+420 730 235 493

ledna 2023

Eukalyptus pěstování

Autor: Monika Brešťanská 31. ledna 2023 Žádné komentáře

Eukalyptus, dříve také jako blahovičník (Eucalyptus), je aromatický strom či keř pocházející z Austrálie, jižní Asie a Nové Guinei. Existuje spousta druhů, přičemž některé se v ideálních podmínkách dorůstají výšky i 100 metrů, což z nich činí skutečně majestátní rostliny.

Eukalyptus pěstování

Blahovičníky rostou v různých biotopech, od deštných pralesů až po poušť. Při pěstování eukalyptu je tedy nutné znát jeho druh i nároky.

Eukalyptus druhy

K rodu eukalyptus patří asi 800 druhů a poddruhů, které se mohou dále dělit na různé kultivary a odrůdy.

V našich podmínkách se můžeme setkat přibližně s pěti druhy eukalyptu, nicméně ani jeden z nich nebude v květináči vypadat tak, jak vypadá v australské přírodě. Vždy se jedná o menší keř, který má potíže s přezimováním. Pokud hledáte mrazuvzdorný eukalyptus, vsaďte raději přímo na eucalyptus parvula, který bez problémů naše zimy přečká. Kromě něj můžeme doma i na zahradě pěstovat tyto druhy:

blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii) - jinak známý také jako blahovičník voňavý. Jedná se o klasiku, která se v současnosti s oblibou pěstuje nejen jako okrasná rostlina, ale také jako přízdoba do řezaných květin, okrasných věnců či jiných květinových dekorací. Jedná se o endemický druh, který v přírodě najdeme pouze na jednom místě - v centrální Tasmánii.

blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) - v Austrálii dosahuje běžně výšky až 65 metrů. Jedná se o rychle rostoucí strom, který lze snadno tvarovat, pěstovat v květináči v bytě i na zahradě.

Mezi další známé druhy patří například blahovičník královský (Eucalyptus regnans), blahovičník oloupaný (Eucalyptus deglupta) nebo blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis).

 

Toužíte po vlastním voňavém stromku i vy? Vypěstujte si vlastní eukalyptus - s radami v tomto článku to zvládnete s přehledem, a vhodnou sazenici navíc najdete přímo v našem e-shopu


Jak pěstovat eukalyptus

Pěstování eukalyptu nepatří mezi nejsnadnější činnosti, nicméně při správných znalostech nám bude stromek dělat radost roky. Co je pro pěstování blahovičníku důležité?Eukalyptus rostlina

Stanoviště - eukalyptus v zahradě umístěte na co nejvíce slunečné stanoviště. Pěstitelé pod stromky často dávají také černou textilii, aby rostlinám dopřáli ještě více tepla a světla.

Substrát - pro pěstování blahovičníku postačí klasický zahradní substrát smíchat s rašelinou a pískem, a to v poměru dva díly zeminy, jeden díl písku a jeden díl rašeliny.

Zálivka - eukalyptus zaléváme teprve tehdy, kdy substrát v květináči úplně vyschne. Důležité je tuto dobu zbytečně neprodlužovat. Rostlina v květináči vydrží bez vody maximálně týden a pak už se nemusí vzpamatovat. Sledujte tedy stav půdy a po vyschnutí keřík hned zalijte. Použijte k tomu ideálně odstátou vodu o pokojové teplotě, kterou nalijete do misky pod květináčem, aby si rostlina vzala tolik vláhy, kolik potřebuje. Na konci dne přebytečnou vodu z misky vylijte.

Hnojení - eukalyptus hnojíme od dubna do srpna. Používáme k tomu hnojiva s vyšším obsahem draslíku a sníženým obsahem dusíku. Pokud zvolíte klasické hnojivo, je ideální Kristalon na květ a plod (i přesto, že vám blahovičník nepokvete - tato hnojiva obsahují dostatek draslíku).

Jak stříhat eukalyptus

Některé druhy eukalyptů rostou během letních měsíců velmi rychle. Stříhat mladé výhony můžeme prakticky kdykoliv během roku. Radikálnější řez je vhodné provádět na jaře, kdy se keř probouzí opět k životu.

U eukalyptu platí, že čím více výhony zkrátíte, tím více spících oček se probudí a vyroste nových výhonů. Pravidelný střih i řez je při pěstování v našich podmínkách nezbytný proto, aby byl keř kompaktní a hezky tvarovaný.

Eukalyptus na kmínku

Eukalyptus je strom, je tedy možné ho v této formě pěstovat. Eukalyptus však musíme tvarovat, abychom vzhledu stromku dosáhli. V počáteční fázi zvolte jeden hlavní, nejsilnější výhon vyrůstající přímo ze středu. Zbytek výhonů odstraňte, výhon v jeho horní části zastřihněte a dále už intuitivně nechejte růst pouze ty výhony, které budou tvořit korunu. Další možností je postupně odstraňovat výhony nejblíže k substrátu, zatímco se rostlina vytahuje do výšky.

Eukalyptus v květináči

Eukalyptus v bytě pěstujeme v dostatečně velkém květináči. Po nákupu vyjmeme mladý keř z původního květníku a přesadíme do větší nádoby s vhodným substrátem. Je dobré dát pod květináč misku, do které budeme rostlinu zalévat. Pozor však na příliš velké květináče - množství substrátu by nasálo příliš mnoho vody a drobný eukalyptus bychom v nádobě doslova utopili. Nezapomeňte ani na oporu v podobě bambusové tyče, kterou rostlina v prvních měsících života potřebuje.

Eukalyptus pěstování venku

Pěstování venku je pro eukalypty naprosto ideální. Máte-li ho pouze jako pokojovku, je často problém zajistit rostlině během letních měsíců dostatek slunce. Naproti tomu v zahradě se vždy najde dobře prosluněné místo, kde blahovičník načerpá paprsky.

I při venkovním pěstování však vždy používejte květináče dle rad v předchozím odstavci. Důvodem je přezimování eukalyptu - keřík je vhodné s přicházejícím podzimem přemístit do světlých prostor s teplotou mezi 10 a 13 stupni celsia. Pokud si se zazimováním nechcete lámat hlavu, zvolte mrazuvzdorný druh eukalyptu.

TIP: Další oblíbenou “cizokrajnou” rostlinou s užitečnými vlastnostmi i působivým vzhledem je aloe. Tento sukulent je vhodný do interiéru, v létě pak lze květináče přenést do zahrady. Více jsme se o pěstování aloe vera rozepsali v našem předchozím článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Malinojahoda pěstování

Autor: Monika Brešťanská 25. ledna 2023 Žádné komentáře

Malinojahoda, jinými názvy také jahodomalina či ostružiník jahodnatý (lat. Rubus illecebrosus) je druhem z čeledi růžovitých. Jedná se o křížence jahody a maliny pocházejícího z Japonska. Místo si však našel i v našich zahradách.

Malinojahoda pěstování

Podle názvu i vzhledu by se mohlo zdát, že jde o hybridní šlechtěnou rostlinu, opak je však pravdou - malinojahoda je samostatným druhem.

Jak vypadá malinojahoda?

Kříženec jahody a maliny je zajímavý nejen svým vzhledem, ale také strukturou plodů. Ty na první pohled vypadají jako jahody, ovšem na omak připomínají spíše malinu.
Plody rostou na hustém keři, který se dorůstá výšky až dva metry. Listy jsou drobnější, sytě zelené a svým tvarem připomínají list jahodníku. Narozdíl od něj má však jahodomalina na listech ještě drobné chmýří a nepatrné trny.

Od května do června se na keři objevují drobné květy bílé barvy, s typickým pětičetným uspořádáním. Během července okvětní lístky opadají a na místě květů narůstají kulovité plody, jenž se červenají v průběhu srpna. Co se týče chuti, malinojahody jsou sladké až mírně kyselé.

 

Pokud chcete chutné a zajímavé plody této rostliny vyzkoušet i vy, vysaďte si ji do zahrady. Sazenice malinojahody najdete také v našem e-shopu


Malinojahodník pěstování

Ostružiník jahodnatý je odolná a nenáročná rostlina, která si poradí téměř v každé zahradě.  Stejně jako každý druh však má své preference - pokud malinojahodě nabídnete optimální podmínky pro růst, dočkáte se větší i chutnější sklizně.

Jedná se o víceletou rostlinu, která se pěstuje na způsob bylin. Před zimou tedy nadzemní část uschne a odumírá, přičemž kořeny pod povrchem půdy přežijí mrazy bez úhony. Na jaře z nich začnou opět vyrůstat nové výhony.

Stanoviště a podmínky

Malinojahodník preferuje spíše slunná stanoviště. Pod paprsky se plody lépe vybarví a mají sladší chuť. Také květů bývá na přímém slunci větší počet. Keř se však spokojí i s polostínem.

Půda by měla být především dobře propustná a stále mírně vlhká. Rostlina nemá příliš v lásce přemokření. Před další zálivkou tedy necháváme okolní substrát částečně vyschnout. Na konkrétní typ půdy si jahodomaliník nepotrpí, vysadit jej můžete do lehkých i těžších půd.

Požadavky na vláhu a živiny

Jak už jsme si uvedli výše, malinojahoda potřebuje dostatek vláhy bez přemokření. Vydatnou zálivku aplikujeme zejména po vysazení nových sazenic a v letních měsících, kdy půda vysychá velmi rychle.

Rostlinu hnojíme průběžně, během celého vegetačního období. Ideální jsou organická hnojiva aplikovaná se zálivkou, případně kvalitní kompost.

Výsadba jahodomaliny

Keř pěstujeme jako solitér kdekoliv v zahradě, případně v nádobách. Pro novou sazenici vyhloubíme dostatečně prostornou jámu, na jejíž dno můžeme přidat ještě kompost. Následně umístíme sazenici včetně kořenového balu, přihrneme zeminou a dobře utlačíme. K výsadbě sazenic přistupujeme nejčastěji na jaře, aby keřík stihl dobře zakořenit, nicméně malinojahodník je odolný vůči mrazům až do -34°C, podzimní výsadbu tedy (za předpokladu dodržení termínu a ochrany kořenového systému mulčem) bez úhony zvládne.

Pěstování malinojahody v květináči

Přesto, že se keř dorůstá až dvou metrů, jej lze pěstovat také v květináči. V tomto případě je celkový habitus rostliny kompaktnější a skvěle tak doladí balkon i terasu. Pro sazenici však vyberte dostatečně velkou nádobu. Tu naplníme klasickým zahradním substrátem obohaceným o zralý kompost. Jahodomalinu v květináči nezapomeňte pravidelně zalévat, obvykle potřebuje více vláhy než keře vysazené přímo do půdy.

TIP: Hitem poslední doby jsou kromě malinojahody také popínavé jahody, které slibují vytvoření živé stěny plné červených plodů. Jak to je ve skutečnosti s popínavými jahodami? Skutečně jimi lze nahradit například vinnou révu? Odpovědi najdete v našem předchozím článku.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kapusta pěstování

Autor: Monika Brešťanská 19. ledna 2023 Žádné komentáře

Kapusta neboli brukev (Brassica), lidově pak kel, patří do čeledi brukvovitých rostlin, kde najdeme také například ředkev či řeřichu. Není tedy blízce příbuzná například se salátem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Blízkým příbuzným je však kapustě zelí hlávkové, vyšlechtěné z brukve zelné.

Kapusta pěstování

Dnes se jedná o dva rozdílné druhy s odlišnou chutí i upotřebením v kuchyni, v některé literatuře se však můžeme setkat s tím, že hlávkové zelí je kultivarem kapusty.

Druhy kapusty

Pod názvem kapusta se skrývá hned několik druhů. Ty se od sebe liší hlavně vzhledem, ale také požadavky na pěstování, velikostí hlávky či chutí.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková (Brassica oleracea convar. sabauda) se pěstuje jako košťálová zelenina. Typické jsou velké bublinkové listy, svinuté do růžice. Vzhled listů ji odlišuje od hlávkového zelí. Hlávka může být poměrně velká, hmotnost raných odrůd je okolo půl kilogramu, u pozdních i 3 kilogramy. Jedná se o odolnou rostlinu, kterou pěstujeme ze semen vysévaných přímo do záhonů či skleníku.

Mezi oblíbené odrůdy kapusty hlávkové patří například ‘Předzvěst’, ‘Vertus’ či ‘Blistra F1’.

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta (Brassica oleracea convar. gemmifera) má velmi vysoký košťál, na jehož vrcholu jsou listy. Na samotném košťálu pak vyrůstají růžičky, které se sklízí jako zelenina vhodná k tepelnému zpracování. Růžičková kapusta je bohatá na živiny, zejména na vitamín C. K oblíbeným odrůdám růžičkové kapusty patří třeba ‘Lunet F1’ nebo ‘Groninger’.Druhy kapusty

Kapusta kadeřavá

Kapusta kadeřavá (Brassica oleracea var. acephala) se od ostatních druhů odlišuje silně kadeřavými listy. Její lidový název je jarmuz a obvykle se využívá ke zkrmování dobytkem. Variantou je ještě kapusta kadeřávek (Brassica oleracea var. sabellica), která je jemnější.

Okrasné kapusty

Zajímavostí a hitem posledních let jsou okrasné kapusty. Mají velmi bohatou růžici, která je navíc doplněna o barvy jako je červená, oranžová, žlutá, či dokonce fialová.

Z konkrétních odrůd můžeme zmínit například ‘Victoria Pigeon’, ‘Peacock’ nebo Coral’.

Další kultivary brukve zelné

Pokud bychom se na brukev podívali z botanického hlediska, zjistíme, že se jedná o jeden druh s mnoha kultivary. Kromě výše zmíněných “kultivarů” jako je klasická kapusta hlávková, růžičková či kadeřavá kapusta, patří pod tento druh také například květák, brokolice, romanesco či kedluben. Většina těchto variant je však běžnou veřejností považována za zcela odlišné druhy, což díky jejich odlišnému vzhledu, chuti i využití pochopitelné.

 

Pusťte se letos do pěstování této zdravé zeleniny i vy. Semínka kapusty hlávkové i růžičkové najdete v našem e-shopu


Pěstování hlávkové kapusty

Pěstování kapusty není nic složitého. Rostlina je poměrně odolná vůči přízemním mrazíkům a nenáročná na výživu. Této zelenině bychom měli dopřát světlé stanoviště a pravidelnou vydatnou zálivku. V případě sucha začnou spodní listy zasychat, ovšem při neustálém přemokření naopak může dojít k jejich zahnívání.

K vysévání semen přistoupíme dle odrůdy - je-li raná, vyséváme již koncem ledna do skleníků, kde si sazenice předpěstujeme. Letní a pozdní odrůdy můžeme vysévat od března až do května přímo do záhonu. Ideální spon je 50x40 centimetrů, u pozdních 60x50 centimetrů z důvodu větších hlávek.

Co se týče hnojení, ideální je vysévat kapustu do humózní půdy se zapracovaným kompostem. Přihnojit můžeme ještě během vegetační doby - přibližně 14 dní od výsadby přihnojíme ledkovými hnojivy a o dalších 14 dnů později už použijeme klasické hnojivo na listovou zeleninu.

Růžičková kapusta pěstování

Pěstování růžičkové kapusty probíhá o něco jinak než u hlávkové. V tomto případě totiž roste vysoký košťál, na kterém vyrůstají drobné růžičky. Aby se k nim dostalo světlo před vrcholové listy, je nutné spon zvětšit přibližně na 70x50 centimetrů.

Jak tedy pěstovat růžičkovou kapustu? Stanoviště by mělo být světlé, s hlinitou půdou - nejsou vhodné těžké, kyselé a humózní půdy - kapusta pak nevytváří růžičky.

Růžičková kapusta potřebuje dostatek závlahy. Záhon by měl být před výsadbou připravený - již na podzim zapravte kompost a půdu zavápněte. Na jaře a během vegetační doby pak můžeme růžičkovou kapustu ještě přihnojovat dusíkem.Okrasná kapusta

Semena do záhonu vyséváme v dubnu. Sazenice si lze předpěstovat také v pařeništi či skleníku a na konci dubna až začátkem května je přemístit do záhonu.

Co je při pěstování růžičkové kapusty důležité - zaštípnutí terminálního pupenu koncem srpna. Tím výrazně podpoříme tvorbu nových růžiček, ke kterým se dostane nejen více světla, ale také živin.

Okrasná kapusta pěstování

Pěstování okrasné kapusty je v podstatě podobné jako pěstování té hlávkové. Vyžaduje téměř totožné podmínky, narozdíl od hlávkové kapusty ale není jedlá.

V zahradě má čistě estetickou funkci. Nejlépe bude vynikat v podzimních výsadbách, vysadit je lze také do truhlíků. Vzhledem k tomu, že očekáváme vybarvení listů v podzimních měsících, vysazujeme okrasné kapusty později než jedlé varianty.

Také spon může být menší, nevysazujte však jednotlivé rostliny ve vzdálenosti menší než 30 centimetrů, hlávky by se mohly kvůli nedostatku místa deformovat.

TIP: V české kuchyni nejčastěji využijete kořenové druhy zeleniny. Mezi ty patří hlavně petržel, celer a mrkev. Poslední jmenovanou zeleninu najdeme snad na každé zahradě, proto jsme se o pěstování mrkve více rozepsali v našem předchozím článku.

Dřín, pěstování pro krásu i užitek

Autor: Monika Brešťanská 11. ledna 2023 Žádné komentáře

Dřín, jinými názvy také dřínovec či svída (Cornus) je keř, někdy i strom či vyšší bylina z čeledi dřínovitých. Tento rod zahrnuje několik druhů, přičemž některé z nich rostou planě také v České republice či na Slovensku. Zmínit můžeme například dřín obecný, který je u nás zákonem chráněný.

Dřín pěstování

Pro svůj užitek či zajímavý vzhled se tyto rostliny pěstují také v zahradách. Zde rozeznáváme dříny okrasné a ty, které pěstujeme pro léčivé plody.

Svída pěstování

Nároky na světlo - dříny preferují přímé slunce, velmi dobře se jim daří i v polostínu. Plný stín není pro jejich pěstování vhodný.

Vhodný typ zeminy - půda by měla být dobře propustná, kyprá a dostatečně vyživená. Na pH svídám příliš nezáleží, snesou mírně kyselou i mírně zásaditou zeminu.

Odolnost - dříny jsou ve většině případů mrazuvzdorné a celkově odolné rostliny. Nemají příliš škůdců a netrpí nemocemi.

Stanoviště - v přírodě nejlépe rostou na slunných křovinatých stráních a kolem lesů. V zahradě se jim bude dobře dařit vedle dalších keřů a stromků.

Nároky na vláhu - půda kolem rostliny by měla být stále mírně vlhká, nikoliv však podmáčená. Také během zimy dbáme na to, aby svída netrpěla suchem. Zálivku ale omezíme.

Množení svídy - způsobů množení je několik. Rostlinu můžeme pěstovat ze semen, množení však častěji probíhá dřevitými či bylinnými řízky (dle konkrétního druhu). Oblíbené je také roubování.

Svída druhy

Druhy svíd se dále dělí do podrodů. Ty se od sebe odlišují především uspořádáním listů nebo velikostí rostliny. Některé druhy se pěstují pouze jako rostliny okrasné, jiné zase pro plody. K čemu který druh slouží si dále uvedeme v jejich popisu.Svída druhy

Svída bílá

Svída bílá (Cornus alba) je opadavý, středně velký keř. Větve mají červenou barvu, listy jsou světlé, někdy panašované. Kvete bílými květy uspořádanými do květenství. Jedná se o oblíbenou okrasnou rostlinu, kterou na trhu najdeme hned v několika odrůdách. Mezi ty nejoblíbenější patří například ‘Sibirica’, ‘ Sibirica Variegata’ nebo ‘Elegantissima’.

Svída krvavá

Svída krvavá (Cornus sanguinea) je běžným českým druhem. Tento opadavý keř můžeme potkat v blízkosti lesů a na křovinatých stráních. Květy svídy krvavé jsou bílé a silně páchnou. Po jejich odkvětu se objevují černé plody, které se již dnes nevyužívají (dříve se jejich účinků užívalo při průjmech). Svída krvavá se pěstuje také v zahradách jako okrasná rostlina. Zajímavá je zbarvením dřeva, které je “krvavě” červené. Mezi oblíbené odrůdy patří například ‘Midwinter Fire’.

Svída výběžkatá

Svída výběžkatá (Cornus sericea) opadavý keř s jednoduchými vstřícnými listy. U nás se pěstuje pouze v zahradách, jako okrasný keř. Tento druh je také často vysazován v parcích nebo ve městech podél cest a chodníků. Může vytvořit hustý živý plot. Vyhledávanou odrůdou je ‘Flaviramea’.

Svída pochybná

Svída pochybná (Cornus controversa) je nízký opadavý strom s jednoduchými střídavými listy. Pochází z východní Asie, u nás se v přírodě nevyskytuje. V zahradách se pěstuje spíše zřídka, u nás tento druh není tolik oblíbený.

Svída střídavolistá

Svída střídavolistá (Cornus alternifolia) je opadavý keř až strom s jednoduchými střídavými listy. Tento druh pochází ze severní Ameriky. U nás se někdy pěstuje v zahradách, častěji ale svídu střídavolistou najdeme v botanických zahradách jako sbírkový exemplář.

Dřín lékařský

Dřín lékařský (Cornus officinalis) je opadavý keř pocházející z Asie. Je běžnou součástí čínské tradiční medicíny, kde se z něj připravuje tonikum, které tamější lidé využívají při celé řadě zdravotních neduhů. V našich zahradách jej najdeme pouze sporadicky, častěji se pak s exempláři setkáme v botanických zahradách.

Dřín obecný

Dřín obecný (Cornus mas), též dřín jarní, je listnatá dřevina běžně se vyskytující v české přírodě. Tento druh se pěstuje také v zahradách, a to hlavně pro jedlé plody červené barvy, které koncem léta nahrazují bílé květy. Plody jsou bohaté na vitamín C, používají se k výrobě sirupů, džemů a podobně. Údajně také pomáhají s trávicími problémy. Na Slovensku se z plodů připravuje tradiční alkoholický nápoj s názvem drienkovica. Do zahrad se vysazují šlechtěné kultivary. Mezi nejoblíbenější patří ‘Alex’, ‘Expres’,'Jolico', 'Devín', 'Macrocarpa', 'Xanthocarpa' (má plody žluté).

Dřín japonský

Dřín japonský (Cornus kousa) je opadavý keř či strom pocházející z východní Asie. Jedná se o velmi krásnou a oblíbenou rostlinu, která se v zahradách využívá jako okrasná. Existuje nespočet různých odrůd, které se od sebe liší barvou listů, velikostí celé rostliny a dalšími zajímavými znaky. Po odkvětu drobného květenství se objevují červené kulaté plody, které jsou typické drobnými “bodlinkami” na povrchu. Plody svídy japonské jsou jedlé, v asijských zemích je někdy využívají k přípravě vína. Oblíbenými kultivary mezi zahradníky jsou 'Summer Fun', 'Gold Star', 'Satomi', 'Heart Throb' a 'China Girl'.

Dřín květnatý

Dřín květnatý (Cornus florida) opadavý keř s jednoduchými listy. Pochází ze Severní Ameriky a u nás se pěstuje jako okrasný keř. Jedná se o velmi estetickou rostlinu, která je v době květu doslova posetá květy různé barvy, dle konkrétní odrůdy. Někdy se využívá také tvrdé dřevo tohoto druhu, v Americe i kůra, která má údajně povzbuzující účinky.

Dřín kanadský

Dřín kanadský (Cornus canadensis) je bylina s podzemním plazivým oddenkem. Rostlina má nápadné listeny, které jsou umístěné kolem květenství. Vyskytuje se v chladnějších oblastech Asie a Severní Ameriky, zřídka se pěstuje u nás. Využívá se jako půdokryvná rostlina.


Svída do okrasné zahrady nebo jedlé dřínky jsou pro svou nenáročnost skvělou volbou pro každou zahradu. Oblíbené druhy a odrůdy najdete i v našem e-shopu


Využití dřínu

Dřín má mnoho využití, které závisí zejména na daném druhu. Dle výše uvedených popisů jednotlivých druhů je zřejmé, že některé z nich pěstujeme jako okrasné pro jejich velké či početné květy, zajímavé panašované listy nebo červeně zbarvené dřevo.

Jiné zase jako zdroj zdravých plodů nabitých vitamínem C, ze kterých se připravují různé výrobky, jako jsou sirupy, džemy, zavařeniny, či dokonce alkoholické nápoje.

U některých druhů, konkrétně se jedná zejména o dřín květnatý, se používá také dřevo, které je tvrdé a hodí se pro využití v průmyslu.

Plody dřínu

Plody jsou jedlé pouze v některých případech. U nás se nejčastěji ke zpracování využívají plody dřínu obecného, v Asii pak preferují dřín japonský a jeho “pichlavé” kulaté plody.Svída květy

Plodem svídy je peckovice, která může mít různý tvar i barvu. Nejčastěji je kulatá, až mírně protáhlá, připomínající šípek. Chuť jedlých druhů je sladkokyselá až kyselá. Barva je nejčastěji červená, může být i červeno-růžová (u dřínu japonského), nebo černá (u svídy krvavé).

Jak stříhat svídy

Svídy velmi dobře snáší řez a snadno je tak můžeme tvarovat a přizpůsobit vlastním požadavkům i prostorovým možnostem. V Asii z nich často tvarují bonsaje, u nás se zase nezřídka pěstují v nádobách.

Pokud pěstujete svídu klasicky jako solitér nebo menší živý plot v zahradě, je vhodné provádět jednou za pár let zmlazovací řez. Díky němu se keř zahustí a bude celkově zdravější a schopnější růstu. Řez provádíme brzy na jaře. V tomto případě zkracujeme větve až 10 centimetrů nad úrovní půdy.

Častěji (není úplně třeba každoročně) však přistupujeme k řezu udržovacímu, při kterém větve stříháme ostrými zahradnickými nůžkami přibližně 50 centimetrů nad zemí.

Jak rychle roste dřín

Při pěstování dřínu ze semen je potřeba mít na paměti, že klíčení a následný růst sazenice probíhá velmi pomalu. Je tedy vhodnější jej množit řízky, které zakoření poměrně rychle, roubováním, nebo zakoupit již předpěstované sazenice.

Keře a stromky tohoto druhu rostou poměrně pomalu po celý život. Ročně přibude asi 10 centimetrů, což z dřínu dělá ideálního adepta na živý plot, který pak nebude nutné neustále během sezóny zastřihovat. Na hustý porost poskytující soukromí si ale chvíli počkáte.

Chcete-li dřín pěstovat pro jeho plody, je výhodnější zakoupení již vzrostlejší dřeviny. Svídy totiž začínají plodit nejdříve desátým rokem.

TIP: Dřínům se skvěle daří ve společnosti dalších keřů. Zvolit můžete například hlohyně, bobkovišně nebo cesmíny. Jak pěstovat cesmínu se dozvíte v našem minulém článku. A pokud vás zajímají spíše méně známé druhy ovocných keřů, vyzkoušejte třeba pěstování muchovníku.

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Poslední komentáře
  • Kalina pěstování
    29. listopadu 2024
    Dobrý deň, kalina veľmi dobre zvláda rez ale je dôležité naozaj zistiť o akú ide kalinu....
  • Kamélie pěstování
    29. listopadu 2024
    Dobrý deň, deje sa to obyčajne vtedy, ak má nevhodné podmienky, prievan, chladný vzduch z...
  • Kamélie pěstování
    28. listopadu 2024
    Prosím o radu. mám druhý rok kamelii. Právě začíná nakvétat,ale květ se zcela neotevře,...
  • Kalina pěstování
    11. listopadu 2024
    Dobry den mam Kalinu strom bile barvy květy tak zvanou obyčejnou nechci aaby byla vysoka ted ma...
  • Mišpule pěstování
    8. listopadu 2024
    Dobrý deň, žiaľ nie je to pravda. Neviem, kde ste to čítali ale ani odborná literatúra to...
Archív blogu
Nedávno zobrazené produkty