Okrasná zahrada

Tato dominantní královna cibulovin se jinak nazývá také korunovka královská, císařská koruna. Její název je odvozen od latinského slova fritillus - pohár na hrací kostky. Její obrovské květy ve tvaru obráceného kalichu zdobí rostlinu po celém obvodu pevné stonky.

Řebčík představení

Původní druh, císařská koruna - Fritillaria imperialis, dosahuje výšky až 1m a stává se tak opravdovou dominantou záhonu. Kromě ní je však ještě mnoho jiných druhů a kultivarů, které si zaslouží obdiv a určitě i místo ve Vaší zahradě.

Zajímavá Fritillaria meleagris zaujme menším vzrůstem a menším květy, ale zato neobyčejným šachovnicovým vzorem na lupenech. Její temná barva Vám vyrazí dech.

Naopak Fritillaria michailovski patří mezi ty menší a atraktivní dvoubarevným květem. Vhodné do skalky nebo do popředí záhonů.

Všechny vydrží na stanovišti mnoho let. Dopřejte jim však propustný substrát, drenáž a slunné polohy. Nesnášejí provlhčený substrát a dlouhou zimní vláhu. Dají se pěstovat i v nádobě. Dlouhodobě cibule neuskladňujte. Rychle proschnou a už nevyklíčí.

Zajímavého záhonu docílíte správným výběrem cibulnatých rostlin. Ne vždy to musí být klasické tulipány a narcisy Zkuste pěstovat něco jiného. I když v zahradách našich babiček tyto krásky určitě nechyběly v předzahrádce.

Proč nekvete řebčík královský

Opakují se nám dotazy zákazníků ohledně pěstování řebčíku, (Fritillaria imperialis). Připravili jsme pro Vás pomůcku, jak vytvořit ty nejlepší podmínky pro pěstování. Podzim je období výsadeb nových cibulovin a úprav záhonů. Mnozí z Vás již tyto cibule  v zahradě mají. Pokuste se v těchto bodech najít odpovědi na otázku: proč nekvete?

1. Špatné stanoviště, má v oblibě humózní půdu, ne příliš mokrou, slunce až polostín, ne celodenní úpal.

2. Cibule jsou příliš hluboko v zemi. Vykopejte je koncem srpna a zasaďte nanovo. Cibule se vysazují šikmo, aby se na místě, kde budou klíčit nedržela voda. Pozor, cibule jsou křehké, podobně jako cibule lilií.

3. Cibule shnily z nadměrné zimní vlhkosti nebo závlahy. Snažte se je vysadit tam, kde se dlouho nedrží sníh.

4. Pokud máte příliš těžkou jílovitou půdu, vytvořte cibulím drenáž. Dno jámy vysypte štěrkem. Vyžadují stejné podmínky jako lilie.

5. Cibule již nejsou, sežrali je myši a jiní hlodavci. Zkuste vysazovat do plastových košíků na cibuloviny.

6. Rostlina vytvoří pouze listy a nekvete -  cibule je zasazena hluboko.

7. Rostlina vytvoří listy i květy, ale ty hned seschnou - nedostatečná zálivka, příliš slunné stanoviště, nevýživných půda.

8. Rostlina je slabá, neduživá, postupně celá usychá - cibule jsou příliš hluboko v zemi

Různé odrůdy fritillarie najdete mezi květinami cibulovin i v našem eshopu

Řebčíky patří k majestátním trvalkám jarního záhonu. Už naše babičky tyto cibuloviny s láskou pěstovaly a fritillarie byly téměř v každé předzahrádce. Momentálně je na trhu mnohem více druhů a kultivarů. Je si opravdu z čeho vybrat. Zvolte pro cibule správné stanoviště a budete se i Vy těšit z jejich krásy a dominance. Věříme, že také tento článek přispěl k tomu abyste v jejich pěstování byli úspěšní.

TIP: I lilie jsou nádherné, s oblibou pěstované cibuloviny. Podívejte se na náš návod k jejich pěstování.

Když se na ně podíváte, neuvidíte skoro žádný rozdíl. Mnozí žijí v domnění, že se jedná o tutéž rostlinu. V tomto čase mnohé již těší první květy. Ti, kteří začínáte s pěstováním, vězte, že k tomu, aby kvetly, vyžadují období sucha, chladu a předchází mu také bohaté letní hnojení a zálivka.

Mezi amarylkou (Amaryllis) a zornicí (Hippeastrum) je zásadní rozdíl. Podívejme se na obě rostliny podrobněji a představme si je.

Amarylka

je v podstatě jen jeden druh na podzim kvetoucí cibulnatá trvalka. U nás se však pěstuje jako hrnková rostlina, protože nezvládne mrazivé období.

Amarylku charakterizuje amarylka krásná (Amaryllis belladonna), která má několik kultivarů bílé a růžové barvy a jejich odstínů. Amarylka kvete bez listů. Vyroste květní stonek a až potom listy. Květy jsou menší a na jednom stonku jich může být 6 a více.

Takže pokud pěstujete doma zářivě červenou amarylka nebo dokonce s pásky a vícebarevnou, není to amarylka, ale zornice.

Hvězdník

má asi 80 druhů cibulnatých trvalek, které se v našich podmínkách také pěstují v nádobách. V létě však mohou být na záhoně, kde naberou do cibulek více živin.

Kvetou od zimy do jara. Není pravidlem, že květy vyrůstají spolu s listy nebo jsou květní stonky podobně bez listů jako u amarylky. Není to až tak důležitý rozlišovací prvek. Ve většině případů se však vyvíjejí současně listy i stonky. Květenství je velké a má 3, 4 až 6 květů.

Mají různé zbarvení od bílé, přes růžovou, červenou, dokonce jsou dvoubarevné, s lemem nebo proužky, zeleným panašované kultivary.

Vyberte si z nabídky hvězdníků v našem eshopu

Toto jsou nejzákladnější rozdíly, které Vám pomohou při identifikaci a také při správném pěstování.

Amaryllis pěstování

Důležitá je výsadba. Cibule se sázejí do vhodného vzdušného a výživného substrátu, asi do poloviny cibule, čili část cibule bude trčet ze substrátu. V období kvetení i v období růstu listů a po odkvětu vyžadují hnojení a bohatou zálivku. Když zaznamenáte žloutnutí listů, zálivku omezte postupně až na minimum a cibule přeneste do tmavé a chladné místnosti. Nezalévejte. Takto je můžete ponechat 2 - 3 měsíce.

Hvězdník pěstování

Jak pěstovat hvězdník? Pěstování je v podstatě shodné, jen zornice v zimě, po období odpočinku přeneste do teplejší místnosti a začněte se zaléváním. V průběhu ledna až března Vás překvapí nádherné bohatě kvetoucí stvoly květů.

Dejte při koupi pozor na jejich kvalitu. Cibule musí být pevná, ne měkká a bez poškození. Před výsadbou ji ponořte na pár hodin do vlažné vody a pak vysaďte.

TIP: Mezi oblíbené cibuloviny patří i lilie. Přečtěte si článek, ve kterém se zabýváme právě pěstováním lilie.

Srpen je letní měsíc, kdy léto vrcholí a místy oznamuje, že brzy přijde podzim a s ním změna počasí. Dny v srpnu jsou kratší, přesto jsou příznivé teploty na množství aktivit v zahradě i na práci v záhonech či v ovocném sadě.

V naší zahradě nás čeká stále spousta práce, ale už se těšíme a vychutnáváme si úrodu, kterou se nám zahrada odměnila za naši péči. Podívejme se blíže, co všechno bychom měli v tomto meiaci stihnout.

Práce na zahradě v srpnu

Okrasná zahrada v srpnu

Patří mezi nejkrásnější právě v tomto období. Naplno kvetou tigrídie a monbrécie, letničky a trvalky. Vyvíjejí se základy poupat podzimní flóry, a proto je závlaha a odplevelování záhonů na prvním místě. Trávník během léta trpí více než během zimy, proto ho ještě přihnojte a sekejte. V tomto měsíci vykonáváme:

- Pravidelně zavlažujeme

- Postupně omezujeme a snížíme dávky hnojení

- Trávník sekáme a zavlažujeme

- Dokončíme řez a tvarování živých plotů

- Vysazujeme kosatce, pivoňky

- Koncem měsíce můžeme začít s výsadbou jarních cibulovin, ale není nutné s ní spěchat

Jarní cibuloviny z naší nabídky

- Vyseté dvouletky na záhonu prořídnou a přihnojíme

- Sklízíme a sušíme léčivé rostliny a květiny do aranžmá

- Rostliny pěstované v nádobách (muškáty, fuchsie, oleandry) rozmnožujeme řízkováním

- Řízkováním rozmnožujeme i okrasné keře a jehličnany

- Koncem měsíce začínáme s výsadbou okrasných keřů a dřevin s kořenovým balem

- Rozmnožujeme trvalky dělením trsů

- Plejeme záhony

- Připravíme nové plochy záhonů nebo zahradu na celkovou novou výsadbu

- Vydatně zaléváme vřesy, vřesovce, azalky a rododendrony

- Postaráme se o vysazené růže, kontrolujeme výskyt škůdců, odstraňujeme odkvetlé květenství

- V polovině měsíce je ideální čas na radikální řez jednoletých výhonů vistárie

- Sbíráme semena letniček a dosušíme je na stinném místě v papírových sáčcích

- Připravíme si nádoby na jejich uskladnění

- Vyšším trvalkám a popínavým rostlinám upevníme opory a přivážeme je ke kůlům

Zeleninová zahrada v srpnu

I zeleninová zahrada vyžaduje naši pozornost. Nazrálou zeleninu je třeba vybírat, dosušit a vhodně uskladnit, novou naopak vysít a vysadit do připravených záhonů a dostatečně zavlažovat, protože v tomto měsíci je méně srážek.

- dokončíme sklizeň česneku a cibule

- připravíme prostor na uložení zeleniny

- koncem měsíce zkrátíme rajčata nad posledním rozkvetlým květenstvím

- rajčatům vylamujeme fazochy a odstraňujeme suché listy, listy stínící plodům, aby stihly dozrát

- část květů na rajčatech také můžeme odstranit, do podzimu by už nestihly plody dozrát a zbytečně vysilují rostlinu, ponecháváme tak 3 - 4 květenství

- zavlažujeme záhony zeleniny, košťáloviny a kořenovou zeleninu

- připravíme a zavlažíme záhony na výsev salátu, ředkvičky, špenátu pro podzimní sklizeň

- sklízíme okurky, rajčata, papriku, lilky, melouny, tykve a cukety

- kontrolujeme košťáloviny, zejména zelí, zda je nenapadly housenky, které následně musíme posbírat

- zkontrolujte i výskyt škůdců během sklizně kedluben

- tento měsíc je nejdůležitější pro růst celeru a proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku a odtrhávání spodních listů

- sklízíme kopr, petrželku a uskladňujeme v mrazničce

- ve sklenících větráme a stíníme

- kontrolujeme škůdce a choroby a v případě jejich výskytu zasáhneme

Ovocná zahrada v srpnu

V tomto měsíci nám ovocné stromy nabízejí své plody a plody naší práce. Proto neváhejte a zpracujte maximum plodů. Sbírejte i ty, co spadnou na zem. Zamezíte výskytu hmyzu. Připravte se na řez peckovin.

- zavlažujeme stromy s násadou plodů

- prosvětlujeme peckoviny, drobné ovocné keře

- pokračujeme v očkování podnoží na spící očko

- rouby třešně a višně

- tvarujeme, ohýbáme a řežeme větve a koruny stromů

- stříháme, řežeme meruňky, broskve a švestky

- vysazujeme nové záhony jahod z mladých sazenic získaných z odnoží*

- připravíme sklad pro uložení sklizené úrody ovoce

- v polovině srpna zkracujeme výhony broskví o jednu třetinu

- postřikujeme proti obaleči

* V tomto období je čas i na založení nového jahodoviště. Použít můžete mladé dceřiné rostliny. Nové jahodoviště vysaďte na nové místo na slunci nebo v polostínu. Vhodným místem je i pod korunou stromu s řídkou korunou. Sazenice dobře zalijte. Pokud chcete sbírat úrodu jahod déle, vysaďte odrůdy s postupným sběrem.

Děti v zahradě

Děti patří neodmyslitelně k rodině a k zahradě. Vyžadují své místo v ní a proto kromě dětského hřiště zvolte i něco praktického, naučného a zajímavého.

Vytvořte jim vlastní mini zahrádku, kde mají možnost získat praktické zkušenosti s výsadbou i výsevem květin, zeleniny, naučí se mnoho o pěstování a nutné péče o vypěstované rostlinky a v konečném důsledku budou mít opravdu radost ze své zahrádky a vypěstovaných plodů.

Určitě se pochlubí každému, kdo vstoupí na Vaši zahradu. Naučte je poznávat kouzlo přírody, naučte je šetřit vodou, starat se o rostliny, zvířata, poznávat hmyz a motýly.

Nápaditost překvapí

Ve své zeleninové zahrádce vyčleňte kousek půdy na první výsevy. Začít můžete s rychlerostoucí zeleninou s krátkým vegetačním obdobím: ředkvička, špenát, salát, raná mrkev, hrášek. Zeleninu můžete vysévat zajímavě střídavě v jedné řadě. Pozor však na velikost jednotlivých rostlin. Pokud zvolíte barevné kultivary ředkvičky nebo mrkve, o to větší překvapení bude pro děti, když je překvapí fialová nebo žlutá mrkev, která je sladší než ta klasická červená.

Hrášek pěstujte na zajímavých konstrukcích, které děti samy mohou vyrobit z tenkých větviček. Každodenní péče o vyseté nebo vysazené rostliny naučí mladé pěstitele lásce ke všemu živému. Všechny práce, které provádíte v zahradě, vysvětlete a dovolte dělat i dětina svém záhonku. V každém věku jsou děti schopny naučit se pomáhat. Nezlobte se na ně, pokud vám místo plevele, vytrhnou i zeleninové rostlinky.

Kromě zeleniny vypěstujte květiny, barevné a voňavé, možná i pro babičku. Veďte je k pravidelnosti a péči a později z nich lze opravdu uděláte milé pracovité pomocníky a zahradníky.

Přečtěte si náš článek pokud jste náhodou nestihli všechny práce v červencové zahradě, příští měsíc se podíváme na práce v zářijové zahradě.

Okoukal se Vám Váš zelený svěží trávník a hledáte něco originálního, co by upoutalo Vaši a sousedovu pozornost přímo v zahradě? Vysaďte si do trávníku drobné jarní cibuloviny a už nikdy nezatoužíte po zeleném trávníku v jarním období. Zelená barva je to první, čeho si v jarním období všimneme.

Kdy sázet cibuloviny

Jarní cibuloviny se vysazují od září až do prosince. Podle počasí, až do trvalého zamrznutí půdy. Vysazují se do hloubky zpravidla podle velikosti cibule.

Drobné cibulky jako šafrán, modřence, Scilly se vysazují do hloubky 5 - 7 cm, větší cibule do 8 cm, největší do 10 - 15 cm. Pokud chcete vytvořit smíšenou výsadbu z různých druhů cibulovin (šafrán, tulipány, narcisy) vysazujte je podle velikosti cibulek a jednoduše je vrstvěte nad sebe a přesýpejte zeminou. Nejideálnější je vysazovat do kruhu.

Aktuální nabídka jarních cibulovin z našeho eshopu

Na záhonech vysazujte do plastových košíků určených pro výsadbu cibulovin. Tyto plastové koše různých velikostí mají několik výhod. Cibule jednoduše najdete - kdykoliv spolu, ochráníte je před hlodavci a zabráníte každoročnímu zatahování hlouběji do země, protože to cibule dělají. Kdykoliv je umíte jednoduše z půdy vyjmout a přesadit na jiné místo. Samozřejmě, ve vhodném období k tomu určeném je zárukou dalšího kvetení.

Pokud již máte nějaké cibuloviny na záhoně a postupem času let kvetou méně a méně, je to znamení toho, že cibule sestoupila příliš hluboko do země, odkud dokáže vyhnat jen listy ale ne květní pupeny. Musíte je přesadit na jiné místo a vysadit je mělčeji. Dále se mohlo stát, že je napadla nějaká houbová choroba, případně je požírají hlodavci. Pěstováním v plastových košíčcích byste tou zabránili.

Pokud chcete vytvořit záhony cibulovin podobné, jako jsou vysazeny v Nizozemsku, nepotřebujete plastové košíky, ale množství cibulek, velký prostor a vhodnou půdu.

Cibuloviny vyžadují slunné místo až řídký polostín. Vyhovují jim propustné lehké až písčité půdy, výživné a kypré půdy, ne trvale zamokřené plochy. Nevyžadují hnojení. Nezapomínejte však na zálivku.

Pokud je chcete pěstovat na záhonech pokrytých geotextilií, musíte si uvědomit, že zimu přežijí jen cibule, které pěstujete v lehké písčité půdě. Nedostatek vzduchu, přemokření a zvýšená vlhkost je nepřítelem cibulek. Ty často hynou zejména v těžkých jílovitých půdách, kde je navíc povrch zakryt mulčem.

Jarní cibuloviny se výborně kombinují. I když nekvetou dlouho, z různých kultivarů si dokážete vytvořit postupně kvetoucí záhon. Barevně dokážou konkurovat dokonce i letničkám či trvalkám. Jejich vůně je nenapodobitelná.

Cibuloviny kvetoucí na jaře

Umíte si jaro představit bez tulipánů a narcisů? Určitě ne, proto je nejvyšší čas na jejich nákup i samotnou výsadbu. Zimu určitě přečkáte s očekáváním na jaro a Váš záhon jistě překvapí nejen Vás, ale všechny, kdo uvidí zahradu plnou zajímavých květů.

Rozkvetlá louka

Vhodné období pro založení rozkvetlého trávníku je konec léta až podzim. Zakládat jej můžete již do hotového trávníku. Může být založen i z travnatých koberců. Postačí vám ostrý nůž, lopatka, trochu substrátu a cibulky. Opatrně odřízněte vrchní vrstvu trávníku v podobě rolky nebo čtverce tak, aby se Vám nerozpadl.

Naše rada pro výsadbu lilii

Lilie nemají na cibulích ochranné slupky jako hyacint, narcis nebo tulipán, a proto jsou náchylnější k vyschnutí. Uchovávají se tedy na chladném a tmavém místě.

Vysazují se na podzim. Během sázení buďte opatrní. Cibule je křehká a nemělo by se z ní nic ulomit. Rány vzniklé na cibulích mohou způsobit různé infekce, hnilobu. Pokud jsou cibule před výsadbou zvadlé, namočte je na 24 hodin do vody. Cibule jsou obyčejně velké cca 10 cm, proto potřebují jít do hloubky minimálně 20 cm. Mají rádi kypré a zároveň provzdušněné půdy a povrch s mulčem. Nejvíce jim škodí zimní a jarní přebytečná vláha. Pokud máte na pozemku příliš těžkou a zamokřenou půdu a chcete pěstovat lilie, vyhlubte dostatečně velkou jámu i 50 cm, dno vysypte drenážní vrstvou a až potom vysazujte do vhodného substrátu s příměsí rašeliny. Nepoužívejte na takové půdě geotextilii. Lilie dále nesnášejí ani zálivku na list a květ. Mohou se vysadit i na jaře.

TIP: Přečtěte si také článek o tom jak založit květinovou louku.

Léto není pouze o odpočinku a dovolené, ale také o práci v zahradě. Rostliny vyžadují pravidelnou péči. Pokud jim ji věnujeme v dostatečné míře, odmění nás svou krásou a zdravým růstem.

Zahrada v létě bude vypadat svěže jen za předpokladu závlahy a správné výsadby. Musíte myslet na to, že v tomto období má být zahrada nejvíce rozkvetlá a to díky letním cibulovinám, trvalkám a letničkám.

Vyberte si z nabídky letních cibulovin, semen letniček nebo nádherných trvalek

Mnozí těmto kráskám odolávají jen kvůli tomu, že je třeba na jaře vysazovat a na podzim vykopat a uskladnit v bezmrazových podmínkách. Letničky je také třeba manuálně předpěstovat a až potom se rozvinou do plné krásy. Ti, kteří již pochopili kouzlo této práce a květů, je už v zahradě pěstují.

Vyzkoušejte si to i vy nejdříve v malém, v nádobách. Celou nádobu na podzim můžete uskladnit ve sklepě. Lilie vydrží zimu i venku. Acidantery, montbrécie, jiřiny a gladioly musíte na podzim vybrat z půdy. Některé by možná mírnější zimu přežili, ale nikdo neví, jaká bude ta následující zima, tak neriskujte. 

Pokud máte rádi grilování a opékání, neobejdete se bez bylinek. Na konci léta je vhodný čas na založení bylinkového záhonu, který vytvořte v blízkosti posezení s krbem nebo grilem. Bylinky budete mít vždy po ruce a už se nic nevyrovná výborné kořenité chuti grilované zeleniny nebo masa.

Vypěstujte si své vlastní bylinky

Bylinky jsou nenáročné na pěstování, nenapadají je téměř žádné choroby a škůdci, nevyžadují pravidelnou péči. Vyžadují jen sušší propustnou půdu bez hnojení, přiměřenou zálivku, hodně slunce, pravidelné střihání a používání v kuchyni, aby si udržely svůj kompaktní tvar.

V tomto období si můžete ještě vypěstovat petržel na nať, ředkvičky a špenát. Využijte maximum slunečních dnů. Pak nás opět čeká podzim a s ním sezóna sklizní, uskladňování a babího léta. V každém ročním období najdeme pozitiva.

TIP: Přečtěte si více o pěstování bylinek.

Pamatujete si období, kdy mezi rod Allium běžně patřily jen kuchyňská cibule, česnek a pórek? Už dávno to tak není. Do tohoto rodu nyní patří množství okrasných česneků, které neodmyslitelně patří k dominantám architektonického záměru v zahradním designu.

Jedná se zejména o vysoké kultivary, které se vznešeně tyčí nad všemi ostatními trvalkami i cibulovinami v zahradě. Okrasné česneky se vysazují na podzim a už na jaře udělají nádherné představení.

Jak pěstovat okrasný česnek

Cibule zejména vysokých česneků jsou dost velké, proto musí být i vysazeny dostatečně hluboko. Vysazují se do hloubky trojnásobku velikosti cibule. Drobné česneky se vysazují mělce, 6-8 cm pod povrch půdy. Výsadbu můžete zamulčovat kůrou. Pokud máte jílovitou půdu, doporučujeme vysazovat do štěrkového nebo pískového lůžka.

Inspirujte se sortimentem okrasných česneků z naší nabídky

Allium giganteum patří mezi jeden z nejkrásnějších okrasných druhů česneku. Vykvétá koncem jara fialovými kulovými soukvětími o průměru až 15 cm, které se vyjímají na vysokých pevných stvolech. V chladnějších regionech se doporučuje na zimu cibule zamulčovat. Jinak je nenáročný na pěstování. Dosahuje výšky 150 cm. Vynikne zejména v monokulturní samostatné výsadbě s jemným podtržením středně vysokých trvalek, jako například kontryhel nebo kavyl.

Pokud chcete výsadbu umocnit a vychutnat si tento pohled i v pozdějším létě, vysaďte ho spolu s Echinops ritro. Nevýhodou je, že okrasné česneky během kvetení ihned ztrácejí listy, které později působí neesteticky.

Pokud však použijete nízké trvalky, listy česneku zakryjete a budete se dále těšit z pěkného záhonu díky dominantním kulatým květenstvím. Můžete je vidět ve fialové, růžové a bílé barvě. Výborně se pěstují i v polostínu, řídkém stínu spolu s kapradinami, dlužichami a bohyškami.

Atraktivní jsou i kultivary Gladiator a Globemaster.

Allium aflatunense dorůstá do výšky 70-90 cm a má tmavě fialovou barvu. Nebojte se kombinovat více druhů na jedné ploše, výškově vytvoříte zajímavý pohled na jarní záhon.

Allium Christophii Vás zase okouzlí růžově zbarvenými a střapatějšími hlávkami. Dosahuje výškuy 50 cm.

Mezi oblíbené česneky patří i zajímavý Allium karataviense. Hlávka vyrůstá z růžice silných listů a působí jako tulipán. Hlávka je krémová nebo bílá dle kultivaru. Jedná se o nižší česnek do 20 cm. Dá se pěstovat i v nádobě.

Mezi drobnokvěté a úzkolisté česneky patří Allium molly, Allium neapolitanum, Allium ostrowskianum, Allium cowanii.  Používají se na okraje záhonů, výška těchto česneků je max. do 20-30 cm. Dají se pěstovat také v nádobě a skalce.

Mezi novější, méně známé a zajímavé česneky patří určitě Allium Red Mohycan, Allium Hair.

Red Mohycan se vyznačuje menšími hlávkami barvy bordó. Upoutá v předzahrádce i v trvalkovém záhoně. Avšak pozor - je vysoký i 100 cm a vynikne spíše ve skupině, nikoli jednotlivě. Působí rozcuchaně a na konci květenství vyrůstají ještě malé kytičky. Dá se dobře sušit a aranžovat. Výborný je i do kytic, často kvete až do léta.

Druh Hair je dokonalost sama. Uvnitř bordó základ a z něj vyrůstají zelené "vlasy". Jedná se také o vyšší česnek, vynikne ve skupině, proto vysaďte více cibulek do jednoho hnízda.

Sortiment je opravdu široký, stačí si jen vybrat, které budou zdobit nádoby nebo vaši zahradu. Není nutné je vybírat na podzim z půdy, jsou mrazuvzdorné. Ve vyšších polohách jim stačí mulčování.

TIP: Pokud nemáte v pěstování cibulovin zcela jasno, přečtěte si také článek s návodem na pěstování cibulovin.

Vrcholící léto v balkónové zahrádce s sebou přináší řadu radostí, ale i starostí. Radosti zejména z množství barev, kterými ožil náš balkon, a také úrody, která se nám podařila vypěstovat. Na druhé straně, starosti s sebou přináší většinou odchod na dovolenou a otázka, kdo bude zalévat naše rajčata, dokud se mi budeme opalovat někde na pláži a pochutnávat si na vychlazeném drinku.

Správná závlaha je pro zdraví rostlin klíčová. Nedostatek závlahy, a tedy nerovnováha mezi množstvím vody při kořenech rostlin a vlhkostí vzduchu, způsobuje plísňová onemocnění. Stejně však i přemokření a nadměrné množství vody oslabují obranyschopnost rostlin a ty se pak stávají snadnou kořistí pro mšice a molice.

Zavlažování truhlíků

Jedním z řešení jak dosáhnout, aby měli rostlinky vždy dostatek vody, je vysadit je do samozavlažovacích nádob s vybudovaným zásobníkem vody. Pořídit si takové specializované nádoby na celý balkon či terasu však nemusí být vždy jednoduché a levné. Navíc vás limitují při výběru nádoby libovolného designu, po kterém byste sáhli za normálních okolností. Abyste se při volbě nádoby nemuseli omezovat, vyzkoušejte si náš malý trik jak vyřešit samozavlažování na balkoně.

Do vydatně zalitého květináče před odjezdem na dovolenou zapíchněte láhev s vodou obrácenou hrdlem dolů, tak jak vidíte na obrázku.

Rostlina si z ní bude postupně táhnout vodu podle toho, kolik jí spotřebuje a kolik se jí mezitím vypaří. Iz důvodu vypařování vody jsou pro balkónové pěstování vhodné co největší nádoby, ve kterých se voda déle drží.

Pár dní před odjezdem na dovolenou si ověřte, jak dlouho vydrží voda v tomto externím zásobníku a v případě potřeby přidejte lahví více.

Nebo můžete použít druhý vylepšováky, který je cenově stejně dostupný - savá látka vedená z nádoby s rostlinkou do nádoby s vodou. Většina rostlin totiž nesnese "mít nohy ve vodě", tedy být postaveny přímo v nádobě s vodou, ale pomocí tohoto šikovného pásu látky nebo motouzu, který vede od jejich kořenů až do nádoby s vodou, si jsou rostliny schopny táhnout přesně tolik vody, kolik potřebují.

Pokud jdete pryč jen na víkend a v předpovědi počasí nehlásí právě tropické počasí, je možné, že vaše zahrada vaši nepřítomnost protrpí, i když ji den či dva nepolejete. V takovém případě však rozhodně přikryjte, tedy zamulčujte zem v nádobách tím, co mate právě po ruce.

V případě, že chcete řešit samozavlažování květů během dovolené speciálními nádobami, přečtěte si náš článek věnovaný pěstování v samozavlažovacích nádobách.

Na zahrádce používáme většinou seno, slámu nebo podrtené dřevo. Doma však většinou nic takového po ruce nemám, tak recykluje to, čeho je u nás vždy dost - karton. Klidně můžete použít i nadbytečné listy, které odlomit z rajčat, jen se předtím ujistěte, že jsou zdravé, abyste eliminovali přenos škůdců z jedné rostliny na druhou. Mulč pomůže zemi déle si udržet vláhu a zároveň umožnuje vodě pronikat dovnitř.

Takže se nemusíte obávat - i kdyby náhodou během vašeho víkendu v horách pršelo, vaše zamulčované rostlinky nepřijdou zkrátka.

Voda v zahradě

Podíváme se také na to jak efektivně využít dešťovou vodu v zahradě a jak správně zalévat. Ideální je zachytit co nejvíce vody ze srážek a tu později využívat na zalévání.

Ideální jsou sudy na dešťovou vodu umístěné pod svody s vlastním ventilem a spony, když je sud plný. Ve většině případů však takové sudy nedokážou pokrýt potřebu v letních parných dnech. Proto, pokud máte možnost nebo máte na zahradě starou nepotřebnou a nevyužívanou žumpu, vyčistěte ji a svody ze střechy pomocí trativodu zaveďte až do žumpy, kde utvoříte zásobník dešťové vody. Pak stačí zajistit jen výkonné čerpadlo a dostanete tak dešťovou vodu opět na povrch a rostlinám dopřejete déšť v umělé formě.

Pokud musíte zalévat rostliny městskou vodou nebo vodou ze studny, je důležité vědět jak zalévat, abyste neminuli hodně vody a aby to mělo pro samotné rostliny a trávník smysl. Rostliny a dřeviny, které zaléváte, musíte zalévat vydatně, dlouho, aby se voda vsákla až ke kořenům a vytvořila si jakýsi zásobník. Pak stačí zalévat každý třetí den a rostliny jsou v pořádku.

Pokud zaléváte mělce a denně, je to pro rostliny jen horší. Rostliny tak vytváří kořeny jen v horní části, protože se tam drží největší vlhkost. Nešetříte tak vodou a máte každovečerní nebo ranní práci se zaléváním. Navíc jsou pak rostliny nestabilní, mělce kořenící a také náchylné na mráz v zimním období. Dřeviny, jehličnaté i listnaté, či čerstvě vysazené, je třeba zalévat v zimním období i ve dnech bez mrazů. Dostatek vláhy je zárukou přezimování rostlin. Spousta lidí si myslí, že daná rostlina zimu nepřežila, protože vymrzla. Možná, ale 80% rostlin vyschla z nedostatku závlahy.

Pokud zaléváte studniční vodou i balkonové rostliny, není to vhodné řešení. Voda je studená, tvrdá. Nechte si ji odstát ve vědrech nebo použijte dešťovou vodu, která má teplotu vzduchu a je pro rostliny i prospěšná.

Trávník patří mezi nejžížnivější porost v zahradě. Ale pokud ho přelijete, také nebude pěkný. Navíc, půda se stane nepropustnou, vytvoří se hodně mechu a vzniknou v trávníku prázdná místa. Trávník je třeba vydatně zalévat několikrát do týdne, nejlépe regulovatelnou automatickou závlahou.

Vodní prvky v zahradě

máme na mysli vodní nádrže, fontány a jezírka, případně mini bazénky, které umí osvěžit celkový pohled na zahradu.Klidná hladina rozčeřeným větrem nebo voda pohybující se pomocí čerpadla a fontánky umí uklidnit Vaše smysly při pohledu z altánku nebo z odpočinkového křesla či lavičky.

Voda je důležitým prvkem na zahradě. Ne všichni však musíme nutně sahat po tomto architektonickém doplňku. I vodní nádrž či jezírko vyžaduje jistou investici a čas na údržbu. Jezírko s rybami musí být dostatečně velké, aby zapůsobilo. Ve velké zahradě je prostor i pro koupací jezírko a bazén. Celkový dojem však vytvoří právě rostliny. Nemáme teď na mysli typicky vodní či bahenní rostliny, ale rostliny vhodné na výsadbu kolem jezírek a rybníčků.

V malé zahradě si můžete vytvořit malé jezírko v nádobě, které zakomponujete mezi stávající zeleň. Plechovou nebo plastovou nádobu vystelte fólií a napusťte vodu. Voda v malém prostoru však vyžaduje mnohem větší údržbu než velká vodní vodní plocha. Voda v nádobě se přehřívá, ztrácí svou čirou barvu, rychle se zakalí, dokonce se mohou vytvořit řasy.

V malé nádobě zapomeňte na rybky nebo lekníny, pro které je typická hloubka minimálně 0,8 m, aby nezmrzli. Okolí jezírka příjemně zpestří skalník, kosatce, okrasné trávy nebo i převislá vrba či japonská třešeň. Ještě na hladinu položte plovoucí kachnu a klidně se můžete kochat dokonalým pohledem na provedenou práci a výsledek, který je možná maličký, ale účel Vaší spokojenosti určitě splní.

Mnozí z nezkušených pěstitelů, začátečníků ve své zahradě nejednou udělají mnoho škod, zejména během stříhání okrasných keřů. Ne všechny keře mohou stříhat během celého roku. Jsou rostliny, které se stříhají v létě, jsou dřeviny, které se stříhají v předjaří. V tomto textu najdete jednoduchý návod, jak se to naučit, aby Vaše dřeviny kvetly bohatě, a abyste stříháním neodstranili právě budoucí kvetoucí větve.

Stříhání keřů

Stříhání keřů na jaře

Prosvětlovací řez se provádí u dřevin, které jsou husté a přerostlé. Řezem se odstraňují staré a poškozené větve úplně odspodu. Tím se keř prosvětlí a podpoří mladý obrost. Zbývající větve se nezkracují.

Tento řez se provádí zpravidla od prosince do poloviny března, během teplot, které hluboce neklesají pod 0 ° C. Nepraktizujte řez již v době nalévání se poupat nebo rašení listů. Dřeviny, které se tomto období stříhají: tavolník (Spiraea), pustoryl (Philadelphus), vajgela růžová (Weigela florida), kalina obecná (Viburnum opulus), komule lidově přezdívaná motýlí šeřík (Buddleia) a jiné dřeviny kvetoucí v létě, na novém dřevě.

TIP: Jak pěstovat a stříhat jednotlivé kultivary komule se dozvíte v tomto článku.

Dřeviny kvetoucí na jaře se stříhají po odkvětu, protože kvetou na starém dřevě. Mezi ně patří převislé vrby (Salix caprea pendula), zlatice (Forsythia x intermedia), kdoulovec (Chaenomeles japonica), Keria japonská (Kerria japonica), na jaře kvetoucí tavolníky (Spiraea).

Pokud se Vám zdá keř již přerostlý a hustý, můžete provést silný zpětný řez, kterým zcela těsně při zemi odstraníte všechny výhony. Tím ho zmladíte a podpoříte růst mladých a nových výhonů, které můžete dále upravovat řezem.

Provádí se od prosince do poloviny března. Vhodné dřeviny na takové radikální řezy jsou: tavolník japonský (Spiraea japonica), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla fruticosa), svída bílá (Cornus alba). Nečekejte však, že po takovém zákroku i v témže roce keř rozkvete. Bude potřebovat čas. Na začátku března takto můžete zmladit levanduli úzkolistou (Lavandula angustifolia) a komuli (Buddleia).

Řez popínavých rostlin jako růže a plamének je však specifický. U popínavých růží se odstraňují jen suché, poškozené či nevhodně vyrůstající výhony. Přečtěte si více o řezu růží.

Plamínky stříháme podle kultivaru. Některé vyrostou každoročně z nových výhonů, takže se mohou ostříhat těsně nad zemí. Některé však rostou na starém dřevě. Více na toto téma najdete v článku o popínavých rostlinách.

U všech dřevin a keřů platí, že nevzhledně vyrůstající větve můžete odstranit kdykoliv, i během léta, kvetení nebo na podzim. Je třeba si uvědomit, že keř bez listů působí jinak než olistěný.

Pestrá nabídka okrasných keřů pro bohaté kvetení i v našem eshopu

Nejčastější chyby při řezu:

     - dlouhodobě neřezaný keř působí přestárlé, vyholuje zespodu, nekvete
     - dřeviny, které vyžadují hluboký řez a Vy řežete jen krátké výhony, působí staře, nekvetou, neboť netvoří mladé dřevo
     - pokud se řez provádí v nevhodnou dobu, obíráte se o květiny a rostlina také trpí vytékáním mízy a tím je i náchylnější na nemoci a škůdce
     - pokud se dělá řez až na staré dřevo, obvykle mnohé dřeviny nekvetou
     - jestliže nerežete pravidelně, vznikají vysoké přestárlé keře, které po oříznutí již nepůsobí esteticky
     - odstraňujte vždy i nemocné, poškozené a napadené větve
     - používejte vždy očištěné nůžky, abyste zamezili možnosti přenosu chorob a škůdců z jedné dřeviny na druhou.

TIP: Přečtěte si článek o tom jak správně řezat ovocné stromy v létě.

Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysazených druhů. Konec července a zejména srpen je vhodné období na řez a stříhání živých plotů a zajímavých solitérních rostlin, zejména z jehličnatých dřevin.

Před stříháním dopřejte dřevinám dostatečně velkou a pravidelnou závlahu a nezapomínejte na ni ani po řezu. Snažte se řezat během zamračeného dne.

Podmínkou kvalitního řezu kromě termínu jsou i dostatečně ostré nůžky a kvalitní nářadí, které nejsou znečištěné nebo kontaminované chorobou nebo škůdcem po předchozím stříhání napadených dřevin.

Dřeviny nikdy v tomto letním období neřežte hluboko do dřeva. K tomu je určeno jarní období.

Kdy stříhat živý plot

V prvních letech života po výsadbě je řez častý, aby se keře zahustily, rozdělily. Listnaté druhy se stříhají i 3x do roka v období vegetačního klidu, v červnu a jednou koncem července nebo začátkem srpna.

Aktuální nabídka rostlin na živé ploty

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Jedná se zejména o zlatý déšť (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles japonica), tamaryšek (Tamarix), šeřík (Syringa vulgaris).

Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Dřeviny kvetoucí v létě (komule, tavolníky, ibišky a pustoryl) se stříhají v zimě až v předjaří (konec února až do března, dokud nezačnou rašit).

Vytvořte si živý plot z okrasných keřů

Střižené živé ploty se musí udržovat, stříhat pravidelně a správně již od mladého věku, abyste dokázali vytvořit opravdu hustou a rovnou stěnu nebo plot.

Kdy se stříhají jehličnany

Jehličnany se stříhají minimálně. Odstraňují se jen nepěkně rostoucí větve, čili se jedná spíše o kosmetickou, estetickou úpravu.

Jehličnany v střiženém živém plotě, například túje, se stříhají až po dosažení požadované výšky.

Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Živé ploty z jehličnanů tvarujte pouze na podzim nebo v předjaří.

Používají se speciální plotové nůžky nebo křovinořezy. Dbejte na to, aby byly stěny šikmé a aby byl živý plot dolů o 20 - 50 cm širší než nahoře.

Smrk je třeba řezat opatrně. Pokud se Vám to nepodaří, chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Nikdy neřežte do dřeva, ale řežte v období růstu mladých výhonků.

Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, habr, buk, ptačí zob, zimostráz. Stálezelené keře upravujte od září až do prvních mrazů.

Tvarování dřevin

Kromě těchto klasických tvarů můžete vyzkoušet i tvarování dřevin do koule, jehlanu, spirál a čtverců. Ideální je na to použít zimostráz, brslen. Tyto dřeviny můžete tvarovat a stříhat už od května, kdy uvidíte první výhonky.

Pokud si na to netroufáte, můžete použít různé předlohy vyhotovené z pletiva. Mnohé jiné tvary v podobě ptáků a králíčci se dají běžně zakoupit v zahradnických potřebách. Stačí je navléknout na keře, ponechat je tam během celého roku a sestřihávat jen přerostlé výhonky. Konstrukce celá přeroste a už se neodstraňuje z keře.

Ze zimostrázu dokážete vytvořit různě velká zvířata a koule, které nemusí být umístěny a vysazeny pouze v pravidelných zahradách. Případně rovnou sestříhané části jehličnanu v rohu můžete osvěžit střapatou korunou nebo dřevinou tvarovanou do koule.

Zde je návod na tvarovací řez do spirály:

- rostlina musí být alespoň jeden metr vysoká

- musí mít rovný a pevný kmen

- na kužel oviňte provaz v plánované podobě odspodu na vrchol

- krátkými nůžkami stříhejte podle provazu odspodu nahoru

- v dalších letech obnovujte spirálu pravidelným řezem.

Návod jak vytvořit zajíčka ze zimostrázu:

- na dostatečně velký keř natáhněte pletivo s malými oky

- vytvarujte ho do tvaru zajíčka nebo jiného zvířátka

- pro začátek si zvolte jednoduchý tvar

- ostříhejte vše co přečnívá přes pletivo

- odstraňte hrubé větve, abyste podpořili růst mladých výhonků ze středu

- pravidelně stříhejte a tvarujte.

Dáváte přednost spíše klasickému nebo volně rostoucímu živému plotu? Zkuste například jedlý živý plot nebo se inspirujte dalšími dřevinami z naší nabídky, spolu s jejich návodem na pěstování.

Tak jako žádná rostlina v naší zahradě, ani popínavky nebudou růst a prosperovat bez našeho přičinění. Vyžadují péči stejně jako jiné rostliny, co se týká zálivky, vhodného místa k výsadbě a také speciální péči podle ročního období. Také je dokážou napadnout choroby a škůdci, proto si musíte všímat i první příznaky a včas zakročit.

Během léta je nejdůležitější zálivka, zejména pro rostliny vysazeny v nádobách a mladé právě vysazené rostliny vyžadují vyšší zálivku než starší rostliny. Během horkých letních dnů, je nejdůležitější.

Zalévejte brzy ráno nebo večer, odstátou vodou, s vhodným hnojivem, které se však nepřidává do každé zálivky. Nepolévejte na listy a květy, ale soustřeďte vodu ke kořenům a kolem kmínku. Více rostlinám, které jsou vysázeny v řadě by bylo vhodnější vytvořit kapkovou závlahu. Ušetříte tak množství vody, čas i finanční náklady za vodu a rostliny budou mít vždy vláhu jakou potřebují. Před samotnou výsadbou zapracujte ke kořenům kvalitní substrát nebo kompost.

Péče o popínavky podle ročního období

Jarní péče

- řez plaménků dle skupiny

- výsadba popínavých rostlin cca od dubna

- odstraňování suchých a poškozených výhonů

- zalévání a hnojení

- vyvazování výhonů popínavek

- sledování škůdců, zejména zelené mšice

- výsadba do nádob

- odebírání měkkých výhonů na zakořeňování (vistárie)

- ochrana rostlin proti slimákům

- výsev letničkových popínavek (lichořeřišnice, povijnice, hrachor)

- koncem jara je vysazujte k opoře nebo do nádob

Kompletní sortiment popínavých rostlin z našeho eshopu

Letní péče

- odstraňování výhonů, které rostou nekontrolovaně nebo jsou neestetické

- odstraňování odkvetlých a suchých květů

- pravidelná zálivka a hnojení

- odebírejte polodřevnaté odřezky na zakořenění

- kontrolujte mulč

- vyvazujte výhonky ke konstrukci

- aplikujte postřiky proti chorobám a škůdcům

- zkracujte vistárie

Podzimní péče

- pravidelná zálivka

- vysazování popínavých rostlin, zejména plaménky, růže

- sběr semen jednoletých popínavých rostlin

- odstraňování odumřelých letniček

- koncem podzimu nakupit mulčovací materiál k rostlinám, a zejména ke kořenové části

- kontrola vyvázaných výhonů

- odstraňování suchých a poškozených květů a listů

- citlivé druhy třeba přenést do skleníků a pařenišť, případně do bytu

- nakopcujte růže

- hnojte hnojivem s vyšším obsahem draslíku, na vyzrávání pletiv

Zimní péče

- během dní, kdy nemrzne zalévejte

- kontrolujte výhony a jejich upevnění ke konstrukci

- v případě velkého množství sněhu, setřeste sníh z popínavých rostlin, ale velmi opatrně

- dokud není trvale zmrzlá půda, mohou se rostliny i vysazovat

- citlivější a mladé rostliny zazimujte vhodným obalem a mulčem

- stratifikujte semena, která musí projít chladem

- koncem zimy můžete rozmnožovat popínavky potápěním

Věříme, že při dodržení těchto zásad, budou vaše popínavky ozdobou zahrady, pergoly nebo zdi.

Tip: Přečtěte si kompletní návod na pěstování popínavých rostlin