Blog

Květy, které si mnozí pamatujete jako neodmyslitelnou součást zahrady své babičky. Nedalo se přehlédnout jejich nádherné a bohaté hlávky, které svítily už z dálky. Pokud jste si hortenzie oblíbili a chcete oživit vzpomínky na dětství, máme pro vás dobrou zprávu.

Tyto nádherné trvalky opět patří mezi vyhledávané a populární na pěstování v záhonech, případně ve velkých nádobách. Na to, abyste je mohli úspěšně pěstovat v zahradě, je třeba vědět pár informací, které vám teď prozradíme.

Hortenzia druhy

Pokud přemýšlíte o výsadbě hortenzie do zahrady nebo nádoby, jistě se budete poohlížet po vhodné variantě. Níže se podíváme na nejoblíbenější druhy hortenzií a to, co je pro ně charakteristické.

Hortenzie velkolistá

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem hortenzie. Typické jsou pro ni kulovité květy v odstínech růžové, modré, fialové nebo bílé. Květy mění barvu podle pH půdy. 

Hortenzie latnatá

Alternativou může být hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), která je odolnější a vhodná pro výsadbu do zahrady. Její laty květů jsou spíše kuželovité, často bílé nebo zelenkavé. Některé odrůdy mohou přecházet do růžové.

Hortenzie stromečková

Hortenzie stromečková (Hydrangea arborescens) je poměrně nenáročná a velmi dobře odolná vůči chladu. Má velké bílé kulovité květy, je dekorativní a zpravidla dobře snáší řez.

Hortenzie řapíkatá

Oblíbeným popínavým druhem hortenzie je hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris). Skvěle se hodí k pergolám, zdem nebo třeba plotům. Kvete bílými plochými květy, které na první pohled mohou připomínat květy černého bezu. 

Hortenzie pilovitá

Mezi nejznámější druhy hortenzie se řadí také hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata), která je poměrně kompaktní a jemná. Lépe snáší horské a chladnější polohy.

Kompletní nabídka hortenzií do vaší zahrady

Kdy zasadit hortenzie

Nejvhodnější čas pro výsadbu hortenzií nastává na jaře, kdy již půda není promrzlá a rostlina má k dispozici celé vegetační období na zakořenění. Rostliny však lze bez potíží sázet také v létě a na podzim. Pokud se však uchýlíte k výsadbě během parných dnů, zajistěte hortenzii dostatečnou zálivku.

Jak zasadit hortenzie

Před samotným sázením hortenzie vložte kořenový bal na zhruba pět až deset minut do vody bez květináče. Mezitím vykopejte jámu, která bude asi dvakrát větší než květináč. Do jámy můžete přidat hnojivo a opatrně zasadit rostlinu. Následně vše zahrňte zeminou a dobře přitlačte. Nezapomeňte na vydatnou zálivku, přitom ale zabraňte přemokření rostliny. Lepší je zalévat častěji a ne příliš moc.

Jak pěstovat hortenzie

Hortenziím se bude dařit na chráněném místě, nejlépe ve stínu nebo polostínu tak, aby byly chráněny před sluncem v čase nejintenzivnějšího slunečního záření.

Vysazujeme je přibližně do začátku léta s kořenovým balem a dopřejeme jim dostatek místa. Pro úspěšné zakořenění výsadbovou jámu dostatečně zalijeme vodou, aby kořeny mohly ihned čerpat potřebnou vláhu. Dobrý nápad je i použití mulčovací kůry v tloušťce přibližně 5-6cm.

Jak pečovat o hortenzie

K rostlinám během růstu pravidelně doplňujeme rašelinu, kterou jemně zapracujeme do vrchní vrstvy půdy. Pamatujte na to, že hortenzie mají vysokou potřebu vody, zejména v horkých letních dnech. Proto je pravidelně zalévejte a nikdy nenechte půdu úplně vyschnout. 

Hortenzie hnojení

Hnojení hortenzií je klíčové pro bohaté kvetení, zdravý růst a u některých druhů i pro ovlivnění barvy květů. Na jaře pomocí hnojiva podpoříte růst nových výhonů a tvorbu poupat. Na začátku léta hnojivo pomůže podpořit kvetení. S příchodem pozdního léta již nadále rostlinu nepřihnojujte, aby se mohla lépe připravit na zimu. 

Používejte hnojivo pro hortenzie, nebo univerzální hnojivo pro kyselomilné rostliny (jako rododendrony nebo azalky). Dané hnojivo by mělo obsahovat dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a ideálně i mikroprvky. Pro docílení modré barvy květů může být žádoucí obsah síranu hlinitého nebo kamence ve hnojivu. Pro růžové květy je naopak důležitý dostatek vápna. 

Přesazování hortenzií

Ať už přesazujete hortenzie z květináče do země, nebo na jiné místo na zahradě, cílem je minimalizovat stres rostliny a podpořit její zdravý růst. Nejvhodnější doba pro přesazení hortenzií přímo na záhonu je buď na jaře, nebo na podzim. 

Hortenzie vykopejte tak, abyste získali co největší kořenový bal a nepoškodili kořeny. Nová jáma by pak měla být zhruba dvojnásobně větší než ta původní. Ihned po přesazení nezapomeňte hortenzie důkladně zalít. Kolem rostliny můžete rovněž rozprostřít vrstvu mulče, která pomůže udržet vláhu. 

S čím kombinovat hortenzie

Hortenzie jsou výrazné a působivé rostliny, které skvěle vyniknou jako solitéry, ale ještě lépe vypadají v kombinaci s dalšími trvalkami, keři nebo okrasnými travinami. Při výsadbě různých druhů rostlin nezapomeňte vždy vzít v úvahu to, aby měly podobné nároky na stanoviště a pěstování.

"Na bohaté kvetení nesmíme zanedbat ani správný řez. Přečtěte si náš článek o tom jak a kdy stříhat hortenzie."

Mezi květiny s podobnými nároky jako hortenzie se řadí například bohyšky (Hosty), třapatky (Echinacea), dlužichy (Heuchera) či srdcovky (Dicentra). Z okrasných trav, které zajímavě doplní strukturu a pohyb do záhonu, lze zmínit třeba ozdobnice (Miscanthus), bezkolenec (Molinia) či dochan (Pennisetum). V záhonu budou perfektně vypadat také pěnišníky (Rhododendron) či pierisy. 

Jak pěstovat hortenzie v květináči

Hortenziím se bude dařit nejen volně v záhonu, ale i v květináči či jiné nádobě. I v tomto ohledu je však třeba dodržovat několik základních pravidel.

Hortenzie v květináči

Ze všeho nejdůležitější je zvolit dostatečně velký květináč o průměru alespoň 30 až 40 cm s odtokovými otvory. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou, která pomůže předejít přemokření kořenů. Nádobu s hortenzií umístěte na stinné nebo polostinné místo. Vyhněte se přímému polednímu slunci, které by mohlo spálit listy a květy. K zalévání hortenzií v květináči používejte dešťovou nebo alespoň odstátou vodu.

Jak zazimovat hortenzie v květináči

Hortenzie v květináči přes zimu bohužel nemůžete nechat ve venkovním prostředí. Místo toho jej přeneste na chráněné místo. K tomuto účelu poslouží například garáž či nevytápěná chodba. 

Zatímco mírný chlad hortenzii zpravidla nevadí, mrazy přímo na kořenovém balu pro ni mohou mít fatální následky. Pokud nemáte možnost květináč přenést, zkuste jej alespoň vhodně zateplit a nechat jej venku na chráněném místě.

Jak pěstovat hortenzie v zahradě

Na rozdíl od květináčů mají hortenzie v zahradě více místa pro kořenění, což podporuje jejich vitalitu, růst a odolnost. Není nutné je přesazovat, stačí jim dobře připravené stanoviště. V zahradě je důležité půdu vylepšit přímo na místě výsadby – přidáním rašeliny, kompostu nebo substrátu pro kyselomilné rostliny. 

V porovnání s pěstováním v květináči bývá také v zahradě zálivka méně častá, jelikož půda drží vlhkost lépe než květináče. V období sucha je nicméně stále nutné rostlinu zalévat.

Jak vypěstovat modré hortenzie

Je neskutečné množství kultivarů a barev. Někdy se stává, že si zakoupíte modře kvetoucí a příští rok vykvete na růžovo. Nebojte se, nikdo vám neprodal nabarvenou hlávku.
 
To jen díky půdní reakci hortenzie změnila barvu. Barva hortenzie souvisí s pH půdy a obsahem hliníku v půdě. V kyselé půdě se tvoří modré květy, které jsou původně růžové. Půdy s vyšším pH 5,5 - 6 tvoří růžové, červené květy. Bílé nejsou ovlivňovány hodnotou pH.

Vyberte si z nabídky našeho eshopu modré hortenzie *

* aktuální nabídka podle ročního období

Náš tip: Chcete-li dosáhnout modré zbarvení květů růžové hortenzie, přidávejte v zálivce hnojivo na modré hortenzie. Další možnost na podporu modrého zbarvení je i použití modré skalice rozpuštěné ve vodě.

Nezapomeňte však na to, že aby hortenzie přijala z hnojiva síran hlinito-amonný, potřebuje kyselejší půdu - rašelinu.

Po zvládnutí a dodržení všech těchto jednoduchých pravidel vám budou hortenzie přinášet radost v podobě bohatého kvetení a bujného růstu.

Topolovka, známá také jako slézová růže, je statná a nápadná rostlina, která si své místo našla především v tradičních venkovských zahradách. Díky svým vysokým stvolům obsypaným velkými květy v pestrých barvách dokáže vytvořit výraznou vertikální dominantu i tam, kde jiným rostlinám slunce spíš škodí. A právě slunce je to, co topolovka miluje – čím více světla jí dopřejete, tím bohatším kvetením se vám odmění.

Základní druhy a odrůdy topolovek

Topolovka (jiným označením slézová růže, latinsky Alcea) je známá především jako okrasná rostlina, málokdo však ví, že bývá pěstována i jako zajímavá léčivka. Pevné stvoly této rostliny se pyšní štíhlými květenstvími s velkým množstvím květů pastelových barev. Okvětní plátky jsou poměrně tenké a připomínají hedvábný papír. 

Topolovka byla postupem času vyšlechtěna do velké spousty kultivarů. Díky tomu si můžete vybrat odrůdu s bílými, růžovými, žlutými nebo třeba temně fialovými květy. 

Někteří se mylně domnívají, že topolovka (Alcea) je to samé jako proskurník (Althaea). Často se pletou, protože patří do stejné čeledi slézovitých (Malvaceae) a vzhledově i funkčně si jsou velmi podobné. Přesto se však mezi nimi vyskytuje hned několik rozdílů.

Pořiďte si sazenice slézové růže a pusťte se do pěstování této krásné rostliny i vy

Topolovka růžová

Topolovka růžová (Alcea rosea) je nejznámějším druhem topolovky. Pochází z jihovýchodní Evropy a Asie a běžně dorůstá výšky dvou až tří metrů. Květy se mohou pyšnit spoustou různých barev, jako je bílá, růžová, červená, žlutá, vínová nebo třeba černofialová.

Topolovka sudetská

Topolovka sudetská (Alcea ficifolia) je méně nápadný, ale odolnější druh topolovky. Její květy připomínají divoký sléz. Často se pěstuje v přírodních a venkovských zahradách. 

Slézová růže pěstování

Aby se slézová růže těšila zdravému růstu, je samozřejmě důležité jí zajistit adekvátní podmínky. Pro bujný růst a kvetení vyžaduje zejména správně zvolené stanoviště, ideálně na slunci a v závětří.

Půdu pro pěstování volte dobře propustnou a zároveň výživnou. Během období růstu a kvetení určitě neuděláte chybu s přidáním organického hnojiva. Mohutná lodyha této rostliny totiž potřebuje poměrně velké množství živin. 

Topolovka výsev

Abyste se v daném roce dočkali květů topolovky, je potřeba rostlinu vysít nebo vysadit již v předchozím roce. Výsev v dubnu je ideální pro předpěstování sazeniček, v květnu nebo červnu pak můžete provádět výsev přímo na záhon. Pokud se rozhodnete pro předpěstování topolovky, na konečné stanoviště ji můžete přemístit na konci léta nebo na podzim. 

Slézová růže řez

Topolovka je dvouletá rostlina, nicméně její životnost lze do určité míry prodloužit. K tomuto účelu poslouží zejména včasný řez po odkvětu. Pokud se jedná o starší rostliny, pak je vhodné topolovku seříznout těsně nad zemí.

Zimní ochrana topolovek

Po prvních mrazících (nebo po opadu listů) seřízněte stonky cca 5–10 cm nad zemí. Odstraněním nadzemní části podpoříte rostlinu v tom, aby sílu uložila do kořenů. Ačkoliv bývá topolovka poměrně odolná, u nově vysazených rostlin se doporučuje na zimu přikrýt kořeny. Využít k tomu můžete chvojí, slámu nebo třeba vrstvu listí. 

Slézová růže choroby

Slézovou růži samozřejmě mohou napadat i různé nemoci. Jednou z nejběžnějších nemocí topolovek je rez slézová, která se projevuje přítomností oranžovo-hnědých až rezavých skvrn na spodní straně listů.

Setkat se můžete také s padlí. Jedná se o bílý povlak na listech, který připomíná mouku. V takovém případě je nutné napadané části odstranit a omezit zálivku. Pomoci dále mohou postřiky s jedlou sodou nebo sírou. 

Co se týče škůdců, můžete se u topolovek nejčastěji setkat s mšicemi, housenkami a slimáky. Mšice se často drží na mladých výhonech a snižují vitalitu rostliny. Slimáci a housenky mohou okusovat listy a zanechávat na nich díry. 

Proč zasadit topolovku

Předně je třeba zdůraznit okrasný efekt topolovky. Tato rostlina vytváří vysoké lodyhy poseté velkými květy v široké škále barev – od bílé přes růžovou až po temně fialovou. Kvete celé léto a výrazně oživí záhon, plot nebo zeď. Zahradě dodá romantický nádech. 

Květy topolovky jsou bohaté na pyl a přirozeně přitahují včely, čmeláky i motýly, což prospívá i ostatním rostlinám v zahradě.

Díky své výšce může slézová růže najít praktické využití v designu zahrady. Poslouží jako přirozená clona (například u plotu), jako vertikální prvek do květinového záhonu nebo pozadí pro nižší trvalky a letničky.

TIP: Přečtěte si také, jak úspěšně pěstovat měsíček lékařský, kterým můžete topolovku v zahradě doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rajčata patří mezi teplomilnou plodovou zeleninu, kterou dokážete bez problémů vypěstovat i v nádobě na terase či malém balkoně. Budete potřebovat pouze vhodné nádoby, dobře orientovaný slunný balkon či terasu, substrát a zeleninové sazenice. Rajčata jsou liány, které dokážou vyrůst do výšky i 2 m. Pro postupný sběr je vhodné, pokud je po vytvoření střapců či plodů zaštipujeme a síla tak jde do plodů a nikoliv na úkor růstu samotné sazenice a listů. Ale pojďme postupně.

Pěstování rajčat na balkoně

Pěstování rajčat na balkoně může být skvělé a velmi uspokojivé, pokud zajistíte správné podmínky. Tímto způsobem se můžete těšit ze sklizně zeleniny, i když nebydlíte v domě a nemáte přístup do zahrady. I v tomto případě je však třeba pamatovat na zajištění správných podmínek, aby se rajčata těšila dobrému růstu.

V prvé řadě je třeba pamatovat na dostatek slunečního svitu. Rajčata potřebují minimálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně. Ujistěte se, že váš balkon je na slunné straně, ideálně na jihu nebo jihozápadu.

Na balkon se samozřejmě hodí specifické druhy rajčat. Ideálně kompaktní odrůdy, jako jsou třešňová rajčata, špagetová rajčata nebo balkonová rajčata. Jsou menší, zároveň vám však nabídnou chutné a šťavnaté plody. 

Kdy zasadit rajčata na balkoně

K sázení rajčat do květináčů můžete přistoupit v momentě, kdy jsou venkovní teploty stabilní a již nehrozí jarní mrazy. Rajčata jsou velmi citlivá na mráz a pokud byste je ven umístili dříve, mohli byste jim uškodit. Obvykle proto ideální čas na výsadbu nastává koncem května nebo začátkem června. 

Keříčková rajčata v květináči

Keříčková rajčata jsou pro pěstování v květináči ideální volbou. Obvykle totiž dorůstají do výšky kolem 30–60 cm a nevyžadují tolik opory jako vysoké odrůdy. 

Pro jednu rostlinu je ideální použít jeden květináč. Pokud ale máte k dispozici větší nádobu, můžete vedle sebe zasadit i několik sazenic. Problém není ani s kombinováním více druhů rajčat v jedné nádobě. Růst tak vedle sebe mohou například červená a žlutá rajčata, což navíc vytvoří zajímavý dekorativní efekt. 

I při pěstování rajčat v květináči nezapomínejte rostliny průběžně kontrolovat na přítomnost škůdců. Pokud objevíte mšice nebo jiné nezvané hosty, co nejdříve proti nim zakročte.

Z keříčkových rajčat vhodných pro pěstování v nádobách lze doporučit například odrůdu ‘Karla’ nebo nebo ‘Tumbling Tom Yellow’. 

Vyberte si z našeho e-shopu zdravé a odolné sazenice rajčat podle vaší chuti

Pěstování rajčat v nádobách

Pokud se rozhodnete pro balkonová cherry rajčata, budete potřebovat vhodnou nádobu. Zároveň je nutné pamatovat i na správnou půdu a pravidelnou zálivku. Pojďme se podrobně podívat na to, jak pěstovat rajčata v květináči, abyste se mohli těšit z bohaté úrody. 

Jak sázet rajčata do nádob

Rajčata potřebují dostatek prostoru pro růst kořenového systému. Zvolte proto dostatečně velkou nádobu – alespoň 30 cm hlubokou a širokou. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí, aby rostliny nezačaly uhnívat.

Pro rajčata je klíčová dobře provzdušněná, lehká a dobře odvodněná půda. Použijte kvalitní kompost nebo speciální substrát pro rajčata, který zajistí dostatek živin a podporuje růst. Při sázení sazenic je důležité, aby byly zasazeny hlouběji, než rostly v původní nádobě. Rajčata mají schopnost vytvářet nové kořeny podél stonku, což zajišťuje silnější a stabilnější rostlinu. Ponořte rostlinu tak, aby měla minimálně 2–3 listy pod úrovní zeminy.

Pokud sázíte více než jednu rostlinu do jedné nádoby, mějte mezi nimi dostatek místa. Pro menší odrůdy postačí 30 cm, pro větší odrůdy doporučuji alespoň 40–50 cm mezi rostlinami.

Po zasazení rajčat je důležité důkladně zalít, aby půda kolem kořenů byla vlhká. V průběhu růstu je nezbytné udržovat rovnoměrnou vlhkost, ale pozor, aby rostlina nestála ve vodě. Zalévejte pravidelně, ale nikdy ne na listy, protože mokré listy mohou vést k plísním. Ideální je zálivku provádět brzy ráno nebo pozdě večer, abyste minimalizovali odpařování vody. 

Jak sázet roubovaná rajčata

Roubovaná rajčata mají několik výhod. Předně nabídnou vyšší odolnost vůči nemocem a škůdcům. Často také mívají vyšší výnosy než běžná rajčata, protože jejich kořenový systém je efektivnější při vstřebávání živin a vody z půdy. Jsou odolnější vůči extrémním podmínkám, jako je sucho, horko nebo chlad. Podnož, která je silnější a odolnější než běžná rostlina rajčat, pomáhá urychlit růst a zajišťuje zdravější rostliny. V neposlední řadě v této kategorii můžete vybírat ze spousty zajímavých kultivarů.

Sázení roubovaných rajčat je podobné jako u běžných rajčat, ale má svá specifika. Hlavním rozdílem je, že roubovaná rajčata by měla být vysazena tak, aby štěp (místo spojení podnože a očkování) zůstal nad úrovní půdy. To je klíčové, aby podnož nevyhnala vlastní kořeny, což by mohlo ovlivnit výnosy.

Jak zaštipovat balkonová rajčata

Pamatujte na to, že rajčata potřebují oporu, aby se jejich stonky nezlomily pod váhou plodů. Použijte kolíky, pletivo nebo speciální opěrné tyče, které pomohou rostlinám růst vertikálně a udrží je pevně na místě.

Důležitým krokem v rámci jejich pěstování je zaštipování. Znamená to, že budete pravidelně odstraňovat boční výhonky, které rostou mezi hlavním stonkem a větvemi rajčat. Díky tomu může rostlina směřovat živiny do růstu hlavního stonku a tvorby kvalitních plodů a zbytečně se neoslabuje. U některých odrůd rajčat (zejména u vysokých) můžete také odstranit vrcholové výhonky. Tím pádem v podstatě zastavíte jejich růst směrem vzhůru a rostlina bude soustředit energii na kvetení a plody.

TIP: Pokud vás zajímá pěstování zeleniny od semínka, přečtěte si také náš článek o péči o zeleninové planty v nádobách.

Vlhkomilné rostliny rozhodně nemusí být pouze ozdobou vodních ploch v zahradě. Často se jedná o rostliny, kterým se daří i v polostínu, na vlhkých stanovištích nebo v květinových záhonech, které potřebují oživení. Objevte druhy, které milují vláhu a zároveň vnesou do vaší zahrady harmonii, barvy i přírodní rovnováhu.

Vlhkomilné rostliny – průvodce výsadbou do vlhka a stínu

Vlhkomilné rostliny na zahradu jsou ideální volbou pro vlhká a zastíněná místa. I v tomto případě je však nutné rostlinám zabezpečit adekvátní péči, aby se jim dařilo. 

Co znamená „vlhkomilné“ a kdy jsou takové rostliny řešením 

„Vlhkomilné“ rostliny jsou rostliny, které přirozeně vyhledávají a potřebují trvale vlhkou až mokrou půdu. Neznamená to, že musí stát přímo ve vodě (i když některé to zvládnou), ale že jim vyhovuje prostředí s vyšší vlhkostí půdy i vzduchu.

Vlhkomilné rostliny se vzhledem ke své charakteristice hodí do nejrůznějších koutů zahrady. S jejich pomocí můžete ozvláštnit například okolí zahradních jezírek a potoků, záhony ve stínu a polostínu či místa, kde dochází ke špatnému odtoku vody. Hodí se však také jako dekorace do vlhkých koutů zahrady nebo lesních zákoutí. 

Vztah mezi vlhkem a stínem – proč jdou často ruku v ruce

Vlhkomilné rostliny jsou často ty, které patří na vlhké a stinné stanoviště. Vlhko a stín spolu často souvisejí, protože stín pomáhá udržovat půdu déle vlhkou. 

Když je místo zastíněné – například pod stromy, u plotu nebo na severní straně budovy – slunce tam nesvítí tak intenzivně, a proto voda z půdy nevyprchává tak rychle jako na slunci. Právě proto si na takových stanovištích můžeme dovolit vysadit rostliny do stínu a vlhka. Ostatně i v přírodě se vlhkomilné rostliny často vyskytují právě ve stinných, chráněných lokalitách (lesní podrost, mokřady a podobně).

Typy vlhkých stanovišť

Okolí zahradního jezírka nebo potoka: Často se jedná o trvale vlhkou až podmáčenou půdu. Může jít o skvělé stanoviště pro rostliny, které snášejí přímý kontakt s vodou.

Mokřady a rašeliniště: Jedná se zpravidla o místa se špatným odtokem vody nebo přirozenou podzemní vlhkostí.

Záhony ve stínu: Půda bývá vlhká díky ochraně před sluncem a spadanému listí.

Retenční plocha: Uměle vytvořená část v zahradě, kde se nachází retenční nádrž pro zachytávání dešťové vody. 

Místa u okapů nebo svodů vody: Tato stanoviště bývají často přemokřená pouze přechodně. 

Proč je důležité zvolit správné druhy a nepokoušet se o kompromisy

Každé stanoviště má svá specifika a může nabídnout vhodné prostředí pro určité druhy rostlin. Rostliny, které nejsou přizpůsobené vysoké vlhkosti, mohou snadno uhnít, chřadnout nebo vůbec neporostou. 

Výsadba běžných zahradních rostlin do vlhké půdy proto může často končit zklamáním, neefektivní údržbou a zbytečnými náklady. Proto je vždy efektivnější respektovat podmínky daného místa a vybrat si pro výsadbu pouze ty rostliny, kterým vlhko svědčí. 

Stromy do podmáčené půdy

Pokud se rozhodujete, co na vlhké stanoviště vysadit, první variantou jsou stromy. V tomto ohledu je nutné vybírat z těch, které jsou právě do podmáčené půdy vhodné. 

Kdy je půda podmáčená a jak to ovlivňuje výběr dřevin

Půda je podmáčená, když je trvale nasycená vodou natolik, že se mezi částicemi půdy drží voda místo vzduchu. Podmáčenou půdu poznáte podle několika znaků. Po dešti se na takové půdě voda dlouhou dobu drží na povrchu. I když jinak panuje sucho, na tomto stanovišti je půda na dotek vlhká a měkká. Pokud už se zde pustíte do výkopu jámy, rychle se v ní bude hromadit voda. 

Vlhkomilné stromy – vhodné druhy

Většina stromů a keřů v přemokřené půdě trpí, nicméně existují dřeviny, které v nich růst budou. Je nutné vybírat ty stromy, které se přirozeně vyskytují v lužních lesích, mokřadech nebo na březích vod. 

Mezi takové stromy se řadí například vrba bílá (Salix alba), která vyniká svým rychlým růstem a skvěle se hodí pro výsadbu k vodním plochám. Vedle nesáhnete ani s olší lepkavou (Alnus glutinosa), která velmi dobře snáší trvalé zamokření. Je ceněná nejen pro svou schopnost zpevňovat břehy, ale také pro schopnost obohacovat půdu dusíkem díky symbióze s půdními bakteriemi. 

Další variantou může být topol černý (Populus nigra), který se vzhledem ke svému vyššímu vzrůstu hodí spíše do větších zahrad. Za doporučení stojí také jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) vyznačující se rychlým růstem a majestátním vzhledem. S přemírou vody se dokáže vyrovnat rovněž dub letní (Quercus robur), který může pomoci stabilizovat půdu a bránit erozi. 

Tipy k výsadbě do těžké nebo promáčené půdy

Jak již bylo zmíněno, lze obecně doporučit sázet druhy přirozeně rostoucí ve vlhkých nebo mokřadních stanovištích. Pokud chcete zabránit hnilobě kořenů, může být vhodné zasadit rostliny výše než je úroveň terénu. 

V případě příliš těžké půdy může být vhodné do výsadbové jámy přimíchat kompost a písek, čímž se zlepší struktura půdy, zvýší se její vzdušnost a podpoří se odtok vody. Výsadbu neprovádějte během trvalého zamokření půdy, ale snažte se počkat na okamžik, kdy alespoň trochu vyschne. Půdu kolem výsadby také nesešlapávejte, abyste příliš nezabránili přístupu vzduchu ke kořenům. 

Vlhkomilné keře

Kromě stromů se samozřejmě můžete rozhodnout pro výsadbu vlhkomilných keřů. I v této kategorii existuje hned několik keřů, z nichž si můžete vybrat svého favorita. 

Keře do vlhké půdy – vhodné druhy

Do vlhké půdy se skvěle hodí keře, které snesou trvale nebo pravidelně vlhké stanoviště, aniž by trpěly hnilobou kořenů. Pomyslnou sázkou na jistotu může být například kalina obecná (Viburnum opulus) s jedinečnými květy. Vedle nesáhnete ani se zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), což je nenáročný opadavý keř, kterému se dobře daří ve vlhkém stínu i polostínu.

Skvělou variantou je dále černý bez (Sambucus nigra), který může dosahovat úctyhodné výšky a navíc si z jeho květů můžete připravit třeba lahodný sirup. Vlhkou a humózní půdu miluje hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Další perfektní variantou může být tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), což je odolný keř s výraznými listy. Nejen pro tvorbu živého plotu, ale i jako solitéra se uplatní ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) s dekorativním vzhledem. 

Jak je udržet zdravé – prevence proti hnilobě a plísním

Pokud se rozhodnete keře ve vlhké půdě pěstovat, pamatujte na dodržování několika základních pravidel. Díky tomu předejdete tvorbě hniloby a plísní. Předně lze doporučit sázet keře na mírné vyvýšeniny nebo do kopce, aby voda nestála přímo u kořenového krčku. Při výsadbě většího počtu keřů udržujte mezi jednotlivými rostlinami dostatečnou vzdálenost, aby zde mohl proudit vzduch. 

V neposlední řadě může být vhodné keř pravidelně prořezávat a odstraňovat přebytečné či poškozené větve. Tímto způsobem se nebude vlhkost tolik držet uvnitř koruny. Pro zlepšení drenáže a provzdušnění půdy přimíchejte v rámci výsadby kompost, písek nebo drcenou kůru. 

Vlhkomilné trvalky

Poslední variantou pro výsadbu do stinných a vlhkých stanovišť jsou vlhkomilné trvalky. I v tomto případě je přitom potřeba vybírat z druhů, které dané podmínky dobře zvládnou. 

Rostliny do stínu a vlhka

Pokud se rozhodnete pro výsadbu rostlin do stínu a vlhka, máte na výběr z poměrně široké nabídky druhů. Vzhledem k tomu můžete upřednostnit takovou variantu, která bude odpovídat vašim estetickým požadavkům.

Z půdopokryvných vlhkomilných rostlin stojí za zmínku například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), který má podobu stálezeleného koberce. Skvěle v zahradě vypadá také barvínek menší (Vinca minor), který je velmi nenáročný a do stinných a vlhkých prostor jako stvořený. 

Nejoblíbenější trvalky na vlhká místa

Mezi oblíbené rostliny se řadí kapradiny, například kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Je velmi nenáročný a stín a vlhko zvládá bez potíží. Skvěle vypadá také dymnivka dutá (Corydalis cava) s nádhernými květy nebo třeba plicník (Pulmonaria), který se pyšní dekorativními listy a květy. Vedle nesáhnete ani s kontryhelem měkkým (Alchemilla mollis), který vytváří jedinečný hustý porost. Vysadit můžete také kakost (Geranium) s jemnými fialovými květy nebo žluťuchu nádhernou (Thalictrum rochebrunianum) s drobnými růžovo-fialovými květy. 

Kombinace podle barvy, výšky a období kvetení

Při plánování záhonu samozřejmě můžete zohlednit barvu květů, výšku i období kvetení, aby záhon vypadal atraktivně po celé vegetační období. 

Brzké jaro: Během března a dubna kvete například bledule jarní (Leucojum vernum) s bílou barvou květů, sasanka hajní (Anemone nemorosa) s bílorůžovou barvou květů či dymnivka dutá (Corydalis cava) s fialovou barvou květů. 

Pozdní jaro: V průběhu května a června v zahradě může kvést třeba plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) s modrorůžovou barvou květů, udatna lesní (Aruncus dioicus var. dioicus) s krémovou barvou květů nebo bohyšky (Hosta) s bílou či fialovou barvou květů.

Léto: Během léta se o slovo může přihlásit kontryhel měkký (Alchemilla mollis) se žlutozelenými květy nebo třeba barvínek menší (Vinca minor) s fialovými květy.

Co se výšky týče, do zadní části záhonu se vyplatí umístit vyšší rostliny. Typicky půjde o vyšší kapradiny, hodí se zde také udatna (Aruncus). Do střední části můžete vysadit například plicník (Pulmonaria officinalis), kontryhel (Alchemilla) či bohyšky (Hosta). Do popředí se pak hodí nízké rostliny, typicky bledule (Leucojum vernum), dymnivky (Corydalis), zběhovec (Ajuga) či barvínek (Vinca). 

Minimální péče – co jim prospívá, co škodí

Vlhkomilné rostliny jsou často velmi odolné, pokud rostou na správném místě – tedy tam, kde je půda přirozeně vlhká a vzduch není příliš suchý. Vyžadují jen minimální péči, ale zároveň existuje několik pravidel, která je dobré dodržovat, aby se těšily zdraví.

Pravidelným mulčováním můžete udržet půdní vlhkost, potlačit růst plevele a chránit kořeny. Pamatujte na to, že příliš hustě vysazené rostliny hůře „dýchají“ a snadno je napadnou plísně. Listový kompost nebo rašelina může obohatit půdu a zlepšit její strukturu, což se hodí zejména u těžkých jílovitých půd. Vlhkomilné rostliny ale zpravidla ocení přirozené podmínky bez zásahů navíc – pokud je jednou dobře zasadíte na vhodné místo, obvykle si vystačí samy. 

Tipy na výsadbu a péči o vlhkomilné rostliny

Dříve než se pustíte do výsadby vlhkomilných rostlin, může být na místě provést určité přípravné práce. 

Jak připravit půdu a proč drenáž není vždy odpověď

Při výsadbě vlhkomilných rostlin je klíčové připravit půdu tak, aby zadržovala vlhkost, ale zároveň nezpůsobovala hnilobu kořenů. Drenáž se často doporučuje, ale není univerzálním řešením – u rostlin, které milují vlhko nebo trvalé zamokření, může být naopak nevhodná, protože odvádí právě tu vláhu, kterou potřebují.

Ve většině případů je ideální střední, humózní půda s dobrou strukturou. Půdu kolem výsadby je vhodné neudusávat, jelikož kořeny potřebují kyslík. Záhony můžete tvořit mírně vyvýšené nebo tvarované, abyste docílili lepší kontroly proudění vody. 

Kdy zalévat a kdy nechat přírodu pracovat

Zálivka vlhkomilných rostlin by měla být cílená a střídmá – i když mají rády vlhko, přemokření jim může uškodit stejně jako sucho. Zálivka je zpravidla potřebná v prvních týdnech po výsadbě, kdy kořeny ještě nejsou dostatečně rozrostlé. 

Dále k tomuto kroku přistupte během horkého léta bez deště. V takovém případě může i ve vlhkém stanovišti půda při dlouhodobém suchu vyschnout. Na zálivku samozřejmě nezapomínejte tehdy, pokud se rozhodnete vlhkomilné rostliny pěstovat v nádobě. A dále pak při čerstvém přesazení nebo dělení rostlin, jelikož právě zalití pomáhá rostlině snáze se adaptovat.

Slimáci, plísně a jiné výzvy – co funguje bez chemie

Vlhká a stinná stanoviště jsou bohužel ideálním prostředím nejen pro vlhkomilné rostliny, ale i pro nepříjemné návštěvníky jako jsou slimáci, plísně nebo houbové choroby.

Na slimáky funguje například jejich ruční sběr večer nebo po dešti. Nastražit můžete také nechemické pasti ze zbytků piva, ve kterém se slimáci utopí. Pomocníkem může být i hrubý mulč, jelikož se tito nezvaní hosté neradi pohybují po ostrém a suchém povrchu. Jako přirozená bariéra poslouží i ochranné okraje z měděné pásky nebo popela.

Abyste předešli plísním a houbovým onemocněním, zajistěte vzdušný prostor kolem rostlin. Nepřelévejte je a pokud už budete provádět zálivku, tak vždy ke kořenům (nikoliv na listy). Pokud si všimnete napadených částí rostliny, odstraňte je ihned a zabraňte šíření plísní a nemocí. Přírodní antifungicidní účinky přináší třeba postřik z česneku. 

Praktické rady pro krásný efekt i mimo sezónu kvetení

Aby vlhkomilné záhony vypadaly pěkně i mimo hlavní sezónu kvetení, je dobré myslet na kompozici listů, strukturu porostu a stálost barev po celý rok. Pamatujte na to, že dekorativní efekt mohou tvořit nejen květy, ale i listy.

Pomocníkem mohou být také stálezelené půdopokryvné rostliny, které vypadají krásně po celý rok. Můžete rovněž vytvářet kontrasty v texturách a odstínech zelené. Zvolit lze i rostliny s pěkným podzimním zbarvením.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trávnička je nenápadná, ale v zahradě dokáže vykouzlit skutečný klenot. Díky hustému polštářovitému růstu a bohatému kvetení je ideální volbou pro slunná místa, skalky, obruby i květináče. V tomto článku se podrobně podíváme, jak na její pěstování. 

Charakteristika trávničky a proč patří i do moderní zahrady

Trávnička se přirozeně vyskytuje na skalnatých stanovištích a vzhledem k tomu se skvěle hodí jako součást vaší skalky. V zahradě se vám odvděčí svou nenáročností a krásnými květy. 

Základní informace o trávničce 

Trávnička (latinsky Armeria) je rod rostlin z čeledi Plumbaginaceae. Jedná se o oblíbené trvalky, které přirozeně rostou na skalnatých a pobřežních stanovištích. Díky svému nízkému vzrůstu a zajímavým květům se v zahradách pěstují pro své dekorativní účely. Jejich drobné kulovité květy vytvářejí na dlouhých stoncích hustá květenství. 

Výhody trávničky 

S pěstováním trávničky se pojí řada výhod, díky čemuž je oblíbená u českých zahrádkářů. Pokud jim dopřejte správné podmínky, odvděčí se vám svou nenáročností a dekorativním vzhledem. Jelikož přirozeně přitahují různé druhy motýlů a hmyzu, podpoří biodiverzitu v zahradě. Trávničku lze použít nejen na menších, ale i větších plochách v zahradě. 

Kdy může být zajímavou alternativou ke klasickému trávníku

Trávnička přímořská se v zahradách mnohdy používá jako náhrada klasického trávníku. Její listy totiž hrubou trávu připomínají. Navíc je velmi odolná a snese sucho, chudou půdu i přímé slunce. Je proto ideální tam, kde by klasický trávník obtížně rostl bez pravidelného zavlažování. Stejně tak pokud nechcete často sekat a starat se o trávník, trávnička je ideální – roste pomalu a nepotřebuje častou péči.

Pořiďte si sazeničky trávničky různých barev a vytvořte si tento jedinečný trávník v zahradě i vy

Druhy trávničky – jak si vybrat tu pravou

Existuje hned několik druhů trávničky, které si můžete do své zahrady vybrat. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších. 

Trávnička trsnatá

Trávnička trsnatá (Armeria caespitosa) vytváří nízké, husté trsy a zaujme svými růžovými až fialovými květy.

Trávnička širokolistá

Trávnička širokolistá (Armeria pseudarmeria) má širší listy a bohatší květenství. I tato rostlina se může pochlubit krásnými růžovými květy.

Trávnička velkokvětá

Trávnička velkokvětá (Armeria juniperifolia) je kompaktní druh trávničky s drobnějšími listy a většími květy. Velmi dobře přitom snáší skalnaté půdy. 

Na co se zaměřit při výběru

Při výběru trávničky je důležité zohlednit především vaše očekávání od vzhledu a růstu rostliny. Podmínky pro pěstování jsou totiž u jednotlivých odrůd velmi podobné.

Trávnička přímořská pěstování

Jedním z nejoblíbenějších druhů je trávnička přímořská (Armeria maritima). 

Ideální čas na výsadbu

Nejvhodnější doba pro výsadbu trávničky přímořské je jaro (od dubna do května) nebo podzim (září až říjen).

Výběr místa - slunce, nebo polostín?

Trávnička přímořská nejlépe prospívá na slunném stanovišti. Plné slunce rostlině nevadí.

Půda, drenáž a příprava záhonu

Pro pěstování volte lehkou, propustnou a spíše chudou půdu. Při přípravě záhonu je vhodné půdu dobře nakypřit do hloubky alespoň 20–30 cm a případně na dno zapracovat vrstvu drenáže, například z drobného štěrku nebo keramzitu.

Postup při výsadbě krok za krokem

1. Vyberte v zahradě vhodné místo.

2. Připravte půdu (nakypřete ji a použijte drenážní vrstvu). 

3. Připravte sazenici. Kořenový bal můžete před výsadbou na několik minut namočit do vody.

4. Vyhlubte jamku, aby se do ní vešel celý kořenový bal. 

5. Vysaďte trávničku a jemně ji utlačte.

6. Ihned po výsadbě sazenici zalijte.

Rozdíl v pěstování jednotlivých druhů

Základní nároky jednotlivých druhů trávniček jsou stejné. Všechny trávničky mají rády slunné stanoviště, propustnou půdu a nesnášejí přemokření. 

Péče o trávničku během roku

I když se trávnička řadí mezi spíše nenáročné rostliny, určitou péči přece jen potřebuje. Pojďme se podívat, na co v této souvislosti nezapomenout. 

Zalévání - kdy a kolik

Po výsadbě nezapomeňte půdu udržovat vlhkou, aby se jednotlivé rostliny dobře ujaly. Jakmile zakoření, tak častá zálivka již není potřeba. Trávnička je suchomilná, a proto zálivku potřebuje až při delším období sucha. Lepší je trávničku prolévat méně často a důkladně, aby voda pronikla až ke kořenům. Přemokření se vyhněte, rostlina by totiž mohla začít uhnívat. 

Hnojení - co trávnička potřebuje a co ne 

Trávnička roste nejlépe v chudších půdách. Hnojení tedy ve většině případů není vůbec potřeba, případně se k tomuto kroku můžete uchýlit jednou až dvakrát ročně. Místo chemických přípravků stačí použít kompost nebo jemně rozložený hnůj. 

Stříhání a úprava

Trávničku není třeba běžně stříhat. Roste totiž nízko a kompaktně. Po odkvětu můžete ostříhat jednotlivé květní stvoly. Případně lze ke střihu přistoupit v případě, že trávnička začne přerůstat. Průběžně také odstraňte případné suché části rostliny. 

Jak řešit běžné problémy

Trávnička většinou netrpí na škůdce. Pokud se objeví mšice, můžete je smýt proudem vody nebo použít postřik. Proti slimákům pak nejlépe zabere jejich ruční sběr.

Pokud objevíte žloutnutí listů, může to značit přemokření nebo špatné odvodnění. V takovém případě je nutné zálivku omezit.

K řídnutí trsů přirozeně dochází vlivem stárnutí rostliny nebo nedostatkem živin. Čas od času je nutné rostliny obměnit, případně do půdy přidat živiny. 

Trávnička jako součást designu zahrady

Vzhledem ke svým estetickým vlastnostem bývá trávnička ceněna. Své uplatnění najde v rámci nejrůznějších zahradních kompozic.

Skalničky, obruby, výsadba do květináčů

Trávničky jsou díky své kompaktní a nenáročné povaze ideální volbou nejen do zahradních skalek, ale také k osázení obrub záhonů či cest. Díky svým nízkým nárokům na pěstování a odolnosti se hodí také do nádob. Tímto způsobem mohou ozdobit prostor vašeho balkonu či terasy. 

Kombinování s jinými rostlinami

Trávničky samozřejmě můžete snadno kombinovat i s dalšími rostlinami. V tomto směru je vhodné vybírat takové rostliny, které mají podobné nároky na substrát a zálivku. Výborně se doplňují například s rozchodníky, netřesky, tařicemi nebo šalvějemi. Vedle nesáhnete ani s levandulí nebo mateřídouškou. Kromě toho může trávnička posloužit jako podrost pro vyšší suchomilné trvalky a byliny. 

Nízká údržba a celoroční estetika

Jak již bylo zmíněno, trávnička je oblíbená vzhledem k nízkým nárokům na údržbu. Vzhledem k tomu se hodí i pro zahradnické začátečníky nebo ty, kteří péčí o rostliny nechtějí trávit příliš mnoho času. Trávnička se vám odvděčí celoroční estetickou hodnotou. 

Proč trávnička nekvete?

Mezi nejčastější důvody, proč trávnička nekvete, se řadí nedostatek světla. Pamatujte na to, že tato rostlina miluje slunce. Problémy mohou nastat také v případě, že je zde přemokřená půda. Problémy s kvetením mohou mít i starší rostliny, které mohou slábnout a důsledkem toho méně kvést. 

Tipy a triky pro ještě krásnější trávničku

Pokud už se rozhodnete trávničku pěstovat, jistě se budete snažit docílit co nejkrásnějšího vzhledu. Pomocníkem vám v tomto směru může být několik triků.

Mulčování drobným štěrkem

Díky tomuto kroku podpoříte propustnost půdy, což trávničky milují, jelikož nesnášejí přemokření. Zároveň drobný štěrk ochrání povrch půdy před vysycháním a zabrání erozi půdy po dešti. Štěrková vrstva navíc v zahradě může působit velmi estetickým dojmem a v kombinaci s trávničkou přitahovat pozornost.

Kombinace s geotextilií

Použití geotextilie pod trávničky může být praktickým řešením, zejména pokud chcete snížit množství plevele a usnadnit údržbu výsadby. Právě použití geotextilie přitom můžete doplnit následným mulčováním drobným štěrkem, čímž účinně zabráníte prorůstání plevele.

Jak podpořit hustý a zdravý růst

Abyste docílili hustého a zdravého růstu trávniček, vyberte jim v prvé řadě vhodné stanoviště – nejlépe slunné místo s propustnou, spíše chudší půdou. Po výsadbě rostliny zalévejte, dokud dobře nezakoření, poté zálivku omezte. Dále pomůže průběžné odstraňování odkvetlých květů a suchých částí.

TIP: Svou zahradu můžete ozvláštnit celou spoustou dalších zajímavých rostlin. Připomeňte si například, jak pěstovat oblíbenou echinaceu, která se vám rovněž odvděčí nádhernými květy.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. V tomto článku se podíváme na to, které dřeviny jsou skutečně nenáročné, co je potřeba zvážit před výsadbou a jak si usnadnit péči o živý plot tak, aby vám sloužil dlouhé roky bez starostí.

Co je bezúdržbový živý plot a pro koho je ideální

Bezúdržbový živý plot je takový druh živého plotu, který vyžaduje minimální péči, ale přitom plní funkci klasického plotu – tedy zajišťuje soukromí, tlumí hluk, chrání před větrem a vypadá esteticky.

Živý plot bez starostí – realita, nebo mýtus?

Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Tento termín se proto používá spíše jako označení pro velmi nenáročné druhy keřů nebo dřevin, které nerostou příliš rychle, nevyžadují častý řez a střih, dobře odolávají chorobám a škůdcům a poradí si i s náročnými podmínkami (například delší sucho). 

Pro koho se hodí bezúdržbové řešení

Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. K těmto plotům rovněž mohou přistoupit ti, kteří se neřadí ke zkušeným zahrádkářům a upřednostňují jednoduchost. Kromě toho se pro bezúdržbové ploty mohou rozhodnout vlastníci větších pozemků, kteří by jinak střihem trávili obrovské množství času. 

Výhody a nevýhody bezúdržbových živých plotov

Stejně jako každé jiné řešení, i s bezúdržbovým živým plotem se pojí hned několik hlavních výhod a nevýhod. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější z nich.

Výhody, které ocení každý

Nespornou výhodou bezúdržbových živých plotů jsou pochopitelně nízké nároky na údržbu. Většina vhodných odrůd je odolná vůči chorobám a škůdcům a není potřeba řešit pravidelné zalévání a hnojení. U některých keřů si nemusíte vůbec lámat hlavu s vhodným střihem, případně jej stačí provést pouze jednou až dvakrát ročně. 

S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích. Celoročně se pak budete moct těšit ze samotného vzhledu živého plotu, který může působit elegantním dojmem.

Nevýhody, se kterými je třeba počítat

Pořízení živého plotu může obecně znamenat vyšší počáteční investici. Pokud hledáte bezúdržbové řešení, musíte počítat také s poněkud omezenou variabilitou při výběru dřevin. Jejich nabídka nemusí vždy vyhovovat všem vašim estetickým nebo funkčním požadavkům.

Méně náročné druhy také často rostou pomaleji, takže může trvat déle, než se živý plot vytvoří a dostatečně zahustí.  

Nejlepší dřeviny na bezúdržbový živý plot

I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost. Pojďme se podívat na to, které rostliny se v tomto ohledu těší popularitě.

Stálezelené druhy – stálá zeleň po celý rok

Pokud si chcete užívat stálý vzhled vašeho živého plotu po celý rok, je na místě poohlížet se po takzvaných stálezelených druzích. Oblíbenou variantou je například tis červený (Taxus baccata), nenáročný zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) či cesmína modrá (Ilex meserveae). Vedle nesáhnete ani s bobkovišní lékařskou (Prunus laurocerasus). Pokud hledáte nižší plot, může se hodit brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který se skvěle hodí i jako půdopokryvná rostlina.

Listnaté dřeviny s minimálními nároky

Pokud vám nevadí, že živý plot během zimních měsíců ztratí své zelené listy, máte opět o něco širší nabídku dřevin, ze kterých lze vybírat. Může se totiž jednat o opadavé stromy na živý plot. Pomyslnou klasikou mezi živými ploty je habr obecný (Carpinus betulus), který je odolný, hustý a přirozeně cloní i v zimě, protože suché listy často drží na větvích až do jara.

Rozhodnout se dále můžete pro ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který vyniká rychlým růst, dobře se větví a snadno se tvaruje. Pro nižší živé ploty lze doporučit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). Odolným keřem, který bude poměrně dobře růst i v horších půdách, je hloh obecný (Crataegus laevigata). Z dekorativních keřů se zajímavými listy lze zmínit třeba kalinu obecnou (Viburnum opulus). 

Pomalu rostoucí druhy vhodné pro živé ploty

Pokud pro vás není klíčový rychlý růst rostlin, můžete vybírat z pomalu rostoucích druhů. Skvělou volbou je například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který je hustý, kompaktní a ideální na nízké formální živé ploty. Vsadit můžete také na tis červený (Taxus baccata), který dobře snese stín i tvarování. Vedle nesáhnete ani s cesmínou modrou (Ilex meserveae), což je krásně tvarovaný keř se zimní výdrží, pomalu rostoucí a stálezelený.

Co je třeba zvážit před výsadbou bezúdržbového živého plotu

Předtím, než se do výsadby bezúdržbového živého plotu ve své zahradě pustíte, zvažte několik faktorů.

Půdní a klimatické podmínky

V prvé řadě se zaměřte na půdu, kterou máte k dispozici. 

• - Jílovitá půda zadržuje vodu, a je těžká.

• - Písčitá půda je více propustná, ale může rychle vysychat.

• - Hlinitá půda je pro řadu rostlin ideální. Dobře drží vodu i živiny, většina dřevin v ní poroste bez problémů.

• - Kamenitá nebo chudá půda může vyžadovat vylepšení pomocí kompostu nebo substrátu.

Kromě toho samozřejmě roli i to, zda budete živý plot sázet spíše na slunné nebo stinné stanoviště. Každý druh rostliny totiž může vyžadovat něco jiného. Zvažte proto, zda se vámi vybrané dřevině nebo keři bude v těchto podmínkách dařit. 

Potřebný prostor a orientace

Tento faktor často rozhoduje o tom, jestli bude živý plot fungovat prakticky i esteticky. Pamatujte na to, že každá rostlina potřebuje určitý prostor pro kořeny i nadzemní část. Vyšší živý plot (nad 2 m) vyžaduje víc prostoru kvůli stabilitě i údržbě. Pokud k plotu nebudete mít přístup z druhé strany (například kvůli plotu souseda), mohou pro vás být vhodnější spíše nižší druhy rostlin.

Dále vezměte v úvahu orientaci prostoru na světovou stranu:

• - Na severní a východní straně je méně slunce a jedná se o ideální volbu pro druhy do polostínu. Například tis (Taxus), ptačí zob (Ligustrum) nebo habr (Carpinus).

• - Jižní a západní strana nabídne během dne plné slunce, které bez problémů zvládnou například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea), skalník (Cotoneaster) či zimostráz (Buxus).

Růstová rychlost a konečná výška

V tomto ohledu většinou platí, že čím menší údržbu rostlina vyžaduje, tím pomaleji roste. Informujte se také o tom, jaké konečné výšky může plot maximálně dosáhnout. Někteří se například mohou poohlížet po specifické výšce plotu, aby si dokázali zajistit soukromí nebo třeba vytvořit určitý větrolam. 

Péče o bezúdržbový živý plot –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ co to doopravdy znamená

Jak jsme již zmínili, pořízení bezúdržbového živého plotu automaticky neznamená nulovou péči. Každá rostlina totiž vyžaduje, abyste se jí alespoň minimálně věnovali a tímto způsobem podpořili její zdravý růst a estetický vzhled. 

Občasná údržba, která se vyplatí

Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Pokud například narazíte na zničené větve nebo choroby, začněte situaci řešit. Zhruba jednou až dvakrát ročně dopřejte živému plotu hnojivo, aby se vám odvděčil zdravým růstem.

Automatizace péče

Část péče o živý plot můžete automatizovat. Pokud například daná rostlina potřebuje pravidelnou závlahu, můžete investovat do zavlažovacích systémů. Díky tomu získají přístup k vodě v definovaných intervalech, aniž byste vy sami museli na nutnost zalévání pamatovat.

Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu. Mulč tvoří bariéru, přes kterou se většina plevelů nedostane ke světlu. Kromě toho může být pomocníkem také pro udržení vlhkosti v půdě a chrání kořeny.

Doporučení

Při plánování živého plotu je třeba zvážit hned několik faktorů. Dejte si proto na čas a jeho tvorbu si pořádně promyslete. 

Tipy na výběr rostlin podle regionu

Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“.

• - Pokud žijete v teplejších nížinách, můžete vsadit na pěstování tavolníku (Spiraea), ptačího zobu (Ligustrum), dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii) nebo třeba skalníku lesklého (Cotoneaster lucidus). 

• - V chladnějších oblastech se může hodit spíše habr obecný (Carpinus betulus), tis červený (Taxus baccata), cesmína modrá (Ilex meserveae) nebo kalina obecná (Viburnum opulus). 

• - Ve větrných a exponovaných lokalitách můžete vsadit na pěstování hlohu obecného (Crataegus laevigata), habru (Carpinus) či bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus). 

Kombinování druhů pro přirozený vzhled

Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu. Rozhodně se tedy nemusíte omezovat na pěstování pouze jednoho jediného druhu. Kombinací kvetoucích, plodících a stálezelených druhů dosáhnete zajímavého vzhledu po celý rok. Různorodé živé ploty rovněž poskytují úkryt a potravu ptákům, hmyzu a drobným živočichům.

Řešení pro specifické potřeby – rychlé zakrytí, odhlučnění, ochrana před větrem

• - Pokud potřebujete rychle zakrýt prostor (například u novostavby), je třeba vybírat z rychle rostoucích druhů. Mezi ty patří třeba ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr obecný (Carpinus betulus), bobkovišeň (Prunus) nebo určité druhy tavolníku (Spiraea). 

• - Pokud chcete snížit hluk z ulice nebo silnice, volte dřeviny s hustým, pružným a  vícevětvovým systémem. Skvělou volbou je tis červený (Taxus baccata), hloh (Crataegus), brslen (Euonymus) či habr obecný (Carpinus betulus).

• - Pokud řešíte ochranu před větrem, může být žádoucí zejména pevný habitus a pružné větve. Mezi vhodné dřeviny se řadí například habr (Carpinus), hloh (Crataegus), tavolník (Spiraea) nebo skalník (Cotoneaster).
  

Shrnutí – je bezúdržbový živý plot řešení pro vás?

Bezúdržbový živý plot může být skvělou volbou – ale jen tehdy, když dobře promyslíte své potřeby, prostorové možnosti a styl zahrady.

Výběr dřevin podle stylu a potřeb je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval.

Pamatujte na to, že žádný živý plot není zcela bez práce. „Bezúdržbový“ ve skutečnosti znamená méně častou, ale stále potřebnou péči – jako je mulčování, lehké tvarování či občasná kontrola stavu rostlin. Růst bude možná pomalejší, ale výsledkem může být dlouhodobě stabilní a esteticky nenáročné řešení.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Netýkavky se řadí ke krásným rostlinám, které znaly už naše babičky. Jejich výhodou je poměrně snadné pěstování a fakt, že se jim daří i na stinném stanovišti. Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát, aby se těšila zdravému růstu a jaké populární druhy netýkavek existují.

Charakteristika netýkavky

Netýkavka (latinsky Impatiens) je rostlina patřící do čeledi balsaminovitých. Tato kvetoucí rostlina přitom zahrádkáře láká hned z několika důvodů. Pyšní se schopností rychlého růstu, nádhernými květy a dokáže vykvést i ve stinných oblastech.

Skvěle se přitom hodí pro ozvláštnění zahradních záhonů, pro zahrádkářské kontejnery i visuté koše. Netýkavky se snadno pěstují a svými květy vás potěší v období od jara do podzimu.

Netýkavky jsou zpravidla velmi dobře odolné vůči škůdcům. Mezi choroby netýkavek se ale mohou řadit plísňová onemocnění, rostlinu mohou také napadnout mšice. Pokud některý z těchto problémů zaznamenáte, je na místě včas přijmout potřebná opatření.

Vyberte si sazenice netýkavky a zasaďte si tuto krásnou rostlinu i ve vaší zahradě nebo na terase

Netýkavka balzamína

Jedním z nejoblíbenějších druhů netýkavky je netýkavka balzamína (Impatiens balsamina). Původně pochází z Asie a pro svou vysokou atraktivitu květů je v zahradách skutečně populární.

Jedná se o jednoletou rostlinu, která obvykle dosahuje výšky kolem 30 až 60 cm. Květy jsou nápadné, mají trubkovitý tvar a mohou se vyskytovat v různých barvách. Časté jsou například bílé, růžové, červené či fialové květy.

Netýkavka žláznatá

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) původně pochází z Himalájí. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme svým poměrně vysokým vzrůstem a výraznými růžovými květy. Charakteristické jsou pro ni štíhlé duté stonky a protáhlé listy. Důležité je však zmínit invazivní povahu této netýkavky. Po vysazení do zahrady může vytlačovat původní druhy rostlin.

Netýkavka malokvětá

Dalším populárním druhem netýkavky je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). I tento druh je přitom proslulý svou invazivní povahou. Jedná se o vytrvalou bylinu, která disponuje protáhlými stonky a drobnými květy. Obvykle žluté nebo zelenožluté květy se seskupují na dlouhých stopkách. Kvete od července do října.

Netýkavka Wallerova

Netýkavka Wallerova (Impatiens walleriana) je hybridní druh netýkavky. Díky svým květům bývá hojně pěstován pro své dekorativní účely. Potěší vás totiž bohatým a dlouhotrvajícím květenstvím. Její květy jsou trubkovitého tvaru a mohou se pyšnit různými barvami. Setkat se můžete s bílou, růžovou, červenou, fialovou a mnoha dalšími odstíny. Popularitě se těší i pro svou schopnost kvést hojně a dlouho, a to od jara do podzimu. 

Netýkavka nedůtklivá

Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je v Evropě považována za původní druh. Znát ji můžete také pod označením netýkavka obecná. Často se vyskytuje v lesích, na vlhkých loukách nebo třeba v blízkosti vodních zdrojů.

Jedná se o vytrvalou rostlinu s protáhlými stonky. Její květy jsou nápadné a pyšní se žlutou barvou s typickými oranžovými skvrnami. Rostlina vytváří poupata, která se otevírají v důsledku lehkého dotyku nebo pohybu. 

Netýkavka Hawkerova

Netýkavka Hawkerova (Impatiens New Guinea) je hybridní druh netýkavky. Často se pěstuje pro své dekorativní účely, jelikož zaujme krásnými květy. Rostlina je proslulá velkými a nápadnými květy, které mohou mít různé barvy. Její listy mohou být tmavě zelené či purpurové.

Pěstování netýkavky

Pěstování netýkavky je poměrně snadné a s tímto úkolem si proto zpravidla velmi dobře poradí i začátečníci. Aby se vám rostlina odvděčila krásnými květy, je nicméně potřeba jí k tomu dopřát adekvátní podmínky.

Netýkavka vyžaduje světlé až polostinné stanoviště. Pokud ji vysadíte na stinné stanoviště, sice vám poroste, ale může mnohem méně kvést. Pamatujte na to, že netýkavky potřebují poměrně velké množství závlahy. Na případné přeschnutí mohou velmi rychle reagovat. Substrát proto udržujte vždy mírně vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě.

Nenáročnost těchto rostlin je dána i tím, že odkvetlé květy netýkavky není nutné odstraňovat. Netýkavka totiž pěstitelům nabídne určitou samočistící schopnost, podobně jako třeba převislé petúnie. 

Přezimování netýkavky

Pokud se rozhodnete netýkavky pěstovat, pamatujte na to, že nesnesou mráz. Před udeřením prvních mrazíků je proto důležité je přenést na bezpečné stanoviště. Minimální teplota pro přezimování této rostliny činí 10 °C, maximální pak 17 °C.

Netýkavky můžete během zimy ponechat například v chladnější místnosti nebo třeba zimní zahradě. Zálivku během zimního období omezte.

TIP: Netýkavky si mohou v truhlících rozumět i s celou řadou dalších populárních rostlin. Vsaďte třeba na jedinečný druh muškátu, který vás ochrání před komáry.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kakost je oblíbená rostlina, která se objevuje v nejedné české zahradě. Pyšní se minimálními nároky na pěstování, kvete prakticky celé léto a díky velké nabídce druhů si vybere opravdu každý. Zjistěte, jaké podmínky kakostu dopřát a jaké konkrétní druhy se těší největší popularitě. 

Charakteristika kakostu

Kakost (latinsky Geranium) je oblíbená rostlina, která v zahradě potěší záplavou pestrobarevných květů. Trvalka kakost je charakteristická svými palmatilobulárními listy, které na první pohled mohou připomínat tvary holubího chodidla. Běžně dorůstá do výšky 30 až 60 cm a během jarního až letního období se můžete těšit na nádherné barevné květy. Jelikož je kakost oblíbeným zdrojem nektaru pro včely a motýly, můžete do své zahrady nalákat i tento potřebný hmyz.

Objednejte si geranium online a zasaďte si jej do své zahrady ještě letos

Půdopokryvný kakost

Půdopokryvný kakost je obecně označení pro druhy kakostu, které rychle rostou do šířky, mají hustý porost a výborně zakrývají půdu. Díky tomu můžete ve své zahradě efektivně zabránit růstu plevele a zároveň chránit půdu. 

Mezi půdopokryvné kakosty se řadí například kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kakost himalájský (Geranium himalayense) nebo kakost Rozanne (Geranium 'Rozanne'). 

Je kakost jedovatý?

Většina druhů kakostu není jedovatá a je považována za bezpečnou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. Kakost smrdutý se dokonce používá i v lidovém bylinkářství. 

Kakost druhy

Můžeme rozlišit stovky druhů, odrůd a kultivarů kakostu. Díky tomu si můžete snadno najít tu pravou rostlinu právě pro vaši zahradu. Mezi oblíbené druhy kakostů se řadí například následující:

Kakost oddenkatý

Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je silně aromatická trvalka s výraznými listy, které na podzim získávají červené zabarvení. Vytváří hustý koberec, dobře snáší sucho a stín. Skvěle se hodí pod stromy nebo keře.

Kakost Cambridgeský

Kakost cambridgeský (Geranium × cantabrigiense) je nízká, půdopokryvná trvalka, která vznikla křížením kakostu dalmatského a oddenkatého. Má vonné listy, které se na podzim krásně zbarvují. Růžové až fialové květy rozkvétají od konce jara do léta. 

Kakost krvavý

Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je poměrně nízký kompaktní druh kakostu. Na první pohled zaujme svými barevnými květy. Skvěle se hodí i do skalek nebo na okraje záhonů.

Kakost smrdutý

Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je původní planý druh s jemnými růžovými květy. Má výrazné aroma, které odpuzuje hmyz. Daří se mu i na chudších stanovištích a ve stínu, často se šíří samovýsevem.

Kakost hnědočervený

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je elegantní druh s tmavě purpurovými až hnědočervenými květy. Daří se mu v polostínu až stínu, dobře roste i pod stromy.

Kakost himalájský

Kakost himalájský (Geranium himalayense) je krásná trvalka s velkými modrofialovými květy. Rychle se rozrůstá, má ráda polostín. Chybu neuděláte s vlhčí a propustnou půdou.

Kakost skvrnitý

Kakost skvrnitý (Geranium maculatum) je oblíbená trvalka. Zaujme světle fialovými až růžovými květy a jemně laločnatými listy, které mohou být skvrnité, odtud plyne název této rostliny.

Kakost Endresův

Kakost Endresův (Geranium endressii) je nízký, půdopokryvný druh s jasně růžovými květy. Jde o velmi odolný kakost na slunce nebo do polostínu. 

Kakost luční

Kakost luční (Geranium pratense) je vzpřímeně rostoucí druh s nápadně modrofialovými květy. Má tendenci růst spíše do výšky než do šířky. 

Kakost dalmatský

Kakost dalmatský (Geranium dalmaticum) se pyšní jemnými růžovými květy a aromatickými listy. Vynikne na slunném a sušším stanovišti, perfektně se hodí do skalek. 

Kakost černooký

Kakost černooký (Geranium psilostemon) má růžové až purpurové květy s tmavým středem. Může dorůstat až do výšky jednoho metru, díky čemuž může vyniknout jako zajímavá solitéra. 

Pěstování kakostu

Pěstování gerania je poměrně nenáročné a jedná se proto o skvělou rostlinu i pro začínající zahrádkáře. Kakost obecně preferuje spíše slunná nebo polostinná stanoviště. Jelikož je poměrně odolný, lze mnohdy umístit kakost do stínu. 

Co se týče půdy, ideální je této rostlině dopřát dobře odvodněnou půdu s dostatkem živin. Vyhněte se jejímu přemokření, které by mohlo způsobit hnilobu kořenů. Rostlinu proto zalévejte až v momentě, kdy je horní vrstva půdy suchá. 

V prvním roce po výsadbě dbejte na pravidelné pletí a kypření půdy okolo rostlin. Díky tomu podpoříte tvorbu silného a zdravého kořenového systému. Brzy na jaře rostliny očistěte a odstraňte suché listy, abyste podpořili tvorbu nových. 

Kakost v zimě

Abyste podpořili tvorbu nových květů, je vhodné kakost v průběhu sezóny seřezávat. Co se týče zimy, některé druhy kakostu jsou vůči mrazu odolné, jiné jsou naopak citlivější. V chladnějších oblastech je proto na místě rostlinu před mrazivým počasím chránit. 

TIP: Kakost můžete v zahradě doplnit spoustou dalších zajímavých rostlin. Zjistěte například, jak pěstovat stračku, která se v prostoru bude vyjímat. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řebříček je nenáročná rostlina, která se stane perfektní součástí vaší zahrady. Její květy se mohou pyšnit různými barvami, takže s její pomocí vytvoříte zajímavé kombinace. Nízké nároky na pěstování navíc zajišťují, že si s jejím pěstováním poradí i začátečníci. 

Charakteristika řebříčku

Řebříček (latinsky Achillea) se řadí k oblíbeným trvalkám hojně pěstovaným v zahradách. Na první pohled působí velmi půvabně a díky spoustě různorodých druhů si můžete vybrat barvu přesně podle vašeho gusta. Jednotlivá květenství navíc lákají motýly, čmeláky a včely, takže do své zahrady můžete přilákat i tento potřebný hmyz.

Jedná se o vytrvalou bylinu, která se ve volné přírodě vyskytuje ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přímá lodyha řebříčku zpravidla dorůstá do výšky 30 až 60 cm. Jednotlivé drobné květy jsou přitom uspořádány do složitých květenství, která se nazývají chocholičnatá latovitá květenství.

V našem e-shopu najdete různé barvy řebříčku, kterými můžete rozzářit svoji zahradu. Neváhejte se inspirovat

Řebříček druhy

Rozlišují se různé druhy řebříčku, které se liší nejen svým vzhledem, ale i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších z nich.

Řebříček obecný

Řebříček obecný (latinsky Achillea millefolium) je nejrozšířenějším druhem řebříčku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která běžně dosahuje do výšky 20 až 80 cm. Květy jsou malé, bílé nebo růžové a uspořádané v typických chocholičnatých latách na koncích větví. 

Řebříček bertrám

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) pochází původně z Eurasie, nicméně byl zavlečena také do Severní Ameriky, kde se rozšířil. Tato vytrvalá bylina běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm. Je charakteristická vzpřímenými lodyhami a drobnými bílými nebo narůžovělými květy. 

Řebříček sličný

Řebříček sličný (Achillea nobilis) běžně dorůstá do výšky 60 cm. Původně pochází z oblasti Středomoří. Barva květů u tohoto druhu může být opravdu různorodá. Výjimkou nejsou bílé, růžové, oranžové nebo žluté květy. 

Řebříček tužebníkovitý

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) pochází ze střední a východní Evropy. Jeho vzpřímené lodyhy běžně dosahují do výšky 60 až 90 cm. Květy uspořádané ve velkých plochých květenstvích mohou dosahovat žlutého nebo oranžového odstínu. 

Řebříček bílý

Nejedná se o oficiální název druhu. Nicméně pokud hledáte řebříček s bílou barvou květů, můžete se rozhodnout pro odpovídající variantu řebříčku obecného, řebříčku sličného či řebříčku bertám. 

Řebříček žlutý

Nejznámějším zástupcem žluté barvy květů je řebříček tužebníkovitý. Konkrétně lze vsadit na kultivar 'Cloth Of Gold' nebo třeba 'Moonshine'. 

Řebříček růžový

Pokud hledáte růžové květy řebříčku, můžete vsadit třeba na variantu řebříčku obecného Achillea millefolium 'Cerise Queen' nebo 'Christel'. Skvěle vypadá také varianta 'Saucy Seduction'. Něžné květy rozhodně rozzáří vaši zahradu. 

Řebříček oranžový

Okrasným druhem řebříčku oranžového jsou například kultivary 'Feuerland', 'Terracotta' či 'Apricot Delight'. 

Řebříček červený

Pokud chcete svou zahradu rozzářit rudou barvou květů, i v tomto ohledu vám řebříček pomůže. Skvělou volbou může být kultivar 'Paprika', 'Red Velvet' nebo 'Summer Fruits Carmine'.  

Pěstování řebříčku

Požadavky na pěstování řebříčku se mohou přirozeně lišit v závislosti na vámi zvoleném kultivaru. Zatímco řebříček obecný a tužebníkový má rád slunce a propustnou půdu, řebříček bertrám si libuje ve vlhké a kypré půdě a poměrně dobře snáší i polostín. 

Na hnojení řebříček není příliš náročný. Před výsadbou ale můžete přidat výživné hnojivo, případně použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, díky kterému podpoříte kvetení. 

S příchodem podzimních měsíců je vhodné usychající lodyhy řebříčku neseřezávat. I suchá květenství totiž vypadají velmi hezky a mohou tak zdobit zahradu po zbývající část roku. Jakmile napadne sníh, bude rovněž střed rostliny lépe chráněn. Trsy stačí seříznout až s příchodem jara. 

TIP: Řebříček samozřejmě může doplnit celou spoustu zajímavých rostlin v zahradě. Víte, jak pěstovat srdcovku a další rostliny? Nenechte si ujít naše další články v blogu. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pusťte se do tvorby živého plotu a oddělte určitý prostor přírodní a zároveň estetickou cestou. Nákup jednotlivých rostlin přitom nemusí nutně zatížit vaši peněženku, a to obzvláště v případě, že si nakoupíte mladší sazenice. Inspirujte se vhodnými rostlinami a tipy, jak si živý plot na zahradě vytvořit.

Proč se pro živý plot rozhodnout

Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů. Oddělit například může prostor s bazénem, zahradním posezením nebo venkovní kuchyni s grilem. 

I živý plot si ale žádá důslednou péči. Pokud tento krok podceníte, může se poměrně rychle proměnit v zanedbané a nevzhledné křoví, které bude mít k estetickému prvku v zahradě poměrně daleko. 

V našem e-shopu najdete řadu rostlin pro živé ploty. Vyberte si svého favorita a pusťte se do jeho tvorby

Co všechno zvážit při výběru živého plotu do zahrady

Předtím, než se pustíte do výběru dřevin do živého plotu, je vhodné si zodpovědět několik otázek. Předně si ujasněte, zda toužíte po stálezeleném, nebo opadavém živém plotu. Rozhodněte se také, zda toužíte spíše po volně rostoucím, nebo střiženém plotu.

Promyslete si, zda chcete plot vytvořit pouze z jednoho druhu rostliny, nebo jich kombinovat několik. Zvažte případná omezení. Některé druhy rostlin mohou být pichlavé či jedovaté a nemusejí být proto vhodné pro domácnosti s malými dětmi či mazlíčky. V neposlední řadě zvažte i to, kolik času můžete věnovat jeho péči. Postup výsadby živého plotu se pak přirozeně může u jednotlivých druhů rostlin mírně lišit. 

Nejlepší rostliny na živý plot

Živý plot lze vytvořit z velké spousty rostlin, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na to, jaké jsou oblíbené rostliny na živý plot. 

Opadavé rostliny na živý plot

Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost. Jakmile ztratí své listy, stále jim zůstanou husté větve, které mohou rovněž ohraničit určité území.

Mezi oblíbené dřeviny v této kategorii se jednoznačně řadí buk lesní, který může dorůstat do výšky 25 až 30 metrů. Navíc velmi dobře snáší řez, a proto se skvěle hodí pro výsadbu vyšších tvarovaných plotů. Vedle nesáhnete ani s habrem obecným, který je pravděpodobně nejvýznamnější dřevinou pro zakládání živých plotů. Většinou roste jako strom, někdy však také jako mohutný keř s rozložitými větvemi. Perfektní volbou dále může být javor babyka, který zaujme svými pružnými a poměrně tenkými větvemi. 

Z dalších opadavých stromů můžeme zmínit například dřín obecný, čimišník stromovitý, hloh obecný, jílovec maďal či kalinu obecnou. 

Neopadavé rostliny na živý plot

Pokud chcete, aby si váš živý plot držel svou hustotu, barvu a tvar po celý rok, je na místě vybírat z neopadavých rostlin. Mezi nejběžněji používané rostliny pro živý plot se řadí tuje, které vynikají svou hustotou, stálou barvou a odolností vůči povětrnostním vlivům. No momentalně slabou odolností vůči škůdcům. 

Skvělou volbou může být ptačí zob s lesklými zelenými listy. Za zmínku stojí také cypřišek, který zaujme svým hustým jemným jehličím, které si uchovává i v zimě. Vhodnou volbou je rovněž zimostráz. Tento stálezelený keř se skvěle hodí pro tvarování a vytváření nižších živých plotů. Vyzkoušet můžete také pěstování skimie s aromatickými květy nebo dekorativní mahónie. 

Jedlé rostliny na živý plot

Živý plot nemusí plnit pouze svou praktickou a estetickou funkci, ale může sloužit i jako doplněk vašeho jídelníčku. V takovém případě je vhodné sáhnout třeba po ovocných keřích nebo stromech, hodit se však mohou i různé bylinky. 

Z jedlých rostlin vhodných pro tvorbu živého plotu lze zmínit například rybíz či angrešt. Pustit se můžete také do pěstování rakytníku nebo muchovníku. Z bylinek pak stojí za zmínku třeba svízel, lemongrass, rozmarýn, tymián či levandule. Tyto nízké rostliny mohou opticky oddělit prostor a zároveň je můžete používat během vaření. 

Kvetoucí živý plot

Kvetoucí živý plot bezpochyby vyniká po své estetické stránce a dokáže přitáhnout pozornost. Vhodnými dřevinami pro jeho tvorbu může být zlatice prostřední, tamaryšek, pustoryl, tavolník, šeřík nebo komule. Všechny tyto odrůdy vynikají svým atraktivním vzhledem, krásnou vůní a barvou. Květy navíc do vaší zahrady přirozeně přilákají nejrůznější druhy motýlů a hmyzu (což samozřejmě ne vždy může být žádoucí). 

Jak založit živý plot a jak o něj pečovat

Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Dbejte na to, aby byly jámy dostatečně velké a kořeny se mohly dobře usadit. 

Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30–70 cm, u volně rostoucích 1–2 metry. Nezapomínejte jim dopřát pravidelnou zálivku, aby si vytvořily silné kořeny. 

Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1–2x ročně, obvykle na jaře a na podzim. Díky tomu docílíte správného tvaru a hustoty. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.