května 2022

Rod ostružiník je natolik obsáhlý, že se jeho zkoumáním zabývá dokonce zvláštní odnož botaniky. Nás ovšem budou v následujícím článku zajímat pouze tmavé, sladkokyselé plody ostružiny beztrnné, které se vyznačují právě absencí trnů. Shrneme-li základní vlastnosti těchto užitečných rostlin, můžeme říci, že se jedná o keře opatřené drobnými trny, jejichž plody jsou zpravidla jedlá a chutná souplodí peckoviček.

Plody se s oblibou konzumují čerstvé, jejich využití je však mnohem širší. Z ostružin lze připravovat moučníky, kompoty, marmelády a džemy, šťávy, ovocná vína, ba dokonce pálenky. Je-li úrody nadbytek, můžeme kromě výše zmíněného ostružiny i zmrazit. Své uplatnění najdou také listy ostružiníku, ze kterých se připravují bylinné odvary lidového léčitelství.

Ostružiny druhy

Jak jsme si již řekli v úvodu našeho článku, druhů a odrůd ostružiníku je skutečně mnoho. Mezi ty nejoblíbenější a nejlepší ostružiny patří například tyto:

‘Arapaho’ - tuto odrůdu lze vysadit téměř ve všech pěstitelských oblastech. Vyznačuje se pravidelným vyváděním velkých a chutných plodů.

‘Navaho’ - jedná se o novější kultivar, který zaujme vzpřímeným růstem, velkými a chutnými plody, které dozrávají v srpnu až září. Patří mezi druhy bez trnů.

‘Loch Ness’ - odrůda velmi dobře snáší i silnější mrazy a patří mezi ty odolnější i co se chorob týče. Na stoncích se koncem léta objevují velké trsy plodů, pod kterými se rostlina doslova prohýbá. Je tak nezbytná opora. Sklizeň je velmi snadná i díky absencí trnů, o které bychom se mohli poranit.

‘Black Jewel’ - plody tohoto kultivaru jsou tmavě fialové, na pohled až černé. Mají výraznou, sladkou chuť a jsou vhodné pro všechny druhy zpracování.

‘Triple Crown’ - tuto odrůdu řadíme mezi polovzpřímené, potřebuje tedy ke svému růstu oporu. Je ale o poznání kompaktnější než jiné odrůdy. Patří mezi rané druhy a plody se objevují již začátkem července.

‘Dirksen’ - kultivar Dirksen vysazujeme spíše v teplejších oblastech. Je odolná vůči chorobám a nese velké, mírně kyselé až trpké plody vyvážené chuti, které lze upotřebit nejen k přímé konzumaci, ale také k pečení nebo zavařování.

‘Cacanska Beztrna’ - je oblíbená díky absenci trnů a velmi sladkým plodům. Patří mezi středně rané odrůdy.

‘Black Satin’ - rostliny jsou vysoké a bohatě větvené. Díky tomu jsou výnosy z jednoho keře poměrně velké, a lze z něj sklidit až 6 kilogramů středně velkých sladkých ostružin. Trny na rostlinách téměř nenajdeme.

‘Relevant’ - mezi novější odrůdy řadíme i Relevant. Rostlina se hodí do všech pěstitelských oblastí a nese plody skvělé chuti.

V našem e-shopu najdete chutné a zdravé ostružiny i na svou zahradu

Pěstování ostružin

Jak pěstovat ostružiny? U dnešních odrůd ostružin to není nic náročného, nicméně některých pravidel se držet musíme. Důležitý je pravidelný řez, dostatečně pevná opora, po které se rostliny mohou plazit, úrodná půda s občasným přihnojením a samozřejmě pravidelná zálivka. Ostružiny nejsou náročné na prostor a pěstovat je můžeme klidně u drátěného plotu na menších zahrádkách.

Kdy přesadit ostružiny

Klasické ostružiníky se běžně do zahrady přesazují na podzim, ovšem beztrnné varianty a maliníky můžeme vysazovat také v jarních měsících. Chceme-li přesadit mladé rostliny na jiné stanoviště, popřípadě do většího květináče, opět tak lze učinit na jaře i v podzimních měsících.

Ostružiny v květináči

Pěstování ostružin v květináči je poměrně neobvyklé, ovšem ne nemožné. V poslední době, kdy se lidé z měst dávají na “balkonové zahradničení”, se ostružiny pěstují v nádobách stále častěji. I v tomto případě samozřejmě potřebuje rostlina oporu. Volíme spíše kompaktnější odrůdy. Při pěstování v květináči budeme muset rostlinu v prvních letech přesadit do prostornější nádoby. Učiníme tak na jaře či na podzim.

Co se týče zeminy, postačí běžný zahradní substrát, který promícháme s dobře uleženým kompostem nebo použijeme již připravené hnojivo. K ostružinám v květináči přistupujeme stejně i při řezu, který je však v tomto případě o něco radikálnější.

Čím hnojit ostružiny

Ostružiny je nezbytné přihnojovat hned na jaře, kdy potřebují ke svému růstu co nejvíce dusíku. Během vegetačního období přihnojujeme také, ovšem tentokrát by se mělo jednat spíše o hnojivo s obsahem draslíku a síry. Jelikož hodláme plody konzumovat, je nejlepší využít k výživě hnojiva organická. Skvělý je kompost nebo třeba slepičince.

Pro správný růst a bohatou úrodu můžeme využít také přípravků s obsahem mykorhizních hub. Ty fungují na principu symbiózy, kdy se houby usadí na kořenech rostliny a zásobují ji živinami. Další výhodou je pak zahuštění a rozšíření kořenového systému, díky čemuž může rostlina z půdy čerpat ještě více. Výborným přípravkem z této skupiny je například SYMBIVIT.

Choroby ostružiníku

I když jsou ostružiníky poměrně houževnaté a odolné rostliny, mohou se o ně pokoušet některé choroby i škůdci. Mezi ty nejběžnější patří například rzi či mšice.

Jak stříhat ostružiny

Řez ostružin je třeba provádět pravidelně, protože keře se rychle rozrůstají. Pravidelný řez také zajistí větší úrodu a vyšší odolnost vůči chorobám. A kdy ostružiny stříhat? Činíme tak hlavně na jaře, kdy je řez velmi radikální, nicméně i na podzim potřebují keře zkrátit.

Jak stříhat ostružiny na jaře

Na jaře stříháme ostružiník co nejdříve, avšak až tehdy, kdy už nehrozí příliš silné mrazy. Stříháme hlavně odplozené výhony, plody se totiž objevují na výhonech dvouletých. Díky tomu, že výhony, které neplodily, ponecháme, a ty ostatní odstřihneme, se dočkáme bohaté úrody každoročně.

Stříhání ostružin na podzim

 Aby byl keř košatý, můžeme některé postranní výhony ještě zkrátit nad druhým až třetím pupenem. Tato část výhonu zdřevnatí a z oček budou vyrůstat čerstvé výhony. Tento řez ostružin provádíme na podzim, ideálně v září. Na zimu bychom měli co nejvíce listů ponechat. Ostružiníky jsou sice mrazuvzdorné, ovšem silný mráz a studený vítr příliš dobře nesnáší. Listí, které ještě neopadalo, jim poskytne určitou ochranu.

TIP: Společně s ostružinami si můžete na zahradě i v květináči vypěstovat také například kiwi. Máte-li obavy z pěstování tohoto méně tradičního ovoce, přečtěte si článek o pěstování kiwi.

Kouřový strom (Smoke tree) - tak se jí pro její zajímavý vzhled říká například v Anglii. Jemná péřová soukvětí se vznášejí nad keřem jako oblak kouře. Je to cenná listnatá, opadavá dřevina. Zbarvení listů a květů je podle kultivaru, ale známe je v klasické žluto-zelené formě nebo s purpurovými listy a růžovými květy.

Kvete od června, zajímavá květenství zůstávají na dřevině až do podzimu. Svým vzhledem dá každé kompozici atraktivitu. Výborně se vybarvuje, během roku mění svůj vzhled, a tak je přínosem při přeměně zahrady v jakémkoli období.

Dřevo má navíc význam v řezbářství, jelikož má výjimečnou žlutou barvu. Dosahuje výšky do 5 m a spíše se rozrůstá do šířky. Roste poměrně pomalu. Je to odolná dřevina a má své opodstatnění v zahradní kompozici díky atraktivním květům a vybarveným listům. Dobře zvládá i naše zimy. V případě dlouhotrvajících mrazů může namrznout, ale dobře na jaře regeneruje a dobře zvládá i řez.

Má v oblibě propustné vápenaté půdy, minimální hnojení a přiměřenou závlahu. Upřednostní spíše sušší prostředí než trvalé vlhko.

Vyhovuje jí plné slunce, dostatečně široká plocha pro její přirozený růst a méně hnojení. Obzvlášť atraktivní jsou již starší porosty a jejich habitus i po opadu listů.

Latinský název je poněkud těžší - Cotinus coggygria. Tento základní druh má žlutozelené listy a narůžovělá květenství. Později na podzim se vybarvuje do růžova a listy do purpurova.

Ruj vlasatá patří mezi jedovaté rostliny, může způsobit při dotyku alergické reakce, puchýře a podráždění pokožky. Manipulujte s ní v rukavicích. Spadané listí se může kompostovat.

Ruj vlasatá druhy

´Royal Purple´ je nejznámější a nejžádanější kultivar, který vyniká bordo-purpurově zářivými listy během celé vegetace a růžovými květy.

´Flame´ je atraktivní díky zeleným listům velkým až 10 cm, které na podzim vybarví do oranžovo-červena.

'Grace'- má během roku purpurově červené listy, ale na podzim se vybarví na ohnivě červené.

Aktuální sortiment nabízených kultivarů ruj si můžete prohlédnout i v našem eshopu

Ruj vlasatá řez

Nečekejte uspořádaný, kompaktní keř, pro jeho výsadbu potřebujete opravdu prostor, neboť přirozeně je střapatý a roste do šířky. Pokud jej chcete udržet v mezích a v menší velikosti, vyžaduje řez brzy na jaře. Nesmí však být příliš hluboký. Obvykle se pěstuje jako volně rostoucí solitér nebo zakomponovaný keř s jinými dřevinami, jinak nevyžaduje žádný řez. Po mrazech můžete odstranit poškozené výhony.

Ruj na kmínku

V malé zahradě se uplatní ruj na kmínku. Rovněž je vhodná pro pěstování v nádobách. Vyberte si vhodnou výšku kmínku, na které je naroubovaná a vytvarovaná korunka. Kmínek už více neroste do výšky, zvětšuje se jen korunka. Tu udržujte v kompaktním tvaru. Kmínek raději ukotvěte a přivažte k opoře.

TIP: Chcete mít zahradu výjimečnou, co se týče druhového složení rostlin? Přečtěte si článek, kde vám představíme méně známé ozdobné keře.

Hlohyně se řadí mezi stálezelené vytrvalé keře, které v zahradě působí velmi esteticky v sezóně i po ní. Na jaře se na keři objevují bohatá květenství, od konce léta až do podzimu se na větvích červenají drobné kulaté plody, v zimě je keř ozdobný zajímavým listem. chcete-li si hlohyni šarlatovou v zahradě vysadit i Vy, v našem článku se dočtete jak na to.

Hlohyně šarlatová patří mezi okrasné rostliny. Jedná se o neopadavý keř, který má svůj původ v Asii a na jihu Evropy. V české přírodě není původní, ovšem tento druh hlohyně u nás poměrně rychle zdomácněl a v poslední ji můžeme najít také jako volně rostoucí v naší přírodě.

Keř obvykle dosahuje výšky až dva metry. Větve pokrývají modifikované trny a kopinaté až eliptické listy drobnějších rozměrů, které na zimu neopadávají. Hlohyně se často vysazují do živých plotů, kolem zídek i jen tak do prostoru, kde se jejich větve mohou rozpínat do šířky.

Odrůdy hlohyně

- ‚Orange Glow‘ – odolná varianta se sytě oranžovými zářivými plody.
- ‚Red Column‘ – odrůda se vyznačuje sytě červenými kulatými malvičkami.
- ‚Harleqiun‘ – tento kultivar lze poznat podle zelenobílých panašovaných listů s nádechem růžové.
- ‚Soleil D’Or‘ – pro tuto odrůdu jsou typické žlutě zbarvené plody.
- ‚Saphyr Jaune‘ – má světlejší žluté, drobné plody.
- ‚Orange Charmer‘ – květenství jsou velmi bohatá, plody sytě oranžové.
- ‚Mohave‘ – odrůda s krásně červeně vybarvenými plody.
- ‚Fire Light‘ – malvice jsou oranžové, vrcholky listů této odrůdy mají načervenalou barvu.

Další odrůdy vhodné k pěstování v našich klimatických podmínkách: ‚Ebben‘, ‚Kasan‘, ‚Pauciflora‘ či ‚Telstar‘.

Pěstování hlohyně

Doba výsadby

Kontejnerové druhy hlohyně šarlatové vysazujeme nejčastěji na jaře nebo v podzimních měsících, nicméně lze je bez problému sázet během celého vegetačního období.

Stanoviště

Slunce, polostín; při plném stínu méně kvete. Keře vysazujeme minimálně půl metru od sebe a od dalších překážek, aby se mohly přiměřeně rozpínat do prostoru.

Nároky na půdu

Běžný zahradní substrát, dává přednost zásaditějším vápenatým půdám.

Závlaha

Dobře snáší sucho, dlouhodobě vyžaduje polosuché stanoviště. Nově vysazené keře zaléváme pravidelně, již vzrostlé silné rostliny pak obvykle nezaléváme, vystačí si se srážkami.

Kdy stříhat hlohyně

Řez provádíme jej koncem zimy až začátkem jara. Při zkracování by nemělo mrznout. Řez nesmí být příliš radikální – větve nikdy nezkracujeme o více než jednu třetinu.

Odolnost

Velmi odolná rostlina, nenáročná na pěstování, plně mrazuvzdorná.
Množení: hlohyně se množí pomocí řízků.

Naši aktuální nabídku hlohyně šarlatové si můžete prohlédnout přímo v eshopu

Hnojení

Rostlina není na živiny náročná, jednou za čas lze vyživit například kompostem. Při přehnojení nikterak nezvýšíme okrasnou hodnotu keře, naopak mu můžeme uškodit.

Kvetení

Květy se na keřích objevují od května do června. Rostou ve velmi bohatých květenstvích, které tvoří mnohoramenné chocholíky. Jednotlivé květy jsou drobné, pětičetné a pravidelné. Barva květů je obvykle bílá, o některých odrůd může být i mírně narůžovělá.

Hlohyně plody

Po odkvětu se na okolících začnou objevovat plody. Ty vypadají jako bobule, jedná se však o drobné malvice. Plody mají žlutou, oranžovou, nejčastěji pak červenou barvu. Na větvích se malvičky drží až do zimy, přičemž neztrácejí svou barvu. Obvykle slouží jako potrava pro ptáky a mají estetickou funkci v zahradě. Plody jsou mírně jedovaté – kvůli možné záměně s hlohem, jehož plody jsou jedlé a připravují se z nich například zavařeniny, je důležité to mít na paměti.

Přezimování hlohyně

Hlohyně šarlatová je rostlina, která je plně mrazuvzdorná a bez problému zvládá i teploty dlouhodobě bod bodem mrazu, bez úhony vydrží i –27 °C. Dospělé urostlé keře tedy není potřeba na zimu nijak připravovat. Mladé, čerstvě vysazené keříky je vhodné před mrazíky chránit například netkanou textilií. Na konci zimy, kdy už se rtuť teploměru šplhá nad nulu, přistoupíme k odstranění větví a částí rostliny, které byly mrazem a sněhem poškozeny.

Choroby a škůdci hlohyně

Co se týče chorob a škůdců, hlohyně obvykle nemá problémy ani s jedním. Jedná se o poměrně houževnatou a odolnou rostlinu, která není náchylná k poškození patogeny ani jinými vnějšími vlivy.

Využití hlohyně

Využití hlohyně šarlatové je poměrně jednostranné. Jedná se totiž o čistě okrasnou rostlinu, jejíž plody nejsou jedlé a nezpracovává se ani žádná další část keře. Nejčastěji jsou hlohyně vysazovány do živých plotů, které jsou díky pravidelnému kvetení a zářivým nápadným plodům mnohem poutavější. Keř navíc roste velmi hustě, a tak takový živý plot poskytne i dostatek soukromí nebo zachytí nečistoty z okolí.

V parcích, ve městech, ale také v zahradách bývají hlohyně vysazeny i jako solitéry. V tomto případě je nutné keř držet co nejdále od dalších rostlin nebo například od plotu. Kolem vzrostlejšího keře ale lze vysadit nižší či snadno tvarovatelné keříky, jako je třeba brslen, popřípadě okrasné traviny. V okolí keře je vhodné rozmístit mulčovací kůru, která jen podtrhne vzhled celého zátiší, který nebude narušován nežádoucím plevelem.

TIP: Kdo by nechtěl aby okrasné keře na zahradě vydržely i zimní mrazy! Přečtěte si které kvetoucí mrazuvzdorné keře zkrášlí vaši zahradu i v zimě.

Ovocné dřeviny jsou klasické dřeviny, které si také vyžadují odbornou péči, abyste docílili vysoké a kvalitní sklizně. Nepůjde to bez základních faktorů jako je řez, závlaha, hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům.

Na trhu je množství druhů a kultivarů, které jsou rezistentní, čili odolné vůči některým nemocem a škůdcům a nevyžadují takovou chemickou ochranu vůči běžným onemocněním.

Bez závlahy a hnojení však nastávají problémy s růstem, vývojem květních pupenů a dokonce i kvalita plodů a jejich velikost či chuť je ovlivněna právě jejich zdravotním stavem.

Hnojením dodáte stromu základní živiny, které jsou nezbytné pro růst a dozrávání pletiv, množství květů a plodů. Samozřejmě je důležité, jaká hnojiva používáte a jakým způsobem je nabídnete dané dřevině. Na všechno je určité vhodné období.

Na jaře je vhodné přidávat hnojiva v podobě rozloženého kompostu, listovky a dusíku. Pozor však na bujně rostoucí ovocné druhy, ty dusíkem nepodporujte. Na podzim naopak používejte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Přírodní či chemická cesta?

Před samotnou výsadbou ovocných stromů věnujte dostatečnou pozornost přípravě půdy. Je vhodné i hnojení chlévským hnojem, např. 1 až 2 roky před samotnou výsadbou stromů. Strom si pak dlouhodobě bere živiny z hloubky. Nikdy nepřidávejte čerstvý hnůj ke kmenům i kořenům. Granulovaným hnojivem hnojte do vlhké půdy.

Další prvky, které ovocné dřeviny vyžadují, jsou vápník, hořčík a jiné mikroelementy. Co se týče ochrany proti různým chorobám a škůdcům, je samozřejmě na Vás jakou chemickou či biologicko-ekologickou ochranu zvolíte. Je několik možností.

Vyberte si vhodné ovocné stromy do svého sadu z naší nabídky*

* dostupnost v podzimní nabídce

Momentálně je tu období bio pěstování plodů, což je bez jakékoliv chemické ochrany. Bohužel, někdy to nejde bez chemie. Pak je tu jediný způsob, jak zamezit šíření onemocnění - a to vykopáním a odstraněním daného pěstovaného kultivaru ze sadu a zahrady a nahrazením ho za rezistentní.

Postřiky v ovocné zahradě

Myslíte si, že se v dnešní době bez postřiků v ovocné zahradě neobejdete? Jak naši předkové bojovali s nemocemi a škůdci? Používali různé odvary z lučních a léčivých rostlin, které se dodnes používají v zahradách a sadech. Používá se odvar z kopřiv a dalších aromatických plodin, jako je cibule a česnek, tabák, které nepáchnou po škůdcích.

Někdy však nejsme s výsledkem zcela spokojeni, ale vnímáme takový postřik jako ekologické hnojivo a biohnojivo.

Poté nastalo období používání silné chemie, která měla rovněž negativní účinky na celé životní prostředí. V dnešní době si na trhu nacházejí cestu ekologické postřiky, které působí přímo na škůdce nebo chorobu, a někdy se bez nich bohužel neobejdeme. Kadeřavost listů broskvoní rozhodně není ničena výluhem. Měděné přípravky je třeba použít včas a "osprchovat" celý strom a pupeny. V květnu se provádí druhý preventivní postřik.

V květnu se aplikují postřiky proti plísni angreštů, jabloní a rybízu, a pokud chcete pravidelně sklízet meruňky, nezapomeňte na postřik proti monilióze meruněk (odumírání výhonů a květů). Nezbytný je také postřik proti pilatce švestkové a vrtivce třešňové. Samozřejmě existují i další vhodné postřiky na jahody, meruňky a vinnou révu.

Snažte se stromy pečlivě kontrolovat, abyste včas zasáhli proti škůdcům, jako jsou mšice. Dbejte na správnou výživu a hnojení, pravidelně a vydatně zalévejte, zejména během suchého jara a v době nasazování květů a plodů. Mísy kolem kmenů udržujte volné, aby se voda a živiny lépe dostávaly přímo ke kořenům. Možná se vám tak podaří zachránit některé stromy před postřikem.

Na jaře mnoho lidí používá předsprejové postřiky, aby zničili přezimující stádia škůdců, vajíčka a larvy, které se s oteplením začínají probouzet a vyvíjet. Postřik je třeba provést před květem za bezvětrného počasí, bez deště, při teplotě kolem 15 °C.

TIP: Aby ovocné stromy v sadě prosperovaly a dokázaly odolávat škůdcům a chorobám, musíte jim vytvořit vhodné podmínky pro jejich růst. Přečtěte si ovocné desatero pěstitele a zvyšte si šanci na zdravý růst stromů.

Batáty, známé také jako sladké brambory, se v české kuchyni objevují stále častěji. Jejich specifická chuť výborně vynikne v domácích hranolkách i bramborovém pyré. S velkou oblibou je nakupují maminky batolat, která nasládlou chuť ocení asi nejvíce.

Tuto tropickou a zdravou zeleninu si však můžeme běžně vypěstovat i doma, a není k tomu potřeba nic víc než k pěstování klasických brambor, které již dobře známe. Pojďme se tedy podívat, jak na to!

Vše o batátech

Povijnice batátová, někdy také jedlá, latinsky pak Ipomea batatas, patří mezi tropické rostliny pocházející ze střední Ameriky. Hlízy této rostliny jsou jedlé, jejich dužina je většinou sytě oranžová (může mít však i další barvy od žluté až po fialovou) a má mírně sladkou chuť. Tyto hlízy se využívají obdobně jako hlízy bramboru, vzhledem jsou bramborám také podobné, i když tyto dvě rostliny botanicky příbuzné nejsou.

Jedná se o plazivou rostlinu, s vejčitými až srdčitými listy, které působí velmi esteticky a povijnice se často pěstuje také jako okrasná. Ve většině případů se však pěstuje pro hlízy, a to nejen na zahrádkách vášnivých pěstitelů, ale také ve velkém. Mezi největší producenty batátů se řadí Čína, Malawi a Tanzanie.

Odrůdy batátů

Je známo více než 400 různých odrůd batátů, které se od sebe liší v mnohém – velikostí, tvarem a barvou listů, velikostí, tvarem, chutí a barvou hlíz, velikostí a celkovým vzhledem rostliny a podobně.

Vzhledem k takovému počtu různých kultivarů si je zde nemůžeme jmenovat všechny, a tak si uvedeme alespoň pár z těch, které jsou běžně k dostání u nás a dobře snáší naše klimatické podmínky.

V České republice se povijnice batátová pěstuje jak pro hlízy, tak jako okrasná rostlina.

Okrasné batáty:

• ‚Yellow‘ – listy jsou světle zelené se žlutým podtónem, klasické velikosti.
• ‚Compact Yellow‘ – žlutozelené listy jsou menší velikosti. Rostlina se s oporou dorůstá až 3 metrů.
• ‚Red‘ – listy jsou temně červené, dužina hlíz má také tmavší odstín.
• ‚Cameo‘ – vejčité listy mají velmi tmavý fialový odstín.
• ‚Colored Leafs‘ – bujně rostoucí kultivar se zelenobílými až narůžovělými listy. Pěstuje se hlavně jako okrasný.
• ‚Green‘ – tato odrůda se vyznačuje trávově zelenými listy, které jsou spíše srdčitého tvaru.
• ‚Marguerite‘ – listy jsou srdčité a limetkově zelené, pěstuje se jako okrasná.

Jedlé batáty:

• ‚Erato White‘ – vysoká produkce hlíz, listy hluboce jsou vykrajované, hlízy mají hnědou slupku a bílou dužinu.
• ‚Erato Orange‘ – tato odrůda se od té předchozí liší pouze tím, že plody mají dužinu oranžové barvy.

Aktuálně dostupné odrůdy sladkých brambor si můžete vybrat také v našem eshopu

Jak pěstovat batáty

Okrasné:

• Stanoviště: pěstování batátů je vhodné na slunci až v polostínu. Pěstovat lze v záhonu, v truhlíku i větším květináči. Okrasné kultivary se skvěle hodí do truhlíků k letničkám.
• Nároky na půdu: výživný a kyprý substrát
• Závlaha: rostlina má raději vlhké prostředí bez přelévání.
• Řez: pěstuje se jako letnička, řez tedy nevyžaduje.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: okrasné druhy hnojíme jednou až dvakrát týdně hnojivem pro balkonové rostliny

Jedlé:

• Stanoviště: pěstujeme na slunci až v polostínu, na dostatečně velkém prostranství. Ke stonkům lze umístit oporu, v opačném případě se bude rostlina na stanovišti chovat jako půdokryvná.
• Nároky na půdu: hluboké, hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.
• Závlaha: pravidelně zaléváme, v období sucha zálivku ještě zintenzivníme.
• Řez: řez není vyžadován, batát se pěstuje jako jednoletá rostlina.
• Odolnost: nejsou mrazuvzdorné, před případnými přízemními mrazíky je nutné rostliny chránit.
• Množení: batáty množíme pomocí listových řízků nebo naklíčených hlíz.
• Hnojení: pěstujeme-li povijnici batátovou pro hlízy, je nutné používat organická hnojiva, například kompost.

Výsadba batátů

Batáty většinou pěstujeme z kořenových hlíz. Je potřeba počítat s tím, že plazivá povijnice zabere na pozemku dost místa, proto jí vyhradíme obdobné políčko, jako bychom sázeli klasické brambory. Na pozemku si vytvoříme asi 10 centimetrů hluboké brázdy rozmístěné přibližně 40 centimetrů od sebe. Samotné naklíčené hlízy do nich vkládáme opět se 40centimetrovým rozestupem. Rozmístěné hlízy zahrneme hlínou do hrůbků, přičemž předtím ještě můžeme do zeminy zapravit kompost nebo hnůj.

Kvetení a dozrávání hlíz

Květy se objevit můžou, ale nemusí. Když už budete mít to štěstí, najdete kalichovité kvítky bílé, růžové až fialové barvy, které jsou poměrně velké a na rostlině rozmístěné ve skupinách.

Hlízy dozrávají obvykle během září a října. Poznáme to tak, že lodyhy začnou zasychat. Teprve až po úplném zaschnutí lodyh se uchylujeme k vykopání hlíz. Postupujeme velmi opatrně, mechanické poškození sladkých brambor by mělo za následek jejich rychlou zkázu, vzhledem k obsahu cukru. Sklizené batáty můžeme uskladnit na suchém, chladném a dobře větraném místě.

Choroby a škůdci batátů

V našich podmínkách se povijnici batátové škůdci i choroby vyhýbají a k žádnému z onemocnění zde není náchylná. Na rostlině si nepochutnávají ani mandelinky a další „typicky bramboroví“ škůdci. Jediné, na čem si mohou nezvaní hosté pochutnávat, jsou hlízy. Ty obvykle požírají hlodavci.

Využití batátů

Jak jsme se již zmínili výše, povijnice batátová se často pěstuje jako rostlina okrasná listem. Skvěle se jí daří v nádobách a pěstitelé ji s oblibou usazují do truhlíků s letničkami, se kterými tvoří krásné, převislé, i metr dlouhé kompozice.

Pro člověka jsou však užitečnější hlízy této rostliny. Ty obsahují celou řadu živin, lehce stravitelné sacharidy, dostatek vlákniny, betakaroten a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Zralé hlízy tedy našly své široké uplatnění v kuchyni a lze je zařadit do mnohých receptů. Batáty lze vařit, péct, smažit – mezi nejoblíbenější recepty patří batátové pyré, batátové hranolky, ale i bramboráky z batátů, případně sladké pokrmy a moučníky.

TIP: Chcete-li se dozvědět více i o pěstování dalších druhů zeleniny, přečtěte si například náš článek o pěstování rajčat na balkoně.

Trávník je v zahradě nejvíce zatěžovanou plochou. Je také velmi žíznivý a hladový. Během celého roku vyžaduje péči. Pokud chcete pěstovat nízký golfový trávníček bez plevelů, budete potřebovat ještě více energie a času, který budete věnovat právě péči o trávník.

Tvoří se Vám spousta mechu v trávníku a na některých místech ani trávník nevidíte? Příčina není nadměrná zálivka nebo vlhká půda. Je to odraz nekvalitní péče o trávník a tento stav může nastat z různých příčin, jako jsou:

- nedostatečná výživa - hnojení

- sucho – nedostatečná mělká zálivka,

- špatná drenáž – trávník založený na těžké, jílovité půdě

- nedostatečná vertikutace

- nízké sečení trávníku zejména během veder (trpí zejména plochy bez automatické závlahy)

- množství stínu

- kyselá půda

Mechu se v první řadě zbavíte vertikutací a poté můžete vylepšit stav trávníku hnojenin a správným přísunem důležitých prvků pro růst, barvu a vitalitu. Trávník je náročný i na závlahu. Pokud zaléváte každé ráno a večer, ještě to neznamená, že mu dopřejete dostatek vody. Mělké zalévání v malém množství pronikne jen těsně pod povrch a kořeny se dostatečně nenapijí. Stačí jednou za den v ranních nebo večerních hodinách a intenzivně.

Péče o trávník na podzim

Na podzim a v zimě je nutné si ho všímat také. Už není třeba ho zalévat tak intenzivně, neboť podzimní období disponuje i množstvím srážek. Je nutné vyhrabat všechno listí, větvičky a nečistoty. Ke konci podzimu je nutné také vypustit závlahu, aby nedošlo k poškození trysek. Trávník naposledy posekejte na výšku 4 - 5 cm. Otázka však zní, kdy je vhodné trávník naposledy posekat? V případě příznivého počasí můžete sekat i v listopadu. Když roste, je třeba sekat.

Pokud máte zkušenosti, že ve Vaší lokalitě je vždy množství sněhové pokrývky, snažte se během odhazování sněhu neukládat sníh na trávník ve velkých kupách. Sníh se tak spouští pomalu, když zmrzne je plný vody a je dost těžký. Také nedoporučujeme chodit po trávníku, když je příliš mrazivě. Platí to zejména pro reprezentační trávníky, nízko vyžínané a střešní trávníky.

Listopad již není vhodný k zakládání nových trávníků, ani na provzdušnění. Budete muset počkat do jara. Trávníky, založené koncem září a v říjnu, bude třeba na jaře možná dosít. Trávníky zakládané na podzim se však na jaře probudí a zazelenají dříve a jsou i hustější, jelikož mají po zimě dostatek vláhy.

Tam, kde je plocha příliš roztříštěná, případně ve svahu nebo jiném nedostupném terénu, využijte půdopokryvné dřeviny, případně plochu vysypte kameny a štěrkem. Ne všude může a musí být travnatá plocha.

Starší trávník nebo trávník, který je životaschopný, je vhodné v tomto období provzdušnit vertikutátorem. Pracuje se s ním stejně jako se sekačkou. Zahradu však musíte proběhnout ve dvou různých směrech. Počítejte s obrovskou hmotou odpadu. Budete překvapeni, co vše z něj vyhrabete. Trávník po vertikutaci nepůsobí příliš esteticky, ale v krátkém čase zregeneruje a zazelená se. Musíte mu dopřát ještě dostatek vláhy.

Mnohé může během deštivých dnů trápit plíseň na trávníku. Vzniká většinou v důsledku nepropustné půdy pod trávníkem, vláha se drží na povrchu a vzniká plíseň. Pomůže vertikutace, vyhrabání trávníku a mírně zalévání. Pokud se Vám drží v trávníku mech, není to nadměrnou vlhkostí, jak si většina myslí, ale nesprávným složením půdy prvků, nesprávným hnojením a nepropustnou vrstvou pod trávníkem.

Pokud se Vám ani po několika pokusech nedaří vypěstovat hezký trávník na některých menších místech, vyzkoušejte položit na problematická místa hotové travnaté koberce. Pokud trávníku nedodáte dostatek vláhy, bude mít plocha jen krátkodobý efekt. Pak je již vhodnější vysypat plochu štěrkem, pískem, případně vysadit půdopokryvné rostliny nebo trvalky, po kterých se sice nechodí jako po trávě, ale svou funkci zelené plochy splní zaručeně.

TIP: Chcete aby se váš trávník rozzářil barvami nádherných květin? Přečtěte si článek o rozkvetlé louce.

Chcete si pěstovat citrusy a bojíte se, že jsou náročné na podmínky? Není to tak. Zvládne to každý. Dokonce si ho můžete vypěstovat přímo ze semen. Musíte však vědět jak na to a my Vám pomůžeme. Pokud chcete v poměrně krátké době očekávat plody, je ideální koupit si roubované rostliny a připravit vhodné podmínky.

Nejlepší je pokud začnete s pěstováním citrónu, náročnější je pak mandarinka a pomeranč.

Citrusy pěstování

Pocházejí z teplých oblastí, které jsou bohaté na slunce, množství světla a stejné nebo velmi podobné podmínky jim musíte zajistit i v bytě. Mohou být pěstovány na parapetu, nikoli však na jižním okně. Hrozí spálení listů. Substrát musí být propustný, lehký s nízkým pH a křemičitým pískem. Na dno nádoby dejte určitě drenážní vrstvu.

Zalévejte během léta hojně, ale v misce by nikdy neměla zůstávat voda. Vodu používejte měkkou, odstátou, nejlépe dešťovou s hnojivem zejména během růstu a tvorby květů a plodů.

V zimě se nehnojí a sníží se i celková intenzita zálivky v závislosti na teplotě a světlosti v místnosti. Čím světlejší a teplejší místnost, tím vyšší zálivka. Substrát nechte vždy mírně proschnout. Opad listů může být způsoben nevhodnými podmínkami, jako je nedostatek světla a chlad v kombinaci se zálivkou. Ideální teplota podle odrůd se pohybuje v rozmezí od 0 - 18 °C maximálně. Ve většině případů 15 - 18 °C v zimním období. Pokud máte možnost zimovat i v nižších teplotách, je to pro citrusy vyhovující. Nevyžadují pak ani tolik světla.

V létě můžou být na terase, balkoně, v zahradě. Jedná se však o letnění starších rostlin více než 5 let, které nejsou tak náchylné na onemocnění a škůdce, mají pevnější výhonky i listy. Také nesmí být umístěny na přímém slunci. Jinak hrozí spálení listů. Vyhovuje mu rosení na list a zvyšování tak vzdušné vlhkosti.

Řez je stejně důležitý. Provádí se během neaktivity rostliny, tedy koncem zimy, začátkem jara. V první řadě se odstraňují poškozené, suché a odumřelé větvičky. Ostatní se mohou zkrátit. Odstraňují se stejně tak křižující nebo výhonky směřující dovnitř koruny. Hlavní výhonek se zkracuje tak, aby boční převyšoval o cca 15 cm max. Dbejte na řez zejména u mladých rostlin, abyste včas vypěstovali pevnou a pěknou korunku. Výhonky musí být dostatečně silné na to, aby unesly váhu plodů.

Během kvetení s rostlinou nemanipulujte. Rostliny se přesazují až tehdy, když kořeny přerostou nádobu. Není nutné každoroční přesazování, jako je to u běžných pokojových květin. Starší a větší dřeviny se přesazují i po 5-10 letech. Nádoba by nikdy neměla být příliš velká, ale vždy jen o něco větší než byla předchozí.

10 základních bodů péče aneb jak to nepokazit:

1. nepřenášet rostliny, neměnit jim neustále podmínky
2. citrusy se každý rok nepřesazují
3. během kvetení a tvorby plodů s rostlinou nemanipulujte
4. během kvetení v zimním období je nutné zabezpečit umělé opylení květů pomocí štětce
5. pro správnou úrodnost a vyváženost rostliny je nutné ponechat jen určitý počet plodů v závislosti na věku dřeviny, počet listů, stability větviček a některé manuálně odtrhnout ještě před vývojem. Zajistíte tak přísun živin ponechaným plodům, růst a vitalitu citrusu
6. správná identifikace problému (onemocnění nebo škůdci) a jeho včasná ochrana zajistí opětovné prosperování rostliny
7. hnojení, správný substrát, teplotní a vláhové podmínky zajišťují správný růst, tvorbu květů a plodů během celého roku
8. letnění starších rostlin napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu a růstu
9. koncem zimy vyžadují správný řez
10. ochraňte rostliny před průvanem, mrazem a málo světlým prostorem

TIP: Mezi oblíbené pokojové rostliny patří aloe vera. Pokud vás blíže zajímá, jak o tuto užitečnou rostlinu pečovat, přečtěte si náš článek o pěstování aloe.

Možná to zní neuvěřitelně, ale pravda je taková, že i květy se dají konzumovat. A pokud je vhodně naaranžujete na talíř, určitě Vám bude i lépe chutnat. Není to jen módní výstřelek. Tyto květy se používaly v kuchyni už v minulosti. Ve Středomoří, na Dálném i Středním Východě.

Není to jídlo k nasycení se, ale pokrm pro oči, chuťové pohárky, poznávání nových vůní a chutí.
I květy mají osobitou chuť. Některé jsou výrazně, některé méně aromatické a mnohé svou barvou zaujmou natolik, že každodenní všední jídlo bude působit s květinami elegantněji, upraveněji a estetičtěji.
Kromě toho, že si je můžete nasbírat na loukách, mnoho z nich lze pěstovat i v zahradě nebo v nádobách na terase a balkoně.

Při jejich sběru je třeba dodržovat určité zásady:

- květy sbírejte brzy ráno nebo dopoledne, kdy je jejich chuť výraznější, protože obsahují více vody, která se ještě nestačila vypařit
- sbírejte jen na místech, kde není prach
- nepoužívejte na rostliny žádné chemické postřiky a hnojiva
- květiny nebo rostliny napadené chorobami a škůdci nepoužívejte
- květy nemyjte, jen je otřeste
- odstraňte z nich všechny pestíky, pyl a tyčinky
- ve většině případů jsou vhodné na konzumování jen okvětní lístky
- pokud máte alergii, květy nekonzumujte
- květy můžete konzumovat čerstvé, sušené, mražené, tepelně lehce upravené, pečené
- i květák a brokolice jsou nerozvinuté květy
- květy, které neumíte přesně identifikovat, raději nekonzumujte

Které květy jsou jedlé

Mezi nejčastější konzumovatelné květy patří: levandule, lichořeřišnice, květy běžných bylinek (máta, meduňka, mateřídouška, tymián, pažitka), aksamitník, měsíček, fialky a macešky.

Na louce můžete sesbírat květy pampelišky, podbělu, prvosenky jarní, plicníku lékařského, brutnáku, hluchavky, fialky, šípkové růže, kopretiny, chrpy, květy lesních jahod a jiné odrůdy s bílým květem, květy jetele..

Na zeleninovém záhonu nezapomeňte na květy okurek, dýní a cuket, kopru, pažitky, cibule, česneku, rukoly, bazalky ...

V květinovém záhoně nasbíráte jedlé květy z těchto trvalek: levandule, šalvěj, růže, slunečnice, hřebíček, chryzantémy, rudbekie (echinacea), macešky ..

Dokonce i z balkonu můžete sesbírat okrasné květenství fuchsie a muškátu. Výborné jsou citrusové květy.

V lese nasbíráte: lipový i akátový květ, bezový květ

Pozor! Z některých rostlin jsou jedlé opravdu jen květy. Platí to například u akátu. Celá rostlina kromě květů je jedovatá! Vyzkoušejte smažený cuketový květ, obalený v těstíčku. Stejným způsobem lze připravit i květy akátu a bezu.
Pokud nemáte zahradu, ale láká vás pěstování, mnohé z nich si můžete vypěstovat i v nádobách na balkoně a terase. Vděčná a rychle rostoucí je lichořeřišnice, levandule, šalvěj, bylinky, aksamitník.

Jedlé květy pěstování

S pěstováním můžete začít přímo od semínka, nebo si lze zakoupit hotové rostliny v květináčích. Jedlé květiny nevyžadují speciální péči na pěstování. Logické je, že se nesmí používat žádné chemické postřiky a hnojiva, které by poškodily chuť samotného květu. Pokud chcete takové rostliny hnojit, používejte jen vlastní kompost, který stačí zapracovat, nebo nasypat k rostlině. Některé zakoupené substráty již mohou obsahovat granulované hnojivo. V nádobě se bude dařit i maceškám a lichořeřišnici. Nejsou náročné na pěstování a pokud jim dopřejete dostatek slunce a vláhy, budou vzkvétat.
Mnohé květy, kterými chcete osvěžit nápoje, můžete zmrazit do nádoby i s vodou a v podobě kostek ledu je pak používat. Zejména květy mateřídoušky, meduňky a máty. Květy fialky a macešek vyniknou v zeleninovém salátu, na zmrzlině nebo koláčích a zákuscích.
Nechejte se inspirovat, získejte z vlastní zahrady maximum a poznávejte nové netradiční chutě.

TIP: Chcete dát přednost spíše klasickým bylinkám? Možná vás pak spíše zaujme například medvědí česnek a způsob jeho pěstování.

Prostor na balkoně je obyčejně malý, ale přesto zde lze pěstovat dokonce i stromy. Zvolíte-li převislé nebo štíhlé tvary, sloupovité formy, případně dřeviny na kmínku, ušetříte na prostoru a úroda se Vám bude snadněji sbírat.

Mezi užitkové dřeviny můžeme zařadit moruši na kmínku, která však dorůstá do výšky 150-400cm a tak není vhodná k pěstování na balkoně. Vhodnější jsou také určitě angrešt, josta na kmínku i rybíz.

Nejen na kmínku...

Toto drobné ovoce kromě kmínkové formy můžeme pěstovat i v podobně keře, kde můžeme zvolit třeba i zimolez kamčatský nebo aronii. Právě zemolez vás už v květnu obdaří sladkými a šťavnatými plody. Vyberte si dřevinu, případně ovoce, které máte rádi a zvolte přiměřenou nádobu a začněte s vysazováním.

Na dno nádoby nasypte drenážní vrstvu, poté nasypte výživný substrát, položte dřevinu a zasypte ji. Kořeny nesmí vyčuhovat a musí mít dostatečně velký prostor. Pokud je dřevina vyšší a na kmínku, dodejte jí oporu ve formě kolíku. Pravidelně ji zalévejte, ve vhodnou dobu přihnojujte a půdu provzdušňujte. Ve spodní části můžete vysadit letničky, které Vám dotvoří atmosféru na balkoně nebo tam vysaďte několik kořenů jahod, na kterých si zase pochutnáte.

Péče je stejná jako při pěstování venku, ale dřeviny vyžadují více vody. Pokud milujete fíky a máte vhodně orientovaný balkon na jih nebo jihovýchod, můžete se dočkat i plodů. Obvykle se fíkovníkům daří dobře i v nádobě. Avšak nesprávné umístění způsobuje mnoha pěstitelům to, že plody nedozrají a zůstanou zelené na rostlině. Fíkovník potřebuje hodně slunce a tepla, zároveň chráněné místo před silným větrem a mrazy.

V zimním období se mladé rostliny zazimují v bytě nebo se musí obalit.

Určitě znáte i jahodový strom (Psidium guajava). Přestože tato dřevina, keř rychle roste, potřebuje čas na to, aby vytvořila plody. Nepočítejte s úrodou v následujícím roce. Je to zajímavá a dekorativní rostlina vhodná pro balkonové pěstování. Na zimu se přenáší do bytu. Má krásně lesklé zelené listy, mladé listy jsou načervenalé, kvete na bílo a plodem jsou sladké kuličky připomínající jahody s malými jadérky uvnitř. Vyžaduje kyselejší substrát, vláhu, snese i přímé slunce. Ideální rostlina pro začátečníky pěstitelů i tropické flóry. V zimě musí být teplota nižší s dostatkem světla. Pěstuje se podobně jako citrusy.

Chcete-li doplnit balkon i okrasnými dřevinami na kmínku, můžete zvolit například jehličnany na kmínku nebo některé sloupovité okrasné stromy. Existuje opravdu mnoho možností, jak zaplnit balkon, aby nebyl všední, ale naopak zajímavý, exotický, plný chutných plodů a pocitu, že prostor je dokonale využit. Tak se dejte do toho.

TIP: Věděli jste, že i ovocné stromy lze pěstovat na balkoně? Přečtěte si více v článku, kde se věnujeme právě ovocným stromům na balkon.

Bílá barva je čistá, decentní, krásná, svěží a výborně kombinovatelná. Tentokrát Vám představíme bíle kvetoucí balkónovky a pak to už necháme na Vás, zda je budete kombinovat s jinými barvami nebo si vysadíte bíle kvetoucí rostliny samostatně.

Bílá barva má i své nevýhody, protože během deště květiny rychleji zežloutnou až zhnědnou a už nevypadají tak čistě. Umístěte je proto na místo pod střechu nebo jiný přístřešek, kde budou ochráněny před větrem a deštěm.

Bílé letničky

Mezi nejkrásnější a nejpoužívanější bíle kvetoucí balkónové rostliny patří: nestařec (Ageratum houstonianum), bakopa (Bacopa speciosa), gazánie (Gazania splendens), sporýš (Verbena x hybrida), lobelka (Lobelia erinus), sasanka (Anemone), kopretina (Argyranthemum frutescens), netýkavka (Impatiens walleriana), begónie (Begonia tuberhybrida, B. semperflorens), hledík (Antirrhinum majus), petúnie (Petunia x hybrida), muškát (Pelargonium zonale) a šalvěj (Salvia splendens).

Jde o letničky, které dobře snášejí slunce, sucho.

Samozřejmě jsou i rostliny do polostínu. Z těchto vyjmenovaných jsou vhodné do polostínu: bakopa, netýkavka, lobelka, begónie.

Prohlédněte si celý sortiment rostlin na balkon z naší aktuální nabídky

Do pozadí vždy vysaďte vyšší rostliny a do popředí níže až převislé. Nádoba by měla vypadat bohatě a pěkně. Nikdy však nevysazujte příliš mnoho rostlin do truhlíků. Časem se každá rozvine do krásy.

Pokud budete používat hnojivo na balkonové a kvetoucí rostliny, podpoříte kvetení, množství květů, intenzitu a délku kvetení. Odkvetlé květenství pravidelně odstraňujte a rostliny zaštipujte, aby se kulatily.

Bíle kvetoucí rostliny se výborně kombinují s jednou nebo dvěma barvami. Můžete si vybrat podle svých představ, červené, modré, zelené, žluté kombinace. Převislý plektrant (Plectranthus thunbergii) výborně doplní nádobu i barevně, protože má bílé panašované listy. Jeho netypická vůně odpuzuje komáry.

TIP: Pokud dříve dáváte přednost modré barvě, přečtěte si i náš článek o modrých květinách na balkon.