+420 730 235 493

Posts tagged 'pěstování jehličnanů'

RSS zdroj

Ginkgo biloba pěstování - nepřehlédnutelná okrasa

Autor: Hana Smětáková 15. ledna 2024 Žádné komentáře

Ginkgo biloba je mimořádně silný strom. Zajímavostí je, že se jednalo o jedinou dřevinu, která přežila po útoku atomové bomby v Hirošimě. Roste velmi pomalu, nicméně nakonec může dosáhnout výšky až 30 metrů. Kromě toho lze však pěstovat i zakrslé odrůdy, které můžete tvarovat jako bonsaj.

Listy jinanu dvoulaločného v podzimním žlutém zbarvení

Zjistěte, jak při pěstování tohoto stromu postupovat a na co si dát pozor.

Charakteristika jinanu dvoulaločného

Ginkgo biloba (neboli jinan dvoulaločný) se řadí k nejstarším stromům na zemi. Pyšní se vysokou odolností vůči přírodním živlům, klimatickým změnám a také nejrůznějším chorobám. Zajímavostí je skutečnost, že i když na první pohled nevypadá jako jehličnan, řadí se právě mezi jehličnaté stromy. Jednotlivé jehlice jsou totiž již natolik zploštělé, že připomínají spíše listy.

Listy ginkgo biloby mají tvar dvoulaločných vějířů a bývají poměrně velké. V letních měsících se vybarvují do krásné svěže zelené barvy. Na podzim pak přirozeně žloutnou a postupně opadávají.


Vyberte si sazenice jinanu dvoulaločného a pusťte se do jeho pěstování i u vás doma


Jinan dvoulaločný pěstování

Jinan dvoulaločný je ve východní Asii považován za posvátný strom. Často se proto vysazuje v blízkosti místních chrámů. Pěstovat jej však lze i v našich podmínkách. Vybrat si můžete z různých variant - některé druhy jsou převislé, jiné zakrslé a jiné mají různě tvarované listy.

Jinanu dvoulaločnému se nejlépe daří v propustné sušší jílovité půdě. Zpravidla dobře snáší i znečištěné ovzduší a zasolené půdy. Vyhněte se ale trvalému stínu a přemokření. Libuje si spíše na teplejších stanovištích, ale je mrazuvzdorný do zhruba -20 °C. Stromy existují buď samčí, nebo samičí. Pro zasazení do blízkosti domů lze však doporučit pouze samčí rostliny. Plody samičích stromů totiž mohou nepříjemně zapáchat.

Jinan dvoulaločný má tendenci růst spíše pomalu. Za rok průměrně přirůstá zhruba 30 cm. Poprvé začíná strom plodit zhruba ve svých 35 letech. Pokud chcete používat listy, je vhodné je sklízet na konci léta, případně časně na podzim (než začnou měnit svou barvu).

Ginko dvoulaločné jarní listy, listy ve žluté barvě a ginko v květináčiNově vysazený strom potřebuje pravidelnou zálivku, dokud nedojde k zapuštění hlubokých kořenů. Poté je možné jej zalévat pouze během suchých letních měsíců. Zpravidla také není třeba používat hnojivo, jelikož ginkgo biloba dokáže všechny potřebné živiny čerpat z půdy.

Ginkgo biloba pěstování v květináči

Jinan dvoulaločný lze pěstovat nejen volně v půdě, ale i květináči. Požadavky pro pěstování jsou v mnohém podobné, v některých ohledech se však liší. Předně je třeba zvolit dostatečně velkou nádobu s drenážními otvory. Rostlina v květináči totiž potřebuje pravidelnou zálivku, a to obzvláště v době jejího aktivního růstu.

Ginkgo biloba stříhání

Pokud chcete jinan dvoulaločný udržet v přiměřené velikosti, můžete jej velmi snadno udržovat řezem. Střih totiž snáší skvěle a i z toho důvodu se mnohdy pěstuje jako efektní bonsaj.

Pamatujte na to, že každá odrůda stromu má svůj přirozený obrys. Sloupovité stromy například rostou v úzkém tvaru sloupu, jiné odrůdy mohou mít spíše pyramidový, nebo deštníkový tvar. Ořezávat můžete všechny větve, které zdánlivě konkurují hlavnímu kmeni. Odstraňovat lze také malé vzpřímené stonky vyrůstající ze země (tzv. přísavky). Nezapomeňte průběžně odstraňovat také všechny větve, které vypadají mrtvé nebo slabé.

Plody ginkgo biloby

Jak jsme již zmínili, ze samičích květů dozrávají plody, které příliš nevoní. Disponují poměrně masitou slupkou, která kryje jedlý bílý oříšek. Tyto oříšky bývají ve východní Asii považovány za pochoutku. Jejich chuť lze připodobnit kaštanům, některým chutnají jako kombinace edamame, brambor a piniových oříšků. Jelikož jsou mírně toxické, lze najednou konzumovat pouze několik semen. 

TIP: Hledáte spíše osvědčenou klasiku? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na túje, které se často používají k optickému oddělení prostoru.

Jalovec pěstování

Autor: Monika Brešťanská 24. srpna 2022 Žádné komentáře

Jalovec, latinsky juniperus, patří mezi stálezelené keře z čeledi cypřišovitých. Domovem jalovců je prakticky celá severní polokoule. V České republice se ve volné přírodě setkáme pouze s jedním původním druhem – jalovcem obecným.

Jalovec pěstování

Dřevina se u nás nejčastěji pěstuje jako okrasná, u některých druhů také pro plody nebo pro vzácné a vonné dřevo.

Pěstování jalovce

Keř potřebuje humózní, kyprou a propustnou půdu s kyselým pH. Vyhovuje mu dostatek vláhy, ale díky své odolnosti poměrně dobře snáší i sucho. Jalovec preferuje slunné stanoviště - pokud je keř zastíněn, poměrně špatně prospívá a dožívá se nižšího věku. Naopak jalovce na slunném stanovišti s přehledem rostou desítky let.

Zimu a mráz snášejí tyto dřeviny dobře, a tak není nutné je na nízké teploty nijak připravovat. Během zimních dnů pouze zbavujeme větve navátého sněhu, pod jehož vahou by se mohly polámat. Jalovec bychom během jeho života neměli přesazovat, proto jeho umístění dobře promyslete.

Jalovec v květináči

Stejně jako mnoho dalších druhů jehličnanů, i jalovce je možné pěstovat v nádobách. Před jejich přesazením umístíme na dno dostatečně velkého květináče drenážní vrstvu a naplníme ho kvalitním substrátem. Bezprostředně po vysazení keřík dobře zalijte, a poté nádobu postavte na slunné místo. U jalovce pěstovaného v květináči nesmíme zapomínat na pravidelné hnojení, které by mělo proběhnout alespoň dvakrát do roka.

Do květináčů se ale všechny druhy jalovce nehodí, dokonce ani všechny odrůdy. Volte pouze zakrslé kultivary, kterými jsou například ‘Nana’ nebo pomalu rostoucí ‘Sentinel’. Skvěle vypadají i poléhavé druhy.

Jalovce druhy

Jalovec obecný - Juniperus communis

jedná se o druh, který je původní v našich končinách. Pěstuje se nejen jako okrasná dřevina, ale také pro své plody, kterým se říká jalovčinky. Z české přírody se vlivem lidské činnosti (sběr jalovčinek, kácení a úpravy krajiny) pomalu vytrácí, jedná se tak o chráněný druh.

Jalovec červenoplodý - Juniperus oxycedrus

keř nižšího vzrůstu, který je doma hlavně ve Středomoří a v oblastech Černého moře. Jak už jeho název napovídá, od ostatních druhů se liší barvou plodů, které jsou v tomto případě sytě červené. Využívá se v dřevařském průmyslu, v aromaterapii a parfumerii. U nás se však pěstuje jen jako okrasný keř.

Jalovec čínský - Juniperus chinensis

pochází z asijského kontinentu a dorůstá se výšky jednoho až dvaceti metrů, v závislosti na způsobu pěstování. V Asii je často tvarován jako bonsaj.

Jalovec chvojka - Juniperus sabina

jedná se o poměrně nízký keř rozkladitého habitu. Dříve byl využíván v lidovém léčitelství, přičemž výtažky měly pomáhat proti křečím, plynatosti nebo proti zánětům močových cest. Vzhledem k tomu, že je rostlina jedovatá, se ale od tohoto způsobu použití již upustilo.

Jalovec poléhavý - Juniperus procumbens

je původem z Japonska. U nás se pěstuje jako působivá okrasná rostlina, nejčastěji pak v nádobách. V Asii tento druh často tvarují jako bonsaj, u nás dávají pěstitelé spíše vyniknout jeho přirozenému vzhledu. Jalovec poléhavý je velmi oblíbený i mezi šlechtiteli; k dostání jsou tak desítky rozličných odrůd.Jalovec druhy

Jalovec skalní - Juniperus scopulorum

jeho domovem je severní Amerika, od Kanady až po Texas. U nás se pěstuje jako okrasná dřevina, s oblibou se vysazuje hlavně do živých plotů. Některé kultivary je zase vhodnější pěstovat jako solitéry.

Půdopokryvné jalovce

Jalovec šupinatý - Juniperus squamata

tento druh je oproti ostatním jalovcům poměrně nízký. Jehlice jsou malé a zploštělé, připomínají šupiny - odtud pochází jeho druhové jméno. Pro svou výšku se dobře uplatní jako půdokryvná rostlina nebo skvěle ozdobí skalky

Jalovec polehlý - Juniperus horizontalis

nízké keříky dobře fungují jako půdokryvné rostliny. Jen pozor na prorůstání plevele, kterému jalovec poměrně špatně odolává.

 

Pokud ve všech druzích a odrůdách jalovců tápete a nevíte, po kterém z nich sáhnout, vyberte si z naší nabídky osvědčených kultivarů jalovců u nás


Je jalovec jedovatý?

I přesto, že se v minulosti v lidovém léčitelství některých kultur výtažky z jalovce užívaly vnitřně, téměř všechny části rostliny jsou jedovaté. Jedlé jsou pouze zralé šišky jalovce obecného.

Jalovec plod

Výše zmíněné šišky jsou vlastně plody jalovce, které se nazývají jalovčinky. Připomínají tmavé bobule a mají poměrně široké využití. Díky jejich typické chuti a aroma našly své místo v kuchyni, kde se jalovec stal nezbytnou součástí pokrmů připravených ze zvěřiny. Šišky se používají také k výrobě destilátů jako je gin či borovička.

Kdy a jak stříhat jalovec

Doba a frekvence střihu závisí na druhu, odrůdě i způsobu pěstování. Obecně bychom však mohli říct, že jalovec zkracujeme v období vegetačního klidu, ideálně tedy brzy zjara (při řezu nesmí mrznout). V tomto období provádíme radikální řez. Během jara, léta či podzimu pak keř lze stříhat, nicméně mělo by se jednat pouze o lehké zastřihnutí do požadovaného tvaru. Jalovce lze tvarovat také jako bonsaje.

Jalovec na kmínku

Při výběru vhodného keře můžete narazit na působivé jalovce na úzkém kmínku. Tohoto vzhledu ale nelze docílit klasickým zaštipováním a tvarováním. Mladý keř jalovce je nutné na kmínek naroubovat. Takto upravené rostliny se obvykle pěstují jako solitéry v zahradách v japonském stylu.

TIP: Potřebujete vyplnit i stinné kouty vaší zahrady? Přečtěte si článek, kde vám představíme jehličnany do stínu, které budou tou pravou volbou právě pro taková místa.

Tis pěstování

Autor: Monika Brešťanská 20. června 2022 Žádné komentáře

Tisy (Taxus) jsou prastaré stromy či keře, které se na Zemi vyskytovaly již v druhohorách. Některé druhy se mohou dorůstat výšky až dvaceti metrů a odhaduje se, že nejstarší známé exempláře dosahují věku až 300 let. V současnosti jsou však tyto neopadavé stromy silně ohrožené, a přestože se u nás tis červený běžně vyskytoval volně v přírodě, dnes už na něj narazíte snad jen v parcích a zahradách, kde je pěstován jako okrasná dřevina.

Tis pěstování

Jeho pěstování není příliš náročné. Volit lze z desítek různých kultivarů, a kromě působivých živých plotů lze tisy pěstovat také jako solitéry nebo bonsaje.

Jak pěstovat tis?

Vhodné stanoviště

Tisy snesou prakticky jakékoliv světelné podmínky. Velmi dobře se jim daří na slunci, díky kterému jsou jejich plody zdobící větve ještě červenější. Prospívají však i v plném stínu. Půda na stanovišti by měla být dobře propustná, vlhká a ideálně vápenitá.

Výsadba

Zakoupené keříky vysazujeme buďto na jaře, když odejdou poslední mrazíky, nebo naopak na podzim před tím, než teploměr klesne pod nulu. Kontejnerované dřeviny vysazujeme během celého roku kromě zimy. Sázíme-li tis jako samostatně stojící s vidinou košatého keře, je třeba mu poskytnout dostatek prostoru. Pokud máte v plánu rostlinu tvarovat nebo pěstovat jako bonsaj, bude se skvěle hodit i do skalky či mezi záhony. Při výsadbě živého plotu pak musíme dodržet určité rozestupy, abychom každému keři poskytli dostatek životního prostoru.

Požadavky na péči

Tisy nemají žádné zvláštní požadavky na péči. Mladé rostliny musíme po výsadbě pravidelně zalévat, aby dobře zakořenily. Poté už se o sebe strom postará v tomto ohledu víceméně sám. Hnojení není třeba, pokud však chcete stromku přilepšit, použijte k tomu například kompost, který rozprostřete kolem kmene. Co se týče zimy, tisy ji v našich podmínkách zvládají dobře a nevyžadují žádné speciální úkony před prvními mrazy. Pouze nově vysazené keříky bychom měli chránit například chvojím, aby mráz nepoškodil kořeny.Druhy tisu

Druhy tisu

Tis červený

známý také jako tis obecný (Taxus baccata) se běžně vyskytuje ve smíšených lesích Evropy i Asie. Dnes se však jedná o ohroženou a chráněnou rostlinu, která je ve volné přírodě spíše vzácností. Plody tohoto druhu jsou sytě červené a výtažky z nich se využívají v medicíně jako složka některých léčiv.

Tis červený je dnes velmi oblíbenou okrasnou rostlinou, která zdobí parky, města i zahrady. Díky vysoké hustotě dřeva se také využívá k výrobě drahého nábytku či jiných dřevěných předmětů.

Do zahrady si pěstitelé mohou vsadit celou řadu různých odrůd. Mezi ty nejoblíbenější patří například ‚Amersfoort‘ se zakulacenými jehlicemi, ‚Aurea‘ se žlutě zbarvenými jehlicemi, ‚Erecta‘ rostoucí jako mohutný vzpřímený keř nebo ‚Repandens‘, což je nízká poléhavá forma tisu nebo ´Fastigiata´ striktně sloupovitého vzrůstu.

Další druhy tisu

  • - Tis čínský – vyskytuje se pouze v Číně a Vietnamu
  • - Tis japonský – výskyt v Japonsku a na východě Ruska
  • - Tis himalájský – hornaté oblasti Barmy, jižní Číny a Himaláje
  • - Tis floridský – jedná se o silně ohrožený endemit, který se vyskytuje pouze v USA, konkrétně ve státě Florida
  • - Tis mexický – oblasti střední Ameriky
  • - Tis kanadský – sever Spojených států amerických a Kanada

 

Uvažujete-li o výsadbě tisu i ve vaší zahradě, vyberte si ze široké nabídky druhů tisů z našeho e-shopu


Kdy stříhat tis

Tisy velmi dobře snáší radikální řez. Díky tomu je lze prakticky neomezeně tvarovat. Základní řez provádíme jednou ročně, nejlépe koncem června. V tomto období odstraníme všechny větve a výhony, které narušují kompaktní tvar rostliny. Tis můžeme také zaštipovat a tvarovat jako bonsaj nebo pěstovat jako tvarovaný solitér.

Živý plot z tisu

Z této prastaré rostliny můžeme vytvořit také husté živé ploty. Výhodou je, že tisy rostou poměrně pomalu, proto odpadá neustálé stříhání během roku. Řez tisu v živém plotu stačí provádět klidně jednou za rok, opět optimálně koncem června, ovšem pokud si zakládáte na precizním tvaru, je možné větvičky zkrátit kdykoliv během vegetačního období.

Dalším nesporným plusem živého plotu z tisu je, že zůstane zelený po celou zimu, a navíc jeho větve ozdobí také sytě červené bobule. Tisy také velmi dobře snášejí znečištění, hodí se tedy k oddělení pozemku od rušné silnice nebo do blízkosti průmyslových zón. Rostlina má dokonce tendence nečistoty pohlcovat a pomáhat pročistit vzduch v jejím okolí.

Je tis jedovatý?

Při pěstování tisu v zahradě bychom měli mít na vědomí, že se jedná o prudce jedovatou rostlinu. Tisy obsahují celou řadu toxických látek, ať už se jedná o alkaloidy, nitrily či steroidy. Nutno však podotknout, že deriváty z některých těchto látek se využívají v moderní medicíně k léčbě rakoviny vaječníků a plic. V minulosti se výtažky z tisu využívaly také při hadím uštknutí nebo k vyvolání potratu.

Tis je také velmi silný alergen, tedy konkrétně samčí rostliny. V jarním měsících květy produkují velké množství pylu, přičemž pylová zrna jsou natolik drobná, že hravě pronikají i sítěmi proti pylu a mohou tak přitížit alergikům. Při nadýchání pylu však obavy z otravy nejsou nutné – pyl neobsahuje dostatek alkaloidů.

Na pozoru by se měli mít také majitelé domácích a hospodářských zvířat. Zejména koně a skot může po požití čekat silná reakce či dokonce smrt. Při chovu koz ale nejsou obavy nutné, tato zvířata snášejí jedy obsažené v rostlině velmi dobře. Stejně tak to má i spárkatá zvěř, proto není důvod tisy nevysazovat, žijete-li blízko lesa.

Plod tisu

Je velmi překvapivým faktem, že ačkoliv je celá rostlina silně toxická, sytě červené dužnaté obaly semen jsou víceméně jedlé, dokonce chutnají sladce. Při pozření bobule tisu tedy člověku nic nehrozí, ovšem důležité je tvrdé semeno uvnitř dužiny nerozkousnout a vyplivnout. Obecně je však v semenech méně toxinů než v jiných částech rostliny. I přesto se nedoporučuje výsadba tisů lidem, kteří mají malé děti, u nichž je riziko ochutnání bobulí připomínajících drobné ovoce velké.

TIP: Pokud je váš pozemek postrádá sluneční paprsky a vy stále hledáte vhodný druh rostliny pro výsadbu bohatého živého plotu, tis patří mezi nejoblíbenější jehličnany do stínu.

Vánoční stromek v zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 14. prosince 2021 Žádné komentáře

Už je to opravdu nečekaně blízko a naše příbytky se brzy rozsvítí množstvím svíček a světýlek. Kromě toho, že si vyzdobíte interiér, věnujte pozornost i netradiční vánoční výzdobě přímo na zahradě.

Vánoční stromek v zahradě

Ideální je, pokud máte přímo v zahradě vysazený jehličnan, který každoročně vyzdobíte dokonalými, přírodními ozdobami, na kterých si například pochutnají i ptáci. Vyzdobujte dřeviny, které jsou vyšší. Můžete použít borovici, jedličku, smrk, cypřišek, tuji, ale nakonec fantazii se meze nekladou a ozdobená převislá bříza nebo vrba také v zahradě zaujme.

Již během výsadby samotného stromku myslete na vhodné místo, v dostatečné vzdálenosti od domu, ale zase na takovém místě, abyste jej viděli při pohledu z okna.Vánoční stromek na balkoně

Pokud plánujete stromeček venku i osvětlit, nezapomeňte použít vhodné osvětlení pro venkovní použití. K dispozici jsou světelné řetězy jednobarevné, barevné, v podobě slz, rampouchů, ptáčků, domků. Nezapomeňte na vhodnou izolaci kabelu a jeho umístění. Ozdobit si takto můžete i vánoční stromek v nádobě, který budete mít umístěn přímo na terase nebo balkóně.

Pokud jehličnan v zahradě nemáte a líbí se vám myšlenka Vánoc na zahradě, inspirujte se další sezónu naší nabídkou.


Můžete si vybrat z nabídky jehličnanů nebo třeba vánoční stromek na kmínku


Nezapomeňte na zálivku a dobře zazimovanou nádobu. Jako ozdoby můžete použít různé plastové koule, ptáčky, vločky, dokonce si je můžete vlastnoručně vyrobit spolu s dětmi. Postačí Vám lesklý voděodolný papír, alobal, polystyrenové kostky a koule, které obalíte a zavěsíte na stromeček. Nezapomeňte použít i přírodní materiály jako koblihy, kaštany a jablka.

Pokud se chcete odvděčit ptactvu, které usilovně na zahradě během léta sbírali různé škůdce a hmyz, vytvořte ozdoby přímo pro ně. Zavěste rozkrojené jablka, suché pečivo, případně vytvořte koule obalené semínky a slunečnicí. Plný stromeček živých ptáčků potěší zejména nejmenší.

Pokud se nemůžete dočkat sněhu, kupte umělý sníh ve spreji a vyzdobte si, co potřebujete. Z voňavých materiálů můžete použít badyán, skořici, kolečka sušených citrónů a pomerančů. Vánoce v bytě mají tradici už léta, Vánoce v zahradě mohou být tradicí pouze tehdy, pokud ji začnete uctívat. I v zimě dokáže být zahrada krásná a zajímavá.

TIP: Chcete-li si pěstovat svůj stromek celoročně například na terase, přečtěte si náš článek o jehličnanech vhodných do nádob.

Rychlerostoucí túje

Autor: Ing. Adriána Francová 9. listopadu 2021 Žádné komentáře

Túje / zeravy navzdory kritikům patří mezi často používané jehličnany pro získání zelené stěny, která dokáže v krátkém čase opticky oddělit prostor, izolovat prostor od komunikace a také dokáže nahradit pevné oplocení. Navíc výhodou je poměrně rychlý růst a neopadavost během zimy.

Rychlerostoucí túje

Nejčastěji se nacházejí vysazeny jako souvislý zelený pás v živém plotě, jako solitéry v zahradě či dokonce v nádobách před vchodem do domu nebo na terase jako mobilní živý plot pro získání stínění, či oddělení se.

Túje patří mezi nenáročné druhy, co se týče půdních podmínek a vláhy. Dobře rostou na plném slunci i v polostínu. Oblíbené kultivary jsou: Smaragd, Brabant, Europa Gold. Je jich však mnohem více.

 

Tují je mnohem víc a ještě je čas na jejich výsadbu, podívejte se na aktuální nabídku tují v našem eshopu

 

Jak sázet tuje?

Dřeviny zakoupené v kontejnerech se vysazují od března do listopadu, nebo do trvalého zamrznutí půdy, dle podmínek. Vysazují se do předem připravených otvorů do hloubky, jako byly vysázeny v květináčích. Dřeviny větší, resp. vyšší, s kořenovým balem se vysazují brzy na jaře v průběhu března nebo pozdě na podzim, na přelomu října a listopadu. Uvítají dostatečně velký otvor a kvalitní kompost nebo substrát pro jehličnany.

Rychle rostoucí túje nevyžadují nijak speciální podmínky pro růst. Nejdůležitější jsou správné rozestupy, větraná plocha, vhodná péče (zalévání, hnojení).Druhy tují

Rozestupy při výsadbě jsou velmi důležité. Spon vysazovaných dřevin se udává dle výšky plotu v budoucnosti. Pokud chcete živý plot do výšky 4-5 m, potřebujete rozestupy 80 - 90 cm od sebe. Pokud chcete finální výšku plotu do 3 m, rozestup 70 cm je ideální. Menší ploty = menší rozestupy. Minimálně však 50 cm od sebe. Při nesprávném rozestupu v budoucnu hrozí pomalý růst, zakrnění každé druhé dřeviny ve výsadbě, slabé přírůstky, konkurenční boj o vodu, živiny, kořenový prostor. Hustá výsadba se rovná nevětraný prostor a vznik houbových onemocnění atd. Od oplocení je také vhodné dodržet vzdálenost 70-80 cm. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva.

Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.

Jak pečovat o tuje

Běžnou péčí se rozumí přiměřená závlaha během celého roku, bezprostředně po výsadbě, po dobu 1-2 let i během zimy, když nemrzne. Hnojení na jaře i během sezóny a na podzim hnojivy pro vyzrávání pletiv, lepší přezimování, aplikace hořké soli.

Kdy stříhat tuje

Túje stříháme cca 2-3x ročně ze stran, vrchol necháváme dorůst do požadované výšky, až potom zastřihneme. Pokud chcete extra hustý plot, sestřihněte i vrchol, ten se pravděpodobně rozvětví na dva. Ideální je provést první řez na jaře v dubnu, druhý letní řez v červnu a poslední na konec srpna - září. Stříhají se nůžkami nebo křovinořezem. Ideální řez je těsně před deštěm, pod mrakem, ne ve vedrech. Potom následuje hnojení a intenzivní zálivka nebo déšť.

Solitéry nebo dřeviny pěstované v nádobách mohou být stříhány do spirál, kuželů, obdélníků a do jiných tvarů.

Pravidelně kontrolujte i zdravotní stav dřevin. Včasné odhalení a správné diagnostikování chorob a škůdců je začátek úspěchu pro zdravé dřeviny a hezký plot.

Túje můžete pěstovat i celoročně v nádobě, ideální je, pokud není plastová. Obyčejně zkrášlují vchod do domu, lemují balkon či terasu. Nádoba musí být dostatečně velká, přiměřená kořenovému balu při koupi. V malém květináči s minimem prostoru pro kořeny budou i minimální růst. Dopřejte jim pravidelnou a vydatnou zálivku. Otvor v nádobě na odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí.

Plastové nádoby jsou nevhodné, protože se v létě přehřívají, v zimě nevážou vodu a praskají, dřevinám promrzají kořeny. Vhodné nádoby jsou kameninové, keramické, betonové nebo ze speciálně tvrzeného plastu, pokud jim dopřejete výstelku či jutový obal.

TIP: Přečtěte si článek v němž se zabýváme hnědnutím tújí.

Zimní variace v zahradě

Autor: Ing. Adriána Francová 30. září 2021 Žádné komentáře

Abyste mohli konstatovat, že zahrada je atraktivní během celého roku, musí opravdu v každém ročním období vynikat. Během jara, léta a podzimu to není problém. Tentokrát Vás naučíme, jak nakombinovat dřeviny, aby vynikly zejména v zimním období, kdy v zahradě chybí barevnost.

Zimní variace v zahradě

Nejen díky květům je zahrada krásná. Musíte se naučit vnímat barvu jako takovou, případně celkový vzhled, který právě v zimním období, kdy je množství dřevin bez listů, vnímáme jinak a chudší.

I dřeviny, keř či trvalka bez listů mají svou hodnotu a objem, kterým vyplňují prázdná místa v záhonech. Pokud na ně napadne sníh, zvětší své proporce a už je vnímáme mohutnější. V kombinaci s modrou oblohou dokonale kontrastují. Myslete na tyto kontrasty a zajímavý dekor už na podzim.

Neodstřihávajte všechna odkvetlá květenství trvalek, okrasné trávy jemně svažte a dřeviny okrasné plodem i zpod sněhu dokážou zázraky. Nakonec si na nich pochutnají ptáci. Vhodné kombinace jsou základem dokonalé zahrady, která nemá prázdná místa, vyniká habitem, barvami.Dřeviny v zimě

Určitě najdete na zahradě místo nebo záhon, kde jste časem zjistili, že po zatažení cibulovin, vykopání letních hlíz a zatažení funkie zůstal na záhoně jeden malý keř, který není ničím zajímavý. Když byl obklopen květinami, zelenými listy, keř tvořil dominující funkci, vyplňoval prostor hmotně, nyní je sám a kolem je jen mulčovací kůra nebo kámen.

Pro zimní období jsou navíc zajímavé dřeviny, které i dokážou za chladných podmínek vykvést. Určitě vsaďte na Vilín virginský (Hamamelis virginiana) s dokonalými žlutými rozcuchanými kvítky rozmístěnými po celých větvičkách, Kaliny voňavou (Viburnum fragrans) a zimolez vonný (Lonicera fragrantissima).


Zpestřete si zahradu keři kvetoucími v zimě


Vždy zvolte takovou kombinaci, aby když se rostliny  zatáhnou nebo je vykopete, zůstaly druhy, které jsou vytrvalé, něčím zajímavé, dokonce umí změnit barvu nebo jsou stálozelené. I jehličnany nejsou jen zelené. Mají různé výšky, šířku, odstíny, hustotu, habitus, kmínek nebo zajímavé jehličí či barvu.

Pokud nechcete kombinovat a milujete jehličnany, vysaďte různé druhy a kultivary jako túje (Thuja), smrky (Picea), jedle (Abies), jalovce (Juniperus) a cypřiše (Chamaecyparis, Cupressocyparis). Ostatní dřeviny, kterým opadly listy a torza trvalek doplní zbývající místo. Na jaře vhodně plochu doplňují jarní cibuloviny, kterými nikdy nic nezkazíte.


Kompletní sortiment jehličnanů z našeho eshopu


Pokud máte chuť kombinovat, kombinujte opadavé keře s jehličnany, trvalkami a okrasnými travami. Vhodné jsou komule, vousatec, borovice (Pinus), rozchodník, jalovec (Juniperus), vysoký flox (Phlox paniculata), funkia (Hosta), cibuloviny a letničky, které v zimě na záhoně nevidíte.

Také dřeviny s barevnou a jinak zajímavou kůrou jsou výborným, přímo výtvarným doplňkem celé zahradní atmosféry spolu se sněhem. Výrazně červené větve hustého svídy bílého (Cornus alba) Vás okouzlí už z dálky. Naopak svída výběžkatá (Cornus stolonifera Flaviramea) rozzáří zahradu žlutozelenými větvičkami. Převislá japonská třešeň (Prunus serrulata) vynikne nejen svým habitem, ale i mahagonovým zbarvením dlouhých větví. Nezapomeňte na impozantní a mohutné vrby, jejichž barvy větví se nedají ani popsat. Všechny dřeviny však vybírejte zásadně podle velikosti zahrady.

Správný výběr rostlin a dřevin zajišťuje také přiměřený růst a správné zahuštění záhonu. Nechcete přece po letech odstraňovat přerostlé rostliny. Nečekejte zázraky hned v prvním roce po vysazení. Rostliny musí vytvořit svůj objem, aby i barevně vynikly. Podzimní období je vhodné na výsadbu, inspirujte se naší nabídkou okrasných dřevin a zpestřete si zahradu.

TIP: Ozdobné plody často vydrží na keřích i během zimy. Přečtěte si článek o dřevinách s okrasnými plody.

Stálozelené dřeviny

Autor: Ing. Adriána Francová 9. června 2021 Žádné komentáře

Pro ty z Vás, kteří chtějí být zelenou barvou obklopeni během celého roku, ale opadavé živé ploty Vám nepřipadají pohledné zejména během zimy, můžete si vybrat stálozelené dřeviny. Díky jejich listům se obohatíte o pohlednou zahradu během celého roku, ale zároveň se ochudíte o přeměnu během podzimního vybarvování. 

Stálozelené dřeviny

Ve většině případů se na výsadbu používají jehličnany jako túje, cypřiše, smrky, tisy. V mnoha případech je třeba důkladně zvážit výběr dřevin kvůli dětem. Jedovaté plody, které rostou i na jehličnanech, by je mohly lákat. Proto se vyvarujte zejména tisu (Taxus baccata).

Pokud chcete vytvořit vysoký živý plot a chcete ho vytvořit z jehličnanů, vybírejte druhy, které jsou zajímavé tvarem, rychlostí růstu nebo barvou. Z jehličnanů jsou vhodné zerav západní Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) nebo cyprusovec (Cupressocyparis).


Další stálezelené rostliny ze sortimentu jehličnanů najdete v našem eshopu


Z listnatých stálezelených druhů můžete uvažovat nad bobkovišně, ptačím zobem, které jsou během celého roku zelené s minimálním úbytkem listů během zimního a brzkého předjarního období.

Stálozelene rostlinyMůže se stát, že dřeviny během zimy namrznou, ale po správném ošetření a řezu můžete udržet opravdu zajímavý živý plot.

Jehličnany nejsou jen zelené, mají různé odstíny zelené, šedé, modré, stříbrné až zlaté. Kombinujte, vybírejte a obklopte se barvami.

I živý plot z tújí může být zajímavý a nemusí to hned vypadat jako hřbitovní výsadba, jak si mnozí myslí. Stačí zkombinovat více druhů, barvy a vše vyzní úplně jinak.


Nabídka stálezelených okrasných keřů


Samozřejmě pozor na množství barev. I výsadba by měla podléhat architektuře domu a typu zahrady, aby na sebe plynule navazovaly a vzájemně se doplňovaly.

Pokud se rozhodnete pro zimostráz (Buxus), počítejte sice s pěkným hustým plotem, ale pomalu rostoucím. Možná z něj vytvoříte živý plot podle svých představ (nízký lem nebo vysoký plot se střiží oblouky a různými otvory), jen mu to bude několik let trvat.

Tip: Jehličnany můžete vhodně doplnit neopadavými listnatými stromy.

Dekorativní stromy a keře pro oživení zahrady

Autor: Ing. Adriána Francová 4. června 2021 Žádné komentáře

Zahrada je po bytě druhým obydlím člověka, proto by měla být pohodlná, atraktivní, upravená, účelová i užitková zároveň. Vyhovovat by měla nám, dětem, návštěvě i zvířatům, které jsou součástí našeho života, a proto je od zahrady ani nedokážeme eliminovat.

Jehličnany do zahrady

Celková kompozice je nejkrásnější tehdy, když ladí s okolím, se zástavbou, architekturou domu, případně umístěním v urbanistickém územním plánu. Musí obsahovat dřeviny atraktivní vzhledem, tvarem a habitem, aby dokonale vypovídali o zahradě, o její tajemnosti a poslání.

Každý strom i keř je něčím zajímavý: velikostí listů, barvou, kůrou, květy, plody. Toto všechno bychom o nich měli vědět ještě před samotnou koupí, před samotným umístěním do zahrady a výsadbou. Výběr stromu ovlivňují podmínky světelné, půdní, velikost plochy a samozřejmě i Váš pohled na zahradu i Vaše očekávání.

Jehličnany do zahrady

Dekorativní stromyNěkomu se nelíbí množství listů, a proto vysadí raději jehličnaté dřeviny, o které je třeba se minimálně starat.

Výhodou jehličnatých dřevin je, že poskytují celoroční pohled na zelenou zahradu. Navíc mají různé odstíny zelené, žluté, smaragdové až modré.


Vyberte si jehličnany z naší nabídky


Při vhodné kombinaci dokáží i bez listnáčů dotvořit zahradu a to jen díky různým výškám, šířkám, barvám a tvarům.

Nevýhodou je, že během roku působí téměř stejně. Jen působením oblohy a její barvy unmí změnit barvu a odstín. Na rozdíl od listnáčů, které mění svůj vzhled podle ročních období, nebo podle povětrnostních podmínkách.

Během silné bouře může přijít strom na podzim o téměř všechny listy. Na druhé straně, listy se během několika dnů mohou vybarvit ze zelených na žluté, hnědé nebo červené.

Po opadu listů se na trávníku nacházejí listy a je čas na úklid, hrabání a to mnohé odrazuje, protože nemají kompostér a možnosti uskladnění, zpracování listů.

Většina keřů vyžaduje i pravidelné stříhání, také je třeba počítat s odpadem a pořídit si drtič větví.

Tip: Také neopadavé listnaté stromy mají v zahradě své místo.

Zakrslé jehličnany do truhlíku

Autor: Ing. Adriána Francová 30. dubna 2021 Žádné komentáře

Jehličnany jsou vděčné, i když pro mnohé jednotvárné dřeviny. Kromě toho, že jsou stálezelené (většina druhů), umí přesvědčit zbarvením, délkou a hustotou jehlic, výškou, šířkou a vůní. Jsou ideální pro ty, kteří mají rádi zeleň, ale nemají čas na pravidelnou péči, nemusí mít změny v podobě květin, hlavně, ať je balkon zajímavý, skrytý nebo během roku stále zelený.

Zakrslé jehličnany do truhlíku

Doplnit jednoleté rostliny v podobě balkónovek nebo letniček již není problém. Jehličnany pěstované v nádobách potřebují polostín, mělčí nádoby, méně vláhy a minimální péči. Přesto dokáží prosvětlit prostor, neboť kromě zelené jsou i žluté, zlaté, světle zelené, modré a šedé kultivary.Jehličnany vhodné do nádob

Jehličnany vhodné do nádob

Velké nádoby jsou vhodné pro více typů jehličnanů, do malých nádob můžete vysadit zakrslé formy.

Není to však jen o pěstování a vytváření zeleně na malém prostoru.Jehličnany je třeba i hnojit a připravit na zimu, protože jejich kořenový systém je v nádobě, která dokáže promrznout.


Podívejte se na nabídku zakrslých jehličnanů v našem eshopu


Pokud chcete, aby Váš balkon zpestřili i v příštím roce, vyžadují zazimování. Nádoby by měly být vystlány textilií, na dně s drenáží a nejlepší je použít keramické, terakotové nádoby, případně betonové, které jistě promrznou méně než plast. Nádoby se mohou obalit jutovinou. Pokud zvolíte barevnou a přidáte nějakou mašli nebo zapichovačky, Váš balkon bude působit dekorativní i v zimě.

Kosodřeviny vyžadují nižší zálivku. Nepodceňujte ji však na podzim a v zimním období. Pokud zjistíte výskyt škůdců, ihned zasáhněte. Povrch zamulčujte u všech jehličnanů kůrou nebo kamínky. Případně tam vysaďte skalničky nebo převislé trvalky. Půdopokryvné a převislé dřeviny jako skalník jsou vhodné také, ale do velkých nádob. Nebraňte se použití stálezelených dřevin, ale ani barevných, ačkoli opadavých druhů.

TIP: Jehličnany na balkoně jsou ozdobou během celého roku. Přečtěte si také článek o tom, jak vytvořit celoroční efekt na balkoně.

Hnědnutí tújí, příčiny a péče o ně

Autor: Adriána Francová 18. března 2021 Žádné komentáře

Zerav (Thuja) patří mezi stálezelené dřeviny. Má své zastánce i odpůrce. V dnešní moderní minimalistické době výsadeb je opravdu na ústupu, ale původní výsadby kvůli tomu hromadně rušit nebudeme. Naopak, snažíme se je udržet v dobrém zdravotním stavu, ale ne vždy je to jednoduché.

Tůje - článke o hnědnutí tújí

Často se nás ptáte, proč zeravy hnědnou, co jim chybí, jak se o ně třeba dále starat? Zde najdete odpovědi na vaše otázky. Hnědnutí tújí může být způsobeno řadou faktorů. Tento jev se projevuje stejně na mladých ale i na starších dřevinách.

Péče o tujeMůže být způsobeno vlivem:


- nedostatečné závlahy po výsadbě
- nedostatečné zimní závlahy
- nadbytečné závlahy
- vysoké hladiny spodní vody

- nedostatečným hnojením
- nedostatkem hořčíku
- nadměrného hnojení
- nedostatku světla
- husté výsadby
- vlivem zimního slunce
- střídání mrazivých a teplejších dní
- chorob a škůdců a jiné

Hnědnutí tují jako přirozený jev

Hnědnutí tújíI naše vlasy stárnou a vypadávají. Stejně je to i s jehličím jehličnatých stromů nebo s větvičkami u tújí. Starší 3 leté se uvnitř kolem kmene v důsledku nedostatku slunce prostě nemají k světu. Je to však přirozený jev. Na jaře po mrazech prostě tyto odumřelé větvičky rukou jemně odstraňte, vytřeste. Stejným neestetickým problémem může být u tújí kvetení. Na koncových výhonků se později vytvoří plody, suché šištice, které působí sucho a rozcuchaně. Dají se však odstranit řezem.

Hnědnutí a suché větvičky zvenčí se projevují zejména po zimě, na jaře. Pokud na těchto větvičkách nevidíte žádné známky poškození hmyzem, zvěří nebo houbovým onemocněním, jedná se jen o stav způsobený změnami teplot, nedostatkem vláhy nebo její nadbytkem.

Houbové onemocnění

Pokud jsou však na konci poškozených výhonků viditelné i černé plodničky nebo zduřelé polštářovité plodnice, jedná se o houbové onemocnění, které je nutno ošetřit chemicky. Použijte v tom případě Dithane DG Neo Tec + Amistar + smáčedlo AGROVITA a po 14 dnech postřik opakujte.


Podívejte se na aktuální nabídku tújí v našem eshopu


Kabatiniové odumírání výhonků také způsobené houbou, napadené jsou zejména nejmladší a vrcholové výhonky. Platí ošetření fungicidy a postřik opakovat po 10 - 14 dnech.

Nedostatek hořčíku

Choroby tujíProjevuje se také hnědnutím a vysycháním. Aplikací hořké soli jim pomůžete. Hořká sůl je hořečnaté hnojivo nejen na túje. Využijete ho v zahradě i na jiné plodiny a dřeviny. Doplníte hořčík, který zabraňuje hnědnutí a tím i doplníte potřebnou výživu. Můžete ji aplikovat ve formě postřiku na celou dřevinu nebo zálivkou ke kořeni.
1 kg balení Vám vystačí na 20 m2 jako posyp k rostlinám a dřevinám, 125 l zálivky ke kořenům nebo 200l postřiku při aplikaci na list. Návod naleznete na balení.

Lykokaz tújový / Lykokaz jalovcový

Lykokaz je škůdce, který napadá túje a jiné jehličnaté dřeviny. Vykousáva do větviček chodbičky, do kterých klade vajíčka. Poškozené dřeviny chřadnou a hnědnou. V kůře jsou také viditelné otvory, pod dřevinou piliny a výtrusy. Chodbička je dvouramenná. Postižené větve blednou a postupně odumírají. Je nutné takové poškozené dřeviny ošetřovat a postižené větve odstranit. Obyčejně hned celou dřevinu.

Roztoči - pavoukovci

Větvičky napadené roztoči ztrácejí postupně barvu, blednou, až později přecházejí do žlutohnědá, jsou jakoby zaprášené s bledými skvrnami. Nutné aplikovat postřik proti roztočům.

Zimní slunce

Tuje choroby

Mnozí nevěřili, že i slunce dokáže takové markantní škody. Má to však souvislost se závlahou v zimě a obsahu vody v pletivech. Jehličnany nespí v zimě, jsou to stálezelené dřeviny a v nich normálně probíhají fyziologické procesy akorát jsou zpomalené. Takže třeba zalévat i ty v nádobě i venku vysazeny, zejména mladé výsadby z jara a podzimu jinak vyschnou a mnozí se pak domnívají že vymrzly. Slunce svítí i v zimě a odsává z listů vodu a pokud není doplněna, vysaje to vše z dřeviny. Obyčejně je to patrné z jedné strany, kde vychází slunce nebo kde se zdržuje nejdéle během zimních dní.

Hnědnutí v zastíněném stanovišti

úje, které jsou vysázeny v nepříliš vhodných podmínkách s nedostatkem světla, také hnědnou. Je to zejména v koutech zahrady, za domem, v úzkých pásech, kde nesvítí slunce, v těsné blízkosti plotu, kde z druhé strany nesvítí slunce a neproudí tam vzduch.

Hnědnutí ze spálení

Pokud vysazujete túje v blízkosti betonových plotů počítejte s tím, že tento prostor zejména z druhé strany bude tmavý a navíc podle orientace ke slunci, může být i rozpálený. Zkuste se v horkém létě dotknout betonového plotu nebo jen přiložit ruku 10 cm od plotu. Ucítíte teplo. Větvičky, které se dotýkají takového horkého plotu mohou být spáleny.

Hnědnutí po výsadbě

Mohlo být způsobeno nedostatečnou nebo nadměrnou závlahou a v samotném zakořeňování se a přijímání vody a živin. Po výsadbě dřeviny musíme zalít, ale ne vytopit. Vlhkost půdy musíte sledovat a podle druhu půdy určitě víte, jak často zalévat. V těžkých, nepropustných půdách a v jílovitých zalévat opatrně, naopak v suchých písčitých půdách vydatně a často. Pokud máte zálivku pod kontrolou, mohlo se stát, že byl kořenový bal tuje poškozen, useknutý hlavní kořen, zežraté kořeny hlodavcem, nevhodné podloží, suť v místě výsadby nebo jiný materiál zakopaný v zemi a zerav se jednoduše nezakorenil.

Naše rada při výsadbě

vyschlé tůjeTúje, které jsou prodávány kontejneru, se vysazují od března do listopadu resp. do trvalého zamrznutí půdy. Když vyberete dřevinu z květináče, rozpichajte kořenový bal rukou ale tak, aby celý substrát kolem kořenů nevypadal. Jen tento kořenový svazek jemně rozrušíte pro lepší přijímání vody. Vyhlubte jámu a nalijte do ní vědro vody tak, aby tam voda stála a do této vody vysaďte tují, zasypte substrátem nebo původní zeminou, do které zamíchejte výživný substrát a hned nepřihnojujte. Dobře upěchujte.

Túje s kořenovým balem se prodávají zejména v březnu a koncem října, kdy je vhodné vysazovat prostokořenné dřeviny, resp. balené v jutovine nebo se zemním balem. Jutovinu odstraňovat nemusíte, ale můžete ji mírně rozrušit, aby se kořeny snadněji dostali ven a začali zakořeňovat. Postup výsadby je stejný.

Hnědnutí tújí z husté výsadby

Některé zahradnictví chtějí pravděpodobně prodat více ks na 1m, proto prezentují rozestupy 0,4m od sebe. Reálně je však vhodné učinit rozestupy minimálně 0,7 až 0,8 m od sebe, i kvůli budoucímu růstu, konkurenci v kořenové části, boj o živiny a zejména kvůli světlu. V případě, že se tuje vysadí blíže, o cca 5 let si už budou konkurovat, také stínit, každou 2 až třetí tují zastíní a ta bude v růstu zaostávat a postupně vyschne nebo ji budete muset pro vzhled odstranit. Od oplocení musí být také ve stejných rozestupech. Pokud jsou natištěné na oplocení, nedají se ošetřovat ani upravovat, stříhat, pokud je opletení slabší, mohou ho i věkem poškodit.

Hnědnutí tújí pěstovaných v nádobách

Tuje v květináčiDoporučujeme, pokud chcete pěstovat tuje v květináčích v zimě venku, tak určitě ne v plastových nádobách. Ale kamenina, keramika, beton, kde musí být i nějaká izolace, dolů drenáž a juta nebo alespoň textilie v nádobě a zejména otvory pro odtok přebytečné vody, protože zde platí dvojnásob, že stálezelených dřevina v nádobě musí v zimě zalévat jinak vyschne. Platí to pro všechny stálezelené, jehličnaté dřeviny.

Hnědnutí po zimě = nedostatečná zimní závlaha

Jak jsme již psali výše jehličnany je nutné zalévat i v zimě během dní, kdy nemrzne, je oteplení, svítí slunce, není sníh. Zejména mladé výsadby z podzimu a porost do 2 let od výsadby. Starší výsadby podle podmínek v zimě. Pokud je zima bez sněhu a dlouhodobě mrazivá, po mrazech třeba zalít.

Hnědnutí po neodborném řezu

Túje se stříhají cca 2-3x za rok. Stříhání nesmí probíhat za horkého suchého dne, kdy dlouhodoběji hrozí, že ostříhané porosty budou déle bez závlahy. Nejlépe se provádí řez pod mrakem. Po řezu musíte dřeviny zalít nebo počkat na déšť. Hloubka řezu také může ovlivnit stav dřevin. Mladé dřeviny zvládají řez lépe než starší porosty. Ideální sestřihávat pravidelně a postupně na jaře (duben), v červnu a koncem léta. Starší tuje postupně po třetinách. Pokud plánujete seříznout 5 m vysoké tuje o polovinu, určitě není vhodné je seříznout najednou o polovinu.

Hnědnutí z nadměrného hnojení

Jak pěčovat o tůje

Bohužel je to tak, i nadměrné hnojení může rostlinám uškodit. Nejdříve působí tmavozeleno, to už je znak přehnojení a nakonec začnou chřadnout. Viditelné jsou hnědé koncové až černé výhonky, které opadávají. Pokud se hnědnutí po přehnojení projevuje u dřevin vysazených v nádobách, v nádobě vidět i vysrážené soli, bílý povlak. Je nutné omezit zálivku, prosadit dřeviny v nádobě a nehnojit.

Hnědnutí tújí zapříčiněné hmyzem

V posledním období se přemnožil na jihu Slovenska, Rakouska a Maďarska zelený lesklý brouk Lamprodila festiva.

Určitě si ho nespletete. Je cca 1 cm velký, lesklý, zelený s černými tečkami. Způsobuje vysychání tújí. Dostal se k nám cca před 2 lety pravděpodobně z Itálie, dovozem jehličnanů a způsobuje opravdu velké problémy. V relativně krátkém čase dokáže zničit celý živý plot tuje západní.

Samičky kladou vajíčka od poloviny května do otvorů v porostech, do trhlinek v kůře. Tam se larvy vyvíjejí 2 roky a požírají vnitřek dřeviny. Ta postupně vysychá.

Pokud si už všimnete že brouci vylétávají, zajistěte žluté lepící destičky, na které část samiček určitě chytíte. Pak třeba začít s postřikem Karate nebo Mospilan a střídat je. Je vhodné použít smáčedlo. V případě, že se Vám porost zachránit nepodaří, je vhodné ho pokácet a spálit, neboť v pletivech se mohou dále nacházet vajíčka nebo larvy. Jako náhradu za Smaragd doporučujeme jiné stálezelené dřeviny listnaté nebo tis, cypřišek.

Vždy se najdou odpůrci i oblíbenci tújí. Kolem hřbitovů se kdysi opravdu hojně používali. ale nejednalo se o zerav západní, které se momentálně prodávají. Momentálně je na trhu dostatek nových a zajímavých i barevných kultivarů, které mohou oživit prostor v zahradě. Nemusí jít o souvislý pás v živém plotě. Ale např. o 2 ks ve smíšené výsadbě.

Tuje jsou vhodné pro rychlé vytvoření stěny a bariéry téměř bez zasahování. Nádherné jsou však i listnaté opadavé keře, stálezelené keře, jejich kombinace, které zejména na podzim vytvoří nádherné představení barev a tvarů. Je to však věc pohledu a názoru. V dalším článku vám představujeme některé jiné rostliny vhodné pro živý plot.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Ďakujeme za upozornenie, opravili sme preklep. ...
  • Mišpule pěstování
    6. února 2024
    Výsadba podnože , 20 cm roub pod zem, aby neobrážel? Snad roubované místo vždy 10 - 15 cm...
  • Jak přimět vistárii kvést
    6. září 2023
    Áno, je to možné a bežné. Wisteria sa strihá v 2 a 8 mes a po reze obyčajne na jeseň ešte...
  • Jak přimět vistárii kvést
    5. září 2023
    Mě vykvetla 2 krát za rok je září a kvete ...
  • Pěstování mrkve
    3. srpna 2023
    Osivo treba kupovať od overených predajcov, ktoré prechádza niekoľko x testom klíčivosti....
Archív blogu