Posts tagged 'pěstování letniček'

Lantana je jednoznačně zajímavá rostlina, která si vaše srdce získá pro krásnou barvu svých květů. Pochází z tropů a pěstovat ji můžete nejen ve formě keře, ale také efektně na kmínku. Zjistěte, jaké podmínky této rostlině zajistit, aby se jí skvěle dařilo.

Charakteristika lantany

Lantana (česky někdy označována také jako libora) má podobu exotického keříku, který původem pochází z Jižní Ameriky. V našich podmínkách bývá lantana pěstována jako balkonová rostlina. Někteří pěstitelé ji také umísťují do světlé chodby domu.

Co je na lantaně jednoznačně nejzajímavější, jsou její květy. Ty totiž v průběhu času mění svou barvu, díky čemuž rostlina skutečně vynikne na první pohled. Zpočátku se květy rostliny zbarvují do žlutého odstínu. Později se barva mění spíše na oranžovou. Následně květy zčervenají, až nakonec přejdou do fialové. Květy lantany bývají velkým lákadlem také pro včely a motýly. 

Je lantana jedovatá?

I když jsou lantany doslova dechberoucí, je potřeba počítat s jednou stinnou stránkou. A tou je jejich jedovatost. U lantany jsou jedovaté všechny části rostliny. Pokud tedy budete s lantanou manipulovat, doporučujeme vzít si na pomoc rukavice. V opačném případě může rostlina u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. Dejte si také pozor na zabránění přístupu dětí a domácích mazlíčků.

Pořiďte si sazenice lantany a ozvláštněte s jejich pomocí balkon, terasu nebo jiný prostor.*

*Sazenice v našem e-shopu jsou dostupné ve vhodném čase pro jejich výsadbu

Lantana druhy

Nejznámějším druhem lantany je lantana měnivá (respektive lantana proměnlivá). I ta je však dostupná v několika odrůdách. V našem e-shopu najdete například Lantana Camara Tropic ´Pitaya´ nebo Lantana Camara Tropic ´Ara´. 

Lantana pěstování

Co se týče půdy, lantaně se daří v rašelině smíchané se zahradním kompostem. Stanoviště volte ideálně na plném slunci s dostatkem světla. Pozornost věnujte také pravidelné zálivce, abyste podpořili stálou vlhkost kořenového balu. Vyhněte se však úplnému přemokření. Rostlině můžete pro lepší růst dopřát pravidelné přihnojování, a to přibližně jednou týdně.

Lantana v truhlíku

Lantana bývá nejčastěji pěstována v nádobách. Pokud se rozhodnete ji na letní sezónu umístit do záhonu, je to možné, nicméně na podzim ji musíte opět vyrýt a přesunout na místo, kde nehrozí mrazy. 

Lantana stříhání

Lantana se ořezává na podzim předtím, než se rozhodnete ji zazimovat. Případně lze k řezu přistoupit také časně z jara. 

Lantana přezimování

K zazimování lantany je vhodné přistoupit ještě předtím, než udeří první mrazíky (tedy zhruba koncem září či začátkem října). V tomto období ji přesuňte na místo, kde se teplota pohybuje v rozmezí od 10 do 20 °C. Pamatujte na to, že lantana musí mít dostatek světla.

Lantana se řadí mezi neopadavé keře. Proto je nutné jí dopřát i v zimních měsících pravidelnou zálivku. Dejte si pozor na to, aby substrát nikdy zcela nevyschnul. 

Lantana na kmínku

Lantanu lze pěstovat nejen v podobě menších keříků, ale také na kmínku. Tímto způsobem docílíte určité úspory místa a zároveň elegantnějšího vzhledu. V tomto směru skvěle poslouží rostliny očkované na kmínek, u nichž se vám bude snadno udržovat korunka. Pamatujte na to, že než kmínek pořádně zesílí, je důležité jej vyvazovat k dostatečně pevné opoře. 

Jak na množení lantany

Pokud se rozhodnete rostlinu rozmnožit, můžete k tomu využít metodu řízkování, a to během konce léta nebo na podzim. Jednotlivé řízky je nutné odebrat, poté je můžete ošetřit speciálním přípravkem podporujícím zakořeňování.

Následně řízky zasaďte do substrátu, který vytvoříte smícháním rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Výsledek je důležité přikrýt fólií, aby došlo ke zvýšení vzdušné vlhkosti. Takto připravené řízky můžete uchovávat v pokojové teplotě. Jakmile dojde k úplnému prokořenění řízků, můžete je přesunout do květináčů.

TIP: Vytvořte si zajímavé kombinace letniček na vašem balkoně. Zjistěte, s čím kombinovat muškáty, aby výsledek fungoval. 

Kopretina a kopretinovec jsou dvě odlišné rostliny, které se však mezi sebou často zaměňují. V obou případech se můžete těšit na krásné romantické květy, které se budou vyjímat v zahradě, na balkoně i terase.

Jak ale o rostliny správně pečovat, aby se vám odvděčily záplavou nádherných květů? Na co si dát pozor? Na tyto a další otázky si odpovíme v následujícím článku. 

Charakteristika kopretiny

Kopretina (latinsky Leucanthemum) je rostlina, která je rozšířená prakticky po celém světě. Na první pohled zaujme svými bílými nebo růžovými květy s typickým žlutým středem. Tato vytrvalá rostlina hojně roste na loukách a pastvinách, ale i na okrajích cest. U včel a motýlů je tato květina oblíbená proto, že se jedná o bohatý zdroj nektaru.

S kopretinou se však pojí i určitá symbolika. Mnoho lidí například věří, že kopretinový věnec dokáže přinést štěstí a ochranu před zlem. V anglické kultuře bývá kopretina spojována s láskou a romantikou.

Kopretiny v zahradě se skvěle vyjímají bok po boku dalších rostlin. Sluší jim to například v kombinaci s třapatkami a dalšími vysokými květinami. Kopretiny se také mohou tyčit nad nižšími rostlinami a vytvářet tak nové patro.

V minulosti se kopretiny řadily do rodu chryzantém. V současné době však již mají svůj kopretiny svůj vlastní rod s latinským označením Leucanthemum. Z toho důvodu se někdy můžeme setkat s chybným označením a zařazením rostliny mezi chryzantémy. 

Charakteristika kopretinovce

Kopretinovec (latinsky Argyranthemum) se kopretinám podobá pouze stavbou květů. Jinak se jedná o keřovitou rostlinu, polokeř. Našich podmínkách se pěstuje jako letnička, kterou lze přezimovat. Běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm a charakteristické jsou pro tuto rostlinu roztřepené, kopinaté až čárkovité listy. 

Kopretina druhy

Mezi nejznámější druhy kopretiny se bezpochyby řadí kopretina velkokvětá či kopretina bílá. Atraktivních květů se dočkáte také u kopretiny Leucanthemum x Maximum ´Victorian Secret´.

Mezi kopretiny bývá někdy zařazována řimbaba obecná (neboli kopretina řimbaba), jejíž drobné květinové úbory jsou však kopretině pouze podobné.

Vyberte si kopretiny do truhlíků i zahrady a ozvláštněte s jejich pomocí prostor. Nádherné bílé květy si jistě zamilujete

Kopretina pěstování

Kopretiny spojuje hned několik vlastností. Snáší i horší půdní podmínky a poměrně dlouho vydrží ve váze. K předpěstování kopretiny se přistupuje v období od března do června. Rozhodně je na místě provést výsev semen nejprve do pařeniště nebo výsevných truhlíků. Na konkrétní stanoviště je můžete přenést zhruba od května do srpna (záleží samozřejmě na době výsevu semen).

Kopretině se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti. Rostlině proto vyberte místo, kde v dostatečné míře svítí slunce (ale dejte si pozor na ostré polední slunce v horkých letních měsících).

Co se týče půdy, volte ideálně dobře propustnou půdu s mírně kyselým až neutrálním pH. Rostlina není náročná na zalévání. I když je dostatek vláhy potřeba, pamatujte na to, že kopretina nesnáší přemokření. 

Jak stříhat kopretiny

Abyste se těšili z bohaté nadílky květů, je vhodné kopretinu pravidelně zastřihnout. Po odkvětu se zaměřte na včasný střih starých květů. Díky tomu dokáže rostlina vykvést v tomtéž roce ještě jednou. Stejně tak i na podzim odkvetlé kopretiny sestřihněte, aby se zbytečně nevysilovaly vytvářením semen.

Kopretina patří mezi dlouhověké trvalky. Nicméně zhruba jednou za dva až tři roky jí dopřejte rozsazení. 

Jak zazimovat kopretiny v květináči

Kopretiny patří mezi mrazuvzdorné trvalky, tedy jejich pěstování v květináčích je jednoduché a nevyžadují žádnou ochranu. Řez se pak převádi na jaře.

Pokud je kopretina součástí vašeho trvalkového záhonu v zahradě, je vhodné tyto rostliny na zimu lehce přikrýt chvojím či mulčovací kůrou, pokud je pěstujete v severních chladnějších oblastech. 

Kopretina na kmínku? Poslouží spíše kopretinovec

Pokud chcete ozvláštnit prostor na vaší terase nebo třeba balkoně, možná vás bude zajímat možnost pěstování kopretiny na kmínku. V tomto směru však poslouží spíše kopretinovec. Konkrétně kopretina pařížská (latinsky Argyranthemum frutescens) dorůstá výšky kolem půl metru a vytváří kompaktní keřík. I tyto rostliny po odkvětu zastřihujeme a můžeme rovněž tvarovat korunu keříku. Rostlinu lze přezimovat, jinak je to letnička.

Kopretinovec pěstování

Kopretinovci se nejlépe daří na slunném stanovišti. Abyste docílili dobrého růstu a bohaté násady květů, vsaďte na kvalitní a dobře propustný substrát a pravidelné hnojení. Pokud bude v zemině zastoupen určitý podíl jílu, může to pomoct správnému zadržení živin a vody.

Pamatujte také na průběžnou zálivku, abyste substrát udrželi mírně vlhký. Dejte si ale pozor na přemokření rostliny, což poznáte podle typického žloutnutí listů. Naopak v případě sucha můžete bojovat s deformací listů a celkovým zakrněním rostliny v růstu.

Květy se u kopretinovce objevují již v květnu a na rostlině přetrvávají zhruba do konce října. Díky tomu rostlina zdobí prostor po velkou část sezóny. Odkvetlé květy pravidelně odstraňujte. Díky tomu dáte rostlině prostor, aby mohla nasadit nová poupata.

Bohatou násadu květů můžete podpořit pravidelným přihnojováním rostliny. Kopretinovec se doporučuje hnojit ideálně jednou za týden. 

Kopretinovec druhy

Stejně jako u kopretiny, i u kopretinovce se můžete setkat s řadou odrůd. Různé odstíny růžové nabídne odrůda Argyranthemum Percussion ´Double´ Pink. Na velké květy v růžové barvě se můžete těšit u varianty Argyranthemum Percussion ´Pink Eye´.

Zajímavou variantou je také netradiční kultivar Argyranthemum´Double Pink Honeybees´. Tmavě růžové květy najdete u odrůdy Argyranthemum Day-Zee ´Wine Red´. Pokud se vám zamlouvá kopretinovec se žlutou barvou květů, nenechte si ujít odrůdu Argyranthemum Pac Day-Zee Yellow. 

Zazimování kopretinovce

Výhodou kopretinovce je, že si jeho přítomnosti můžete užívat po mnoho let. Tuto rostlinu totiž lze zazimovat. S příchodem nižších teplot kopretinovec v nádobě přeneste na světlé místo s teplotou 5 až 10 °C. Zálivku omezte na minimum, ale dejte si pozor na to, aby substrát zcela nevyschnul. 

Jak stříhat kopretinovec

Kopretinovec je vhodné na podzim zredukovat zhruba o třetinu. Na jaře poté můžete přistoupit k ráznému řezu pro udržení typického huňatého tvaru rostliny.

TIP: Zjistěte, jak pěstovat chryzantémy a doplňte s jejich pomocí okrasné záhony ve vaší zahradě. 

Toužíte po zajímavé rostlině, která vám bude dělat radost svými pestrobarevnými květy? Jednou z možností je verbena, neboli sporýš či železník. Tato rostlina se bude skvěle vyjímat v záhoně nebo truhlíku, kterým můžete ozdobit svůj parapet. Zjistěte, jaké druhy existují a jak postupovat při jejím pěstování.

Verbena, sporýš či železník

Verbena, sporýš a železník jsou označení pro jednu a tu samou rostlinu. Verbena může být letnička i trvalka, přičemž vaši zahradu zahalí do krásných barev. Kvete bohatě a vyjímá se nejen v záhonu, ale i v truhlíku či jiné nádobě. 

Verbena trvalka

Ne všechny verbeny jsou letničky. Výjimkou je například sporýš argentinský (latinsky Verbena bonariensis). Jedná se o trvalku, která dokáže velmi dobře přečkávat české zimy. Běžně dorůstá do výšky 1,5 až 2 metry a perfektně poslouží jako dominanta celého záhonu. Další populární trvalkou je sporýš lékařský, který zaujme tuhou a přímou lodyhou dorůstající do výšky až půl metru. 

Verbena letnička

Z letničkových variant verbeny stojí za zmínku třeba odrůda Verbena pac ´Vera Deep Blue´, která během květu zaujme krásnou vůní a pyšní se krásnými fialovými květy. Květy ve fialové a bílé barvě nabídne odrůda Verbena ´Vera Blue Bicolor´.

Nádherné bílé květy nabídne Verbena pac ´Vera White´. Pokud toužíte po červené odrůdě, můžete se rozhodnout třeba pro Verbenu ´Summerdream Dark Red´ nebo polo převislou Verbenu ´Estrella Red´. Jedinečné červené květy nabídne také letnička Verbena Wfl ´Gala Beauty Red´. Originální variantou je Verbena x peruviana ´Voodoo Red Star´ s červenobílými květy.

Pokud hledáte rostlinu s krásnými růžovými květy, bude pro vás skvělou volbou varianta Verbena Summerdream ´Pink´nebo Verbena Wfl ´Estrella Pink´ .

Prohlédněte si zářivé druhy sporýše a vyberte si mezi nimi variantu, která se bude vyjímat v záhoně, truhlíku i jiné nádobě

Pěstování verbeny 

Verbeně se nejvíce daří na jižním, západním či jihovýchodním stanovišti. Pokud ji umístíte do stínu, nedočkáte se bohužel květů. Verbeny lze vypěstovat i ze semínek. V tomto ohledu však možná narazíte na choulostivost mladých rostlinek, a proto se nejedná o nic jednoduchého. Vzhledem k tomu se jako praktičtější jeví zakoupení již vzrostlých sazenic.

Při pěstování sporýše se neobejdete bez kvalitního substrátu, který by měl být dobře propustný a dostatečně výživný. Verbena vyžaduje pravidelnou zálivku, přičemž substrát by měl být schopen vodu po zálivce podržet. Tato rostlina se skvěle hodí pro pěstování do samozavlažovacích truhlíků, které jí zajistí permanentní přísun vody. Při pěstování verbeny pamatujte na zalévání ráno nebo večer, v parných letních dnech klidně i každý den. 

Verbena přezimování

Mnoho lidí se rozhodne s příchodem chladného počasí se verbeny zbavit a na jaře si koupit opět nové sazenice. To je samozřejmě jedna z možných cest, ale pokud nechcete s příchodem jara utrácet za nové sazenice, můžete se pokusit o zazimování rostliny.

V tomto ohledu myslete na to, že verbena potřebuje v zimním období světlo, ale zároveň nízkou teplotu. Ta by se měla pohybovat kolem 8-10 °C. Vzhledem k tomu se k přezimování rostliny skvěle hodí třeba zimní zahrady nebo prosvětlené chodby. Co se týče zálivky, v zimních měsících stačí dopřát rostlině vodu pouze v malém množství. Bohatě stačí verbenu zalít jednou za 7 až 14 dní. 

Před jarem stačí sporýše seříznout na výšku zhruba 5 centimetrů a přenést je do prostor s teplotou nad 15 °C. Při pravidelné zálivce se můžete poměrně záhy dočkat toho, že rostlina obrazí a rozkošatí se. 

Květ verbena

Abyste docílili velkého množství květů, je na místě verbenu jednou za 14 dní přihnojit fosforečnými hnojivy. Jakmile květy odkvetou, odštípněte je. Díky tomu se budete moct těšit z kvetení během celé vegetační sezóny. 

Verbena v truhlíku

Verbena v truhlíku je skvělým způsobem, jak ozvláštnit parapety vašeho okna a přitom učinit zajímavou změnu oproti běžně rozšířeným muškátům. Pokud se rozhodnete pro pěstování v truhlíku, stojí za doporučení použití speciálních samozavlažovacích truhlíků, které rostlině zprostředkují dostatek vláhy. 

Jak na množení verbeny

Toužíte po tom verbenu namnožit? Zaštípnuté výhony této rostliny lze využít jako řízky, které nejlépe a nejrychleji zakoření ve vodě. Řízky zbavte spodních listů. Bohatě stačí, když jich necháte zhruba šest až osm. Jakmile dojde k jejich zakořenění, přepíchejte je do směsi perlitu, písku a rašeliny.

K množení verbeny lze používat také metodu hřížení, kdy střed nových výhonů zahrnete zeminou a ponecháte jej tak po dobu sedmi až osmi týdnů. Následně můžete výhon s kořínky oddělit a zasadit jej samostatně.

TIP: Inspirujte se, jak vytvořit letničkový záhon a proměňte svou zahradu pomocí krásně kvetoucích rostlin.

Lichořeřišnice je bylinný poklad, který si vás získá nejen pro své krásné květy. Jednotlivé části rostliny bývají mnohdy využívány v rámci lidového léčitelství. Velká výhoda spočívá v nízkých nárocích na pěstování, se kterým si proto poradí i začátečníci.

Jaké stanoviště a půdní podmínky této rostlině dopřát? Podrobné informace vám odhalí právě tento článek.

Charakteristika lichořeřišnice

Lichořeřišnice neboli kapucínka je poměrně rychle rostoucí letnička, která na první pohled zaujme svými velkými žlutými, oranžovými a červenými květy. Tyto květy jsou nejen krásné, ale zároveň i jedlé. Díky nízkým nárokům rostlina snadno vyroste i naprostému začátečníkovi.

Velkou výhodou této rostliny je, že ji lze využít i jako ochránkyni zeleniny a různých ovocných stromů. Má totiž tendenci na sebe přirozeně přitahovat mšice, housenky a slimáky. Také odpuzuje plísně a choroby dýní, brambor, ředkviček, brokolice, zelí, květáku či kedluben.

Kdy kvete lichořeřišnice

Na rostlině se květy objevují od června, přičemž lichořeřišnice kvete až do prvních mrazů. Zdobit může vaše květinové záhony, ploty, pergoly či okenní truhlíky.  

Vyberte si semena lichořeřišnice v našem e-shopu a pusťte se do pěstování. Vybírat můžete z různých variant s odlišnou barvou květů

Lichořeřišnice druhy

Existuje hned několik druhů lichořeřišnice, které se liší zejména svou velikostí a barvou květů. Některé z nich jsou nízké, jiné popínavé. Atypické květy a listy nabízí lichořeřišnice Tropaeolum peregrinum.

Krásné šarlatové květy a zároveň temně zelené listy nabídne odrůda Princess Of India. Skvěle vynikne na okraji záhonu i ve větší nádobě. Oblibě se těší také pnoucí lichořeřišnice Out Of Africa s bíle panašovanými listy. 

Lichořeřišnice větší Baby Rose zaujme svými tmavě růžovými květy, které hojně přitahují hmyz. Lichořeřišnice Tom Pouce se pyšní kompaktním vzrůstem a květy se směsí různých barev. Další perfektní variantou je lichořeřišnice Bijou Double ve směsi barev červené, oranžové a žluté. 

Lichořeřišnice výsev

Lichořeřišnice si libuje na slunném a teplém stanovišti. Nesnáší mráz, proto se u nás pěstuje jako letnička. Výsev lichořeřišnice se provádí do hnízd po 2 až 4 semenech do sponu 30 x 30 cm a do hloubky asi 2 cm.

Půdu volte spíše chudší a dobře propustnou, která ovšem není příliš přehnojena dusíkem. Pamatujte na to, že semena v půdě nikdy nesmí zaschnout. Proto si dejte pozor na jejich pravidelné zalévání. Semena začínají klíčit v průběhu dvou až tří týdnů. 

Kdy sázet lichořeřišnici

Semena lichořeřišnice klíčí při teplotě kolem 15 °C. Vzhledem k tomu je možné přistoupit k jejich výsevu na záhon ve druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Pokud se rozhodnete si předpěstovat sazeničky, můžete tak učinit již v polovině dubna (v takovém případě však sazeničky pěstujte ve skleníku nebo doma za oknem).

Lichořeřišnice pěstování v truhlíku

Lichořeřišnici lze bez problémů pěstovat nejen v záhoně v zahradě, ale i v truhlíku či jiné nádobě. Pokud se rozhodnete pro pěstování lichořeřišnice doma, pamatujte na dodržení správného stanoviště a nádobu umístěte tak, aby na ni přímo nepražilo slunce. Jelikož má rostlina ráda vlhko, dopřejte jí pravidelnou zálivku. 

Využití lichořeřišnice

Lichořeřišnice nachází v kuchyni pestré uplatnění. Mladé listy, poupata a květy se pyšní ostrou kořenitou chutí, která připomíná chuť řeřichy seté. Květy se hojně používají k ochucení zeleninových salátů, chlebíčků a dalších pokrmů. Zpracovat tedy lze všechny nadzemní části rostliny. 

V lidovém léčitelství se lichořeřišnice podává třeba během chřipky, nachlazení, zánětech dýchací soustavy nebo bolestech v krku. Může být nápomocná k uvolnění hlenu a dezinfekci dýchacích cest.  

Kdy sbírat semena lichořeřišnice

Pupeny a nezralá semena lichořeřišnice se sbírají a nakládají do kyselého nálevu podobně jako kapary. Zralá semena k dalšímu uchování a použití rostlina nabízí zhruba v průběhu září a října. 

TIP: Zajímá vás, které květy jsou jedlé kromě lichořeřišnice? Nenechte si ujít také náš článek zaměřený právě na toto téma. 

Půvabné zářivé květy, které vyniknou v záhonu, truhlíku i jiné nádobě. Tak lze ve stručnosti charakterizovat gazánie, které pocházejí ze slunné jižní Afriky. Jak na pěstování gazánie ze semínek, jaké stanoviště těmto rostlinám vyhovuje a jak o ně pečovat? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v tomto článku.

Charakteristika gazánie

Gazánie (latinsky Gazania) vaši zahradu na první pohled promění díky svým velkým a zářivým květům. Tyto rostliny se řadí do čeledi hvězdnicovitých. Charakteristické je pro ně vytvoření přízemní ružice laločnatých listů. Květy jsou velké a vyrůstají na delších stoncích.

Gazánie dorůstá výšky kolem 20-40 cm. Nejčastěji se její květy zbarvují do žluté a oranžové, setkat se však můžeme i s jinými odstíny. V zahradě jistě vyniknou i vícebarevné verze.

Proč gazánie nekvete

Květy gazánie jsou velmi citlivé na sluneční svit. Pokud je zataženo a prší, květy se zcela neotevřou. Pokud gazánie umístíte na stinné stanoviště, můžete se setkat s tím, že tato rostlina nepokvete vůbec. Sluneční svit je pro gazánii skutečně klíčový, výjimkou je pouze kultivar Daybreak.

Pořiďte si semínka gazánie a pusťte se s jejich pomocí do tvorby zajímavého letničkového záhonu

Gazánie druhy

Nejznámějším zástupcem, kterého u nás lze spatřit, je gazánie zářivá. Jedná se o mnohonásobně vyšlechtěný hybrid druhů Gazania longiscapa, Gazania rigens a Gazania nivea.

Gazánie zářivá New Day na první pohled okouzlí svými růžovými květy, které mají okolo středu charakteristický černý kruh. Popularitě se těší také již zmíněná gazánie zářivá Daybreak, která kvete i za nižších slunečných podmínek. Gazánie zářivá New Day Clear Orange zaujme výraznou oranžovou barvou květů bez černého středu.

Gazánie ze semínek

Gazánii si můžete pořídit nejen ve formě sazeničky, ale také si ji poměrně snadno vypěstovat ze semínka. Předpěstování je vhodné realizovat doma, v pařeništi nebo ve skleníku. K přímému výsevu na stanoviště lze přistoupit zhruba ve druhé polovině května. Doba klíčení semínek trvá zhruba 10-20 dní, někdy i déle. A to za předpokladu, že se okolní teplota pohybuje v rozmezí 18–20 °C.

Pamatujte na to, že gazánie vyžadují plné slunce a zvládnou dokonce i úpal. Proto jim právě takové stanoviště dopřejte, abyste se mohli těšit z bohatého kvetení a zdravého růstu rostliny. Ideální je volit hlinitopísčitou dobře propustnou půdu.

A jak zalévat gazánie? Zálivka by měla být spíše střední. Pokud gazánii pěstujete v nádobě, volte mírnou zálivku a dejte si pozor na přemokření. Při pěstování v nádobě také pamatujte na použití drenážní vrstvy.

Během vegetace lze rostlině zhruba každé 3 týdny dopřát přihnojení univerzálními vodorozpustnými hnojivy. Zároveň průběžně odstraňujte odkvetlé květy, které by mohly bránit nakvétání nových poupat.

Kdy dát gazánie ven

K přesunu gazánií na venkovní stanoviště přistupujte až ve chvíli, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Ty by jim totiž mohly ublížit.

Gazánie v truhlíku

Gazánie skvěle vynikne nejen volně v záhonu. Pěstovat ji můžete také v truhlíku či jiné nádobě, díky čemuž ozdobíte třeba vstup do domu nebo prostor na terase. Při pěstování v truhlíku nezapomeňte dopřát rostlině dostatek místa. Jak jsme již zmínili, pamatujte v tomto případě na použití drenážní vrstvy a dejte si pozor na přemokření rostliny.

Gazánie výsev

Jelikož mají gazánie spíše nižší vzrůst, hojně se vysazují na okraj smíšeného záhonu. I když je krásná jedna rostlina sama o sobě, ve skupině vynikne ještě o něco více. Výsev gazánií však najde uplatnění také ve smíšeném truhlíku na balkoně či terase.

A jak daleko od sebe sázet gazánie? Obecně lze doporučit sázet tyto rostliny do sponu 20×20 cm. Díky tomu bude mít gazánie kolem sebe dostatek prostoru.

Gazánie přezimování

Gazánie trvalka se běžně pěstuje jako letnička. Pokud se chcete z krásných květů těšit i v budoucím roce, je nutné přezimování.

Pokud pěstujete gazánii v záhoně, vyjměte ji z půdy a očistěte její kořenový bal od přebytečné hlíny. Následně ji přesuňte do suché místnosti, kde nemrzne (doporučená teplota pro přezimování činí 5-10 °C). Pamatujte také na to, že její kořeny by neměly zcela vyschnout. Na jaře je nutné rostlinu zastřihnout na polovinu, poté ji můžete znovu vysadit.

V našich podmínkach se pěstuje jako letnička.

Při pěstování v nádobě je celý proces o něco jednodušší, jelikož na vhodné stanoviště můžete přemístit celou nádobu s rostlinou.

TIP: Inspirujte se dalšími letničkami, které budou kvést celé léto a vy je budete moct obdivovat během vašeho každodenního posezení v zahradě.

Krásné letničky, které vaši zahradu promění doslova k nepoznání. Přesně tak lze charakterizovat cínie (neboli také ostálky). Pokud vsadíte na postupný výsev, mohou vaši zahradu či terasu zdobit prakticky po celé léto.

Zjistěte, jak postupovat při jejich výsevu a jaké druhy existují.

Charakteristika cínií

Cínie je okrasná letnička, která se mezi zahrádkáři těší velké popularitě. Cínií přitom existuje velké množství kultivarů, které se mohou lišit svými velikostmi i barevnými provedeními. Původem pochází z Mexika, odkud se postupem času dostala k nám. Díky svému vzhledu se cínie často využívají jako atraktivní lákadlo pro motýly. Kromě toho si je ale také můžete nařezat do vázy, nebo je využít jako okrasné květiny do truhlíků.

Cínie druhy

Mezi základní druhy cínií se řadí jiřinkokvěté. Tyto rostliny dorůstají do výšky až 90 cm a jsou charakteristické velkými, plnými a převážně kulovitými květy.

Kalifornské obří cínie se pyšní také výškou kolem 1 metru a jejich květy bývají střechovitě uspořádané a mírně vyklenuté.

Obří kaktusovité cínie zaujmou typickými střapatými květy, které mají delší a mírně stočené korunní plátky. Do této kategorie se řadí například ostálka lepá.

Pomponkovité cínie disponují menšími, plnými a vysoce klenutými květy. Skvěle se hodí na záhon i k řezu.

Skabiosokvěté cínie mají spíše drobné květy, které mohou připomínat květy hlaváče.

Populární ostálka haageova zaujme úzkými listy a menšími poloplnými až plnými dvoubarevnými květy.

Pořiďte si semena cínie a vytvořte si ze své zahrady nebo terasy doslova barevné království

Je cínie jedovatá?

Cínie jedovaté nejsou a jejich pěstování je proto bezproblémové i u rodin s domácími mazlíčky. Tyto rostliny však mohou způsobit podráždění pokožky kvůli přítomnosti alkaloidů. Při stříhání rostliny proto doporučujeme nosit rukavice, abyste se těmto reakcím na kůži vyhnuli.

Cínie výsev

Výhodou cínií je jejich schopnost se ve velké míře přizpůsobit většině půdních podmínek. Ideální volbou je nicméně půda bohatá na živiny s dobrým systémem odvodnění. Cínii je vhodné vysévat do půdy, kde již bude trvale růst (a kde ji tedy nebudete vykopávat). Přerušení kořenů v době růstu totiž této rostlině nevyhovuje.

Semena při výsevu umístěte do vzdálenosti zhruba 10 až 50 cm od sebe. U mladé cínie dbejte na dostatečnou zálivku, půda by měla být neustále mírně vlhká. U vzrostlých cínií je již situace odlišná a tak intenzivní zálivku nevyžadují.

V momentě, kdy sazenice ostálky dosáhnou výšky zhruba 7 cm, je vhodné jejich množství v záhonu nebo truhlíku protřídit. A to tak, aby od sebe jednotlivé květy byly vzdáleny aspoň 15 až 20 cm. Jakmile dojde k odumření květů, ihned je odřízněte. Tímto způsobem docílíte dalšího bohatého kvetení.

Cínie do truhlíku

Cínie se nemusí nutně vyjímat pouze přímo v záhonu. Skvělou službu vám udělají také v truhlíku, díky čemuž ozdobí třeba vaši terasu nebo balkon. Pamatujte na slunné stanoviště a dostatečně velkou nádobu, aby se rostlině dařilo. Jelikož pěstování cínie není nijak složité, hravě si s ním poradí i pěstitel začátečník.

Kdy sázet cínie

Co se týče samotného výsevu, semena cínie zasejte zhruba čtyři až šest týdnů před posledními očekávanými mrazy. Rostlina začíná klíčit přibližně při 10 °C. Pokud chcete dosáhnout podzimního kvetení ostálky, můžete vysévat ještě v červnu přímo na požadované místo.

TIP: Připravte se na další pěstitelskou sezónu v předstihu. Zjistěte, jak správně předpěstovat zeleninu.

S měsíčkem lékařským se nepojí pouze jeho využití v domácí medicíně. Pěstován bývá i pro své kulinářské využití a krásný vzhled, který vynikne i při jeho řezu do vázy. Navíc je pěstování této bylinky nenáročné a hravě si s ním poradí i začátečníci.

Zjistěte, jak postupovat, kam bylinku umístit a jak o ni správně pečovat.

Charakteristika měsíčku lékařského

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je jednoletá (někdy dvouletá) bylina, která dosahuje výšky až 50 cm. Pyšní se podlouhlými listy a bohatě větvenými lodyhami. Květy mají charakteristickou žlutou až oranžovou barvu. Původ měsíčku není úplně známý. Pravdou ale zůstává, že jeho sílu využívali již staří Egypťané.

Využití měsíčku lékařského

Měsíček lékařský bývá mnohdy využíván v gastronomii a také léčitelství. Pokud je řeč o koření, tato bylinka se používá jako náhrada drahého šafránu. Díky své barvě pak najde uplatnění při výrobě různých druhů potravin.

Kromě toho se z měsíčku lékařského často vyrábí masti, odvary a tinktury. Například odvar z měsíčku se může používat jako obklad při ranách či pohmožděninách. Čaje se využívají při onemocnění jater nebo třeba pro podporu zlepšení trávení. Měsíčkové masti pak nachází uplatnění u osob, které trápí například akné, omrzliny, spáleniny či popraskaná kůže.

Nakupte si semínka měsíčku lékařského a buďte včas připraveni na novou pěstitelskou sezónu

Měsíček lékařský výsev

Výhodou měsíčku lékařského jsou jeho velmi nízké nároky pro pěstování. Tuto bylinku můžete pěstovat jak na zahradě v záhoně, tak i v nádobách na balkoně nebo za oknem. Nejvíce se bylince daří na slunném stanovišti, zpravidla však snese i stinná místa. Z hlediska půdy je ideální volbou vápenitá a dobře propustná varianta. Naopak těžké a zamokřené půdy nesnáší dobře.

Co se týče samotného výsevu na záhon, můžete k němu přistoupit v březnu. Výsev provádějte po špetkách do sponu o velikosti zhruba 15 × 50 cm. Semínka při výsevu jemně zatlačte do půdy. Klíčení rostliny trvá zhruba 10 až 14 dní, první květy můžete zaznamenat po zhruba 10 až 12 týdnech. Alternativou je podzimní výsev měsíčku lékařského, kdy se květy objeví již v dubnu nebo květnu.

Měsíček lékařský pěstování v květináči

Alternativou k pěstování v záhoně je pěstování měsíčku lékařského jednoduše v květináči, který umístíte na balkon či terasu. V tomto případě nezapomeňte rostlině zajistit dostatek slunečních paprsků, živin a zálivky. Pokud se rozhodnete pro pěstování ve velké nádobě, vybavte ji ve spodní části drenáží. Vhodné je také zasazení do samozavlažovacích truhlíků.

Měsíček lékařský v zahradě

Při pěstování měsíčku lékařského v zahradě nezapomeňte okolní půdu pravidelně kypřit a zbavovat plevelu. V suchém období pamatujte na pravidelnou zálivku, i když rostlina zpravidla zvládne i několik dní bez zalévání. Abyste prodloužili dobu kvetení, je na místě průběžně odstraňovat odkvetlé květy. Pokud necháte poslední zásobu květů dozrát a vysemenit, v dalším roce se nemusíte výsevem zabývat a o vše potřebné se postará příroda sama za vás.

V zahradě bývá tato bylinka hojně pěstována i pro své dezinfekční vlastnosti. Dokáže totiž do jisté míry dezinfikovat půdu a odpuzovat háďátko, proto bývá pěstována společně s bramborami. Zároveň měsíček lékařský odpuzuje mšice a mravence a chrání před plísněmi rajčata a okurky.

TIP: Zorientujte se v rozsáhlé nabídce letniček a pořiďte si ty pravé letničky do nádob, kterými ozdobíte svou terasu či balkon.

Toužíte po krásně barevné zahradě, balkonu nebo prostoru za oknem? V tom případě se pusťte do pěstování hvozdíků. Tyto krásné květiny se pyšní nádhernými barvami a přitom je jejich pěstování nenáročné. Přečtěte si, jak postupovat a čemu se vyhnout.

Charakteristika hvozdíků

Hvozdíky neodmyslitelně patřily do zahrádek našich babiček. Pro svou krásu však bývají mnohdy pěstovány i v současnosti. S hvozdíkem se zároveň pojí zajímavá symbolika, která sahá až do středověku. Tehdy byla tato rostlina symbolem pro Pannu Marii, což ostatně připomíná dosud používaný lidový název pro hvozdík kartouzek - slzičky Panny Marie. Mezi hvozdíky se řadí i starý známý karafiát.

Hvozdíky jsou obecně domovem v Evropě a Asii. Ve volné přírodě na ně lze narazit na slunných stanovištích na sušších mezích, skalkách a svazích.

Prohlédněte si různé druhy hvozdíků v našem e-shopu a vybavte se včas na novou pěstitelskou sezónu

Hvozdík druhy

Hvozdíků existuje celá řada. Díky tomu není problém vybrat si takovou rostlinu, která se bude ve vaší zahradě nejvíce vyjímat. Hvozdíky můžeme rozdělit do následujících kategorií.

Nízké vytrvalé druhy hvozdíků

Tyto druhy hvozdíků bývají hojně pěstovány na skalce. K populárním druhům se v tomto ohledu řadí zejména hvozdík alpský, hvozdík sivý, hvozdík japonský či hvozdík péřitý. Zapomenout nesmíme ani na hvozdík kropenatý, který jako jeden z mála dobře snáší kyselou půdu.

Hvozdíky jako letničky

Pravděpodobně nejoblíbenějším druhem hvozdíku u nás, který se pěstuje jako letnička, je hvozdík čínský. Ten na první pohled zaujme svým nižším růstem, přičemž kvete v nejrůznějších barvách. Jeho květy jsou malé, nicméně v zahradě zaručeně vyniknou.

Pokud je řeč o letničkách, musíme zmínit také hvozdík karafiát či karafiát zahradní. Tato květina je charakteristická svým vysokým vzpřímeným růstem. Jelikož je ideální k řezu, často se umisťuje jako dekorace do vázy.

Hvozdíky jako dvouletky

Mezi oblíbené dvouletky můžeme zařadit hvozdík bradatý, který dorůstá do výšky 30-50 cm. Tento hvozdík bývá zpravidla pěstován v pestré škále barev. Rovněž je ideální k řezu, díky čemuž v sezóně ozdobí vaši vázu.

Hvozdík do truhlíku

Hvozdík se často pěstuje v truhlíku, díky čemuž si můžete ozdobit svůj okenní parapet nebo třeba prostor na balkoně. Pokud hledáte vhodný druh hvozdíku pro pěstování v truhlíku, vybírejte spíše z nižších a středně velkých druhů. Ideální volbou jsou letničky, u nichž se můžete těšit na barevné květy prakticky po celé léto. Oproti trvalkám se rozrůstají rychleji a začínají také rychleji kvést.

Pěstování hvozdíků v květináči

Pojďme se nyní podívat na to, jak postupovat při pěstování hvozdíků v květináči a jaké nároky vlastně tyto rostliny mají. Výhodou je, že pěstování hvozdíků je opravdu snadné. Díky tomu si s ním hravě poradí i začátečníci. Obecně lze doporučit vybrat těmto rostlinám slunné stanoviště. Z hlediska půdy volte nezamokřený vápenitý typ. Rostlinu nezapomeňte pravidelně zalévat, ale vyvarujte se přemokření, které by mohlo vést k hnilobě kořenů.

Hvozdík je vhodné před výsadbou na venkovní stanoviště předpěstovat. Semena lze vysévat do truhlíků za oknem nebo do skleníku a později je přesadit ven (jakmile již nehrozí mrazíky).

Hvozdík v květináči i volně v půdě bývá vůči chorobám poměrně dobře odolný. U vyšších druhů se může objevit padlí či plíseň šedá, přičemž rozvoj plísní může podpořit dlouhodobě vlhké počasí. Pokud bychom měli jmenovat nějaké škůdce, mohlo by se jednat snad jen o zajíce, který by se na vaši zahradu mohl zatoulat. Listy hvozdíku jsou pro něj totiž pochoutkou.

Hvozdík po odkvětu

Jakmile hvozdík odkvete, doporučujeme odstranit zvadlé květy a případně odumřelé části rostlin. Díky tomuto kroku podpoříte další kvetení. Některé druhy hvozdíků mohou znovu vykvést v druhém období kvetení.

TIP: Zaujala vás možnost pěstování hvozdíků? Prozkoumejte také další vhodné letničky do nádob a vzájemně je zkombinujte.

Podzim už naplno vládne v našich zahradách, ale nic nám nebrání zavzpomínat si na léto a jeho nádherné barvy. V tomto článku si představíme letničky do zahrady dle barvy a převislé letničky na balkon.

Povíme si něco o tom, jak pěstovat kvetoucí letničky a jaké barevné kombinace mohou vyniknout v květinovém záhonu.

Žluté letničky

Mezi typické žluté letničky do zahrady patří gazánie (lat. Gazania spledens). Kvete velkými žlutými až žlutooranžovými květy. Je nenáročná, má v oblibě slunné stanoviště, snese i plné slunce. Nedaří se jí na přemokřené půdě, při dešti zavírá květy.
Gazánie vyséváme v březnu, na záhon je přesazujeme v květnu, po posledních mrazech. Kvetou celé léto, až do pozdního podzimu.

Mezi letničky do zahrady určitě patří také slunečnice jednoletá (lat. Helianthus annuus). Typicky ji známe ve žluté barvě, najdeme však také červené odrůdy. Díky svému vysokému vzrůstu je dominantou každé okrasné zahrady.
Semena vyséváme přímo do zahrady od poloviny dubna do začátku května ve sponě 30 x 30 cm. Slunečnice kvete od června do září. Květy sbíráme v červnu až červenci, semena v srpnu. Preferuje slunné stanoviště, největší nároky na zálivku má v létě.

Aksamitníky (lat. Tagetes patula) kvetou žlutými až oranžovými květy. Tyto nenáročné letničky jsou přínosné i pro užitkovou zahradu. Díky vůni jsou aksamitníky přírodní ochranou pro zeleninovou zahradu před škůdci. Upřednostňují pravidelnou zálivku, slunce i polostín, takže jimi můžeme podsadit například rajčata.
Ze semen je vysazujeme v březnu, na záhon přesazujeme v polovině května. V okrasné zahradě vyniknou v kombinaci s jinými žlutými a bílými letničkami.

Bílé letničky

Ostálka (lat. Zinnia elegans) v bílé barvě je půvabným doplňkem každého záhonu. Ostálky však kvetou různých barvách, oblíbené jsou také v červené, oranžové či růžové barvě. Jsou to vyšší letničky, dobře se kombinují s vyššími trvalkami jako je echinacea (lat. echinacea purpurea), nebo kopretina (lat. leucanthemum maximum).
Ostálky vyséváme do pařeniště v březnu až dubnu, na záhon v květnu po posledních mrazech. Upřednostňují slunce, ve stínu rostou pomaleji. Potřebují pravidelnou zálivku zejména v letních měsících. Ostálky se při větru a v dešti válejí po zemi a lámou, je třeba je před bouří svázat provázkem. Kvetou od června do října.

Astra čínská (lat. Callistephus chinensis) patří mezi kvetoucí letničky, které vyniknou v bílé barvě. Zakoupit si je však můžete i v červené a modré barvě. Jako letničky do zahrady jsou vhodné vyšší odrůdy astry, na balkoně v nádobách lépe vypadají nižší odrůdy. Astře čínské vyhovuje slunce až polostín. Vypadá dobře v kombinaci s ostálkami nebo aksamitníky. Astře se také nedaří na přemokřené půdě, avšak v letních měsících snesou i výraznější zálivku. Ze semínek je vyséváme na pařeniště v březnu až dubnu, do záhonu v polovině května. Kvetou od léta až do podzimu.

Pokud jste se rozhodli pěstovat nenáročné letničky, můžete si vybrat například ze semen v našem e-shopu

Modré letničky

Limonka sehnutá (lat. Limonium sinuatum) – statice, potěší oko nejen na záhonu. V sušené kytici se krásně ukáže spolu se slaměnkou (lat. Helichrysum bracteatum). Limonky jako kvetoucí letničky najdeme nejčastěji v modré až modrofialové barvě, nejsou však neobvyklé také bílé, žluté nebo růžové.
Limonku předpěstujeme ze semen v únoru až březnu, na záhon ji vysazujeme v polovině května. Výborně snáší sucho, vadí jí přílišná zálivka, v přemokřené půdě plesniví. Kvete od července do října.

Nestařec mexický (lat. Ageratum mexicanum) patří mezi letničky kvetoucí modře a je keříčkového vzrůstu. Sazenice nestařce vysazujeme na záhon po 15. květnu, protože nemá rád mráz. Daří se mu na slunném stanovišti, ale vyžaduje pravidelnou zálivku. Kvete od července do září.

Zelené letničky

Okrasná kapusta (lat. Brassica oleracea) svým fialovým resp. bílým zbarvením uprostřed dodá šmrnc květinovému záhonu. Hodí se do kobercové výsadby nebo v kombinaci z chryzantémami. Sazenice předpěstujeme v červnu až červenci, na podzim je vysazujeme na záhon. Při poklesu teploty se začne střed růžice vybarvovat různými barvami. Okrasné kapustě nevadí jemný mráz, rozzáří záhon i po odkvětu pozdě kvetoucích letniček.

Červené letničky

Mák setý (lat. Papaver somniferum) je typickou červenou letničkou. V kombinaci s jinými nižšími bílými letničkami nebo trvalkami vynikne na záhonu svojí barvou. Na Slovensku i v ČR je jeho pěstování povoleno do 100 m2, na větší plochy je nutné povolení.
Vysazuje se na přelomu února a března přímo do země. Kvete nejčastěji červenými, někdy bílými nebo červeno-bílými květy podle odrůdy.

Laskavec metlinatý neboli amarant (lat. Amaranthus hypochondriacus) je letnička s červenými až bordovými květy. Má rád suché a slunečné místo, při dobré péči dorůstá výšky až 80 cm.
Vhodné je ho vysadit za níže kvetoucí letničky do zahrady, ale pěkně se ukáže i ve větším květináči na terase, či balkoně. Vyžaduje pravidelné zalévání, kvete od července do října.

Převislé letničky

Převislé letničky jsou často nesprávně označovány jako tahavé letničky. Jde o nesprávný výraz, protože se netáhnou po opoře, ale visí z výšky a svojí krásou ozvláštňují prostor balkonu či terasy.

Mezi převislé letničky řadíme žluté sanvitálie (lat. Sanvitalia procumbens), modré lobelky (lat. Lobelia erinus), červené muškáty (lat. Pelargonium peltatum) a různobarevné petunie (lat. Petunia hybrida).

Sazenice přesazujeme do venkovního prostředí v polovině května do substrátu pro balkonové květiny. Petunie a sanvitálie upřednostňují slunce, muškátům se daří nejlépe na slunci až v polostínu a lobelkám v polostínu až stínu.

Převislé letničky potřebují v letních měsících pravidelnou zálivku. Kvetou celé léto až do podzimu.

 TIP: Blížící se zima je vhodné období pro plánování výsadeb a výsevů. Další inspirace na balkonové letničky naleznete i v našem předchozím článku.

Letničky jsou variabilní barvou, vůní i vzhledem. I přes značnou pracnost je vypěstovat si našly své místo v nejedné zahradě. Některé však stále odrazuje fakt, že po odkvětu rostlina ze záhonu postupně zmizí. Můžete si však sesbírat semena na jarní výsevy a získáte znovu možnost pěstovat danou letničky na záhoně. Předpěstované sazenice si samozřejmě můžete i zakoupit, pokud nemáte možnosti a prostor na jejich předpěstování.

Navzdory všemu patří mezi oblíbené, zejména ve venkovských zahradách. Často je můžeme vidět i v městských parkových výsadbách. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat. Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon, klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokážou kvést ještě i zpod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovin.

Letničkový záhon

Letničkové sazenice se na záhon vysazují v květnu, po mrazech. Samozřejmě, mnoha druhům se daří vedle treláže, zdi nebo jemně převislé přes závěsné nádoby a mísy.

Dobře se kombinují, protože jsou barevně variabilní a mnoho druhů má i 4 barevné odstíny. Známé jsou ageratum (růžové, bílé, modré), gazánie (bílá, žlutá, oranžová, hnědá, červená, terakota), kráska (bílá, růžová, fialová, červená), aksamitník (vysoké, nízké, keříčková, střední - žluté, oranžové , hnědé, bílé, panašované, s hnědým okrajem), sanvitálie (žlutá, oranžová), verbena (bílá, růžová, červená, fialová) a takto bychom mohli pokračovat ještě dál.

Po výsadbě jim dopřejte odplevelenou půdu a pravidelnou zálivku. Letničky milují slunce a teplo. Tehdy opravdu vzkvétají do krásy. Pokud chcete jejich kvetení prodloužit, odstraňujte odkvetlé květenství a průběžně od léta sbírejte i semínka.

Naše tipy pro Vás:

Pokud pěstujete i nocenku (Mirabilis jalapa), patří mezi letničky, ale na podzim ji můžete vykopat a pokud uvidíte, že má hlíznaté kořeny dokáže ve sklepě přezimovat. Po výsadbě na jaře získáte rychleji velkou rostlinu. Také poměrně rychle roste ze semen, ale nesnáší přesazování, proto se vysévá hned do půdy. Přezimuje se podobně jako jiřiny.

Několik letniček se dá přezimovat ve vhodných prostorách. U nás se pěstují jako jednoleté kvůli zimě a mrazu, v domovské zemi jde většinou o trvalky. Přezimovat se dá: sanvitálie, verbena, petúnie, muškáty.

Barevný sortiment semen letniček najdete také v našem eshopu

Pokud máte rádi cinie, tak semena vysejte do nádoby a ponechte ji ve studeném skleníku. Předpěstované sazenice už nepřesazujte do nádob, ale vysazujte již v květnu přímo na záhon.

Výsadba letniček

Některé letničky můžete vysévat přímo na stanoviště nebo je vysazovat do sponu na předem připravený záhon. Jelikož jde o větší semena, vysévají se do hloubky 7 cm. Pokud máte již hotové sazenice, ty se vysazují s kořenovým balem do hloubky asi 15 cm po 15. květnu.

Podle dispozice záhonu a umístění vybírejte letničky podle barvy, výšky, délky kvetení. Do pozadí umísťujte letničky vysoké a postupujte směrem níže. Takto dokážete vytvořit letničkový záhon, který obohatí zahradu o ty nejkrásnější květiny až do podzimu.

Záhony však mohou být i kulaté, pak dominanta musí být vysazena ve středu, aby byl záhon pohledný ze všech stran. Letničkové záhony mají své kouzlo. Je jich velmi mnoho a všechny se snad ani nedají pěstovat.

Nemusíte hned zakládat samostatný letničkový záhon. Klidně je vysazujte do trvalkového záhonu. Některé dokáží kvést ještě i z pod prvního napadeného sněhu. Daří se jim i na místech po zatažených cibulovinách.

Vysoké letničky

Cosmos bipinnatus - kosmos, kráska, Helianthus annus - slunečnice roční, Rudbeckia hirta - třapatka, Amaranthus caudatus - amarantus

Střední letničky

Brachycome iberidifolia - všelicha, Eschscholtzia californica - sluncovka, Linum grandiflorum - len, Zinnia elegans - ostálka

Nízké letničky na záhon

Tagetes tenuifolia - aksamitník, Dianthus chinensis - hřebíček, Impatiens walleriana - netýkavka, Ageratum houstonianum - ageratum, nízká forma, Lobelia erinus - lobelka

Dlouho kvetoucí letničky

měsíček (Calendula), aksamitník (Tagetes), ageratum (Ageratum houstonianum), šalvěj (Salvia farinacea), astra (Aster).

TIP: Abyste si mohli dopřát krásu letničkových záhonů i další sezónu, nezapomeňte si přečíst článek o sběru semen.