Okrasná zahrada

Hlohyně se řadí mezi stálezelené vytrvalé keře, které v zahradě působí velmi esteticky v sezóně i po ní. Na jaře se na keři objevují bohatá květenství, od konce léta až do podzimu se na větvích červenají drobné kulaté plody, v zimě je keř ozdobný zajímavým listem. chcete-li si hlohyni šarlatovou v zahradě vysadit i Vy, v našem článku se dočtete jak na to.

Hlohyně šarlatová patří mezi okrasné rostliny. Jedná se o neopadavý keř, který má svůj původ v Asii a na jihu Evropy. V české přírodě není původní, ovšem tento druh hlohyně u nás poměrně rychle zdomácněl a v poslední ji můžeme najít také jako volně rostoucí v naší přírodě.

Keř obvykle dosahuje výšky až dva metry. Větve pokrývají modifikované trny a kopinaté až eliptické listy drobnějších rozměrů, které na zimu neopadávají. Hlohyně se často vysazují do živých plotů, kolem zídek i jen tak do prostoru, kde se jejich větve mohou rozpínat do šířky.

Odrůdy hlohyně

- ‚Orange Glow‘ – odolná varianta se sytě oranžovými zářivými plody.
- ‚Red Column‘ – odrůda se vyznačuje sytě červenými kulatými malvičkami.
- ‚Harleqiun‘ – tento kultivar lze poznat podle zelenobílých panašovaných listů s nádechem růžové.
- ‚Soleil D’Or‘ – pro tuto odrůdu jsou typické žlutě zbarvené plody.
- ‚Saphyr Jaune‘ – má světlejší žluté, drobné plody.
- ‚Orange Charmer‘ – květenství jsou velmi bohatá, plody sytě oranžové.
- ‚Mohave‘ – odrůda s krásně červeně vybarvenými plody.
- ‚Fire Light‘ – malvice jsou oranžové, vrcholky listů této odrůdy mají načervenalou barvu.

Další odrůdy vhodné k pěstování v našich klimatických podmínkách: ‚Ebben‘, ‚Kasan‘, ‚Pauciflora‘ či ‚Telstar‘.

Pěstování hlohyně

Doba výsadby

Kontejnerové druhy hlohyně šarlatové vysazujeme nejčastěji na jaře nebo v podzimních měsících, nicméně lze je bez problému sázet během celého vegetačního období.

Stanoviště

Slunce, polostín; při plném stínu méně kvete. Keře vysazujeme minimálně půl metru od sebe a od dalších překážek, aby se mohly přiměřeně rozpínat do prostoru.

Nároky na půdu

Běžný zahradní substrát, dává přednost zásaditějším vápenatým půdám.

Závlaha

Dobře snáší sucho, dlouhodobě vyžaduje polosuché stanoviště. Nově vysazené keře zaléváme pravidelně, již vzrostlé silné rostliny pak obvykle nezaléváme, vystačí si se srážkami.

Kdy stříhat hlohyně

Řez provádíme jej koncem zimy až začátkem jara. Při zkracování by nemělo mrznout. Řez nesmí být příliš radikální – větve nikdy nezkracujeme o více než jednu třetinu.

Odolnost

Velmi odolná rostlina, nenáročná na pěstování, plně mrazuvzdorná.
Množení: hlohyně se množí pomocí řízků.

Naši aktuální nabídku hlohyně šarlatové si můžete prohlédnout přímo v eshopu

Hnojení

Rostlina není na živiny náročná, jednou za čas lze vyživit například kompostem. Při přehnojení nikterak nezvýšíme okrasnou hodnotu keře, naopak mu můžeme uškodit.

Kvetení

Květy se na keřích objevují od května do června. Rostou ve velmi bohatých květenstvích, které tvoří mnohoramenné chocholíky. Jednotlivé květy jsou drobné, pětičetné a pravidelné. Barva květů je obvykle bílá, o některých odrůd může být i mírně narůžovělá.

Hlohyně plody

Po odkvětu se na okolících začnou objevovat plody. Ty vypadají jako bobule, jedná se však o drobné malvice. Plody mají žlutou, oranžovou, nejčastěji pak červenou barvu. Na větvích se malvičky drží až do zimy, přičemž neztrácejí svou barvu. Obvykle slouží jako potrava pro ptáky a mají estetickou funkci v zahradě. Plody jsou mírně jedovaté – kvůli možné záměně s hlohem, jehož plody jsou jedlé a připravují se z nich například zavařeniny, je důležité to mít na paměti.

Přezimování hlohyně

Hlohyně šarlatová je rostlina, která je plně mrazuvzdorná a bez problému zvládá i teploty dlouhodobě bod bodem mrazu, bez úhony vydrží i –27 °C. Dospělé urostlé keře tedy není potřeba na zimu nijak připravovat. Mladé, čerstvě vysazené keříky je vhodné před mrazíky chránit například netkanou textilií. Na konci zimy, kdy už se rtuť teploměru šplhá nad nulu, přistoupíme k odstranění větví a částí rostliny, které byly mrazem a sněhem poškozeny.

Choroby a škůdci hlohyně

Co se týče chorob a škůdců, hlohyně obvykle nemá problémy ani s jedním. Jedná se o poměrně houževnatou a odolnou rostlinu, která není náchylná k poškození patogeny ani jinými vnějšími vlivy.

Využití hlohyně

Využití hlohyně šarlatové je poměrně jednostranné. Jedná se totiž o čistě okrasnou rostlinu, jejíž plody nejsou jedlé a nezpracovává se ani žádná další část keře. Nejčastěji jsou hlohyně vysazovány do živých plotů, které jsou díky pravidelnému kvetení a zářivým nápadným plodům mnohem poutavější. Keř navíc roste velmi hustě, a tak takový živý plot poskytne i dostatek soukromí nebo zachytí nečistoty z okolí.

V parcích, ve městech, ale také v zahradách bývají hlohyně vysazeny i jako solitéry. V tomto případě je nutné keř držet co nejdále od dalších rostlin nebo například od plotu. Kolem vzrostlejšího keře ale lze vysadit nižší či snadno tvarovatelné keříky, jako je třeba brslen, popřípadě okrasné traviny. V okolí keře je vhodné rozmístit mulčovací kůru, která jen podtrhne vzhled celého zátiší, který nebude narušován nežádoucím plevelem.

TIP: Kdo by nechtěl aby okrasné keře na zahradě vydržely i zimní mrazy! Přečtěte si které kvetoucí mrazuvzdorné keře zkrášlí vaši zahradu i v zimě.

Trávník je v zahradě nejvíce zatěžovanou plochou. Je také velmi žíznivý a hladový. Během celého roku vyžaduje péči. Pokud chcete pěstovat nízký golfový trávníček bez plevelů, budete potřebovat ještě více energie a času, který budete věnovat právě péči o trávník.

Tvoří se Vám spousta mechu v trávníku a na některých místech ani trávník nevidíte? Příčina není nadměrná zálivka nebo vlhká půda. Je to odraz nekvalitní péče o trávník a tento stav může nastat z různých příčin, jako jsou:

- nedostatečná výživa - hnojení

- sucho – nedostatečná mělká zálivka,

- špatná drenáž – trávník založený na těžké, jílovité půdě

- nedostatečná vertikutace

- nízké sečení trávníku zejména během veder (trpí zejména plochy bez automatické závlahy)

- množství stínu

- kyselá půda

Mechu se v první řadě zbavíte vertikutací a poté můžete vylepšit stav trávníku hnojenin a správným přísunem důležitých prvků pro růst, barvu a vitalitu. Trávník je náročný i na závlahu. Pokud zaléváte každé ráno a večer, ještě to neznamená, že mu dopřejete dostatek vody. Mělké zalévání v malém množství pronikne jen těsně pod povrch a kořeny se dostatečně nenapijí. Stačí jednou za den v ranních nebo večerních hodinách a intenzivně.

Péče o trávník na podzim

Na podzim a v zimě je nutné si ho všímat také. Už není třeba ho zalévat tak intenzivně, neboť podzimní období disponuje i množstvím srážek. Je nutné vyhrabat všechno listí, větvičky a nečistoty. Ke konci podzimu je nutné také vypustit závlahu, aby nedošlo k poškození trysek. Trávník naposledy posekejte na výšku 4 - 5 cm. Otázka však zní, kdy je vhodné trávník naposledy posekat? V případě příznivého počasí můžete sekat i v listopadu. Když roste, je třeba sekat.

Pokud máte zkušenosti, že ve Vaší lokalitě je vždy množství sněhové pokrývky, snažte se během odhazování sněhu neukládat sníh na trávník ve velkých kupách. Sníh se tak spouští pomalu, když zmrzne je plný vody a je dost těžký. Také nedoporučujeme chodit po trávníku, když je příliš mrazivě. Platí to zejména pro reprezentační trávníky, nízko vyžínané a střešní trávníky.

Listopad již není vhodný k zakládání nových trávníků, ani na provzdušnění. Budete muset počkat do jara. Trávníky, založené koncem září a v říjnu, bude třeba na jaře možná dosít. Trávníky zakládané na podzim se však na jaře probudí a zazelenají dříve a jsou i hustější, jelikož mají po zimě dostatek vláhy.

Tam, kde je plocha příliš roztříštěná, případně ve svahu nebo jiném nedostupném terénu, využijte půdopokryvné dřeviny, případně plochu vysypte kameny a štěrkem. Ne všude může a musí být travnatá plocha.

Starší trávník nebo trávník, který je životaschopný, je vhodné v tomto období provzdušnit vertikutátorem. Pracuje se s ním stejně jako se sekačkou. Zahradu však musíte proběhnout ve dvou různých směrech. Počítejte s obrovskou hmotou odpadu. Budete překvapeni, co vše z něj vyhrabete. Trávník po vertikutaci nepůsobí příliš esteticky, ale v krátkém čase zregeneruje a zazelená se. Musíte mu dopřát ještě dostatek vláhy.

Mnohé může během deštivých dnů trápit plíseň na trávníku. Vzniká většinou v důsledku nepropustné půdy pod trávníkem, vláha se drží na povrchu a vzniká plíseň. Pomůže vertikutace, vyhrabání trávníku a mírně zalévání. Pokud se Vám drží v trávníku mech, není to nadměrnou vlhkostí, jak si většina myslí, ale nesprávným složením půdy prvků, nesprávným hnojením a nepropustnou vrstvou pod trávníkem.

Pokud se Vám ani po několika pokusech nedaří vypěstovat hezký trávník na některých menších místech, vyzkoušejte položit na problematická místa hotové travnaté koberce. Pokud trávníku nedodáte dostatek vláhy, bude mít plocha jen krátkodobý efekt. Pak je již vhodnější vysypat plochu štěrkem, pískem, případně vysadit půdopokryvné rostliny nebo trvalky, po kterých se sice nechodí jako po trávě, ale svou funkci zelené plochy splní zaručeně.

TIP: Chcete aby se váš trávník rozzářil barvami nádherných květin? Přečtěte si článek o rozkvetlé louce.

Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) patří mezi architektonicky hodnotné stálezelené dřeviny. V zimě neopadává, velmi dobře regeneruje po mrazech a řezu, rychle roste. V krátké době docílíte zajímavé zelené stěny.

Obklopte se zelení a jako druh určitě zvolte stálozelené dřeviny samostatně nebo v kombinaci s jinými neopadavými dřevinami nebo dokonce s kvetoucími dřevinami. Kvete bílými květy na jaře.

Nejvíce dekorativní jsou však lesklé, světlé nebo tmavě zelené listy s voskovým vzhledem. Tvoří také červeno-černé plody, které jsou nejedlé. Jedovaté jsou listy a samotná semena, proto je důležité zvážit pěstování v blízkosti dětí.

Dosahuje výšky od 1 m po 4 m, v závislosti na kultivaru. V našich podmínkách je mrazuvzdorný, při nižší teplotě, než je -21 stupňů však mohou koncové větvičky namrznout, ale po řezu na jaře velmi dobře regeneruje.

Bobkovišeň druhy

Je několik kultivarů, které se kromě výšky liší také velikostí listů či barvou olistění.

Prunus laurocerasus ´Caucasica´

- nejčastěji pěstovaný

- výška 3 - 4 m

- mrazuvzdorný do -27 stupňů

- úzké listy zelené barvy

Prunus laurocerasus ´Etna´

- pro nízké živé ploty

- výška do 2 m

- zbarvení mladých výhonků do měděné barvy

- mrazuvzdorný do -27 stupňů

Prunus laurocerasus 'Rotundifolia'

- velké kulaté listy tmavě zelené

- výška cca 3 m, šířka 1,5 m

- mrazuvzdorný do -21 stupňů

Prunus laurocerasus ´Novita´

- rychle rostoucí

- výška 3 - 5 m, šířka 2 m

 - mrazuvzdorný do -30 stupňů

- podobnost s Rotundifolia

Prunus laurocerasus ´Otto Luyken´

- kompaktní nižší kultivar

- výška 1,2 - 2 m

- vhodný pro nižší živé stěny

- úzké listy

- mrazuvzdorný do -24 stupňů

Prunus laurocerasus 'Mano'

- sytě zelená barva listů

- výška do 2 m

- kulaté lesklé listy

- mrazuvzdorný do -23 stupňů

Prunus laurocerasus ´Kleopatra´

- lesklé, světle zelené listy

- výhonky v mládí měděné

- výška do 2 m max.

- mrazuvzdorný do -21 stupňů

Prunus laurocerasus ´Zabeliana´

- výška max. 1,3 m

- vhodný pro nízké stěny a půdopokrývání

- vyniká spíše šířkou 2,5 m

 - úzké listy

- mrazuvzdorný do -24 stupňů

Vyberte si odrůdy bobkovišně z nabídky našeho eshopu

Bobkovišeň sázení

Bobkovišeň se může vysazovat kontejnerovaná během celého roku kromě trvale zamrzlé půdy. Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu.

Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm. V jílovité půdě zvolte drenáž z písku nebo štěrku. Má ráda polostín, krátkodobě zvládne i slunce, ale ne celodenní. Slunce škodí zejména listům, které jsou pak bledé a spálené.

Kdy se stříhá bobkovišeň

Po výsadbě už nepotřebuje kromě zálivky a hnojení nic speciálního, jen stříhání. Hlavní řez se provádí vždy na jaře, v časném jaře – období vegetačního klidu, kdy už nehrozí žádné mrazy.

Během roku je třeba jen odstraňovat estetické vady nebo nevhodně rostoucí větve. Pokud je porost hnojený více, více i roste a je dost možné, že jej musíte ostříhat i koncem léta. Také záleží, jestli chcete kvetoucí volně rostoucí živý plot nebo přísně střižený úzký plot či stěnu.

Odebrané řízky lze zakořenit. Zakořeňují v perlitu nebo ve vlhkém substrátu za 3-4 týdny. Během zakořeňování mohou ztratit listy.

Bobkovišeň v květináči

Bobkovišeň můžete pěstovat také v květináči na terase a balkoně. Vynikne z ní i celoroční stěna v nádobách. Nádoby by měly být dostatečně velké, betonové nebo keramické.

Dřeviny udržujte v kompaktním tvaru pravidelným řezem. Upřednostní polostín před celodenním sluncem. Pokud je slunce víc, dopřejte jim dostatek vláhy a mírné stínění v létě. Na dně květináče by měla být drenáž, květináče vyberte důkladně. Dřeviny jsou stálozelené, proto je nutné je zalévat během zimy i ve dnech, kdy nemrzne.

Bobkovišeň hnojení

Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Kořeny neumí zpracovat nadbytek hnojiva a rostliny jsou naopak citlivější i náchylnější k nemocem a škůdcům.

Hnojení se doporučuje na začátku vegetace hnojivem Start, případně s vyšším obsahem dusíku, a na podzim s vyšším obsahem draslíku pro zrání pletiv. Hořká sůl je také vhodná pro správnou barvu a ochranu před chorobami a škůdci.

Bobkovišeň na kmínku

Kromě křovitých forem je lze pěstovat i na kmínku, na zahradě i v květináči. Není zde žádný rozdíl v pěstování. Korunka však musí být vypěstována na silném základě, proto doporučujeme ukotvení kolíkem a uvázání. Korunku je třeba pravidelně stříhat a tvarovat.

TIP: Věděli jste, že bobkovišeň a vavřín není stejná rostlina? O vavřínu se dočtete v našem článku o pěstování bobkového listu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kala je lidové pojmenování pro kornoutice, latinsky Zantedeschia. Patří mezi oblíbené hlíznaté rostliny pěstované v zahradě nebo v nádobách, využívají se stejně tak v kyticích jako řezané rostliny.

Kromě dekorativních trychtýřovitých květin vás zaujmou i díky listům, které jsou velké, zelené, často se skvrnami. Má ráda slunné až polostinné stanoviště, výživné a vlhčí místo v zahradě. Původně se pěstovala jen v bytě jako pokojová rostlina - kala bílá, tzv. zimní, protože kvetla v zimě a toulec byl bílé barvy. Od té doby uplynulo mnoho let a byly vyšlechtěny i jiné atraktivní barvy: žlutá, oranžová, červená, cihlová, růžová, černá, kombinovaná, fialová.

Kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica) – bílá zimní kala kvete v zimním období v bytových podmínkách. Ostatní barevné kaly, kornoutice mají svůj biorytmus přehozený a kvetou v létě a v zimě odpočívají. V našich podmínkách nejsou mrazuvzdorné, a proto se před zimou a mrazy musí chránit.

Kala pěstování venku

Vyniknou i venku v blízkosti jezírka nebo v záhonu s jinými trvalkami. Dbejte na to, aby se vám před mrazy daly vyjmout z půdy. Výhodou je, pokud je pěstujete v nádobách, které zakopete do země a na podzim jednoduše vyndáte z půdy.

Samozřejmě můžete je pěstovat i navolno nebo v košících pro cibuloviny. Vysazují se koncem dubna. Je výhodnou, pokud si je v bytě předpěstujete. To znamená, že je vysadíte do nádob v březnu a po vzejití je vysadíte ven, obyčejně koncem dubna. Takové rostlinky kvetou pak od června do srpna, pokud je vysadíte v lednu, budou kvést v květnu.

Pokud jsme vás přesvědčili, vyberte si kaly, kornoutice z našeho různobarevného sortimentu

Pěstování kaly v květináči

Kaly, kornoutice lze pěstovat i v bytě, zejména bílé kaly. Vyžadují plné světlo a teplotu kolem 10-18 stupňů. V takových podmínkách od konce listopadu mohou začít kvést a poslední květy se objevují ještě na jaře.

Následně toulec změní barvu a rostlina potřebuje vyživovat listy a dostatek vody pro utvoření zásob pro další kvetení. Když začnou listy schnout a žloutnout je to v pořádku, hlízy se uzavírají a celá rostlina ztratí listy. Tehdy přestanete zalévat a nádobu můžete uložit na suché a tmavé místo a nechat bez zálivky cca 2 měsíce. Je to pro rostlinu odpočinek. Pokud pak změníte podmínky, začnete zalévat, dáte ji na světlo, znovu začne koloběh tvorby listů a květin.

Proč kala nekvete

Důvodů může být víc, jedním z nich je, že hlízy jsou vysazeny příliš hluboko, kaly totiž mají v oblibě mělčí mísy. Po výsadbě je jen položte na substrát v misce a jemně zasypte, když začnou rašit, můžete doplnit substrát.

Dalším důvodem je, že mají nevhodné podmínky, teplota je příliš vysoká, málo světla, málo vody. Pokud je rostlina pěkná zelená, má spoustu listů, znamená to, že jen neměla vhodné podmínky, tedy nízkou teplotu pro vytvoření kvetoucích toulců. Nevytváří standardní květ, je to v podstatě list.

Možná jste jí také zapomněli dopřát alespoň 2 měsíce odpočinek, případně rostlina má celoročně jen listy, a to jen díky stejným teplotním podmínkám a neustálému zalévání.

Kala pěstování ze semene

Samozřejmě i toto je cesta jak získat nové rostliny, ale je to zdlouhavější, než očekáváte. Rychlejší je rozdělit trs ze stávajícího květináče. V toulci, což je zároveň květ a také vak na semena, se nachází několik semen, která po dozrání můžete oddělit a vysévat samostatně do kořenáčů (sadbovačů) za předpokladu dostatečného světla, tedy již od konce ledna. Následně je třeba mladé rostlinky přesadit do většího květináče. V průběhu roku polovina výsevu zřejmě nepřežije a polovina dosáhne velikosti hlízy cca dvoukorunové mince. Kvetení očekávejte cca po 3 letech.

Věříme, že pěstování kaly již není pro vás velkou neznámou a obdrželi jste odpovědi na všechny otázky. Teď už se směle můžete pustit do zvelebování své zahrady, kterou bude zdobit možná i kornoutovka ve vaší oblíbené barvě.

TIP: Mezi cibulovinami se najde spousta zajímavých druhů. Jedním z nich je například řebčík královský. Pokud jej neznáte, přečtěte si článek o pěstování řebčíku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Letničky jsou variabilní barvou, vůní i vzhledem. I přes značnou pracnost je vypěstovat si našly své místo v nejedné zahradě. Některé však stále odrazuje fakt, že po odkvětu rostlina ze záhonu postupně zmizí. Můžete si však sesbírat semena na jarní výsevy a získáte znovu možnost pěstovat danou letničky na záhoně. Předpěstované sazenice si samozřejmě můžete i zakoupit, pokud nemáte možnosti a prostor na jejich předpěstování.

Navzdory všemu patří mezi oblíbené, zejména ve venkovských zahradách. Často je můžeme vidět i v městských parkových výsadbách. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat. Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon, klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokážou kvést ještě i zpod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovin.

Letničkový záhon

Letničkové sazenice se na záhon vysazují v květnu, po mrazech. Samozřejmě, mnoha druhům se daří vedle treláže, zdi nebo jemně převislé přes závěsné nádoby a mísy.

Dobře se kombinují, protože jsou barevně variabilní a mnoho druhů má i 4 barevné odstíny. Známé jsou ageratum (růžové, bílé, modré), gazánie (bílá, žlutá, oranžová, hnědá, červená, terakota), kráska (bílá, růžová, fialová, červená), aksamitník (vysoké, nízké, keříčková, střední - žluté, oranžové , hnědé, bílé, panašované, s hnědým okrajem), sanvitálie (žlutá, oranžová), verbena (bílá, růžová, červená, fialová) a takto bychom mohli pokračovat ještě dál.

Po výsadbě jim dopřejte odplevelenou půdu a pravidelnou zálivku. Letničky milují slunce a teplo. Tehdy opravdu vzkvétají do krásy. Pokud chcete jejich kvetení prodloužit, odstraňujte odkvetlé květenství a průběžně od léta sbírejte i semínka.

Naše tipy pro Vás:

Pokud pěstujete i nocenku (Mirabilis jalapa), patří mezi letničky, ale na podzim ji můžete vykopat a pokud uvidíte, že má hlíznaté kořeny dokáže ve sklepě přezimovat. Po výsadbě na jaře získáte rychleji velkou rostlinu. Také poměrně rychle roste ze semen, ale nesnáší přesazování, proto se vysévá hned do půdy. Přezimuje se podobně jako jiřiny.

Několik letniček se dá přezimovat ve vhodných prostorách. U nás se pěstují jako jednoleté kvůli zimě a mrazu, v domovské zemi jde většinou o trvalky. Přezimovat se dá: sanvitálie, verbena, petúnie, muškáty.

Barevný sortiment semen letniček najdete také v našem eshopu

Pokud máte rádi cinie, tak semena vysejte do nádoby a ponechte ji ve studeném skleníku. Předpěstované sazenice už nepřesazujte do nádob, ale vysazujte již v květnu přímo na záhon.

Výsadba letniček

Některé letničky můžete vysévat přímo na stanoviště nebo je vysazovat do sponu na předem připravený záhon. Jelikož jde o větší semena, vysévají se do hloubky 7 cm. Pokud máte již hotové sazenice, ty se vysazují s kořenovým balem do hloubky asi 15 cm po 15. květnu.

Podle dispozice záhonu a umístění vybírejte letničky podle barvy, výšky, délky kvetení. Do pozadí umísťujte letničky vysoké a postupujte směrem níže. Takto dokážete vytvořit letničkový záhon, který obohatí zahradu o ty nejkrásnější květiny až do podzimu.

Záhony však mohou být i kulaté, pak dominanta musí být vysazena ve středu, aby byl záhon pohledný ze všech stran. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat.

Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon. Klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokáží kvést ještě i z pod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovinách.

Vysoké letničky

Cosmos bipinnatus - kosmos, kráska, Helianthus annus - slunečnice roční, Rudbeckia hirta - třapatka, Amaranthus caudatus - amarantus

Střední letničky

Brachycome iberidifolia - všelicha, Eschscholtzia californica - sluncovka, Linum grandiflorum - len, Zinnia elegans - ostálka

Nízké letničky na záhon

Tagetes tenuifolia - aksamitník, Dianthus chinensis - hřebíček, Impatiens walleriana - netýkavka, Ageratum houstonianum - ageratum, nízká forma, Lobelia erinus - lobelka

Dlouho kvetoucí letničky

měsíček (Calendula), aksamitník (Tagetes), ageratum (Ageratum houstonianum), šalvěj (Salvia farinacea), astra (Aster).

TIP: Abyste si mohli dopřát krásu letničkových záhonů i další sezónu, nezapomeňte si přečíst článek o sběru semen.

Jaro se na nás valí ze všech stran. Nejen podle předpovědí počasí, ale číhá na nás i v obchodech. Regály jsou přeplněné květináči s jarními cibulovinami jako narcisy a hyacinty, které Vám dokáží zkrášlit interiér.

Aby Vám vydržely v bytě co nejdéle, musíte je umístit na chladnější místo. Tím zabráníte předčasnému odkvétání květů a usychání. Pozor i na zálivku! Obyčejně jsou samotné cibule vtěsnané do malého květináčku tak, že cibule téměř vyčnívají. Substrátu je tam opravdu minimálně.

Po odkvětu a zatažení cibulek je dokážete využít i v budoucnu, pokud je dokážete uskladnit na suchém a tmavém místě a na podzim vysadit do zahrady nebo znovu použít k rychlení. Často si můžete zakoupit i různé odkvetlé cibuloviny za zlomek ceny. Ačkoliv nevypadají vábně, mnozí už přišli na to, že i odkvetlé modřence jsou vynikající do záhonu, ačkoli svou krásu předvedou až na příští rok.

Další lákadlo na zákazníka je připraveno ve formě barevných petrklíčů (Primula), mini šípových růží a jiných dvouletek. Více pravděpodobné je však to, že po koupi takové rostliny se z ní lidé těší 2 týdny a pak ji vyhodí do koše. Už prvotním problémem je samotné zacházení s rostlinami v obchodě - změny teplot, nadměrná závlaha. Nejvíce trpí samozřejmě petrklíče. Vybírejte pouze rostliny, které mají svěží nepovislé listy a mnoho nerozvitých poupat.

Myslete už teď na podzimní výsadbu cibulovin, které kvetou na jaře*

* dostupnost sortimentu dle sezóny

Po příchodu domů je nezalévejte dokud substrát téměř neproschne. Nikdy nezalévejte na listy nebo do středu listové růžice! Umístěte je na sluneční a chladnější místo. Po odkvětu je nejlepší vysadit je do zahrady, budete se z nich těšit déle.

Stejně to platí s mini růžemi. Tím se nejlépe bude dařit ve skalce, ale pokud toužíte po tom si jistý čas zkrášlit  balkon nebo terasu, určitě ji přesaďte do vhodnějšího substrátu a jiné nádoby. Na dno dejte drenážní vrstvu. Pozor na přelévání a prudké slunce! Růže nejsou určené pro pěstování v nádobě ale krátkodobě se Vám to určitě podaří.

TIP: Pokud vás zajímá jak se postarat o odkvetlé cibuloviny, přečtěte si náč článek věnovaný tomuto tématu.

Zajímavé a již dávno známé hlíznaté rostliny ze zahrad našich babiček. Patří mezi rostliny kvetoucí v létě. Proto je důležité provést výsadbu na jaře, protože pobyt v zimě v půdě by nepřežily. Vysazují se konkrétně koncem dubna, začátkem května. Je důležité, aby nevyklíčila během jarních mrazů.

Mečíky nejsou náročné na výběr stanoviště, ale preferují výživné a propustné půdy a slunce. Místo si před samotnou výsadbou připravte a vysázené hlízy důkladně zkontrolujte. Týká se to hlíz čerstvě zakoupených i doma skladovaných. Přestože měly být uskladněny ve vhodných podmínkách, mohou se mezi nimi nacházet hlízy, které zahnívají nebo jsou jinak poškozené. Vysazujte vždy kvalitní a zdravé, tvrdé hlízy. Zajistíte tak rychlý a správný růst rostliny.

Kvalitní a zdravé cibulky pestrobarevných mečíků najdete také v našem eshopu

Sázení mečíku

Hlízy se vysazují do hloubky podle velikosti samotné hlízy. Drobné do hloubky 5 cm, větší do 10 cm.

Kdy sázet mečíky

Mečíky se sází do pásů nebo hnízda od poloviny dubna. Někteří zkušení pěstitelé sázejí i dříve, ale v květnu před mrazy vyklíčené mečíky je třeba přikrývat, aby nenamrzly.

Mnozí, kteří již déle pěstují mečíky, určitě potvrdí, že během větrného a deštivého období dlouhé listy a stonky poléhají a už nejsou tak estetické. Proto se více osvědčilo pěstování v pásech s oporou nebo pěstování do kruhu, čím vyšší druhy to jsou, tím spíše  v době květů  poléhají.

Cibule vysazujte podle velikosti v ideálních odstupech a zajistěte jim oporu. Postačí záhon s 2 kolíky a motouzem, aby se mohli opírat.

Vysazujte je na slunečná místa chráněná před větrem do hlinitěpísečnaté půdy, spíše sušší. Nesnášejí vlhko, ale během kvetení mají rádi zvýšenou zálivku.

Mečíky kvetení

Mečíky patří mezi letní hlíznaté rostliny. Květy kvetou postupně odspodu vzhůru od konce jara až do léta (červen – červenec). Samotné kvetení závisí na podmínkách, poměru světla i termínu výsadby. Jeden stonek nese až 20 asi 5 cm květů.

Po odkvětu seřezávejte květní stvoly. Mečík se stejně musí vybírat z půdy a umístit na suché místo s teplotou 2 - 10 ° C.

Mečíky jsou charakteristické rozmanitostí barev, nádhernými květy, kterých na záhoně nikdy není dost. Rozšiřte své pěstitelské schopnosti a začněte pěstovat na záhonech pro Vás nové druhy.

Mečíky na podzim

Mečíky po odkvětu již nejsou tak vzhledné. Květy můžete použít pro řez a pro různá aranžování, ale stonky ihned neodstraňujte. Hlíza musí načerpat dostatek živin pro budoucí kvetení. Na záhonech je ponechejte, dokud nepřijdou mrazy. Gladioly se musí vybírat z půdy, protože v našich podmínkách nejsou mrazuvzdorné. Před mrazy je vyndejte z půdy, nechte přesušit a umístěte na suché místo o teplotě 2 – 10 st. Přezimovat je můžete nechat i ve sklepě v kbelíku.

Mečíky jsou charakteristické rozmanitostí barev, nádhernými květy, kterých na záhonu nikdy není dost. Rozšiřte své pěstební schopnosti a začněte pěstovat pro vás nové druhy na záhonech. Nemusíte zakládat nové záhony, tyto rostliny jsou vhodné i pro kombinované výsadby s keři a jehličnatými dřevinami či jinými trvalkami a cibulovinami. Postačí vhodné místo a chuť obdivovat neskutečnou krásu. Nic není jednodušší než vypěstovat rostliny, ze kterých budete mít radost až do příchodu prvních mrazů.

Rychle si je dokážete rozmnožovat pomocí dceřiných cibulek. Podobně se pěstují acidantery a montbrécie.

TIP: Mezi zajímavé hlíznaté rostliny určitě patří i begonie. Přečtěte si článek, ve kterém se dozvíte, jak begonie správně pěstovat.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Během zimy a v předjaří zahrada působí šedivě a nezáživně. Jsou tam jen holé větve, pár jehličnanů, svázané okrasné trávy a neostříhala květenství trvalek. Zatímco se začnou zelenat větvičky listnatých dřevin, je možné, aby je předběhli i květy.

Musíte však vybírat druhy, které jsou charakteristické časným jarním kvetením, ještě před vývinem listů. Tímto způsobem můžete osvěžit zahradu a obohatit ji o jiný pohled.

Kromě toho hodně udělají i časné jarní cibuloviny, které jako podrost vykvétají již od února. Více se dozvíte v článku o prvních jarních květinách.

Mezi atraktivní barvy časného jara patří žlutá, červená, růžová a bílá a mezi zajímavé jarní dřeviny patří: vilín (Hamamelis japonica), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), lýkovec (Daphne mezerum), zákula japonská (Kerria japonica), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), judášovec strukový (Cercis siliquastrum).

Před samotným olistěním kvete líska, olše, vrba bílá, purpurová, vrba jíva převislá (Salix caprea pendula), magnólie (Magnolia) i mandle (Prunus tenella).

Inspirovat se můžete také naší nabídkou keřů, které kvetou v zimě nebo brzy na jaře

Mnohé z vyjmenovaných druhů lze pěstovat i v nádobách na terase a balkoně. Vysazovat je můžete přímo na jaře. Nezapomeňte je pravidelně zalévat a přihnojovat. V nádobě substrát rychle prosychá. V zimním období je třeba dřeviny obalit a přisunout alespoň ke zdi, aby byly ochráněny přímo před větrem a mrazem.

Mezi prvními magnóliemi rozkvétá již v březnu šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, protože nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy a jelikož pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob.

TIP: Chcete-li mít jistotu, že vysazené keře přežijí zimu, přečtěte si článek o mrazuvzdorných kvetoucích keřích.

Pokud milujete cibuloviny a nestihli jste podzimní výsadbu pro jarní efekt kvetení, vysaďte si na jaře letní cibuloviny, které jsou výjimečné vzrůstem i barvami a doplní trvalkový záhon o letní kvetení, které u mnoha druhů přetrvává až do podzimu.

Záhon cibulovin

Ve většině případů jde o hlíznaté rostliny, ale najdou se i druhy, které nesou typické cibule. Atraktivní jsou tigrídie (Tigridia), montbrécie (Montbretia), jiřiny (Dahlia), acidantery (Acidanthera), gladioly - mečíky (Gladiolus), frézie (Freesia), cikánský květ (Sparaxis) a jiné.

Vysazují se v dubnu až v květnu tak, aby do období posledních jarních mrazů (polovina až konec května) nevyrostla. Mnozí je vysazují až v polovině května. Kvetou neustále až do prvních mrazů.

Vysazují se podobně jako cibuloviny na podzim. Mnohé z nich se dají pěstovat i v nádobě na terase. Možná je pro někoho nepraktické právě jejich vybírání z půdy před mrazy. Proto jsou na záhonech méně vidět. Ti, co si však dají tu námahu, určitě už nikdy nezůstanou bez jejich pěstování.

Jaro je vhodné období k vysazování letních cibulovin, které kvetou v létě, až do podzimu

Po odkvětu se nechají hlízy zásobit živinami, normálně se zalévají a pak před mrazy se vyberou z půdy, nechají proschnout na slunci a uskladní se ve sklepních prostorách až do jara.
Vybírání cibulovin z půdy vám výrazně usnadní košíky na cibuloviny.

Pokud však chcete pěstovat frézie, je nutné cibule nechat projít obdobím chladu a cibulky nechat alespoň 3 měsíce v chladničce. Pak je můžete normálně vysadit do půdy. Bez tohoto bodu vytvoří jen listy. Jejich nádherná a omamná vůně určitě stojí za to, abyste to alespoň vyzkoušeli.

TIP: Ve své zahradě byste neměli zapomenout ani na jarní cibuloviny, které se vysazují v podzimním období. Přečtěte si náš další článek a možná se rozhodnete také pro nádherné první jarní květiny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Cibule, které vysazujete na jaře či na podzim na zahradě, by měly být vždy kvalitní a zdravé. Na kvalitě totiž závisí jejich další existence, ať už kvalita kvetení, výdrž cibule na stanovišti a rozmnožování.

Jarní cibuloviny zakoupené v podzimním období nemusíte vůbec ošetřovat. Jsou připraveny na výsadbu. Proto je dlouhodobě neskladujte v teplých podmínkách, protože mnohé z nich Vám do září až října může vyklíčit.

Jak skladovat cibule hyacintů a dalších jarních cibulovin? Pokud se Vám stane, že v létě koupené cibule zapomenete vysadit na podzim a cibulky naleznete v dobrém a pevném stavu, vysaďte je do nádob nebo i v prosinci se dají vysadit na záhon, pokud není trvale promrzlá půda.
Rostliny v nádobě, které dokvetly, nechte zatáhnout a uskladněte na suché a tmavé místo až do období nové výsadby nebo nového rychlení.

Jak uskladnit lilie

Lilie a jiné letní cibuloviny, které se vysazují na jaře a jsou nově zakoupené na jaře, můžete přímo vysadit do půdy bez jakékoliv péče o cibule.

Důležitější je věnovat se jim po výběru z půdy v podzimním období a samotném uskladnění.

Po výběru letních cibulovin a hlíz z půdy je důležité nechat je přesušit na suchém místě v polostínu. Odstraňte všechny listy a zkontrolujte zdravost cibule a hlízy.

Některé druhy jsou však náchylné k proschnutí: císařská koruna (Fritillaria imperialis), lilie (Lilium), medvědí česnek (allium ursinum) nebo mají velmi drobné cibulky a křehké slupky: sněženky (Galanthus) a modřence (Muscari).

Uskladňujte pouze pevné, tvrdé cibule, bez jakéhokoliv poškození, neboť ve skladovacích prostorách se hniloba či jiné onemocnění jako je plíseň, případně škůdci, rychle šíří a přijdete o všechno.

Skladovat se mohou ve tmě, ale v suchém prostředí, v pilinách hoblinách, v papírových sáčcích, v písku, v listí. Ideální jsou bedničky, mělké nádoby, koše.

Zásobte se kvalitními a zdravými cibulkami z našeho eshopu

Během zimy je pouze kontrolujte, nemusí se zavlažovat. Na jaře je vyjměte, rozdělte podle zdravosti a poškozenéa napadené cibule plísní či hnilobou určitě nepoužívejte na výsadbu. Chce to jen čas, cvik a určitě si zamilujete i tento způsob zahradničení, kde odměnou budou právě květiny.

TIP: Mezi nádherné letní cibuloviny určitě řadíme také mečíky. V našem článku se dozvíte vše o výsadbě a pěstování mečíků.