Blog

Zerav (Thuja) patří mezi stálezelené dřeviny. Má své zastánce i odpůrce. V dnešní moderní minimalistické době výsadeb je opravdu na ústupu, ale původní výsadby kvůli tomu hromadně rušit nebudeme. Naopak, snažíme se je udržet v dobrém zdravotním stavu, ale ne vždy je to jednoduché. Často se nás ptáte, proč zeravy hnědnou, co jim chybí, jak se o ně třeba dále starat? Zde najdete odpovědi na vaše otázky.

Hnědnutí tújí může být způsobeno řadou faktorů. Tento jev se projevuje stejně na mladých ale i na starších dřevinách.

Může být způsobeno vlivem:
- nedostatečné závlahy po výsadbě
- nedostatečné zimní závlahy
- nadbytečné závlahy
- vysoké hladiny spodní vody
                                                              - nedostatečným hnojením
- nedostatkem hořčíku
- nadměrného hnojení
- nedostatku světla
- husté výsadby
- vlivem zimního slunce
- střídání mrazivých a teplejších dní
- chorob a škůdců a jiné

Hnědnutí jako přirozený jev

I naše vlasy stárnou a vypadávají. Stejně je to i s jehličím jehličnatých stromů nebo s větvičkami u tújí. Starší 3 leté se uvnitř kolem kmene v důsledku nedostatku slunce prostě nemají k světu. Je to však přirozený jev. Na jaře po mrazech prostě tyto odumřelé větvičky rukou jemně odstraňte, vytřeste. Stejným neestetickým problémem může být u tújí kvetení. Na koncových výhonků se později vytvoří plody, suché šištice, které působí sucho a rozcuchaně. Dají se však odstranit řezem.

Hnědnutí a suché větvičky zvenčí se projevují zejména po zimě, na jaře. Pokud na těchto větvičkách nevidíte žádné známky poškození hmyzem, zvěří nebo houbovým onemocněním, jedná se jen o stav způsobený změnami teplot, nedostatkem vláhy nebo její nadbytkem.

Houbové onemocnění

Pokud jsou však na konci poškozených výhonků viditelné i černé plodničky nebo zduřelé polštářovité plodnice, jedná se o houbové onemocnění, které je nutno ošetřit chemicky. Použijte v tom případě Dithane DG Neo Tec + Amistar + smáčedlo AGROVITA a po 14 dnech postřik opakujte.
Kabatiniové odumírání výhonků také způsobené houbou, napadené jsou zejména nejmladší a vrcholové výhonky. Platí ošetření fungicidy a postřik opakovat po 10 - 14 dnech.

Nedostatek hořčíku

Projevuje se také hnědnutím a vysycháním. Aplikací hořké soli jim pomůžete. Hořká sůl je hořečnaté hnojivo nejen na túje. Využijete ho v zahradě i na jiné plodiny a dřeviny. Doplníte hořčík, který zabraňuje hnědnutí a tím i doplníte potřebnou výživu. Můžete ji aplikovat ve formě postřiku na celou dřevinu nebo zálivkou ke kořeni.
1 kg balení Vám vystačí na 20 m2 jako posyp k rostlinám a dřevinám, 125 l zálivky ke kořenům nebo 200l postřiku při aplikaci na list. Návod naleznete na balení.

Lykokaz tújový / Lykokaz jalovcový

Lykokaz je škůdce, který napadá túje a jiné jehličnaté dřeviny. Vykousáva do větviček chodbičky, do kterých klade vajíčka. Poškozené dřeviny chřadnou a hnědnou. V kůře jsou také viditelné otvory, pod dřevinou piliny a výtrusy. Chodbička je dvouramenná. Postižené větve blednou a postupně odumírají. Je nutné takové poškozené dřeviny ošetřovat a postižené větve odstranit. Obyčejně hned celou dřevinu.

Roztoči - pavoukovci

Větvičky napadené roztoči ztrácejí postupně barvu, blednou, až později přecházejí do žlutohnědá, jsou jakoby zaprášené s bledými skvrnami. Nutné aplikovat postřik proti roztočům.

Zimní slunce

Mnozí nevěřili, že i slunce dokáže takové markantní škody. Má to však souvislost se závlahou v zimě a obsahu vody v pletivech. Jehličnany nespí v zimě, jsou to stálezelené dřeviny a v nich normálně probíhají fyziologické procesy akorát jsou zpomalené. Takže třeba zalévat i ty v nádobě i venku vysazeny, zejména mladé výsadby z jara a podzimu jinak vyschnou a mnozí se pak domnívají že vymrzly. Slunce svítí i v zimě a odsává z listů vodu a pokud není doplněna, vysaje to vše z dřeviny. Obyčejně je to patrné z jedné strany, kde vychází slunce nebo kde se zdržuje nejdéle během zimních dní.

Hnědnutí v zastíněném stanovišti

Túje, které jsou vysázeny v nepříliš vhodných podmínkách s nedostatkem světla, také hnědnou. Je to zejména v koutech zahrady, za domem, v úzkých pásech, kde nesvítí slunce, v těsné blízkosti plotu, kde z druhé strany nesvítí slunce a neproudí tam vzduch.

Hnědnutí ze spálení

Pokud vysazujete túje v blízkosti betonových plotů počítejte s tím, že tento prostor zejména z druhé strany bude tmavý a navíc podle orientace ke slunci, může být i rozpálený. Zkuste se v horkém létě dotknout betonového plotu nebo jen přiložit ruku 10 cm od plotu. Ucítíte teplo. Větvičky, které se dotýkají takového horkého plotu mohou být spáleny.

Hnědnutí po výsadbě

Mohlo být způsobeno nedostatečnou nebo nadměrnou závlahou a v samotném zakořeňování se a přijímání vody a živin. Po výsadbě dřeviny musíme zalít, ale ne vytopit. Vlhkost půdy musíte sledovat a podle druhu půdy určitě víte, jak často zalévat. V těžkých, nepropustných půdách a v jílovitých zalévat opatrně, naopak v suchých písčitých půdách vydatně a často. Pokud máte zálivku pod kontrolou, mohlo se stát, že byl kořenový bal tuje poškozen, useknutý hlavní kořen, zežraté kořeny hlodavcem, nevhodné podloží, suť v místě výsadby nebo jiný materiál zakopaný v zemi a zerav se jednoduše nezakorenil.

Naše rada při výsadbě

Túje, které jsou prodávány kontejneru, se vysazují od března do listopadu resp. do trvalého zamrznutí půdy. Když vyberete dřevinu z květináče, rozpichajte kořenový bal rukou ale tak, aby celý substrát kolem kořenů nevypadal. Jen tento kořenový svazek jemně rozrušíte pro lepší přijímání vody. Vyhlubte jámu a nalijte do ní vědro vody tak, aby tam voda stála a do této vody vysaďte tují, zasypte substrátem nebo původní zeminou, do které zamíchejte výživný substrát a hned nepřihnojujte. Dobře upěchujte.
Túje s kořenovým balem se prodávají zejména v březnu a koncem října, kdy je vhodné vysazovat prostokořenné dřeviny, resp. balené v jutovine nebo se zemním balem. Jutovinu odstraňovat nemusíte, ale můžete ji mírně rozrušit, aby se kořeny snadněji dostali ven a začali zakořeňovat. Postup výsadby je stejný.

Hnědnutí tújí z husté výsadby

Některé zahradnictví chtějí pravděpodobně prodat více ks na 1m, proto prezentují rozestupy 0,4m od sebe. Reálně je však vhodné učinit rozestupy minimálně 0,7 až 0,8 m od sebe, i kvůli budoucímu růstu, konkurenci v kořenové části, boj o živiny a zejména kvůli světlu. V případě, že se tuje vysadí blíže, o cca 5 let si už budou konkurovat, také stínit, každou 2 až třetí tují zastíní a ta bude v růstu zaostávat a postupně vyschne nebo ji budete muset pro vzhled odstranit. Od oplocení musí být také ve stejných rozestupech. Pokud jsou natištěné na oplocení, nedají se ošetřovat ani upravovat, stříhat, pokud je opletení slabší, mohou ho i věkem poškodit.

Hnědnutí tújí pěstovaných v nádobách

Doporučujeme, pokud chcete pěstovat tuje v květináčích v zimě venku, tak určitě ne v plastových nádobách. Ale kamenina, keramika, beton, kde musí být i nějaká izolace, dolů drenáž a juta nebo alespoň textilie v nádobě a zejména otvory pro odtok přebytečné vody, protože zde platí dvojnásob, že stálezelených dřevina v nádobě musí v zimě zalévat jinak vyschne. Platí to pro všechny stálezelené, jehličnaté dřeviny.

Hnědnutí po zimě = nedostatečná zimní závlaha

Jak jsme již psali výše jehličnany je nutné zalévat i v zimě během dní, kdy nemrzne, je oteplení, svítí slunce, není sníh. Zejména mladé výsadby z podzimu a porost do 2 let od výsadby. Starší výsadby podle podmínek v zimě. Pokud je zima bez sněhu a dlouhodobě mrazivá, po mrazech třeba zalít.

Hnědnutí po neodborném řezu

Túje se stříhají cca 2-3x za rok. Stříhání nesmí probíhat za horkého suchého dne, kdy dlouhodoběji hrozí, že ostříhané porosty budou déle bez závlahy. Nejlépe se provádí řez pod mrakem. Po řezu musíte dřeviny zalít nebo počkat na déšť. Hloubka řezu také může ovlivnit stav dřevin. Mladé dřeviny zvládají řez lépe než starší porosty. Ideální sestřihávat pravidelně a postupně na jaře (duben), v červnu a koncem léta. Starší tuje postupně po třetinách. Pokud plánujete seříznout 5 m vysoké tuje o polovinu, určitě není vhodné je seříznout najednou o polovinu.

Hnědnutí z nadměrného hnojení

Bohužel je to tak, i nadměrné hnojení může rostlinám uškodit. Nejdříve působí tmavozeleno, to už je znak přehnojení a nakonec začnou chřadnout. Viditelné jsou hnědé koncové až černé výhonky, které opadávají. Pokud se hnědnutí po přehnojení projevuje u dřevin vysazených v nádobách, v nádobě vidět i vysrážené soli, bílý povlak. Je nutné omezit zálivku, prosadit dřeviny v nádobě a nehnojit.

Vždy se najdou odpůrci i oblíbenci tújí. Kolem hřbitovů se kdysi opravdu hojně používali. ale nejednalo se o zerav západní, které se momentálně prodávají. Momentálně je na trhu dostatek nových a zajímavých i barevných kultivarů, které mohou oživit prostor v zahradě. Nemusí jít o souvislý pás v živém plotě. Ale např. o 2 ks ve smíšené výsadbě. Tuje jsou vhodné pro rychlé vytvoření stěny a bariéry téměř bez zasahování. Nádherné jsou však i listnaté opadavé keře, stálezelené keře, jejich kombinace, které zejména na podzim vytvoří nádherné představení barev a tvarů. Je to však věc pohledu a názoru.

Výsadba živého plotu krok po kroku

Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit.

Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Plocha zahrady se používáním betonových oplocení uměle uzavírá a prostor se přehřívá.

S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Úplně na začátku je však nejdůležitější samotný výběr a způsob výsadby dřevin do živého plotu.

Poradíme vám, jak si správně vybrat dřeviny do živého plotu, které jsou vhodné pro konkrétní místa v zahradě, které mají okrasné plody, které jsou stálezelené nebo naopak opadavé, ale proměnlivé s podzimním vybarvováním.

Sesbírali jsme také nejčastější otázky ohledně živých plotů, kde možná najdete odpovědi i na Vaše otázky ohledně správného výběru, pěstování a celoroční péče.

Důležité je:

1. Správný výběr druhů a stanoviště

2. Výsadba

3. Péče - stříhání, hnojení, závlaha

Nejčastější otázky a odpovědi související s pěstováním živého plotu

Jak vybrat dřeviny na živý plot?

Zodpovězte si nejprve na tyto otázky:

1. Plot má být stálezelený nebo opadavý?

2. Kvetoucí nebo jedlý, případně kombinace?

3. Volně rostoucí nebo střižený?

4. Jednoho druhu nebo kombinace dvou či více?

5. Do jaké výšky má dorůst?

6. Jaké má mít omezení? (Zvážit pichlavé a jedovaté druhy kvůli dětem a zvířatům).

7. Kolik času můžete věnovat péči?

Jaké dřeviny použít na živý plot?

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....,  zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu. Info najdete zde:

https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-dreviny-a-kombinace.html

Zároveň platí, že živý plot je potřeba nakombinovat tak, aby splňoval svou funkci a zároveň působil i esteticky.

Které dřeviny patří mezi nejčastěji používané?

Jehličnaté: cypřiš, zerav, tis, smrk, jalovec

Stálezelené listnaté: bobkovišeň, blýskalka, zimostráz, brslen, ptačí zob (Ligustrum vulgare 'Atrovirens'), hlohyně, cesmína, mahónie

Opadavé listnaté: habr, jilm, buk, javor, dřišťál, ptačí zob, svída, vrba, javor

Kvetoucí: komule, šeřík, zlatý déšť, tavolník, pustoryl, tamaryšek, ruj, vajgélie, tavola, kalina, hortenzie

https://www.rostlinky.cz/blog/kvetouci-zivy-plot.html

Nízké trvalkové: růže, levandule, šalvěj,

Jedlý živý plot: muchovník, jeřabina, bezinky, josta, rakytník, zimolez kamčatský, hlošina,

https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-a-steny-z-ovocnych-drevin-a-keru.html

https://www.rostlinky.cz/blog/jedly-zivy-plot.html

 Které méně používané listnaté druhy jsou vhodné pro výsadbu živého plotu?

Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě. Po 4 letech pěstování dokážete vypěstovat úchvatnou živou stěnu.

 Které jehličnany jsou nejrychleji rostoucí a vhodné na výsadbu pro získání vysoké zelené stěny?

Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe. Pokud chcete dosáhnout výšky 2-3 metry, vzdálenost jednotlivých dřevin od sebe a od oplocení stačí 0,8m.

Jako druhé jsou tuje 'Brabant' ,'Smaragd' ,'Golden Smaragd', a jalovce - Juniperus scopulorum

 Musí se jehličnany zalévat i v zimě?

Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché. Mráz působí stejně katastrofálně na rostliny, které nebyly během zimního období zavlažovány.

Jsou tuje ještě atraktivní na výsadbu živého plotu?

Je to opravdu individuální. Pro někoho mají stále význam, pro jiného jsou již obyčejnou a nezajímavou dřevinou. Na jedné straně však mají pěkný habitus, drží svůj kompaktní tvar, poměrně rychle rostou a zelenou stěnu dokáží vytvořit. Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji  odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. V zimě, když nemrzne, jim dopřát vodu.

Nejpoužívanější dřeviny:

Ze stálezelených - bobkovišeň - výborné jsou kultivary 'Novita','Etna', zimostráz (roste však pomalu), ptačí zob, cesmína a hlohyně šarlatová (je nevhodná na pozemek, kde jsou děti, protože je pichlavá a má plody, které by děti mohly lákat).

https://www.rostlinky.cz/blog/stalozelene-druhy.html

Z opadavých jsou vhodné habr, buk, jilm a javor polní, i vzájemné kombinace, potom kvetoucí živé ploty v kombinaci se šeříkem, komulí, tamaryškem, zlatým deštěm, tavolníkem, pustorylem ..

https://www.rostlinky.cz/blog/opadave-druhy-na-zivy-plot.html

a samozřejmě jehličnany: cypřiše, smrky, a v neposlední řadě oblíbené i neoblíbené tuje smaragdové.

Jak vysadit živý plot ze zimostrázu?

Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic. V prvním roce může zmrznout, ale dobře snáší řez a i dobře regeneruje.

https://www.rostlinky.cz/blog/pestovani-zimostrazu-a-boj-se-zavijecem-zimostrazovym.html

Jak hnojit živý plot?

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Výborný je i Kristalon, klasický kompost ...

Hořká sůl je oblíbené doplňkové hnojivo s obsahem hořčíku zejména na jehličnany, které zamezuje vysychání větví a hnědnutí.

Jak vytvořit protihlukovou zelenou stěnu?

Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výšku můžete konzultovat na obecním, místním úřadě, budete potřebovat povolení a tomu předchází ohlašovací povinnost.

Z jakých dřevin lze vytvořit nízký živý plot, lem kolem záhonu?

Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vhodné jsou také brslen a zimostráz.

Jak upravit podloží pro výsadbu živého plotu?

Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost. Pokud vysazujete do písčité půdy, doplňte výživný substrát, bez drenáže.

Jak vysazovat?

Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny. Zde najdete všechny potřebné rozměry: https://www.rostlinky.cz/blog/zive-ploty-dreviny-a-kombinace.html

Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Při středně vysokých živých plotech 0,6m od sebe a při nízkých plotech malé rozestupy 0,3 - 0,5m.

https://www.rostlinky.cz/blog/zivy-plot-vysadba-a-osetrovani.html

Jak vytvořit levandulový lem?

Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Průměr jedné rostliny je i 50 cm, proto se vedle chodníků a v záhonech v jedné řadě vysazuje na vzdálenost 0,4 - 0,5 m od sebe.

Jak vysadit živý plot z habru, jilmu a buku?

Do vytvořeného  rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Po výsadbě se dřeviny sestřihávají  o 1/3, aby se dřevina rozvětvila a zahušťovala už odspodu.

Pokud chcete dosáhnout neproniknutelného živého plotu, používá se i výsadba do dvoj sponu, dvouřadé, kde na 1 bm použijete 5-6 ks dřevin.

Jaký je rozdíl ve výsadbě kontejnerových a volnokořenných dřevin?

Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů). Kontejnerové dřeviny se mohou vysazovat během celého roku, kromě trvale zmrzlé půdy a za podmínky pravidelné závlahy.

Kdy stříhat živý plot?

Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen – červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát. Ideální období je v čase pod mrakem, s nižšími teplotami, brzy ráno nebo večer.

Jehličnany se stříhají brzy na jaře, nebo od června do konce srpna.

https://www.rostlinky.cz/blog/tvarovani-a-rez-zivych-plotu-a-soliteru.html

https://www.rostlinky.cz/blog/rez-drevin-v-zivem-plote.html

https://www.rostlinky.cz/blog/zivy-plot-bizardni-tvary.html

Dá se vysadit živý plot i na balkoně?

Samozřejmě. Vhodné jsou z nižších druhů, zejména zimostráze či ptačího zobu. Z vyšších jehličnanů, jako jsou tuje (Thuja occidentalis Smaragd, Brabant), dokážete vytvořit ochrannou stěnu, kulisu na balkoně i terase.

https://www.rostlinky.cz/blog/stalezeleny-balkon.html

Zde najdete návod na pěstování dřevin: https://www.rostlinky.cz/blog/listnate-a-jehlicnate-okrasne-dreviny-navod-na-pestovani.html

Umístění

Polostín bez přímého slunce v poledne. Velmi vhodné místo je na severní straně budovy. Většina střevíčníků jsou lesní rostliny a proto upřednostňují chladná místa, která moc nevysychají a nepřehřívají se v létě. Ideální jsou také místa, v nichž se daří kapradinám. Své střevíčníky rovněž nevysazujte poblíž stromů nebo velkých keřů, aby jim jejich kořeny neodčerpávaly vodu a živiny!

Půda

Střevíčníky potřebují vzdušnou propustnou (hloubka 10 cm) a středně vlhkou půdu. Těžké a jílovité půdy je potřeba vylepšit například příměsí písku. Pokud je plánované umístění příliš vlhké, je nutné zajistit drenáž. V písčitých půdách, které rychle vysychají, se doporučuje zvýšit jejich schopnost udržet vodu přídavkem perlitu. Pokrytí půdy vrstvou bukového listí nebo jehličí má pozitivní vliv na strukturu a vlhkost. Střevíčníky jsou zcela mrazuvzdorné a proto nepotřebují žádnou doplňující ochranu v období zimy.

Výsadba

Kořeny rozložte v horních 10 cm půdy tak, aby pupen byl asi 2-3 cm pod úrovní půdy. Zbývající substrát nasypte kolem bez přitlačení a důkladně zalijte. Zálivka a hnojení Půda by neměla nikdy úplně vyschnout a proto je v období suchého léta nevyhnutelná pravidelná zálivka. Na jaře se doporučuje rostliny pravidelně přihnojovat běžnými hnojivy, ale v poloviční koncentraci.

Výsadba společně s jinými rostlinami

Střevíčníky vypadají nejlépe v kombinaci s pomalu rostoucími kapraděmi, škornicemi (Epimedium) nebo bohyškami. Nedokážou ale soupeřit s bujně rostoucími trvalkami, keři a stromy. Dávejte proto pozor na tyto vznešené rostliny!

Ochrana střevíčníků

Slimáci dokáží způsobit pohromu za jednu noc. Obzvlášť na jaře je potřeba na mladé výhonky střevíčníků dávat pozor a zabezpečit jim přiměřenou ochranu.

Abyste předešli ztrátám v zimě, pozorně si přečtěte následující pokyny

1. Pokud během zimy panuje vlhké a deštivé počasí, (teploty do +5 °C jsou dostatečné pro spánek cypripedií), měli byste chránit zahradní rostliny v květináčích dobře provzdušněným dešťovým přístřeškem, a tak předcházet zahnívání.

2. V chladných oblastech s teplotami -20 °C nebo nižšími, nejsou žádné problémy s přezimováním, a to ani v případě rostlin v květináčích. Během zimy je důležitá ochrana proti přímému slunci, aby se zabránilo probouzení rostlin během dne. V opačném případě kolísání teploty způsobuje ztráty, zejména v prvním zimním období po vysazení do květináče. Kromě toho se doporučuje zakrytí rostlin větvemi jehličnanů.

3. Nepoužívejte mrazuvzdornou textilii ani jiné pevné kryty. Pod takovými přístřešky se rády zdržují myši a zvyšuje se tak i možnost hniloby nebo brzkého začátku růstu. Fóliové tunely nebo skleníkové přístřešky se také nedoporučují, protože teplota v nich během slunečných dnů stoupá příliš vysoko. Cypripedie mají raději polostín, přímo venku v mrazivých podmínkách během celé zimy a zejména rovnoměrnou teplotu, která nestoupá!

Shrnutí:

Není to mráz, který by mohl zničit Vaše rostliny. Je to právě zahřívání během dne nebo dlouhotrvající vlhkost. Rostliny vysazené v květináčích, které ponoříte do písku, mají oddenky zcela v bezpečí bez jakýchkoliv dalších opatření.

       Lidová pranostika v únoru, říká: "Na Hromnice o hodinu více ". To znamená, že den se prodlužuje, a tím nám začne být trochu veseleji. Nedostatek světla a slunce samotného lidem způsobuje mnohé psychické problémy a deprese, nedostatek vitaminu D a pozitivní energie. Brzy se tedy připravíme na to, že přijde jaro.

Tato zima byla, i je dost netypická. Přesto mnozí vyhledáváme sluneční paprsky jako zdroj energie. Nejvíce energie získáte však ze zahrady a z rostlin samotných. Tak ať se líbí, vezměte do rukou nůžky a projděte se po vašem království, ať můžeme klidně to jaro přivítat byť s předstihem. Během příznivého počasí můžete ostříhat nevzhledné a odstávající větve keřů. Koncem měsíce sestříhejte motýlí šeřík (Buddleia), tavolník (Spiraea) a hortenzie (Hydrangea). Dokonce můžete vyhrabat trávník, pokud již není sníh.

V tomto období Vás mohou na záhoně překvapit okouzlující květy čemeřice (Helleborus). Jí opravdu nevadí to, že je zima, únor, dokonce ani sníh jí nepřekáží. Křehké hlávky sklání nad sněhem, obalená mrazem a přesto kvete do krásy. Je to jedna z nejkrásnějších trvalek a čím je starší, tím vytváří více květů.

Pokud se Vám už teď zastesklo po rozkvetlých balkonech nebo kuchyních, nezoufejte. Obchodní řetězce již nabízejí předpěstované (rychlené cibuloviny) jarních květin v nádobách. Nakoupit můžete voňavé a barevné hyacinty (Hyacinthus), drobné a žiarivožlté narcisy (Narcissus), nádherně modré modřence (Muscari). Nakombinovat je můžete do proutěného koše, vysadit do misek. Neumisťujte je však v příliš teplých místnostech, protože byste tak podpořili jen usychání květů. Pro delší kvetení je dejte mimo radiátoru do chladnější místnosti. Zalévejte opatrně. Po odkvětu a prvotním náznaku žloutnutí listů již nezalévejte. Cibule se zatáhnou a jsou připraveny pro uskladnění. Na podzim je můžete vysadit do zahrady nebo použít k rychlení, a potěšit se tak květy v příštím zimním období.

Pěstovat můžete i různé bylinky, krátkodobou a rychle rostoucí zeleninu, která v krátké době  vyklíčí i v misce na vatě na parapetu. Na klíčky můžete použít téměř každé semínko, které neplánujete vysévat v zahradě kvůli obavě špatného klíčení (semena po expiraci). Vitamínovou bombou právě v únoru je řeřicha. Výborná posypka na chléb. Už příští měsíc bude patřit částečně jaru, tak doufejme, že bude příznivá a nepřekvapí nás dlouhotrvající sníh až do Velikonoc.

        Únor je další zimní měsíc, který přináší někdy nejsilnější mrazy, jindy jarní počasí. Prodlužují se dny i sluneční svit a dále hrozí nebezpečí velkého kolísání teplot, které poškozuje dřeviny a trvalky, zejména ty nově vysazené.

V případě vyšších denních teplot opravdu dochází k probouzení pupenů na stromech, cibuloviny vesele vyčnívají ze země, což také není šťastné období. Teplé únorové dny můžete využít na předjarní úklid. Zkontrolujte rostliny pod kryty, ale neodstraňujte je. Nikdy nevíte, jaké počasí přijde. I v této době zdánlivého klidu vyžaduje zahrada naši přítomnost. Vždyť v těchto dnech se rodí nové vegetační období a do značné míry záleží na nás, jak bude úspěšné. S čím bychom měli začít nám napovídá samo počasí.

Okrasná zahrada

Všichni už netrpělivě čekáme na příchod jara a na běžný zahradnický koloběh prací kolem rostlin, které nás brzy přivítají nádhernými květy. Chvíli si přece jen počkáme, ale koncem měsíce nás už možná potěší první sněženky, krokusy, časné narcisy a petrklíče. 

- Vyséváme letničky jako gazánie (Gazania), hledík (Antirhinnum), železníky (Verbena) do nádob

- Vysévají se i trvalky jako zvonky (Campanula), máky (Papaver) a hořec (Gentiana)

- Řežeme okrasné dřeviny kvetoucí v létě - komule (Buddleia), ibišek (Hibiscus), tavolníky (Spiraea), hortenzie (Hydrangea)

- Od konce měsíce řežeme silnějším zpětným řezem živé ploty z listnatých druhů

- Pokud počasí dovolí, začneme s přípravou záhonů

- Pokud nemrzne, poléváme jehličnany a keře

- Staré a nemocné dřeviny odstraňujeme i s kořeny

- Je vhodný čas nakupovat letní cibuloviny a hlízy

- Připravte jámy na výsadbu okrasných keřů a stromů

- Přezimující muškáty a jiné balkónovky zkontrolujeme, opatrně zaléváme a řežeme také oleandry (Nerium) a fuchsie (Fuchsia)

- Pokud jste nestihli vysadit cibuloviny na podzim, můžete tak učinit nyní ve dnech bez mrazů

- Pokud již není sníh, můžeme prohrábnout trávník,

- Vyzkoušejte klíčivost starších semen letniček, dvouletek a trvalek

- Zkontrolujeme skalku a kvetoucí drobné cibuloviny, čemeřice (Helleborus)

- Odstraňujeme těžší a tlustší kryty na skalce, trvalek a cibulovin

Ovocná zahrada

V ovocné zahradě bude také rušno. Je zde velmi důležité období pro násadu pupenů, které ovlivňují samotnou úrodu. Nedostatek sněhu a mrazivých dní, bude mít pravděpodobně za následek nezmiznutí některých škůdců, proto již nyní myslete i na ochranu ovocných dřevin. Nedostatek sněhu dále způsobuje i nedostatek půdní vláhy, a proto nezapomínejte na zálivku. Samozřejmě, jen když nemrzne.

- Pokračujeme v řezu ovocných dřevin, jádroviny a drobné ovoce

- Během bezmrazých dnů řežeme angrešt a rybíz

- V teplejších oblastech můžeme koncem měsíce začít řezat révu

- Od konce měsíce můžeme rozmnožovat maliny

- Kontrolujeme uskladněné ovoce

- Broskve ošetřujeme postřikem proti kadeřavosti listů (od konce února)

- Připravíme jámy pro jarní výsadbu ovocných dřevin

Zeleninová zahrada

Mnozí už v tomto měsíci vysévají první semena salátů a sazenic teplomilné zeleniny, košťálové zeleniny i bylinek na předpěstování do skleníků.

- Připravujeme pařeniště

- Ve vytápěných sklenících vyséváme ředkvičky, brzkou mrkev, salát, kedlubny

- Od poloviny měsíce vyséváme semena rajčat a papriky

- Zimní česnek ošetřujeme v místech pravidelného výskytu škůdce proti fousatce česnekové

- Předkličujeme sazenice brambor

- Kontrolujeme uskladněnou zeleninu

- Dokončíme pěstební plán

        Druhy, které se běžně používají do skalek a na výsadbu sutí, se používají také na výsadbu suchých zídek. Suché květinové zídky mají výhodu v jednoduché stavbě bez použití malty nebo betonu.

Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

Neznamená to, že stavba musí být jen dobrá po výsadbě rostlin. Musí být pevná a stabilní, aby nepodléhala povětrnostním vlivům.

Suché zídky obyčejně bývají vysoké jen 50 cm, max. 1 metr. Dodržte správnou šířku, sklon, případně na spodku umístěte i drenážní trubky na odtok vody.

Taková květinová zídka může oddělit například okrasnou část od užitkové, případně jím můžete vyrovnat členitý terén v zahradě nebo s ním jen okrášlit místo v blízkosti terasy a sezení.

V prvním roce po výsadbě nečekejte zázraky

Rok od roku bude zídka stále hezčí a hezčí. Také ho můžete kdykoliv doplnit dalšími rostlinami, které vytvoří převisy, shluky a koberce. Drobné cibuloviny Vám vytvoří ideální jarní efekt v časném období po zimě.

Zídka by měla být umístěna na slunci. Nezapomeňte na zavlažování bezprostředně po výsadbě. Na výsadbu se používají většinou druhy, které nevyžadují vydatnou zálivku, ale bez ní to nepůjde. Používají se skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, drobné jarní cibuloviny, nízké kobercové trvalky a okrasné trávy.

Stejným způsobem můžete osadit i jiné zídky. Co se týče finančního hlediska, pro někoho levná záležitost, pokud je zvolen domácí druh kamene, z blízkého lesa nebo kamenolomu. Dražší a atraktivnější kameny vás budou stát víc. Vhodná je i břidlice, pískovec, andezit, vápenec.

         Máte rádi pálivé papričky, které kromě specifické chuti vyzařují i určitou energii v podobě červené a jiné barvy? Můžete je pěstovat i na slunečním balkoně. Nyní se dozvíte jak.

Semínka si můžete vysít vlastní nebo zakoupené od února do dubna. Nejdříve je namočte do vlažné vody na několik hodin. Urychlíte klíčení. Potom je vysejte do mělké misky. Poměr zvolte takový, kolik asi rostlin jednoho druhu chcete pěstovat.

Různé odrůdy si určitě nezapomeňte označit, protože ve fázi děložních listů jsou všechny papriky, feferonky a chilli téměř stejné. Vyrostou za 2 - 4 týdny v závislosti na hloubce výsevu, teploty, vlhkosti a světla. Misky uložte na světlé místo a přikryjte fólií. Zvýšíte vlhkost a urychlíte vzcházení. Jakmile se dotýkají fóliového krytu, odstraňte ho.

Ve fázi 2 děložních listů se mladé rostlinky pikírují (jednotí) po 2 kusech do samostatných nádob. Rostlinky nezapomeňte zalévat, vyhněte se zálivce na list a ve vhodném období je otužujte na balkoně, ne na přímém slunci. Po 20-tém květnu již mohou zůstat přímo na balkoně během celého dne. V krátkém čase rozkvetou a pak Vás potěší i svými plody, se kterými již máte pravděpodobně své plány.

Pokud nádobu vložíte do zajímavého a barevného obalu, bude působit opravdu dekorativně. Dokonce se dají pěstovat spolu s jinými aromatickými bylinkami nebo jako doplněk mezi výsadbou v jednom velkém truhlíku. Kromě toho, že jsou okrasné, jsou i jedlé, ne pro každého chutné, ale v každém případě se dají všestranně zpracovávat na pasty, krémy, zavařují se, melou a suší.

Nezapomeňte si ze svých oblíbených odrůd ponechat plody na další semínka. Plod musí být vyzrálý, vysušený a vhodně uskladněný až do dalšího použití.

        Toto období je vhodné na nákup semen zeleniny. Neboť některé druhy zeleniny mají příliš dlouhou vegetační dobu, je dobré si je včas předpěstovat, abyste se i dočkali úrody. U druhů, které mají krátkou vegetační dobu jako salát a kedlubny, předpěstováním naopak docílíte brzké sklizně. Teplomilná zelenina jako papriky, rajčata, okurky, dýně a melouny nesnášejí chlad a jarní mrazy, proto je třeba si promyslet výsevy a zejména jejich samotnou výsadbu do skleníku, fóliovníku nebo do volné půdy. Na venkovní záhony se obyčejně vysazují po rizikových jarních mrazech, které se v poslední době trochu posouvají na období kolem 25.5. Nabízíme Vám praktického poradce pro odhadnutí správného termínu výsevu a výsadby do volné půdy podle zeleniny:

Spolupracujeme s nadšenými pěstiteli z akosadit.sk

Využijte svou plochu co nejefektivněji a vytvořte zároveň podmínky pro maximalizaci úrody!

Nechte si vytvořit svůj osevní plán speciálním algoritmem ZDE. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů.

        Množství a kvalita úrody na keřích je závislá na kvalitě pěstitelského prostředí, výživy a samozřejmě ji přímo ovlivňuje i správný řez. Často se stává, že vezmeme do rukou nůžky a hurá do zahrady stříhat větvičky, když je jaro. A tímto nepromyšleným tahem, jedním střihem odstraníte letošní úrodu.

Ne všechny dřeviny kvetou a plodí na jednoletých výhonech. Nabízíme Vám praktický přehled o drobných keřích ovoce a základních střizích, abyste úrodu podpořili a ne ochudobnili se o ni.

Důležité je vědět, že červené a bílé rybíz rodí na obrostových větvičkách na starším dřevě, které však zkracováním přírůstků ztrácejí kvalitu, a proto je třeba kosterní větve včas odstraňovat a nové výhony zkrátit na 3 očka. Řez drobného ovoce se provádí v předjaří. 4-roční větve je třeba vyříznout a podpořit tak růst nových. S úrodou v takovém případě počítejte až o rok.

Černý rybíz rodí na jednoletém dřevě. Také velmi rychle stárnou. Podstatou je vyříznout nit všechny staré a zahušťující větve (obvykle to platí u křovitých typů). Koncem zimy, brzy na jaře, se řežou na 2 - 3 pupeny. Pak se už nezkracují, ale podporuje se jejich růst. Jednou za 3 roky je třeba provést zmlazovací řez.

Angrešt stejně rodí na jednoletém dřevě, proto je důležité odstranit loňské výhony v predjaří, před rašením, nejpozději v březnu. V pozdějším věku je třeba zmlazení. Ponechte na rostlině 3-4 základní větve a ostatní odřízněte od báze.

Maliny jsou známé jako jednou rodící a dvakrát rodící. Jednou plodící maliny už příští rok na jaře uvidíte jak suché, bez obrostu nových lístků, které jednoduše vystřihnout a z kořenů vyženou nový výhon. Dvakrát plodící maliny poprvé rodí v dolní polovině výhonu, který se zkrátí a znovu zaplodí na novém obrostu, z téhož výhonu. Někdo řeže už na podzim, kdy je zjevné, že maliny už nebudou rodit. Často se však stává, že ještě z pod sněhu na výhoncích vidět červené plody. Lepší řešení je tak na jaře. Nestříhejte celé. Celé vystříhejte jen suché či jinak poškozené výhony.

        I Vy, kteří nemáte zahradu, se můžete potěšit nádhernými růžemi pěstovanými v nádobách. Nemůžete zde samozřejmě pěstovat všechny kultivary a druhy, ale jsou i takové, které jsou k tomu vhodné.

Vyžadují velké nádoby, případně konstrukce na popínání, dostatek světla, vhodnou půdu a péči jako běžně pěstované růže ve volné půdě. Jelikož mají růže dlouhé kořeny, potřebují i hlubokou nádobu plnou vhodného substrátu, aby dokázala rostlinu vyživit -  cca 50 cm vysokou i širokou.

Kvalitní substrát je základem úspěšného pěstování. Pak samozřejmě pravidelná zálivka. Vhodné je, pokud na povrch vysypete mulč, aby se půda v nádobě zbytečně a dlouhodobě nepřehřívala. Nádoby umístěte na slunce, ale ne na prudké a celodenní slunce. Vhodné jsou všechny světové strany kromě horkého jihu bez stínění. Ideální je, pokud je tam nějaký jemný pohyb vzduchu.

Do nádob nejsou vhodné velkokvěté růže. Vhodné jsou záhonové, nízké keřovité růže, stromkové růže i popínavé. Stromkové růže jsou vhodné na menší prostory, protože vytvářejí pouze korunku plnou květin podle kultivaru. Ve spodní části je můžete doplnit sezónními letničkami, skalničkami nebo trvalkami, které dokážou například vytvořit převis. V nevhodných podmínkách se vyskytují mšice a roztoči. Roztoči zejména v teplém a suchém prostředí bez proudění vzduchu.