu než ty, které se nacházejí v lese. Nicméně úroda není každoroční a někdy se může stát, že strom neprodukuje žádné ovoce. V některých případech se stává, že plodí pouze jedna polovina stromu - tento jev se nazývá střídavá plodnost.
V České republice váží plody oskeruš z otevřených krajin 10 až 30 g a mají průměr 2,5 až 4 cm. Plody lesních stromů bývají menší - jen asi 4-15 g. V jižní Evropě mohou být plody větší s průměrem až 5 cm a váhou kolem 30g.
Vlastní plody tohoto zajímavého a netradičního ovoce si můžete sklidit i ze své zahrady. Sazenice oskeruše najdete v našem e-shopu
Oskeruše květ
Květy jsou drobné, bílé nebo světle růžové barvy, seskupené v chocholících. Jeřáb kvete v květnu a červnu a jeho květy poskytují potravu pro mnoho druhů hmyzu. Strom kvete asi jen 14 dní, poté se na místech květů začnou objevovat drobné, nezralé plody.
Oskeruše využití
Stejně jako u jiných ovocných stromů, i u jeřábu oskeruše lze využít plody a dřevo.
Z plodů se nejčastěji připravují různé zavařeniny jako jsou marmelády, džemy a kompoty, ale také sirupy, mošty a šťávy. Dají se také sušit a skvěle chutnají i zasyrova. Poslední možností je příprava pálenky.
Dřevo oskeruší je tvrdé, pevné, těžké a velmi kvalitní. Dříve se hojně používalo v truhlářství nebo k výrobě hudebních nástrojů, dnes je jeho zpracování v závislosti na počtu stromů a stupni ochrany vzácné.
Oskeruše pěstování
Pro navození vhodných podmínek pro růst stromu je ideální hlinitopísčitá, propustná a mírně vlhká půda s neutrálním až mírně kyselým pH. Jeřáb by měl být vysazen na slunném a chráněném místě, ideálně v zahradách nebo parcích, kde má dostatek prostoru pro růst. Pěstuje se jako solitéra, v blízkosti jiných stromů či keřů, ve volné přírodě někdy roste i na okrajích listnatých lesů. Při výsadbě je důležité zachovat dostatečný prostor pro kořenový systém.
Půdu kolem stromu udržujeme vlhkou, ale nikoliv přemokřenou. V suchých obdobích zaléváme zejména mladé stromky po výsadbě, vzrostlý strom si dokáže z vláhou hospodařit sám. Přihnojujeme nejčastěji kompostem nebo organickými hnojivy obsahujícími draslík, fosfor a dusík; hnojit bychom měli jednou ročně na jaře - podpoříme tím květ a množství plodů.
Oskeruše vysazujeme ideálně na podzim, kdy strom ztrácí listy a přechází do klidového období. Někteří zahradníci však mladé stromky ukládají do země na jaře - tento postup se doporučuje hlavně u drobnějších sazenic, během jara a léta mají možnost řádně zakořenit a neohrozí je mrazy.
Mladé stromky můžete rozmnožit například odebíráním výhonků ze starších rostlin nebo výsevem semen z plodů. Při množení semeny je třeba počítat s delším obdobím klíčení a pomalejším růstem mladých rostlin. Chcete-li si vysadit oskeruši do zahrady, nejlepším řešením je zakoupení předpěstované sazenice z kvalitního zahradnictví.
Nezapomínáme ani na pravidelný řez a tvarování koruny, který provádíme během vegetačního klidu, tedy na podzim nebo koncem zimy. Pravidelným prořezáváním zajistíte harmonický růst stromu a prevenci před chorobami či škůdci.
TIP: Hledáte další zajímavé a netradiční druhy ovoce do zahrady? Na našem blogu vám poradíme také s pěstováním méně tradičních druhů ovoce. Například více o pěstování fíkovníku se dozvíte v tomhle článku.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Mandloň pěstování - delikatesa z vlastní zahrady
Mandloně (Prunus dulcis) jsou opadavé stromy z čeledi růžovitých, které se pěstují pro své chutné a výživné plody - mandle. Jsou příbuzné broskvím, meruňkám a třešním, a vyžadují i podobné podmínky pro růst a péči.
Mandloně pocházejí z oblasti Středního východu a jihozápadní Asie, kde byly pěstovány již před tisíci lety. Dnes se mandloně pěstují ve velkém množství odrůd po celém světě, zejména v oblastech s mírným podnebím, jako je Středomoří, Kalifornie nebo Austrálie.
Pěstování mandloně může být náročnější než pěstování jiných ovocných stromů, ale s pravidelnou a správnou péčí se můžete těšit na bohatou úrodu chutných mandlí i v některých oblastech u nás.
Odrůdy mandloní
‘Santa Caterina’
Jedná se o samosprašnou odrůdu, jejíž plody dozrávají koncem září. Dobře zvládá i mírné mrazy, hodí se do našich vinařských oblastí, kde bez problémů přezimuje. Vyznačuje se sladkými a velkými plody, kterým předcházejí růžově zbarvené květy.
‘Zora’
Částečně samosprašná odrůda. Květy se oproti jiným kultivarům objevují dříve a mají bílou barvu. Plody jsou eliptické, úzké, středně velké, jejich sklizeň je bohatá. U nás se jí dobře daří ve vinařských oblastech a prakticky všude, kde plodí a prospívají broskvoně. Jedná se o kultivar odolný vůči houbových chorobám.
'Nonpareil'
Jedná se o jednu z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších odrůd mandloní na světě. Pochází z USA a je známá pro své velké, široké a ploché plody s tenkou slupkou. Tato odrůda je velmi oblíbená díky své vysoké produktivitě, skvělé chuti a univerzálnosti - mandle z odrůdy 'Nonpareil' se používají jak pro přímou konzumaci, tak pro výrobu mandlového mléka, marcipánu nebo mandlových lupínků.
'Carmel'
Tato odrůda pochází také z Kalifornie a je oblíbená zejména pro svou vysokou odolnost vůči chorobám a škůdcům. Plody jsou středně velké, oválného tvaru a s mírně tvrdší slupkou než u odrůdy 'Nonpareil'. 'Carmel' se často pěstuje jako opylovač pro jiné odrůdy mandloní a je vhodný pro průmyslové zpracování, například na mandle pražené nebo solené.
'Marcona'
Jedná se o tradiční španělskou odrůdu, která je známá pro své velké, kulaté a masité plody s jemnou chutí. 'Marcona' je často považována za "královnu" mezi mandlemi a je oblíbená zejména ve Španělsku, kde se používá na přípravu tradičních pokrmů, jako jsou turron (mandlový nugát) nebo polvorones (mandlové sušenky).
'Ferragnes'
Tato odrůda pochází z Francie a je oblíbená pro svou vysokou odolnost vůči mrazu a suchu. Plody jsou středně velké, podlouhlého tvaru a s tvrdší slupkou. 'Ferragnes' je vhodný pro pěstování ve středoevropských podmínkách a je často používán jako opylovač pro jiné odrůdy mandloní.
'Tuono'
Jedná se o italskou odrůdu, která je známá pro své velké, podlouhlé plody s tenkou slupkou a výraznou chutí. 'Tuono' je oblíbený zejména v Itálii, kde se používá na přípravu tradičních pokrmů, jako jsou amaretti (mandlové sušenky) nebo cantucci (mandlové piškoty).
Hledáte zajímavý doplněk do vinice či zahrady v teplejších a nižších oblastech? Mandle jsou skvělou volbou - odolné a kvalitní odrůdy mandloní najdete také v našem e-shopu
Mrazuvzdorná mandloň
Některé odrůdy mandloně jsou odolnější vůči mrazu a lze je pěstovat i v chladnějších podmínkách. Při výběru odrůdy vždy zohledníme oblast, ve které stromy vysazujeme. Většina “mrazuvzdorných” odrůd snese teploty jen kolem -5 °C. Při dlouhodobějších mrazech se mohou poškodit i tyto kultivary. K pěstování v našich podnebních podmínkách se hodí například odrůda “All in One”. I tak se však doporučuje mandloně vysazovat spíše do vinařských oblastí.
Pěstování mandloní
Vhodné stanoviště pro pěstování mandloní je slunné a chráněné místo s dobře propustnou, hlinito-písčitou půdou. Mandloně preferují neutrální až mírně zásaditou půdu s pH 6,5-7,5. Před výsadbou je vhodné provést základní hnojení kompostem nebo zahradním hnojem.
Mandloně potřebují pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Je důležité udržovat půdu vlhkou, ale nikdy nepřemokřenou, aby nedošlo k uhnívání kořenů. V období vegetace je vhodné zálivku kombinovat s hnojením, například pomocí tekutých hnojiv na bázi draslíku a fosforu.
Hnojení mandloní by mělo probíhat pravidelně od jara do podzimu. Na jaře je vhodné použít hnojivo s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst listů a větví. V průběhu vegetace je potřeba přihnojovat hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporují kvetení a plodnost.
Mandloně jsou náchylné k některým chorobám a škůdcům, jako je monilióza, klystnatka třešňová nebo mšice. Pro prevenci je důležité udržovat čistotu okolí stromu, pravidelně odstraňovat opadané listy a plody.
Pěstování mandloně má však i své nevýhody. Stromy potřebují hodně vody, což může být problém v oblastech s omezenými zdroji. Paradoxně právě v takových oblastech se pěstuje nejvíce mandloní na světě, příkladem může být třeba Kalifornie.
Řez mandloní
Pravidelný řez je důležitý pro udržení zdravého růstu stromu, kompaktní vzhled a pro dosažení co největší úrody. Řez by měl být prováděn v období klidu růstu, tedy v zimním období.
A jak stříhat mandloň? Při řezu je důležité odstranit překrývající se větve, aby byl strom dobře prosvětlený. Odstraňte také poškozené, nemocné větve a staré neplodící větve, aby se podpořil růst nových plodných větví.
Kdy stříhat mandloň
Jak již bylo zmíněno, řez mandloně by měl probíhat v období klidu růstu, tedy v zimním období. Ideální doba pro řez je od prosince do února, kdy strom ztrácí listy a je možné lépe vidět jednotlivé větve.
Plod mandloně
Plody mandloně, známé jako mandle, jsou oblíbené po celém světě díky své výživné hodnotě a širokému využití v kuchyni. Mandle se skládají z jedlého semene obklopeného tvrdým oříškem a zelenou dužinou.
Mandle jsou bohaté na vitamíny, minerály a antioxidanty. Obsahují vysoké množství vitamínu E, který podporuje zdraví kůže a vlasů, a vitamínu B2, který pomáhá udržovat energii v těle. Dále obsahují minerály jako hořčík, vápník, fosfor a draslík. Mandle jsou také dobrým zdrojem bílkovin a vlákniny.
V kuchyni se mandle používají v celé řadě pokrmů a receptů. Můžeme je jíst syrové nebo pražené, přidávat je do müsli, jogurtu či salátů. Mandle se také zpracovávají na mandlovou mouku, která je bezlepkovou alternativou k pšeničné mouce a je vhodná pro osoby trpící celiakií. Mandlové mléko je rostlinnou náhradou kravského mléka a je oblíbené mezi vegany a lidmi s intolerancí laktózy.
Mandle mají také své místo v kosmetice, kde se z nich získává mandlový olej. Tento olej je bohatý na vitamín E a má hydratační a regenerační účinky na pokožku. Je vhodný pro citlivou pokožku a často se používá jako základ pro masážní oleje.
Nevýhodou je, že ořechy obsahují amygdalin (ten je hlavně v takzvaných mandlích hořkých), který se v těle přeměňuje na kyanid. Konzumace velkého množství syrových mandlí může být proto nebezpečná, avšak pražením se tento jed odstraňuje.
Květ mandloně
Mandloň je mimo jiné známá také svými nádhernými bílými nebo růžovými květy, které se objevují na jaře. Květy nejenže dodávají stromu krásný vzhled, ale kvetoucí mandloň také láká různé opylovače od včel, přes čmeláky až po motýly.
TIP: Doplňte si zahradu některým z méně tradičních druhů ovoce. Zvolte například kdouloň, muchovník nebo mišpuli. Rady, jak pěstovat mišpuli, najdete v našem předchozím článku.
Jedlý kaštan pěstování
Kaštanovník setý, latinsky jako Castanea sativa Mill, jinými názvy též kaštanovník jedlý nebo jen jedlý kaštan, je opadavý strom z čeledi bukovitých. Strom se nejčastěji pěstuje pro jeho plody - kaštany. Ty jsou jedlé a velmi výživné, mají vyšší energetickou hodnotu než brambory.
Jedlý kaštan si můžete vypěstovat také na své zahradě, v následujících řádcích vám poradíme, co tato rostlina potřebuje.
Druhy kaštanů
Jedlý kaštan
V našem článku se budeme věnovat tomuto druhu - tedy kaštanovníku jedlému, jehož plody lze využít v kuchyni. Jedlý kaštan je strom dorůstající se výšky až 25 metrů. Koruna má vejčitý tvar, borka je mírně našedlá a kmen může být tlustý i dva metry. Těchto rozměrů stromy dosáhnou během svého velmi dlouhého života, některé žijící exempláře jsou staré i více než 500 let.
Listy jsou elipsovité, s drobnými zoubky na okrajích, uspořádané střídavě po třech až pěti listech. Květy se objevují během května. Jedlý kaštan je jednodomá rostlina s jednopohlavními květy, řadí se mezi cizosprašné druhy. Pokud tedy chcete sklízet plody, je vhodné do zahrady umístit více sazenic.
Plodem kaštanovníku je nažka - jednotlivá semena jsou po dvou až třech uspořádána v pichlavém dužnatém obalu. Po dozrání semen obal praská a vypadávají zralá semena, kterým říkáme jedlé kaštany.
Výsadbu kaštanu do zahrady pečlivě zvažte a ujistěte se, že žádný člen vaší domácnosti netrpí alergií na pyly, protože kaštanovník je velmi silným alergenem.
Pěstování jedlého kaštanu
Jak pěstovat jedlý kaštan? Vyberte místo, kde bude mít strom dostatek prostoru. Dobře se mu daří na slunci i v polostínu. Nezapomeňte, že se jedná o poměrně vzrostlé stromy, které potřebují dostatek prostoru. Kaštanovník se hodí spíše do větších zahrad, sadů nebo parků.
Strom zaléváme jen v prvních letech po výsadbě, a to hlavně v období sucha. Kaštan dobře snáší sucho, správně zakořeněné stromky již zalévat nemusíme.
Kaštanovníkům se dobře daří v teplejších a vinařských oblastech, kde bohatě plodí. S plody můžeme při množení semeny počítat nejdříve za 20 let, zakoupíte-li si dobře vzrostlou sazenici, dočkáte se podstatně dříve.
Láká vás vypěstovat si vlastní chutné kaštany na své zahradě? Sazenice jedlého kaštanu najdete také v našem e-shopu
Koňský kaštan
Jírovec maďal, jiným názvem také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) má sice podobný lidový název jako kaštanovník, příbuzné však rostliny nejsou. Jírovec řadíme do čeledi mýdelníkovitých. Jeho plody jedlé nejsou. Využívá se jako okrasný strom a v nábytkářství. Kromě toho je jírovec maďal důležitou rostlinou pro včelaře i pro lidovou a moderní medicínu. Látky získávané ze semen, listů a dalších částí stromu se využívají k výrobě mastí a dalších léčiv.
Červený kaštan
Ani jírovec pleťový (Aesculus x carnea) neboli jírovec červený není s naším kaštanovníkem jedlým blízce příbuzný. Tento druh řadíme opět do čeledi mýdelníkovitých. Oproti jírovci maďalu má sytě růžové až červené květy. Je také nižší a setkáme se s ním méně často. Pěstuje se jako okrasná rostlina v parcích.
Tahitský kaštan
Inocarpus, lidově zvaný jako tahitský kaštan, patří do čeledi bobovitých. Je to tropická rostlina, se kterou se u nás běžně nesetkáme. Plody inokarpu jsou jedlé a například na tichomořských ostrovech se jedná o důležitou zemědělskou plodinu.
Jak zasadit kaštan
Kaštan vysazujeme stejně jako většinu stromů. Jáma musí být dostatečně hluboká, abychom do ní mohli umístit celý kořenový bal. Ještě před usazením stromu dno jámy propícháme například vidlemi, kořeny budou snadněji prorůstat. Dno můžeme vysypat také kompostem, který mladý stromek hezky vyživí.
Kdy zasadit kaštan? K výsadbě předpěstovaných sazenic můžeme přistoupit na jaře i na podzim. Pokud bychom se rozhodli pro pěstování ze semen, vyséváme je na jaře.
Kvetoucí kaštan
Květy se objevují od května do června. Jedná se v podstatě o jehnědy, vypadají zcela jinak než květy jírovců, se kterými si lidé kaštanovníky často zaměňují. Květy tohoto stromu jsou nenápadné, drobné, nazelenalé barvy.
Kaštan je jednodomá rostlina s jednopohlavnými, cizosprašnými květy. Pokud nechcete strom pěstovat jen jako okrasný, ale rádi byste se dočkali také sklizně, vysaďte minimálně dva stromy blízko sebe. Nebo je vhodné zakoupit roubovanou sazenicu s 2 odrůdami na jednem stromě, pro opylování. Na trhu se objevují také samosprašné kultivary. Postačí tak vysadit do zahrady jeden stromek.
Jedlý kaštan řez
Kaštanovník řez nepotřebuje, nicméně při pěstování pro plody v zahradách je žádoucí pravidelné odstraňování starých větví i tvarování koruny, kterou se snažíme udržet co nejvíce kompaktní. K řezu sazenic přistupujeme až třetím rokem po výsadbě, kdy výhony zkrátíme asi o 10 centimetrů.
V dalším roce, kdy má již strom minimálně 4 silné výhony, zkracujeme o ⅓ jejich délky. Tyto kroky jsou důležité pro správné utvoření koruny.
V pozdějších letech již strom řežeme minimálně. Odstraňujeme suché nebo neplodící větve, boční výhony, které narušují vzhled koruny a podobně. Každý řez je nutné ošetřit štěpařským voskem.
Jak poznat jedlý kaštan
Prvním znakem, který nám při rozpoznávání napoví, je obal semen. U jedlého kaštanu je hustě pokrytý tenkými štětinami. Plody jírovce jsou naopak uloženy v dužnatějším obale s menšími “hroty”, který má zelenou barvu.
Uvnitř obalu jsou v případě jedlého kaštanu dvě, tři, klidně i čtyři semena zploštělého tvaru, která jsou na jedné straně mírně špičatá. U koňského kaštanu najdeme v dužnatém obale jedno, nanejvýš dvě kulatá semena.
Další znakem je pak samotný strom, konkrétně jeho listy. U koňského kaštanu neboli jírovce jsou listy typicky dlanitě složené po pěti až devíti listech. U kaštanovníku vyrůstá několik elipsovitých listů na konci každé větvičky.
TIP: Dalším užitečným stromem do zahrady je například ořešák královský. Jeho plody jsou velmi zdravé a vzrostlý strom navíc poskytne stín v horkých letních dnech. O pěstování ořechu se více dozvíte v našem předchozím článku.
Banánovník pěstování
Banánovník (Musa) je rod rostlin pocházejících údajně z Asie. Zmínky o banánech v Asii se datují do obdob až 600 let před naším letopočtem. Teprve kolem roku 700 byly banánovníky arabskými obchodníky rozšířeny po celé Africe, s portugalskými mořeplavci pak v 16. století pluly až do jižní Ameriky.
Dnes patří banány mezi hospodářsky významné plodiny a poptávka je po nich po celém světě. Vyznat se v taxonomii tohoto rodu není jednoduché, existují totiž desítky různých kříženců a ani botanikové u některých z nich neví, zda se jedná o křížence nebo samostatný druh.
Banánovník druhy
Konkrétních druhů, kultivarů a kříženců banánovníku existují stovky. My si představíme ty, které lze pěstovat také jako pokojové rostliny u nás, případně v zahradě či ve skleníku.
Mrazuvzdorný banánovník basjoo
Prvním druhem je u nás velmi oblíbený mrazuvzdorný banánovník basjoo (Musa glakum). Vyznačuje se výbornou odolností vůči nízkým teplotám. Lze jej v našich podmínkách pěstovat nejen ve skleníku či interiéru, ale také v zahradě. Před zimou však potřebuje speciální péči (viz. další kapitoly).
Banánovník velutia
Banánovník velutia (Musa velitina) patří spíše mezi zakrslejší druhy, dorůstá se totiž výšky maximálně 1,2 metru. Plody tohoto druhu jsou velmi drobné, asi 7 centimetrů dlouhé a nemají žlutou, ale růžovou barvu.
Banánovník červenolistý
Banánovník červenolistý (Ensete ventricosum cv. Maurellii) je zajímavá odrůda s červenými okraji listů. Vhodný k pěstování v květináčích ve skleníku a k letnění na terase. Listy jsou velké až 25 centimetrů a roční přírůstky činí až jeden metr.
Banánovník ornata
Banánovník ornata (Musa ornata) je typický svými pruhovanými listy. Květy jsou zdobené drobnými tečkami a mají růžovou barvu. Pokud vám dorostou také plody, slouží pouze k dekoraci, jedná se totiž o okrasný druh a plody nejsou vhodné ke konzumaci.
Další zajímavé druhy banánovníku: Banánovník habešský (Ensete ventricosum), Banánovník sněhový (Musa sikkimensis), Banánovník ohnivý (Musa coccinea)
Jak pěstovat banánovník
Pěstování této vzrostlé exotické byliny v bytě či na zahradě není tak náročné, jak by se mohlo zdát. Na paměti bychom však měli mít fakt, že se jedná spíše o okrasnou rostlinu a květů, případně plodů se dočkáte pouze výjimečně.
Substrát pro banánovník je potřeba si namíchat. Mělo by se jednat o směs písku, rašeliny a kvalitní zeminy s kompostem s neutrálním pH. Zálivka musí být pravidelná, vláhu doplníme dvakrát až třikrát týdně a množství vody přizpůsobíme velikosti rostliny. Zemina nesmí být přemokřená ani příliš suchá. Banánovník přihnojujeme jednou týdně hnojivem s vysokým obsahem draslíku a dusíku.
Jak zasadit banánovník
Před výsadbou si namícháme vhodný substrát smícháním písku, rašeliny a kompostu tak, aby bylo pH této směsi neutrální. Máme-li některý z mrazuvzdorných druhů a plánujeme ho vysadit do zahrady, musíme vyhloubit větší jámu a část zeminy nahradit právě tímto substrátem. Nesmíme zapomenout ani na dostatek prostoru, některé druhy se totiž dorůstají i několika metrů a velké listy se rozkládají také do šířky.
Pěstování banánovníku v květináči
Jak vypěstovat banánovník v květináči? Vysazujeme-li banánovník do nádoby, je potřeba, aby byla dostatečně velká. Pro mladé sazenice postačí nádoba o velikosti asi 10 litrů. Zvolíte-li na začátku menší nádobu, budete muset banánovník brzy přesadit. V opačném případě stačí přesazovat do větší nádoby s čerstvým substrátem asi jednou za pět let. Dospělé, plně vzrostlé banánovníky potřebují nádobu o objemu až 40 litrů. Takové rostliny už se špatně přenáší z místa na místo, a tak je vhodné jim včas najít stálé stanoviště.
Banánovník - rostlina s nádechem exotiky, může zdobit i váš interiér či zahradu. Vyberte si z naší nabídky v e-shopu
Venkovní banánovník
Venkovním banánovníkem může být v horkých letních měsících asi každý druh či kultivar. Tyto byliny milují slunce a teplo, letnění na terase či v zahradě jim velmi svědčí. Chcete-li každoročně rostlinu vynášet z interiéru ven, zvolte spíše menší druh, aby manipulace s dospělou rostlinou nebyla tolik náročná.
Mrazuvzdorný banánovník
Problém s pěstováním banánovníku venku začíná s příchodem podzimu a nízkých teplot. I zde je však řešení - mrazuvzdorný banánovník. Vybrat můžete hned z několika druhů, přičemž u nás je nejoblíbenější banánovník basjoo, který si poradí s teplotami 10 až 17 stupňů celsia pod nulou. Dalším druhem je pak banánovník sněhový, který snese i teploty klesající pod -20 °C. Oba druhy lze pěstovat venku celoročně a vysadit je můžete přímo do země.
Banánovník pokojová rostlina
Ostatní druhy se povětšinou v našich podmínkách pěstují jako pokojové rostliny. Do interiéru se hodí hlavně menší druhy, které se dorůstají výšky kolem jednoho metru. Do zimní zahrady či vyhřívaného skleníku pak můžete vysadit i vyšší a rozkladitější rostliny, máte-li pro ně dostatek místa. Pěstování probíhá stejně jako u venkovních druhů, během zimy se snažíme alespoň v rámci možností navodit období vegetačního klidu.
Rodící banánovník
Mnoho u nás pěstovaných druhů patří mezi okrasné rostliny a jejich plody nejsou určené ke spotřebě. S květy se ve vhodných podmínkách setkáte docela často, plody však dozrávají velmi výjimečně. Při pěstování v bytě se plodů můžete dočkat klidně až po 4 letech (pokud vůbec), v tropickém vyhřívaném skleníku s optimální vlhkostí je výskyt plodů častější a na rostlině se objevují asi po 12 měsících od výsadby.
Zazimování banánovníku
Pěstování banánovníku v zimě vyžaduje jistá opatření. Mrazuvzdorné varianty pěstované celoročně venku se na podzim úplně zatáhnou a je vhodné je chránit - zejména kořenový systém chráníme před mrazy mulčem.
Ostatní druhy banánovníků pěstované v nádobách umístíme na zimu do interiéru - ideální jsou nižší teploty pohybující se v rozmezí od 10 do 15 stupňů. Na zimu snížíme zálivku a vláhu doplňujeme pouze po úplném vyschnutí zeminy. Omezíme také hnojení.
TIP: Kromě banánovníku můžete doma či v zahradě pěstovat i další méně známé druhy ovoce. Vysaďte si například moruše, mišpule, rakytník či jeřáb.
Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.
Ořech královský - chutná potrava pro mozek
Ořešák královský, někdy také jako ořešák vlašský, latinsky Juglans regia, je vysoký opadavý strom z čeledi ořešákovitých. Tvar koruny závisí především na tom, zda se jedná o šlechtěnou odrůdu či divoký ořech, dorůstat se může až 50 metrů na výšku.
Ořešáky mají pro lidi mnoho významů. Asi tím nejdůležitějším jsou jejich plody, tedy ořechy, které obsahují velké množství vitamínů a minerálních látek. Dále se strom využívá k získávání kvalitního dřeva či jako medonosná a stínící rostlina do zahrady.
Pěstování ořechu
Stanoviště - ořešáky vysazujeme ideálně na plné slunce, případně do mírného polostínu - vždy jako solitéry.
Zemina - vhodná půda je středně těžká, hlinitá až hlinitopísčitá.
Zálivka - substrát by měl být neustále vlhký. Vzrostlý strom si s tím poradí sám, mladý stromek po výsadbě však musíme pravidelně zalévat, aby zapustil kořeny.
Druhy ořechu
Ořešák královský (Juglans regia) - tomuto druhu se primárně věnujeme v našem článku. Jedná se totiž o nejrozšířenější druh u nás. Strom je vysoký, široký a působí majestátním dojmem. Během jara se na větvích objevují samčí a samičí květy, které produkují poměrně hodně nektaru, a tak lákají do své blízkosti opylovače.
Listy ořešáku královského jsou lichozpeřené a složené z 5 až 9 jednotlivých lístků. Ořešák se v zahradách pěstuje zejména pro plody, které se nazývají vlašské ořechy.
Využití najdou také listy, zejména v kosmetickém průmyslu a lidovém léčitelství. Velmi oblíbené je také dřevo ořešáku, které se používá k výrobě nábytku a vyznačuje se vysokou kvalitou a tvrdostí.
Mezi další zástupce tohoto druhu patří například:
ořešák černý (Juglans nigra)
ořešák drobnoplodý (Juglans microcarpa)
ořešák japonský (Juglans ailantifolia)
ořešák mandžuský (Juglans mandshurica)
ořešák popelavý (Juglans cinerea)
Zdravotní benefity ořešáku
Junglon získávaný z ořechů se používá v boji se střevními parazity. Má se za to, že také pomáhá ničit bakterie způsobující zubní kaz. Využívá se také jako účinné projímadlo.
Samotné plody, tedy vlašské ořechy, mají na lidské zdraví velký vliv. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, podporují mozkovou aktivitu, pozitivně ovlivňují zdraví srdce a celého kardiovaskulárního systému, zlepšují celkový metabolismus a podílejí se na správném zažívání. Pravidelnou konzumací vlašských ořechů také podpoříte zdraví kostí, zubů, vlasů a nehtů. Látky obsažené v suchých plodech zlepšují příznaky cukrovky II. typu a podporují zdravý spánek.
Vypěstujte si zdravé a chutné ořechy na vlastní zahradě. Potřebovat k tomu budete pouze vhodné místo a kvalitní sazenici ořešáku. Tu najdete na našem e-shopu
Jak zasadit ořech
Pokud vysazujeme více kusů, dodržujeme rozestupy 14 metrů mezi jednotlivými stromy. Jáma by měla mít velikost ideálně 50x50 centimetrů, nejlépe však 60x70 centimetrů. Pokud jsou zhoršené půdní podmínky, vysteleme jámu na dně ještě kvalitním zahradnickým substrátem smíchaným s kompostem.
Jak vypěstovat ořech z ořechu
Jak vypěstovat ořech z ořechu? Je to poměrně zdlouhavý a náročný proces, který má často nejistý výsledek. Pokud se i přesto chcete do pěstování tímto způsobem pustit, připravte si neoloupané ořechy. Ty namočíme do vody a poté odstraníme dužnatý obal. Následně je nutné udržet ořechy přes zimu v chladu. Ideální je umístit je do mrazáku. Na jaře pak necháme ořechy vyklíčit ve vrstvě zeminy, rašeliny a písku - tento substrát ještě překryjeme mulčem, abychom udrželi optimální vlhkost i teplotu.
Výsadba ořešáku
Nejlepší variantou, jak pěstovat ořech, je zakoupit si již předpěstovanou sazenici. Volit můžete z různých odrůd a velikostí sazenic. Dostupné bývají malé stromky o výšce 50 centimetrů i vzrostlejší kusy o výšce 150 centimetrů.
Výhodou větších sazenic je, že jsou starší a na plody nebudete čekat tak dlouho jako u nejmenších sazenic. Nevýhodou je, že potřebují mnohem větší jámu a výsadba ořešáku je tak fyzicky náročnější.
Kdy zasadit ořech
Ořech vysazujeme na jaře i na podzim. Půda by ještě (nebo už) neměla být zmrzlá. Pokud zvolíme podzimní výsadbu, nezapomínáme mladý stromek alespoň v prvním roce chránit před mrazy. Kořenový systém udržíme v teple mulčováním a korunu můžete obalit netkanou textilií.
Jak rychle roste ořech
Ořešáky rostou poměrně pomalu. Roční příbytky jsou závislé na podmínkách, ve kterých rostlinu pěstujeme. Za nedostatku vody nemusejí na stromku vyrašit nové větve klidně po celý rok. V prvních letech také stromek roste nepravidelně.
Udává se však, že průměrný příbytek při dobré péči je asi 20 centimetrů za rok. Od 10 roku věku se růst ustálí a zrychlí, v tuto chvíli můžeme čekat, že bude strom každým rokem o 50 až 100 centimetrů vyšší, dokud se růst nezastaví na 40 až 50 metrech (u “zakrslých” odrůd je to samozřejmě méně).
Kdy začne plodit ořešák
Ořešáky nejčastěji poprvé plodí 10 až 15 let po výsadbě. Dnes se už však setkáme se odrůdami, které plodí velmi brzy, a to i 4 roky od výsadby.
Prořezání ořechu
Kdy prořezat ořešák? Tyto stromy zpravidla řez příliš nevyžadují. Po výsadbě je vhodné zkrátit výhony, aby se koruna dobře rozvětvila. Během života stromu pak odstraňujeme také nemocné či suché větve, abychom předcházeli napadení nemocemi a škůdci.
U ořešáků je postup při řezání větví trochu jiný než u ostatních stromů. V tomto případě totiž ke zkrácení větví přistupujeme během vegetačního období, nikoliv v zimě nebo v předjaří. Během zimního řezu se totiž rány dobře nezacelí a strom by mohly napadnout choroby.
TIP: Mezi další tradiční ovoce do zahrady patří například meruňky, švestky, hrušky či jablka. Ne všechny druhy však lze pěstovat ve vyšších polohách. Jabloně do chladných oblastí jsou nejlepší volbou. Které odrůdy vybrat vám poradíme v našem předchozím článku.
-
Kalina pěstování
4. listopadu 2024Je množství okrasných keřů, které dokáží vytvořit...
-
Hledík pěstování
25. října 2024Hledík se díky svým pestrobarevným květům řadí k velmi...
-
Rozrazil pěstování - nenáročná trvalka do zahrady
21. října 2024Rozrazil (Veronica) se pyšní pestrou různorodostí druhů a tím...
-
Modřín opadavý pěstování - vytvořte si bonsaj
14. října 2024Modřín ( latinsky Larix ) se řadí k jedněm z mála jehličnatých...
-
Čemeřice pěstování
7. října 2024Čemeřice (Helleborus) patří v posledním období mezi...
-
Mišpule pěstování
8. listopadu 2024Dobrý deň, žiaľ nie je to pravda. Neviem, kde ste to čítali ale ani odborná literatúra to...
-
Mišpule pěstování
3. listopadu 2024Jaroslav Svoboda (permakultura) doporucuje roubovane misto zakopat hloub: 10-20cm pod zem, aby...
-
Jak přimět vistárii kvést
1. října 2024V únoru by malo byť niekoľko dní po sebe bez mrazov, vtedy ju treba ostrihať. ...
-
Jak přimět vistárii kvést
1. října 2024Dobrý den, v únoru se může zakracovat vistárie při jaké teplotě? Může mrznout? Nebo při...
-
Živý plot - kombinace dřevin
20. září 2024Dobrý deň, sú to cypřišky - Cupressocyparis, rôzne farby. ...