Blog

Kyselomilné rostliny milují půdu s nízkým pH. Své zástupce přitom mají jak na poli trvalek, tak i keřů, ovoce a dokonce zeleniny. Aby však tyto rostliny dobře rostly, bohatě kvetly nebo plodily, je třeba jim vytvořit správné podmínky. V tomto článku se podíváme na to, co kyselomilné rostliny potřebují ke spokojenému růstu.

Kyselomilné trvalky

Trvalky do kyselé půdy jsou rostliny, kterým se daří v půdě s nižším pH – tedy v kyselém prostředí. Pokud máte na zahradě rašelinitou, lesní nebo jinak kyselou půdu, můžete si vybrat z celé řady krásně kvetoucích a nenáročných druhů. 

Mezi nejznámější rostliny do kyselé půdy se řadí vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). Vřes kvete od srpna do října a vyniká fialovými, růžovými nebo bílými květy, zatímco vřesovec potěší svým časným kvetením už v únoru. Obě rostliny tvoří husté, nízké keříky a jsou ideální do skalek, trvalkových záhonů nebo jako půdopokryvné rostliny. 

Neméně oblíbené trvalky jsou i rododendrony (Rhododendron) nebo hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), které v kyselé půdě vykvétají sytě modře a zaujmou tak na první pohled. 

Pokud máte v zahradě k dispozici spíše stinné místo, můžete se rozhodnout pro pěstování nejrůznějších kapradin, které zde vnesou texturu zelených listů. Chybu neuděláte ani s bledulí jarní (Leucojum vernum), která kvete brzy na jaře a rozzáří tak vaši zahradu poměrně časně. 

Na druhou stranu mezi oblíbené kyselomilné letničky se řadí například begonie (Begonia), fuchsie (Fuchsia) nebo netýkavka (Impatiens).

Substrát pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné rostliny vyžadují specifický typ půdy s nízkým pH, ideálně mezi 4,0 až 6,0, podle konkrétního druhu. Takový substrát musí být nejen kyselý, ale také vzdušný, dobře propustný a bohatý na organickou hmotu. 

V obchodech přitom lze běžně zakoupit speciálně namíchané substráty pro pěstování rododendronů, borůvek a dalších kyselomilných rostlin. Důležité je také rostliny zalévat dešťovou vodou, tvrdá voda s vápníkem totiž půdu znehodnocuje.

Hnojivo pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné květiny mají specifické nároky nejen na půdu, ale i na hnojení. Spousta lidí se proto zajímá o to, jak hnojit kyselomilné rostliny. Důležité je pamatovat na to, že nesnášejí vápník a vyžadují živiny v takové formě, která nenaruší kyselé pH půdy. Použití běžného hnojiva může být pro tyto rostliny škodlivé – pH se může posunout do neutrální až zásadité oblasti a růst rostlin se zpomalí nebo úplně zastaví. Proto je třeba používat právě speciální hnojivo určené pro kyselomilné rostliny.

Kyselomilné ovoce

Kyselá půda není doménou jen okrasných trvalek – daří se v ní také některým ovocným keřům. Aby se jim dařilo, vyžadují rovněž půdu s nízkým pH, pravidelnou zálivku a důsledné mulčování. 

Pravděpodobně nejznámějších zástupcem kyselomilného ovoce jsou borůvky. Rozhodnout se můžete pro pěstování kanadských borůvek (Vaccinium corymbosum). Ty jsou oblíbené nejen pro své velké plody, ale i lahodnou chuť a vysoký obsah antioxidantů. 

Dalším vděčným keřem je brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), nízká rostlina s drobnými lesklými listy, která kvete bíle a později vytváří červené bobule. 

Zapomenout nesmíme ani na klikvu velkoplodou (Vaccinium macrocarpon) – známou pod názvem americká brusinka. Jedná se o plazivou rostlinu s dlouhými výhony a červenými plody.

Kyselomilná zelenina

Zatímco většina běžně pěstované zeleniny upřednostňuje neutrální až mírně zásaditou půdu, existují i výjimky, kterým se daří lépe spíše v kyselejší půdě. 

Typickým zástupcem mohou být brambory, které přímo vyžadují mírně kyselé prostředí. Právě kyselá půda podporuje jejich zdravý růst a tvorbu bohaté úrody. 

V kyselé půdě se daří také rebarboře (Rheum rhabarbarum), která ocení kyprou, humózní a kyselou půdu.

Kyselomilné keře

Kyselomilné keře dokážou vytvořit efektní květinovou scenérii, nabídnout úrodu chutného ovoce nebo posloužit jako půdopokryvné rostliny. 

Jedním z nejoblíbenějších kyselomilných keřů je již zmíněný rododendron, který na první pohled upoutá pozornost svým mohutným květenstvím. Zajímavým a celoročně atraktivním keřem je pieris japonský (Pieris japonica). Je stálezelený a kvete na jaře drobnými bílými nebo růžovými zvonkovitými květy. Kromě toho stojí za zmínku také vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). 

Kyselomilné keře pak mohou být i jedlé. Typickým zástupcem již zmíněné kanadské borůvky. Do této kategorie se ale řadí i brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nebo muchovník (Amelanchier). 

TIP: Bojujete v zahradě s nedostatkem vláhy? Inspirujte se, jaké jsou oblíbené rostliny do suché zahrady. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kiwi mnozí znají jako exotické ovoce ze supermarketu, ale málokdo tuší, že tato popínavá liána se dá s úspěchem pěstovat i na české zahradě nebo balkoně. Plody aktinidie (kiwi) obsahují vysoký podíl vitamínu C, B, E, stopových prvků a minerálů. Jak pěstovat kiwi doma, abyste se mohli těšit na šťavnaté plody plné chuti? V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak sázet kiwi, jaké podmínky mu dopřát a na co si dát pozor.

Jak pěstovat kiwi 

Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska. 

Kiwi pěstování v květináči 

Pro majitele menších zahrad nebo třeba teras může být zajímavou volbou pěstování kiwi v květináči. I to je totiž možné, pouze to vyžaduje pečlivější péči než výsadba do volné půdy. Nádoba pro výsadbu kiwi by měla být dostatečně velká a hluboká. Pro pěstování volte vždy květináč s otvory pro odtok vody a nezapomeňte na zakomponování drenážní vrstvy. Dbejte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. 

Jak pěstovat kiwi na zahradě 

Pěstování kiwi na zahradě je v českých podmínkách zcela možné, za předpokladu, že dodržíte základní pravidla. Rostlině vyberte slunné a chráněné místo, ideálně u jižní zdi domu nebo plotu. Pamatujte na to, že kiwi miluje teplo a světlo, ale nesnáší prudký vítr. Pozor si dejte také na případné přemokření. 

Odrůdy kiwi 

Několik odrůd kiwi je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost.  

Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red, částečně samosprašné jsou například: Jenny, Issai. Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové.  

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci.  

Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, respektive je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu. 

Mrazuvzdorné kiwi 

Pokud chcete, aby rostlina kiwi přežila i mrazy typické pro oblast střední Evropy, je třeba si vybrat vhodnou odrůdu.  

V tomto směru přitom skvěle poslouží Actinidia arguta – tzv. kiwi bobule nebo mini kiwi. Tato rostlina je totiž plně mrazuvzdorná až do teploty -25 °C. Pěstuje se jako popínavá liána a potřebuje oporu. 

Jak zasadit kiwi 

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem a ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém, udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

Aktinidie se sází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci.

 Vysaďte si některou z odrůd kiwi z nabídky našeho eshopu

Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění. 

Opora pro kiwi 

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40 až 50 let), takže je nezbytné zajistit takovou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno.  

Sítě poslouží pouze v počáteční fázi růstu, u mladých rostlin. Jakmile kiwi zesílí, bude potřeba je nahradit pevnější oporou. Ideální je postavit stabilní konstrukci s napnutými dráty, vysokou maximálně 2 metry. První drát umístěte asi 90 cm nad zemí, druhý ve vzdálenosti 50 cm nad prvním. 

Řez kiwi 

Řez kiwi se v mnohém podobá řezu vína. Tento krok je přitom důležité nepodceňovat, abyste docílili zdravé rostliny a bohaté úrody. Kiwi plodí na jednoletém dřevě, které vyroste z dvouletého (loňského) výhonu. Pravidelným řezem zajistíte, že rostlina bude mít dost nových plodonosných větví. 

Kdy stříhat kiwi 

Ke stříhání kiwi lze přistoupit v různých obdobích v roce. V každém období je přitom vhodné se zaměřit na něco trochu jiného. Obecně se doporučuje provádět jarní a letní střih kiwi. 

Jak stříhat kiwi 

To záleží na tom, jaký konkrétní řez provádíte. Zatímco na jaře se provádí hlavní tvarovací a plodonosný řez, v létě slouží řez hlavně k udržování rostliny a podpoře dozrávání plodů. 

Jarní řez kiwi 

Jarní řez kiwi se obvykle provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. 

Letní řez kiwi 

V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1 m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon. 

Jak zpracovat kiwi 

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C. 

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.  

TIP: Chcete doplnit svoji zahradu o další, možná méně známý druh ovoce? Přečtěte si článek o pěstování fíkovníku.  

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Vistárie (Wisteria sinensis) jsou jedny z nejkrásnějších a nejpůsobivějších popínavých dřevin, které dokážou svou okázalostí a bohatstvím květů ozdobit každou zahradu. S jejich dlouhými, visícími hrozny květů v pastelových barvách, jako je fialová, bílá nebo růžová, se stávají neodolatelným lákadlem pro oči. Pěstování vistárie však vyžaduje správné podmínky a péči, aby se projevily její skutečné krásy.

V tomto článku se podíváme na to, jak se o tuto fascinující rostlinu starat a jak provádět řez vistárie, aby mohla v plné kráse rozkvést ve vaší zahradě.

Pěstování vistárie

Při pěstování vistárie si dejte pozor především na správně zvolené stanoviště. Tato rostlina vyžaduje slunné, teplé a zároveň před větrem chráněné stanoviště. Co se půdy týče, volte propustnou, hlinitou a živnou půdu, kterou můžete vylepšit humózním kompostem s neutrání až zásaditou reakcí. Dejte si pozor na to, aby půda neobsahovala nadměrné množství vápníku. V takovém případě by totiž listy mohly trpět silným žloutnutím.

Vyberte si voňavé vistárie v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí prostor v zahradě i vy

Výsadba vistárie

Aby se vistárie dobře ujala, sázíme ji nejlépe na jaře. K tomuto účelu se využívají bezlisté sazenice zapěstované v květináčích nebo kontejnerech s pevným kořenovým balem. Pokud se rozhodnete pro podzimní výsadbu, riskujete, že dužnaté kořeny mohou uhnívat. 

Sazenice nezapomeňte důkladně zalít a půdní vláhu udržujte vlhkou, než dojde k plnému zakořenění rostliny. Půdu kolem vistárie zakryjte vrstvou mulčovací kůry.  

Vistárie na pergole

Dříve než se pustíte do samotné výsadby vistárie, vyberte jí vhodné místo v zahradě. Jelikož se jedná o popínavou rostlinu, bude ke svému růstu potřebovat oporu. Pomocníkem jí může být pergola, mříž nebo stěna, kterou může obepnout. Jelikož může vistárie dorůstat velkých rozměrů, dopřejte jí dostatek prostoru. Právě pergolu přitom dokáže zajímavým způsobem ozvláštnit a zútulnit. 

Vistárie pěstování v květináči

Vistárii sice lze pěstovat v květináči, ale je třeba vzít v úvahu několik důležitých faktorů. Květináč by měl být dostatečně velký, aby kořenový systém měl prostor pro růst, a musí mít dobrý odtok vody, aby nedocházelo k přemokření.

Vistárie potřebuje hodně slunce, proto je ideální umístit květináč na slunné místo. Dále je třeba pravidelně zalévat a přihnojovat, protože pěstování v květináči omezuje přístup ke živinám v půdě. I když bude rostlina v květináči, stále potřebuje oporu, například mříž nebo treláž, po které může šplhat. Při pěstování v nádobě je také nutné rostlinu v zimě chránit před mrazem.

Kdy stříhat vistárii

Stříhání vistárie se provádí v únoru, a to na 2-3 očka. Během toho se zkrátí hlavní výhon a postranní výhonky. Řez dlouhých výhonů lze provést také po odkvětu. Druhý hlavní řez se pak provádí v srpnu, kdy se zkracují dlouhé výhony a udržuje se kompaktní stav rostliny. Pokud víte, jak stříhat vistárii, můžete tím podpořit její zdravý vzhled i kvetení. 

Aby vistárie kvetla

Květní pupeny vistárie se zakládají na krátkých postranních výhoncích na starším dřevě. Rozkvétají přitom postupně nebo se mohou otevírat současně. Většinou se květy objeví dříve, než se rozvinou listy. 

Klíčovým krokem k podpoření kvetení je již zmíněný pravidelný střih. Vistárie stříhání potřebuje, a proto se tohoto řezu nebojte. Vistárie je rychle rostoucí liána, která dokáže vytvořit za sezónu i 2 metrové výhonky. 

Spoustu lidí samozřejmě zajímá i to, jak dlouho kvete vistárie. Jakmile se na rostlině tyto nádherné květy objeví, chceme si jejich přítomnost užít co nejdéle. Hlavní období kvetení přitom trvá přibližně 2 až 3 týdny. 

Proč nekvete vistárie

Důvodem nekvetení může být to, že vistárii pěstujete příliš krátce. Mezi další faktory lze zařadit špatně zvolené stanoviště. Rostlina vyžaduje slunce, aby se vám mohla odvděčit krásnými květy. Neméně důležitá je kvalitní půda a pravidelná zálivka, na druhou stranu si ale dejte pozor na přemokření. Půdu je vhodné pravidelně obohacovat kompostem nebo organickým hnojivem, aby byly květy vistárie výrazné.

Kdy kvete vistárie

Zakoupené roubované rostliny obvykle kvetou po 3 letech. Proto buďte trpěliví a dopřejte rostlině adekvátní péči, správné stanoviště, kvalitní půdu, pravidelnou zálivku i hnojení. Kvetení vistárie nastává od dubna do června.

Pokud rostlina nekvete, může jít o semenáč (rostlinu vypěstovanou ze semen bez roubování). Ten kvete po sedmi až deseti letech.  

Vistárie kvetení

Vistárie kvetou v několika krásných barvách, přičemž nejběžnější je fialová či modrofialová, bílá, růžová nebo modrá. Každá barva květů může mít různé odstíny, od jemných po intenzivní, a závisí na konkrétní odrůdě vistárie.

Květy vistárie jsou nádherné a intenzivně voní. Vůně láká spoustu včel a jiného hmyzu (zejména největší včely –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drvodělky). Proto, pokud plánujete umístit vistárii v blízkosti sezení, počítejte i s těmito návštěvníky.

V oblastech s intenzivními zimami a mrazem může namrzat. Poskytněte jí vhodnou ochranu nebo ji vysaďte v blízkosti zdi nebo na jižní stranu.

Vistárie mohou v zahradě skvěle vypadat třeba v kombinaci s růžemi. Přečtěte si náš článek o tom, jak správně řezat růže.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Bělotrn je nenáročná, ale působivá trvalka, která si získává místo na stále více českých zahradách. Miluje slunce, sucho a dobře propustnou půdu. Jedná se proto o ideální volbu pro ty, kteří nechtějí trávit hodiny zaléváním. Kromě toho je bělotrn skvělou pastvou pro včely a další opylovače, a díky svému kulovitému květenství působí velmi dekorativně nejen na záhonech, ale i ve váze. Jak bělotrn správně pěstovat a co všechno mu dopřát, aby se mu dařilo?

Charakteristika bělotrnu

Bělotrn, jinak označovaný také jako kulatý bodlák, ježibaba nebo latinsky Echinops na první pohled opravdu jako bodlák vypadá. Nahrává tomu kulovitý tvar jeho květů i charakteristická modrá barva. Pochází ze Středomoří a běžně dokáže dorůstat výšky kolem 80 cm. Ačkoliv rostlina na první pohled může vypadat exoticky, ve skutečnosti je příbuzná s těmi, které již v našich podmínkách dávno zdomácněly. 

Bělotrn kulatohlavý

Bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) má podobu vysoké trvalky s kulovitými květy bělavé, světle modré až zelenošedé barvy. Je oblíbený pro své dekorativní květy a odolnost vůči suchu. U nás volně roste na jižní Moravě, kde jej můžeme najít podél cest a vinic. 

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý (Echinops ritro) je nižší druh bělotrnu s výraznými modrofialovými květy. Výborně se hodí do záhonů i jako sušina do váz. Preferuje slunná a suchá stanoviště.

Bělotrn benátský

Bělotrn benátský (Echinops bannaticus) je středně vysoký druh s kulovitými modrými květy. Vyniká pravidelným tvarem květenství a je atraktivní pro opylovače. Skvělý do přírodních i moderních zahrad. Známá je také bílá odrůda Star Frost. 

Pěstování bělotrnu

Pokud se rozhodnete pro pěstování bělotrnu ve vaší zahradě, je samozřejmě důležité této rostlině dopřát adekvátní podmínky. Při výsevu ze semen je můžete do půdy vysít už v březnu doma a předpěstovat si sazenice, které během května umístíte na venkovní stanoviště (jakmile pominou poslední mrazíky). 

Nechcete riskovat neúspěch při výsadbě ze semen? Pořiďte si sazenice bělotrnu a vysaďte je do záhonu či nádoby rovnou

Bělotrny doslova milují plně slunné stanoviště, nebojte se jim jej proto dopřát. Půdu volte dobře propustnou a vyhněte se sázení rostliny do těžké jílovité půdy. Pěstování bělotrnu je velmi nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci. Skvěle se přitom hodí i k řezu, přičemž ve váze má tendenci vydržet poměrně dlouho. Kromě toho se často používá také v suchých vazbách, kde vynikne jeho jedinečná struktura. 

Bělotrn květ

Bělotrn na první pohled rozhodně zaujme svým kulovitým květenstvím, které se zbarvuje do modra. Květ bělotrnu láká včely a také další hmyz, díky čemuž patří mezi důležité medonosné rostliny. 

Semena přitom vynikají svou vysokou klíčivostí. Proto lze doporučit vyzrálá květenství včas odstraňovat, abyste zabránili tomu, že se bělotrny brzy rozšíří do celé zahrady. 

Semana bělotrnu přitom mají i své praktické využití. Někteří je sbírají během září, kdy plně dozrávají, drtí je a vyrábí z nich tinkturu. 

TIP: Další zajímavou rostlinou do vaší zahrady může být například čemeřice, která se v poslední době řadí mezi často vyhledávané trvalky. Přečtěte si v našem článku vše o pěstování čemeřice a ozdobte s její pomocí daný prostor i vy. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování suchomilných rostlin je stále populárnější. Tyto druhy si vystačí s minimem vody, mají nízké nároky na údržbu a přesto dokážou zaujmout svým vzhledem. Skvěle se proto mohou hodit na místa s omezeným zavlažováním. V době klimatických změn, delších období sucha a rostoucích nákladů na údržbu zahrad přinášejí ideální řešení pro každého, kdo hledá krásu s minimem starostí.

Suchomilné trvalky

Jako suchomilné trvalky se označují ty trvalky, které jsou přizpůsobené náročným podmínkám. Velmi dobře zvládají dlouhodobé sucho, silné slunce a také vítr. Často vytvářejí hluboké kořeny nebo mají dužnaté listy, díky nimž efektivně hospodaří s vodou. Většina suchomilných trvalek má dlouhý životní cyklus a nevyžaduje časté přesazování. Při správné výsadbě a minimální péči vydrží na jednom místě i mnoho let.

Mnohé suchomilné rostliny do zahrady mění svou podobu v průběhu roku – kvetou od jara do podzimu, barví listy či tvoří dekorativní semeníky. I po odkvětu zůstávají vizuálně zajímavé, takže mohou vaši zahradu ozvláštnit po celý rok. 

Aby se suchomilným trvalkám dařilo, volte ideálně plně slunné místo. Mírný svah nebo vyvýšené záhony zaručí dobrý odtok vody a zabrání přemokření. Půda by měla být propustná, spíše chudá a písčitá.

Mezi oblíbené suchomilné trvalky se řadí například levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), rozchodník (Sedum), šanta (Nepeta) či Agastache (Agastache). 

S čím suchomilné trvalky v záhoně kombinovat?

Suchomilné trvalky skvěle vyniknou v kombinaci s dalšími odolnými rostlinami a strukturálními prvky, jako jsou kameny, dřevo či štěrk. Při plánování záhonu nezapomeňte zohlednit nejen podmínky, které dané rostliny potřebují, ale i jejich vzhled. 

Například levanduli můžete doplnit šalvějí, rozchodníkem či tymiánem a vytvořit tak vzhled inspirovaný Středomořím. Při pěstování rozchodníku jej můžete doplnit kostřavou a mateřídouškou a zajistit tak zajímavý nízký kobercovitý efekt. 

Suchomilné trvalky do nádob

Výsadba suchomilných rostlin do květináčů nebo nádob je ideální řešení pro ty, kteří chtějí pěstovat zeleň na balkónech, terasách nebo tam, kde není klasická zahrada. Nádoby umožňují snadné přenášení, cílené zalévání i lepší kontrolu nad půdními podmínkami. 

Při výběru nádoby myslete na to, aby měla odtokové otvory. Pro větší keře vždy použijte hlubší nádoby, minimálně 30 cm. Volte propustný a lehký substrát – ideální je směs pro sukulenty nebo trvalky. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu či štěrku, která zabrání přemokření a hnilobě kořenů.  

Mrazuvzdorné druhy můžete i během zimních měsíců nechat venku, ale je důležité chránit květináč, např. jutou nebo bublinkovou fólií. Citlivé druhy přesuňte do světlého, chladného místa bez mrazu. V zimě je zalévejte jen minimálně. Na jaře přidejte pomalu rozpustné hnojivo. Vyhněte se však přehnojení – suchomilky nepotřebují bohatou výživu.  

Pro pěstování v nádobách se hodí například levandule, rozmarýn, šanta, rozchodník nebo tymián. 

Suchomilné trávy

Suchomilné okrasné trávy se v zahradách těší velké popularitě. Trávy nabízejí jemnou strukturu listů, vzdušná květenství a různou výšku, čímž oživují záhony plné sukulentů nebo bylin. Jejich textura přináší do výsadby hloubku a zamezuje jednotvárnosti. 

Vzhledem k lehkosti jednotlivých stébel trávy okamžitě reagují i na jemný vánek a přinášejí do zahrady pohyb. Díky tomu může vaše výsadba působit živě a dynamicky. Mnohé z nich si zachovávají svůj vzhled i během zimního období, takže si jejich estetiku můžete užívat celoročně.  

Z oblíbených suchomilných trav do zahrady stojí za zmínku například kostřava (Festuca), dochan (Pennisetum), ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), třtina pestrá (Calamagrostis Varia) nebo různé druhy ostřice (Carex). 

Okrasné trávy do květináče

Okrasné trávy nejsou jen pro záhony – skvěle vyniknou i v nádobách na balkoně, terase nebo u vchodu. Díky svému tvaru, pohybu a nenáročnosti dodají výsadbě vzdušnost a moderní vzhled.

Do nádob se skvěle hodí například kostřava, dochan, ostřice nebo třtina. Pro dosažení pestrého a harmonického vzhledu je můžete kombinovat s kvetoucími trvalkami, například levandulí, rozchodníkem nebo šalvějí. Skvělého efektu docílíte také s bylinkami, sukulenty a rozchodníky.  

Zálivku je třeba volit střídmou. Trávy nezalévejte příliš často, ale když už, tak důkladně. Pamatujte na to, že substrát nesmí být trvale mokrý. Na jaře je vhodné seříznout suché listy cca 5–10 cm nad zemí. Každé 2–3 roky nebo při přerůstání květináče je důležité trávy přesadit. 

Suchomilné keře a stromy

Suchomilné keře a menší stromy představují skvělou kostru zahrady – dodávají výsadbě výšku, strukturu a stín, aniž by vyžadovaly pravidelnou zálivku. Jsou ideální volbou do míst s omezeným přístupem k vodě, kamenitých svahů nebo městských zahrad bez zavlažování. 

V zahradě mohou najít uplatnění také jako živý plot. Hustě rostoucí druhy poslouží jako přírodní bariéra, která chrání před větrem i pohledy kolemjdoucích. Dekorativní keře se pak skvěle hodí pro solitérní výsadbu. Vhodné druhy lze začlenit do smíšených záhonů spolu s trvalkami a travinami – vytvoří přirozeně působící kompozici s celoroční strukturou. 

V rámci pěstování suchomilných stromů do zahrady je vhodné upřednostnit dobře propustnou půdu. U jílovitých půd může být vhodné zlepšit drenáž přidáním štěrku nebo písku. Při výsadbě pak keře a stromy zbytečně nazahlcujte vodou. Ideální doba výsadby je na jaře nebo na podzim, kdy ještě nepanuje extrémní horko. 

Většina suchomilných keřů dobře snáší tvarovací řez – provádí se nejčastěji brzy na jaře. Řez podporuje hustší růst a delší kvetení. 

Oblíbené keře a dřeviny, které zvládnou sucho

Z oblíbených keřů a dřevin, které sucho bez potíží zvládnou, lze jmenovat například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea) nebo muchovník (Amelanchier). Skvěle vypadá také ruj vlasatá (Cotinus coggygria) nebo hlohyně (Pyracantha).  

TIP: Máte opačný problém a hledáte spíše rostliny, které zvládnou větší míru vlhkosti? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na pěstování vlhkomilných rostlin. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Květy, které si mnozí pamatujete jako neodmyslitelnou součást zahrady své babičky. Nedalo se přehlédnout jejich nádherné a bohaté hlávky, které svítily už z dálky. Pokud jste si hortenzie oblíbili a chcete oživit vzpomínky na dětství, máme pro vás dobrou zprávu.

Tyto nádherné trvalky opět patří mezi vyhledávané a populární na pěstování v záhonech, případně ve velkých nádobách. Na to, abyste je mohli úspěšně pěstovat v zahradě, je třeba vědět pár informací, které vám teď prozradíme.

Hortenzia druhy

Pokud přemýšlíte o výsadbě hortenzie do zahrady nebo nádoby, jistě se budete poohlížet po vhodné variantě. Níže se podíváme na nejoblíbenější druhy hortenzií a to, co je pro ně charakteristické.

Hortenzie velkolistá

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) je nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhem hortenzie. Typické jsou pro ni kulovité květy v odstínech růžové, modré, fialové nebo bílé. Květy mění barvu podle pH půdy. 

Hortenzie latnatá

Alternativou může být hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), která je odolnější a vhodná pro výsadbu do zahrady. Její laty květů jsou spíše kuželovité, často bílé nebo zelenkavé. Některé odrůdy mohou přecházet do růžové.

Hortenzie stromečková

Hortenzie stromečková (Hydrangea arborescens) je poměrně nenáročná a velmi dobře odolná vůči chladu. Má velké bílé kulovité květy, je dekorativní a zpravidla dobře snáší řez.

Hortenzie řapíkatá

Oblíbeným popínavým druhem hortenzie je hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris). Skvěle se hodí k pergolám, zdem nebo třeba plotům. Kvete bílými plochými květy, které na první pohled mohou připomínat květy černého bezu. 

Hortenzie pilovitá

Mezi nejznámější druhy hortenzie se řadí také hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata), která je poměrně kompaktní a jemná. Lépe snáší horské a chladnější polohy.

Kompletní nabídka hortenzií do vaší zahrady

Kdy zasadit hortenzie

Nejvhodnější čas pro výsadbu hortenzií nastává na jaře, kdy již půda není promrzlá a rostlina má k dispozici celé vegetační období na zakořenění. Rostliny však lze bez potíží sázet také v létě a na podzim. Pokud se však uchýlíte k výsadbě během parných dnů, zajistěte hortenzii dostatečnou zálivku.

Jak zasadit hortenzie

Před samotným sázením hortenzie vložte kořenový bal na zhruba pět až deset minut do vody bez květináče. Mezitím vykopejte jámu, která bude asi dvakrát větší než květináč. Do jámy můžete přidat hnojivo a opatrně zasadit rostlinu. Následně vše zahrňte zeminou a dobře přitlačte. Nezapomeňte na vydatnou zálivku, přitom ale zabraňte přemokření rostliny. Lepší je zalévat častěji a ne příliš moc.

Jak pěstovat hortenzie

Hortenziím se bude dařit na chráněném místě, nejlépe ve stínu nebo polostínu tak, aby byly chráněny před sluncem v čase nejintenzivnějšího slunečního záření.

Vysazujeme je přibližně do začátku léta s kořenovým balem a dopřejeme jim dostatek místa. Pro úspěšné zakořenění výsadbovou jámu dostatečně zalijeme vodou, aby kořeny mohly ihned čerpat potřebnou vláhu. Dobrý nápad je i použití mulčovací kůry v tloušťce přibližně 5-6cm.

Jak pečovat o hortenzie

K rostlinám během růstu pravidelně doplňujeme rašelinu, kterou jemně zapracujeme do vrchní vrstvy půdy. Pamatujte na to, že hortenzie mají vysokou potřebu vody, zejména v horkých letních dnech. Proto je pravidelně zalévejte a nikdy nenechte půdu úplně vyschnout. 

Hortenzie hnojení

Hnojení hortenzií je klíčové pro bohaté kvetení, zdravý růst a u některých druhů i pro ovlivnění barvy květů. Na jaře pomocí hnojiva podpoříte růst nových výhonů a tvorbu poupat. Na začátku léta hnojivo pomůže podpořit kvetení. S příchodem pozdního léta již nadále rostlinu nepřihnojujte, aby se mohla lépe připravit na zimu. 

Používejte hnojivo pro hortenzie, nebo univerzální hnojivo pro kyselomilné rostliny (jako rododendrony nebo azalky). Dané hnojivo by mělo obsahovat dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a ideálně i mikroprvky. Pro docílení modré barvy květů může být žádoucí obsah síranu hlinitého nebo kamence ve hnojivu. Pro růžové květy je naopak důležitý dostatek vápna. 

Přesazování hortenzií

Ať už přesazujete hortenzie z květináče do země, nebo na jiné místo na zahradě, cílem je minimalizovat stres rostliny a podpořit její zdravý růst. Nejvhodnější doba pro přesazení hortenzií přímo na záhonu je buď na jaře, nebo na podzim. 

Hortenzie vykopejte tak, abyste získali co největší kořenový bal a nepoškodili kořeny. Nová jáma by pak měla být zhruba dvojnásobně větší než ta původní. Ihned po přesazení nezapomeňte hortenzie důkladně zalít. Kolem rostliny můžete rovněž rozprostřít vrstvu mulče, která pomůže udržet vláhu. 

S čím kombinovat hortenzie

Hortenzie jsou výrazné a působivé rostliny, které skvěle vyniknou jako solitéry, ale ještě lépe vypadají v kombinaci s dalšími trvalkami, keři nebo okrasnými travinami. Při výsadbě různých druhů rostlin nezapomeňte vždy vzít v úvahu to, aby měly podobné nároky na stanoviště a pěstování.

"Na bohaté kvetení nesmíme zanedbat ani správný řez. Přečtěte si náš článek o tom jak a kdy stříhat hortenzie."

Mezi květiny s podobnými nároky jako hortenzie se řadí například bohyšky (Hosty), třapatky (Echinacea), dlužichy (Heuchera) či srdcovky (Dicentra). Z okrasných trav, které zajímavě doplní strukturu a pohyb do záhonu, lze zmínit třeba ozdobnice (Miscanthus), bezkolenec (Molinia) či dochan (Pennisetum). V záhonu budou perfektně vypadat také pěnišníky (Rhododendron) či pierisy. 

Jak pěstovat hortenzie v květináči

Hortenziím se bude dařit nejen volně v záhonu, ale i v květináči či jiné nádobě. I v tomto ohledu je však třeba dodržovat několik základních pravidel.

Hortenzie v květináči

Ze všeho nejdůležitější je zvolit dostatečně velký květináč o průměru alespoň 30 až 40 cm s odtokovými otvory. Dno květináče vyložte drenážní vrstvou, která pomůže předejít přemokření kořenů. Nádobu s hortenzií umístěte na stinné nebo polostinné místo. Vyhněte se přímému polednímu slunci, které by mohlo spálit listy a květy. K zalévání hortenzií v květináči používejte dešťovou nebo alespoň odstátou vodu.

Jak zazimovat hortenzie v květináči

Hortenzie v květináči přes zimu bohužel nemůžete nechat ve venkovním prostředí. Místo toho jej přeneste na chráněné místo. K tomuto účelu poslouží například garáž či nevytápěná chodba. 

Zatímco mírný chlad hortenzii zpravidla nevadí, mrazy přímo na kořenovém balu pro ni mohou mít fatální následky. Pokud nemáte možnost květináč přenést, zkuste jej alespoň vhodně zateplit a nechat jej venku na chráněném místě.

Jak pěstovat hortenzie v zahradě

Na rozdíl od květináčů mají hortenzie v zahradě více místa pro kořenění, což podporuje jejich vitalitu, růst a odolnost. Není nutné je přesazovat, stačí jim dobře připravené stanoviště. V zahradě je důležité půdu vylepšit přímo na místě výsadby – přidáním rašeliny, kompostu nebo substrátu pro kyselomilné rostliny. 

V porovnání s pěstováním v květináči bývá také v zahradě zálivka méně častá, jelikož půda drží vlhkost lépe než květináče. V období sucha je nicméně stále nutné rostlinu zalévat.

Jak vypěstovat modré hortenzie

Je neskutečné množství kultivarů a barev. Někdy se stává, že si zakoupíte modře kvetoucí a příští rok vykvete na růžovo. Nebojte se, nikdo vám neprodal nabarvenou hlávku.
 
To jen díky půdní reakci hortenzie změnila barvu. Barva hortenzie souvisí s pH půdy a obsahem hliníku v půdě. V kyselé půdě se tvoří modré květy, které jsou původně růžové. Půdy s vyšším pH 5,5 - 6 tvoří růžové, červené květy. Bílé nejsou ovlivňovány hodnotou pH.

Vyberte si z nabídky našeho eshopu modré hortenzie *

* aktuální nabídka podle ročního období

Náš tip: Chcete-li dosáhnout modré zbarvení květů růžové hortenzie, přidávejte v zálivce hnojivo na modré hortenzie. Další možnost na podporu modrého zbarvení je i použití modré skalice rozpuštěné ve vodě.

Nezapomeňte však na to, že aby hortenzie přijala z hnojiva síran hlinito-amonný, potřebuje kyselejší půdu - rašelinu.

Po zvládnutí a dodržení všech těchto jednoduchých pravidel vám budou hortenzie přinášet radost v podobě bohatého kvetení a bujného růstu.

Topolovka, známá také jako slézová růže, je statná a nápadná rostlina, která si své místo našla především v tradičních venkovských zahradách. Díky svým vysokým stvolům obsypaným velkými květy v pestrých barvách dokáže vytvořit výraznou vertikální dominantu i tam, kde jiným rostlinám slunce spíš škodí. A právě slunce je to, co topolovka miluje – čím více světla jí dopřejete, tím bohatším kvetením se vám odmění.

Základní druhy a odrůdy topolovek

Topolovka (jiným označením slézová růže, latinsky Alcea) je známá především jako okrasná rostlina, málokdo však ví, že bývá pěstována i jako zajímavá léčivka. Pevné stvoly této rostliny se pyšní štíhlými květenstvími s velkým množstvím květů pastelových barev. Okvětní plátky jsou poměrně tenké a připomínají hedvábný papír. 

Topolovka byla postupem času vyšlechtěna do velké spousty kultivarů. Díky tomu si můžete vybrat odrůdu s bílými, růžovými, žlutými nebo třeba temně fialovými květy. 

Někteří se mylně domnívají, že topolovka (Alcea) je to samé jako proskurník (Althaea). Často se pletou, protože patří do stejné čeledi slézovitých (Malvaceae) a vzhledově i funkčně si jsou velmi podobné. Přesto se však mezi nimi vyskytuje hned několik rozdílů.

Pořiďte si sazenice slézové růže a pusťte se do pěstování této krásné rostliny i vy

Topolovka růžová

Topolovka růžová (Alcea rosea) je nejznámějším druhem topolovky. Pochází z jihovýchodní Evropy a Asie a běžně dorůstá výšky dvou až tří metrů. Květy se mohou pyšnit spoustou různých barev, jako je bílá, růžová, červená, žlutá, vínová nebo třeba černofialová.

Topolovka sudetská

Topolovka sudetská (Alcea ficifolia) je méně nápadný, ale odolnější druh topolovky. Její květy připomínají divoký sléz. Často se pěstuje v přírodních a venkovských zahradách. 

Slézová růže pěstování

Aby se slézová růže těšila zdravému růstu, je samozřejmě důležité jí zajistit adekvátní podmínky. Pro bujný růst a kvetení vyžaduje zejména správně zvolené stanoviště, ideálně na slunci a v závětří.

Půdu pro pěstování volte dobře propustnou a zároveň výživnou. Během období růstu a kvetení určitě neuděláte chybu s přidáním organického hnojiva. Mohutná lodyha této rostliny totiž potřebuje poměrně velké množství živin. 

Topolovka výsev

Abyste se v daném roce dočkali květů topolovky, je potřeba rostlinu vysít nebo vysadit již v předchozím roce. Výsev v dubnu je ideální pro předpěstování sazeniček, v květnu nebo červnu pak můžete provádět výsev přímo na záhon. Pokud se rozhodnete pro předpěstování topolovky, na konečné stanoviště ji můžete přemístit na konci léta nebo na podzim. 

Slézová růže řez

Topolovka je dvouletá rostlina, nicméně její životnost lze do určité míry prodloužit. K tomuto účelu poslouží zejména včasný řez po odkvětu. Pokud se jedná o starší rostliny, pak je vhodné topolovku seříznout těsně nad zemí.

Zimní ochrana topolovek

Po prvních mrazících (nebo po opadu listů) seřízněte stonky cca 5–10 cm nad zemí. Odstraněním nadzemní části podpoříte rostlinu v tom, aby sílu uložila do kořenů. Ačkoliv bývá topolovka poměrně odolná, u nově vysazených rostlin se doporučuje na zimu přikrýt kořeny. Využít k tomu můžete chvojí, slámu nebo třeba vrstvu listí. 

Slézová růže choroby

Slézovou růži samozřejmě mohou napadat i různé nemoci. Jednou z nejběžnějších nemocí topolovek je rez slézová, která se projevuje přítomností oranžovo-hnědých až rezavých skvrn na spodní straně listů.

Setkat se můžete také s padlí. Jedná se o bílý povlak na listech, který připomíná mouku. V takovém případě je nutné napadané části odstranit a omezit zálivku. Pomoci dále mohou postřiky s jedlou sodou nebo sírou. 

Co se týče škůdců, můžete se u topolovek nejčastěji setkat s mšicemi, housenkami a slimáky. Mšice se často drží na mladých výhonech a snižují vitalitu rostliny. Slimáci a housenky mohou okusovat listy a zanechávat na nich díry. 

Proč zasadit topolovku

Předně je třeba zdůraznit okrasný efekt topolovky. Tato rostlina vytváří vysoké lodyhy poseté velkými květy v široké škále barev – od bílé přes růžovou až po temně fialovou. Kvete celé léto a výrazně oživí záhon, plot nebo zeď. Zahradě dodá romantický nádech. 

Květy topolovky jsou bohaté na pyl a přirozeně přitahují včely, čmeláky i motýly, což prospívá i ostatním rostlinám v zahradě.

Díky své výšce může slézová růže najít praktické využití v designu zahrady. Poslouží jako přirozená clona (například u plotu), jako vertikální prvek do květinového záhonu nebo pozadí pro nižší trvalky a letničky.

TIP: Přečtěte si také, jak úspěšně pěstovat měsíček lékařský, kterým můžete topolovku v zahradě doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rajčata patří mezi teplomilnou plodovou zeleninu, kterou dokážete bez problémů vypěstovat i v nádobě na terase či malém balkoně. Budete potřebovat pouze vhodné nádoby, dobře orientovaný slunný balkon či terasu, substrát a zeleninové sazenice. Rajčata jsou liány, které dokážou vyrůst do výšky i 2 m. Pro postupný sběr je vhodné, pokud je po vytvoření střapců či plodů zaštipujeme a síla tak jde do plodů a nikoliv na úkor růstu samotné sazenice a listů. Ale pojďme postupně.

Pěstování rajčat na balkoně

Pěstování rajčat na balkoně může být skvělé a velmi uspokojivé, pokud zajistíte správné podmínky. Tímto způsobem se můžete těšit ze sklizně zeleniny, i když nebydlíte v domě a nemáte přístup do zahrady. I v tomto případě je však třeba pamatovat na zajištění správných podmínek, aby se rajčata těšila dobrému růstu.

V prvé řadě je třeba pamatovat na dostatek slunečního svitu. Rajčata potřebují minimálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně. Ujistěte se, že váš balkon je na slunné straně, ideálně na jihu nebo jihozápadu.

Na balkon se samozřejmě hodí specifické druhy rajčat. Ideálně kompaktní odrůdy, jako jsou třešňová rajčata, špagetová rajčata nebo balkonová rajčata. Jsou menší, zároveň vám však nabídnou chutné a šťavnaté plody. 

Kdy zasadit rajčata na balkoně

K sázení rajčat do květináčů můžete přistoupit v momentě, kdy jsou venkovní teploty stabilní a již nehrozí jarní mrazy. Rajčata jsou velmi citlivá na mráz a pokud byste je ven umístili dříve, mohli byste jim uškodit. Obvykle proto ideální čas na výsadbu nastává koncem května nebo začátkem června. 

Keříčková rajčata v květináči

Keříčková rajčata jsou pro pěstování v květináči ideální volbou. Obvykle totiž dorůstají do výšky kolem 30–60 cm a nevyžadují tolik opory jako vysoké odrůdy. 

Pro jednu rostlinu je ideální použít jeden květináč. Pokud ale máte k dispozici větší nádobu, můžete vedle sebe zasadit i několik sazenic. Problém není ani s kombinováním více druhů rajčat v jedné nádobě. Růst tak vedle sebe mohou například červená a žlutá rajčata, což navíc vytvoří zajímavý dekorativní efekt. 

I při pěstování rajčat v květináči nezapomínejte rostliny průběžně kontrolovat na přítomnost škůdců. Pokud objevíte mšice nebo jiné nezvané hosty, co nejdříve proti nim zakročte.

Z keříčkových rajčat vhodných pro pěstování v nádobách lze doporučit například odrůdu ‘Karla’ nebo nebo ‘Tumbling Tom Yellow’. 

Vyberte si z našeho e-shopu zdravé a odolné sazenice rajčat podle vaší chuti

Pěstování rajčat v nádobách

Pokud se rozhodnete pro balkonová cherry rajčata, budete potřebovat vhodnou nádobu. Zároveň je nutné pamatovat i na správnou půdu a pravidelnou zálivku. Pojďme se podrobně podívat na to, jak pěstovat rajčata v květináči, abyste se mohli těšit z bohaté úrody. 

Jak sázet rajčata do nádob

Rajčata potřebují dostatek prostoru pro růst kořenového systému. Zvolte proto dostatečně velkou nádobu – alespoň 30 cm hlubokou a širokou. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí, aby rostliny nezačaly uhnívat.

Pro rajčata je klíčová dobře provzdušněná, lehká a dobře odvodněná půda. Použijte kvalitní kompost nebo speciální substrát pro rajčata, který zajistí dostatek živin a podporuje růst. Při sázení sazenic je důležité, aby byly zasazeny hlouběji, než rostly v původní nádobě. Rajčata mají schopnost vytvářet nové kořeny podél stonku, což zajišťuje silnější a stabilnější rostlinu. Ponořte rostlinu tak, aby měla minimálně 2–3 listy pod úrovní zeminy.

Pokud sázíte více než jednu rostlinu do jedné nádoby, mějte mezi nimi dostatek místa. Pro menší odrůdy postačí 30 cm, pro větší odrůdy doporučuji alespoň 40–50 cm mezi rostlinami.

Po zasazení rajčat je důležité důkladně zalít, aby půda kolem kořenů byla vlhká. V průběhu růstu je nezbytné udržovat rovnoměrnou vlhkost, ale pozor, aby rostlina nestála ve vodě. Zalévejte pravidelně, ale nikdy ne na listy, protože mokré listy mohou vést k plísním. Ideální je zálivku provádět brzy ráno nebo pozdě večer, abyste minimalizovali odpařování vody. 

Jak sázet roubovaná rajčata

Roubovaná rajčata mají několik výhod. Předně nabídnou vyšší odolnost vůči nemocem a škůdcům. Často také mívají vyšší výnosy než běžná rajčata, protože jejich kořenový systém je efektivnější při vstřebávání živin a vody z půdy. Jsou odolnější vůči extrémním podmínkám, jako je sucho, horko nebo chlad. Podnož, která je silnější a odolnější než běžná rostlina rajčat, pomáhá urychlit růst a zajišťuje zdravější rostliny. V neposlední řadě v této kategorii můžete vybírat ze spousty zajímavých kultivarů.

Sázení roubovaných rajčat je podobné jako u běžných rajčat, ale má svá specifika. Hlavním rozdílem je, že roubovaná rajčata by měla být vysazena tak, aby štěp (místo spojení podnože a očkování) zůstal nad úrovní půdy. To je klíčové, aby podnož nevyhnala vlastní kořeny, což by mohlo ovlivnit výnosy.

Jak zaštipovat balkonová rajčata

Pamatujte na to, že rajčata potřebují oporu, aby se jejich stonky nezlomily pod váhou plodů. Použijte kolíky, pletivo nebo speciální opěrné tyče, které pomohou rostlinám růst vertikálně a udrží je pevně na místě.

Důležitým krokem v rámci jejich pěstování je zaštipování. Znamená to, že budete pravidelně odstraňovat boční výhonky, které rostou mezi hlavním stonkem a větvemi rajčat. Díky tomu může rostlina směřovat živiny do růstu hlavního stonku a tvorby kvalitních plodů a zbytečně se neoslabuje. U některých odrůd rajčat (zejména u vysokých) můžete také odstranit vrcholové výhonky. Tím pádem v podstatě zastavíte jejich růst směrem vzhůru a rostlina bude soustředit energii na kvetení a plody.

TIP: Pokud vás zajímá pěstování zeleniny od semínka, přečtěte si také náš článek o péči o zeleninové planty v nádobách.

Vlhkomilné rostliny rozhodně nemusí být pouze ozdobou vodních ploch v zahradě. Často se jedná o rostliny, kterým se daří i v polostínu, na vlhkých stanovištích nebo v květinových záhonech, které potřebují oživení. Objevte druhy, které milují vláhu a zároveň vnesou do vaší zahrady harmonii, barvy i přírodní rovnováhu.

Vlhkomilné rostliny – průvodce výsadbou do vlhka a stínu

Vlhkomilné rostliny na zahradu jsou ideální volbou pro vlhká a zastíněná místa. I v tomto případě je však nutné rostlinám zabezpečit adekvátní péči, aby se jim dařilo. 

Co znamená „vlhkomilné“ a kdy jsou takové rostliny řešením 

„Vlhkomilné“ rostliny jsou rostliny, které přirozeně vyhledávají a potřebují trvale vlhkou až mokrou půdu. Neznamená to, že musí stát přímo ve vodě (i když některé to zvládnou), ale že jim vyhovuje prostředí s vyšší vlhkostí půdy i vzduchu.

Vlhkomilné rostliny se vzhledem ke své charakteristice hodí do nejrůznějších koutů zahrady. S jejich pomocí můžete ozvláštnit například okolí zahradních jezírek a potoků, záhony ve stínu a polostínu či místa, kde dochází ke špatnému odtoku vody. Hodí se však také jako dekorace do vlhkých koutů zahrady nebo lesních zákoutí. 

Vztah mezi vlhkem a stínem – proč jdou často ruku v ruce

Vlhkomilné rostliny jsou často ty, které patří na vlhké a stinné stanoviště. Vlhko a stín spolu často souvisejí, protože stín pomáhá udržovat půdu déle vlhkou. 

Když je místo zastíněné – například pod stromy, u plotu nebo na severní straně budovy – slunce tam nesvítí tak intenzivně, a proto voda z půdy nevyprchává tak rychle jako na slunci. Právě proto si na takových stanovištích můžeme dovolit vysadit rostliny do stínu a vlhka. Ostatně i v přírodě se vlhkomilné rostliny často vyskytují právě ve stinných, chráněných lokalitách (lesní podrost, mokřady a podobně).

Typy vlhkých stanovišť

Okolí zahradního jezírka nebo potoka: Často se jedná o trvale vlhkou až podmáčenou půdu. Může jít o skvělé stanoviště pro rostliny, které snášejí přímý kontakt s vodou.

Mokřady a rašeliniště: Jedná se zpravidla o místa se špatným odtokem vody nebo přirozenou podzemní vlhkostí.

Záhony ve stínu: Půda bývá vlhká díky ochraně před sluncem a spadanému listí.

Retenční plocha: Uměle vytvořená část v zahradě, kde se nachází retenční nádrž pro zachytávání dešťové vody. 

Místa u okapů nebo svodů vody: Tato stanoviště bývají často přemokřená pouze přechodně. 

Proč je důležité zvolit správné druhy a nepokoušet se o kompromisy

Každé stanoviště má svá specifika a může nabídnout vhodné prostředí pro určité druhy rostlin. Rostliny, které nejsou přizpůsobené vysoké vlhkosti, mohou snadno uhnít, chřadnout nebo vůbec neporostou. 

Výsadba běžných zahradních rostlin do vlhké půdy proto může často končit zklamáním, neefektivní údržbou a zbytečnými náklady. Proto je vždy efektivnější respektovat podmínky daného místa a vybrat si pro výsadbu pouze ty rostliny, kterým vlhko svědčí. 

Stromy do podmáčené půdy

Pokud se rozhodujete, co na vlhké stanoviště vysadit, první variantou jsou stromy. V tomto ohledu je nutné vybírat z těch, které jsou právě do podmáčené půdy vhodné. 

Kdy je půda podmáčená a jak to ovlivňuje výběr dřevin

Půda je podmáčená, když je trvale nasycená vodou natolik, že se mezi částicemi půdy drží voda místo vzduchu. Podmáčenou půdu poznáte podle několika znaků. Po dešti se na takové půdě voda dlouhou dobu drží na povrchu. I když jinak panuje sucho, na tomto stanovišti je půda na dotek vlhká a měkká. Pokud už se zde pustíte do výkopu jámy, rychle se v ní bude hromadit voda. 

Vlhkomilné stromy – vhodné druhy

Většina stromů a keřů v přemokřené půdě trpí, nicméně existují dřeviny, které v nich růst budou. Je nutné vybírat ty stromy, které se přirozeně vyskytují v lužních lesích, mokřadech nebo na březích vod. 

Mezi takové stromy se řadí například vrba bílá (Salix alba), která vyniká svým rychlým růstem a skvěle se hodí pro výsadbu k vodním plochám. Vedle nesáhnete ani s olší lepkavou (Alnus glutinosa), která velmi dobře snáší trvalé zamokření. Je ceněná nejen pro svou schopnost zpevňovat břehy, ale také pro schopnost obohacovat půdu dusíkem díky symbióze s půdními bakteriemi. 

Další variantou může být topol černý (Populus nigra), který se vzhledem ke svému vyššímu vzrůstu hodí spíše do větších zahrad. Za doporučení stojí také jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) vyznačující se rychlým růstem a majestátním vzhledem. S přemírou vody se dokáže vyrovnat rovněž dub letní (Quercus robur), který může pomoci stabilizovat půdu a bránit erozi. 

Tipy k výsadbě do těžké nebo promáčené půdy

Jak již bylo zmíněno, lze obecně doporučit sázet druhy přirozeně rostoucí ve vlhkých nebo mokřadních stanovištích. Pokud chcete zabránit hnilobě kořenů, může být vhodné zasadit rostliny výše než je úroveň terénu. 

V případě příliš těžké půdy může být vhodné do výsadbové jámy přimíchat kompost a písek, čímž se zlepší struktura půdy, zvýší se její vzdušnost a podpoří se odtok vody. Výsadbu neprovádějte během trvalého zamokření půdy, ale snažte se počkat na okamžik, kdy alespoň trochu vyschne. Půdu kolem výsadby také nesešlapávejte, abyste příliš nezabránili přístupu vzduchu ke kořenům. 

Vlhkomilné keře

Kromě stromů se samozřejmě můžete rozhodnout pro výsadbu vlhkomilných keřů. I v této kategorii existuje hned několik keřů, z nichž si můžete vybrat svého favorita. 

Keře do vlhké půdy – vhodné druhy

Do vlhké půdy se skvěle hodí keře, které snesou trvale nebo pravidelně vlhké stanoviště, aniž by trpěly hnilobou kořenů. Pomyslnou sázkou na jistotu může být například kalina obecná (Viburnum opulus) s jedinečnými květy. Vedle nesáhnete ani se zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), což je nenáročný opadavý keř, kterému se dobře daří ve vlhkém stínu i polostínu.

Skvělou variantou je dále černý bez (Sambucus nigra), který může dosahovat úctyhodné výšky a navíc si z jeho květů můžete připravit třeba lahodný sirup. Vlhkou a humózní půdu miluje hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Další perfektní variantou může být tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), což je odolný keř s výraznými listy. Nejen pro tvorbu živého plotu, ale i jako solitéra se uplatní ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) s dekorativním vzhledem. 

Jak je udržet zdravé – prevence proti hnilobě a plísním

Pokud se rozhodnete keře ve vlhké půdě pěstovat, pamatujte na dodržování několika základních pravidel. Díky tomu předejdete tvorbě hniloby a plísní. Předně lze doporučit sázet keře na mírné vyvýšeniny nebo do kopce, aby voda nestála přímo u kořenového krčku. Při výsadbě většího počtu keřů udržujte mezi jednotlivými rostlinami dostatečnou vzdálenost, aby zde mohl proudit vzduch. 

V neposlední řadě může být vhodné keř pravidelně prořezávat a odstraňovat přebytečné či poškozené větve. Tímto způsobem se nebude vlhkost tolik držet uvnitř koruny. Pro zlepšení drenáže a provzdušnění půdy přimíchejte v rámci výsadby kompost, písek nebo drcenou kůru. 

Vlhkomilné trvalky

Poslední variantou pro výsadbu do stinných a vlhkých stanovišť jsou vlhkomilné trvalky. I v tomto případě je přitom potřeba vybírat z druhů, které dané podmínky dobře zvládnou. 

Rostliny do stínu a vlhka

Pokud se rozhodnete pro výsadbu rostlin do stínu a vlhka, máte na výběr z poměrně široké nabídky druhů. Vzhledem k tomu můžete upřednostnit takovou variantu, která bude odpovídat vašim estetickým požadavkům.

Z půdopokryvných vlhkomilných rostlin stojí za zmínku například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), který má podobu stálezeleného koberce. Skvěle v zahradě vypadá také barvínek menší (Vinca minor), který je velmi nenáročný a do stinných a vlhkých prostor jako stvořený. 

Nejoblíbenější trvalky na vlhká místa

Mezi oblíbené rostliny se řadí kapradiny, například kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Je velmi nenáročný a stín a vlhko zvládá bez potíží. Skvěle vypadá také dymnivka dutá (Corydalis cava) s nádhernými květy nebo třeba plicník (Pulmonaria), který se pyšní dekorativními listy a květy. Vedle nesáhnete ani s kontryhelem měkkým (Alchemilla mollis), který vytváří jedinečný hustý porost. Vysadit můžete také kakost (Geranium) s jemnými fialovými květy nebo žluťuchu nádhernou (Thalictrum rochebrunianum) s drobnými růžovo-fialovými květy. 

Kombinace podle barvy, výšky a období kvetení

Při plánování záhonu samozřejmě můžete zohlednit barvu květů, výšku i období kvetení, aby záhon vypadal atraktivně po celé vegetační období. 

Brzké jaro: Během března a dubna kvete například bledule jarní (Leucojum vernum) s bílou barvou květů, sasanka hajní (Anemone nemorosa) s bílorůžovou barvou květů či dymnivka dutá (Corydalis cava) s fialovou barvou květů. 

Pozdní jaro: V průběhu května a června v zahradě může kvést třeba plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) s modrorůžovou barvou květů, udatna lesní (Aruncus dioicus var. dioicus) s krémovou barvou květů nebo bohyšky (Hosta) s bílou či fialovou barvou květů.

Léto: Během léta se o slovo může přihlásit kontryhel měkký (Alchemilla mollis) se žlutozelenými květy nebo třeba barvínek menší (Vinca minor) s fialovými květy.

Co se výšky týče, do zadní části záhonu se vyplatí umístit vyšší rostliny. Typicky půjde o vyšší kapradiny, hodí se zde také udatna (Aruncus). Do střední části můžete vysadit například plicník (Pulmonaria officinalis), kontryhel (Alchemilla) či bohyšky (Hosta). Do popředí se pak hodí nízké rostliny, typicky bledule (Leucojum vernum), dymnivky (Corydalis), zběhovec (Ajuga) či barvínek (Vinca). 

Minimální péče – co jim prospívá, co škodí

Vlhkomilné rostliny jsou často velmi odolné, pokud rostou na správném místě – tedy tam, kde je půda přirozeně vlhká a vzduch není příliš suchý. Vyžadují jen minimální péči, ale zároveň existuje několik pravidel, která je dobré dodržovat, aby se těšily zdraví.

Pravidelným mulčováním můžete udržet půdní vlhkost, potlačit růst plevele a chránit kořeny. Pamatujte na to, že příliš hustě vysazené rostliny hůře „dýchají“ a snadno je napadnou plísně. Listový kompost nebo rašelina může obohatit půdu a zlepšit její strukturu, což se hodí zejména u těžkých jílovitých půd. Vlhkomilné rostliny ale zpravidla ocení přirozené podmínky bez zásahů navíc – pokud je jednou dobře zasadíte na vhodné místo, obvykle si vystačí samy. 

Tipy na výsadbu a péči o vlhkomilné rostliny

Dříve než se pustíte do výsadby vlhkomilných rostlin, může být na místě provést určité přípravné práce. 

Jak připravit půdu a proč drenáž není vždy odpověď

Při výsadbě vlhkomilných rostlin je klíčové připravit půdu tak, aby zadržovala vlhkost, ale zároveň nezpůsobovala hnilobu kořenů. Drenáž se často doporučuje, ale není univerzálním řešením – u rostlin, které milují vlhko nebo trvalé zamokření, může být naopak nevhodná, protože odvádí právě tu vláhu, kterou potřebují.

Ve většině případů je ideální střední, humózní půda s dobrou strukturou. Půdu kolem výsadby je vhodné neudusávat, jelikož kořeny potřebují kyslík. Záhony můžete tvořit mírně vyvýšené nebo tvarované, abyste docílili lepší kontroly proudění vody. 

Kdy zalévat a kdy nechat přírodu pracovat

Zálivka vlhkomilných rostlin by měla být cílená a střídmá – i když mají rády vlhko, přemokření jim může uškodit stejně jako sucho. Zálivka je zpravidla potřebná v prvních týdnech po výsadbě, kdy kořeny ještě nejsou dostatečně rozrostlé. 

Dále k tomuto kroku přistupte během horkého léta bez deště. V takovém případě může i ve vlhkém stanovišti půda při dlouhodobém suchu vyschnout. Na zálivku samozřejmě nezapomínejte tehdy, pokud se rozhodnete vlhkomilné rostliny pěstovat v nádobě. A dále pak při čerstvém přesazení nebo dělení rostlin, jelikož právě zalití pomáhá rostlině snáze se adaptovat.

Slimáci, plísně a jiné výzvy – co funguje bez chemie

Vlhká a stinná stanoviště jsou bohužel ideálním prostředím nejen pro vlhkomilné rostliny, ale i pro nepříjemné návštěvníky jako jsou slimáci, plísně nebo houbové choroby.

Na slimáky funguje například jejich ruční sběr večer nebo po dešti. Nastražit můžete také nechemické pasti ze zbytků piva, ve kterém se slimáci utopí. Pomocníkem může být i hrubý mulč, jelikož se tito nezvaní hosté neradi pohybují po ostrém a suchém povrchu. Jako přirozená bariéra poslouží i ochranné okraje z měděné pásky nebo popela.

Abyste předešli plísním a houbovým onemocněním, zajistěte vzdušný prostor kolem rostlin. Nepřelévejte je a pokud už budete provádět zálivku, tak vždy ke kořenům (nikoliv na listy). Pokud si všimnete napadených částí rostliny, odstraňte je ihned a zabraňte šíření plísní a nemocí. Přírodní antifungicidní účinky přináší třeba postřik z česneku. 

Praktické rady pro krásný efekt i mimo sezónu kvetení

Aby vlhkomilné záhony vypadaly pěkně i mimo hlavní sezónu kvetení, je dobré myslet na kompozici listů, strukturu porostu a stálost barev po celý rok. Pamatujte na to, že dekorativní efekt mohou tvořit nejen květy, ale i listy.

Pomocníkem mohou být také stálezelené půdopokryvné rostliny, které vypadají krásně po celý rok. Můžete rovněž vytvářet kontrasty v texturách a odstínech zelené. Zvolit lze i rostliny s pěkným podzimním zbarvením.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trávnička je nenápadná, ale v zahradě dokáže vykouzlit skutečný klenot. Díky hustému polštářovitému růstu a bohatému kvetení je ideální volbou pro slunná místa, skalky, obruby i květináče. V tomto článku se podrobně podíváme, jak na její pěstování. 

Charakteristika trávničky a proč patří i do moderní zahrady

Trávnička se přirozeně vyskytuje na skalnatých stanovištích a vzhledem k tomu se skvěle hodí jako součást vaší skalky. V zahradě se vám odvděčí svou nenáročností a krásnými květy. 

Základní informace o trávničce 

Trávnička (latinsky Armeria) je rod rostlin z čeledi Plumbaginaceae. Jedná se o oblíbené trvalky, které přirozeně rostou na skalnatých a pobřežních stanovištích. Díky svému nízkému vzrůstu a zajímavým květům se v zahradách pěstují pro své dekorativní účely. Jejich drobné kulovité květy vytvářejí na dlouhých stoncích hustá květenství. 

Výhody trávničky 

S pěstováním trávničky se pojí řada výhod, díky čemuž je oblíbená u českých zahrádkářů. Pokud jim dopřejte správné podmínky, odvděčí se vám svou nenáročností a dekorativním vzhledem. Jelikož přirozeně přitahují různé druhy motýlů a hmyzu, podpoří biodiverzitu v zahradě. Trávničku lze použít nejen na menších, ale i větších plochách v zahradě. 

Kdy může být zajímavou alternativou ke klasickému trávníku

Trávnička přímořská se v zahradách mnohdy používá jako náhrada klasického trávníku. Její listy totiž hrubou trávu připomínají. Navíc je velmi odolná a snese sucho, chudou půdu i přímé slunce. Je proto ideální tam, kde by klasický trávník obtížně rostl bez pravidelného zavlažování. Stejně tak pokud nechcete často sekat a starat se o trávník, trávnička je ideální – roste pomalu a nepotřebuje častou péči.

Pořiďte si sazeničky trávničky různých barev a vytvořte si tento jedinečný trávník v zahradě i vy

Druhy trávničky – jak si vybrat tu pravou

Existuje hned několik druhů trávničky, které si můžete do své zahrady vybrat. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších. 

Trávnička trsnatá

Trávnička trsnatá (Armeria caespitosa) vytváří nízké, husté trsy a zaujme svými růžovými až fialovými květy.

Trávnička širokolistá

Trávnička širokolistá (Armeria pseudarmeria) má širší listy a bohatší květenství. I tato rostlina se může pochlubit krásnými růžovými květy.

Trávnička velkokvětá

Trávnička velkokvětá (Armeria juniperifolia) je kompaktní druh trávničky s drobnějšími listy a většími květy. Velmi dobře přitom snáší skalnaté půdy. 

Na co se zaměřit při výběru

Při výběru trávničky je důležité zohlednit především vaše očekávání od vzhledu a růstu rostliny. Podmínky pro pěstování jsou totiž u jednotlivých odrůd velmi podobné.

Trávnička přímořská pěstování

Jedním z nejoblíbenějších druhů je trávnička přímořská (Armeria maritima). 

Ideální čas na výsadbu

Nejvhodnější doba pro výsadbu trávničky přímořské je jaro (od dubna do května) nebo podzim (září až říjen).

Výběr místa - slunce, nebo polostín?

Trávnička přímořská nejlépe prospívá na slunném stanovišti. Plné slunce rostlině nevadí.

Půda, drenáž a příprava záhonu

Pro pěstování volte lehkou, propustnou a spíše chudou půdu. Při přípravě záhonu je vhodné půdu dobře nakypřit do hloubky alespoň 20–30 cm a případně na dno zapracovat vrstvu drenáže, například z drobného štěrku nebo keramzitu.

Postup při výsadbě krok za krokem

1. Vyberte v zahradě vhodné místo.

2. Připravte půdu (nakypřete ji a použijte drenážní vrstvu). 

3. Připravte sazenici. Kořenový bal můžete před výsadbou na několik minut namočit do vody.

4. Vyhlubte jamku, aby se do ní vešel celý kořenový bal. 

5. Vysaďte trávničku a jemně ji utlačte.

6. Ihned po výsadbě sazenici zalijte.

Rozdíl v pěstování jednotlivých druhů

Základní nároky jednotlivých druhů trávniček jsou stejné. Všechny trávničky mají rády slunné stanoviště, propustnou půdu a nesnášejí přemokření. 

Péče o trávničku během roku

I když se trávnička řadí mezi spíše nenáročné rostliny, určitou péči přece jen potřebuje. Pojďme se podívat, na co v této souvislosti nezapomenout. 

Zalévání - kdy a kolik

Po výsadbě nezapomeňte půdu udržovat vlhkou, aby se jednotlivé rostliny dobře ujaly. Jakmile zakoření, tak častá zálivka již není potřeba. Trávnička je suchomilná, a proto zálivku potřebuje až při delším období sucha. Lepší je trávničku prolévat méně často a důkladně, aby voda pronikla až ke kořenům. Přemokření se vyhněte, rostlina by totiž mohla začít uhnívat. 

Hnojení - co trávnička potřebuje a co ne 

Trávnička roste nejlépe v chudších půdách. Hnojení tedy ve většině případů není vůbec potřeba, případně se k tomuto kroku můžete uchýlit jednou až dvakrát ročně. Místo chemických přípravků stačí použít kompost nebo jemně rozložený hnůj. 

Stříhání a úprava

Trávničku není třeba běžně stříhat. Roste totiž nízko a kompaktně. Po odkvětu můžete ostříhat jednotlivé květní stvoly. Případně lze ke střihu přistoupit v případě, že trávnička začne přerůstat. Průběžně také odstraňte případné suché části rostliny. 

Jak řešit běžné problémy

Trávnička většinou netrpí na škůdce. Pokud se objeví mšice, můžete je smýt proudem vody nebo použít postřik. Proti slimákům pak nejlépe zabere jejich ruční sběr.

Pokud objevíte žloutnutí listů, může to značit přemokření nebo špatné odvodnění. V takovém případě je nutné zálivku omezit.

K řídnutí trsů přirozeně dochází vlivem stárnutí rostliny nebo nedostatkem živin. Čas od času je nutné rostliny obměnit, případně do půdy přidat živiny. 

Trávnička jako součást designu zahrady

Vzhledem ke svým estetickým vlastnostem bývá trávnička ceněna. Své uplatnění najde v rámci nejrůznějších zahradních kompozic.

Skalničky, obruby, výsadba do květináčů

Trávničky jsou díky své kompaktní a nenáročné povaze ideální volbou nejen do zahradních skalek, ale také k osázení obrub záhonů či cest. Díky svým nízkým nárokům na pěstování a odolnosti se hodí také do nádob. Tímto způsobem mohou ozdobit prostor vašeho balkonu či terasy. 

Kombinování s jinými rostlinami

Trávničky samozřejmě můžete snadno kombinovat i s dalšími rostlinami. V tomto směru je vhodné vybírat takové rostliny, které mají podobné nároky na substrát a zálivku. Výborně se doplňují například s rozchodníky, netřesky, tařicemi nebo šalvějemi. Vedle nesáhnete ani s levandulí nebo mateřídouškou. Kromě toho může trávnička posloužit jako podrost pro vyšší suchomilné trvalky a byliny. 

Nízká údržba a celoroční estetika

Jak již bylo zmíněno, trávnička je oblíbená vzhledem k nízkým nárokům na údržbu. Vzhledem k tomu se hodí i pro zahradnické začátečníky nebo ty, kteří péčí o rostliny nechtějí trávit příliš mnoho času. Trávnička se vám odvděčí celoroční estetickou hodnotou. 

Proč trávnička nekvete?

Mezi nejčastější důvody, proč trávnička nekvete, se řadí nedostatek světla. Pamatujte na to, že tato rostlina miluje slunce. Problémy mohou nastat také v případě, že je zde přemokřená půda. Problémy s kvetením mohou mít i starší rostliny, které mohou slábnout a důsledkem toho méně kvést. 

Tipy a triky pro ještě krásnější trávničku

Pokud už se rozhodnete trávničku pěstovat, jistě se budete snažit docílit co nejkrásnějšího vzhledu. Pomocníkem vám v tomto směru může být několik triků.

Mulčování drobným štěrkem

Díky tomuto kroku podpoříte propustnost půdy, což trávničky milují, jelikož nesnášejí přemokření. Zároveň drobný štěrk ochrání povrch půdy před vysycháním a zabrání erozi půdy po dešti. Štěrková vrstva navíc v zahradě může působit velmi estetickým dojmem a v kombinaci s trávničkou přitahovat pozornost.

Kombinace s geotextilií

Použití geotextilie pod trávničky může být praktickým řešením, zejména pokud chcete snížit množství plevele a usnadnit údržbu výsadby. Právě použití geotextilie přitom můžete doplnit následným mulčováním drobným štěrkem, čímž účinně zabráníte prorůstání plevele.

Jak podpořit hustý a zdravý růst

Abyste docílili hustého a zdravého růstu trávniček, vyberte jim v prvé řadě vhodné stanoviště – nejlépe slunné místo s propustnou, spíše chudší půdou. Po výsadbě rostliny zalévejte, dokud dobře nezakoření, poté zálivku omezte. Dále pomůže průběžné odstraňování odkvetlých květů a suchých částí.

TIP: Svou zahradu můžete ozvláštnit celou spoustou dalších zajímavých rostlin. Připomeňte si například, jak pěstovat oblíbenou echinaceu, která se vám rovněž odvděčí nádhernými květy.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.