Blog

Ovocné dřeviny jsou klasické dřeviny, které si také vyžadují odbornou péči, abyste docílili vysoké a kvalitní sklizně. Nepůjde to bez základních faktorů jako je řez, závlaha, hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům.

Na trhu je množství druhů a kultivarů, které jsou rezistentní, čili odolné vůči některým nemocem a škůdcům a nevyžadují takovou chemickou ochranu vůči běžným onemocněním.

Bez závlahy a hnojení však nastávají problémy s růstem, vývojem květních pupenů a dokonce i kvalita plodů a jejich velikost či chuť je ovlivněna právě jejich zdravotním stavem.

Hnojením dodáte stromu základní živiny, které jsou nezbytné pro růst a dozrávání pletiv, množství květů a plodů. Samozřejmě je důležité, jaká hnojiva používáte a jakým způsobem je nabídnete dané dřevině. Na všechno je určité vhodné období.

Na jaře je vhodné přidávat hnojiva v podobě rozloženého kompostu, listovky a dusíku. Pozor však na bujně rostoucí ovocné druhy, ty dusíkem nepodporujte. Na podzim naopak používejte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Přírodní či chemická cesta?

Před samotnou výsadbou ovocných stromů věnujte dostatečnou pozornost přípravě půdy. Je vhodné i hnojení chlévským hnojem, např. 1 až 2 roky před samotnou výsadbou stromů. Strom si pak dlouhodobě bere živiny z hloubky. Nikdy nepřidávejte čerstvý hnůj ke kmenům i kořenům. Granulovaným hnojivem hnojte do vlhké půdy.

Další prvky, které ovocné dřeviny vyžadují, jsou vápník, hořčík a jiné mikroelementy. Co se týče ochrany proti různým chorobám a škůdcům, je samozřejmě na Vás jakou chemickou či biologicko-ekologickou ochranu zvolíte. Je několik možností.

Vyberte si vhodné ovocné stromy do svého sadu z naší nabídky*

* dostupnost v podzimní nabídce

Momentálně je tu období bio pěstování plodů, což je bez jakékoliv chemické ochrany. Bohužel, někdy to nejde bez chemie. Pak je tu jediný způsob, jak zamezit šíření onemocnění - a to vykopáním a odstraněním daného pěstovaného kultivaru ze sadu a zahrady a nahrazením ho za rezistentní.

Postřiky v ovocné zahradě

Myslíte si, že se v dnešní době bez postřiků v ovocné zahradě neobejdete? Jak naši předkové bojovali s nemocemi a škůdci? Používali různé odvary z lučních a léčivých rostlin, které se dodnes používají v zahradách a sadech. Používá se odvar z kopřiv a dalších aromatických plodin, jako je cibule a česnek, tabák, které nepáchnou po škůdcích.

Někdy však nejsme s výsledkem zcela spokojeni, ale vnímáme takový postřik jako ekologické hnojivo a biohnojivo.

Poté nastalo období používání silné chemie, která měla rovněž negativní účinky na celé životní prostředí. V dnešní době si na trhu nacházejí cestu ekologické postřiky, které působí přímo na škůdce nebo chorobu, a někdy se bez nich bohužel neobejdeme. Kadeřavost listů broskvoní rozhodně není ničena výluhem. Měděné přípravky je třeba použít včas a "osprchovat" celý strom a pupeny. V květnu se provádí druhý preventivní postřik.

V květnu se aplikují postřiky proti plísni angreštů, jabloní a rybízu, a pokud chcete pravidelně sklízet meruňky, nezapomeňte na postřik proti monilióze meruněk (odumírání výhonů a květů). Nezbytný je také postřik proti pilatce švestkové a vrtivce třešňové. Samozřejmě existují i další vhodné postřiky na jahody, meruňky a vinnou révu.

Snažte se stromy pečlivě kontrolovat, abyste včas zasáhli proti škůdcům, jako jsou mšice. Dbejte na správnou výživu a hnojení, pravidelně a vydatně zalévejte, zejména během suchého jara a v době nasazování květů a plodů. Mísy kolem kmenů udržujte volné, aby se voda a živiny lépe dostávaly přímo ke kořenům. Možná se vám tak podaří zachránit některé stromy před postřikem.

Na jaře mnoho lidí používá předsprejové postřiky, aby zničili přezimující stádia škůdců, vajíčka a larvy, které se s oteplením začínají probouzet a vyvíjet. Postřik je třeba provést před květem za bezvětrného počasí, bez deště, při teplotě kolem 15 °C.

TIP: Aby ovocné stromy v sadě prosperovaly a dokázaly odolávat škůdcům a chorobám, musíte jim vytvořit vhodné podmínky pro jejich růst. Přečtěte si ovocné desatero pěstitele a zvyšte si šanci na zdravý růst stromů.

Batáty, známé také jako sladké brambory, se v české kuchyni objevují stále častěji. Jejich specifická chuť výborně vynikne v domácích hranolkách i bramborovém pyré. S velkou oblibou je nakupují maminky batolat, která nasládlou chuť ocení asi nejvíce.

Tuto tropickou a zdravou zeleninu si však můžeme běžně vypěstovat i doma, a není k tomu potřeba nic víc než k pěstování klasických brambor, které již dobře známe. Pojďme se tedy podívat, jak na to!

Vše o batátech

Povijnice batátová, někdy také jedlá, latinsky pak Ipomea batatas, patří mezi tropické rostliny pocházející ze střední Ameriky. Hlízy této rostliny jsou jedlé, jejich dužina je většinou sytě oranžová (může mít však i další barvy od žluté až po fialovou) a má mírně sladkou chuť. Tyto hlízy se využívají obdobně jako hlízy bramboru, vzhledem jsou bramborám také podobné, i když tyto dvě rostliny botanicky příbuzné nejsou.

Jedná se o plazivou rostlinu, s vejčitými až srdčitými listy, které působí velmi esteticky a povijnice se často pěstuje také jako okrasná. Ve většině případů se však pěstuje pro hlízy, a to nejen na zahrádkách vášnivých pěstitelů, ale také ve velkém. Mezi největší producenty batátů se řadí Čína, Malawi a Tanzanie.

Odrůdy batátů

Je známo více než 400 různých odrůd batátů, které se od sebe liší v mnohém – velikostí, tvarem a barvou listů, velikostí, tvarem, chutí a barvou hlíz, velikostí a celkovým vzhledem rostliny a podobně.

Vzhledem k takovému počtu různých kultivarů si je zde nemůžeme jmenovat všechny, a tak si uvedeme alespoň pár z těch, které jsou běžně k dostání u nás a dobře snáší naše klimatické podmínky.

V České republice se povijnice batátová pěstuje jak pro hlízy, tak jako okrasná rostlina.

Okrasné batáty:

• ‚Yellow‘ – listy jsou světle zelené se žlutým podtónem, klasické velikosti.
• ‚Compact Yellow‘ – žlutozelené listy jsou menší velikosti. Rostlina se s oporou dorůstá až 3 metrů.
• ‚Red‘ – listy jsou temně červené, dužina hlíz má také tmavší odstín.
• ‚Cameo‘ – vejčité listy mají velmi tmavý fialový odstín.
• ‚Colored Leafs‘ – bujně rostoucí kultivar se zelenobílými až narůžovělými listy. Pěstuje se hlavně jako okrasný.
• ‚Green‘ – tato odrůda se vyznačuje trávově zelenými listy, které jsou spíše srdčitého tvaru.
• ‚Marguerite‘ – listy jsou srdčité a limetkově zelené, pěstuje se jako okrasná.

Jedlé batáty:

• ‚Erato White‘ – vysoká produkce hlíz, listy hluboce jsou vykrajované, hlízy mají hnědou slupku a bílou dužinu.
• ‚Erato Orange‘ – tato odrůda se od té předchozí liší pouze tím, že plody mají dužinu oranžové barvy.

Aktuálně dostupné odrůdy sladkých brambor si můžete vybrat také v našem eshopu

Jak pěstovat batáty

Okrasné:

• Stanoviště: pěstování batátů je vhodné na slunci až v polostínu. Pěstovat lze v záhonu, v truhlíku i větším květináči. Okrasné kultivary se skvěle hodí do truhlíků k letničkám.
• Nároky na půdu: výživný a kyprý substrát
• Závlaha: rostlina má raději vlhké prostředí bez přelévání.
• Řez: pěstuje se jako letnička, řez tedy nevyžaduje.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: okrasné druhy hnojíme jednou až dvakrát týdně hnojivem pro balkonové rostliny

Jedlé:

• Stanoviště: pěstujeme na slunci až v polostínu, na dostatečně velkém prostranství. Ke stonkům lze umístit oporu, v opačném případě se bude rostlina na stanovišti chovat jako půdokryvná.
• Nároky na půdu: hluboké, hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.
• Závlaha: pravidelně zaléváme, v období sucha zálivku ještě zintenzivníme.
• Řez: řez není vyžadován, batát se pěstuje jako jednoletá rostlina.
• Odolnost: nejsou mrazuvzdorné, před případnými přízemními mrazíky je nutné rostliny chránit.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: pěstujeme-li povijnici batátovou pro hlízy, je nutné používat organická hnojiva, například kompost.

Výsadba batátů

Batáty většinou pěstujeme z kořenových hlíz. Je potřeba počítat s tím, že plazivá povijnice zabere na pozemku dost místa, proto jí vyhradíme obdobné políčko, jako bychom sázeli klasické brambory. Na pozemku si vytvoříme asi 10 centimetrů hluboké brázdy rozmístěné přibližně 40 centimetrů od sebe. Samotné naklíčené hlízy do nich vkládáme opět se 40centimetrovým rozestupem. Rozmístěné hlízy zahrneme hlínou do hrůbků, přičemž předtím ještě můžeme do zeminy zapravit kompost nebo hnůj.

Kvetení a dozrávání hlíz

Květy se objevit můžou, ale nemusí. Když už budete mít to štěstí, najdete kalichovité kvítky bílé, růžové až fialové barvy, které jsou poměrně velké a na rostlině rozmístěné ve skupinách.

Hlízy dozrávají obvykle během září a října. Poznáme to tak, že lodyhy začnou zasychat. Teprve až po úplném zaschnutí lodyh se uchylujeme k vykopání hlíz. Postupujeme velmi opatrně, mechanické poškození sladkých brambor by mělo za následek jejich rychlou zkázu, vzhledem k obsahu cukru. Sklizené batáty můžeme uskladnit na suchém, chladném a dobře větraném místě.

Choroby a škůdci batátů

V našich podmínkách se povijnici batátové škůdci i choroby vyhýbají a k žádnému z onemocnění zde není náchylná. Na rostlině si nepochutnávají ani mandelinky a další „typicky bramboroví“ škůdci. Jediné, na čem si mohou nezvaní hosté pochutnávat, jsou hlízy. Ty obvykle požírají hlodavci.

Využití batátů

Jak jsme se již zmínili výše, povijnice batátová se často pěstuje jako rostlina okrasná listem. Skvěle se jí daří v nádobách a pěstitelé ji s oblibou usazují do truhlíků s letničkami, se kterými tvoří krásné, převislé, i metr dlouhé kompozice.

Pro člověka jsou však užitečnější hlízy této rostliny. Ty obsahují celou řadu živin, lehce stravitelné sacharidy, dostatek vlákniny, betakaroten a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Zralé hlízy tedy našly své široké uplatnění v kuchyni a lze je zařadit do mnohých receptů. Batáty lze vařit, péct, smažit – mezi nejoblíbenější recepty patří batátové pyré, batátové hranolky, ale i bramboráky z batátů, případně sladké pokrmy a moučníky.

TIP: Chcete-li se dozvědět více i o pěstování dalších druhů zeleniny, přečtěte si například náš článek o pěstování rajčat na balkoně.

Trávník je v zahradě nejvíce zatěžovanou plochou. Je také velmi žíznivý a hladový. Během celého roku vyžaduje péči. Pokud chcete pěstovat nízký golfový trávníček bez plevelů, budete potřebovat ještě více energie a času, který budete věnovat právě péči o trávník.

Tvoří se Vám spousta mechu v trávníku a na některých místech ani trávník nevidíte? Příčina není nadměrná zálivka nebo vlhká půda. Je to odraz nekvalitní péče o trávník a tento stav může nastat z různých příčin, jako jsou:

- nedostatečná výživa - hnojení

- sucho – nedostatečná mělká zálivka,

- špatná drenáž – trávník založený na těžké, jílovité půdě

- nedostatečná vertikutace

- nízké sečení trávníku zejména během veder (trpí zejména plochy bez automatické závlahy)

- množství stínu

- kyselá půda

Mechu se v první řadě zbavíte vertikutací a poté můžete vylepšit stav trávníku hnojenin a správným přísunem důležitých prvků pro růst, barvu a vitalitu. Trávník je náročný i na závlahu. Pokud zaléváte každé ráno a večer, ještě to neznamená, že mu dopřejete dostatek vody. Mělké zalévání v malém množství pronikne jen těsně pod povrch a kořeny se dostatečně nenapijí. Stačí jednou za den v ranních nebo večerních hodinách a intenzivně.

Péče o trávník na podzim

Na podzim a v zimě je nutné si ho všímat také. Už není třeba ho zalévat tak intenzivně, neboť podzimní období disponuje i množstvím srážek. Je nutné vyhrabat všechno listí, větvičky a nečistoty. Ke konci podzimu je nutné také vypustit závlahu, aby nedošlo k poškození trysek. Trávník naposledy posekejte na výšku 4 - 5 cm. Otázka však zní, kdy je vhodné trávník naposledy posekat? V případě příznivého počasí můžete sekat i v listopadu. Když roste, je třeba sekat.

Pokud máte zkušenosti, že ve Vaší lokalitě je vždy množství sněhové pokrývky, snažte se během odhazování sněhu neukládat sníh na trávník ve velkých kupách. Sníh se tak spouští pomalu, když zmrzne je plný vody a je dost těžký. Také nedoporučujeme chodit po trávníku, když je příliš mrazivě. Platí to zejména pro reprezentační trávníky, nízko vyžínané a střešní trávníky.

Listopad již není vhodný k zakládání nových trávníků, ani na provzdušnění. Budete muset počkat do jara. Trávníky, založené koncem září a v říjnu, bude třeba na jaře možná dosít. Trávníky zakládané na podzim se však na jaře probudí a zazelenají dříve a jsou i hustější, jelikož mají po zimě dostatek vláhy.

Tam, kde je plocha příliš roztříštěná, případně ve svahu nebo jiném nedostupném terénu, využijte půdopokryvné dřeviny, případně plochu vysypte kameny a štěrkem. Ne všude může a musí být travnatá plocha.

Starší trávník nebo trávník, který je životaschopný, je vhodné v tomto období provzdušnit vertikutátorem. Pracuje se s ním stejně jako se sekačkou. Zahradu však musíte proběhnout ve dvou různých směrech. Počítejte s obrovskou hmotou odpadu. Budete překvapeni, co vše z něj vyhrabete. Trávník po vertikutaci nepůsobí příliš esteticky, ale v krátkém čase zregeneruje a zazelená se. Musíte mu dopřát ještě dostatek vláhy.

Mnohé může během deštivých dnů trápit plíseň na trávníku. Vzniká většinou v důsledku nepropustné půdy pod trávníkem, vláha se drží na povrchu a vzniká plíseň. Pomůže vertikutace, vyhrabání trávníku a mírně zalévání. Pokud se Vám drží v trávníku mech, není to nadměrnou vlhkostí, jak si většina myslí, ale nesprávným složením půdy prvků, nesprávným hnojením a nepropustnou vrstvou pod trávníkem.

Pokud se Vám ani po několika pokusech nedaří vypěstovat hezký trávník na některých menších místech, vyzkoušejte položit na problematická místa hotové travnaté koberce. Pokud trávníku nedodáte dostatek vláhy, bude mít plocha jen krátkodobý efekt. Pak je již vhodnější vysypat plochu štěrkem, pískem, případně vysadit půdopokryvné rostliny nebo trvalky, po kterých se sice nechodí jako po trávě, ale svou funkci zelené plochy splní zaručeně.

TIP: Chcete aby se váš trávník rozzářil barvami nádherných květin? Přečtěte si článek o rozkvetlé louce.

Chcete si pěstovat citrusy a bojíte se, že jsou náročné na podmínky? Není to tak. Zvládne to každý. Dokonce si ho můžete vypěstovat přímo ze semen. Musíte však vědět jak na to a my Vám pomůžeme. Pokud chcete v poměrně krátké době očekávat plody, je ideální koupit si roubované rostliny a připravit vhodné podmínky.

Nejlepší je pokud začnete s pěstováním citrónu, náročnější je pak mandarinka a pomeranč.

Citrusy pěstování

Pocházejí z teplých oblastí, které jsou bohaté na slunce, množství světla a stejné nebo velmi podobné podmínky jim musíte zajistit i v bytě. Mohou být pěstovány na parapetu, nikoli však na jižním okně. Hrozí spálení listů. Substrát musí být propustný, lehký s nízkým pH a křemičitým pískem. Na dno nádoby dejte určitě drenážní vrstvu.

Zalévejte během léta hojně, ale v misce by nikdy neměla zůstávat voda. Vodu používejte měkkou, odstátou, nejlépe dešťovou s hnojivem zejména během růstu a tvorby květů a plodů.

V zimě se nehnojí a sníží se i celková intenzita zálivky v závislosti na teplotě a světlosti v místnosti. Čím světlejší a teplejší místnost, tím vyšší zálivka. Substrát nechte vždy mírně proschnout. Opad listů může být způsoben nevhodnými podmínkami, jako je nedostatek světla a chlad v kombinaci se zálivkou. Ideální teplota podle odrůd se pohybuje v rozmezí od 0 - 18 °C maximálně. Ve většině případů 15 - 18 °C v zimním období. Pokud máte možnost zimovat i v nižších teplotách, je to pro citrusy vyhovující. Nevyžadují pak ani tolik světla.

V létě můžou být na terase, balkoně, v zahradě. Jedná se však o letnění starších rostlin více než 5 let, které nejsou tak náchylné na onemocnění a škůdce, mají pevnější výhonky i listy. Také nesmí být umístěny na přímém slunci. Jinak hrozí spálení listů. Vyhovuje mu rosení na list a zvyšování tak vzdušné vlhkosti.

Řez je stejně důležitý. Provádí se během neaktivity rostliny, tedy koncem zimy, začátkem jara. V první řadě se odstraňují poškozené, suché a odumřelé větvičky. Ostatní se mohou zkrátit. Odstraňují se stejně tak křižující nebo výhonky směřující dovnitř koruny. Hlavní výhonek se zkracuje tak, aby boční převyšoval o cca 15 cm max. Dbejte na řez zejména u mladých rostlin, abyste včas vypěstovali pevnou a pěknou korunku. Výhonky musí být dostatečně silné na to, aby unesly váhu plodů.

Během kvetení s rostlinou nemanipulujte. Rostliny se přesazují až tehdy, když kořeny přerostou nádobu. Není nutné každoroční přesazování, jako je to u běžných pokojových květin. Starší a větší dřeviny se přesazují i po 5-10 letech. Nádoba by nikdy neměla být příliš velká, ale vždy jen o něco větší než byla předchozí.

10 základních bodů péče aneb jak to nepokazit:

1. nepřenášet rostliny, neměnit jim neustále podmínky
2. citrusy se každý rok nepřesazují
3. během kvetení a tvorby plodů s rostlinou nemanipulujte
4. během kvetení v zimním období je nutné zabezpečit umělé opylení květů pomocí štětce
5. pro správnou úrodnost a vyváženost rostliny je nutné ponechat jen určitý počet plodů v závislosti na věku dřeviny, počet listů, stability větviček a některé manuálně odtrhnout ještě před vývojem. Zajistíte tak přísun živin ponechaným plodům, růst a vitalitu citrusu
6. správná identifikace problému (onemocnění nebo škůdci) a jeho včasná ochrana zajistí opětovné prosperování rostliny
7. hnojení, správný substrát, teplotní a vláhové podmínky zajišťují správný růst, tvorbu květů a plodů během celého roku
8. letnění starších rostlin napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu a růstu
9. koncem zimy vyžadují správný řez
10. ochraňte rostliny před průvanem, mrazem a málo světlým prostorem

TIP: Mezi oblíbené pokojové rostliny patří aloe vera. Pokud vás blíže zajímá, jak o tuto užitečnou rostlinu pečovat, přečtěte si náš článek o pěstování aloe.

Možná to zní neuvěřitelně, ale pravda je taková, že i květy se dají konzumovat. A pokud je vhodně naaranžujete na talíř, určitě Vám bude i lépe chutnat. Není to jen módní výstřelek. Tyto květy se používaly v kuchyni už v minulosti. Ve Středomoří, na Dálném i Středním Východě.

Není to jídlo k nasycení se, ale pokrm pro oči, chuťové pohárky, poznávání nových vůní a chutí.
I květy mají osobitou chuť. Některé jsou výrazně, některé méně aromatické a mnohé svou barvou zaujmou natolik, že každodenní všední jídlo bude působit s květinami elegantněji, upraveněji a estetičtěji.
Kromě toho, že si je můžete nasbírat na loukách, mnoho z nich lze pěstovat i v zahradě nebo v nádobách na terase a balkoně.

Při jejich sběru je třeba dodržovat určité zásady:

- květy sbírejte brzy ráno nebo dopoledne, kdy je jejich chuť výraznější, protože obsahují více vody, která se ještě nestačila vypařit
- sbírejte jen na místech, kde není prach
- nepoužívejte na rostliny žádné chemické postřiky a hnojiva
- květiny nebo rostliny napadené chorobami a škůdci nepoužívejte
- květy nemyjte, jen je otřeste
- odstraňte z nich všechny pestíky, pyl a tyčinky
- ve většině případů jsou vhodné na konzumování jen okvětní lístky
- pokud máte alergii, květy nekonzumujte
- květy můžete konzumovat čerstvé, sušené, mražené, tepelně lehce upravené, pečené
- i květák a brokolice jsou nerozvinuté květy
- květy, které neumíte přesně identifikovat, raději nekonzumujte

Které květy jsou jedlé

Mezi nejčastější konzumovatelné květy patří: levandule, lichořeřišnice, květy běžných bylinek (máta, meduňka, mateřídouška, tymián, pažitka), aksamitník, měsíček, fialky a macešky.

Na louce můžete sesbírat květy pampelišky, podbělu, prvosenky jarní, plicníku lékařského, brutnáku, hluchavky, fialky, šípkové růže, kopretiny, chrpy, květy lesních jahod a jiné odrůdy s bílým květem, květy jetele..

Na zeleninovém záhonu nezapomeňte na květy okurek, dýní a cuket, kopru, pažitky, cibule, česneku, rukoly, bazalky ...

V květinovém záhoně nasbíráte jedlé květy z těchto trvalek: levandule, šalvěj, růže, slunečnice, hřebíček, chryzantémy, rudbekie (echinacea), macešky ..

Dokonce i z balkonu můžete sesbírat okrasné květenství fuchsie a muškátu. Výborné jsou citrusové květy.

V lese nasbíráte: lipový i akátový květ, bezový květ

Pozor! Z některých rostlin jsou jedlé opravdu jen květy. Platí to například u akátu. Celá rostlina kromě květů je jedovatá! Vyzkoušejte smažený cuketový květ, obalený v těstíčku. Stejným způsobem lze připravit i květy akátu a bezu.
Pokud nemáte zahradu, ale láká vás pěstování, mnohé z nich si můžete vypěstovat i v nádobách na balkoně a terase. Vděčná a rychle rostoucí je lichořeřišnice, levandule, šalvěj, bylinky, aksamitník.

Jedlé květy pěstování

S pěstováním můžete začít přímo od semínka, nebo si lze zakoupit hotové rostliny v květináčích. Jedlé květiny nevyžadují speciální péči na pěstování. Logické je, že se nesmí používat žádné chemické postřiky a hnojiva, které by poškodily chuť samotného květu. Pokud chcete takové rostliny hnojit, používejte jen vlastní kompost, který stačí zapracovat, nebo nasypat k rostlině. Některé zakoupené substráty již mohou obsahovat granulované hnojivo. V nádobě se bude dařit i maceškám a lichořeřišnici. Nejsou náročné na pěstování a pokud jim dopřejete dostatek slunce a vláhy, budou vzkvétat.
Mnohé květy, kterými chcete osvěžit nápoje, můžete zmrazit do nádoby i s vodou a v podobě kostek ledu je pak používat. Zejména květy mateřídoušky, meduňky a máty. Květy fialky a macešek vyniknou v zeleninovém salátu, na zmrzlině nebo koláčích a zákuscích.
Nechejte se inspirovat, získejte z vlastní zahrady maximum a poznávejte nové netradiční chutě.

TIP: Chcete dát přednost spíše klasickým bylinkám? Možná vás pak spíše zaujme například medvědí česnek a způsob jeho pěstování.

Bílá barva je čistá, decentní, krásná, svěží a výborně kombinovatelná. Tentokrát Vám představíme bíle kvetoucí balkónovky a pak to už necháme na Vás, zda je budete kombinovat s jinými barvami nebo si vysadíte bíle kvetoucí rostliny samostatně.

Bílá barva má i své nevýhody, protože během deště květiny rychleji zežloutnou až zhnědnou a už nevypadají tak čistě. Umístěte je proto na místo pod střechu nebo jiný přístřešek, kde budou ochráněny před větrem a deštěm.

Bílé letničky

Mezi nejkrásnější a nejpoužívanější bíle kvetoucí balkónové rostliny patří: nestařec (Ageratum houstonianum), bakopa (Bacopa speciosa), gazánie (Gazania splendens), sporýš (Verbena x hybrida), lobelka (Lobelia erinus), sasanka (Anemone), kopretina (Argyranthemum frutescens), netýkavka (Impatiens walleriana), begónie (Begonia tuberhybrida, B. semperflorens), hledík (Antirrhinum majus), petúnie (Petunia x hybrida), muškát (Pelargonium zonale) a šalvěj (Salvia splendens).

Jde o letničky, které dobře snášejí slunce, sucho.

Samozřejmě jsou i rostliny do polostínu. Z těchto vyjmenovaných jsou vhodné do polostínu: bakopa, netýkavka, lobelka, begónie.

Prohlédněte si celý sortiment rostlin na balkon z naší aktuální nabídky

Do pozadí vždy vysaďte vyšší rostliny a do popředí níže až převislé. Nádoba by měla vypadat bohatě a pěkně. Nikdy však nevysazujte příliš mnoho rostlin do truhlíků. Časem se každá rozvine do krásy.

Pokud budete používat hnojivo na balkonové a kvetoucí rostliny, podpoříte kvetení, množství květů, intenzitu a délku kvetení. Odkvetlé květenství pravidelně odstraňujte a rostliny zaštipujte, aby se kulatily.

Bíle kvetoucí rostliny se výborně kombinují s jednou nebo dvěma barvami. Můžete si vybrat podle svých představ, červené, modré, zelené, žluté kombinace. Převislý plektrant (Plectranthus thunbergii) výborně doplní nádobu i barevně, protože má bílé panašované listy. Jeho netypická vůně odpuzuje komáry.

TIP: Pokud dříve dáváte přednost modré barvě, přečtěte si i náš článek o modrých květinách na balkon.

Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) patří mezi architektonicky hodnotné stálezelené dřeviny. V zimě neopadává, velmi dobře regeneruje po mrazech a řezu, rychle roste. V krátké době docílíte zajímavé zelené stěny.

Obklopte se zelení a jako druh určitě zvolte stálozelené dřeviny samostatně nebo v kombinaci s jinými neopadavými dřevinami nebo dokonce s kvetoucími dřevinami. Kvete bílými květy na jaře.

Nejvíce dekorativní jsou však lesklé, světlé nebo tmavě zelené listy s voskovým vzhledem. Tvoří také červeno-černé plody, které jsou nejedlé. Jedovaté jsou listy a samotná semena, proto je důležité zvážit pěstování v blízkosti dětí.

Dosahuje výšky od 1 m po 4 m, v závislosti na kultivaru. V našich podmínkách je mrazuvzdorný, při nižší teplotě, než je -21 stupňů však mohou koncové větvičky namrznout, ale po řezu na jaře velmi dobře regeneruje.

Bobkovišeň druhy

Je několik kultivarů, které se kromě výšky liší také velikostí listů či barvou olistění.

Prunus laurocerasus ´Caucasica´

- nejčastěji pěstovaný

- výška 3 - 4 m

- mrazuvzdorný do -27 stupňů

- úzké listy zelené barvy

Prunus laurocerasus ´Etna´

- pro nízké živé ploty

- výška do 2 m

- zbarvení mladých výhonků do měděné barvy

- mrazuvzdorný do -27 stupňů

Prunus laurocerasus 'Rotundifolia'

- velké kulaté listy tmavě zelené

- výška cca 3 m, šířka 1,5 m

- mrazuvzdorný do -21 stupňů

Prunus laurocerasus ´Novita´

- rychle rostoucí

- výška 3 - 5 m, šířka 2 m

 - mrazuvzdorný do -30 stupňů

- podobnost s Rotundifolia

Prunus laurocerasus ´Otto Luyken´

- kompaktní nižší kultivar

- výška 1,2 - 2 m

- vhodný pro nižší živé stěny

- úzké listy

- mrazuvzdorný do -24 stupňů

Prunus laurocerasus 'Mano'

- sytě zelená barva listů

- výška do 2 m

- kulaté lesklé listy

- mrazuvzdorný do -23 stupňů

Prunus laurocerasus ´Kleopatra´

- lesklé, světle zelené listy

- výhonky v mládí měděné

- výška do 2 m max.

- mrazuvzdorný do -21 stupňů

Prunus laurocerasus ´Zabeliana´

- výška max. 1,3 m

- vhodný pro nízké stěny a půdopokrývání

- vyniká spíše šířkou 2,5 m

 - úzké listy

- mrazuvzdorný do -24 stupňů

Vyberte si odrůdy bobkovišně z nabídky našeho eshopu

Bobkovišeň sázení

Bobkovišeň se může vysazovat kontejnerovaná během celého roku kromě trvale zamrzlé půdy. Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu.

Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm. V jílovité půdě zvolte drenáž z písku nebo štěrku. Má ráda polostín, krátkodobě zvládne i slunce, ale ne celodenní. Slunce škodí zejména listům, které jsou pak bledé a spálené.

Kdy se stříhá bobkovišeň

Po výsadbě už nepotřebuje kromě zálivky a hnojení nic speciálního, jen stříhání. Hlavní řez se provádí vždy na jaře, v časném jaře – období vegetačního klidu, kdy už nehrozí žádné mrazy.

Během roku je třeba jen odstraňovat estetické vady nebo nevhodně rostoucí větve. Pokud je porost hnojený více, více i roste a je dost možné, že jej musíte ostříhat i koncem léta. Také záleží, jestli chcete kvetoucí volně rostoucí živý plot nebo přísně střižený úzký plot či stěnu.

Odebrané řízky lze zakořenit. Zakořeňují v perlitu nebo ve vlhkém substrátu za 3-4 týdny. Během zakořeňování mohou ztratit listy.

Bobkovišeň v květináči

Bobkovišeň můžete pěstovat také v květináči na terase a balkoně. Vynikne z ní i celoroční stěna v nádobách. Nádoby by měly být dostatečně velké, betonové nebo keramické.

Dřeviny udržujte v kompaktním tvaru pravidelným řezem. Upřednostní polostín před celodenním sluncem. Pokud je slunce víc, dopřejte jim dostatek vláhy a mírné stínění v létě. Na dně květináče by měla být drenáž, květináče vyberte důkladně. Dřeviny jsou stálozelené, proto je nutné je zalévat během zimy i ve dnech, kdy nemrzne.

Bobkovišeň hnojení

Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Kořeny neumí zpracovat nadbytek hnojiva a rostliny jsou naopak citlivější i náchylnější k nemocem a škůdcům.

Hnojení se doporučuje na začátku vegetace hnojivem Start, případně s vyšším obsahem dusíku, a na podzim s vyšším obsahem draslíku pro zrání pletiv. Hořká sůl je také vhodná pro správnou barvu a ochranu před chorobami a škůdci.

Bobkovišeň na kmínku

Kromě křovitých forem je lze pěstovat i na kmínku, na zahradě i v květináči. Není zde žádný rozdíl v pěstování. Korunka však musí být vypěstována na silném základě, proto doporučujeme ukotvení kolíkem a uvázání. Korunku je třeba pravidelně stříhat a tvarovat.

TIP: Věděli jste, že bobkovišeň a vavřín není stejná rostlina? O vavřínu se dočtete v našem článku o pěstování bobkového listu.

Užitnou část zahrady si mnoho lidí bez tradičních brambor ani neumí představit. Jejich pěstování má dlouhou tradici a každý pěstitel má svůj „recept“ na bohatou úrodu.

Co však dělat, když je vaše zahrada příliš malá a zvažujete kam vysadit každou jednu rostlinu? Pokud se nechcete vzdát své vlastní úrody brambor, nabízíme vám způsob jak získat větší množství brambor v malé zahradě pomocí pletiva.

Nezoufejte, že máte malou zahradu a nemůžete v ní pěstovat všechny druhy zeleniny. Navíc asi každý si uvědomí, že brambory potřebují velkou plochu, protože jsou vysoké a potřebují přihrnovat zemí.

Nabízíme Vám výborné řešení, jak i na malé ploše získáte velké množství brambor. Postačí Vám k tomu pletivo s většími oky, sláma, kompost nebo substrát a sadbové brambory. Tento koš na brambory umístěte na světlé místo v zahradě. Pletivo může být libovolně vysoké.

1. Stočte pletivo do kruhu a zajistěte, aby se nerozcházelo.

2. Mírně ho přihrňte zemí.

3. Na dno umístěte slámu a zasypte ji vyzrálým kompostem nebo zahradnickým substrátem.

4. Po obvodu kruhu vysaďte brambory tak, aby byly alespoň v každém druhém oku pletiva.

5. Dbejte na to, aby očka brambor směřovaly ven.

6. Přidejte opět vrstvu slámy, zasypte kompostem a postup s bramborami a výsadbou opakujte, dokud se nedostanete na vrch pletiva.

7. Vrchní brambory mohou být vysazeny ve středu, neboť mají možnost růst nahoru.

8. V případě potřeby zalévejte a sledujte, jak Vám pletivo obrůstá listy brambor.

9. Když listy seschnou cca v září, povytahujte zaschlou nať, vytáhněte pletivo, brambory se Vám vysypou přímo na zahradu a stačí je jen sebrat.

Vypěstujte si bohatou úrodu zeleniny, v naší nabídce najdete také kvalitní a odolné sazenice zeleniny

TIP: V případě malé zahrady nebo pěstování na balkoně, si přečtěte také článek o pěstování zeleniny v nádobách.

Zdroj foto inspirace : http://alternative-energy-gardning.blogspot.ca/2013/10/how-to-make-potato-barrel-using-chicken.html

Kala je lidové pojmenování pro kornoutice, latinsky Zantedeschia. Patří mezi oblíbené hlíznaté rostliny pěstované v zahradě nebo v nádobách, využívají se stejně tak v kyticích jako řezané rostliny.

Kromě dekorativních trychtýřovitých květin vás zaujmou i díky listům, které jsou velké, zelené, často se skvrnami. Má ráda slunné až polostinné stanoviště, výživné a vlhčí místo v zahradě. Původně se pěstovala jen v bytě jako pokojová rostlina - kala bílá, tzv. zimní, protože kvetla v zimě a toulec byl bílé barvy. Od té doby uplynulo mnoho let a byly vyšlechtěny i jiné atraktivní barvy: žlutá, oranžová, červená, cihlová, růžová, černá, kombinovaná, fialová.

Kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica) – bílá zimní kala kvete v zimním období v bytových podmínkách. Ostatní barevné kaly, kornoutice mají svůj biorytmus přehozený a kvetou v létě a v zimě odpočívají. V našich podmínkách nejsou mrazuvzdorné, a proto se před zimou a mrazy musí chránit.

Kala pěstování venku

Vyniknou i venku v blízkosti jezírka nebo v záhonu s jinými trvalkami. Dbejte na to, aby se vám před mrazy daly vyjmout z půdy. Výhodou je, pokud je pěstujete v nádobách, které zakopete do země a na podzim jednoduše vyndáte z půdy.

Samozřejmě můžete je pěstovat i navolno nebo v košících pro cibuloviny. Vysazují se koncem dubna. Je výhodnou, pokud si je v bytě předpěstujete. To znamená, že je vysadíte do nádob v březnu a po vzejití je vysadíte ven, obyčejně koncem dubna. Takové rostlinky kvetou pak od června do srpna, pokud je vysadíte v lednu, budou kvést v květnu.

Pokud jsme vás přesvědčili, vyberte si kaly, kornoutice z našeho různobarevného sortimentu

Pěstování kaly v květináči

Kaly, kornoutice lze pěstovat i v bytě, zejména bílé kaly. Vyžadují plné světlo a teplotu kolem 10-18 stupňů. V takových podmínkách od konce listopadu mohou začít kvést a poslední květy se objevují ještě na jaře.

Následně toulec změní barvu a rostlina potřebuje vyživovat listy a dostatek vody pro utvoření zásob pro další kvetení. Když začnou listy schnout a žloutnout je to v pořádku, hlízy se uzavírají a celá rostlina ztratí listy. Tehdy přestanete zalévat a nádobu můžete uložit na suché a tmavé místo a nechat bez zálivky cca 2 měsíce. Je to pro rostlinu odpočinek. Pokud pak změníte podmínky, začnete zalévat, dáte ji na světlo, znovu začne koloběh tvorby listů a květin.

Proč kala nekvete

Důvodů může být víc, jedním z nich je, že hlízy jsou vysazeny příliš hluboko, kaly totiž mají v oblibě mělčí mísy. Po výsadbě je jen položte na substrát v misce a jemně zasypte, když začnou rašit, můžete doplnit substrát.

Dalším důvodem je, že mají nevhodné podmínky, teplota je příliš vysoká, málo světla, málo vody. Pokud je rostlina pěkná zelená, má spoustu listů, znamená to, že jen neměla vhodné podmínky, tedy nízkou teplotu pro vytvoření kvetoucích toulců. Nevytváří standardní květ, je to v podstatě list.

Možná jste jí také zapomněli dopřát alespoň 2 měsíce odpočinek, případně rostlina má celoročně jen listy, a to jen díky stejným teplotním podmínkám a neustálému zalévání.

Kala pěstování ze semene

Samozřejmě i toto je cesta jak získat nové rostliny, ale je to zdlouhavější, než očekáváte. Rychlejší je rozdělit trs ze stávajícího květináče. V toulci, což je zároveň květ a také vak na semena, se nachází několik semen, která po dozrání můžete oddělit a vysévat samostatně do kořenáčů (sadbovačů) za předpokladu dostatečného světla, tedy již od konce ledna. Následně je třeba mladé rostlinky přesadit do většího květináče. V průběhu roku polovina výsevu zřejmě nepřežije a polovina dosáhne velikosti hlízy cca dvoukorunové mince. Kvetení očekávejte cca po 3 letech.

Věříme, že pěstování kaly již není pro vás velkou neznámou a obdrželi jste odpovědi na všechny otázky. Teď už se směle můžete pustit do zvelebování své zahrady, kterou bude zdobit možná i kornoutovka ve vaší oblíbené barvě.

TIP: Mezi cibulovinami se najde spousta zajímavých druhů. Jedním z nich je například řebčík královský. Pokud jej neznáte, přečtěte si článek o pěstování řebčíku.

Letničky jsou variabilní barvou, vůní i vzhledem. I přes značnou pracnost je vypěstovat si našly své místo v nejedné zahradě. Některé však stále odrazuje fakt, že po odkvětu rostlina ze záhonu postupně zmizí. Můžete si však sesbírat semena na jarní výsevy a získáte znovu možnost pěstovat danou letničky na záhoně. Předpěstované sazenice si samozřejmě můžete i zakoupit, pokud nemáte možnosti a prostor na jejich předpěstování.

Navzdory všemu patří mezi oblíbené, zejména ve venkovských zahradách. Často je můžeme vidět i v městských parkových výsadbách. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat. Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon, klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokážou kvést ještě i zpod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovin.

Letničkový záhon

Letničkové sazenice se na záhon vysazují v květnu, po mrazech. Samozřejmě, mnoha druhům se daří vedle treláže, zdi nebo jemně převislé přes závěsné nádoby a mísy.

Dobře se kombinují, protože jsou barevně variabilní a mnoho druhů má i 4 barevné odstíny. Známé jsou ageratum (růžové, bílé, modré), gazánie (bílá, žlutá, oranžová, hnědá, červená, terakota), kráska (bílá, růžová, fialová, červená), aksamitník (vysoké, nízké, keříčková, střední - žluté, oranžové , hnědé, bílé, panašované, s hnědým okrajem), sanvitálie (žlutá, oranžová), verbena (bílá, růžová, červená, fialová) a takto bychom mohli pokračovat ještě dál.

Po výsadbě jim dopřejte odplevelenou půdu a pravidelnou zálivku. Letničky milují slunce a teplo. Tehdy opravdu vzkvétají do krásy. Pokud chcete jejich kvetení prodloužit, odstraňujte odkvetlé květenství a průběžně od léta sbírejte i semínka.

Naše tipy pro Vás:

Pokud pěstujete i nocenku (Mirabilis jalapa), patří mezi letničky, ale na podzim ji můžete vykopat a pokud uvidíte, že má hlíznaté kořeny dokáže ve sklepě přezimovat. Po výsadbě na jaře získáte rychleji velkou rostlinu. Také poměrně rychle roste ze semen, ale nesnáší přesazování, proto se vysévá hned do půdy. Přezimuje se podobně jako jiřiny.

Několik letniček se dá přezimovat ve vhodných prostorách. U nás se pěstují jako jednoleté kvůli zimě a mrazu, v domovské zemi jde většinou o trvalky. Přezimovat se dá: sanvitálie, verbena, petúnie, muškáty.

Barevný sortiment semen letniček najdete také v našem eshopu

Pokud máte rádi cinie, tak semena vysejte do nádoby a ponechte ji ve studeném skleníku. Předpěstované sazenice už nepřesazujte do nádob, ale vysazujte již v květnu přímo na záhon.

Výsadba letniček

Některé letničky můžete vysévat přímo na stanoviště nebo je vysazovat do sponu na předem připravený záhon. Jelikož jde o větší semena, vysévají se do hloubky 7 cm. Pokud máte již hotové sazenice, ty se vysazují s kořenovým balem do hloubky asi 15 cm po 15. květnu.

Podle dispozice záhonu a umístění vybírejte letničky podle barvy, výšky, délky kvetení. Do pozadí umísťujte letničky vysoké a postupujte směrem níže. Takto dokážete vytvořit letničkový záhon, který obohatí zahradu o ty nejkrásnější květiny až do podzimu.

Záhony však mohou být i kulaté, pak dominanta musí být vysazena ve středu, aby byl záhon pohledný ze všech stran. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat.

Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon. Klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokáží kvést ještě i z pod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovinách.

Vysoké letničky

Cosmos bipinnatus - kosmos, kráska, Helianthus annus - slunečnice roční, Rudbeckia hirta - třapatka, Amaranthus caudatus - amarantus

Střední letničky

Brachycome iberidifolia - všelicha, Eschscholtzia californica - sluncovka, Linum grandiflorum - len, Zinnia elegans - ostálka

Nízké letničky na záhon

Tagetes tenuifolia - aksamitník, Dianthus chinensis - hřebíček, Impatiens walleriana - netýkavka, Ageratum houstonianum - ageratum, nízká forma, Lobelia erinus - lobelka

Dlouho kvetoucí letničky

měsíček (Calendula), aksamitník (Tagetes), ageratum (Ageratum houstonianum), šalvěj (Salvia farinacea), astra (Aster).

TIP: Abyste si mohli dopřát krásu letničkových záhonů i další sezónu, nezapomeňte si přečíst článek o sběru semen.