Blog

Sezóna prací v zahradě v polovině či koncem listopadu nekončí, ale pokračuje dalším koloběhem prací. Kromě nových výsadeb se musíme postarat o ovocné stromy, které jsme čerstvě vysadili i o jiné mladé stromy, které již v zahradě jsou. Kromě ukotvení stromků během výsadby bychom měli hlavně v sušších letech dbát na důkladnou zálivku, která je zárukou přezimování.

Bělení stromů

Bělení kmene - mýty či pravda?

Názory jsou různé. Přesto má to své výhody i nevýhody. Počasí v pozdním podzimu je proměnlivé, noci a rána studená, mrazivá, přes den se teploty mohou dostat poměrně výš a působením těchto změn a slunce dokáže během zimy kůry na stromech praskat. Tím, že se kmeny natírají vápenným mlékem, bílá barva odráží sluneční paprsky a dokáže snížit teplotu kůry přes den o cca 5 °C.

Stejný a i vyšší efekt bez nátěru dosáhnete tehdy, pokud o kmen stromu opřete desku, která také zabrání přímému vlivu mrazu na kmen a dokonce dokáže teplotu snížit i o 10 °C. Bělením se prý zamezuje výskytu různých chorob a škůdců. Vápno ztvrdne a pokud jsou v kůře nějací škůdci, zabrání jim to na jaře vylézt ze svých úkrytů. Neochrání je to však natrvalo a už vůbec ne před nemocemi. Tam musíme zakročit jinými prostředky.

Ochrana kmenů ovocných stromů

Nezapomeňte na ochranu kmene, abyste mladý stromek nepoškodili sekačkou, kosou nebo jiným zahradním pomocníkem. Postačí kolem kmene v dostatečné vzdálenosti umístit pletivo. Trávu kolem si pak jednoduše vystřihneme nůžkami. Také v podzimním a zimním období by mohla mladá kůra lákat srny a zajíce. Zaječí pletivo zabrání okusování. Pokud tam však napadá listí, je to i vhodný úkryt pro drobné hlodavce.

Nejnáchylnější jsou na mrazy meruňky, broskve a nektarinky, pro které je spíše charakteristická teplá pěstitelská oblast. Proto pečlivě vyberte místo pro výsadbu. Ideální, v blízkosti závětrné stěny, plné stěny oplocení, kde příliš neproudí vítr, v blízkosti domu, kam se bude často opírat slunce. V místě, kde jsou kořeny můžete navrstvit kopu mulčovacího materiálu.

Ještě pořád je vhodný čas i na výsadbu ovocných dřevin - vyberte si z naší nabídky

Pokud z nějakého důvodu nestihnete ovocné stromky vysadit, umístěte je do pilin nebo rašeliny do chladného sklepa bez mrazů a počkejte na vhodné jarní období.

Pokud jste tak ještě nestihli udělat, v ovocné zahradě posbírejte všechny plody. Shnilé a jinak poškozené zlikvidujte. Pohrabte listí a skompostujte ho. Větve už neřežte. Rány by se do zimy nezacelili a hrozilo by vymrznutí. Takto ovocné dřeviny v klidu přečkají zimu a probudí se na jaře.

TIP: Důležitá není jen ochrana ovocných stromů, přečtěte si článek o ochraně jiných rostlin před mrazem.

Druhy, které se běžně používají do skalek a na výsadbu sutí, se používají také na výsadbu suchých zídek. Suché květinové zídky mají výhodu v jednoduché stavbě bez použití malty nebo betonu.

Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

Neznamená to, že stavba musí být jen dobrá po výsadbě rostlin. Musí být pevná a stabilní, aby nepodléhala povětrnostním vlivům.

Suché zídky obyčejně bývají vysoké jen 50 cm, max. 1 metr. Dodržte správnou šířku, sklon, případně na spodku umístěte i drenážní trubky na odtok vody.

Taková květinová zídka může oddělit například okrasnou část od užitkové, případně jím můžete vyrovnat členitý terén v zahradě nebo s ním jen okrášlit místo v blízkosti terasy a sezení.

V prvním roce po výsadbě nečekejte zázraky

Rok od roku bude zídka stále hezčí a hezčí. Také ho můžete kdykoliv doplnit dalšími rostlinami, které vytvoří převisy, shluky a koberce. Drobné cibuloviny Vám vytvoří ideální jarní efekt v časném období po zimě.

Vhodné rostliny do suché zídky jsou například skalničky nebo si vyberte nízké okrasné trávy

Zídka by měla být umístěna na slunci. Nezapomeňte na zavlažování bezprostředně po výsadbě. Na výsadbu se používají většinou druhy, které nevyžadují vydatnou zálivku, ale bez ní to nepůjde. Používají se skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, drobné jarní cibuloviny, nízké kobercové trvalky a okrasné trávy.

Stejným způsobem můžete osadit i jiné zídky. Co se týče finančního hlediska, pro někoho levná záležitost, pokud je zvolen domácí druh kamene, z blízkého lesa nebo kamenolomu. Dražší a atraktivnější kameny vás budou stát víc. Vhodná je i břidlice, pískovec, andezit, vápenec.

TIP: Chystáte se kromě suché zídky vybudovat ve vaší zahradě i skalku? Přečtěte si článek o tom jaké trvalky jsou vhodné právě do skalky.

Určitě jste si všimli, že během zimy jsou i panelákové balkony a některé terasy rodinných domů téměř stejné, bez života a barev. Pokud to chcete změnit, vysaďte si na balkon dřeviny, které dokážou přežít zimu v nádobách, pokud na to budou mít vytvořeny vhodné podmínky.

Řeč je o stálezelených rostlinách a jehličnanech, které kromě zelené najdete i v jiných zelených, žlutých, stříbrných až modrošedých odstínech.

Rostliny na balkon v zimě

Zvolte vždy jednu dominantu v podobě vyšší a větší dřeviny v jedné nádobě a jako doplněk vysaďte do menších nádob pár kompaktních tújí, cypřišů a borovic. Můžete použít i skalníky, zimostráz a zimolez.

Dominantou určitě můžeme nazvat i tují, která má své příznivce i odpůrce. Pokud ji už pěstujete, udělejte ji nový zajímavý střih ve tvaru spirály a určitě se tou dominantou stane. Střihem upravené jehličnany se dají i zakoupit. Pokud byste chtěli ostříhat ty Vaše, vhodným obdobím je jaro a léto. V zimě určitě nestříhejte.

Do velké nádoby můžete vysadit i smrk nebo jedli, kterou můžete v čase adventu a Vánoc libovolně ozdobit a vytvořit vánoční venkovní stromek pro Vás i kolemjdoucích.

Nemusí být osvícený led žárovkami, klidně na stromeček zavěste oříšky, drobná jablíčka a koblihy. Pokud bydlíte v klidné čtvrti, tento strom navštíví i ptáčci. Nebojte se vlastní fantazie, protože nic není nemožné, musíte však vědět, jak na to.

V zimě je důležitá zálivka během dní bez mrazů. To je jediná záruka přežití jehličnanů a stálezelených druhů v nádobě.

Během silných mrazů nebo v oblastech na severu můžete nádoby zazimovat a obalit jutou, pytlovinou nebo můžete celou nádobu ještě vložit do dřevěného obalu, kterou vyložíme listím, papírem či polystyrenem.

TIP: I terasy a balkony dokáží být ozdobou jako běžná zahrada. Přečtěte si článek jak vytvořit celoroční efekt na balkoně nebo se inspirujte balkonem, který kvete po celý rok.

V poslední době je česnek medvědí (Allium ursinum) často zmiňován jako domácí lék, vhodná bylinka a koření do jídel a pro zdravý životní styl. Vy ho ještě nepěstujete? Nebojte se ho vysadit.

Potřebuje specifické, ale nízké nároky na prostředí. Pokud tyto vhodné podmínky v zahradě objevíte, už Vám nebrání nic, abyste měli tento zázrak přírody přímo v zahradě. Vyžaduje stín a vlhké prostředí.

Jak pěstovat medvědí česnek

Nejideálnější pěstování medvědího česneku je pod korunami řídkých stromů, v křoví. Tak docílíte imitované podmínky lesa, ve kterém se často vyskytuje v hojném množství a vytváří doslova zelené louky.

Je typicky aromatický, pažitkový s česnekovým podtónem, ale pro mnohé i podobný konvalince, což by mohlo být i nebezpečné. Pokud si tedy nejste stoprocentně jistí, určitě ho z lesa nevykopávejte.

Jeho cibule jsou umístěny velmi hluboko v zemi. Podobnost s konvalinkou je zejména v listové části. Květy jsou odlišné, shodné jsou jen bílou barvou. Pamatujte na to, že konvalinka nevoní po česneku.

Listy medvědího česneku se na konzum a zpracování sbírají brzy na jaře a nejvhodnější jsou tehdy, když česnek ještě nekvete. Pak rychle schnou a cibule přežívají opět v půdě až do následujícího jara. Listy v podstatě uvidíme jen 2 měsíce.

Aktuální nabídka medvědího česneku z našeho eshopu

Listy se dají použít přímo v kuchyni na přípravu salátů, pomazánek nebo jen tak na chlebíček. Dá se z nich připravit i šťáva, tinktura nebo si ho nakrájejte a uchovejte v mrazničce.

Není vhodné ho sušit. Pokud najdete vhodné místo pro pěstování v zahradě, pamatujte i na to, že podobně jako ve volné přírodě, stejně rychle se bude rozšiřovat i u Vás.

Jak pěstovat medvědí česnek v květináči

Pokud si chcete jeho chuť a vynikající vlastnosti užít i na balkoně a terase, pěstujte ho v květináči. Je to opravdu jednoduché. Jen je třeba počítat s tím, že listy časem zatáhnou a květináč zůstane prázdný. Na jaře však v plné krásné vyrostou nové a chutné listy. Květináč by měl být dostatečně hluboký, keramický nebo z pálené hlíny. Substrát zvolte univerzální, s příměsí písku, na dno položte štěrk nebo kamínky, jako drenáž. Snažte se vyplnit celý květináč hlízky, aby působil bohatě. Listy pravidelně řežte a zpracovávejte.

TIP: Mít k dispozici bylinky z vlastního pěstování je k nezaplacení. Přečtěte si článek o pěstování bylinek a možná se rozhodnete některé z nich i pěstovat.

Rod zahrnuje asi 75 druhů. Patří do stejné skupiny jako rododendrony (pěnišníky), ale jsou méně zastoupeny, o to více však kvetou. Druhy mohou být stálezelené i opadavé.

Azalky kvetou většinou červeně, růžově a bíle, zejména na jaře, a proto jsou velmi podstatné pro záhonové kompozice. Rododendrony a azalky si lidé často pletou, a přestože mají rádi stejné podmínky, je mezi nimi i rozdíl.

Azalky a pěnišník rozdíl

Hlavně si všímejte listů - pěnišníky mají listy velké, tmavozelené až namodralé, z druhé strany hnědé a kožovité, zatímco azalka má listy drobnější, zelené a s jemnými chloupky na povrchu.

Květy azalky jsou na dřevině uspořádány jednotlivě, zatímco rododendron je má uspořádány v klastrech. Rododendrony mají širší škálu barev než azalky.

Přečtěte si také článek o pěstování rododendronů.

Nejznámější druh je Azalea japonica a její kříženci.

Pěstují se obvykle venku na záhoně, chráněném stanovišti v kyselé půdě - rašelině. Milují slunce, kumulované teplo od zdi a stěny, chráněnou polohu před větrem a mrazy ale ne celodenní úpal. Nejlepší je mozaikový stín, ne plný. Ve společenství jiných stálezelených druhů a jehličnanů vytvoří dokonalou kulisu zejména během kvetení. Dobře se pěstují v křovité podobě.

Půda může být i písčitá, doplněná o kompost a rašelinu. Nevhodná je výsadba do trvale podmáčených půd, do jílu a nevýživných půd, skal.

Vysazují se na jaře nebo na začátku podzimu do předem připravených jam. Je třeba počítat s jejich přirozenou šířkou podle kultivaru. Mají rádi i mulčování kůrou, štěpkou, jehličím. Nepoužívejte štěrk a kameny, které se často v létě přehřívají. Zálivka by měla být po výsadbě hojná, pokud se jedná o stálezelený druh, je nutné zalévat i v zimě během období, kdy nemrzne. Nejčastější příčinou uhynutí je právě vyschnutí, ne mrazíky.

Azalky patří mezi jedovaté rostliny, nekonzumují se žádné části a při práci s nimi byste měli používat ochranné rukavice. Hnojení není nutné, pokud je pravidelně nanovo mulčujete kompostem, rašelinou, jehličím. Hnojení hnojivy s vyšším obsahem dusíku je spíše nevhodné, protože se pak tvoří jen listy a barevně se po silné dávce hnojení také dokážou změnit. Spíše se soustřeďte na vyšší obsah fosforu a draslíku, což je vhodné pro tvorbu květů a vyzrávání pletiv.

Azalka na kmínku

Kromě klasických křovitých nízkých druhů si azalky můžete vypěstovat, nebo i zakoupit i na kmínku v podobě stromečku. Mnohé jsou oblíbené i mezi příznivci bonsají. Dokonce existují druhy, které jsou určeny pro bytové podmínky. Azalea indica patří mezi oblíbené pokojové rostliny. V obchodních řetězcích často vidíte právě název stromečková azalka, ale nikdo neví, zda se jedná o dřevinu na kmínku, která přežije u nás zimu, nebo je to pokojová rostlina.

Pokud toužíte pěstovat tuto bohatě kvetoucí dřevinu, prohlédněte si náš aktuální sortiment azalek

Důležitý je latinský název. Pokud se jedná o Azalea japonica, tak přestože je na kmínku či křovitá, v našich podmínkách běžně zimu zamulčovaná přežije. Pokud se jedná o Azalea indica, je to pokojová rostlina, mrazy venku nepřežije. Nenechte se oklamat.

Kdy kvetou azalky

Azalky kvetou na jaře. Keř je doslova obsypán jednotlivými květy červené, růžové a bílé barvy. Pokud vidíte i jinou barvu, není to azalka ale rododendron- pěnišník, se kterým je často zaměňována.

Nekvete vám azalka?

Zkuste zkontrolovat následující podmínky: slunce až polostín, řídký mozaikový stín, chráněné stanoviště, dostatek vláhy ale ne podmáčená jílovitá půda. Téměř žádný řez neprovádějte. Hnojení není nutné, dusíkatá hnojiva jsou nevhodná, tvoří se po nich jen listy. Nepřesazujte ji každoročně. Mrazy v zimě mohly zničit květní pupeny, které se tvoří již po odkvětu. Dalším důvodem může být nevhodné zazimování, nízká ochrana.

Pěstování azalky v květináči

Kromě trvalých výsadeb můžete pěstovat i azalky v květináčích. Počítejte však s tím, že takové azalky musíte pak přemístit v listopadu do bytu, domu, chodby s teplotou do 8 ^oC. Daří se jim v keramických a kameninových květináčích, kde se v létě nepřehřívají kořeny a v chladných měsících zároveň dokáží navázat vodu. Nezapomeňte, že na dno potřebují drenáž pro správný odtok vody. Nesnášejí přemokření a kořeny ve vodě. Vyžadují také kyselé prostředí, a to zabezpečíte rašelinou.

Azalka přezimování

Azalky pěstované v květináčích ponechte na místě jen do poloviny listopadu nebo podle aktuálních teplot. Přezimují v tmavé a suché místnosti s teplotami 6-8 ^oC. Venku pěstované azalky je třeba zamulčovat kůrou v oblasti kořenů a vnitřek vyplnit jehličnatými větvemi.

Azalka řez

Azalky není třeba každoročně a pravidelně stříhat. Pokud potřebujete upravit tvar, nebo odstranit estetické nedostatky, učiňte tak po odkvětu. Květní pupeny pro budoucí kvetení se totiž diferencují téměř hned po odkvětu a řezem byste je odstranili, a tak se připravili o jarní kvetení.

Věříme, že si tyto dřeviny zamilujete. Ve společenství pierisů, rododendronů, vřesovců a skimie budou opravdu nádherné. A ten pohled na rozkvetlé keře vám opravdu bude stát za to.

TIP: Nejen květiny dělají zahradu pěknou, přečtěte si článek o dřevinách, které ji ozdobí plody.

Ačkoli je slunce méně, do trvalého zamrznutí půdy Vám zbývá ještě nějaký čas na to, abyste zahradu připravili na dobu odpočinku a zimy. Je to vhodné období na odplevelení a porýčovaní všech volných ploch po květech a zelenině.

Příprava půdy na zimu

Na podzim půda vyžaduje hluboké prokopání. Pokud jste vyseli rostliny pro zelené hnojení, je nutné je posekat a kořenové baly pomocí rýče zpřevracet a nechat v půdě. Bez zeleného hnojení by měla půda do zimy zůstat prázdná, čistá, odplevelená a očištěná od všech kamenů a kořenů. Jen tak bude půda připravena na jaro. Pokud máte kompost a už je v něm vhodně rozložen substrát, můžete použít i ten.

V tomto období se stále dají vysazovat ovocné stromy a keře. Do předem vykopaných jam můžete použít kompost na spodní část, vysadit stromky, dát k nim oporu a zasypat.

Kořeny většinou bývají již upraveny řezem. Korunku stříhat nemusíte. Dostatečně zalijte. Opory se ke stromům dávají v případě, že vysazujete ve vyšších polohách nebo v severních oblastech Slovenska, či na příliš větrném místě. Pamatujte však na to, že v závětří se stromečkům bude dařit více.

Kolem kmenu ponechte odplevelenou plochu, tzv. mísu, která vám umožní pohodlnější a efektivnější zalévání přímo ke kořenům rostliny, možnost provzdušnění půdy a lepšího hnojení a přístupu ke kmeni.

Inspirujte se nabídkou ovocných dřevin z našeho eshopu

Pokud se Váš sad nachází v blízkosti lesa nebo pole, počítejte s tím, že v případě nespolehlivého oplocení Vám stromky může ohryzat lesní zvěř. Kmen obalte pletivem na stromky a zkontrolujte oplocení. V době bez deště a bez mrazu zalévejte zejména nově vysazené ovocné stromy a keře.

Pokud se na stromech nacházejí ještě listy a vy už chcete mít vše na zimu připravené, opatrně je setřeste a pohrabte. Není na tom nic zvláštního, ačkoli soused se na Vás může dívat a kroutit hlavou. Vy budete mít čistou zahradu a stromy se spíše připraví na zimu.

Na stromech a keřích můžete ponechat několik plodů jako poděkování ptactvu a drobným živočichům za práci na zahrádce, bez kterých byste se neobešli. Ptáci vám zpříjemňovali den téměř celý rok veselým štěbetání. Bohužel pro ně nepřichází právě hostinné období. Pokud necháte část jablek na stromě, potěší se. Nezapomeňte na ptačí krmítka a domky, kde najdou útočiště během nejnepříznivějšího počasí. Pokud máte v zahradě hustou výsadbu keřů nebo živý plot z jehličnanů a k tomu jim přidáte slunečnicová semínka do krmítka, určitě zůstanou u Vás i v zimě. A máte další příčinu vyjít si do zahrady i během nepříznivého zimního počasí.

Pokud na zahradě máte ještě nějakou zeleninu jako mrkev, petržel, pastinák, celer, je nejvyšší čas je vybrat z půdy a uskladnit. Zelenina by měla být vybrána z půdy, kdy je půda alespoň mírně přesušená. Lépe se Vám s ní bude pracovat. Nať neřežte příliš hluboko a uskladňujte ji v písku nebo v novinách, v truhlících, v suchých a větratelných prostorách. Během zimy pravidelně kontrolujte a samozřejmě zpracovávejte.

TIP: Pokud se chystáte na výsadbu ovocných dřevin, přečtěte si například náš článek o tom kdy a jak vysázet ovocné druhy.

Ještě, dříve, než se začnou vysazovat popínavé rostliny, je třeba vybrat nejvhodnější druhy vzhledem k tomu, zdali, je třeba zakrýt celou plochu nebo přizdobit jen její část. Je potřeba vzít také v úvahu jejich nároky na polohu, půdu a klimatické podmínky, ale i na jejich vzrůstové vlastnosti.

Důležitým je také způsob uchytávání rostlin na podporu. Některé mají přichytávací kořínky nebo terčíky, jiné zas ovíjivé úponky a p. Většinu popínavých rostlin je třeba alespoň zpočátku usměrňovat, případně vyvazovat. Řežou se jen tehdy, když prorůstají vymezené místo. Některé druhy se mohou vysazovat nad svahy a vysokými terasami, z nichž potom volně visí dolů.

Kompletní sortiment popínavých rostlin z nabídky našeho eshopu

Při pěstování popínavých dřevin u zděných plotů nebo u zdí domů je důležité vysadit rostliny tak, aby jejich kořenový systém byl v dosahu srážkové vody. Břečťan má rád dostatek vláhy. Daří se mu na slunci i ve stínu. Pestrolisté kultivary břečťanu je třeba v zimním období v kořenové oblasti chránit přikrývkou proti mrazu.

Pěstování clematisu

Skutečnými skvosty mezi popínavými rostlinami jsou plaménky. Vysazují se na slunečném místě a pro kořeny se používá nastýlka vhodným materiálem, příp. nižší výsadba, která udržuje kořeny vlhké. Nejvhodnějším termínem pro výsadbu plaménků je podzim nebo začátek jara. Kontejnerované rostliny lze vysazovat v jakékoliv části roku, je potřeba jim ale zabezpečit pravidelné zavlažování. Většina plaménků potřebuje světlo a slunce, ale jejich kořeny mají raději chlad, proto se používá nastýlka různým materiálem.

Pokud se plaménky vysadí ke zdi, umístí se asi 30 cm od ní, protože půda pod zdí je všeobecně velmi suchá. Na dno jámy se před sázením doporučuje dát vrstvu kvalitního zahradního kompostu. Stonky nově vysazených plaménků se přivazují k opoře.

Druhy plaménku

Plaménky kvetou v různé době a různé jsou i jejich potřeby na řez.

Podle stříhání se dělí do tří hlavních skupin:

Na jaře kvetoucí plaménky

nevyžadují řez, jen občasné prosvětlení. Clematis alpina (´Columbine´, ´Constance ´, ´Pink Flamingo´, ´Ruby´), Clematis macropetala (´Blue Bird´, ´Lagoon´, ´Markham´s Pink´), Clematis montana (´Rubens´, ´Freda´, ´Mayleen´)

Plaménky kvetoucí na jaře a v létě

hlubší řez několika silnějších ročních výhonů. velkokvěté hybridy: ´Ala- bast´, ´Dr. Ruppel´, ´Duchess of Edimburg´, ´H. F. Young´, ´Kőnigskind´, ´Lasurstern´, ´Nelly Moser´, ´Niobe´, ´Piilu´, ´Snow Queen´, ´The Presiden´, ´Miss Bateman´

Plaménky kvetoucí od poloviny léta

vyžadují hluboký řez. Clematis viticella ´Mary Rose´, ´Black Prince´, ´Comtesse de Bouchaud´, ´Huldine´, ´Venosa Violacea´, Clematis tangutica, Clematis integrifolia a Clematis rehderiana.

Všechny velkokvěté hybridy, které kvetou začátkem léta, patří do druhé skupiny. Do třetí skupiny patří oblíbený plamének tangutský, který se brzy na jaře úplně seřezává.

Vyberte si z nabídky plamínků v našem eshopu

Clematis stříhání

obr. 1: Jemný prosvětlovací řez u na jaře kvetoucích druhů

obr. 2: Hlubší řez několika silnějších výhonů u druhů kvetoucích na jaře a v létě

obr. 3: Hluboký řez u druhů kvetoucích od poloviny léta

Řez Vistárií

Zde si můžete prohlédnout aktuální nabídku vistárií

obr. 1: Po výsadbě zkrátíme hlavní výhon asi 1 metr nad zemí. Boční zkrátíme o něco víc.

Obr. 2: V létě vyvazujeme postranní výhony k nataženým drátům a zkracujeme je na čtyři očka. Zkrácením povzbudíme tvorbu květních pupenů.

obr. 3: V zimě zkrátíme hlavní výhon a spodní postranní výhony vyvážeme vodorovně na natažené dráty.

obr. 4: Krátké výhony postranních větví zaštípneme na čtyři očka. Nejspodnější nově vyrašené výhony odstraníme.

obr. 5: Postranní větve zkrátíme o třetinu. Horní větve vodorovně upevníme. Hlavní výhon zkrátíme také.

obr. 6: V následujících letech pravidelně seřezáváme postranní výhony v zimním období po odkvětu.

TIP: Přečtěte si také článek o dalších zajímavých popínavkách, kterými můžete vhodně doplnit výsadbu.

Konec října a mrazíky jsou předzvěstí přicházející zimy a proto je třeba vybírat z půdy všechny letní hlízy a cibuloviny. Nevadí jim povrchní mráz, ale právě ten, kdy už promrzá půda.

Jak zazimovat mečíky

Všechny mečíky, jiřiny, tygřice a habešské mečíky je nutné z půdy vybrat včas. Hlízy begónií, které jste pěstovali v nádobách, je nutné také uskladnit, seříznout a vybrat z půdy nebo ponechat v nádobách, kde je substrát zcela proschlý. Během slunečných dnů trsy letních cibulovin vykopejte, nechte proschnout a pak odstraňte všechny listy.

Nikdy neskladujte hlízy poškozené, měkké, plesnivé nebo přeseknuté během vykopávání. Plíseň nebo jiné houbové onemocnění, by se rychle přeneslo i na jiné hlízy a cibule. Cibule a hlízy můžete uskladnit v suchých hoblinách, pilinách, v bublinkové fólii ve sklepě, kde neklesá teplota pod 0 ° C. Nemusí mít ani světlo, ani závlahu během celé zimy. Pokud máte množství hlíz, můžete trsy rozdělit.

V únoru je zkontrolujte a ponechejte ve sklepě. Všímejte si jen hlízy begónií, které je nutné v tom období vysadit do nádob. Nezapomeňte si všechny trsy označit, neboť gladioly a acidantery jsou velmi podobné, protože patří i do stejné skupiny. Pokud je ještě nepěstujete, na jaře si je můžete zakoupit.

Jaro bude ideální období na obohacení zahrady o nové letní cibuloviny

Pěstují se jednoduše jako jarní cibuloviny, jen je třeba vybírat vždy na podzim z půdy.

To samé platí i pro dosny, některé sasanky, orientální lilie, kalách, kaly a frézie.

Vysazené cibule zornic je nutné také přesadit do nádob a nadále pěstovat v bytě. Letněné cibule na záhonech zesílily, nabraly dostatek živin a určitě i narostly.

V zimním období a začátkem jara se Vám proto odvděčí květy. Lilie není nutné vybírat z půdy, naše zimy přežijí. Náchylné na vlhkost jsou však orientální druhy. Ty proto vyberte do nádob nebo je hned od začátku pěstujte v nádobách.

TIP: Chcete ze svého trávníku udělat na jaře nádhernou louku, plnou barev? Přečtěte si článek o tom jak vytvořit rozkvetlou louku pomocí jarních cibulovin.

Česnek je zeleninou, bez které se neobejde žádná kuchyně. Cítit ho v plackách, polévce i mase. Vynikající jsou i pomazánky. Je to afrodiziakum a zároveň účinně bojuje proti chřipce. Pokud najdete místo v zahradě, určitě si ho vysaďte.

Pěstování česneku

Není náročný na pěstování a vyhovuje mu téměř každá půda, kromě těžké podmáčené půdy. Česnek se rozděluje podle pěstitelské odrůdy na jarní a podzimní. Podzimní odrůdy můžete vysazovat od konce října do trvalého zamrznutí půdy, podle podmínek i do poloviny prosince. Další rozdělení je z botanického hlediska:

Paličáky - s květným stonkem a pacibulkami. Pokud chcete získat větší stroužky, květní stonky je nutné vylamovat. I z pacibulek získáte česnek. V prvním roce vyrostou kulaté hlávky, které se v druhém roce rozdělí a získáte klasický česnek.

Nepaličák - nevytváří květní stonek a cibule je více složena

Jak vysadit česnek

Vysazuje se do předem připravené, odplevelené a prokopané půdy, čerstvě nehnojené. Ideální po okurkách, košťálovinách a bramborách. Nevhodnými předplodinami jsou luštěniny a cibule. Pravidelným střídáním plodin zamezíte výskytu škůdců a chorob a podpoříte i zdravější růst.

Pozor na mělké výsadby. Česnek vysazujte hluboko 8 - 10 cm do řádků, podle velikosti stroužků. Jednotlivé rozestupy by měly být 10-15 cm od sebe, rady 20 - 30 cm.

Stává se, že česnek do zimy ještě vyroste. Mnozí mají zkušenosti, že to není překážkou, ale nemělo by se to stát. Pravděpodobně se jednalo o mělkou výsadbu. Hrozí omrznutí. Během teplého období během zimy a dostatečných srážek se však tomu mnozí nevyhnou, pokud je česnek vysazený mělce.

Vyberte si z naší aktuální nabídky kuchyňského česneku na podzimní výsadbu

Pokud z nějakého důvodu podzimní výsadbu nestihnete, každý česnek se dá vysadit i na jaře. Většinou to nemá vliv na výši výnosu. Počítejte však s pozdějším sběrem.

Pozor i na okopávání, aby se nepoškodila výsadba. Česnek má první listy křehké. Proto doporučujeme jen prokypření kolem a samozřejmě během května a června mu vyhovuje bohatší zálivka. Pro česnek je důležitá provzdušněná půda alespoň 3x za sezónu.

České a slovenské odrůdy česneku

V naší nabídce najdete například i tyto vynikající odrůdy:

Lukan

je nepaličák, s velmi ostrou a zároveň příjemnou chutí. Obal je bílý s jemně fialovým nádechem. Výborně se skladuje. V jedné hlavičce může mít 8-17 stroužků.

Vekan

je paličák, s příjemnou ostrou chutí. Obal je šedobílý s výraznými fialovými skvrnami. Skladovatelnost je dobrá, dá se sklízet i za zelena. 8-12 stroužků v hlavičce.

Záhorský II

je nepaličák se širokými listy. Obalové suknice jsou šedobílé. Má dobrou skladovatelnost a ostrou ušlechtilou chuť. V hlavičce se může nacházet 8-15 stroužků.

Mojmír

je slovenská odrůda česneku. Je to nepaličák. Vytváří středně pevné až pevné cibule. Obal je šedobílý, s řídkým výskytem fialových skvrn. Chuť je příjemná, ušlechtilá.

Matúš

je další slovenská odrůda česneku. Je to paličák, který se vyznačuje ostrou, příjemnou chutí. Obalové suknice jsou bílé s fialovými skvrnami a hnědými žilkami.

Neváhejte a využije naši nabídku. Získáte zdravý sadbový materiál. Cena česneku na pultech v obchodních řetězcích stoupá. Pokud máte prostor, dopěstujete si množství česneku na domácí využití. Doma vypěstovaná zelenina chutná nejlépe.

TIP: Přečtěte si jak je třeba postarat se s příchodem podzimu o teplomilnou zeleninu.

Je to novější způsob pěstování ovocných druhů přímo na záhoně spolu s okrasnými dřevinami a trvalkami. Osvěží to celkový záhon a plody můžete sklízet z nízkých stromů a keřů přímo při ošetřování trvalek a okrasných trav.

Vhodnými dřevinami na výsadbu do záhonů jsou například broskve. Na jaře krásně kvetou, v létě poskytnou šťavnaté plody a na podzim vybarví své listy do nádherné červené. Výhodou je, že ušetříte prostor, nemusíte manuálně obhospodařovat samostatnou užitkovou část a samozřejmě esteticky zvýšíte hodnotu Vaší zahrady.

Krásné kvetoucí broskve nebo prostorově nenáročné zakrslé ovocné stromy jsou vhodné do okrasných záhonů

Každý strom či keř se dá pěstovat i v záhoně mezi trvalkami. Některým se možná nebude líbit opadnutí listí na kamenech či kůře, ale dnešní moderní stroje a vysavače dokážou zázraky i na záhonech. Vaše zahrada již nebude obyčejná, ale zajímavá.

Pěstování ovocných dřevin a keřů vyžaduje alespoň základní odborné znalosti při způsobech ošetřování a péče, stříhání, při aplikaci postřiků a hnojiv. Na malou plochu se snažte soustředit adekvátní množství rostlin, nejdete přece zakládat ovocný sad, ale chcete osvěžit zahradu o plody.

Zajímavé jsou například druhy na kmínku. Nezabírají tolik místa, pod jejich korunkou se dají pěstovat trvalky nebo bylinky. Vhodné jsou moruše převislé na kmínku, stromkový rybíz a angrešt, nízké tvary jabloní a broskví, zimolez kamčatský, borůvky i brusinky a fíkovník.

Altán a pergolu můžete nechat porůst fazolemi, dýní nebo révou, aktinídií nebo ostružinami. Trávník také nemusí zůstat bez květů. Na vyhrazeném místě můžete založit jedlou louku. Vysazením jitrocele, sedmikrásek, pampelišky a podbělu obohatíte salát o množství zelených listů a trávník už nebude fádní. Je to jen na Vás. Možností jak tvořit a zvelebovat zahradu je mnoho. Možná si vyberete právě některou z nich.

TIP: Fíkovník je jedna z rostlin, které jsou vhodné pro pěstování v okrasných záhonech. Přečtěte si více o pěstování fíkovníku.