Blog

Maliny patří mezi oblíbené ovocné keře, které pravidelně plodí i bez složité péče. Stačí jim zajistit vhodné stanoviště, kde se mohou volně rozrůstat, aniž by ohrožovaly okolní rostliny nebo zasahovaly k sousedům. Zjistěte, jak na jejich pěstování a jak pečovat o maliny, aby se vám odvděčily bohatou záplavou plodů. 

Jak zasadit maliny 

Ačkoli mají mělký kořenový systém, jejich podzemní výběžky se rychle šíří – snadno proniknou do sousední zahrady nebo zarostou skalku či trávník. Proto je důležité vybrat jim trvalé a dobře ohraničené místo. Maliny nejlépe prospívají na slunném stanovišti s výživnou, propustnou půdou. Mají rády pravidelnou zálivku, ale nadměrná vlhkost jim může uškodit.  

Pokud máme k dispozici maliny kontejnerované, můžeme je sázet po celé vegetační období. Rostliny vyjmeme z kontejneru a společně se zeminou je vysadíme do předem připravené jámy tak, aby výška okraje jámy byla stejná se zemitým obalem kořenů.  

Nekontejnerované maliny vysadíme do jam hlubokých asi 40 cm a průměru do 60 cm. Vzdálenost mezi keříky se doporučuje od 0,5 do 1 m, podle velikosti odrůdy. Podle potřeby kořeny seřežeme a nadzemní výhonky zkrátíme asi na třetinu původní délky. Po zasazení vydatně zalijeme, v suchých dnech maliny musíme zavlažovat. Od března začneme přihnojovat.  

Jakou půdu potřebují maliny?  

Maliny mají podobné nároky jako jahody – vyžadují humózní, dobře provzdušněnou hlinitopísčitou půdu s neutrální až mírně kyselou reakcí. Vhodná jsou stanoviště s dobrou drenáží, protože maliny nesnášejí přemokření. 

Hnojení malin 

Maliny, které mají dostatek živin – zejména při jarním hnojení (např. NPK nebo Cererit) – a jsou pravidelně zalévané, vás odmění bohatou sklizní velkých a šťavnatých plodů. Naopak při nedostatku vody bývají maliny drobné, suché a předčasně opadávají. Maliny hnojení zkrátka a jednoduše vyžadují, proto na něj nezapomínejte.

 Prohlédněte si sortiment malin z naší aktuální nabídky a vyberte si sazenici podle vašich preferencí

 Kdy zasadit maliny 

Pokud toužíte po malinovém keři v zahradě, jistě vás bude zajímat odpověď na otázku, kdy se sází maliny. Maliny lze sázet buď na jaře, nebo na podzim – obě období mají své výhody. Záleží tedy na vás, pro jakou variantu se rozhodnete. 

Kdy sázet maliny na jaře 

Pokud se rozhodnete pro jarní výsadbu malin, učiňte tak ideálně v období od března do května.

Kdy sázet maliny na podzim

Pokud vás zajímá spíše podzimní výsadba malin, je nejlepším měsícem říjen, dokud nenastanou první mrazíky. 

Kdy přesadit maliny 

Při přesazování dbejte na to, aby kořenový systém zůstal co nejvíce neporušený, a nové stanoviště mělo podobné podmínky – slunné, chráněné místo s výživnou, propustnou půdou. 

Nejvhodnější doba pro přesazení malin je na podzim, ideálně v říjnu až listopadu, kdy už rostlina ukončila vegetaci, ale půda ještě není zmrzlá. Podzimní přesazení umožňuje sazenicím dobře zakořenit před zimou a na jaře pak rychleji nastartovat růst. 

Druhou možnou variantou je jarní přesazení, obvykle od března do poloviny dubna. V tomto období je však důležité hlídat dostatek vláhy a sazenice pravidelně zalévat, protože počasí bývá sušší. 

Stříhání malin 

Malina je polokeř, který v závislosti na odrůdě rodí na jednoletém nebo dvouletém dřevu. Pokud je chcete stříhat, je důležité vědět, jaké maliny vlastně pěstujete.  

Klasické zahradní maliny plodí na dvouletých výhonech. Každý rok proto po sklizni odstraníte staré, odplozené výhony a na jejich místě vyrostou nové. Díky tomu se můžete každý rok těšit na pravidelnou a zdravou úrodu.  

Dvakrát plodící maliny rodí na jednoletých výhoncích, a to je podstatný rozdíl. V případě, že byste tyto výhonky odstranili, připravíte se o bohatou úrodu. Maliny sesbírejte během celé sezóny postupně. 

Kdy se stříhají maliny 

Správný řez malin je klíčový pro bohatou úrodu a zdravý růst keřů. Termín a způsob řezu se liší podle toho, zda pěstujete jednouplodící (letní) nebo remontantní (dvakrát plodící, podzimní) odrůdy. 

Stříhání malin na jaře 

Jednoplodící odrůdy můžete stříhat ihned po sklizni, kdy odstraníte odplozené, dřevnaté výhony až u země. U dvakrát plodících malin se na jaře (únor–březen) všechny výhony seříznou v polovině – podpoříte tak bohatou podzimní úrodu. Na jaře také nezapomeňte odstranit suché nebo poškozené větve bez života. 

Stříhání malin na podzim 

Na podzim se u jednoplodících odrůd stříhají nové výhony – ponecháte jen 6–8 nejsilnějších na běžný keř. Dvakrát plodící maliny na podzim nestříháme. 

Jak stříhat maliny 

Při řezu vždy používejte čisté, ostré nůžky a odstraňte i slabé nebo poškozené výhony, aby měly rostliny dostatek světla a prostoru. Odplozené výhony poznáte podle dřevnatého vzhledu a zasychajících listů. Stříhejte je co nejníže u země.  

Při prořezávání keře se snažte o rovnoměrné rozprostření větví, aby keř nebyl příliš hustý a dostaly se do něj sluneční paprsky.

Ošetřování a sběr plodů

Při pěstování malin můžeme využít i různé oporné systémy, po nichž porost vedeme. Takto je keř lépe dostupný při ošetřování a sběru plodů. Zabraňuje i nežádoucímu znečištění plodů, které jsou stejně jako jahody na znečištění či přemokření velmi háklivé a lehce podléhají plísním.

TIP: V zahradách se stále častěji pěstuje i méně tradiční drobné ovoce. Přečtěte si článek o pěstování rakytníku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tulipány patří k nejkrásnějším poslům jara a každý rok rozzáří zahrady záplavou barev. Ať už dáváte přednost klasickým červeným květům nebo neobvyklým odrůdám, správné pěstování tulipánů je základem bohatého kvetení. V tomto článku se dozvíte, kdy a jak sázet tulipány, jak o ně pečovat a na co si dát pozor, aby vaše zahrada na jaře doslova rozkvetla.

Tulipány druhy

Tulipány existují v desítkách odrůd a barevných variant, které se liší nejen vzhledem, ale i dobou kvetení či výškou. Pěstování tulipánů v zahradě tak začíná výběrem vhodného druhu.

Skalkové tulipány

Pokud hledáte jemné a nenáročné květiny pro menší záhony nebo skalničky, ideální volbou jsou skalkové tulipány. Tyto nízké a často raně kvetoucí druhy vyniknou zejména na slunných místech a dobře se kombinují s ostatními jarními cibulovinami.

Jednoduché tulipány

Oblíbenou klasikou mezi zahrádkáři zůstávají jednoduché tulipány, které mají pravidelný tvar květu a kvetou většinou brzy na jaře. Jsou vhodné do řádkových výsadeb, květinových záhonů i květináčů, a často tvoří základ jarních květinových aranžmá.

Ostatní tulipány

Do kategorie ostatní tulipány pak patří pestrá škála okrasných a často i výraznějších odrůd – například zelenokvěté, papouškovité nebo liliokvěté tulipány.

Vyberte si tulipány, které rozzáří vaši zahradu a přinesou do ní jaro

Kdy sázet tulipány

Pokud po těchto rostlinách v zahradě toužíte i vy, jistě budete dříve nebo později řešit, kdy se sází tulipány. Tulipány se sázejí na podzim, ideálně od poloviny září do konce října. Jednotlivé cibule totiž potřebují čas pro zakořenění, než začne mrznout. Přezimováním v půdě projdou přirozeným „chladem“, který je klíčový pro jarní kvetení. Sázení tulipánů na podzim je tedy prvním předpokladem úspěchu v dalším roce.

Kdy zasadit tulipány na jaře

Výsadba tulipánů a jiných cibulovin se nejčastěji provádí právě na podzim. Pokud se rozhodnete pro jejich jarní výsadbu, pravděpodobně nevykvetou vůbec, nebo jen velmi slabě a pozdě. V některých případech se ale cibule v zemi aklimatizují a květ přinesou až další jaro – za předpokladu, že dobře přečkají zimu. Sázení tulipánů na jaře tak, abyste docílili květů v létě, proto doporučit nelze.

Tulipány sázení

Nyní se pojďme podrobněji podívat na to, jak pěstovat tulipány. Teplota půdy pro sázení tulipánů by se měla pohybovat kolem 10 °C. Důležité je, aby ještě nepanovaly mrazy. Velkou roli hraje také správně zvolené stanoviště. Ideální je slunné místo nebo polostín. Vyhýbejte se místům, kde stojí voda, mohly by zde totiž začít uhnívat jednotlivé cibule. 

A jak sadit tulipány? Půdu pro výsadbu tulipánů volte dobře propustnou, ideální je písčitá nebo hlinitá. Před samotnou výsadbou je vhodné půdu nakypřit do hloubky zhruba 20–30 cm. Cibule sázejte do dvojnásobné až trojnásobné hloubky výšky cibule (tedy cca do hloubky 10 až 15 cm). Tulipány se sázejí špičkou nahoru a rozestup mezi jednotlivými cibulemi by měl činit 8 až 10 cm. Po zasazení cibulek vše zasypte zeminou a jemně přitlačte. Nezapomeňte na důkladnou zálivku, aby se zemina usadila. Celek můžete přikrýt mulčem, abyste cibule ochránili před mrazem.

Sázení tulipánů do květináče

Sázení tulipánů do květináče se v několika ohledech liší od klasické výsadby do záhonu. Pojďme se proto podívat na to, jak pěstovat tulipány v květináči. Cibule se v květináči sázejí mělčeji, obvykle do hloubky 8–10 cm, protože vrstva zeminy je menší. Na rozdíl od záhonu, kde se dodržují rozestupy kolem 8–10 cm. 

Na dno květináče je důležité umístit drenážní vrstvu – například keramzit nebo štěrk – a použít kvalitní, dobře propustný substrát. Po výsadbě tulipány zalijeme, ale na rozdíl od záhonu musíme květináč občas zkontrolovat, protože zemina v nádobě rychleji vysychá.

Velkým rozdílem je také přezimování – zatímco tulipány v zemi běžně přezimují bez problémů, v květináči hrozí promrznutí cibulí. Proto je vhodné květináče obalit izolačním materiálem, přenést je na chráněné místo nebo je zakopat i s nádobou do země. Po odkvětu necháme listy zcela zežloutnout a poté cibule buď vyjmeme a uskladníme, nebo je ponecháme v květináči až do podzimu. Sázení tulipánů do nádob může být skvělým způsobem, jak ozvláštnit balkon nebo terasu.

Co s odkvetlými tulipány

Po odkvětu tulipánů je důležité se o ně správně postarat, aby mohly vykvést i příští rok. Ihned po odkvětu ustřihněte nebo odlomte květ (se semeníkem), ale rostlině ponechte zelené listy. Díky tomu tulipány nebudou zbytečně vkládat energii do tvorby semen. 

Listy nechte zcela zežloutnout a zvadnout a až poté je odstraňte. Pokud máte tulipány jako trvalku na stejném místě, můžete cibule nechat v zemi. Pokud jsou v květináči nebo na méně vhodném stanovišti, můžete je po zatažení listů vyjmout, usušit a uskladnit.

Kdy kvetou tulipány

Tulipány kvetou na jaře – obvykle od dubna do května. Konkrétní doba kvetení však závisí na odrůdě a počasí. Zatímco rané druhy tulipánů mohou v některých případech vykvést již koncem března, u pozdních se květy objevují až na konci května. 

Pokud chcete, aby rostliny vykvetly dříve než přirozeně na jaře, používá se k tomu takzvané rychlení tulipánů. Cílem této techniky je napodobit podmínky panující během podzimu. Cibule se nejprve chladí – uloží se na 10–14 týdnů do chladu (5–9 °C), např. do lednice nebo sklepa. Následně se zasadí do květináče a přenesou se do teplejšího prostředí, kde začnou rašit a kvést.

Kdy vybrat tulipány ze země

Tulipány by se měly vyjmout ze země po odkvetení, až když jejich listy úplně zežloutnou a uschnou. Obvykle to nastává v červnu až červenci, záleží však na počasí a konkrétní oblasti. Pokud byste cibule ze země vybrali dříve, cibule by zeslábla, jelikož by ji listy nestihly dostatečně vyživit. Kvůli tomu by následně další rok nemusela vykvést. 

Cibule z půdy vždy vyrýpněte velmi opatrně. Odstraňte z nich zbytky hlíny a suchých listů a nechte je zhruba týden vyschnout na suchém a vzdušném místě. Následně je můžete uložit na tmavé, suché a chladné místo až do podzimní výsadby. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Na jaře vás tento atraktivní strom okouzlí v nejedné předzahrádce. Magnolií je několik druhů a každá je svým způsobem nádherná zejména díky květům. Kvete ještě před olistěním, květy se majestátně vypínají na stromě a nikdo je nepřehlédne.

Pokud je na jaře krásné počasí bez mrazů, vydrží na stromě opravdu dlouho a postupně všechny puky rozkvetou. V případě mrazivých nocí či rán se připravte na smutný pohled, ale bohužel je to příroda. Výběr vhodného místa a chráněná uzavřená poloha proto mohou strom ochránit. 

Kam zasadit magnolii 

Magnolie je bujně rostoucí keř nebo menší strom s mělkým kořenovým systémem, který nevyžaduje pravidelný řez, a proto je poměrně nenáročný na pěstování. Většina druhů je opadavá, ale v současnosti jsou dostupné i stálezelené varianty. Nejlépe se jí daří na slunném stanovišti s mírným zastíněním během dne, dobře však snáší i polostín. Preferuje výživnou, dobře propustnou a mírně kyselou půdu, ideálně na chráněném místě s jižní orientací. 

Co zasadit pod magnolii 

Pod magnolii je nejlepší sázet rostliny, které mají rády polostín, snesou kyselou až neutrální půdu a mají mělký kořenový systém, aby nekonkurovaly kořenům magnolie.  

Skvělou volbou jsou například půdopokryvné trvalky, jako je barvínek (Vinca minor), dlužicha (Heuchera) nebo konvalinka vonná (Convallaria majalis), které navíc přidají barevný akcent v podrostu. Přírodní vzhled dodají i sasanky (Anemone nemorosa) nebo jarní cibuloviny, jako sněženky (Galanthus nivalis), bledule (Leucojum vernum) či narcisy (Narcissus), které vykvetou ještě předtím, než magnolie vytvoří husté olistění. Z kapradin se dobře uplatní kapraď samec (Dryopteris filix-mas), do stínu i polostínu se hodí také ostřice (Carex) či jiné nenáročné okrasné trávy. 

Magnolie pěstování v květináči 

Magnolii sice lze pěstovat v květináči, nicméně je třeba dodržet několik důležitých pravidel. Nejedná se totiž o běžnou rostlinu do nádob. Proto lze obecně doporučit k tomuto účelu volit spíše menší nebo zakrslé druhy. 

 V každém případě se neobejdete bez dostatečně velkého květináče, který by měl disponovat odtokovými otvory. Na dno této nádoby nasypte drenážní vrstvu (například štěrk nebo keramzit). Zvolte vhodný substrát a magnolii umístěte na stanoviště, které jí vyhovuje. Při pěstování magnolie v nádobě je důležité věnovat pozornost pravidelné zálivce. Substrát by měl být neustále vlhký, ale vyhněte se přelití. Na zimu nádobu zabalte do juty nebo bublinkové fólie, aby byla chráněna před promrznutím. Alternativou je její přenesení na dobře chráněné místo. 

Kdy zasadit magnolii 

Magnolii je ideální zasadit na jaře nebo na podzim. Jarní výsadbu lze doporučit pro chladnější oblasti. Půda již v tomto období není promrzlá a rostlině zajistíte celé vegetační období pro zakořenění.  

Na druhou stranu podzimní výsadba magnolie může být vhodnější pro oblasti s mírnější zimou. Kořeny se stihnou částečně uchytit a rostlina pak na jaře rychleji startuje. 

Jak zasadit magnolii 

Ze všeho nejdříve magnolii vyberte vhodné stanoviště. Následně na výsadbu připravte půdu. Důležité je, aby byla kyprá a dobře propustná. Pokud máte k dispozici těžkou jílovitou půdu, můžete do ní přimíchat rašelinu, kompost a písek.  

Následně je na místě vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být zhruba dvakrát širší než kořenový bal. Její dno můžete posypat tenkou vrstvou kompostu nebo kvalitní zeminy. Při výsadbě magnolie si pak dejte pozor na to, abyste neporušili její kořeny. Sazenici vložte do jámy tak, aby se vrchní část kořenového balu nacházela v úrovni země. Vše zasypte zeminou a jemně udusejte. Nezapomeňte na dostatečnou zálivku. 

Magnolie kořeny 

Kořenový systém magnolie je mělký, ale široce rozprostřený. To znamená, že většina kořenů se nachází těsně pod povrchem půdy a šíří se do stran mnohem více než do hloubky. Právě proto je magnolie citlivá na narušení půdy v okolí kmene – hrabání, rytí nebo přesazování jiných rostlin může snadno poškodit její kořeny a negativně ovlivnit zdraví celé rostliny. 

Jak rychle roste magnolie 

Rychlost růstu magnolie závisí na jejím druhu, stanovišti a péči. Obecně platí, že v prvních letech roste spíše pomalu, jelikož energii investuje spíše do zakořenění. Po několika letech se růst mírně zrychlí. Roční přírůstky bývají přibližně 20–40 cm u většiny druhů. 

Kdy kvete magnolie 

Magnolie kvetou od března až do května podle druhu, některé až v červnu. Máte ji už několik let, ale nekvete? Může to mít několik důvodů. Příčinou může být například špatné stanoviště. Magnolia vyžaduje kyselou půdu, bezvětrné stanoviště, slunce až polostín, žádné okopávání, žádný řez. 

Druhým případem může být to, že máte semenáč, který kvete až tehdy, když dosáhne určitého věku. Může to být i 5 až 8 let. Začněte přihnojovat fosforečnatými hnojivy na podporu kvetení, někdy ji tak oklamete. Pokud plánujete koupi magnolie, zakupte si už větší strom či keř, nejlépe už kvetoucí. 

Mezi prvními rozkvétá již v březnu magnolia hvězdovitá (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, jelikož nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy, a protože pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob. 

Magnolie můžete obdivovat v barvách bílé, krémové, růžové, purpurové, fialové, žluté i nazelenalé. Květy má drobné i velké, nádherně voní a lákají první opylovače. 

Magnolia hnojení 

Hnojení není důležité, ale můžete ji přihnojit během roku od března do září rozpustným hnojivem NPK a fosforečnatými hnojivy. Stačí jednou za 3 měsíce - na podporu kvetení v březnu, pak v létě a na podzim pro vyzrávání pletiv hnojivem s vyšším obsahem draslíku. 

Magnolia stříhání 

Tato rostlina nevyžaduje pravidelný ani speciální řez, průběžná úprava magnolie tedy není potřeba. Odstraňují se jen poškozené větve nebo jinak nevyhovující, esteticky nevhodně rostoucí. Kvete každoročně, pokud neomrznou květní pupeny. 

Druhy magnolie 

Nejznámější a oblíbený je Magnolia x soulangeana. Má velké dominantní květy a používá se na výsadbu do větších prostorů a parků. 

Magnolia liliflora má úzké liliovité květy. Patří mezi atraktivní druhy a velmi často se používá do předzahrádky nebo na menší plochy v záhoně. 

Magnolia stellata - drobnokvětá, zajímavá a atraktivní pro jarní efekt. Pochází z Japonska a určitě si ji zamilujete pro její jednoduchou krásu. 

Magnolia denudata - M. holá s atraktivními a velkými bílo-krémovými květy.  

Magnolia sieboldii - méně tradiční druh, který kvete už při plném olistění na přelomu května a června. 

Přestože na podzim magnólie opadávají, strom zdobí později zajímavá semena a také kostra stromu a kůra vynikne i v zimních měsících. 

Magnolia grandiflora je jediná stálezelená magnolie, která kromě listů vynikne i lesklými tmavými listy během celého roku. Mírný opad je v pořádku. Je mrazuvzdorná do -20 °C a vyžaduje chráněnou polohu, daří se jí na jihu ČR. Obrovské krémové květy kontrastují s tmavými voskovými listy.

Vyberte si z magnólií v nabídce našeho eshopu

Mrazuvzdorná magnólia 

Existuje několik mrazuvzdorných druhů magnolie, které bez problémů zvládají české zimy – dokonce i v nižších a středních polohách. Mezi tyto druhy patří například Magnolia stellata, Magnolia kobus nebo kompaktní Magnolia 'Susan'.

TIP: Inspirujte se i článkem o nejkrásnějších kvetoucích stromech do zahrad.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kyselomilné rostliny milují půdu s nízkým pH. Své zástupce přitom mají jak na poli trvalek, tak i keřů, ovoce a dokonce zeleniny. Aby však tyto rostliny dobře rostly, bohatě kvetly nebo plodily, je třeba jim vytvořit správné podmínky. V tomto článku se podíváme na to, co kyselomilné rostliny potřebují ke spokojenému růstu.

Kyselomilné trvalky

Trvalky do kyselé půdy jsou rostliny, kterým se daří v půdě s nižším pH – tedy v kyselém prostředí. Pokud máte na zahradě rašelinitou, lesní nebo jinak kyselou půdu, můžete si vybrat z celé řady krásně kvetoucích a nenáročných druhů. 

Mezi nejznámější rostliny do kyselé půdy se řadí vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). Vřes kvete od srpna do října a vyniká fialovými, růžovými nebo bílými květy, zatímco vřesovec potěší svým časným kvetením už v únoru. Obě rostliny tvoří husté, nízké keříky a jsou ideální do skalek, trvalkových záhonů nebo jako půdopokryvné rostliny. 

Neméně oblíbené trvalky jsou i rododendrony (Rhododendron) nebo hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), které v kyselé půdě vykvétají sytě modře a zaujmou tak na první pohled. 

Pokud máte v zahradě k dispozici spíše stinné místo, můžete se rozhodnout pro pěstování nejrůznějších kapradin, které zde vnesou texturu zelených listů. Chybu neuděláte ani s bledulí jarní (Leucojum vernum), která kvete brzy na jaře a rozzáří tak vaši zahradu poměrně časně. 

Na druhou stranu mezi oblíbené kyselomilné letničky se řadí například begonie (Begonia), fuchsie (Fuchsia) nebo netýkavka (Impatiens).

Substrát pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné rostliny vyžadují specifický typ půdy s nízkým pH, ideálně mezi 4,0 až 6,0, podle konkrétního druhu. Takový substrát musí být nejen kyselý, ale také vzdušný, dobře propustný a bohatý na organickou hmotu. 

V obchodech přitom lze běžně zakoupit speciálně namíchané substráty pro pěstování rododendronů, borůvek a dalších kyselomilných rostlin. Důležité je také rostliny zalévat dešťovou vodou, tvrdá voda s vápníkem totiž půdu znehodnocuje.

Hnojivo pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné květiny mají specifické nároky nejen na půdu, ale i na hnojení. Spousta lidí se proto zajímá o to, jak hnojit kyselomilné rostliny. Důležité je pamatovat na to, že nesnášejí vápník a vyžadují živiny v takové formě, která nenaruší kyselé pH půdy. Použití běžného hnojiva může být pro tyto rostliny škodlivé – pH se může posunout do neutrální až zásadité oblasti a růst rostlin se zpomalí nebo úplně zastaví. Proto je třeba používat právě speciální hnojivo určené pro kyselomilné rostliny.

Kyselomilné ovoce

Kyselá půda není doménou jen okrasných trvalek – daří se v ní také některým ovocným keřům. Aby se jim dařilo, vyžadují rovněž půdu s nízkým pH, pravidelnou zálivku a důsledné mulčování. 

Pravděpodobně nejznámějších zástupcem kyselomilného ovoce jsou borůvky. Rozhodnout se můžete pro pěstování kanadských borůvek (Vaccinium corymbosum). Ty jsou oblíbené nejen pro své velké plody, ale i lahodnou chuť a vysoký obsah antioxidantů. 

Dalším vděčným keřem je brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), nízká rostlina s drobnými lesklými listy, která kvete bíle a později vytváří červené bobule. 

Zapomenout nesmíme ani na klikvu velkoplodou (Vaccinium macrocarpon) – známou pod názvem americká brusinka. Jedná se o plazivou rostlinu s dlouhými výhony a červenými plody.

Kyselomilná zelenina

Zatímco většina běžně pěstované zeleniny upřednostňuje neutrální až mírně zásaditou půdu, existují i výjimky, kterým se daří lépe spíše v kyselejší půdě. 

Typickým zástupcem mohou být brambory, které přímo vyžadují mírně kyselé prostředí. Právě kyselá půda podporuje jejich zdravý růst a tvorbu bohaté úrody. 

V kyselé půdě se daří také rebarboře (Rheum rhabarbarum), která ocení kyprou, humózní a kyselou půdu.

Kyselomilné keře

Kyselomilné keře dokážou vytvořit efektní květinovou scenérii, nabídnout úrodu chutného ovoce nebo posloužit jako půdopokryvné rostliny. 

Jedním z nejoblíbenějších kyselomilných keřů je již zmíněný rododendron, který na první pohled upoutá pozornost svým mohutným květenstvím. Zajímavým a celoročně atraktivním keřem je pieris japonský (Pieris japonica). Je stálezelený a kvete na jaře drobnými bílými nebo růžovými zvonkovitými květy. Kromě toho stojí za zmínku také vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). 

Kyselomilné keře pak mohou být i jedlé. Typickým zástupcem již zmíněné kanadské borůvky. Do této kategorie se ale řadí i brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nebo muchovník (Amelanchier). 

TIP: Bojujete v zahradě s nedostatkem vláhy? Inspirujte se, jaké jsou oblíbené rostliny do suché zahrady. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kiwi mnozí znají jako exotické ovoce ze supermarketu, ale málokdo tuší, že tato popínavá liána se dá s úspěchem pěstovat i na české zahradě nebo balkoně. Plody aktinidie (kiwi) obsahují vysoký podíl vitamínu C, B, E, stopových prvků a minerálů. Jak pěstovat kiwi doma, abyste se mohli těšit na šťavnaté plody plné chuti? V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak sázet kiwi, jaké podmínky mu dopřát a na co si dát pozor.

Jak pěstovat kiwi 

Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska. 

Kiwi pěstování v květináči 

Pro majitele menších zahrad nebo třeba teras může být zajímavou volbou pěstování kiwi v květináči. I to je totiž možné, pouze to vyžaduje pečlivější péči než výsadba do volné půdy. Nádoba pro výsadbu kiwi by měla být dostatečně velká a hluboká. Pro pěstování volte vždy květináč s otvory pro odtok vody a nezapomeňte na zakomponování drenážní vrstvy. Dbejte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. 

Jak pěstovat kiwi na zahradě 

Pěstování kiwi na zahradě je v českých podmínkách zcela možné, za předpokladu, že dodržíte základní pravidla. Rostlině vyberte slunné a chráněné místo, ideálně u jižní zdi domu nebo plotu. Pamatujte na to, že kiwi miluje teplo a světlo, ale nesnáší prudký vítr. Pozor si dejte také na případné přemokření. 

Odrůdy kiwi 

Několik odrůd kiwi je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost.  

Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red, částečně samosprašné jsou například: Jenny, Issai. Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové.  

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci.  

Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, respektive je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu. 

Mrazuvzdorné kiwi 

Pokud chcete, aby rostlina kiwi přežila i mrazy typické pro oblast střední Evropy, je třeba si vybrat vhodnou odrůdu.  

V tomto směru přitom skvěle poslouží Actinidia arguta – tzv. kiwi bobule nebo mini kiwi. Tato rostlina je totiž plně mrazuvzdorná až do teploty -25 °C. Pěstuje se jako popínavá liána a potřebuje oporu. 

Jak zasadit kiwi 

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem a ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém, udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

Aktinidie se sází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci.

 Vysaďte si některou z odrůd kiwi z nabídky našeho eshopu

Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění. 

Opora pro kiwi 

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40 až 50 let), takže je nezbytné zajistit takovou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno.  

Sítě poslouží pouze v počáteční fázi růstu, u mladých rostlin. Jakmile kiwi zesílí, bude potřeba je nahradit pevnější oporou. Ideální je postavit stabilní konstrukci s napnutými dráty, vysokou maximálně 2 metry. První drát umístěte asi 90 cm nad zemí, druhý ve vzdálenosti 50 cm nad prvním. 

Řez kiwi 

Řez kiwi se v mnohém podobá řezu vína. Tento krok je přitom důležité nepodceňovat, abyste docílili zdravé rostliny a bohaté úrody. Kiwi plodí na jednoletém dřevě, které vyroste z dvouletého (loňského) výhonu. Pravidelným řezem zajistíte, že rostlina bude mít dost nových plodonosných větví. 

Kdy stříhat kiwi 

Ke stříhání kiwi lze přistoupit v různých obdobích v roce. V každém období je přitom vhodné se zaměřit na něco trochu jiného. Obecně se doporučuje provádět jarní a letní střih kiwi. 

Jak stříhat kiwi 

To záleží na tom, jaký konkrétní řez provádíte. Zatímco na jaře se provádí hlavní tvarovací a plodonosný řez, v létě slouží řez hlavně k udržování rostliny a podpoře dozrávání plodů. 

Jarní řez kiwi 

Jarní řez kiwi se obvykle provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. 

Letní řez kiwi 

V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1 m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon. 

Jak zpracovat kiwi 

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C. 

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.  

TIP: Chcete doplnit svoji zahradu o další, možná méně známý druh ovoce? Přečtěte si článek o pěstování fíkovníku.  

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vistárie (Wisteria sinensis) jsou jedny z nejkrásnějších a nejpůsobivějších popínavých dřevin, které dokážou svou okázalostí a bohatstvím květů ozdobit každou zahradu. S jejich dlouhými, visícími hrozny květů v pastelových barvách, jako je fialová, bílá nebo růžová, se stávají neodolatelným lákadlem pro oči. Pěstování vistárie však vyžaduje správné podmínky a péči, aby se projevily její skutečné krásy.

V tomto článku se podíváme na to, jak se o tuto fascinující rostlinu starat a jak provádět řez vistárie, aby mohla v plné kráse rozkvést ve vaší zahradě.

Pěstování vistárie

Při pěstování vistárie si dejte pozor především na správně zvolené stanoviště. Tato rostlina vyžaduje slunné, teplé a zároveň před větrem chráněné stanoviště. Co se půdy týče, volte propustnou, hlinitou a živnou půdu, kterou můžete vylepšit humózním kompostem s neutrání až zásaditou reakcí. Dejte si pozor na to, aby půda neobsahovala nadměrné množství vápníku. V takovém případě by totiž listy mohly trpět silným žloutnutím.

Vyberte si voňavé vistárie v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí prostor v zahradě i vy

Výsadba vistárie

Aby se vistárie dobře ujala, sázíme ji nejlépe na jaře. K tomuto účelu se využívají bezlisté sazenice zapěstované v květináčích nebo kontejnerech s pevným kořenovým balem. Pokud se rozhodnete pro podzimní výsadbu, riskujete, že dužnaté kořeny mohou uhnívat. 

Sazenice nezapomeňte důkladně zalít a půdní vláhu udržujte vlhkou, než dojde k plnému zakořenění rostliny. Půdu kolem vistárie zakryjte vrstvou mulčovací kůry.  

Vistárie na pergole

Dříve než se pustíte do samotné výsadby vistárie, vyberte jí vhodné místo v zahradě. Jelikož se jedná o popínavou rostlinu, bude ke svému růstu potřebovat oporu. Pomocníkem jí může být pergola, mříž nebo stěna, kterou může obepnout. Jelikož může vistárie dorůstat velkých rozměrů, dopřejte jí dostatek prostoru. Právě pergolu přitom dokáže zajímavým způsobem ozvláštnit a zútulnit. 

Vistárie pěstování v květináči

Vistárii sice lze pěstovat v květináči, ale je třeba vzít v úvahu několik důležitých faktorů. Květináč by měl být dostatečně velký, aby kořenový systém měl prostor pro růst, a musí mít dobrý odtok vody, aby nedocházelo k přemokření.

Vistárie potřebuje hodně slunce, proto je ideální umístit květináč na slunné místo. Dále je třeba pravidelně zalévat a přihnojovat, protože pěstování v květináči omezuje přístup ke živinám v půdě. I když bude rostlina v květináči, stále potřebuje oporu, například mříž nebo treláž, po které může šplhat. Při pěstování v nádobě je také nutné rostlinu v zimě chránit před mrazem.

Kdy stříhat vistárii

Stříhání vistárie se provádí v únoru, a to na 2-3 očka. Během toho se zkrátí hlavní výhon a postranní výhonky. Řez dlouhých výhonů lze provést také po odkvětu. Druhý hlavní řez se pak provádí v srpnu, kdy se zkracují dlouhé výhony a udržuje se kompaktní stav rostliny. Pokud víte, jak stříhat vistárii, můžete tím podpořit její zdravý vzhled i kvetení. 

Aby vistárie kvetla

Květní pupeny vistárie se zakládají na krátkých postranních výhoncích na starším dřevě. Rozkvétají přitom postupně nebo se mohou otevírat současně. Většinou se květy objeví dříve, než se rozvinou listy. 

Klíčovým krokem k podpoření kvetení je již zmíněný pravidelný střih. Vistárie stříhání potřebuje, a proto se tohoto řezu nebojte. Vistárie je rychle rostoucí liána, která dokáže vytvořit za sezónu i 2 metrové výhonky. 

Spoustu lidí samozřejmě zajímá i to, jak dlouho kvete vistárie. Jakmile se na rostlině tyto nádherné květy objeví, chceme si jejich přítomnost užít co nejdéle. Hlavní období kvetení přitom trvá přibližně 2 až 3 týdny. 

Proč nekvete vistárie

Důvodem nekvetení může být to, že vistárii pěstujete příliš krátce. Mezi další faktory lze zařadit špatně zvolené stanoviště. Rostlina vyžaduje slunce, aby se vám mohla odvděčit krásnými květy. Neméně důležitá je kvalitní půda a pravidelná zálivka, na druhou stranu si ale dejte pozor na přemokření. Půdu je vhodné pravidelně obohacovat kompostem nebo organickým hnojivem, aby byly květy vistárie výrazné.

Kdy kvete vistárie

Zakoupené roubované rostliny obvykle kvetou po 3 letech. Proto buďte trpěliví a dopřejte rostlině adekvátní péči, správné stanoviště, kvalitní půdu, pravidelnou zálivku i hnojení. Kvetení vistárie nastává od dubna do června.

Pokud rostlina nekvete, může jít o semenáč (rostlinu vypěstovanou ze semen bez roubování). Ten kvete po sedmi až deseti letech.  

Vistárie kvetení

Vistárie kvetou v několika krásných barvách, přičemž nejběžnější je fialová či modrofialová, bílá, růžová nebo modrá. Každá barva květů může mít různé odstíny, od jemných po intenzivní, a závisí na konkrétní odrůdě vistárie.

Květy vistárie jsou nádherné a intenzivně voní. Vůně láká spoustu včel a jiného hmyzu (zejména největší včely –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drvodělky). Proto, pokud plánujete umístit vistárii v blízkosti sezení, počítejte i s těmito návštěvníky.

V oblastech s intenzivními zimami a mrazem může namrzat. Poskytněte jí vhodnou ochranu nebo ji vysaďte v blízkosti zdi nebo na jižní stranu.

Vistárie mohou v zahradě skvěle vypadat třeba v kombinaci s růžemi. Přečtěte si náš článek o tom, jak správně řezat růže.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Bělotrn je nenáročná, ale působivá trvalka, která si získává místo na stále více českých zahradách. Miluje slunce, sucho a dobře propustnou půdu. Jedná se proto o ideální volbu pro ty, kteří nechtějí trávit hodiny zaléváním. Kromě toho je bělotrn skvělou pastvou pro včely a další opylovače, a díky svému kulovitému květenství působí velmi dekorativně nejen na záhonech, ale i ve váze. Jak bělotrn správně pěstovat a co všechno mu dopřát, aby se mu dařilo?

Charakteristika bělotrnu

Bělotrn, jinak označovaný také jako kulatý bodlák, ježibaba nebo latinsky Echinops na první pohled opravdu jako bodlák vypadá. Nahrává tomu kulovitý tvar jeho květů i charakteristická modrá barva. Pochází ze Středomoří a běžně dokáže dorůstat výšky kolem 80 cm. Ačkoliv rostlina na první pohled může vypadat exoticky, ve skutečnosti je příbuzná s těmi, které již v našich podmínkách dávno zdomácněly. 

Bělotrn kulatohlavý

Bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) má podobu vysoké trvalky s kulovitými květy bělavé, světle modré až zelenošedé barvy. Je oblíbený pro své dekorativní květy a odolnost vůči suchu. U nás volně roste na jižní Moravě, kde jej můžeme najít podél cest a vinic. 

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý (Echinops ritro) je nižší druh bělotrnu s výraznými modrofialovými květy. Výborně se hodí do záhonů i jako sušina do váz. Preferuje slunná a suchá stanoviště.

Bělotrn benátský

Bělotrn benátský (Echinops bannaticus) je středně vysoký druh s kulovitými modrými květy. Vyniká pravidelným tvarem květenství a je atraktivní pro opylovače. Skvělý do přírodních i moderních zahrad. Známá je také bílá odrůda Star Frost. 

Pěstování bělotrnu

Pokud se rozhodnete pro pěstování bělotrnu ve vaší zahradě, je samozřejmě důležité této rostlině dopřát adekvátní podmínky. Při výsevu ze semen je můžete do půdy vysít už v březnu doma a předpěstovat si sazenice, které během května umístíte na venkovní stanoviště (jakmile pominou poslední mrazíky). 

Nechcete riskovat neúspěch při výsadbě ze semen? Pořiďte si sazenice bělotrnu a vysaďte je do záhonu či nádoby rovnou

Bělotrny doslova milují plně slunné stanoviště, nebojte se jim jej proto dopřát. Půdu volte dobře propustnou a vyhněte se sázení rostliny do těžké jílovité půdy. Pěstování bělotrnu je velmi nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci. Skvěle se přitom hodí i k řezu, přičemž ve váze má tendenci vydržet poměrně dlouho. Kromě toho se často používá také v suchých vazbách, kde vynikne jeho jedinečná struktura. 

Bělotrn květ

Bělotrn na první pohled rozhodně zaujme svým kulovitým květenstvím, které se zbarvuje do modra. Květ bělotrnu láká včely a také další hmyz, díky čemuž patří mezi důležité medonosné rostliny. 

Semena přitom vynikají svou vysokou klíčivostí. Proto lze doporučit vyzrálá květenství včas odstraňovat, abyste zabránili tomu, že se bělotrny brzy rozšíří do celé zahrady. 

Semana bělotrnu přitom mají i své praktické využití. Někteří je sbírají během září, kdy plně dozrávají, drtí je a vyrábí z nich tinkturu. 

TIP: Další zajímavou rostlinou do vaší zahrady může být například čemeřice, která se v poslední době řadí mezi často vyhledávané trvalky. Přečtěte si v našem článku vše o pěstování čemeřice a ozdobte s její pomocí daný prostor i vy. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování suchomilných rostlin je stále populárnější. Tyto druhy si vystačí s minimem vody, mají nízké nároky na údržbu a přesto dokážou zaujmout svým vzhledem. Skvěle se proto mohou hodit na místa s omezeným zavlažováním. V době klimatických změn, delších období sucha a rostoucích nákladů na údržbu zahrad přinášejí ideální řešení pro každého, kdo hledá krásu s minimem starostí.

Suchomilné trvalky

Jako suchomilné trvalky se označují ty trvalky, které jsou přizpůsobené náročným podmínkám. Velmi dobře zvládají dlouhodobé sucho, silné slunce a také vítr. Často vytvářejí hluboké kořeny nebo mají dužnaté listy, díky nimž efektivně hospodaří s vodou. Většina suchomilných trvalek má dlouhý životní cyklus a nevyžaduje časté přesazování. Při správné výsadbě a minimální péči vydrží na jednom místě i mnoho let.

Mnohé suchomilné rostliny do zahrady mění svou podobu v průběhu roku – kvetou od jara do podzimu, barví listy či tvoří dekorativní semeníky. I po odkvětu zůstávají vizuálně zajímavé, takže mohou vaši zahradu ozvláštnit po celý rok. 

Aby se suchomilným trvalkám dařilo, volte ideálně plně slunné místo. Mírný svah nebo vyvýšené záhony zaručí dobrý odtok vody a zabrání přemokření. Půda by měla být propustná, spíše chudá a písčitá.

Mezi oblíbené suchomilné trvalky se řadí například levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), rozchodník (Sedum), šanta (Nepeta) či Agastache (Agastache). 

S čím suchomilné trvalky v záhoně kombinovat?

Suchomilné trvalky skvěle vyniknou v kombinaci s dalšími odolnými rostlinami a strukturálními prvky, jako jsou kameny, dřevo či štěrk. Při plánování záhonu nezapomeňte zohlednit nejen podmínky, které dané rostliny potřebují, ale i jejich vzhled. 

Například levanduli můžete doplnit šalvějí, rozchodníkem či tymiánem a vytvořit tak vzhled inspirovaný Středomořím. Při pěstování rozchodníku jej můžete doplnit kostřavou a mateřídouškou a zajistit tak zajímavý nízký kobercovitý efekt. 

Suchomilné trvalky do nádob

Výsadba suchomilných rostlin do květináčů nebo nádob je ideální řešení pro ty, kteří chtějí pěstovat zeleň na balkónech, terasách nebo tam, kde není klasická zahrada. Nádoby umožňují snadné přenášení, cílené zalévání i lepší kontrolu nad půdními podmínkami. 

Při výběru nádoby myslete na to, aby měla odtokové otvory. Pro větší keře vždy použijte hlubší nádoby, minimálně 30 cm. Volte propustný a lehký substrát – ideální je směs pro sukulenty nebo trvalky. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu či štěrku, která zabrání přemokření a hnilobě kořenů.  

Mrazuvzdorné druhy můžete i během zimních měsíců nechat venku, ale je důležité chránit květináč, např. jutou nebo bublinkovou fólií. Citlivé druhy přesuňte do světlého, chladného místa bez mrazu. V zimě je zalévejte jen minimálně. Na jaře přidejte pomalu rozpustné hnojivo. Vyhněte se však přehnojení – suchomilky nepotřebují bohatou výživu.  

Pro pěstování v nádobách se hodí například levandule, rozmarýn, šanta, rozchodník nebo tymián. 

Suchomilné trávy

Suchomilné okrasné trávy se v zahradách těší velké popularitě. Trávy nabízejí jemnou strukturu listů, vzdušná květenství a různou výšku, čímž oživují záhony plné sukulentů nebo bylin. Jejich textura přináší do výsadby hloubku a zamezuje jednotvárnosti. 

Vzhledem k lehkosti jednotlivých stébel trávy okamžitě reagují i na jemný vánek a přinášejí do zahrady pohyb. Díky tomu může vaše výsadba působit živě a dynamicky. Mnohé z nich si zachovávají svůj vzhled i během zimního období, takže si jejich estetiku můžete užívat celoročně.  

Z oblíbených suchomilných trav do zahrady stojí za zmínku například kostřava (Festuca), dochan (Pennisetum), ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), třtina pestrá (Calamagrostis Varia) nebo různé druhy ostřice (Carex). 

Okrasné trávy do květináče

Okrasné trávy nejsou jen pro záhony – skvěle vyniknou i v nádobách na balkoně, terase nebo u vchodu. Díky svému tvaru, pohybu a nenáročnosti dodají výsadbě vzdušnost a moderní vzhled.

Do nádob se skvěle hodí například kostřava, dochan, ostřice nebo třtina. Pro dosažení pestrého a harmonického vzhledu je můžete kombinovat s kvetoucími trvalkami, například levandulí, rozchodníkem nebo šalvějí. Skvělého efektu docílíte také s bylinkami, sukulenty a rozchodníky.  

Zálivku je třeba volit střídmou. Trávy nezalévejte příliš často, ale když už, tak důkladně. Pamatujte na to, že substrát nesmí být trvale mokrý. Na jaře je vhodné seříznout suché listy cca 5–10 cm nad zemí. Každé 2–3 roky nebo při přerůstání květináče je důležité trávy přesadit. 

Suchomilné keře a stromy

Suchomilné keře a menší stromy představují skvělou kostru zahrady – dodávají výsadbě výšku, strukturu a stín, aniž by vyžadovaly pravidelnou zálivku. Jsou ideální volbou do míst s omezeným přístupem k vodě, kamenitých svahů nebo městských zahrad bez zavlažování. 

V zahradě mohou najít uplatnění také jako živý plot. Hustě rostoucí druhy poslouží jako přírodní bariéra, která chrání před větrem i pohledy kolemjdoucích. Dekorativní keře se pak skvěle hodí pro solitérní výsadbu. Vhodné druhy lze začlenit do smíšených záhonů spolu s trvalkami a travinami – vytvoří přirozeně působící kompozici s celoroční strukturou. 

V rámci pěstování suchomilných stromů do zahrady je vhodné upřednostnit dobře propustnou půdu. U jílovitých půd může být vhodné zlepšit drenáž přidáním štěrku nebo písku. Při výsadbě pak keře a stromy zbytečně nazahlcujte vodou. Ideální doba výsadby je na jaře nebo na podzim, kdy ještě nepanuje extrémní horko. 

Většina suchomilných keřů dobře snáší tvarovací řez – provádí se nejčastěji brzy na jaře. Řez podporuje hustší růst a delší kvetení. 

Oblíbené keře a dřeviny, které zvládnou sucho

Z oblíbených keřů a dřevin, které sucho bez potíží zvládnou, lze jmenovat například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea) nebo muchovník (Amelanchier). Skvěle vypadá také ruj vlasatá (Cotinus coggygria) nebo hlohyně (Pyracantha).  

TIP: Máte opačný problém a hledáte spíše rostliny, které zvládnou větší míru vlhkosti? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na pěstování vlhkomilných rostlin. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Květy, které si mnozí pamatujete jako neodmyslitelnou součást zahrady své babičky. Nedalo se přehlédnout jejich nádherné a bohaté hlávky, které svítily už z dálky. Pokud jste si hortenzie oblíbili a chcete oživit vzpomínky na dětství, máme pro vás dobrou zprávu.

Tyto nádherné trvalky opět patří mezi vyhledávané a populární na pěstování v záhonech, případně ve velkých nádobách. Na to, abyste je mohli úspěšně pěstovat v zahradě, je třeba vědět pár informací, které vám teď prozradíme.

Hortenzia druhy

Pokud přemýšlíte o výsadbě hortenzie do zahrady nebo nádoby, jistě se budete poohlížet po vhodné variantě. Níže se podíváme na nejoblíbenější druhy hortenzií a to, co je pro ně charakteristické.

Hortenzie velkolistá

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem hortenzie. Typické jsou pro ni kulovité květy v odstínech růžové, modré, fialové nebo bílé. Květy mění barvu podle pH půdy. 

Hortenzie latnatá

Alternativou může být hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), která je odolnější a vhodná pro výsadbu do zahrady. Její laty květů jsou spíše kuželovité, často bílé nebo zelenkavé. Některé odrůdy mohou přecházet do růžové.

Hortenzie stromečková

Hortenzie stromečková (Hydrangea arborescens) je poměrně nenáročná a velmi dobře odolná vůči chladu. Má velké bílé kulovité květy, je dekorativní a zpravidla dobře snáší řez.

Hortenzie řapíkatá

Oblíbeným popínavým druhem hortenzie je hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris). Skvěle se hodí k pergolám, zdem nebo třeba plotům. Kvete bílými plochými květy, které na první pohled mohou připomínat květy černého bezu. 

Hortenzie pilovitá

Mezi nejznámější druhy hortenzie se řadí také hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata), která je poměrně kompaktní a jemná. Lépe snáší horské a chladnější polohy.

Kompletní nabídka hortenzií do vaší zahrady

Kdy zasadit hortenzie

Nejvhodnější čas pro výsadbu hortenzií nastává na jaře, kdy již půda není promrzlá a rostlina má k dispozici celé vegetační období na zakořenění. Rostliny však lze bez potíží sázet také v létě a na podzim. Pokud se však uchýlíte k výsadbě během parných dnů, zajistěte hortenzii dostatečnou zálivku.

Jak zasadit hortenzie

Před samotným sázením hortenzie vložte kořenový bal na zhruba pět až deset minut do vody bez květináče. Mezitím vykopejte jámu, která bude asi dvakrát větší než květináč. Do jámy můžete přidat hnojivo a opatrně zasadit rostlinu. Následně vše zahrňte zeminou a dobře přitlačte. Nezapomeňte na vydatnou zálivku, přitom ale zabraňte přemokření rostliny. Lepší je zalévat častěji a ne příliš moc.

Jak pěstovat hortenzie

Hortenziím se bude dařit na chráněném místě, nejlépe ve stínu nebo polostínu tak, aby byly chráněny před sluncem v čase nejintenzivnějšího slunečního záření.

Vysazujeme je přibližně do začátku léta s kořenovým balem a dopřejeme jim dostatek místa. Pro úspěšné zakořenění výsadbovou jámu dostatečně zalijeme vodou, aby kořeny mohly ihned čerpat potřebnou vláhu. Dobrý nápad je i použití mulčovací kůry v tloušťce přibližně 5-6cm.

Jak pečovat o hortenzie

K rostlinám během růstu pravidelně doplňujeme rašelinu, kterou jemně zapracujeme do vrchní vrstvy půdy. Pamatujte na to, že hortenzie mají vysokou potřebu vody, zejména v horkých letních dnech. Proto je pravidelně zalévejte a nikdy nenechte půdu úplně vyschnout. 

Hortenzie hnojení

Hnojení hortenzií je klíčové pro bohaté kvetení, zdravý růst a u některých druhů i pro ovlivnění barvy květů. Na jaře pomocí hnojiva podpoříte růst nových výhonů a tvorbu poupat. Na začátku léta hnojivo pomůže podpořit kvetení. S příchodem pozdního léta již nadále rostlinu nepřihnojujte, aby se mohla lépe připravit na zimu. 

Používejte hnojivo pro hortenzie, nebo univerzální hnojivo pro kyselomilné rostliny (jako rododendrony nebo azalky). Dané hnojivo by mělo obsahovat dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a ideálně i mikroprvky. Pro docílení modré barvy květů může být žádoucí obsah síranu hlinitého nebo kamence ve hnojivu. Pro růžové květy je naopak důležitý dostatek vápna. 

Přesazování hortenzií

Ať už přesazujete hortenzie z květináče do země, nebo na jiné místo na zahradě, cílem je minimalizovat stres rostliny a podpořit její zdravý růst. Nejvhodnější doba pro přesazení hortenzií přímo na záhonu je buď na jaře, nebo na podzim. 

Hortenzie vykopejte tak, abyste získali co největší kořenový bal a nepoškodili kořeny. Nová jáma by pak měla být zhruba dvojnásobně větší než ta původní. Ihned po přesazení nezapomeňte hortenzie důkladně zalít. Kolem rostliny můžete rovněž rozprostřít vrstvu mulče, která pomůže udržet vláhu. 

S čím kombinovat hortenzie

Hortenzie jsou výrazné a působivé rostliny, které skvěle vyniknou jako solitéry, ale ještě lépe vypadají v kombinaci s dalšími trvalkami, keři nebo okrasnými travinami. Při výsadbě různých druhů rostlin nezapomeňte vždy vzít v úvahu to, aby měly podobné nároky na stanoviště a pěstování.

"Na bohaté kvetení nesmíme zanedbat ani správný řez. Přečtěte si náš článek o tom jak a kdy stříhat hortenzie."

Mezi květiny s podobnými nároky jako hortenzie se řadí například bohyšky (Hosty), třapatky (Echinacea), dlužichy (Heuchera) či srdcovky (Dicentra). Z okrasných trav, které zajímavě doplní strukturu a pohyb do záhonu, lze zmínit třeba ozdobnice (Miscanthus), bezkolenec (Molinia) či dochan (Pennisetum). V záhonu budou perfektně vypadat také pěnišníky (Rhododendron) či pierisy. 

Jak pěstovat hortenzie v květináči

Hortenziím se bude dařit nejen volně v záhonu, ale i v květináči či jiné nádobě. I v tomto ohledu je však třeba dodržovat několik základních pravidel.

Hortenzie v květináči

Ze všeho nejdůležitější je zvolit dostatečně velký květináč o průměru alespoň 30 až 40 cm s odtokovými otvory. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou, která pomůže předejít přemokření kořenů. Nádobu s hortenzií umístěte na stinné nebo polostinné místo. Vyhněte se přímému polednímu slunci, které by mohlo spálit listy a květy. K zalévání hortenzií v květináči používejte dešťovou nebo alespoň odstátou vodu.

Jak zazimovat hortenzie v květináči

Hortenzie v květináči přes zimu bohužel nemůžete nechat ve venkovním prostředí. Místo toho jej přeneste na chráněné místo. K tomuto účelu poslouží například garáž či nevytápěná chodba. 

Zatímco mírný chlad hortenzii zpravidla nevadí, mrazy přímo na kořenovém balu pro ni mohou mít fatální následky. Pokud nemáte možnost květináč přenést, zkuste jej alespoň vhodně zateplit a nechat jej venku na chráněném místě.

Jak pěstovat hortenzie v zahradě

Na rozdíl od květináčů mají hortenzie v zahradě více místa pro kořenění, což podporuje jejich vitalitu, růst a odolnost. Není nutné je přesazovat, stačí jim dobře připravené stanoviště. V zahradě je důležité půdu vylepšit přímo na místě výsadby – přidáním rašeliny, kompostu nebo substrátu pro kyselomilné rostliny. 

V porovnání s pěstováním v květináči bývá také v zahradě zálivka méně častá, jelikož půda drží vlhkost lépe než květináče. V období sucha je nicméně stále nutné rostlinu zalévat.

Jak vypěstovat modré hortenzie

Je neskutečné množství kultivarů a barev. Někdy se stává, že si zakoupíte modře kvetoucí a příští rok vykvete na růžovo. Nebojte se, nikdo vám neprodal nabarvenou hlávku.
 
To jen díky půdní reakci hortenzie změnila barvu. Barva hortenzie souvisí s pH půdy a obsahem hliníku v půdě. V kyselé půdě se tvoří modré květy, které jsou původně růžové. Půdy s vyšším pH 5,5 - 6 tvoří růžové, červené květy. Bílé nejsou ovlivňovány hodnotou pH.

Vyberte si z nabídky našeho eshopu modré hortenzie *

* aktuální nabídka podle ročního období

Náš tip: Chcete-li dosáhnout modré zbarvení květů růžové hortenzie, přidávejte v zálivce hnojivo na modré hortenzie. Další možnost na podporu modrého zbarvení je i použití modré skalice rozpuštěné ve vodě.

Nezapomeňte však na to, že aby hortenzie přijala z hnojiva síran hlinito-amonný, potřebuje kyselejší půdu - rašelinu.

Po zvládnutí a dodržení všech těchto jednoduchých pravidel vám budou hortenzie přinášet radost v podobě bohatého kvetení a bujného růstu.

Topolovka, známá také jako slézová růže, je statná a nápadná rostlina, která si své místo našla především v tradičních venkovských zahradách. Díky svým vysokým stvolům obsypaným velkými květy v pestrých barvách dokáže vytvořit výraznou vertikální dominantu i tam, kde jiným rostlinám slunce spíš škodí. A právě slunce je to, co topolovka miluje – čím více světla jí dopřejete, tím bohatším kvetením se vám odmění.

Základní druhy a odrůdy topolovek

Topolovka (jiným označením slézová růže, latinsky Alcea) je známá především jako okrasná rostlina, málokdo však ví, že bývá pěstována i jako zajímavá léčivka. Pevné stvoly této rostliny se pyšní štíhlými květenstvími s velkým množstvím květů pastelových barev. Okvětní plátky jsou poměrně tenké a připomínají hedvábný papír. 

Topolovka byla postupem času vyšlechtěna do velké spousty kultivarů. Díky tomu si můžete vybrat odrůdu s bílými, růžovými, žlutými nebo třeba temně fialovými květy. 

Někteří se mylně domnívají, že topolovka (Alcea) je to samé jako proskurník (Althaea). Často se pletou, protože patří do stejné čeledi slézovitých (Malvaceae) a vzhledově i funkčně si jsou velmi podobné. Přesto se však mezi nimi vyskytuje hned několik rozdílů.

Pořiďte si sazenice slézové růže a pusťte se do pěstování této krásné rostliny i vy

Topolovka růžová

Topolovka růžová (Alcea rosea) je nejznámějším druhem topolovky. Pochází z jihovýchodní Evropy a Asie a běžně dorůstá výšky dvou až tří metrů. Květy se mohou pyšnit spoustou různých barev, jako je bílá, růžová, červená, žlutá, vínová nebo třeba černofialová.

Topolovka sudetská

Topolovka sudetská (Alcea ficifolia) je méně nápadný, ale odolnější druh topolovky. Její květy připomínají divoký sléz. Často se pěstuje v přírodních a venkovských zahradách. 

Slézová růže pěstování

Aby se slézová růže těšila zdravému růstu, je samozřejmě důležité jí zajistit adekvátní podmínky. Pro bujný růst a kvetení vyžaduje zejména správně zvolené stanoviště, ideálně na slunci a v závětří.

Půdu pro pěstování volte dobře propustnou a zároveň výživnou. Během období růstu a kvetení určitě neuděláte chybu s přidáním organického hnojiva. Mohutná lodyha této rostliny totiž potřebuje poměrně velké množství živin. 

Topolovka výsev

Abyste se v daném roce dočkali květů topolovky, je potřeba rostlinu vysít nebo vysadit již v předchozím roce. Výsev v dubnu je ideální pro předpěstování sazeniček, v květnu nebo červnu pak můžete provádět výsev přímo na záhon. Pokud se rozhodnete pro předpěstování topolovky, na konečné stanoviště ji můžete přemístit na konci léta nebo na podzim. 

Slézová růže řez

Topolovka je dvouletá rostlina, nicméně její životnost lze do určité míry prodloužit. K tomuto účelu poslouží zejména včasný řez po odkvětu. Pokud se jedná o starší rostliny, pak je vhodné topolovku seříznout těsně nad zemí.

Zimní ochrana topolovek

Po prvních mrazících (nebo po opadu listů) seřízněte stonky cca 5–10 cm nad zemí. Odstraněním nadzemní části podpoříte rostlinu v tom, aby sílu uložila do kořenů. Ačkoliv bývá topolovka poměrně odolná, u nově vysazených rostlin se doporučuje na zimu přikrýt kořeny. Využít k tomu můžete chvojí, slámu nebo třeba vrstvu listí. 

Slézová růže choroby

Slézovou růži samozřejmě mohou napadat i různé nemoci. Jednou z nejběžnějších nemocí topolovek je rez slézová, která se projevuje přítomností oranžovo-hnědých až rezavých skvrn na spodní straně listů.

Setkat se můžete také s padlí. Jedná se o bílý povlak na listech, který připomíná mouku. V takovém případě je nutné napadané části odstranit a omezit zálivku. Pomoci dále mohou postřiky s jedlou sodou nebo sírou. 

Co se týče škůdců, můžete se u topolovek nejčastěji setkat s mšicemi, housenkami a slimáky. Mšice se často drží na mladých výhonech a snižují vitalitu rostliny. Slimáci a housenky mohou okusovat listy a zanechávat na nich díry. 

Proč zasadit topolovku

Předně je třeba zdůraznit okrasný efekt topolovky. Tato rostlina vytváří vysoké lodyhy poseté velkými květy v široké škále barev – od bílé přes růžovou až po temně fialovou. Kvete celé léto a výrazně oživí záhon, plot nebo zeď. Zahradě dodá romantický nádech. 

Květy topolovky jsou bohaté na pyl a přirozeně přitahují včely, čmeláky i motýly, což prospívá i ostatním rostlinám v zahradě.

Díky své výšce může slézová růže najít praktické využití v designu zahrady. Poslouží jako přirozená clona (například u plotu), jako vertikální prvek do květinového záhonu nebo pozadí pro nižší trvalky a letničky.

TIP: Přečtěte si také, jak úspěšně pěstovat měsíček lékařský, kterým můžete topolovku v zahradě doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.