září 2023

Přísavník (česky také loubinec nebo lidově psí víno) je rod rostlin z čeledi révovitých. Díky svému poměrně rychlému růstu a krásným listům se řadí mezi nejvyhledávanější pnoucí dřeviny. Zajímá vás, jaké druhy přísavníku existují a jak na jejich pěstování ve vaší zahradě?

Přísavník tříprstý

Rodu přísavníků dominují dva druhy. Jedná se o přísavník trojcípý (tříprstý) a přísavník pětilistý. První zmíněný druh zaujme svými lesklými světle zelenými listy, které se pyšní třemi výraznými hroty. Odtud ostatně pochází i jeho pojmenování. Tato pnoucí dřevina původem pochází z Asie, u nás se pěstuje zhruba od roku 1860.

Loubinec trojlaločný je krásný po celý rok, nicméně úplně nejvíce vynikne na podzim. Právě v tomto období se totiž jeho listy vybarví do nádherných tónů červené a oranžové, díky čemuž dodají vaší zahradě to pravé podzimní kouzlo.

Přísavník tříprstý pěstování

Přísavník obecně vyniká vysokou odolností vůči průmyslovému znečištění. Také dobře snáší zastřihování. Přísavník třílaločný vytváří vzdušné kořeny. Jeho úpony jsou dlouhé až 3 cm a při kontaktu s povrchem vylučují látku podobnou lepidlu. Díky tomu se rostlina dokáže pnout i po hladkém povrchu.

A jak sázet přísavník? Všechny druhy loubinců vyžadují slunná až polostinná stanoviště. Dařit se jim bude v jakémkoliv typu půdy. Pouze je třeba se vyhnout zamokřené půdě, a to především v prvních letech pěstování. V chladnějších oblastech můžete mladou rostlinu chránit před mrazem. Pomocníkem vám bude netkaná textilie nebo nahrnutí kůrového mulče.

Jak daleko od sebe sázet přísavník?

Při pěstování přísavníku pamatujte také na to, že tato rostlina ke svému růstu potřebuje dostatek místa. Vzdálenost mezi rostlinami by se proto měla pohybovat kolem dvou metrů.

Při výsadbě je třeba vyhloubit jámu hlubokou alespoň 50 cm. Vždy se řiďte konkrétní velikostí balu sazenice. Pamatujte také na to, abyste se vyhnuli společnému pěstování několika druhů přísavníku dohromady, jelikož se nesnesou.

A jak rychle roste přísavník?

Přísavník roste velmi rychle a pro porovnání je jeho růst ještě rychlejší než u břečťanu. Snadno může dorůst až do 20 metrů. V prvním roce pěstování je přírůstek minimální, sazenice totiž zatím jen koření. Ve druhém roce můžete očekávat přírůstek zhruba 1,5 metru, v dalších letech poté až 3 metry. Mnohdy se přitom přísavník právě s břečťanem kombinuje.

Prohlédněte si naše nádherně zbarvené přísavníky a pořiďte si sazenice pro následné pěstování

Přísavník pětilistý

Přísavník pětilistý se od toho tříprstého mírně liší. Jeho listy jsou rozděleny na pět tmavě zelených pilovitých prstů a mohou trochu připomínat listy kaštanu.

Stejně jako u přísavníku pětilistého se i v tomto případě listy na podzim vybarvují do krásné červené barvy. Pamatujte na to, že přísavník neopadavý neexistuje. Na zimní měsíce tedy své listy ztratí.

Řadu lidí také jistě bude zajímat to, zda je loubinec jedovatý. Bobule jsou pro člověka a další savce slabě jedovaté. Nicméně mají odpornou chuť, a proto otrava většinou nehrozí. Pro ptáky bobule jedovaté nejsou, naopak se pro ně jedná o důležitý zdroj potravy.

Přísavník pětilistý pěstování

Podmínky pro pěstování přísavníku pětilistého jsou prakticky totožné jako u přísavníku tříprstého. Alespoň co se půdy a stanoviště týče. Nicméně rozdíl spočívá v tom, že loubinec pětilistý ke svému růstu potřebuje oporu nebo alespoň drsný podklad. K opoře se tato rostlina přichytává příčepivými kořínky.

Rostliny lze poměrně snadno množit vegetativní cestou. Během vegetace můžete přistoupit k řízkování polovyzrálými řízky. Ty následně zapíchněte do truhlíku s vhodným substrátem, zakryjte fólií a nechte zakořenit. Někdy mohou výhony zakořenit i ve sklenici s vodou. Je daleko víc expanzivnější než přísavník tříprstý. Pokud tedy chcete umírněnou plochu, volte přísavník tříprstý.

Pamatujte na to, že oba přísavníky hodně odnožují, vytvářejí nové a nové rostliny od kořenů, rostoucí výhony polehlé na zemi také rychle zakoření. Výsadba by měla být přemyslená a uvážená. Jenom ucelené plochy dodají podzimní efekt a ozdobu vašemu plotu nebo zdi.

TIP: Mezi další krásné popínavé rostliny do zahrady lze zařadit například rostlinu clematis. Zjistěte více o tom, jak pěstovat plaménky.

Ve vaší zahradě nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i zajímavé léčivé bylinky. V první části tohoto článku jsme si řekli více o pěstování bazalky a meduňky. Ve druhé části se podrobně zaměříme na další dvě bylinky, a to konkrétně tymián a mátu.

Tymián pěstování

Pěstování tymiánu je poměrně nenáročné a zvládnete to venku i doma. Tato bylinka své četné využití nachází zejména v kuchyni. Pyšní se totiž výraznou chutí a aromatem, díky čemuž skvěle doplňuje pokrmy z drůbeže či zvěřiny. Perfektně také podpoří chuť tradičních paštik, bylinkového másla nebo třeba nádivky. Pokud tymián použijete jako obrubu květinového či zeleninového záhonu, skvěle s ním odradíte slimáky.

Tymián druhy

Mezi nejčastěji pěstované druhy tymiánu se řadí tymián obecný, který se v kuchyni jako koření používá nejčastěji. Setkat se můžete s jeho širokolistou a úzkolistou odrůdou. Z dalších pěstovaných druhů lze zmínit například tymián citronový, který se pyšní výrazným citronovým aroma. Hojně se používá při přípravě ryb nebo třeba k dochucení salátů. Zmínit musíme také tymián kmínový, který má typickou kmínovou vůni. Své uplatnění nachází při dochucování kořenové zeleniny a masitých pokrmů.

Jak na výsev tymiánu

Tymián lze pěstovat buď přímo ze semínek, nebo z předpěstovaných sazenic. V prvním případě se semínka vysévají zhruba na konci března. Semínka se nezahrnují hlínou, pouze se lehce převálcují nebo přitlačí hráběmi. Jakmile rostliny vzejdou, můžeme je vyjednotit. Během vegetace je třeba rostliny okopávat a odstraňovat případný plevel. První sklizně se dočkáte zhruba v září téhož roku.

Pokud budete chtít tymián pěstovat z předpěstovaných sazenic, výsev se provádí v listopadu. Po dobu klíčení je nutné povrch udržovat vlhký a vyklíčené rostliny chránit před zimou. Sazenice můžete do volné půdy přemístit zhruba začátkem května.

Tymián kvete od května do července. K jeho sbírání je nejvhodnější přistoupit těsně před rozkvětem, kdy obsahuje maximální množství aromatických látek.

Tymián pěstování venku

Při pěstování tymiánu venku myslete na to, že se této bylince daří zejména v teplejších oblastech na jižních svazích, které jsou dobře chráněny před větrem a zimou. Tato bylinka velmi dobře snáší suché podnebí, ostatně vlhké nebo přemokřené půdy vyloženě nesnáší. Z hlediska půdy volte lehkou, kyprou, písčitohlinitou, která je dobře zásobena humusem a vápnem. V našich podmínkách dokáže tymián v záhoně přezimovat, nicméně doporučujeme jej překrýt chvojím.

Pěstování tymiánu v květináči

Tymián lze bez problémů pěstovat nejen volně v zahradě, ale i v nádobách. V takovém případě je třeba pamatovat především na správný způsob zalévání. Tymián v květináči je vhodné zalévat do podmisky, do níž můžete umístit několik kamínků, aby květináč nikdy nestál přímo ve vodě. Pokud máte květináč umístěný venku, doporučujeme jej na zimní období přenést dovnitř. Co se týče velikosti a tvaru nádoby, volte spíše širší a nepříliš hluboké květináče.

Jak stříhat tymián

Tymián můžete v průběhu roku používat jako čerstvé koření. Pravidelným zastřihováním navíc rostlina zesílí a zhoustne. Kdy stříhat tymián, aby se příští rok rostlina rozvětvila silněji? Ideálně na začátku podzimu, a to zhruba ve dvou třetinách délky. Tyto ustřižené části můžete usušit.

Prohlédněte si různé druhy tymiánu a vyberte si mezi nimi ideálního adepta na pěstování.

Máta pěstování

Máta se právem řadí k těm nejméně náročným bylinkám na pěstování. I z toho důvodu se těší obrovské popularitě. Zasadit si ji můžete jak do bylinkového záhonu, tak i do truhlíku či jiné nádoby. Své uplatnění najde zejména v kuchyni. Pomocí této bylinky můžete ozvláštnit nejrůznější nápoje nebo si třeba připravit lahodný večerní čaj. Máta totiž napomáhá relaxaci a spánku.

Jaké druhy máty existují

Mezi nejoblíbenější druhy máty lze jednoznačně zařadit mátu peprnou, která disponuje vysokým obsahem esenciálních olejů, skvěle odolává chladu a je nenáročná na pěstování. Popularitě se těší také máta zelená, která vyniká svou vysokou intenzitou vůně. Máta dlouholistá rovněž zaujme intenzivní vůní, která přitahuje různé druhy hmyzu. Používá se v přírodní medicíně.

Máta zázvorová má jemné zázvorové aroma, máta jablečná zase zaujme lehkou jablečnou chutí. Marocká máta se společně se zeleným čajem konzumuje u beduínů. Brazilská máta se přezdívá kubánské oregano a často se využívá v thajské a kubánské kuchyni.

Jak na výsev máty

Máta je trvalka, jejíž výška může dosahovat až 75 cm. Můžete si ji vypěstovat ze semínek, v takovém případě se ale připravte na to, že to trvá poměrně dlouho. Semena máty se sází na jaře nebo na podzim, kdy je pouze jemně zatlačíte do substrátu. Klíčení lze zaznamenat zhruba po 14 až 21 dnech a pamatovat je třeba na to, aby okolní teplota dosahovala alespoň 20 °C. Vzrostlé rostlinky poté můžete přemístit na záhon.

V našem e-shopu najdete sazenice i semínka máty. Sami si tedy můžete vybrat, pro jakou variantu pěstování se rozhodnete.

Máta pěstování v květináči

Při pěstování máty v květináči pamatujte na pravidelnou a dostatečnou zálivku. Během léta ji můžete několikrát přihnojit organickým hnojivem. Při pěstování máty v nádobě můžete propustnou půdu smíchat s rašelinou. Myslete na to, že tato bylinka potřebuje světlo, ale nevyžaduje přímé slunce. Rozhodnout se můžete například pro pěstování máty na balkoně v nádobě, nebo květináč umístit na parapet do vaší kuchyně.

Máta pěstování venku

Mátu můžete bez problémů sadit rovnou do záhonu, jelikož v našich podmínkách dokáže většinou hravě přečkat i zimní měsíce. Na druhou stranu nevýhodou takového kroku může být její poměrně velké invazivní chování. Máta má tendenci se rozrůstat a vytlačovat další pěstované rostliny. Vzhledem k tomu je vhodné ji v takovém případě sadit alespoň 30 cm od ostatních rostlin.

Nezapomeňte ani na třetí část o bylinkách.

TIP: Bylinková spirála je jedním ze skvělých způsobů, jak tymián i mátu v zahradě zasadit a navíc ušetřit prostor. Zjistěte, jak ji vytvořit.

K letním měsícům neodmyslitelně patří melounová sezóna. Většina lidí přitom na tuto osvěžující pochoutku nedá dopustit. Pokud se do této skupiny osob řadíte i vy, zkuste si meloun vypěstovat sami. Jak na to a na co si dát pozor?

Jaké druhy melounů existují?

Obecně rozlišujeme dva základní druhy melounů - vodní a cukrový. Obě skupiny přitom vypadají na první pohled trochu odlišně. Rozdíl také spočívá v jejich dužině, která má v obou případech jinou strukturu, chuť i vůni.

Vodní melouny jsou zvenčí zelené, uvnitř růžově červené s typickými černými zrníčky. Existují však i kultivary bez zrníček, které bývají většinou sladší. Setkat se můžete i s vodním melounem s netradiční žlutou dužinou, který má vysoký obsah přírodního cukru. 

Cukrových melounů existuje hned několik druhů a neustále dochází k jejich šlechtění. Mezi nejznámější cukrové melouny můžeme zařadit například Galia, který svou chutí připomíná nektarinku. Popularitě se těší také meloun Cantaloupe, jehož plody bývají malé a chuťově připomíná ananas. Zmínit můžeme také Honeydew s nasládlou medovou chutí žluté dužiny nebo sladký Piel de Sapo.

Chcete si v zahradě vypěstovat sladké melouny, kterými pohostíte svou rodinu či přátele? Pořiďte si kvalitní semínka pro vaši výsadbu

Meloun pěstování

Pěstování melounů se nemusíte obávat. Rozhodně neplatí, že by se této rostlině u nás dařilo pouze na jižní Moravě. Klíčová je spíše správná volba odrůdy pro konkrétní nadmořskou výšku a podnebí. Oblibě se těší pěstování melounů v nádobě, skleníku i volně v zahradě.

Jak na předpěstování melounů

Aby se melounům dařilo, je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Sazeničky melounů si můžete vypěstovat sami ze semínka. A to tak, že je umístíte do vhodné nádoby do hloubky zhruba 1 cm pod povrch zeminy. Čas na pěstování melounu ze semínka přichází zhruba na konci března či v dubnu. Teplota v době klíčení by měla činit alespoň 20 °C. Sazeničky pravidelně zalévejte, ale dávejte si pozor, abyste je nepřemokřili.

Kdy na výsev melounů

Předpěstované sazeničky melounů můžete do zahrady přemístit nejdříve v půlce května. Klíčové je, aby již v tomto období nehrozily mrazíky. Do připraveného zrytého záhonu vyhloubíme jámu a na dno umístíme kompost či uzrálý organický hnůj. Sazeničku poté vložte do jámy a zahrabte ji zeminou. Do jedné takové jamky můžete zasadit dvě až tři sazeničky. Záhon můžete také přikrýt netkanou textilií či folií, která bude přitahovat sluneční paprsky a akumulovat v sobě teplo.

Pěstování melounů v květináči

Pokud se chcete pustit do pěstování melounů na balkoně, můžete tak učinit pomocí vhodné nádoby. Ta by měla být prostorná a její hloubka by měla činit alespoň 65 cm. Rozměr je v tomto ohledu klíčový a platí, že čím větší, tím lepší. Vzhledem k tomu, že bude mít meloun v nádobě poměrně málo prostoru, vytvořte mu oporu, po které bude moct rostlina šplhat.

Pěstování melounů ve skleníku

Do skleníku můžete sazeničky zpravidla vysadit na přelomu dubna a května. Obecně se doporučuje umístit zde jednu sazenici na zhruba 150 cm. Pamatujte, že skleník je nutné nechávat čas od času otevřený, aby se do něj dostal hmyz a mohl květy opylovat. Během růstu pamatujte na dostatečnou zálivku, nicméně dávejte pozor na to, aby se rostlina nepodmáčela. Jakmile plody dozrávají, můžete zálivku ukončit.

Pěstování melounů na zahradě

Pokud se rozhodnete pro sázení melounu na zahradě, volte slunné místo, které je dobře chráněné před větrem. Pamatujte na to, že melouny budou v zahradě potřebovat hodně místa, jelikož jejich listy se značně rozrostou.

Melouny obsahují hodně vody, proto ji také ve velké míře potřebují. Zalévejte je proto alespoň jednou týdně, v horkých měsících můžete intenzitu zálivky navýšit. Jakmile sazenice prokoření do půdy, můžete přistoupit k přihnojování. V době kvetení lze také do zálivky naředit hnojivo na rajčata.

Výsadba melounů a sklizeň

Melouny zpravidla začínají kvést začátkem léta. Zhruba na konci srpna se poté můžete těšit na první úrodu. Zralý meloun poznáte podle toho, že mu zaschnou stonkové úponky. Slupka zralých melounů je lesklá a v místě styku s půdou má nažloutlou barvu. Při poklepání uslyšíte dutý zvuk.

Zaštipování melounů

Vodní melouny se zaštipovat nemusí. Pokud se rozhodnete pro pěstování cukrových melounů, ty je třeba zaštipovat za 3. listem. Postranní výhony se poté zaštipují za 5. až 6. listem.

Vyzkoušejte roubovaný meloun

Roubované melouny v sobě spojují hned dvě hlavní výhody. Hlavně se jedná o nízký výskyt houbových chorob, se kterými se pěstitelé melounů mohou potýkat. Druhým důvodem roubování melounů je potřeba zvýšit jejich výnos, jelikož roubovaná rostlina dokáže vynést i více než 80 kg plodů. A v neposlední řadě musíme zdůraznit také nižší nároky na pěstování.

Roubovaný meloun pěstování

Při pěstování roubovaného melounu je na místě nejprve přistoupit k jejich předpěstování. Případně si můžete koupit sazenice roubovaných melounů, které bývají v našem e-shopu dostupné ve vhodném čase na výsadbu.

U sazenic roubovaných melounů se zeminou zasypává pouze podnož. Roub musí vyčnívat nad povrch, aby nedošlo ke zakořenění. Pokud se přesto meloun pokusí zakořenit, je třeba mu kořínky opatrně odstranit. Roubovaný meloun umístěte na slunné stanoviště a zvolte ideálně zelinářskou půdu. Hned po výsadbě je také vhodné melouny důkladně zalít a pamatovat na zálivku i v průběhu vegetace.

Vědeli ste, že meloun je zelenina a ne ovoce? Je jedno, kolik cukru obsahuje. Patří do skupiny, kde patří také patizon, lilek, tykev, cukety, rajče a paprika, tedy do plodové zeleniny.

TIP: Nebojte se ve své zahradě experimentovat. Kromě melounů se můžete pustit například do pěstování oblíbené ředkvičky

Toužíte po tom pěstovat v zahradě něco netradičního a zajímavého? Pusťte se do toho. Rozhodně se nemusíte omezovat pouze na pěstování okrasných keřů, které jsou poměrně běžné.

Mezi ty nejznámější patří například ibišek, šeřík, vajgélie a zlatý déšť.

Nabídka méně tradičních, případně neopadavých keřů je poměrně bohatá. V tomto článku si některé z nich blíže představíme.

Skimie japonská pěstování

Skimie japonská má podobu krásného stálezeleného keříku, který vaši zahradu na jaře ozvláštní bílými až růžovobílými květy. Na podzim se poté dočkáte červených nebo bílých plodů, které na keři zůstávají i přes zimu.

Jelikož je skimie vřesovištní rostlina, pojí se s ní specifické nároky na stanoviště a půdu. Konkrétně byste měli zvolit propustnou, kyselou a středně vlhkou půdu. V zahradě se jí bude dařit zejména ve stínu či polostínu.

Myslete také na její ochranu před silným zimním či jarním sluncem, jinak je ale rostlina mrazuvzdorná.

Pěstovat ji můžete volně v zahradě, ale dařit se jí bude i v nádobách. Skvěle se doplňuje například s rododendrony, se kterými má podobné nároky na pěstování. Skimie se perfektně hodí i k řezu do vázy, kdy ozvláštní váš domov. Využít ji můžete také při výrobě adventního věnce a dalších vánočních dekorací.

Skimie druhy

Téměř všechny skimie nabízené v zahradnictvích jsou odrůdou skimie japonské (skimmia japonica). Nutno zdůraznit, že se jedná o dvoudomé rostliny. To znamená, že existují samčí a samičí rostliny. Abyste tedy docílili již zmíněných plodů, je nutné mít alespoň jednu skimii samčí a jednu samičí. Výjimkou je například oboupohlavní odrůda Skimmia reevesiana.

Mezi samičí netradiční skimie lze zařadit například nízkou Bowles Dwarf Female, či Nymans. U odrůdy Veitchii se můžete těšit na bohatou nadílku červených plodů, bílé plody nabídne například Fructu Albo.

Ze samčích odrůd můžeme zmínit Fragrans se silně aromatickými listy nebo odrůdu Rubella.

Inspirujte se kompletní nabídkou okrasných keřů z našeho eshopu

Leucothoe pěstování

Rod leucothoe tvoří několik desítek druhů, které pocházejí převážně z východní Asie a Severní Ameriky. Jednotlivé kultivary jsou charakteristické svým mírně poléhavým a rozložitým charakterem růstu. Dorůstat mohou až do výšky 150 cm, většinou to však bývá o poznání méně.

Obecně se pro pěstování těchto keřů hodí dobře propustná, vlhčí a kyselá půda. Je však nutné se vyhnout přemokření. Z hlediska umístění v zahradě preferuje spíše polostinné až stinné stanoviště. Hodí se například do skalek, pěstovat ji však můžete i v nádobě.

Leucothoe walteri a další populární druhy

Existuje hned několik kultivarů leucothoe s nádechem exotiky, které se při pěstování v zahradě těší velké popularitě. Jedním z nich je například leucothoe walteri ‘Rainbow‘, který dorůstá výšky 60 až 100 cm. Vyniká pevnými listy, které mají v době rašení zeleno-bílo-růžové zbarvení. Během léta získávají spíše zelenou barvu s nepříliš nápadnou bílou kresbou. Na podzim si poté vaše srdce získají listy s barvou rudého vína.

Oblíbený je dále také kultivar Leucothoe ‘Zeblid‘, který je charakteristický o něco nižším a kompaktnějším vzrůstem. Vyniká výrazně červenou barvou svých listů. Za zmínku stojí i Leucothoe axillaris ‘Curly Red‘ s nevelkými, pokroucenými a poměrně tvrdými listy.

Pieris pěstování

Třetím méně známým ozdobným keřem, který se v zahradě skvěle vyjímá, je pieris. Jedná se o vřesovištní rostlinu, která dorůstá výšky kolem 2 metrů. Roste však poměrně pomalu. Tento hustý keř zaujme lesklými a jemně zašpičatělými listy. Často mají tmavě zelenou nebo světle panašovanou barvu. V období od března do května se můžete těšit na bílé květy s baňkovitým tvarem, které připomínají květ konvalinky.

Co se týče pěstování pierisu, volte vlhčí stanoviště v polostínu. Silné sluneční paprsky totiž mohou spálit jeho listy. Půda by měla být humózní, rašelinová a dobře propustná.

Pieris japonský, pieris květnatý a další druhy

Populárním druhem rostliny pieris je například pieris japonský, který dorůstá výšky 2 metrů. Jeho listy mají zoubkovaný okraj. Horní strana listů vyniká tmavě zelenou barvou, spodní strana je poté světle zelená. Od března do dubna tento druh ozvláštňují bílé baňkovité květy.

Sazenice pierisu japonského jsou dostupné pro mnoho jeho odrůd (například Flaming Silver, Rosalinda a další).

Mezi další oblíbené druhy lze zařadit například pieris květnatý, který tvoří vejčité listy s typickou tmavě zelenou barvou. V období od dubna do května se objevují bílé květy.

Další ozdobné keře

Uvedené tři ozdobné keře samozřejmě představují jen nepatrnou část. Mezi další populární netradiční keře se řadí například sturač.

Zaujmout může také zmarlika, která je ideální volbou pro nejrůznější zahradní kompozice. V našem blogu si ostatně můžete přečíst, jak pěstovat jidášův strom a s některými keři jej vhodně zkombinovat.

TIP: Určitě chcete, aby všechny rostliny, které na zahradě pěstujete, přežily zimní období.

Pokud některé z nich budou navíc kvést, získáte ozdobu zimní zahrady. Přečtěte si článek o mrazuvzdorných kvetoucích keřích.

Vaše zahrada v sobě může ukrývat řadu pokladů. Jedním z nich jsou i léčivé bylinky, které vám pomohou s nejrůznějšími zdravotními neduhy. V první díle článku se podrobně zaměříme na pěstování bazalky a meduňky a představíme vám, v čem mohou být tyto bylinky prospěšné.

Bazalka pěstování

Bazalka je populární bylinka, která má své čestné místo nejen v italské kuchyni. Intenzivně voní a pokrmům dokáže dodat skutečně jedinečnou chuť. V našich domovech se často objevuje nejen v zahradách, ale i v květináčích.

Bazalka dokáže zatočit i s některými zdravotními potížemi. Například bazalka pravá podporuje chuť k jídlu.

Velkou úrodu bazalky můžete zpracovat pomocí sušení. Nejvíce účinných látek přitom obsahuje v době květu. Listy bazalky sušte v tenkých vrstvách ve stínu při teplotách do 35 ºC. Suchou a rozdrcenou bylinku můžete skladovat na temném místě v uzavřené nádobě.

Přeneste si vůni a chuť Itálie i k vám domů. Pořiďte si semínka bazalky a pusťte se do jejího pěstování.

Bazalka druhy

Rozlišujeme hned několik druhů bazalek. Z těch nejznámějších lze zmínit bazalku pravou, která dorůstá výšky 30 až 50 cm a pyšní se nejčastěji bílými květy. Bazalka vytrvalá je velmi aromatickým druhem bazalky, který se využívá nejen při vaření, ale i při přípravě čajových směsí.

Z dalších druhů lze zmínit například bazalku americkou, která patří mezi jednoletky a kvete bílými až namodralými květy. Bazalka posvátná se řadí mezi jednoleté až víceleté byliny a dorůstá až metrové výšky. V Indii se řadí mezi léčivé bylinky a používá se jako rituální rostlina. Bazalka pravá nachová na první pohled zaujme purpurovými až černými listy a jemnou mentolovou až hřebíčkovou vůní. Popularitě se těší také bazalka pravá citronová s čistou citronovou vůní či bazalka šedá, jejíž chuť připomíná kombinaci pepře a citronu.

Kdy je čas na výsev bazalky

Semínka bazalky na předpěstování můžete vysadit zhruba v polovině dubna. Na zahradu poté můžete sazeničky umístit ve druhé polovině května, jakmile zcela pomine nebezpečí posledních mrazíků.

Bazalka pěstování v zahradě

Většinu kultivarů bazalky snadno vypěstujete ze semen. Je ovšem třeba pamatovat na chráněné slunné stanoviště bohaté na živiny a dobře propustnou půdu. V chladnějších podmínkách se bude bazalce lépe dařit ve skleníku.

Semínka na předpěstování vysejte do květináče nebo skleníku. Osivo umístěte nepříliš hustě na povrch substrátu a jen mírně jej zasypte zeminou. Jakmile máte připravené sazeničky, zasaďte je alespoň 15 cm od sebe. Při zalévání si dejte pozor na to, abyste příliš nekropili listy.

Bazalka v květináči

Spousta domácností pěstuje bazalku v květináči. V takovém případě semínka vysejte do vlhkého zahradního substrátu do hloubky zhruba 6 mm. Nově zasetá semínka pravidelně vlhčete rozprašovačem. Jakmile vzejdou, ponechte v květináči o průměru 10 cm zhruba 3 rostlinky.

Bazalku zalévejte do odtokové misky každé tři dny a pamatujte na to, že zemina nesmí nikdy vyschnout. Dopřejte jí teplé a slunné stanoviště a myslete na to, že nesnáší průvan, změny teplot a vlhkosti. Pokud chcete zvýšit obsah jejich aromatických látek, můžete si pořídit přípravek Symbivit na bylinky, který je speciálně vyvinut na tento druh rostlin. 

Pěstování bazalky v zimě

Pokud si chcete přítomnost bazalky užívat i v zimních měsících, přendejte celou rostlinu ze záhonu do květináče. Ten poté přeneste domů a umístěte jej na co nejsvětlejší místo s běžnou teplotou. Pokud bazalku pěstujete v květináči po celý rok, pamatujte na její přesazení do nového substrátu určeného pro bylinky.

Sázení bazalky aneb co dělat s květy

V průběhu léta má bazalka tendenci tvořit květy, které je na místě průběžně odstraňovat. Pamatujte také na to, že díky zaštípnutí mladých rostlin bazalka příjemně houstne a košatí.

Bylinky jsou skvělým pomocníkem nejen při přípravě pokrmů. Uvařit si z nich můžete také nejrůznější čaje a nálevy. Prohlédněte si semena bylinek pro zdraví v našem e-shopu a vyberte si mezi nimi své favority

Meduňka pěstování

Mezi další léčivé bylinky v zahradě í lze zařadit meduňku. Pěstování meduňky je poměrně jednoduché. Již od pradávna se přitom tato rostlina používá k uklidnění při nadměrném stresu a pomoct dokáže také při nespavosti. Přispívá také k tišení záchvatů kašle u dětí a uvolňuje křeče žaludku.

Meduňka druhy

Nejznámějších a nejčastěji pěstovaným druhem meduňky je jednoznačně meduňka lékařská, která dorůstá výšky zhruba 70 až 150 cm a pyšní se charakteristickými aromatickými listy.

Mezi další známé druhy meduňky lze zařadit Melissa axillaris, který se používá v Asii. V Číně je populární Melissa flava. Spíše méně známým druhem meduňky je například Melissa yunnanensis rovněž pěstovaný v Asii.

Meduňka pěstování v květináči

Meduňka je víceletá rostlina a hodí se k pěstování v záhonu i květináči. Jelikož má ráda přímé slunce a přísun čerstvého vzduchu, bude se jí dařit na balkoně nebo za oknem. Květináč naplňte vhodným substrátem a usaďte do něj sazenici. Nádobu volte spíše hlubší, jelikož kořeny meduňky mohou růst až do hloubky 30 cm. Keřík pravidelně zaštipujte, aby si zachoval svůj kompaktní tvar.

Láká vás pěstování této léčivé bylinky u vás doma? Pořiďte si semínka meduňky a pusťte se do práce.

Meduňka pěstování doma, nebo raději v zahradě?

Meduňku můžete pěstovat doma i v zahradě, záleží tedy pouze na vašich možnostech a preferencích. Při pěstování v zahradě se jí bude dařit mezi ostatními bylinkami. Během vegetačního období okolí zbavujte plevele, půdu mírně provzdušňujte a okopávejte. Myslete na přiměřenou zálivku a občasné hnojení.

Meduňka se nejčastěji pěstuje ze zakoupených sazenic, případně si ji lze také předpěstovat ze semínek. V takovém případě semínka vyséváme ve vzdálenosti zhruba 3 cm od sebe. Ideálním obdobím pro předpěstování je březen.

Nenechte si ujít pokračování článků o pěstování bylinek. Přečtěte si druhou a třetí část naší mini série.

TIP: Meduňku i bazalku lze pěstovat také po boku dalších rostlin či bylinek. Přečtěte si, které bylinky se k sobě hodí a jak v zahradě či truhlíku vše vhodně zorganizovat.