Posts tagged 'letní zahrada'

Kyselomilné rostliny milují půdu s nízkým pH. Své zástupce přitom mají jak na poli trvalek, tak i keřů, ovoce a dokonce zeleniny. Aby však tyto rostliny dobře rostly, bohatě kvetly nebo plodily, je třeba jim vytvořit správné podmínky. V tomto článku se podíváme na to, co kyselomilné rostliny potřebují ke spokojenému růstu.

Kyselomilné trvalky

Trvalky do kyselé půdy jsou rostliny, kterým se daří v půdě s nižším pH – tedy v kyselém prostředí. Pokud máte na zahradě rašelinitou, lesní nebo jinak kyselou půdu, můžete si vybrat z celé řady krásně kvetoucích a nenáročných druhů. 

Mezi nejznámější rostliny do kyselé půdy se řadí vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). Vřes kvete od srpna do října a vyniká fialovými, růžovými nebo bílými květy, zatímco vřesovec potěší svým časným kvetením už v únoru. Obě rostliny tvoří husté, nízké keříky a jsou ideální do skalek, trvalkových záhonů nebo jako půdopokryvné rostliny. 

Neméně oblíbené trvalky jsou i rododendrony (Rhododendron) nebo hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), které v kyselé půdě vykvétají sytě modře a zaujmou tak na první pohled. 

Pokud máte v zahradě k dispozici spíše stinné místo, můžete se rozhodnout pro pěstování nejrůznějších kapradin, které zde vnesou texturu zelených listů. Chybu neuděláte ani s bledulí jarní (Leucojum vernum), která kvete brzy na jaře a rozzáří tak vaši zahradu poměrně časně. 

Na druhou stranu mezi oblíbené kyselomilné letničky se řadí například begonie (Begonia), fuchsie (Fuchsia) nebo netýkavka (Impatiens).

Substrát pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné rostliny vyžadují specifický typ půdy s nízkým pH, ideálně mezi 4,0 až 6,0, podle konkrétního druhu. Takový substrát musí být nejen kyselý, ale také vzdušný, dobře propustný a bohatý na organickou hmotu. 

V obchodech přitom lze běžně zakoupit speciálně namíchané substráty pro pěstování rododendronů, borůvek a dalších kyselomilných rostlin. Důležité je také rostliny zalévat dešťovou vodou, tvrdá voda s vápníkem totiž půdu znehodnocuje.

Hnojivo pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné květiny mají specifické nároky nejen na půdu, ale i na hnojení. Spousta lidí se proto zajímá o to, jak hnojit kyselomilné rostliny. Důležité je pamatovat na to, že nesnášejí vápník a vyžadují živiny v takové formě, která nenaruší kyselé pH půdy. Použití běžného hnojiva může být pro tyto rostliny škodlivé – pH se může posunout do neutrální až zásadité oblasti a růst rostlin se zpomalí nebo úplně zastaví. Proto je třeba používat právě speciální hnojivo určené pro kyselomilné rostliny.

Kyselomilné ovoce

Kyselá půda není doménou jen okrasných trvalek – daří se v ní také některým ovocným keřům. Aby se jim dařilo, vyžadují rovněž půdu s nízkým pH, pravidelnou zálivku a důsledné mulčování. 

Pravděpodobně nejznámějších zástupcem kyselomilného ovoce jsou borůvky. Rozhodnout se můžete pro pěstování kanadských borůvek (Vaccinium corymbosum). Ty jsou oblíbené nejen pro své velké plody, ale i lahodnou chuť a vysoký obsah antioxidantů. 

Dalším vděčným keřem je brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), nízká rostlina s drobnými lesklými listy, která kvete bíle a později vytváří červené bobule. 

Zapomenout nesmíme ani na klikvu velkoplodou (Vaccinium macrocarpon) – známou pod názvem americká brusinka. Jedná se o plazivou rostlinu s dlouhými výhony a červenými plody.

Kyselomilná zelenina

Zatímco většina běžně pěstované zeleniny upřednostňuje neutrální až mírně zásaditou půdu, existují i výjimky, kterým se daří lépe spíše v kyselejší půdě. 

Typickým zástupcem mohou být brambory, které přímo vyžadují mírně kyselé prostředí. Právě kyselá půda podporuje jejich zdravý růst a tvorbu bohaté úrody. 

V kyselé půdě se daří také rebarboře (Rheum rhabarbarum), která ocení kyprou, humózní a kyselou půdu.

Kyselomilné keře

Kyselomilné keře dokážou vytvořit efektní květinovou scenérii, nabídnout úrodu chutného ovoce nebo posloužit jako půdopokryvné rostliny. 

Jedním z nejoblíbenějších kyselomilných keřů je již zmíněný rododendron, který na první pohled upoutá pozornost svým mohutným květenstvím. Zajímavým a celoročně atraktivním keřem je pieris japonský (Pieris japonica). Je stálezelený a kvete na jaře drobnými bílými nebo růžovými zvonkovitými květy. Kromě toho stojí za zmínku také vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). 

Kyselomilné keře pak mohou být i jedlé. Typickým zástupcem již zmíněné kanadské borůvky. Do této kategorie se ale řadí i brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nebo muchovník (Amelanchier). 

TIP: Bojujete v zahradě s nedostatkem vláhy? Inspirujte se, jaké jsou oblíbené rostliny do suché zahrady. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování suchomilných rostlin je stále populárnější. Tyto druhy si vystačí s minimem vody, mají nízké nároky na údržbu a přesto dokážou zaujmout svým vzhledem. Skvěle se proto mohou hodit na místa s omezeným zavlažováním. V době klimatických změn, delších období sucha a rostoucích nákladů na údržbu zahrad přinášejí ideální řešení pro každého, kdo hledá krásu s minimem starostí.

Suchomilné trvalky

Jako suchomilné trvalky se označují ty trvalky, které jsou přizpůsobené náročným podmínkám. Velmi dobře zvládají dlouhodobé sucho, silné slunce a také vítr. Často vytvářejí hluboké kořeny nebo mají dužnaté listy, díky nimž efektivně hospodaří s vodou. Většina suchomilných trvalek má dlouhý životní cyklus a nevyžaduje časté přesazování. Při správné výsadbě a minimální péči vydrží na jednom místě i mnoho let.

Mnohé suchomilné rostliny do zahrady mění svou podobu v průběhu roku – kvetou od jara do podzimu, barví listy či tvoří dekorativní semeníky. I po odkvětu zůstávají vizuálně zajímavé, takže mohou vaši zahradu ozvláštnit po celý rok. 

Aby se suchomilným trvalkám dařilo, volte ideálně plně slunné místo. Mírný svah nebo vyvýšené záhony zaručí dobrý odtok vody a zabrání přemokření. Půda by měla být propustná, spíše chudá a písčitá.

Mezi oblíbené suchomilné trvalky se řadí například levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), rozchodník (Sedum), šanta (Nepeta) či Agastache (Agastache). 

S čím suchomilné trvalky v záhoně kombinovat?

Suchomilné trvalky skvěle vyniknou v kombinaci s dalšími odolnými rostlinami a strukturálními prvky, jako jsou kameny, dřevo či štěrk. Při plánování záhonu nezapomeňte zohlednit nejen podmínky, které dané rostliny potřebují, ale i jejich vzhled. 

Například levanduli můžete doplnit šalvějí, rozchodníkem či tymiánem a vytvořit tak vzhled inspirovaný Středomořím. Při pěstování rozchodníku jej můžete doplnit kostřavou a mateřídouškou a zajistit tak zajímavý nízký kobercovitý efekt. 

Suchomilné trvalky do nádob

Výsadba suchomilných rostlin do květináčů nebo nádob je ideální řešení pro ty, kteří chtějí pěstovat zeleň na balkónech, terasách nebo tam, kde není klasická zahrada. Nádoby umožňují snadné přenášení, cílené zalévání i lepší kontrolu nad půdními podmínkami. 

Při výběru nádoby myslete na to, aby měla odtokové otvory. Pro větší keře vždy použijte hlubší nádoby, minimálně 30 cm. Volte propustný a lehký substrát – ideální je směs pro sukulenty nebo trvalky. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu či štěrku, která zabrání přemokření a hnilobě kořenů.  

Mrazuvzdorné druhy můžete i během zimních měsíců nechat venku, ale je důležité chránit květináč, např. jutou nebo bublinkovou fólií. Citlivé druhy přesuňte do světlého, chladného místa bez mrazu. V zimě je zalévejte jen minimálně. Na jaře přidejte pomalu rozpustné hnojivo. Vyhněte se však přehnojení – suchomilky nepotřebují bohatou výživu.  

Pro pěstování v nádobách se hodí například levandule, rozmarýn, šanta, rozchodník nebo tymián. 

Suchomilné trávy

Suchomilné okrasné trávy se v zahradách těší velké popularitě. Trávy nabízejí jemnou strukturu listů, vzdušná květenství a různou výšku, čímž oživují záhony plné sukulentů nebo bylin. Jejich textura přináší do výsadby hloubku a zamezuje jednotvárnosti. 

Vzhledem k lehkosti jednotlivých stébel trávy okamžitě reagují i na jemný vánek a přinášejí do zahrady pohyb. Díky tomu může vaše výsadba působit živě a dynamicky. Mnohé z nich si zachovávají svůj vzhled i během zimního období, takže si jejich estetiku můžete užívat celoročně.  

Z oblíbených suchomilných trav do zahrady stojí za zmínku například kostřava (Festuca), dochan (Pennisetum), ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), třtina pestrá (Calamagrostis Varia) nebo různé druhy ostřice (Carex). 

Okrasné trávy do květináče

Okrasné trávy nejsou jen pro záhony – skvěle vyniknou i v nádobách na balkoně, terase nebo u vchodu. Díky svému tvaru, pohybu a nenáročnosti dodají výsadbě vzdušnost a moderní vzhled.

Do nádob se skvěle hodí například kostřava, dochan, ostřice nebo třtina. Pro dosažení pestrého a harmonického vzhledu je můžete kombinovat s kvetoucími trvalkami, například levandulí, rozchodníkem nebo šalvějí. Skvělého efektu docílíte také s bylinkami, sukulenty a rozchodníky.  

Zálivku je třeba volit střídmou. Trávy nezalévejte příliš často, ale když už, tak důkladně. Pamatujte na to, že substrát nesmí být trvale mokrý. Na jaře je vhodné seříznout suché listy cca 5–10 cm nad zemí. Každé 2–3 roky nebo při přerůstání květináče je důležité trávy přesadit. 

Suchomilné keře a stromy

Suchomilné keře a menší stromy představují skvělou kostru zahrady – dodávají výsadbě výšku, strukturu a stín, aniž by vyžadovaly pravidelnou zálivku. Jsou ideální volbou do míst s omezeným přístupem k vodě, kamenitých svahů nebo městských zahrad bez zavlažování. 

V zahradě mohou najít uplatnění také jako živý plot. Hustě rostoucí druhy poslouží jako přírodní bariéra, která chrání před větrem i pohledy kolemjdoucích. Dekorativní keře se pak skvěle hodí pro solitérní výsadbu. Vhodné druhy lze začlenit do smíšených záhonů spolu s trvalkami a travinami – vytvoří přirozeně působící kompozici s celoroční strukturou. 

V rámci pěstování suchomilných stromů do zahrady je vhodné upřednostnit dobře propustnou půdu. U jílovitých půd může být vhodné zlepšit drenáž přidáním štěrku nebo písku. Při výsadbě pak keře a stromy zbytečně nazahlcujte vodou. Ideální doba výsadby je na jaře nebo na podzim, kdy ještě nepanuje extrémní horko. 

Většina suchomilných keřů dobře snáší tvarovací řez – provádí se nejčastěji brzy na jaře. Řez podporuje hustší růst a delší kvetení. 

Oblíbené keře a dřeviny, které zvládnou sucho

Z oblíbených keřů a dřevin, které sucho bez potíží zvládnou, lze jmenovat například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea) nebo muchovník (Amelanchier). Skvěle vypadá také ruj vlasatá (Cotinus coggygria) nebo hlohyně (Pyracantha).  

TIP: Máte opačný problém a hledáte spíše rostliny, které zvládnou větší míru vlhkosti? V tom případě si nenechte ujít náš článek zaměřený na pěstování vlhkomilných rostlin. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trápí vás ve vaší zahradě výskyt krtků a rádi byste se jich konečně jednou provždy zbavili? Pokud nepatříte mezi příznivce chemických řešení, budete se přirozeně poohlížet po vhodných rostlinách, které tato zvířata odpuzují. Zjistěte, co proti krtkům na zahradě pěstovat, aby si tito nezvaní hosté svou návštěvu příště rozmysleli.

Krtek na zahradě je estetickým problémem

Krtci mohou potrápit nejednoho zahrádkáře. Tento hmyzožravý savec je již po dlouhou dobu považován za škůdce, který ničí zahradu. Žije v podzemních chodbách a o jeho výskytu ve vaší zahradě se zpravidla dozvíte až v momentě, kdy objevíte první krtinec. Tyto krtince přitom vznikají z přebytečné hlíny, kterou krtci vytlačují ven z podzemních chodeb, aby mohli dýchat. Pokud takový krtinec rozhrabete, často se v jeho blízkosti objeví nový. Krtek si totiž tímto způsobem hlídá přívod vzduchu.

I když spoustě zahrádkářů objevené krtince zapříčiní vrásky na čele, ve skutečnosti byste měli spíše jásat. Jsou totiž indikátorem zdravé půdy, která je úrodná a bohatá na potravu. Právě v takové půdě se totiž krtci přirozeně zdržují. Krtince přitom můžete i zužitkovat. Zemina z nich je totiž krásně provzdušněná a lze ji použít třeba do květináčů pro pěstování vašich pokojových rostlin. 

Jak se zbavit krtka na zahradě 

Většině lidí krtci vadí právě z estetického hlediska. Ostatně není se čemu divit. Roky pracně budujete krásnou zahradu, pečujete o trávník, sázíte okrasné rostliny. A najednou stačí jen chvíle a celá vaše práce přijde vniveč. Krtek může poškodit kořeny mladých sazeniček a tímto způsobem napáchat spoustu škody. Naštěstí ale existuje několik přírodních způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit. 

Květina proti krtkům

Pokud se podíváme na to, co proti krtkům skutečně zabírá, dostaneme se k různým druhům rostlin. Krtci mají velmi citlivý čich. Proto je vhodné v zahradě pěstovat takové rostliny, které jim svým pachem budou nepříjemné. Konkrétně lze doporučit využít sílu měsíčku, aksamitníku nebo pryšce křizmolistého. Krtkům nevoní ani obyčejný česnek, ze kterého navíc budete mít užitek.

K odpuzení krtků dále poslouží třeba laskavec krvavý, řebčík královský, čemeřice východní či kandík americký. Skočec obecný je na první pohled zajímavá červená rostlina proti krtkům, která je však mírně jedovatá kvůli šťávě. Dejte si tedy pozor v případě, že máte domácí mazlíčky nebo děti.

Ochrana proti krtkům na zahradě

Vždy pamatujte na to, že krtka zabít nesmíte. Je totiž chráněný. Jedinou možností tedy je jej ze zahrady vyhnat a váš pozemek před tímto nezvaným hostem nadále chránit.

Pomoct si můžete listy černého bezu, které jednoduše nastrkáte do jednotlivých chodbiček. Kromě toho lze použít také listy bazalky, levandule nebo máty. Všechny tyto přírodní prostředky mohou být v boji proti krtkům v zahradě velmi účinné. Krtkům nevoní ani psí nebo kočičí chlupy. Zkuste tedy důkladně vyčesat svého domácího mazlíčka a chlupy nastražit do jednotlivých chodbiček.

TIP: V zahradě dokážou potrápit nejen krtci, ale i nejrůznější dotěrný hmyz. Zjistěte, co funguje proti komárům, abyste si letní posezení užili bez nepříjemných štípanců.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Hledáte nenáročné rostliny, které svými vlastnostmi dokážou v krátké době porůst celé svahy, plochy a nahradit i trávník? Jste tady správně. Existuje spousta dřevin a trvalek, které to dokážou. Pokryvné rostliny nejsou náročné na pěstování a nevyžadují ani speciální podmínky pro růst.

Půdokryvné trvalky

jinak také nazývané kobercové, jsou převážně nízké trvalky, které umí svými plazivými výhonky v krátké době pokrýt volnou plochu. Využívají se zejména v podrostech, pod kosterními dřevinami, na hůře dostupných místech, na svazích, nebo jako náhrada za trávník. Zároveň jsou to klasické trvalky, které se používají ve skalkách, pro pěstování na zdech, úzkých záhonech, dokonce i v nádobách, kde visí přes okraje. Vytváří typické polštáře, koberce.

Po dodržení správného sponu se dokážou krásně propojit a vytvořit souvislou plochu. Jejich výběr je závislý na podmínkách stanoviště. Do podrostu je nutno použít trvalky, které upřednostňují řídký stín nebo polostín.

Na skalky, zídky se používají trvalky preferující plné slunce, případně polostín. Tyto půdokryvné trvalky ochraňují samotnou vrchní část půdy před vysoušením, zabraňují růstu plevelů, zpevňují svah, zabraňují erozi a prašnosti, navíc působí esteticky, jsou přínosem pro opylovače a nenáročné na údržbu a pěstování.

TIP: Se založením nové skalky vám poradíme v článku o trvalkách do skalky.

Půdokryvné trvalky namísto trávníku

V části, kde svítí méně slunce, je vhodné místo trávníku vysadit kobercové trvalky. Tyto trvalky se vysazují i na místech, která by byla sekačkou obtížně ošetřována a sekána. Je to pro vás vhodné řešení i v případě, že se vám zdá, že mít dnes kvalitní trávník, je luxusem.

Klasický trávník patří mezi nejnákladnější plochy v zahradě, ať už se to týká samotného založení pomocí travnatých koberců nebo hnojení, ošetřování během sezóny, vertikulace a pravidelného sečení. Nemluvě o vysokých dávkách vody, které trávník opravdu potřebuje.

Na pokrytí půdy se výborně hodí nízké trvalky, které naleznete v naší nabídce

Některá místa můžete nahradit trvalkami, které v krátké době vyplní prázdná místa, navzájem se propojí a vznikne souvislá plocha, zelená nebo i kvetoucí, vhodná pro opylovače. Pozor však na umístění a samotnou velikost. Půdokryvné kvetoucí trvalky lákají ve velkém včely a jiný hmyz, což může působit i negativně.

V případě, že chcete vytvořit pochůzkovou plochu, dbejte na správný výběr trvalek, které jsou odolné vůči ušlapávání. Je třeba si však uvědomit, že se to nikdy nevyrovná klasickému zelenému trávníku. Nejčastěji se používají různé druhy a kultivary rozchodníků (Sedum).

Půdopokryvné trvalky na slunce

Patří sem zejména různé druhy a kultivary rodu thymus / mateřídouška /, phlox subulata / flox /, nízké druhy sedum / rozchodník /, aubrieta, arenaria, alyssum, delosperma, iberka / iberis sempervirens, skalní růže / sempervivum /.

Půdopokryvné trvalky do stínu

Těchto trvalek je přirozeně více, neboť i běžně v přírodě se nacházejí jako podrost pod korunami stromů. Například vinca minor, vinca major, ajuga, pachysandra, úrazník / sagina subulata /, lomikámen / saxifraga /, hedera / břečťan /.

Na vytvoření souvislých ploch se používají i vyšší trvalky do 40 cm, které také dokážou svými vlastnostmi a samovýsevem či odnožemi zaplnit plochu: šanta / nepeta /, kakost / geranium /, mochna / potentilla / pelyněk / artemisia absinthium /.

Půdopokryvné růže

I v této kategorii mají růže své zastoupení. Využívají se k pokrytí svahů v těžko dostupných podmínkách nebo na záhony spolu s levandulí nebo okrasnými trávami. Růže jsou nízké, téměř plazivé, některé dorůstají výšky 70 cm, kvetou bohatě a dlouho.

Půdopokryvné jehličnany

Půdopokryvné jehličnaté dřeviny pro jsou také výborné pro svahy, hůře udržovaná místa, záhony a skalky. Jsou stálozelené, což je výhodou během zimy a časného jarního období.

Mezi základní nízké patří zejména Juniperus – jalovce. Jalovce jsou druhově variabilní, je známo více než 50 druhů. Odlišují se nejen vzrůstem, ale také barvou a použitím v zahradě. Pokud neumíte vyřešit problematické místo v zahradě, poléhavé jalovce to dokážou. Vhodnou kombinací docílíte výborné kompozice. Nejpoužívanější jsou Juniperus horizontalis a Juniperus communis Green Carpet (doslova zelený koberec). Výborné půdoryvné vlastnosti má také Juniperus chinensis Gold Star, Juniperus procumbens, Juniperus squamata.

Z jiných druhů je to určitě borovice kosodřevina Pinus mugo, kultivary Ophir, Pumilio, Mugus, která se nejčastěji spolu s jalovci plazivými používá pro ozelenění svahů a těžko dostupných míst. Samozřejmě v nabídce naleznete i jiné vhodné půdokryvné druhy.

Půdopokryvné keře

Nejen trvalky a jehličnany dokážou vytvářet souvislé zelené plochy, jsou to i klasické keře, které mají schopnost více se plazit než růst do výšky. Mezi ně patří například skalníky / cotoneaster /, brslen / euonymus fortunei /, brusinky / vaccinium vitis idaea /, mochna / potentilla fruticosa /. Většina z nich je stálozelená. Ty opadavé vás však překvapí květy. Opadavé druhy keřů je dobré kombinovat s neopadavými, aby druhové složení bylo zajímavé v každém ročním období.

Půdokryvné rostliny do svahu

nebo i „rostliny pro zpevnění svahu“ jsou opravdu výjimečné. Na některých místech jsou opravdu nenahraditelné a jediné možné řešení. Prudké svahy se totiž nedají ošetřovat ani sekat. Proto pokud máte za domem svah, zpevněte jej terasami, připevněte jutovou textilii vhodnými hřebíky a vysaďte dřeviny a trvalky, které svými kořeny zároveň zpevní svah a ochrání jej proti sesouvání.

Na malé ploše použijte například kombinaci 1 nebo 2 druhů. Na větších plochách vybírejte rostliny a dřeviny podle poměru světla a stínu.

Můžete si založit i vřesoviště ve svahu. Vřesy a vřesovce upřednostňují chudé, písečné půdy s kyselým pH, dokážou plochu ucelit a během podzimu se vám naskytne nádherný pohled na barevnou louku, byť ve svahu. Mnohé kvetou až do mrazů, dokonce jejich růžové a bílé květy vykukují i z pod sněhu.

Půdokryvné rostliny na slunce

Vybírejte z rostlin jako jsou jalovce, kosodřeviny, vřesy, vřesovce, nátržník, skalník, brslen.

Půdokryvné rostliny do stínu

Sem patří již zmíněné jalovce, břečťan, barvínek, azalky.

TIP: Víte kde je vhodné zasadit břečťan a kde to naopak časem způsobí komplikace? Přečtěte si článek o pěstování břečťanů.

Jak vidět, možností pro výsadbu jsou téměř „neomezené“ a ať už hledáte půdopokryvné stálozelené rostliny nebo půdopokryvné dřeviny, máte si z čeho vybírat. Stačí zvolit správný druh a plocha, kterou potřebujete zakrýt se s trochou trpělivosti přemění na zelený koberec.

Fialová barva patří v dnešní době mezi velmi oblíbené a populární barvy, nejen jako doplněk do interiéru nebo do šatníku každé ženy, ale také do zahrady. Fialová barva působí na naši psychiku uklidňujícím a relaxačním dojmem. Může mít několik významů. Působí něžně a romanticky, a zároveň tajemně a smyslně.

Je to kombinace modré a červené, kde modrá je znamením vody a červená znamením ohně. Je to oblíbená barva králů i básníků, proto působí romanticky a zároveň vznešeně, noblesně a honosně.

Mezi nejoblíbenější trvalky a keře ve fialové barvě patří: levandule, šalvěj, kosatce, krokusy, astry, vistárie, plaménky, rododendrony a komule.

Květy fialové barvy

Levandule - Lavandula

patří mezi oblíbené trvalky slunečních záhonů. Miluje suchou půdu, plné slunce a řez 2x ročně. Vynikne v pásech před domem, vedle chodníku nebo ve smíšených trvalkových záhonech. Je silně aromatická, má všestranné využití, je léčivá, dokonce jedlá a přitahuje opylovače. Květy můžete konzumovat, připravit z nich med nebo sirup, sušit je. Dorůstá do výšky podle kultivarů. Nejčastěji má 80 cm v květu, šířka je také různá. Mezi nejkrásnější patří Hidcote Blue, Munstead, Grosso, Provence. Kultivarů je samozřejmě více a dokonce i v růžové a bílé barvě.

Přečtěte si více o pěstování levandule v našem článku nebo se inspirujte přímo levandulemi z našeho eshopu

Šalvěj - Salvia

zahrnuje mnoho druhů a kultivarů, ale ve fialové barvě můžete najít šalvěj lékařskou i šalvěj hájní - Salvia nemorosa nebo Salvia superba. Šalvěje mají kompaktní tvar, jsou silně aromatické, zejména lékařská. Květy jsou štíhlé, podobné levanduli. Klidně ji může na některých záhonech nahradit, pokud nepreferujete levanduli kvůli vůni.

Kosatce - latinsky Iris

patří do venkovských zahrad, mají své kouzlo, různé barvy, ale ty klasické jsou tmavě nebo bledě fialové. Nejsou náročné na pěstování a vydrží jakékoli podmínky.

Krokusy – Crocus

neboli šafrán, patří mezi jarní cibuloviny, často kvetoucí i z pod sněhu již v únoru. Známe je v různých barvách, ale ty fialové jsou tak neobyčejné a klasické, že dokážou opravdu zazářit. Přestože jsou květy menší, pokud je vysadíte do hnízda ve větším počtu, určitě je nepřehlédnete. Dokonce vyniknou i v trávníku. Vysazují se na podzim.

V naší podzimní nabídce naleznete nádherné krokusy nebo si přečtěte článek jak vytvořit rozkvetlou louku pomocí cibulovin

Astry - hvězdnice

patří mezi podzimní trvalky, které po létě spolu s okrasnými trávami potěší nejeden záhon a hlavně včely. S podzimním sluncem vás okouzlí jejich vůně, různé kultivary a výšky. Patří mezi oblíbené trvalky, které dlouho kvetou a zejména v měsících, kdy je trvalek už méně.

Vistárie

je dřevina-liána, která kvete na jaře bohatými třásněmi fialových květů. K tomu, aby kvetla, však potřebuje řez 2x ročně, pevnou oporu a vhodné místo. Je to mohutná popínavka. O to víc Vás potěší květy.

Sortiment různých druhů vistárie najdete přímo ve své kategorii a nezapomeňte ani na článek o tom jak pečovat o popínavé rostliny

Plaménky, latinsky Clematis,

najdete v přírodě, ale i ušlechtilé kultivary v různých barvách,  žádané jsou nicméně právě ty s fialovými odstíny. Dokonale vyniknou na treláži, zdi či altánku. Bohaté menší či větší květy dokážou upoutat pozornost a přilákat i opylovače. Kořeny však vyžadují být ve stínu zamulčovány a hlava plaménku má být na slunci, pro bohaté kvetení. Nádherný plamének Prezident určitě musíte mít na zahradě. Květy jsou velké až 15 cm.

Prohlédněte si fialové ale i jiné barvy clematisů a pokud se vám nedaří s pěstováním, přečtěte si článek o pěstování plamínků

Rododendrony

jsou králi stinného záhonu na rašelinném podkladu. Ideální základní dřeviny pro založení vřesoviště či záhonu ve stínu. Kvetou různými barvami, ale oblíbené jsou právě ty fialově kvetoucí, v odstínech od slabounko fialové až po výrazně tmavou fialovou. Mohou se pěstovat i ve větších květináčích. Nezapomeňte na kyselé pH.

Doporučujeme věnovat pozornost také článku o pěstování rododendronů.

Komule - Buddleja

je letní šeřík, také se nazývá motýli keř. Během kvetení voní celá zahrada, a to množství motýlů Vám předvede nádherné představení. Můžete se těšit na babočky, otakárky i bělásky. Komule je keř dosahující výšky i 5 metrů. Stříhá se brzy na jaře, hluboko, neboť kvete jen na jednoletých výhoncích. Také ji najdete v naší nabídce v různých barvách. Je to nejoblíbenější keř slunečních záhonů, nicméně později je to velký keř. Po několika letech potřebuje zmladit a často se po zimě dřevo láme a praská.

Více o pěstování komule a jejím správném řezu se dočtete v článku.

Prohlédněte si naši celou nabídku a používejte filtry i podle barev. Určitě si oblíbíte i jiné květy fialové barvy, cibuloviny či trvalky.

Zahrada je pro mnohé relaxem, koníčkem a důležitou součástí domu. Podle velikosti samotné plochy se musí odvíjet i samotné plánování zahrady a poměr osázené plochy rostlinami a stromy (zelená hmota) a poměr pevných ploch.

Pokud je zahrada dostatečně velká, můžete si zvolit jakoukoli variantu. Je zde prostor pro všechno. Pokud je však zahrada úzká, dlouhá nebo atriová, malá, dokonce jen s minimálním prostorem, je nutno vymyslet opravdu praktické řešení, kde bude dokonale ladit zelená hmota a pevné prvky.

Okrasný záhon u plotu

Tento prostor je poměrně často vidět u úzkých a dlouhých zahrad. Zahradu není možné vytvořit uprostřed, ale je třeba soustředit zeleň a výsadbu vedle plotu, aby zůstal volný prostor i na trávník, dětské hřiště, bazén nebo altán. Záhon může tedy vzniknout z vnitřní nebo vnější strany zahrady, vedle plotu či podél cesty. Tyto venkovní prostory jsou obyčejně úzké a trávník se špatně udržuje.

Výběr druhů záleží na orientaci vůči světovým stranám. Pokud je prostor před plotem slunečný a alespoň 50 cm široký, je zde možnost vysadit monokulturu, to znamená, trvalky jednoho druhu v jedné řadě. Během kvetení se vám naskytne opravdu krásný obraz.

Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy... zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).

Záhon u plotu z vnitřní strany je už osobnější. Měl by odrážet váš životní styl, čas, který mu umíte věnovat, nebo by měl korespondovat s architekturou domu či sídlem ve městě nebo na venkově. Někomu se líbí bohatá trvalková výsadba anglických zahrad, někdo upřednostní striktní střídání 3 druhů, případně doplněk s okrasnými keři, 2 vzrostlé stromy na kmínku. Fantazii se meze nekladou.

Platí zde však určitá pravidla. Čím je záhon užší, tím je komplikovanější jej v těchto rozměrech udržet. Je třeba také vybírat druhy, které se příliš nerozrůstají a jsou užší, abyste časem záhon nemuseli posouvat. Širší záhony se časem zaplní, žijí si vlastním životem, a proto je dobré, je-li různorodý. Je opravdu důležité dodržet světelné podmínky. Na stinné části je nutné vysadit druhy, které mají rádi stín a vlhko. I ve stínu dokáže zeleň růst a můžete vytvořit opravdu pěkná zákoutí i dlouhý rovný záhon pomocí bohyšky, dlužichy, hortenzie, či azalek a kapradin.

Strom k plotu

Vedle plotu můžete mít samozřejmě vysazeno cokoli. Bylo by však dobře, pokud byste dodržovali vzdálenost od oplocení a přemýšleli i dopředu. Strom dokáže za 10 let nabrat na výšce, objemu, koruně i tloušťce kmene. Část koruny bude časem přesahovat také na sousední pozemek. Zkuste si o tom promluvit i se sousedem, pokud je ve vaší těsné blízkosti. Není moc příjemné, pokud ovocný strom sousedovi poškozuje dlažbu, vodu v jezírku nebo může vzniknout i jiná situace, která naruší vaše vztahy.

Živý plot u plotu

Pokud plánujete zároveň s pevným oplocením mít i živý plot ze dřevin, je třeba dodržet dostatečný odstup od oplocení. Standardně se dodržuje minimálně 70 cm, vhodný je i 1 m, ale ne vždy je k dispozici takový rozměr. Je to nutné kvůli růstu dřevin do šířky, byť se budou i upravovat řezem. Pokud je plot pevný a betonový, není vhodné, pokud jsou dřeviny na něm nalepené. V létě se beton velmi přehřívá, rostliny nemají dostatek vzduchu a spálí se.

Pokud je plot pletivový či jiný s otvory, dřeviny časem dokážou přerůst až na druhou stranu, případně se vplést do pletiva. Pletivo je nutné časem i opravit, ošetřit, ale pokud dřeviny budou příliš blízko, nedostanete se tam. Za živým plotem by měl být vždy prostor pro šířku jednoho člověka, abyste mohli dřeviny upravovat, stříhat, ošetřit oplocení, dřevo či kov.

Dřeviny na živý plot volte zodpovědně podle poměru slunce a stínu, podle půdy, vláhy a vlastních potřeb či času na stříhání, hnojení a ošetřování. Pokud máte děti a psy, vyhněte se jedovatým druhům s jedovatými či nejedlými plody, dřevinám, které mají trny, nebo patří mezi alergeny.

Co zasadit k betonovému plotu

Jak jsme již zmínili, betonové ploty jsou v dnešní době jakýmsi nevhodným trendem. Obklopit se betonem a pak to zachraňovat zelení je dost obtížné. Beton je stálý, přehřívá se, je neestetický a mnoho lidí se ho snaží nějakým způsobem zakrýt. Je zde tedy možnost před betonový plot vysadit zeleň stromovou nebo křovitou. Dbejte na rozestupy a vzdálenost od pevného oplocení. Pokud byste ho chtěli zakrýt popínavými rostlinami, také přihlížejte k množství světla a stínu. Je lepší, pokud na panely umístíte i treláže, které pomohou popínavkám se udržet. Na slunci se bude dařit popínavým růžím, přísavníku, zimolezu, v polostínu plamínku či břečťanu. Mnohé popínavky rostou agresivněji, a proto je třeba dobře si promyslet jejich samotnou výsadbu. Méně agresivně roste přísavník trojcípý. Betonový plot částečně zakryjete i vysokými okrasnými trávami. Je třeba ale počítat s tím, že na jaře je musíte ostříhat.

Pokud se rozhodnete pro betonový plot, nedejte jej po celé délce, ale jen v určitých úsecích a mezery vyplňte kovem nebo dřevem. Bude to určitě vhodnější řešení.

TIP: Přečtěte si také naše další články, které vám pomohou s výběrem stromů do malé zahrady nebo s vytvořením barevného živého plotu.

Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Jde o rychlejší a jednodušší způsob rozmnožování.

Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Musí být vyzrálé, dostatečně velké, ale bez květu.

Bobkovišeň množení

Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže. Rychle se rozmnožuje zlatý déšť, tavolníky i pustoryl, ale tyto dřeviny je vhodnější řízkovat na jaře, kdy právě vyrůstají nové výhonky.

V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času. Je to nejpraktičtější způsob rozmnožování.

Z trvalek takovýmto způsobem můžete získat nové a mladé rostlinky rozmarýnu či levandule.

Z odřezků můžete získat i jehličnany. Odřezek je však nutné získat s patkou a na zakořeňování používejte raději urychlovač a stimulátor.

Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy. Proto je důležité řízky s velkými listy zkrátit a spodní listy odstranit.

Množení růží v bramboře

Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky. Na jaře uvidíte nové lístky a rostlinky, které pak můžete vysadit na trvalé stanoviště.

TIP: Blíží se podzim a ta je vhodná na rozmnožování trvalek dělením trsů. Přečtěte si článek, který se věnuje právě tomuto tématu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Srpen je letní měsíc, kdy léto vrcholí a místy oznamuje, že brzy přijde podzim a s ním změna počasí. Dny v srpnu jsou kratší, přesto jsou příznivé teploty na množství aktivit v zahradě i na práci v záhonech či v ovocném sadě.

V naší zahradě nás čeká stále spousta práce, ale už se těšíme a vychutnáváme si úrodu, kterou se nám zahrada odměnila za naši péči. Podívejme se blíže, co všechno bychom měli v tomto meiaci stihnout.

Práce na zahradě v srpnu

Okrasná zahrada v srpnu

Patří mezi nejkrásnější právě v tomto období. Naplno kvetou tigrídie a monbrécie, letničky a trvalky. Vyvíjejí se základy poupat podzimní flóry, a proto je závlaha a odplevelování záhonů na prvním místě. Trávník během léta trpí více než během zimy, proto ho ještě přihnojte a sekejte. V tomto měsíci vykonáváme:

- Pravidelně zavlažujeme

- Postupně omezujeme a snížíme dávky hnojení

- Trávník sekáme a zavlažujeme

- Dokončíme řez a tvarování živých plotů

- Vysazujeme kosatce, pivoňky

- Koncem měsíce můžeme začít s výsadbou jarních cibulovin, ale není nutné s ní spěchat

Jarní cibuloviny z naší nabídky

- Vyseté dvouletky na záhonu prořídnou a přihnojíme

- Sklízíme a sušíme léčivé rostliny a květiny do aranžmá

- Rostliny pěstované v nádobách (muškáty, fuchsie, oleandry) rozmnožujeme řízkováním

- Řízkováním rozmnožujeme i okrasné keře a jehličnany

- Koncem měsíce začínáme s výsadbou okrasných keřů a dřevin s kořenovým balem

- Rozmnožujeme trvalky dělením trsů

- Plejeme záhony

- Připravíme nové plochy záhonů nebo zahradu na celkovou novou výsadbu

- Vydatně zaléváme vřesy, vřesovce, azalky a rododendrony

- Postaráme se o vysazené růže, kontrolujeme výskyt škůdců, odstraňujeme odkvetlé květenství

- V polovině měsíce je ideální čas na radikální řez jednoletých výhonů vistárie

- Sbíráme semena letniček a dosušíme je na stinném místě v papírových sáčcích

- Připravíme si nádoby na jejich uskladnění

- Vyšším trvalkám a popínavým rostlinám upevníme opory a přivážeme je ke kůlům

Zeleninová zahrada v srpnu

I zeleninová zahrada vyžaduje naši pozornost. Nazrálou zeleninu je třeba vybírat, dosušit a vhodně uskladnit, novou naopak vysít a vysadit do připravených záhonů a dostatečně zavlažovat, protože v tomto měsíci je méně srážek.

- dokončíme sklizeň česneku a cibule

- připravíme prostor na uložení zeleniny

- koncem měsíce zkrátíme rajčata nad posledním rozkvetlým květenstvím

- rajčatům vylamujeme fazochy a odstraňujeme suché listy, listy stínící plodům, aby stihly dozrát

- část květů na rajčatech také můžeme odstranit, do podzimu by už nestihly plody dozrát a zbytečně vysilují rostlinu, ponecháváme tak 3 - 4 květenství

- zavlažujeme záhony zeleniny, košťáloviny a kořenovou zeleninu

- připravíme a zavlažíme záhony na výsev salátu, ředkvičky, špenátu pro podzimní sklizeň

- sklízíme okurky, rajčata, papriku, lilky, melouny, tykve a cukety

- kontrolujeme košťáloviny, zejména zelí, zda je nenapadly housenky, které následně musíme posbírat

- zkontrolujte i výskyt škůdců během sklizně kedluben

- tento měsíc je nejdůležitější pro růst celeru a proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku a odtrhávání spodních listů

- sklízíme kopr, petrželku a uskladňujeme v mrazničce

- ve sklenících větráme a stíníme

- kontrolujeme škůdce a choroby a v případě jejich výskytu zasáhneme

Ovocná zahrada v srpnu

V tomto měsíci nám ovocné stromy nabízejí své plody a plody naší práce. Proto neváhejte a zpracujte maximum plodů. Sbírejte i ty, co spadnou na zem. Zamezíte výskytu hmyzu. Připravte se na řez peckovin.

- zavlažujeme stromy s násadou plodů

- prosvětlujeme peckoviny, drobné ovocné keře

- pokračujeme v očkování podnoží na spící očko

- rouby třešně a višně

- tvarujeme, ohýbáme a řežeme větve a koruny stromů

- stříháme, řežeme meruňky, broskve a švestky

- vysazujeme nové záhony jahod z mladých sazenic získaných z odnoží*

- připravíme sklad pro uložení sklizené úrody ovoce

- v polovině srpna zkracujeme výhony broskví o jednu třetinu

- postřikujeme proti obaleči

* V tomto období je čas i na založení nového jahodoviště. Použít můžete mladé dceřiné rostliny. Nové jahodoviště vysaďte na nové místo na slunci nebo v polostínu. Vhodným místem je i pod korunou stromu s řídkou korunou. Sazenice dobře zalijte. Pokud chcete sbírat úrodu jahod déle, vysaďte odrůdy s postupným sběrem.

Děti v zahradě

Děti patří neodmyslitelně k rodině a k zahradě. Vyžadují své místo v ní a proto kromě dětského hřiště zvolte i něco praktického, naučného a zajímavého.

Vytvořte jim vlastní mini zahrádku, kde mají možnost získat praktické zkušenosti s výsadbou i výsevem květin, zeleniny, naučí se mnoho o pěstování a nutné péče o vypěstované rostlinky a v konečném důsledku budou mít opravdu radost ze své zahrádky a vypěstovaných plodů.

Určitě se pochlubí každému, kdo vstoupí na Vaši zahradu. Naučte je poznávat kouzlo přírody, naučte je šetřit vodou, starat se o rostliny, zvířata, poznávat hmyz a motýly.

Nápaditost překvapí

Ve své zeleninové zahrádce vyčleňte kousek půdy na první výsevy. Začít můžete s rychlerostoucí zeleninou s krátkým vegetačním obdobím: ředkvička, špenát, salát, raná mrkev, hrášek. Zeleninu můžete vysévat zajímavě střídavě v jedné řadě. Pozor však na velikost jednotlivých rostlin. Pokud zvolíte barevné kultivary ředkvičky nebo mrkve, o to větší překvapení bude pro děti, když je překvapí fialová nebo žlutá mrkev, která je sladší než ta klasická červená.

Hrášek pěstujte na zajímavých konstrukcích, které děti samy mohou vyrobit z tenkých větviček. Každodenní péče o vyseté nebo vysazené rostliny naučí mladé pěstitele lásce ke všemu živému. Všechny práce, které provádíte v zahradě, vysvětlete a dovolte dělat i dětina svém záhonku. V každém věku jsou děti schopny naučit se pomáhat. Nezlobte se na ně, pokud vám místo plevele, vytrhnou i zeleninové rostlinky.

Kromě zeleniny vypěstujte květiny, barevné a voňavé, možná i pro babičku. Veďte je k pravidelnosti a péči a později z nich lze opravdu uděláte milé pracovité pomocníky a zahradníky.

Přečtěte si náš článek pokud jste náhodou nestihli všechny práce v červencové zahradě, příští měsíc se podíváme na práce v zářijové zahradě.

Léto není pouze o odpočinku a dovolené, ale také o práci v zahradě. Rostliny vyžadují pravidelnou péči. Pokud jim ji věnujeme v dostatečné míře, odmění nás svou krásou a zdravým růstem.

Zahrada v létě bude vypadat svěže jen za předpokladu závlahy a správné výsadby. Musíte myslet na to, že v tomto období má být zahrada nejvíce rozkvetlá a to díky letním cibulovinám, trvalkám a letničkám.

Vyberte si z nabídky letních cibulovin, semen letniček nebo nádherných trvalek

Mnozí těmto kráskám odolávají jen kvůli tomu, že je třeba na jaře vysazovat a na podzim vykopat a uskladnit v bezmrazových podmínkách. Letničky je také třeba manuálně předpěstovat a až potom se rozvinou do plné krásy. Ti, kteří již pochopili kouzlo této práce a květů, je už v zahradě pěstují.

Vyzkoušejte si to i vy nejdříve v malém, v nádobách. Celou nádobu na podzim můžete uskladnit ve sklepě. Lilie vydrží zimu i venku. Acidantery, montbrécie, jiřiny a gladioly musíte na podzim vybrat z půdy. Některé by možná mírnější zimu přežili, ale nikdo neví, jaká bude ta následující zima, tak neriskujte. 

Pokud máte rádi grilování a opékání, neobejdete se bez bylinek. Na konci léta je vhodný čas na založení bylinkového záhonu, který vytvořte v blízkosti posezení s krbem nebo grilem. Bylinky budete mít vždy po ruce a už se nic nevyrovná výborné kořenité chuti grilované zeleniny nebo masa.

Vypěstujte si své vlastní bylinky

Bylinky jsou nenáročné na pěstování, nenapadají je téměř žádné choroby a škůdci, nevyžadují pravidelnou péči. Vyžadují jen sušší propustnou půdu bez hnojení, přiměřenou zálivku, hodně slunce, pravidelné střihání a používání v kuchyni, aby si udržely svůj kompaktní tvar.

V tomto období si můžete ještě vypěstovat petržel na nať, ředkvičky a špenát. Využijte maximum slunečních dnů. Pak nás opět čeká podzim a s ním sezóna sklizní, uskladňování a babího léta. V každém ročním období najdeme pozitiva.

TIP: Přečtěte si více o pěstování bylinek.

Zahrada začne již od začátku jara nabírat na hmotě. V létě je nutné některým rostlinám odstranit odkvetlé květenství, suché listy, případně odstranit celé trsy letniček a dvouletek. Konec léta patří stříhání ovocných dřevin, jako jsou peckoviny a také stříhání živých plotů. Kam však se vším rostlinným odpadem a podzimním listím?

V každém případě byste měli myslet na založení kompostu.

Jak kompostovat na zahradě

Do malé zahrady Vám postačí malý kompostér s jednoduchou manipulací a spodním výběrem. Ve velké zahradě jejich třeba několik. Proto někde v odlehlé části zahrady nebo v užitkové části vytvořte místo v podobě velké jámy, do které můžete bylinný odpad i dřevěnou štěpku z drtičky větví vysypat, zaházet listím, pilinami, zeminou a jednou za čas ji mírně prohrábnout, provzdušnit nebo polít.

Kompostér z palet

Ti vynalézavější si ho mohou vytvořit z dřevěných i poškozených palet, které postavíte do tvaru čtverce na výšku, jakou potřebujete. Také můžete použít gumové pásy nebo dřevěné desky, cokoliv, co udrží množství rostlinného materiálu na jedné kopě.

Kompostér umístěte do polostínu až stínu, poloha na celodenním slunci není velmi vhodná. Kompost se bude nadměrně vysoušet, což celý proces kompostování značně naruší.

Důležité je také aby měl kompostovaný materiál kontakt s půdou na spodní straně a dostatečný přívod vzduchu z bočních stran. Na to jsou vhodné právě palety. Ideální je dvoukomorový kompostér, kde jednou za čas prehádžete hmotu z jedné komory do druhé. Tím kompost provzdušníte a promícháte vrstvy. Nezapomeňte ho udržovat přiměřeně vlhký.

Za pomoci přírody a rozkladu už za rok můžete použít svůj vlastní kompost, na zúrodňování zeleninových políček nebo jako substrát pro výsadby a výsev.

Co patří do kompostu

Do kompostu je vhodný téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady. Zda to je posečená tráva, drobné větve, výborné je listí. Hrubší větve je vhodné zpracovat zahradním drtičem, jinak budete čekat na jejich rozklad i několik let. Suchý materiál by se měl před uložením do kompostu promíchat s tím mokrým, méně vhodné je ukládání vrstev způsobem suchá / mokrá.

To co vytvoříte v kuchyni: skořápky z vajíček, slupky ze zeleniny a ovoce, čajové sáčky, případně starší substrát z přesazování rostlin.

Pokud chováte králíky, drůbež, můžete kompost jednou za čas obohatit i o hnůj a slepičince, ze kterých se může na podzim vytvořit i hnojivá zálivka na ovocné stromy. Ne však čerstvě vysazené.

Co do kompostu nepatří

Pamatujte však na to, že ne všechno může jít do kompostu. Určitě vynechejte plevele ze záhonů, kameny, či jiný tvrdý tuhý odpad, zbytky jídel, chemicky ošetřené slupky z exotického ovoce, listí z ořechu používejte v omezené míře.

Kompostem si určitě v zahradě pomůžete. Je to rychlý způsob jak kvalitně obohacovat zem. To co nám dala, to my takhle vrátíme zpět. Ideální je, pokud do čerstvě zrýčované půdy po zelenině zapracujete i kompost, který se přes zimu vstřebá a dokonale rozloží v půdě. A na jaře bude půda plná síly, aby v ní opět vyrostlo množství rostlin, ze kterých budeme mít užitek.

Kompostování v bytě

Se vzkvétajícím zájmem o ekologický přístup k životnímu prostředí stále více lidí třídí svůj odpad. Poctivě separovat plastové lahve, plechovky a Tetrapaky do jednoho koše, skleněné lahve do druhého, papírové obaly a papír do třetího, a to co zůstane, šup do komunálního odpadu. Věděli jste, že až 40% komunálního odpadu tvoří bioodpad - slupky z ovoce a zeleniny, vajíčkové skořápky či kávové sedliny? Zkušení zahrádkáři vědí, že v kompostu lze bioodpad využít lépe, než jen tak vyhozený v koši.

Podobně jako na zahrádce, můžete biologický odpad jednoduše kompostovat i doma. Byť v paneláku a to pomocí vermikompostéru, který si za minimální náklady dokážete zhotovit i sami doma. My jsme se při zakládání toho svého inspirovali Přáteli Země a jejich jednoduchým návodem.

Co potřebujete k vybudování vlastního vermikompostéru?

- 2 větší plastové nádoby a 1 víčko

- hřebík, vrtačku, případně nůžky na proděravění děr

- kousek kartonu

- zemina

- hrst kalifornských žížal

Kalifornské žížaly jsou proužkované a mají výrazně větší apetit než naše žížaly. Dají se zakoupit na internetu.

Ideální nádoby na výrobu vermikompostéru by měly být v tmavých odstínech a mít rozměry alespoň 40cmx30cmx20cm. Zároveň mají být stohovatelné - tedy možnost uložit je na sebe.

Na dno první nádoby vyvrtejte množství děr, to budou díry, kterými bude protékat přebytečná voda v nádobě s žížalami. Tekutina se bude ukládat do druhé nádoby, ve které bude vložena nádoba s vyvrtanými dírami na dně. Tato tekutina se nazývá kompostovací čaj a můžete ji zředěnou použít na zalévání rostlin v poměru 1: 5.

Do nádoby s dírami na dně vyvrtejte i díry po okrajích, aby měli žížaly dostatečný přísun vzduchu. Nádobu vložte do druhé nádoby. Na dno nádoby s dírkami položte kousek papíru nebo karton, aby podestýlka a žížaly, které do ní vložíte, nepropadli do druhé nádoby. Na papír položte podestýlku pro žížaly - například starší zeminu. Do ní vložte žížaly a do rohu jim zahrabte potravu - nasekané zbytky ovoce nebo zeleniny. Potravu důkladně zahrabte, aby nelákala hmyz a netvořila se na ní plíseň. A hotovo! Už zbývá jen nezapomenout pravidelně krmit žížaly, tím, co se vám zbyde v kuchyni. Za 2-3 měsíce žížaly přemění kuchyňský odpad na kvalitní hnojivo v podobě vermikompostu.

Když budete umísťovat nádobu, myslete na to, že žížaly nemají rádi teplo a světlo. Dobře se jim daří na chodbách či ve sklepích, kde se teplota pohybuje od 5-25 ° C a kde na ně nesvítí prudké slunce. Vermikompostér můžete mít i v bytě či domě, protože se z něj nešíří žádný zápach.

TIP: Zdravé pěstování má mnoho benefitů. Přečtěte si článek o vytvoření eko-zahrady.