Blog

Tato dominantní královna cibulovin se jinak nazývá také korunovka královská, císařská koruna. Její název je odvozen od latinského slova fritillus - pohár na hrací kostky. Její obrovské květy ve tvaru obráceného kalichu zdobí rostlinu po celém obvodu pevné stonky.

Řebčík představení

Původní druh, císařská koruna - Fritillaria imperialis, dosahuje výšky až 1m a stává se tak opravdovou dominantou záhonu. Kromě ní je však ještě mnoho jiných druhů a kultivarů, které si zaslouží obdiv a určitě i místo ve Vaší zahradě.

Zajímavá Fritillaria meleagris zaujme menším vzrůstem a menším květy, ale zato neobyčejným šachovnicovým vzorem na lupenech. Její temná barva Vám vyrazí dech.

Naopak Fritillaria michailovski patří mezi ty menší a atraktivní dvoubarevným květem. Vhodné do skalky nebo do popředí záhonů.

Všechny vydrží na stanovišti mnoho let. Dopřejte jim však propustný substrát, drenáž a slunné polohy. Nesnášejí provlhčený substrát a dlouhou zimní vláhu. Dají se pěstovat i v nádobě. Dlouhodobě cibule neuskladňujte. Rychle proschnou a už nevyklíčí.

Zajímavého záhonu docílíte správným výběrem cibulnatých rostlin. Ne vždy to musí být klasické tulipány a narcisy Zkuste pěstovat něco jiného. I když v zahradách našich babiček tyto krásky určitě nechyběly v předzahrádce.

Proč nekvete řebčík královský

Opakují se nám dotazy zákazníků ohledně pěstování řebčíku, (Fritillaria imperialis). Připravili jsme pro Vás pomůcku, jak vytvořit ty nejlepší podmínky pro pěstování. Podzim je období výsadeb nových cibulovin a úprav záhonů. Mnozí z Vás již tyto cibule  v zahradě mají. Pokuste se v těchto bodech najít odpovědi na otázku: proč nekvete?

1. Špatné stanoviště, má v oblibě humózní půdu, ne příliš mokrou, slunce až polostín, ne celodenní úpal.

2. Cibule jsou příliš hluboko v zemi. Vykopejte je koncem srpna a zasaďte nanovo. Cibule se vysazují šikmo, aby se na místě, kde budou klíčit nedržela voda. Pozor, cibule jsou křehké, podobně jako cibule lilií.

3. Cibule shnily z nadměrné zimní vlhkosti nebo závlahy. Snažte se je vysadit tam, kde se dlouho nedrží sníh.

4. Pokud máte příliš těžkou jílovitou půdu, vytvořte cibulím drenáž. Dno jámy vysypte štěrkem. Vyžadují stejné podmínky jako lilie.

5. Cibule již nejsou, sežrali je myši a jiní hlodavci. Zkuste vysazovat do plastových košíků na cibuloviny.

6. Rostlina vytvoří pouze listy a nekvete -  cibule je zasazena hluboko.

7. Rostlina vytvoří listy i květy, ale ty hned seschnou - nedostatečná zálivka, příliš slunné stanoviště, nevýživných půda.

8. Rostlina je slabá, neduživá, postupně celá usychá - cibule jsou příliš hluboko v zemi

Různé odrůdy fritillarie najdete mezi květinami cibulovin i v našem eshopu

Řebčíky patří k majestátním trvalkám jarního záhonu. Už naše babičky tyto cibuloviny s láskou pěstovaly a fritillarie byly téměř v každé předzahrádce. Momentálně je na trhu mnohem více druhů a kultivarů. Je si opravdu z čeho vybrat. Zvolte pro cibule správné stanoviště a budete se i Vy těšit z jejich krásy a dominance. Věříme, že také tento článek přispěl k tomu abyste v jejich pěstování byli úspěšní.

TIP: I lilie jsou nádherné, s oblibou pěstované cibuloviny. Podívejte se na náš návod k jejich pěstování.

Když se na ně podíváte, neuvidíte skoro žádný rozdíl. Mnozí žijí v domnění, že se jedná o tutéž rostlinu. V tomto čase mnohé již těší první květy. Ti, kteří začínáte s pěstováním, vězte, že k tomu, aby kvetly, vyžadují období sucha, chladu a předchází mu také bohaté letní hnojení a zálivka.

Mezi amarylkou (Amaryllis) a zornicí (Hippeastrum) je zásadní rozdíl. Podívejme se na obě rostliny podrobněji a představme si je.

Amarylka

je v podstatě jen jeden druh na podzim kvetoucí cibulnatá trvalka. U nás se však pěstuje jako hrnková rostlina, protože nezvládne mrazivé období.

Amarylku charakterizuje amarylka krásná (Amaryllis belladonna), která má několik kultivarů bílé a růžové barvy a jejich odstínů. Amarylka kvete bez listů. Vyroste květní stonek a až potom listy. Květy jsou menší a na jednom stonku jich může být 6 a více.

Takže pokud pěstujete doma zářivě červenou amarylka nebo dokonce s pásky a vícebarevnou, není to amarylka, ale zornice.

Hvězdník

má asi 80 druhů cibulnatých trvalek, které se v našich podmínkách také pěstují v nádobách. V létě však mohou být na záhoně, kde naberou do cibulek více živin.

Kvetou od zimy do jara. Není pravidlem, že květy vyrůstají spolu s listy nebo jsou květní stonky podobně bez listů jako u amarylky. Není to až tak důležitý rozlišovací prvek. Ve většině případů se však vyvíjejí současně listy i stonky. Květenství je velké a má 3, 4 až 6 květů.

Mají různé zbarvení od bílé, přes růžovou, červenou, dokonce jsou dvoubarevné, s lemem nebo proužky, zeleným panašované kultivary.

Vyberte si z nabídky hvězdníků v našem eshopu

Toto jsou nejzákladnější rozdíly, které Vám pomohou při identifikaci a také při správném pěstování.

Amaryllis pěstování

Důležitá je výsadba. Cibule se sázejí do vhodného vzdušného a výživného substrátu, asi do poloviny cibule, čili část cibule bude trčet ze substrátu. V období kvetení i v období růstu listů a po odkvětu vyžadují hnojení a bohatou zálivku. Když zaznamenáte žloutnutí listů, zálivku omezte postupně až na minimum a cibule přeneste do tmavé a chladné místnosti. Nezalévejte. Takto je můžete ponechat 2 - 3 měsíce.

Hvězdník pěstování

Jak pěstovat hvězdník? Pěstování je v podstatě shodné, jen zornice v zimě, po období odpočinku přeneste do teplejší místnosti a začněte se zaléváním. V průběhu ledna až března Vás překvapí nádherné bohatě kvetoucí stvoly květů.

Dejte při koupi pozor na jejich kvalitu. Cibule musí být pevná, ne měkká a bez poškození. Před výsadbou ji ponořte na pár hodin do vlažné vody a pak vysaďte.

TIP: Mezi oblíbené cibuloviny patří i lilie. Přečtěte si článek, ve kterém se zabýváme právě pěstováním lilie.

Srpen je letní měsíc, kdy léto vrcholí a místy oznamuje, že brzy přijde podzim a s ním změna počasí. Dny v srpnu jsou kratší, přesto jsou příznivé teploty na množství aktivit v zahradě i na práci v záhonech či v ovocném sadě.

V naší zahradě nás čeká stále spousta práce, ale už se těšíme a vychutnáváme si úrodu, kterou se nám zahrada odměnila za naši péči. Podívejme se blíže, co všechno bychom měli v tomto meiaci stihnout.

Práce na zahradě v srpnu

Okrasná zahrada v srpnu

Patří mezi nejkrásnější právě v tomto období. Naplno kvetou tigrídie a monbrécie, letničky a trvalky. Vyvíjejí se základy poupat podzimní flóry, a proto je závlaha a odplevelování záhonů na prvním místě. Trávník během léta trpí více než během zimy, proto ho ještě přihnojte a sekejte. V tomto měsíci vykonáváme:

- Pravidelně zavlažujeme

- Postupně omezujeme a snížíme dávky hnojení

- Trávník sekáme a zavlažujeme

- Dokončíme řez a tvarování živých plotů

- Vysazujeme kosatce, pivoňky

- Koncem měsíce můžeme začít s výsadbou jarních cibulovin, ale není nutné s ní spěchat

Jarní cibuloviny z naší nabídky

- Vyseté dvouletky na záhonu prořídnou a přihnojíme

- Sklízíme a sušíme léčivé rostliny a květiny do aranžmá

- Rostliny pěstované v nádobách (muškáty, fuchsie, oleandry) rozmnožujeme řízkováním

- Řízkováním rozmnožujeme i okrasné keře a jehličnany

- Koncem měsíce začínáme s výsadbou okrasných keřů a dřevin s kořenovým balem

- Rozmnožujeme trvalky dělením trsů

- Plejeme záhony

- Připravíme nové plochy záhonů nebo zahradu na celkovou novou výsadbu

- Vydatně zaléváme vřesy, vřesovce, azalky a rododendrony

- Postaráme se o vysazené růže, kontrolujeme výskyt škůdců, odstraňujeme odkvetlé květenství

- V polovině měsíce je ideální čas na radikální řez jednoletých výhonů vistárie

- Sbíráme semena letniček a dosušíme je na stinném místě v papírových sáčcích

- Připravíme si nádoby na jejich uskladnění

- Vyšším trvalkám a popínavým rostlinám upevníme opory a přivážeme je ke kůlům

Zeleninová zahrada v srpnu

I zeleninová zahrada vyžaduje naši pozornost. Nazrálou zeleninu je třeba vybírat, dosušit a vhodně uskladnit, novou naopak vysít a vysadit do připravených záhonů a dostatečně zavlažovat, protože v tomto měsíci je méně srážek.

- dokončíme sklizeň česneku a cibule

- připravíme prostor na uložení zeleniny

- koncem měsíce zkrátíme rajčata nad posledním rozkvetlým květenstvím

- rajčatům vylamujeme fazochy a odstraňujeme suché listy, listy stínící plodům, aby stihly dozrát

- část květů na rajčatech také můžeme odstranit, do podzimu by už nestihly plody dozrát a zbytečně vysilují rostlinu, ponecháváme tak 3 - 4 květenství

- zavlažujeme záhony zeleniny, košťáloviny a kořenovou zeleninu

- připravíme a zavlažíme záhony na výsev salátu, ředkvičky, špenátu pro podzimní sklizeň

- sklízíme okurky, rajčata, papriku, lilky, melouny, tykve a cukety

- kontrolujeme košťáloviny, zejména zelí, zda je nenapadly housenky, které následně musíme posbírat

- zkontrolujte i výskyt škůdců během sklizně kedluben

- tento měsíc je nejdůležitější pro růst celeru a proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku a odtrhávání spodních listů

- sklízíme kopr, petrželku a uskladňujeme v mrazničce

- ve sklenících větráme a stíníme

- kontrolujeme škůdce a choroby a v případě jejich výskytu zasáhneme

Ovocná zahrada v srpnu

V tomto měsíci nám ovocné stromy nabízejí své plody a plody naší práce. Proto neváhejte a zpracujte maximum plodů. Sbírejte i ty, co spadnou na zem. Zamezíte výskytu hmyzu. Připravte se na řez peckovin.

- zavlažujeme stromy s násadou plodů

- prosvětlujeme peckoviny, drobné ovocné keře

- pokračujeme v očkování podnoží na spící očko

- rouby třešně a višně

- tvarujeme, ohýbáme a řežeme větve a koruny stromů

- stříháme, řežeme meruňky, broskve a švestky

- vysazujeme nové záhony jahod z mladých sazenic získaných z odnoží*

- připravíme sklad pro uložení sklizené úrody ovoce

- v polovině srpna zkracujeme výhony broskví o jednu třetinu

- postřikujeme proti obaleči

* V tomto období je čas i na založení nového jahodoviště. Použít můžete mladé dceřiné rostliny. Nové jahodoviště vysaďte na nové místo na slunci nebo v polostínu. Vhodným místem je i pod korunou stromu s řídkou korunou. Sazenice dobře zalijte. Pokud chcete sbírat úrodu jahod déle, vysaďte odrůdy s postupným sběrem.

Děti v zahradě

Děti patří neodmyslitelně k rodině a k zahradě. Vyžadují své místo v ní a proto kromě dětského hřiště zvolte i něco praktického, naučného a zajímavého.

Vytvořte jim vlastní mini zahrádku, kde mají možnost získat praktické zkušenosti s výsadbou i výsevem květin, zeleniny, naučí se mnoho o pěstování a nutné péče o vypěstované rostlinky a v konečném důsledku budou mít opravdu radost ze své zahrádky a vypěstovaných plodů.

Určitě se pochlubí každému, kdo vstoupí na Vaši zahradu. Naučte je poznávat kouzlo přírody, naučte je šetřit vodou, starat se o rostliny, zvířata, poznávat hmyz a motýly.

Nápaditost překvapí

Ve své zeleninové zahrádce vyčleňte kousek půdy na první výsevy. Začít můžete s rychlerostoucí zeleninou s krátkým vegetačním obdobím: ředkvička, špenát, salát, raná mrkev, hrášek. Zeleninu můžete vysévat zajímavě střídavě v jedné řadě. Pozor však na velikost jednotlivých rostlin. Pokud zvolíte barevné kultivary ředkvičky nebo mrkve, o to větší překvapení bude pro děti, když je překvapí fialová nebo žlutá mrkev, která je sladší než ta klasická červená.

Hrášek pěstujte na zajímavých konstrukcích, které děti samy mohou vyrobit z tenkých větviček. Každodenní péče o vyseté nebo vysazené rostliny naučí mladé pěstitele lásce ke všemu živému. Všechny práce, které provádíte v zahradě, vysvětlete a dovolte dělat i dětina svém záhonku. V každém věku jsou děti schopny naučit se pomáhat. Nezlobte se na ně, pokud vám místo plevele, vytrhnou i zeleninové rostlinky.

Kromě zeleniny vypěstujte květiny, barevné a voňavé, možná i pro babičku. Veďte je k pravidelnosti a péči a později z nich lze opravdu uděláte milé pracovité pomocníky a zahradníky.

Přečtěte si náš článek pokud jste náhodou nestihli všechny práce v červencové zahradě, příští měsíc se podíváme na práce v zářijové zahradě.

Pokud jste si v zahradě našli místo a plánujete výsadbu jahod, je to výborný způsob, jak si doplnit zdravý jídelníček, potěšit děti a vyměnit sladkosti za sladké a voňavé jahody.

Pokud si je zakoupíte jednou, můžete si je do dalších let rozmnožovat. Zajímavé jsou i kolekce jahod pro postupný sběr nebo kolekce středně časných, velkoplodých jahod. Pokud se chystáte na výsadbu, přečtěte si naše tipy na pěstování jahod. Nyní se však blíže podíváme jak množit jahody.

Množení jahod šlahouny

Jahody se rozmnožují pomocí dceřiných produkčních odnoží, které vyrůstají z mateřské rostliny a dosahují i 1,5 metru. Na tomto úseku najdete i 5 ks nových rostlin.

Odebírejte však jen první dvě rostlinky rostoucí od mateřské rostliny. Právě ty jsou totiž nejkvalitnější. Odstřihněte je a zasaďte do truhlíků, nebo pokud mají již dostatečně vyvinuté kořeny, přímo do půdy stejně, jako když jste záhon jahod zakládali.

Ostatní hřížence odstraňte, aby rostlinu zbytečně nevysílily. Porost tak bude upraven před zimou.

Vysazujte dostatečně hluboko. Srdíčko s listy nesmí být pod povrchem půdy. Je už na Vás, zda využijete klasické řádkové výsadby, pěstování v textilii, záhonové výsadby. V každém případě dbejte na to, aby byla plocha vždy odplevelení, aby se zálivka vždy dostala ke kořenům. Po výsadbě zavlažte. Nezavlažujte neustále na srdíčka, mohli by začít hnít.

Pokud Vysazujete v jarních měsících, pozor na pozdní mrazy. Raději výsadby zakryjte pod fólii nebo textilii tak, aby se kryt porostů nedotýkal.

Hnojit začínáme na jaře (pouze stávající porosty) a pak po sklizni. Vhodné jsou speciální hnojiva pro jahody nebo NPK, Cererit.

Některé druhy jahod nelze pěstovat pomocí odnoží, neboť je nevytvářejí. Jsou to tzv. měsíční jahody a ty se rozmnožují pomocí semen.

Sladké a voňavé jahody najdete také v nabídce našeho eshopu

Okoukal se Vám Váš zelený svěží trávník a hledáte něco originálního, co by upoutalo Vaši a sousedovu pozornost přímo v zahradě? Vysaďte si do trávníku drobné jarní cibuloviny a už nikdy nezatoužíte po zeleném trávníku v jarním období. Zelená barva je to první, čeho si v jarním období všimneme.

Kdy sázet cibuloviny

Jarní cibuloviny se vysazují od září až do prosince. Podle počasí, až do trvalého zamrznutí půdy. Vysazují se do hloubky zpravidla podle velikosti cibule.

Drobné cibulky jako šafrán, modřence, Scilly se vysazují do hloubky 5 - 7 cm, větší cibule do 8 cm, největší do 10 - 15 cm. Pokud chcete vytvořit smíšenou výsadbu z různých druhů cibulovin (šafrán, tulipány, narcisy) vysazujte je podle velikosti cibulek a jednoduše je vrstvěte nad sebe a přesýpejte zeminou. Nejideálnější je vysazovat do kruhu.

Aktuální nabídka jarních cibulovin z našeho eshopu

Na záhonech vysazujte do plastových košíků určených pro výsadbu cibulovin. Tyto plastové koše různých velikostí mají několik výhod. Cibule jednoduše najdete - kdykoliv spolu, ochráníte je před hlodavci a zabráníte každoročnímu zatahování hlouběji do země, protože to cibule dělají. Kdykoliv je umíte jednoduše z půdy vyjmout a přesadit na jiné místo. Samozřejmě, ve vhodném období k tomu určeném je zárukou dalšího kvetení.

Pokud již máte nějaké cibuloviny na záhoně a postupem času let kvetou méně a méně, je to znamení toho, že cibule sestoupila příliš hluboko do země, odkud dokáže vyhnat jen listy ale ne květní pupeny. Musíte je přesadit na jiné místo a vysadit je mělčeji. Dále se mohlo stát, že je napadla nějaká houbová choroba, případně je požírají hlodavci. Pěstováním v plastových košíčcích byste tou zabránili.

Pokud chcete vytvořit záhony cibulovin podobné, jako jsou vysazeny v Nizozemsku, nepotřebujete plastové košíky, ale množství cibulek, velký prostor a vhodnou půdu.

Cibuloviny vyžadují slunné místo až řídký polostín. Vyhovují jim propustné lehké až písčité půdy, výživné a kypré půdy, ne trvale zamokřené plochy. Nevyžadují hnojení. Nezapomínejte však na zálivku.

Pokud je chcete pěstovat na záhonech pokrytých geotextilií, musíte si uvědomit, že zimu přežijí jen cibule, které pěstujete v lehké písčité půdě. Nedostatek vzduchu, přemokření a zvýšená vlhkost je nepřítelem cibulek. Ty často hynou zejména v těžkých jílovitých půdách, kde je navíc povrch zakryt mulčem.

Jarní cibuloviny se výborně kombinují. I když nekvetou dlouho, z různých kultivarů si dokážete vytvořit postupně kvetoucí záhon. Barevně dokážou konkurovat dokonce i letničkám či trvalkám. Jejich vůně je nenapodobitelná.

Cibuloviny kvetoucí na jaře

Umíte si jaro představit bez tulipánů a narcisů? Určitě ne, proto je nejvyšší čas na jejich nákup i samotnou výsadbu. Zimu určitě přečkáte s očekáváním na jaro a Váš záhon jistě překvapí nejen Vás, ale všechny, kdo uvidí zahradu plnou zajímavých květů.

Rozkvetlá louka

Vhodné období pro založení rozkvetlého trávníku je konec léta až podzim. Zakládat jej můžete již do hotového trávníku. Může být založen i z travnatých koberců. Postačí vám ostrý nůž, lopatka, trochu substrátu a cibulky. Opatrně odřízněte vrchní vrstvu trávníku v podobě rolky nebo čtverce tak, aby se Vám nerozpadl.

Naše rada pro výsadbu lilii

Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější k vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě.

Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce, hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují jít do hloubky minimálně 20 cm. Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřenou půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i 50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až potom vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí ani zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře.

TIP: Přečtěte si také článek o tom jak založit květinovou louku.

Léto není pouze o odpočinku a dovolené, ale také o práci v zahradě. Rostliny vyžadují pravidelnou péči. Pokud jim ji věnujeme v dostatečné míře, odmění nás svou krásou a zdravým růstem.

Zahrada v létě bude vypadat svěže jen za předpokladu závlahy a správné výsadby. Musíte myslet na to, že v tomto období má být zahrada nejvíce rozkvetlá a to díky letním cibulovinám, trvalkám a letničkám.

Vyberte si z nabídky letních cibulovin, semen letniček nebo nádherných trvalek

Mnozí těmto kráskám odolávají jen kvůli tomu, že je třeba na jaře vysazovat a na podzim vykopat a uskladnit v bezmrazových podmínkách. Letničky je také třeba manuálně předpěstovat a až potom se rozvinou do plné krásy. Ti, kteří již pochopili kouzlo této práce a květů, je už v zahradě pěstují.

Vyzkoušejte si to i vy nejdříve v malém, v nádobách. Celou nádobu na podzim můžete uskladnit ve sklepě. Lilie vydrží zimu i venku. Acidantery, montbrécie, jiřiny a gladioly musíte na podzim vybrat z půdy. Některé by možná mírnější zimu přežili, ale nikdo neví, jaká bude ta následující zima, tak neriskujte. 

Pokud máte rádi grilování a opékání, neobejdete se bez bylinek. Na konci léta je vhodný čas na založení bylinkového záhonu, který vytvořte v blízkosti posezení s krbem nebo grilem. Bylinky budete mít vždy po ruce a už se nic nevyrovná výborné kořenité chuti grilované zeleniny nebo masa.

Vypěstujte si své vlastní bylinky

Bylinky jsou nenáročné na pěstování, nenapadají je téměř žádné choroby a škůdci, nevyžadují pravidelnou péči. Vyžadují jen sušší propustnou půdu bez hnojení, přiměřenou zálivku, hodně slunce, pravidelné střihání a používání v kuchyni, aby si udržely svůj kompaktní tvar.

V tomto období si můžete ještě vypěstovat petržel na nať, ředkvičky a špenát. Využijte maximum slunečních dnů. Pak nás opět čeká podzim a s ním sezóna sklizní, uskladňování a babího léta. V každém ročním období najdeme pozitiva.

TIP: Přečtěte si více o pěstování bylinek.

Pamatujete si období, kdy mezi rod Allium běžně patřily jen kuchyňská cibule, česnek a pórek? Už dávno to tak není. Do tohoto rodu nyní patří množství okrasných česneků, které neodmyslitelně patří k dominantám architektonického záměru v zahradním designu.

Jedná se zejména o vysoké kultivary, které se vznešeně tyčí nad všemi ostatními trvalkami i cibulovinami v zahradě. Okrasné česneky se vysazují na podzim a už na jaře udělají nádherné představení.

Jak pěstovat okrasný česnek

Cibule zejména vysokých česneků jsou dost velké, proto musí být i vysazeny dostatečně hluboko. Vysazují se do hloubky trojnásobku velikosti cibule. Drobné česneky se vysazují mělce, 6-8 cm pod povrch půdy. Výsadbu můžete zamulčovat kůrou. Pokud máte jílovitou půdu, doporučujeme vysazovat do štěrkového nebo pískového lůžka.

Inspirujte se sortimentem okrasných česneků z naší nabídky

Allium giganteum patří mezi jeden z nejkrásnějších okrasných druhů česneku. Vykvétá koncem jara fialovými kulovými soukvětími o průměru až 15 cm, které se vyjímají na vysokých pevných stvolech. V chladnějších regionech se doporučuje na zimu cibule zamulčovat. Jinak je nenáročný na pěstování. Dosahuje výšky 150 cm. Vynikne zejména v monokulturní samostatné výsadbě s jemným podtržením středně vysokých trvalek, jako například kontryhel nebo kavyl.

Pokud chcete výsadbu umocnit a vychutnat si tento pohled i v pozdějším létě, vysaďte ho spolu s Echinops ritro. Nevýhodou je, že okrasné česneky během kvetení ihned ztrácejí listy, které později působí neesteticky.

Pokud však použijete nízké trvalky, listy česneku zakryjete a budete se dále těšit z pěkného záhonu díky dominantním kulatým květenstvím. Můžete je vidět ve fialové, růžové a bílé barvě. Výborně se pěstují i v polostínu, řídkém stínu spolu s kapradinami, dlužichami a bohyškami.

Atraktivní jsou i kultivary Gladiator a Globemaster.

Allium aflatunense dorůstá do výšky 70-90 cm a má tmavě fialovou barvu. Nebojte se kombinovat více druhů na jedné ploše, výškově vytvoříte zajímavý pohled na jarní záhon.

Allium Christophii Vás zase okouzlí růžově zbarvenými a střapatějšími hlávkami. Dosahuje výškuy 50 cm.

Mezi oblíbené česneky patří i zajímavý Allium karataviense. Hlávka vyrůstá z růžice silných listů a působí jako tulipán. Hlávka je krémová nebo bílá dle kultivaru. Jedná se o nižší česnek do 20 cm. Dá se pěstovat i v nádobě.

Mezi drobnokvěté a úzkolisté česneky patří Allium molly, Allium neapolitanum, Allium ostrowskianum, Allium cowanii.  Používají se na okraje záhonů, výška těchto česneků je max. do 20-30 cm. Dají se pěstovat také v nádobě a skalce.

Mezi novější, méně známé a zajímavé česneky patří určitě Allium Red Mohycan, Allium Hair.

Red Mohycan se vyznačuje menšími hlávkami barvy bordó. Upoutá v předzahrádce i v trvalkovém záhoně. Avšak pozor - je vysoký i 100 cm a vynikne spíše ve skupině, nikoli jednotlivě. Působí rozcuchaně a na konci květenství vyrůstají ještě malé kytičky. Dá se dobře sušit a aranžovat. Výborný je i do kytic, často kvete až do léta.

Druh Hair je dokonalost sama. Uvnitř bordó základ a z něj vyrůstají zelené "vlasy". Jedná se také o vyšší česnek, vynikne ve skupině, proto vysaďte více cibulek do jednoho hnízda.

Sortiment je opravdu široký, stačí si jen vybrat, které budou zdobit nádoby nebo vaši zahradu. Není nutné je vybírat na podzim z půdy, jsou mrazuvzdorné. Ve vyšších polohách jim stačí mulčování.

TIP: Pokud nemáte v pěstování cibulovin zcela jasno, přečtěte si také článek s návodem na pěstování cibulovin.

Zahrada začne již od začátku jara nabírat na hmotě. V létě je nutné některým rostlinám odstranit odkvetlé květenství, suché listy, případně odstranit celé trsy letniček a dvouletek. Konec léta patří stříhání ovocných dřevin, jako jsou peckoviny a také stříhání živých plotů. Kam však se vším rostlinným odpadem a podzimním listím?

V každém případě byste měli myslet na založení kompostu.

Jak kompostovat na zahradě

Do malé zahrady Vám postačí malý kompostér s jednoduchou manipulací a spodním výběrem. Ve velké zahradě jejich třeba několik. Proto někde v odlehlé části zahrady nebo v užitkové části vytvořte místo v podobě velké jámy, do které můžete bylinný odpad i dřevěnou štěpku z drtičky větví vysypat, zaházet listím, pilinami, zeminou a jednou za čas ji mírně prohrábnout, provzdušnit nebo polít.

Kompostér z palet

Ti vynalézavější si ho mohou vytvořit z dřevěných i poškozených palet, které postavíte do tvaru čtverce na výšku, jakou potřebujete. Také můžete použít gumové pásy nebo dřevěné desky, cokoliv, co udrží množství rostlinného materiálu na jedné kopě.

Kompostér umístěte do polostínu až stínu, poloha na celodenním slunci není velmi vhodná. Kompost se bude nadměrně vysoušet, což celý proces kompostování značně naruší.

Důležité je také aby měl kompostovaný materiál kontakt s půdou na spodní straně a dostatečný přívod vzduchu z bočních stran. Na to jsou vhodné právě palety. Ideální je dvoukomorový kompostér, kde jednou za čas prehádžete hmotu z jedné komory do druhé. Tím kompost provzdušníte a promícháte vrstvy. Nezapomeňte ho udržovat přiměřeně vlhký.

Za pomoci přírody a rozkladu už za rok můžete použít svůj vlastní kompost, na zúrodňování zeleninových políček nebo jako substrát pro výsadby a výsev.

Co patří do kompostu

Do kompostu je vhodný téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady. Zda to je posečená tráva, drobné větve, výborné je listí. Hrubší větve je vhodné zpracovat zahradním drtičem, jinak budete čekat na jejich rozklad i několik let. Suchý materiál by se měl před uložením do kompostu promíchat s tím mokrým, méně vhodné je ukládání vrstev způsobem suchá / mokrá.

To co vytvoříte v kuchyni: skořápky z vajíček, slupky ze zeleniny a ovoce, čajové sáčky, případně starší substrát z přesazování rostlin.

Pokud chováte králíky, drůbež, můžete kompost jednou za čas obohatit i o hnůj a slepičince, ze kterých se může na podzim vytvořit i hnojivá zálivka na ovocné stromy. Ne však čerstvě vysazené.

Co do kompostu nepatří

Pamatujte však na to, že ne všechno může jít do kompostu. Určitě vynechejte plevele ze záhonů, kameny, či jiný tvrdý tuhý odpad, zbytky jídel, chemicky ošetřené slupky z exotického ovoce, listí z ořechu používejte v omezené míře.

Kompostem si určitě v zahradě pomůžete. Je to rychlý způsob jak kvalitně obohacovat zem. To co nám dala, to my takhle vrátíme zpět. Ideální je, pokud do čerstvě zrýčované půdy po zelenině zapracujete i kompost, který se přes zimu vstřebá a dokonale rozloží v půdě. A na jaře bude půda plná síly, aby v ní opět vyrostlo množství rostlin, ze kterých budeme mít užitek.

Kompostování v bytě

Se vzkvétajícím zájmem o ekologický přístup k životnímu prostředí stále více lidí třídí svůj odpad. Poctivě separovat plastové lahve, plechovky a Tetrapaky do jednoho koše, skleněné lahve do druhého, papírové obaly a papír do třetího, a to co zůstane, šup do komunálního odpadu. Věděli jste, že až 40% komunálního odpadu tvoří bioodpad - slupky z ovoce a zeleniny, vajíčkové skořápky či kávové sedliny? Zkušení zahrádkáři vědí, že v kompostu lze bioodpad využít lépe, než jen tak vyhozený v koši.

Podobně jako na zahrádce, můžete biologický odpad jednoduše kompostovat i doma. Byť v paneláku a to pomocí vermikompostéru, který si za minimální náklady dokážete zhotovit i sami doma. My jsme se při zakládání toho svého inspirovali Přáteli Země a jejich jednoduchým návodem.

Co potřebujete k vybudování vlastního vermikompostéru?

- 2 větší plastové nádoby a 1 víčko

- hřebík, vrtačku, případně nůžky na proděravění děr

- kousek kartonu

- zemina

- hrst kalifornských žížal

Kalifornské žížaly jsou proužkované a mají výrazně větší apetit než naše žížaly. Dají se zakoupit na internetu.

Ideální nádoby na výrobu vermikompostéru by měly být v tmavých odstínech a mít rozměry alespoň 40cmx30cmx20cm. Zároveň mají být stohovatelné - tedy možnost uložit je na sebe.

Na dno první nádoby vyvrtejte množství děr, to budou díry, kterými bude protékat přebytečná voda v nádobě s žížalami. Tekutina se bude ukládat do druhé nádoby, ve které bude vložena nádoba s vyvrtanými dírami na dně. Tato tekutina se nazývá kompostovací čaj a můžete ji zředěnou použít na zalévání rostlin v poměru 1: 5.

Do nádoby s dírami na dně vyvrtejte i díry po okrajích, aby měli žížaly dostatečný přísun vzduchu. Nádobu vložte do druhé nádoby. Na dno nádoby s dírkami položte kousek papíru nebo karton, aby podestýlka a žížaly, které do ní vložíte, nepropadli do druhé nádoby. Na papír položte podestýlku pro žížaly - například starší zeminu. Do ní vložte žížaly a do rohu jim zahrabte potravu - nasekané zbytky ovoce nebo zeleniny. Potravu důkladně zahrabte, aby nelákala hmyz a netvořila se na ní plíseň. A hotovo! Už zbývá jen nezapomenout pravidelně krmit žížaly, tím, co se vám zbyde v kuchyni. Za 2-3 měsíce žížaly přemění kuchyňský odpad na kvalitní hnojivo v podobě vermikompostu.

Když budete umísťovat nádobu, myslete na to, že žížaly nemají rádi teplo a světlo. Dobře se jim daří na chodbách či ve sklepích, kde se teplota pohybuje od 5-25 ° C a kde na ně nesvítí prudké slunce. Vermikompostér můžete mít i v bytě či domě, protože se z něj nešíří žádný zápach.

Určitě znáte cenu zeleniny v obchodě. Také by se dalo polemizovat o kvalitě, dovozu a chuti. Zelenina a ovoce z dovozu musí podstoupit různé podmínky a velmi dlouhou cestu, než zavítají do našich obchodních řetězců.

Vypěstovat si vlastní zeleninu stojí kromě financí za nákup semen nebo hotových sazenic i čas. Musíte se o ně postarat, vybrat jim vhodné místo. A jde to i na balkoně.

Zahrada na balkoně

I na tomto prostoru si můžete vypěstovat sladká a barevné rajčata, různé odrůdy. Nejvhodnější jsou však drobnější odrůdy, koktejlová rajčata a nízké keříčkové druhy.

Vyberte si semena bylinek nebo semena zeleniny i pro váš balkon

Paprika vyžaduje podobné podmínky pro pěstování. Vyzkoušet můžete pěstovat i různé odrůdy salátu. Listový salát „Dubáček“ nebo salát římský dopěstujete i v dřevěné bedýnce spolu se špenátem.

V nádobách pěstujte bylinky jako pažitku, bazalku a oregano. Můžete pěstovat i ty, na které máte chuť nebo chcete vyzkoušet pěstovat něco nového.

Péče o balkónovou zahradu

Bylinky a teplomilná zelenina vyžadují hodně slunce, hodně vody, oporu podle odrůd, hnojení, zaštipování. Bylinky vyžadují stříhání a pravidelný řez, aby si udržely kompaktní tvar a zároveň, abyste mohli využít zelenou hmotu do jídel. Mají široké použití.

Vlastním pěstováním zeleniny víte, co jíte. Pokud rostlinám dopřejete slunce, plody budou sladké, šťavnaté a vybarvené, samozřejmě chutné s opravdovou chutí rajčat, bez umělé travní chutě papriky.

Pokud jim dopřejete vodu, plody budou svěží, také plné vody a šťávy. Pokud chcete zkusit ekologické pěstování, tak pozor na hnojení, postřiky a chemii obecně. Potřísněnou zeleninu si můžete rovnou koupit.

Bio semena z naší nabídky

Pro mnohé je možná jednodušší nákup v obchodě ale pro zahradníka, kutila, je úroda oceněním za věnovanou energii a čas do pěstování k nezaplacení. Chutnat vám bude určitě.

TIP: Pokud chcete v pěstování zeleniny na balkoně uspět, musíte jí věnovat patřičnou péči. Přečtěte si náš článek v němž se zabýváme péčí o zeleninové planty v nádobách.

Vrcholící léto v balkónové zahrádce s sebou přináší řadu radostí, ale i starostí. Radosti zejména z množství barev, kterými ožil náš balkon, a také úrody, která se nám podařila vypěstovat. Na druhé straně, starosti s sebou přináší většinou odchod na dovolenou a otázka, kdo bude zalévat naše rajčata, dokud se mi budeme opalovat někde na pláži a pochutnávat si na vychlazeném drinku.

Správná závlaha je pro zdraví rostlin klíčová. Nedostatek závlahy, a tedy nerovnováha mezi množstvím vody při kořenech rostlin a vlhkostí vzduchu, způsobuje plísňová onemocnění. Stejně však i přemokření a nadměrné množství vody oslabují obranyschopnost rostlin a ty se pak stávají snadnou kořistí pro mšice a molice.

Zavlažování truhlíků

Jedním z řešení jak dosáhnout, aby měli rostlinky vždy dostatek vody, je vysadit je do samozavlažovacích nádob s vybudovaným zásobníkem vody. Pořídit si takové specializované nádoby na celý balkon či terasu však nemusí být vždy jednoduché a levné. Navíc vás limitují při výběru nádoby libovolného designu, po kterém byste sáhli za normálních okolností. Abyste se při volbě nádoby nemuseli omezovat, vyzkoušejte si náš malý trik jak vyřešit samozavlažování na balkoně.

Do vydatně zalitého květináče před odjezdem na dovolenou zapíchněte láhev s vodou obrácenou hrdlem dolů, tak jak vidíte na obrázku.

Rostlina si z ní bude postupně táhnout vodu podle toho, kolik jí spotřebuje a kolik se jí mezitím vypaří. Iz důvodu vypařování vody jsou pro balkónové pěstování vhodné co největší nádoby, ve kterých se voda déle drží.

Pár dní před odjezdem na dovolenou si ověřte, jak dlouho vydrží voda v tomto externím zásobníku a v případě potřeby přidejte lahví více.

Nebo můžete použít druhý vylepšováky, který je cenově stejně dostupný - savá látka vedená z nádoby s rostlinkou do nádoby s vodou. Většina rostlin totiž nesnese "mít nohy ve vodě", tedy být postaveny přímo v nádobě s vodou, ale pomocí tohoto šikovného pásu látky nebo motouzu, který vede od jejich kořenů až do nádoby s vodou, si jsou rostliny schopny táhnout přesně tolik vody, kolik potřebují.

Pokud jdete pryč jen na víkend a v předpovědi počasí nehlásí právě tropické počasí, je možné, že vaše zahrada vaši nepřítomnost protrpí, i když ji den či dva nepolejete. V takovém případě však rozhodně přikryjte, tedy zamulčujte zem v nádobách tím, co mate právě po ruce.

V případě, že chcete řešit samozavlažování květů během dovolené speciálními nádobami, přečtěte si náš článek věnovaný pěstování v samozavlažovacích nádobách.

Na zahrádce používáme většinou seno, slámu nebo podrtené dřevo. Doma však většinou nic takového po ruce nemám, tak recykluje to, čeho je u nás vždy dost - karton. Klidně můžete použít i nadbytečné listy, které odlomit z rajčat, jen se předtím ujistěte, že jsou zdravé, abyste eliminovali přenos škůdců z jedné rostliny na druhou. Mulč pomůže zemi déle si udržet vláhu a zároveň umožnuje vodě pronikat dovnitř.

Takže se nemusíte obávat - i kdyby náhodou během vašeho víkendu v horách pršelo, vaše zamulčované rostlinky nepřijdou zkrátka.

Voda v zahradě

Podíváme se také na to jak efektivně využít dešťovou vodu v zahradě a jak správně zalévat. Ideální je zachytit co nejvíce vody ze srážek a tu později využívat na zalévání.

Ideální jsou sudy na dešťovou vodu umístěné pod svody s vlastním ventilem a spony, když je sud plný. Ve většině případů však takové sudy nedokážou pokrýt potřebu v letních parných dnech. Proto, pokud máte možnost nebo máte na zahradě starou nepotřebnou a nevyužívanou žumpu, vyčistěte ji a svody ze střechy pomocí trativodu zaveďte až do žumpy, kde utvoříte zásobník dešťové vody. Pak stačí zajistit jen výkonné čerpadlo a dostanete tak dešťovou vodu opět na povrch a rostlinám dopřejete déšť v umělé formě.

Pokud musíte zalévat rostliny městskou vodou nebo vodou ze studny, je důležité vědět jak zalévat, abyste neminuli hodně vody a aby to mělo pro samotné rostliny a trávník smysl. Rostliny a dřeviny, které zaléváte, musíte zalévat vydatně, dlouho, aby se voda vsákla až ke kořenům a vytvořila si jakýsi zásobník. Pak stačí zalévat každý třetí den a rostliny jsou v pořádku.

Pokud zaléváte mělce a denně, je to pro rostliny jen horší. Rostliny tak vytváří kořeny jen v horní části, protože se tam drží největší vlhkost. Nešetříte tak vodou a máte každovečerní nebo ranní práci se zaléváním. Navíc jsou pak rostliny nestabilní, mělce kořenící a také náchylné na mráz v zimním období. Dřeviny, jehličnaté i listnaté, či čerstvě vysazené, je třeba zalévat v zimním období i ve dnech bez mrazů. Dostatek vláhy je zárukou přezimování rostlin. Spousta lidí si myslí, že daná rostlina zimu nepřežila, protože vymrzla. Možná, ale 80% rostlin vyschla z nedostatku závlahy.

Pokud zaléváte studniční vodou i balkonové rostliny, není to vhodné řešení. Voda je studená, tvrdá. Nechte si ji odstát ve vědrech nebo použijte dešťovou vodu, která má teplotu vzduchu a je pro rostliny i prospěšná.

Trávník patří mezi nejžížnivější porost v zahradě. Ale pokud ho přelijete, také nebude pěkný. Navíc, půda se stane nepropustnou, vytvoří se hodně mechu a vzniknou v trávníku prázdná místa. Trávník je třeba vydatně zalévat několikrát do týdne, nejlépe regulovatelnou automatickou závlahou.

Vodní prvky v zahradě

máme na mysli vodní nádrže, fontány a jezírka, případně mini bazénky, které umí osvěžit celkový pohled na zahradu.Klidná hladina rozčeřeným větrem nebo voda pohybující se pomocí čerpadla a fontánky umí uklidnit Vaše smysly při pohledu z altánku nebo z odpočinkového křesla či lavičky.

Voda je důležitým prvkem na zahradě. Ne všichni však musíme nutně sahat po tomto architektonickém doplňku. I vodní nádrž či jezírko vyžaduje jistou investici a čas na údržbu. Jezírko s rybami musí být dostatečně velké, aby zapůsobilo. Ve velké zahradě je prostor i pro koupací jezírko a bazén. Celkový dojem však vytvoří právě rostliny. Nemáme teď na mysli typicky vodní či bahenní rostliny, ale rostliny vhodné na výsadbu kolem jezírek a rybníčků.

V malé zahradě si můžete vytvořit malé jezírko v nádobě, které zakomponujete mezi stávající zeleň. Plechovou nebo plastovou nádobu vystelte fólií a napusťte vodu. Voda v malém prostoru však vyžaduje mnohem větší údržbu než velká vodní vodní plocha. Voda v nádobě se přehřívá, ztrácí svou čirou barvu, rychle se zakalí, dokonce se mohou vytvořit řasy.

V malé nádobě zapomeňte na rybky nebo lekníny, pro které je typická hloubka minimálně 0,8 m, aby nezmrzli. Okolí jezírka příjemně zpestří skalník, kosatce, okrasné trávy nebo i převislá vrba či japonská třešeň. Ještě na hladinu položte plovoucí kachnu a klidně se můžete kochat dokonalým pohledem na provedenou práci a výsledek, který je možná maličký, ale účel Vaší spokojenosti určitě splní.