Blog

Tato rozkošná sluníčka opravdu patří do trvalkového záhonu zalitého sluncem. Už ve starých venkovských zahradách měla své významné postavení. Máme na mysli nyní klasickou echinaceu purpurovou – třapatku nachovou. Kromě toho, že patří mezi léčivé rostliny, se řadí mezi typické dlouho kvetoucí trvalky. Pestré barvy echinacey pak jistě ozvláštní každou zahradu.

Po řezu mají tendenci vykvést opakovaně. V posledním období je zaznamenán obrovský vzestup a oblíbenost znovu používat tuto trvalku do záhonů díky novým kultivarům a zářivým barvám.

Echinacea - třapatka se vyznačuje tmavým vystouplým terčem v podobě ježka. Název trvalky pochází z latinského slova ehinops (ježek). Dominuje zejména okvětními jemně převislými lístky, které mohou být různě široké, zvlněné, nebo střapaté a také různých barev. Výjimkou není bílé, žluté, růžové, vínové zbarvení a různé odstíny těchto barev.

Jsou to vyšší trvalky a vyniknou ve skupinových výsadbách. Každoročně vás na trhu překvapí nové a nové kultivary, protože na šlechtění je tato trvalka jako stvořená.

Kdy kvete echinacea

Echinacea většinou kvete až druhým rokem. Květy se přitom objevují od června do října. V tomto období lze také sklízet její semena. Zbarvení květů závisí na konkrétním druhu. Jednat se může o světle růžovou až fialovou, bílou nebo žlutou. Echinacea na podzim i v létě vaši zahradu zahalí do krásných pestrobarevných odstínů.

Echinacea druhy

Podlehněte šarmu kultivaru ´Cleopatra´ nebo ´Milkshake´. Právě Milkshake je opravdu úchvatný kultivar. Terč je plnokvětý, smetanově bílý s oranžovým očkem a z něj vyrůstají převislé dlouhé krémově bílé lupeny.

Nebo chcete pěstovat něco neobvyklého? Pak je pro vás stvořen kultivar ´Southern Belle (R) ´. Květy jsou velmi atraktivní. Terč je tmavě růžový, vypouklý až rozcuchaně působící a z něj vyrůstají převislé dlouhé růžové tenké lupeny typické pro třapatky.

Echinacea 'Prima Ginger' se řadí mezi vyšší trvalky s krásnými oranžovými až červenými pevnými lupeny.

Kultivar 'Cheyenne Spirit' zahrnuje mix barev. Díky tomu můžete na zahradě pěstovat červenou, žlutou, zlatou, oranžovou i purpurovou echinaceu.

Růžová echinacea 'Glowing Dream' skvěle vynikne v rámci vašeho trvalkového záhonu. Vaše srdce si jistě získá díky atraktivním tmavě růžovým květům. Další růžovou echinaceou je také odrůda 'Papallo Semi Double Pink', varianta 'Magnus' nebo třeba 'Hot Summer'.

Pokud toužíte spíše po bílé echinacey, můžete se rozhodnout pro pěstování kultivaru 'Kismet White' nebo 'Alba'. Smetanově zelené květy pak nabídne varianta 'Green Jewel'.

Mezi krásné oranžové echinacey se řadí odrůda 'Marmalade' dosahující do výšky 60 až 90 cm. Neméně úchvatnou variantou je také kultivar 'Tiki Torch'.

Pokud se chcete pustit do pěstování červené echinacey, stojí za zmínku například odrůda 'Tomato Soup'. Její název jasně napovídá, na jaký odstín se můžete těšit. Vaši zahradu jistě promění také varianta 'Hot Papaya'.

Jak pěstovat echinaceu

Nejsou náročné na pěstování. Vysaďte je na slunný záhon, s průměrnou závlahou a středně výživnou půdou. V polostínu budou sice růst, ale ne dostatečně kvést.

V našem e-shopu najdete echinaceu v mnoha různých barvách . Vysaďte si tato krásna sluníčka na vaší zahradě i vy.

Dosahují výšky 40-70 cm. Kvete od června do října, často až do mrazů. Listy jsou drsné, podlouhlé a zelené.

Atraktivní je i v zimě, pokud neodstraníte odkvetlé květenství. Na zimu zatahuje a na jaře můžete oříznout celou rostlinu.

Rozmnožuje se dobře i semeny. Nově vzniklé kultivary však semeny nerozmnožíte. Tam je vhodné provést jarní dělení trsů. Přečtěte si jak správně rozmnožovat echinaceu ale i jiné trvalky jako například kokardy, astru nebo Heucheru.

Určitě však stojí za to, začít pěstovat trvalky, které si zamilujete. Echinacea v záhoně nádherně vynikne a patří k nejdéle kvetoucím trvalkám.

Echinacea stříhání

U echinacey se v říjnu stříhají odkvetlé květy. Pokud je ale náhodou zapomenete ostříhat, neznamená to zásadní problém. Rostlinu můžete klidně odkvetlých květů zbavit až na jaře, konkrétně zhruba v březnu.

Echinacea zazimování

I když echinacea mráz nemá ráda, v našich podmínkách většinou zimu přečká bez problémů. Rostlině můžete pomoci alespoň tím, že před začátkem zimy nahrnete ke kořenům větší množství půdy. Pokud echinaceu pěstujete v chladnějších lokalitách, můžete ji navíc přikrýt chvojinou.

Echinacea pěstování v květináči

Echinaceu lze bez potíží pěstovat nejen v trvalkovém záhoně, ale i v nádobách na balkoně nebo na terase. Při pěstování v květináči pamatujte na pravidelnou zálivku.

Echinacea výsev

Pokud se rozhodnete pro výsev echinacey ze semen, můžete k tomuto kroku přistoupit již v březnu. Výsev lze provádět buď na stanoviště (ideálně do pařeniště), nebo doma za okno za použití výsevných misek. Zhruba po dvou měsících od výsevu lze rostliny přesadit na jejich stanoviště.

Echinacea vyžaduje lehkou a vzdušnou půdu. Proto pamatujte na pravidelné kypření půdy kolem rostliny. Hnojením pak můžete docílit bohatšího květu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Přemýšlíte nad dřevinou, která by rozzářila každou zahradu? Je to určitě javor. Oblíbený, v různých barevných provedeních, s vybarvením listů na podzim, s listy a plody vhodnými pro aranžování. Navíc se pyšní nenáročným pěstováním.

Druhy javoru

Javorové stromy jsou hojně rozšířené na severní polokouli. Setkat se s nimi můžete zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Mezi nejznámější druhy javoru se řadí javor klen, javor stříbrný, javor jasanolistý a javor mléč. Neméně populární je javor japonský. Právě v japonské kultuře přitom bývá javor symbolem krásy a elegance. Zapomenout nesmíme ani na javor červený (někdy označován také jako javor kanadský), jehož stylizovaný list je vyobrazen právě na kanadské vlajce.

Okrasné javory druhy

Podle stanoviště v zahradě se můžete rozhodovat mezi zelenolistými kultivary nebo červeno a oranžovolistými. Z pravidla platí, že druhy a kultivary s červenými listy se během celého roku vysazují do polostínu, kde není prudké slunce. Tím předejdete spálení listů. Zároveň jejich sytá červená, bordó až karmínová barva rozsvítí tmavší kout, který pak vynikne opravdu poutavě a zajímavě.

Zelenolisté kultivary snesou i přímé slunce. V podzimním období se obvykle vybarvují do žluta, oranžova nebo červena. Vyžadují dostatek vlhkosti, neboť množství listů vodu rychle odpařuje. Proto se substrát udržuje přiměřeně vlhký, ne přemokřený. Pěstují se ve vlhčích, dobře propustných půdách, na plochách chráněných před silným větrem.

Druhy Acer palmatum je třeba v prvních letech po výsadbě chránit před pozdními mrazy nastýláním i obalováním. Jinak vyniknou v trávníku, ve smíšeném trvalkovém záhoně, spolu s jinými javory, dokonce i v nádobě nebo jako bonsaj. Nejsou náročné na pěstování, pokud se dodrží základní pěstitelské podmínky a potřeby dané pro tento druh.

Prohlédněte si několik kultivarů, které by vás mohly zaujmout. Je jich samozřejmě mnohem více.

ACER PALMATUM "BLOODGOOD" má zajímavé tmavé červené až hnědé zbarvení listů i červené plody. Řadí se jednoznačně mezi nejoblíbenější kultivary, a to kvůli své nejintenzivnější barvě listů. Kultivar dorůstá do výšky 3 až 4 metrů. Může být pěstován také jako červený javor na kmínku. 

ACER CRATAEGIFOLIUM "VEITCHII" má tmavě zelené listy s krémovými a světle zelenými skvrnami, které jsou na podzim tmavě růžové až purpurové.

Další kultivar A. DISSECTUM „ATROPURPUREUM" s převislými větvemi. Listy má červené a na podzim ohnivooranžové. V dospělosti dorůstá do výšky kolem 2 metrů a jeho tvar je široce rozložitý. 

"SCHLESINGER" upoutá červenými skvrnami na zelených listech. Jedná se o středně velký až velký strom, který disponuje velmi hustou korunou. V dospělosti může dosahovat výšky až 20 metrů. 

ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" a ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" mají jasné, bledé žlutozelené listy. ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" zaujme oranžově načervenalou barvou větví přes léto, v zimě se pak jedná o sytě korálově červenou. ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" na první pohled upoutá tvarem listů, který připomíná rozevřený vějíř. 

ACER PALAMATUM "ORANGE DREAM" má atraktivní žluto zelené listy, na podzim oranžové. Tento javor roste pomalu do široce rozkladitého keře. Skvěle se hodí i do menší zahrady. 

ACER PALMATUM ATROPURPUREUM má černočervené listy, které se mění na briliantovočervené. Jedná se o pomalu až středně rychle rostoucí odrůdu s široce rozkladitým tvarem. 

ACER PALMATUM "OSAKAZUKII" má listy na podzim oranžové až karmínové. Roste poměrně rychle. Nejprve vzpřímeně, později se mění do široce rozložitého habitu, který připomíná vícekmenný keř. 

ACER PALMATUM "GREEN GLOBE" má listy zelené, na podzim však zrudne. Jeho listy jsou jemné, hluboce dřípené. 

ACER PALMATUM “BUTTERFLY” má ostře vykrajované listy, zelené barvy s bílým okrajem, který se při rašení a za chladného počasí mění v růžovou barvu.

DISSECTUM pod tímto názvem najdete formy stříhanolisté. 

Acer platanoides a jeho kultivary jsou známé zejména pro globózní kultivary, jako solitéry do trávníku, případně na výsadbu aleje. Setkat se můžete s kultivary Globosum (což je javor s kulovitou korunou) či Crimson King. Jsou však i štíhle rostoucí kultivary tohoto druhu, například Columnaris.

Kompletní nabídku okrasných javorů najdete také v našem eshopu

Neopadavý javor

Javor se řadí mezi listnaté stromy, které na zimu opadají. Pokud tedy hledáte neopadavý javor, bohužel budete zklamaní.

Jak pěstovat javor?

Jak jsme již zmínili, při výběru stanoviště se odpíchněte od barvy listů daného javoru. Kultivary s červenými listy přímý úpal nesnesou, naopak varianty se zelenými listy můžete vysadit i na slunné stanoviště. 

Co se týče zeminy, volte neutrální kyselou půdu, která bude dobře propustná. Javor potřebuje pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na jeho trvalé přemokření. Průběžně pamatujte také na jeho hnojení. Javorům prospívá vyšší vzdušná vlhkost, proto doporučujeme jejich výsadbu v blízkosti zahradního jezírka nebo vodního toku. 

Javor na zahradu

Javor bývá v zahradách pěstován pro svůj krásný vzhled. Jeho listy na podzim vám vykouzlí doslova dechberoucí podívanou. Proto lze doporučit vysadit jej na místo, kde si budete moct užívat krásný výhled přímo na strom (třeba v blízkosti vašeho zahradního posezení). Pokud jste omezeni prostorem, do menších zahrad se hodí třeba javor japonský, javor dlanitolistý, javor babyka či javor ginnala. 

Japonský javor zakrslý

Zakrslý japonský javor přenese na podzim do vaší zahrady krásné barvy. Běžně dorůstá výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Na první pohled si vás jistě získají zajímavé tvary listů a jejich pestrá barevná škála. 

Výběr je opravdu široký a některým kouskům jen málokdo odolá. Javor určitě musíte mít v zahradě i vy, a to i díky jeho poměrně nízkým nárokům na pěstování. 

Japonský javor stříhání

Japonské javory vynikají po stránce vysoké tolerance k řezu. Radikální řez se provádí vždy na jaře. K menšímu zkrácení větví pak můžete přistoupit do konce srpna, aby se jednotlivé řezné rány do zimy dokázaly zacelit.

Zapomenout nesmíme ani na letní řez javoru, který se provádí zhruba ve druhé polovině června. Díky tomuto kroku rostlina obrazí ještě v průběhu léta novými výhonky, které se budou opět pyšnit zářivě červenými listy. 

Japonský javor v květináči

Jelikož japonský javor má obvykle podobu menšího stromku, skvěle se hodí i pro ty, kteří nemají na zahradě příliš mnoho místa. Zároveň jej lze umístit do nádoby a tímto způsobem jej pěstovat i ne terase nebo balkoně. V tomto ohledu nezapomeňte volit dostatečně velký květináč pro bezproblémový růst. Nádoba by neměla být plastová. Zvolte terakotu, pálenou hlínu, keramiku nebo betón. 

Při pěstování v nádobě pamatujte na pravidelné zalévání, ale dejte si pozor na přelití. V době vegetace je zpravidla ideální volbou každodenní zálivka. Na dno nasypte drenážní vrstvu.

Aby javor bez problémů přečkal zimní měsíce, obalte nádobu netkanou textilií. Zálivku v zimě javor potřebuje pouze v minimálním množství. Dopřejte mu proto závlahu pouze za teplejších bezmrazých dnů.

TIP: Kombinace okrasných dřevin, které vynikají listy s těmi, které jsou ozdobné květinami, může být opravdu velmi okouzlující. Možná vás zaujala například magnolie a chtěli byste vědět víc o jejím pěstování.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Dechberoucí kráska, která si vás získá kulovitým tvarem květů v zářivě žluté barvě. Přesně taková je kraspédie, kterou lze s trochou nadsázky označit za slunce v zahradě. V našich podmínkách bývá pěstovaná jako letnička a její vzhled si jistě snadno oblíbíte.

Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát a na co si dát pozor. 

Charakteristika kraspédie

Kraspédie je původem australská trvalka, v našich podmínkách však bývá pěstována jako letnička. Na první pohled zaujme svou mohutnou růžici přízemních čárkovitých listů, z níž vyrůstají vzpřímené květní stonky. Stonky jsou tenké a dlouhé a vyrůstají z nich žlutá kulovitá soukvětí. Svým tvarem kraspédie připomíná paličky na buben nebo také knoflíky.

Kraspédii lze řezat, v takovém případě pak vynikne v aranžmá ve váze. Hojně se používá i v sušené podobě. 

Craspedia druhy

Existuje hned několik druhů kraspédií, kterými můžete ozvláštnit prostor vaší zahrady, terasy či balkonu. Jejich nevšední vzhled si jistě snadno oblíbíte. 

Kraspédie kulovitá

Jedna z nejoblíbenějších kraspédií s latinským označením Craspedia globosa. Vybrat si můžete kultivar ´Billy Buttons´, který se pyšní nápadnými žlutými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. Vysévá se již v lednu.

Alternativou může být odrůda ´Beauty Impr.´, což je nepřehlédnutelná letnička, která se může vyjímat i ve vaší zahradě. Rovněž potěší svými nádhernými žlutými květy.

Pořiďte si semena i sazenice kraspédie a ozdobte s jejich pomocí vaši zahradu nebo třeba truhlík za oknem

Pěstování kraspédie

Kraspédie obecně vyžaduje slunné stanoviště. Dopřejte jí kyselou a dobře propustnou lehčí půdu. Naopak této rostlině nesvědčí příliš těžká půda, zastínění a především trvalá vlhkost. V takových podmínkách kraspédie roste slabě a může být také náchylná na zahnívání. 

Kraspédie výsev

Kraspédie je charakteristická poměrně dlouhou vegetační dobou. První květy se objevují až zhruba po 5 až 6 měsících od výsevu. Abyste se tedy dočkali prvních květů koncem července, musíte provést výsev v únoru, nejpozději v březnu.

I tak se ale rostlina do plného květu dostává spíše až v srpnu a v září. Díky tomu je perfektní volbou k tomu, abyste její krásou ozvláštnili vaši zahradu právě v období pozdního léta a začátku podzimu. 

Craspedia přezimování

Kraspédie je velmi citlivá na mráz. V našich podmínkách bohužel kombinaci chladu a zimy nesnese a v zimních měsících typicky uhnívá. 

TIP: Zjistěte, kdy je správný čas na výsev letniček a buďte připraveni včas. S jejich pomocí můžete vytvořit třeba originální a pestrobarevný záhon.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Svíčkovec - gaura - nádherná trvalka, která vaši zahradu zahalí do záplavy něžných romantických květů. Jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu, s jejímž pěstováním si hravě poradí také začátečníci. Díky velkému množství druhů si pak snadno vyberete variantu, která se ve vašem prostoru bude nejvíce vyjímat.

Svíčkovec pěstování

Gaura (neboli také svíčkovec) se právem řadí k velmi oblíbeným trvalkám. A není divu. Vaši zahradu obklopí krásnými vzdušnými květy, které se ve vánku pohybují a připomínají motýlí křídla.

Trvalka gaura patří do čeledi pupalkovitých. Původně pochází ze Severní Ameriky. Její český název svíčkovec je odvozen od charakteristického tvaru květů, které na první pohled připomínají právě svíčky.

Svíčkovec si libuje zejména na slunném stanovišti. Co se půdy týče, doporučujeme hlinitopísčitou humózní půdu s dobrým systémem odvodnění. Vlhkou a přemokřenou půdu snáší špatně, jelikož v ní má tendenci uhnívat. 

Svíčkovec Lindheimerův

Existuje hned několik druhů svíčkovce, jejichž pěstování se těší popularitě. Tím pravděpodobně nejznámějším je svíčkovec Lindheimerův. Právě z něj totiž vznikly všechny další kultivary svíčkovce bílého a svíčkovce růžového.

Jedná se o krásnou a nenáročnou rostlinu, která vám zprostředkuje záplavu dechberoucích květů. K tomuto druhu se přitom řadí svíčkovec bílý, který (jak napovídá samotný název) má pouze bílé květy. Dalším kultivarem svíčkovce Lindheimerova je svíčkovec růžový, který pochopitelně kvete růžovými květy v různých odstínech (v závislosti na konkrétním druhu).

Pořiďte si svíčkovce v příjemných barvách a ozvláštněte s nimi trvalkový záhon nebo třeba prostor vaší terasy

Svíčkovec stříhání

Správné stříhání svíčkovce je důležitým krokem k tomu, abyste prodloužili jeho životnost.

Kdy stříhat svíčkovec

Ke stříhání gaury přistupte na podzim, kdy provedete zpětný řez na výšku 10 cm. Díky tomu budete moct rostlině šetřit síly na další rok. Zároveň se zbavíte starostí spojených se semenáčky. Pokud má totiž rostlina vhodné stanoviště, vysemeňuje se, což nemusí být vždy žádoucí. 

Gaura v záhonu

Trvalka svíčkovec se bude skvěle vyjímat právě v trvalkovém záhonu. Kromě toho však lze s její pomocí ozvláštnit nádoby na terase nebo ji vysadit do volného prostranství. Gaura bude nádherně vypadat také na skalce.

Se svíčkovcem vytvoříte atraktivní lemování, vyšší kultivary pak mohou zastat roli zajímavého pozadí k nižším rostlinám. Pamatujte také na to, že dospělé rostliny gaury se špatně přesazují. Proto je vhodné vybrat jim takové stanoviště, na kterém již zůstanou. 

S čím kombinovat gauru 

Svíčkovec kombinace nejlépe vytvoří s trvalkami, které mají stejné nároky na stanoviště. Skvěle bude vypadat třeba bok po boku okrasných travin, levandule či šalvěje. Gauru lze pěstovat také společně se sporýšem argentinským, třapatkami či třapatkovkami. Zkrátka se suchomilnými rostlinami. 

Gaura přezimování

Zatímco bílý svíčkovec je plně mrazuvzdorný, růžové a panašované kultivary jsou na zimu choulostivější a mohou vymrznout. Proto je důležité myslet na vhodnou ochranu, aby došlo k úspěšnému přezimování svíčkovce. Na zimní měsíce rostlinu přikryjeme chvojím. Okolí rostliny zamulčujte vrstvou listí, případně využijte přikrytí netkanou textilií. 

Gaura po zimě

S příchodem jara a jakmile již nehrozí mrazíky lze odstranit loňské suché stonky gaury.

TIP: Svíčkovec můžete doplnit i dalšími zajímavými rostlinami. Vsaďte třeba na zajímavý lomikámen do skalky. Zjistěte, jak se pěstuje. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kouřový strom (Smoke tree) - tak se jí pro její zajímavý vzhled říká například v Anglii. Jemná péřová soukvětí se vznášejí nad keřem jako oblak kouře. Je to cenná listnatá, opadavá dřevina. Zbarvení listů a květů je podle kultivaru, ale známe je v klasické žluto-zelené formě nebo s purpurovými listy a růžovými květy.

Kvete od června, zajímavá květenství zůstávají na dřevině až do podzimu. Svým vzhledem dá každé kompozici atraktivitu. Výborně se vybarvuje, během roku mění svůj vzhled, a tak je přínosem při přeměně zahrady v jakémkoli období.

Dřevo má navíc význam v řezbářství, jelikož má výjimečnou žlutou barvu. Dosahuje výšky do 5 m a spíše se rozrůstá do šířky. Roste poměrně pomalu. Je to odolná dřevina a má své opodstatnění v zahradní kompozici díky atraktivním květům a vybarveným listům. Dobře zvládá i naše zimy. V případě dlouhotrvajících mrazů může namrznout, ale dobře na jaře regeneruje a dobře zvládá i řez.

Má v oblibě propustné vápenaté půdy, minimální hnojení a přiměřenou závlahu. Upřednostní spíše sušší prostředí než trvalé vlhko.

Vyhovuje jí plné slunce, dostatečně široká plocha pro její přirozený růst a méně hnojení. Obzvlášť atraktivní jsou již starší porosty a jejich habitus i po opadu listů.

Latinský název je poněkud těžší - Cotinus coggygria. Tento základní druh má žlutozelené listy a narůžovělá květenství. Později na podzim se vybarvuje do růžova a listy do purpurova.

Je ruj vlasatá jedovatá?

Ruj vlasatá patří mezi jedovaté rostliny, může způsobit při dotyku alergické reakce, puchýře a podráždění pokožky. Manipulujte s ní v rukavicích. Spadané listí se může kompostovat.

Ruj vlasatá druhy

´Royal Purple´ je nejznámější a nejžádanější kultivar, který vyniká bordo-purpurově zářivými listy během celé vegetace a růžovými květy. Když rozkvete, vypadá to, jako by se z rostliny valily obláčky růžového dýmu. Skvěle vynikne jako solitéra, ale pěstovat ji můžete také ve skupině s dalšími keři, kdy vám pomůže vytvořit zajímavý kontrast.

´Flame´ je atraktivní díky zeleným listům velkým až 10 cm, které na podzim vybarví do oranžovo-červena.

'Grace' má během roku purpurově červené listy, ale na podzim se vybarví na ohnivě červené. V létě zaujme přítomností krásných květů v podobě růžových vláknitých lat.

´Smokey Joe´ listy má tmavé vínové, na podzim oranžovo červené. Květy má drobné, uspořádané v dlouhých latách o délce 15-29 cm, kvete od května do července.

Aktuální sortiment nabízených kultivarů ruj si můžete prohlédnout i v našem eshopu

Ruj vlasatá řez

Nečekejte uspořádaný, kompaktní keř, pro jeho výsadbu potřebujete opravdu prostor, neboť přirozeně je střapatý a roste do šířky. Pokud jej chcete udržet v mezích a v menší velikosti, vyžaduje řez brzy na jaře. Nesmí však být příliš hluboký. Obvykle se pěstuje jako volně rostoucí solitér nebo zakomponovaný keř s jinými dřevinami, jinak nevyžaduje žádný řez. Po mrazech můžete odstranit poškozené výhony. Pravidelné stříhání ruje vlasaté je tedy klíčové zejména proto, abyste udrželi kompaktní rozměry rostliny.

Ruj na kmínku

V malé zahradě se uplatní ruj na kmínku. Rovněž je vhodná pro pěstování v nádobách. Vyberte si vhodnou výšku kmínku, na které je naroubovaná a vytvarovaná korunka. Kmínek už více neroste do výšky, zvětšuje se jen korunka. Tu udržujte v kompaktním tvaru. Kmínek raději ukotvěte a přivažte k opoře.

Jak rychle roste ruj vlasatá

Ruj vlasatá roste rychlostí zhruba 15 cm za rok. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, jaké podmínky rostlině zajistíte.

TIP: Chcete mít zahradu výjimečnou, co se týče druhového složení rostlin? Přečtěte si článek, kde vám představíme méně známé ozdobné keře.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu, výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vypěstujte si i vy romantická srdíčka, která se budou ve vaší zahradě opravdu vyjímat. Díky srdcovce proměníte každý prostor v doslova pohádkový. Zjistěte, mezi jakými oblíbenými variantami můžete vybírat a jaké podmínky dodržet, aby se této rostlině dařilo.

Charakteristika srdcovky

Srdcovka (Dicentra) bývá v zahradách pěstována pro svůj velmi líbivý vzhled. Skvěle vynikne především v záhonech, které na jaře ozvláštní typický srdcovitý tvar této rostliny. V létě se pak mohou slova ujmout nejrůznější později kvetoucí trvalky a společně tak vytvořit zajímavou symbiózu.

Srdcovka je mimořádně dekorativní rostlina, která disponuje výraznými květy ve tvaru srdce. Ty jsou zavěšeny na převislých stoncích, které vyrůstají uprostřed kapradinových listů.

Chcete mít květiny ve tvaru srdce ve vaší zahradě? Neváhejte a kupte si kvalitní sazeničky v našem e-shopu

Pěstování srdcovky

Aby se vám srdcovka odvděčila svým půvabným vzhledem, je potřeba jí k tomu dopřát vhodné podmínky. Z hlediska půdy volte mírně vlhkou, humózní a propustnou variantu. Pokud použijete těžkou jílovitou nebo příliš suchou půdu, pravděpodobně se jí příliš dařit nebude.

Dužnaté kořeny této rostliny rostou mělce pod povrchem půdy. Proto je vhodné zaměřit se na pravidelné mulčování půdy, díky čemuž srdcovku ochráníte před nadměrným vysycháním.

Srdcovky se řadí mezi dlouholeté rostliny. Po odkvětu nebo brzy z jara je můžete množit dělením trsů. Pamatujte ale na to, abyste postupovali s citem. Dužnaté kořeny totiž může být jednoduché poškodit. 

Srdcovka květ

Název rostliny jednoznačně plyne z tvaru květů, které připomínají malá srdíčka. Tyto jemné srdčité květy v odstínech růžové a bílé dodají prostoru romantický nádech a bezpochyby zaujmou na první pohled. 

Srdcovka po odkvětu

Lodyhy srdcovky poměrně krátce po odkvětu seschnou a stáhnou se zpět do země, kde rostlina přečká do následujícího jara. Po odkvětu se doporučuje slábnoucí a zatahující se listy odstřihnout a rostlině dopřát klid.

Srdcovka nádherná

Srdcovka nádherná nese latinské označení Dicentra spectabilis. Rostlina pochází z Číny a Japonska a pyšní se jasně růžovými květy. Některé její kultivary však mohou kvést bíle. Jednotlivé květy jsou uspořádány ve visících květenstvích, které vytvářejí řetízky. Listy jsou trojúhelníkového tvaru a mají svěže zelenou barvu. Běžně srdcovka nádherná dorůstá do výšky 60 až 90 cm. 

Srdcovka drobnokvětá

Srdcovka drobnokvětá (latinsky Dicentra spectabilis) se řadí mezi oblíbené květiny objevující se nejen ve venkovských zahradách. Její květy vyrůstají v řídkých jednostranných hroznech na obloukovitě ohnutých lodyhách. Rostlině se skvěle daří v kypré zahradní půdě s dostatkem vláhy. Vynikne jako solitéra i jako součást skupinové výsadby. 

Srdcovka nízká 

Srdcovka nízká, latinsky Dicentra formosa, je další oblíbenou odrůdou této rostliny. Pochází přitom ze západního pobřeží Severní Ameriky, kde se jí daří zejména na přistíněných lesních stanovištích. Srdcovka nízká běžně dorůstá do výšky kolem 40 cm. Charakteristická je pro ni přízemní ružice dlouze řapíkatých, zelených, zpeřených listů, které společně vyrůstají z podzemního oddenku. Květenství pak tvoří oboupohlavní květy s růžovou nebo bílou korunou.

TIP: Srdcovku můžete v zahradě doplnit spoustou dalších krásných rostlin. Přečtěte si například, jaký je rozdíl mezi liliochvostcem a mnohokvětem.

Tropická juka promění prostor u vás doma i v zahradě. Tato rostlina si vaše srdce jednoznačně získá díky krásnému vzhledu a nenáročnému pěstování. Zjistěte, jaký druh se v českých zahradách těší největší popularitě a jaké podmínky rostlině dopřát, aby se vám odvděčila svým bezproblémovým růstem.

Charakteristika juky

Pěstování juky v posledních letech získává na popularitě. Jedná se o pokojovou rostlinu, která miluje teplo. Na první pohled si jistě oblíbíte její exotický vzhled, který připomíná palmu. Juka pochází z jižních částí Ameriky a Mexika. Má podobu menšího stromku, z jehož kmínku vyrůstá jeden nebo více trsů dlouhých, úzkých a zelených listů. Kvetoucí juka pak krásně ozdobí vaši zahradu či jiný prostor. 

Juka druhy

Obecně existuje mnoho druhů juky. Některé z nich jsou přitom přirozeně lépe adaptované na specifické klimatické podmínky než jiné. Před výběrem konkrétního druhu juky si proto promyslete, zda se jedná o vhodnou volbu právě do vašich podmínek. V našich zahradách se nejčastěji setkáte s jukou vláknitou.

V našem e-shopu najdete kvalitní sazenice juky. Vyberte si vhodný kultivar a pusťte se do jeho pěstování i vy

Juka vláknitá

Juka vláknitá (latinsky Yucca filamentosa) je druh, který původně pochází ze Severní Ameriky. Charakteristickou vlastností jsou mečovité listy, které jsou dlouhé a široké. Tuhé zelené listy přitom mají bílá či krémová vlákna táhnoucí se kolem jejich okrajů. Na konci dlouhých stonků se objevují květenství s nádhernými bílými nebo krémovými květy. 

Pokud se rozhodnete pro pěstování juky venku, vyberte jí slunné až polostinné stanoviště. Z hlediska půdy vyžaduje dobře odvodněnou půdu, která může být písčitá a klidně i chudá na živiny. Juka vláknitá dobře odolává suchu a častou zálivku nevyžaduje. 

Juka vláknitá a jedovatost

Květy juky bývají v Americe využívány a stává se z nich oblíbená pochoutka. Okvětní lístky svou chutí připomínají chřest a bývají přidávány třeba do zeleninových salátů. Někdy se také obalují v těstíčku, usmaží se a na závěr se pocukrují.

Jiná situace však nastává v otázce toho, zda je juka jedovatá pro kočky a psy. Odpověď totiž zní ano. Juka obsahuje stejně jako například aloe vera či dracena saponiny. Po pozření se u zvířete může objevit slinění, zvracení, průjem a apatie. 

Juka obrovská

Juka obrovská (Yucca elephantipes) bývá někdy přezdívána jako sloní noha. Jedná se o poměrně velký sukulentní druh, který se často pěstuje jako pokojová rostlina. Na venkovním stanovišti vám poroste spíše v teplejších klimatických podmínkách. 

Juka obrovská zaujme svými dlouhými mečovitými listy, které jsou uspořádány v ružici. Jejich délka může činit až 1,5 metru. Tato rostlina vyžaduje dostatek světla, nicméně pozor si dejte na přímé slunce, které by mohlo spálit její listy. K pěstování volte dobře odvodněnou půdu, která rychle vysychá. Rostlina lépe snáší sucho než přemokření. 

Juka banánová

Mezi další rozšířené druhy se řadí juka banánová (Yucca baccata). Tato rostlina plodí jedlé plody, které připomínají banán. Odtud ostatně plyne i její název. Právem se řadí k nejmrazuvzdornějším jukám. Její listy jsou zelenomodré, měří zhruba jeden metr a po hranách tvoří vlákna. V našich podmínkách se ale zpravidla plodů nedočkáte. 

Juka krátkolistá

K velmi dobře mrazuvzdorným jukám se řadí také juka krátkolistá (Yucca brevifolia). Jedná se o vůbec nejvyššího představitele rodu juka, který dorůstá do úctyhodné výšky 10 až 12 metrů. Navíc se dožívá stáří až stovky let.  

Juka nádherná

Juka nádherná (latinsky Yucca gloriosa) je vzpřímeně rostoucí keř nebo strom, který může dosahovat do výšky až 5 metrů. Listy jsou širší, mečovité, pevné a disponují ostrými konci. Jejich šedavě zelená barva získává namodralý nádech. 

Juka šedá

Juka šedá (latinsky Yucca glauca) je stálezelená rostlina. Pyšní se spíše nízkým vzrůstem, běžně dorůstá do výšky zhruba 60 cm. Její květy jsou bílé a vyrůstají v hustých střapcích. Svým tvarem přitom připomínají konvalinky. Listy vyrůstají v přízemní ružici a dosahují hezké modrozelené barvy. 

Venkovní juka

Některé druhy juky je možné pěstovat i venku, jiné jsou v našich podmínkách naopak vhodnější do domácího prostředí. Mezi venkovní juky se řadí zejména zmíněná juka vláknitá.

Venkovní juka v květináči

Pamatujte na to, že juka zasazená v květináči je daleko méně mrazuvzdorná než ta zasazená volně v zahradě. Rostliny v nádobě mohou zničit i mrazy kolem –5 °C. Vzhledem k tomu se nejčastěji doporučuje juku v květináči na zimní měsíce přenést nebo ji alespoň dobře zazimovat. Juka může přezimovat v zimní zahradě. Pro ochranu před mrazem lze použít izolaci tvořenou tlustou vrstvou polystyrenu. Díky tomu ochráníte její kořeny. 

Kdy přesadit venkovní juku

Přesazování juky budete řešit v případě, kdy se rozhodnete tuto rostlinu pěstovat v nádobě. Juka vyžaduje dostatek místa, proto ji pravidelně přesazujte v momentě, kdy je jí květináč již malý. Kořenový systém juky může být poměrně složitý, proto je prostorná nádoba klíčem k úspěchu.

V případě, že juku přesazujete, zkontrolujte její kořeny. Pokud narazíte na uhnilé nebo černé kusy, odřízněte je. Zároveň můžete mírně seříznout zbytek kořenů, abyste obnovili sílu rostliny. 

Juka žloutnutí listů

Žloutnutí listů u juky je většinou spjato s nadměrnou zálivkou. Tento problém ale může způsobit také nedostatek světla či živin nebo malý květináč.

Jak zachránit juku 

Pokud je žloutnutí ve velké míře, rostlinu doporučujeme vyjmout z květináče a důkladně zkontrolovat její kořeny. Hnědé a zahnívající odstraňte a zkuste také stávající substrát nahradit novým. Juku nepřelévejte. 

Pokud vaše juka chřadne a nic nepomáhá, můžete ji také pod listy uříznout a nechat znovu zakořenit. 

Přerostlá juka

Juka samozřejmě může přerůst do rozměrů, které již pro prostor vaší zahrady budou nepřijatelné. V takovém případě se nebojte rostlinu ořezat a namnožit. 

Seříznutí juky

Seříznutí juky se většinou provádí na začátku vegetačního období. Aby rostlina dobře vypadala, nezapomínejte také průběžně odtrhávat staré a suché spodní listy. Zbavit se můžete také těch listů, které netrčí směrem vzhůru, ale naopak obloukovitě převisají. 

Juka vláknitá po odkvětu

Jakmile dojde k odkvětu juky, doporučuje se celý stonek u země odříznout. Po odkvětu postupně odumírá celá ružice a kolem ní se postupně vytváří několik dceřinných ružic.

TIP: Rozkvetlá zahrada je jednoznačně nádherná. Projděte si náš přehled vhodných kvetoucích stromů a nechte se inspirovat.  

Rebarbora bezpochyby patří mezi zajímavé a nenáročné rostliny. Její pěstování je poměrně jednoduché a snadno si s ním poradí i začátečník. Přesto se ale vyplatí si předem ujasnit, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké podmínky rebarboře dopřát.

V tomto článku se podíváme také na to, jak je to s konzumací rebarbory.

Charakteristika rebarbory

Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce. Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť. Naopak listy rebarbory jsou jedovaté a konzumovat by se neměly. 

Pořiďte si sazenice rebarbory a vyzkoušejte pěstování této zajímavé plodiny i vy

Jak zasadit rebarboru

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou ji proto obohaťte o kompost či dobře rozložený hnůj.

Pěstování rebarbory ze semen

Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte. Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Ty můžete po jedné zasadit do květináče a nechat je růst při teplotě kolem 20 °C až do doby, kdy je lze přesunout na venkovní stanoviště (po odeznění posledních ranních mrazíků). 

Kdy zasadit rebarboru

Rebarbora se vysévá a sází buď na jaře (ideálně v březnu či dubnu), nebo na podzim (ještě před příchodem prvních mrazíků). 

Rebarbora pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku. Samotnou nádobu pak umístěte na slunné nebo polostinné stanoviště. 

Přesazování rebarbory

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol.

Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené. Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem.

Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Na jednom stanovišti vám rebarbora vydrží klidně i 10 let. 

Čím hnojit rebarboru

Listy rebarbory raší velmi rychle. Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. K tomuto účelu může posloužit například chlévská mrva nebo kompost či zákvas ze slepičinců. 

Jak zazimovat rebarboru

Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem. Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím. Díky tomu lépe udržíte vhodnou teplotu a ochráníte kořeny rostliny.  

Podzimní sklizeň rebarbory

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Okrasná rebarbora

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy. Vynikne jako solitéra ve vašem trávníku a může také oživit zapomenuté kouty vaší zahrady. 

Do kdy se může jíst rebarbora

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. t.j do Jána 24.6

Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

TIP: Do vaší zahrady můžete zasadit i spoustu dalších plodin ke zpracování. Zjistěte například, jak pěstovat zelí, které patří mezi vděčné druhy zeleniny. 

Krásná dvouletka, to je náprstník, který ve vaší zahradě vzhledem ke své výšce zaručeně vynikne. Zjistěte, jaké jsou jeho nejrozšířenější druhy a jaké podmínky dodržet, aby se náprstníku dobře dařilo.

Charakteristika náprstníku

Náprstník (latinsky Digitalis) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Listy této trvalky jsou přitom uspořádány do tvaru ružice přízemního listu. Ružici vytváří v prvním roce. Květy se pyšní tvarem zvonu, přičemž mohou dosahovat různých barev (od bílé, přes růžovou až po fialovou). Kvete v druhém roce. Náprstníky také mají charakteristické semenáčky ve tvaru malého náprstku, odkud ostatně plyne i samotný název. Jedná se o krátkověkou trvalku, dvouletku. Mateřská rostlina obyčejně po dvou letech odumírá a v blízkosti vyrostou mladé rostliny ze semen.

Náprstník je v domovině trvalka, u níž se rozlišuje hned několik druhů. Pojďme si ty nejznámější z nich ve stručnosti představit.  V našich podmínkách roste jako dvouletka. 

Náprstník červený

Náprstník červený (latinsky Digitalis purpurea) je dvouletá bylina. Tento druh je známý především pro své krásné květy ve tvaru zvonu, které mají zpravidla červenou barvu. V Evropě se jedná o původní druh. Často se přitom pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Charakteristická je pro ni také přízemní ružice listů a vysoký květní stvol. 

Náprstník velkokvětý 

Náprstník velkokvětý (latinsky Digitalis grandiflora) proslul svými velkými květy, které se liší od ostatních druhů náprstníků. Květy jsou poměrně masivní a mají trubkovitý tvar. Jejich barva může být žlutá až světle žlutá. Listy jsou zelené, střídavé a pyšní se eliptickým či kopinatým tvarem. 

Náprstník vlnatý

Náprstník vlnatý (latinsky Digitalis lanata) dorůstá do výšky 0,4 až 0,8 metru. Zvonkovité květy se přitom zbarvují do bledě okrové barvy. Rostlina původem pochází z Balkánu a dobře se jí daří zejména v humózních půdách.

Náprstník žlutý

Náprstník žlutý (latinsky Digitalis lutea) původně pochází ze západní Evropy. Od května do července vás potěší svým květenstvím. Těšit se můžete na dlouhý jednostranný trs se žlutými rourkovitými květy. Náprstník žlutý dorůstá do výšky až 80 cm.

V našem e-shopu najdete náprstník v pestrých barvách a různých druzích. Vyberte si variantu, která se vám bude do zahrady nejvíce hodit

Pěstování náprstníku

Této rostlině se nejvíce daří na polostinném až slunném stanovišti. Vzhledem k tomu je vhodné vybrat takové místo, kde panuje dostatek denního světla, ale kde zároveň bude rostlina chráněna před přímým poledním sluncem.

Co se týče půdy, volte vlhkou a dobře propustnou variantu. Je důležité zajistit, aby půda měla dobrou drenáž, abyste zabránili zamokření kořenů. Během suchých období můžete rostlinu zalévat.

Vzhledem ke své podobě vyžaduje většina náprstníků podpěru. Jejich květní stonky totiž mohou být poměrně vysoké a křehké. Vzhledem k tomu využijte kolíky nebo určitou podpěrnou konstrukci. Náprstníky obecně silné hnojení nevyžadují.

Náprstník jedovatost

U náprstníku jsou jedovaté veškeré části rostliny. Pokud náhodou dojde k pozření i malé části náprstníku, okamžitě se obraťte na záchrannou službu. Rostlina je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro zvířata. 

Náprstník po odkvětu

Jakmile náprstník odkvete, jeho stonek se uřízne až nad listovou růžicí. Díky tomu rostlina na místě vydrží déle. Zpětným řezem po odkvětu můžete prodloužit životnost jednotlivých rostlin. 

Náprstník v zimě

Náprstník se nejčastěji pěstuje v záhonu společně s dalšími trvalkami. Na zimní měsíce je vhodné tento záhon lehce přikrýt chvojím. Nic dalšího ale není potřeba.

TIP: Zkombinujte náprstník v záhonu s dalšími trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat barvínek a další populární rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Libeček (Levisticum officinale) je v domovině stálezelený keř. Původně pochází z oblasti Středomoří. V českých zahradách se však těší velké popularitě a tato bylinka nachází hojné uplatnění v kuchyni. Listy lze používat nejen čerstvé, ale i sušené. V našich podmínkách ale zatahuje a strácí na zimu listy.

Zjistěte, jak na pěstování libečku, na co si dát pozor a jaké nejčastější choroby jej mohou potkat.

Jak pěstovat libeček

Pěstování libečku na zahradě je poměrně nenáročné. Buď můžete přistoupit k přímému výsevu semen, nebo využít již předpěstované sazenice. Co se půdy týče, libeček vyžaduje hlubokou půdu, která bude průměrně vlhká a dobře zásobená živinami. Důležitý je především vápník a organické látky.

Pořiďte si sazenice libečku a zasaďte si je do záhonu nebo do truhlíku

Kdy zasadit libeček

V případě, že se rozhodnete pro výsev semen, učiňte tak v březnu nebo na podzim. Semena je vhodné sázet do hloubky 3 cm, přičemž pamatujte na to, aby byl substrát neustále vlhký. 

Kdy přesadit libeček

Mladé sazenice můžete do venkovního prostředí přesunout zhruba v červnu. Samotné listy lze otrhávat zhruba od května až do prvních mrazů.

Čím hnojit libeček

Během pěstování je vhodné libeček přihnojovat. Díky tomu podpoříte správný vývoj kořenového systému a docílíte vyšší produkce listů. Vhodná jsou organická hnojiva, která obsahují dostatek fosforu, draslíku a dusíku.

Pomocníkem vám může být také přípravek SYMBIVIT na bylinky, který snižuje potřebu zálivky a hnojení a zároveň u bylinek zvyšuje obsah aromatických látek. 

Libeček a jeho choroby

Mezi časté choroby libečku patří hnědé skvrny objevující se na listech. Tato skvrnitost se většinou objevuje z důvodu přemokření rostliny. 

Mezi další nemoci se řadí rzivost, kterou rozeznáte podle drobných skvrnek na listech, které mají tendenci se rozrůstat. List následně hnědne a odumírá. Pokud si této nemoci všimnete, je vhodné napadenou část rostliny odstranit až u země a spálit ji. Pokud dojde k většímu zásahu, lze doporučit se rostliny úplně zbavit a vypěstovat ji znovu na jiném místě. 

V případě, že zpozorujete díry na listech, může za nimi stát lalokonosec libečkový. V tomto směru je nejlepším řešením rostlinu přemístit. 

Za kroucením listů pak mohou nejčastěji stát svilušky nebo mšice. Na ty jsou účinné nejrůznější speciální postřiky. 

Jak pěstovat libeček venku

Pokud se rozhodnete pro přímý výsev semen na venkovní stanoviště, učiňte tak na jaře (v březnu nebo dubnu) či na podzim (v září a říjnu). Semena vysévejte do skupin po pěti až šesti kusech. Jakmile vzejdou, nechte na místě jen tři až čtyři nejsilnější rostliny.

Jak zazimovat libeček

V případě, že budete bylinku pěstovat ve venkovním prostředí, budete pochopitelně řešit také její zazimování. Rostlina je schopna bez problémů přezimovat a není potřeba ji na to nijak zvlášť připravovat. Libeček se sám stáhne do podzemních částí a na jaře znovu vyraší. 

Libeček pěstování na balkoně

Libeček patří mezi oblíbené bylinky hojně pěstované také na balkonech. Nezapomeňte volit dostatečně velkou a hlubokou nádobu a pamatujte na pravidelnou zálivku. Libeček v květináči umístěte na slunečné místo, ideálně však do polostínu. 

Jak pěstovat libeček v bytě

Libeček lze podobně jako další bylinky pěstovat také v květináči za oknem. Díky tomu budete mít v kuchyni čerstvé bylinky po celý rok, aniž byste byli omezeni na jejich nakupování nebo pěstování na zahrádce.

Do připravené nádoby lze buď přímo zasadit sazeničky, nebo si je vypěstovat ze semínek. Druhá varianta je pochopitelně časově náročnější, ale určitě ne nemožná. Ke klíčení semínek využijte menší nádobu, kterou umístíte na teplé a slunné místo. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. Jakmile se ze semínek stanou sazenice, můžete je přesadit do truhlíků, květináčů či jiných nádob. 

Jak stříhat libeček

Libeček je vhodné zastřihávat pomocí nůžek. Tato bylinka má tendenci se poměrně hodně rozrůstat. Jednou za čas se doporučuje rostlinu celou ostříhat, aby vyrazila znovu a její listy byly opět čerstvé. Platí totiž, že novější listy jsou jemnější a měkčí než ty staré a také mají lepší chuť a aroma. A kdy sklízet libeček? Jednoduše v okamžiku, kdy dosáhne plného růstu (zhruba od června do září). 

Jak sušit libeček

Libeček nemusíte vždy zpracovat zcela čerstvý. Pro budoucí použití a uskladnění jej můžete snadno usušit. Libeček přitom dobře schne i bez využití pomocníků v podobě sušiček. Ostříhané listy je nutné důkladně rozložit do jedné vrstvy. 

Případně je můžete svázat dohromady a zavěsit v prostoru. K sušení používejte vždy stinné místo, kde dochází k dobré cirkulaci vzduchu. 

Pokud budete používat sušičku, volte teplotu maximálně 40 °C, aby si libeček zachoval svou barvu, chuť i vůni. 

Listy môžete také mrazit v celku nebo nasekané. 

Jak uchovat libeček

Usušený libeček uchovávejte v dobře uzavíratelné nádobě, do které se nedostane vlhkost. Nádobu uložte na tmavé místo. 

TIP: Přečtěte si, jak snadno vypěstovat zdravé bylinky, které využijete při vaření.