Posts tagged 'pěstování trvalek'

Trávnička je nenápadná, ale v zahradě dokáže vykouzlit skutečný klenot. Díky hustému polštářovitému růstu a bohatému kvetení je ideální volbou pro slunná místa, skalky, obruby i květináče. V tomto článku se podrobně podíváme, jak na její pěstování. 

Charakteristika trávničky a proč patří i do moderní zahrady

Trávnička se přirozeně vyskytuje na skalnatých stanovištích a vzhledem k tomu se skvěle hodí jako součást vaší skalky. V zahradě se vám odvděčí svou nenáročností a krásnými květy. 

Základní informace o trávničce 

Trávnička (latinsky Armeria) je rod rostlin z čeledi Plumbaginaceae. Jedná se o oblíbené trvalky, které přirozeně rostou na skalnatých a pobřežních stanovištích. Díky svému nízkému vzrůstu a zajímavým květům se v zahradách pěstují pro své dekorativní účely. Jejich drobné kulovité květy vytvářejí na dlouhých stoncích hustá květenství. 

Výhody trávničky 

S pěstováním trávničky se pojí řada výhod, díky čemuž je oblíbená u českých zahrádkářů. Pokud jim dopřejte správné podmínky, odvděčí se vám svou nenáročností a dekorativním vzhledem. Jelikož přirozeně přitahují různé druhy motýlů a hmyzu, podpoří biodiverzitu v zahradě. Trávničku lze použít nejen na menších, ale i větších plochách v zahradě. 

Kdy může být zajímavou alternativou ke klasickému trávníku

Trávnička přímořská se v zahradách mnohdy používá jako náhrada klasického trávníku. Její listy totiž hrubou trávu připomínají. Navíc je velmi odolná a snese sucho, chudou půdu i přímé slunce. Je proto ideální tam, kde by klasický trávník obtížně rostl bez pravidelného zavlažování. Stejně tak pokud nechcete často sekat a starat se o trávník, trávnička je ideální – roste pomalu a nepotřebuje častou péči.

Pořiďte si sazeničky trávničky různých barev a vytvořte si tento jedinečný trávník v zahradě i vy

Druhy trávničky – jak si vybrat tu pravou

Existuje hned několik druhů trávničky, které si můžete do své zahrady vybrat. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších. 

Trávnička trsnatá

Trávnička trsnatá (Armeria caespitosa) vytváří nízké, husté trsy a zaujme svými růžovými až fialovými květy.

Trávnička širokolistá

Trávnička širokolistá (Armeria pseudarmeria) má širší listy a bohatší květenství. I tato rostlina se může pochlubit krásnými růžovými květy.

Trávnička velkokvětá

Trávnička velkokvětá (Armeria juniperifolia) je kompaktní druh trávničky s drobnějšími listy a většími květy. Velmi dobře přitom snáší skalnaté půdy. 

Na co se zaměřit při výběru

Při výběru trávničky je důležité zohlednit především vaše očekávání od vzhledu a růstu rostliny. Podmínky pro pěstování jsou totiž u jednotlivých odrůd velmi podobné.

Trávnička přímořská pěstování

Jedním z nejoblíbenějších druhů je trávnička přímořská (Armeria maritima). 

Ideální čas na výsadbu

Nejvhodnější doba pro výsadbu trávničky přímořské je jaro (od dubna do května) nebo podzim (září až říjen).

Výběr místa - slunce, nebo polostín?

Trávnička přímořská nejlépe prospívá na slunném stanovišti. Plné slunce rostlině nevadí.

Půda, drenáž a příprava záhonu

Pro pěstování volte lehkou, propustnou a spíše chudou půdu. Při přípravě záhonu je vhodné půdu dobře nakypřit do hloubky alespoň 20–30 cm a případně na dno zapracovat vrstvu drenáže, například z drobného štěrku nebo keramzitu.

Postup při výsadbě krok za krokem

1. Vyberte v zahradě vhodné místo.

2. Připravte půdu (nakypřete ji a použijte drenážní vrstvu). 

3. Připravte sazenici. Kořenový bal můžete před výsadbou na několik minut namočit do vody.

4. Vyhlubte jamku, aby se do ní vešel celý kořenový bal. 

5. Vysaďte trávničku a jemně ji utlačte.

6. Ihned po výsadbě sazenici zalijte.

Rozdíl v pěstování jednotlivých druhů

Základní nároky jednotlivých druhů trávniček jsou stejné. Všechny trávničky mají rády slunné stanoviště, propustnou půdu a nesnášejí přemokření. 

Péče o trávničku během roku

I když se trávnička řadí mezi spíše nenáročné rostliny, určitou péči přece jen potřebuje. Pojďme se podívat, na co v této souvislosti nezapomenout. 

Zalévání - kdy a kolik

Po výsadbě nezapomeňte půdu udržovat vlhkou, aby se jednotlivé rostliny dobře ujaly. Jakmile zakoření, tak častá zálivka již není potřeba. Trávnička je suchomilná, a proto zálivku potřebuje až při delším období sucha. Lepší je trávničku prolévat méně často a důkladně, aby voda pronikla až ke kořenům. Přemokření se vyhněte, rostlina by totiž mohla začít uhnívat. 

Hnojení - co trávnička potřebuje a co ne 

Trávnička roste nejlépe v chudších půdách. Hnojení tedy ve většině případů není vůbec potřeba, případně se k tomuto kroku můžete uchýlit jednou až dvakrát ročně. Místo chemických přípravků stačí použít kompost nebo jemně rozložený hnůj. 

Stříhání a úprava

Trávničku není třeba běžně stříhat. Roste totiž nízko a kompaktně. Po odkvětu můžete ostříhat jednotlivé květní stvoly. Případně lze ke střihu přistoupit v případě, že trávnička začne přerůstat. Průběžně také odstraňte případné suché části rostliny. 

Jak řešit běžné problémy

Trávnička většinou netrpí na škůdce. Pokud se objeví mšice, můžete je smýt proudem vody nebo použít postřik. Proti slimákům pak nejlépe zabere jejich ruční sběr.

Pokud objevíte žloutnutí listů, může to značit přemokření nebo špatné odvodnění. V takovém případě je nutné zálivku omezit.

K řídnutí trsů přirozeně dochází vlivem stárnutí rostliny nebo nedostatkem živin. Čas od času je nutné rostliny obměnit, případně do půdy přidat živiny. 

Trávnička jako součást designu zahrady

Vzhledem ke svým estetickým vlastnostem bývá trávnička ceněna. Své uplatnění najde v rámci nejrůznějších zahradních kompozic.

Skalničky, obruby, výsadba do květináčů

Trávničky jsou díky své kompaktní a nenáročné povaze ideální volbou nejen do zahradních skalek, ale také k osázení obrub záhonů či cest. Díky svým nízkým nárokům na pěstování a odolnosti se hodí také do nádob. Tímto způsobem mohou ozdobit prostor vašeho balkonu či terasy. 

Kombinování s jinými rostlinami

Trávničky samozřejmě můžete snadno kombinovat i s dalšími rostlinami. V tomto směru je vhodné vybírat takové rostliny, které mají podobné nároky na substrát a zálivku. Výborně se doplňují například s rozchodníky, netřesky, tařicemi nebo šalvějemi. Vedle nesáhnete ani s levandulí nebo mateřídouškou. Kromě toho může trávnička posloužit jako podrost pro vyšší suchomilné trvalky a byliny. 

Nízká údržba a celoroční estetika

Jak již bylo zmíněno, trávnička je oblíbená vzhledem k nízkým nárokům na údržbu. Vzhledem k tomu se hodí i pro zahradnické začátečníky nebo ty, kteří péčí o rostliny nechtějí trávit příliš mnoho času. Trávnička se vám odvděčí celoroční estetickou hodnotou. 

Proč trávnička nekvete?

Mezi nejčastější důvody, proč trávnička nekvete, se řadí nedostatek světla. Pamatujte na to, že tato rostlina miluje slunce. Problémy mohou nastat také v případě, že je zde přemokřená půda. Problémy s kvetením mohou mít i starší rostliny, které mohou slábnout a důsledkem toho méně kvést. 

Tipy a triky pro ještě krásnější trávničku

Pokud už se rozhodnete trávničku pěstovat, jistě se budete snažit docílit co nejkrásnějšího vzhledu. Pomocníkem vám v tomto směru může být několik triků.

Mulčování drobným štěrkem

Díky tomuto kroku podpoříte propustnost půdy, což trávničky milují, jelikož nesnášejí přemokření. Zároveň drobný štěrk ochrání povrch půdy před vysycháním a zabrání erozi půdy po dešti. Štěrková vrstva navíc v zahradě může působit velmi estetickým dojmem a v kombinaci s trávničkou přitahovat pozornost.

Kombinace s geotextilií

Použití geotextilie pod trávničky může být praktickým řešením, zejména pokud chcete snížit množství plevele a usnadnit údržbu výsadby. Právě použití geotextilie přitom můžete doplnit následným mulčováním drobným štěrkem, čímž účinně zabráníte prorůstání plevele.

Jak podpořit hustý a zdravý růst

Abyste docílili hustého a zdravého růstu trávniček, vyberte jim v prvé řadě vhodné stanoviště – nejlépe slunné místo s propustnou, spíše chudší půdou. Po výsadbě rostliny zalévejte, dokud dobře nezakoření, poté zálivku omezte. Dále pomůže průběžné odstraňování odkvetlých květů a suchých částí.

TIP: Svou zahradu můžete ozvláštnit celou spoustou dalších zajímavých rostlin. Připomeňte si například, jak pěstovat oblíbenou echinaceu, která se vám rovněž odvděčí nádhernými květy.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kakost je oblíbená rostlina, která se objevuje v nejedné české zahradě. Pyšní se minimálními nároky na pěstování, kvete prakticky celé léto a díky velké nabídce druhů si vybere opravdu každý. Zjistěte, jaké podmínky kakostu dopřát a jaké konkrétní druhy se těší největší popularitě. 

Charakteristika kakostu

Kakost (latinsky Geranium) je oblíbená rostlina, která v zahradě potěší záplavou pestrobarevných květů. Trvalka kakost je charakteristická svými palmatilobulárními listy, které na první pohled mohou připomínat tvary holubího chodidla. Běžně dorůstá do výšky 30 až 60 cm a během jarního až letního období se můžete těšit na nádherné barevné květy. Jelikož je kakost oblíbeným zdrojem nektaru pro včely a motýly, můžete do své zahrady nalákat i tento potřebný hmyz.

Objednejte si geranium online a zasaďte si jej do své zahrady ještě letos

Půdopokryvný kakost

Půdopokryvný kakost je obecně označení pro druhy kakostu, které rychle rostou do šířky, mají hustý porost a výborně zakrývají půdu. Díky tomu můžete ve své zahradě efektivně zabránit růstu plevele a zároveň chránit půdu. 

Mezi půdopokryvné kakosty se řadí například kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kakost himalájský (Geranium himalayense) nebo kakost Rozanne (Geranium 'Rozanne'). 

Je kakost jedovatý?

Většina druhů kakostu není jedovatá a je považována za bezpečnou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. Kakost smrdutý se dokonce používá i v lidovém bylinkářství. 

Kakost druhy

Můžeme rozlišit stovky druhů, odrůd a kultivarů kakostu. Díky tomu si můžete snadno najít tu pravou rostlinu právě pro vaši zahradu. Mezi oblíbené druhy kakostů se řadí například následující:

Kakost oddenkatý

Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je silně aromatická trvalka s výraznými listy, které na podzim získávají červené zabarvení. Vytváří hustý koberec, dobře snáší sucho a stín. Skvěle se hodí pod stromy nebo keře.

Kakost Cambridgeský

Kakost cambridgeský (Geranium × cantabrigiense) je nízká, půdopokryvná trvalka, která vznikla křížením kakostu dalmatského a oddenkatého. Má vonné listy, které se na podzim krásně zbarvují. Růžové až fialové květy rozkvétají od konce jara do léta. 

Kakost krvavý

Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je poměrně nízký kompaktní druh kakostu. Na první pohled zaujme svými barevnými květy. Skvěle se hodí i do skalek nebo na okraje záhonů.

Kakost smrdutý

Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je původní planý druh s jemnými růžovými květy. Má výrazné aroma, které odpuzuje hmyz. Daří se mu i na chudších stanovištích a ve stínu, často se šíří samovýsevem.

Kakost hnědočervený

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je elegantní druh s tmavě purpurovými až hnědočervenými květy. Daří se mu v polostínu až stínu, dobře roste i pod stromy.

Kakost himalájský

Kakost himalájský (Geranium himalayense) je krásná trvalka s velkými modrofialovými květy. Rychle se rozrůstá, má ráda polostín. Chybu neuděláte s vlhčí a propustnou půdou.

Kakost skvrnitý

Kakost skvrnitý (Geranium maculatum) je oblíbená trvalka. Zaujme světle fialovými až růžovými květy a jemně laločnatými listy, které mohou být skvrnité, odtud plyne název této rostliny.

Kakost Endresův

Kakost Endresův (Geranium endressii) je nízký, půdopokryvný druh s jasně růžovými květy. Jde o velmi odolný kakost na slunce nebo do polostínu. 

Kakost luční

Kakost luční (Geranium pratense) je vzpřímeně rostoucí druh s nápadně modrofialovými květy. Má tendenci růst spíše do výšky než do šířky. 

Kakost dalmatský

Kakost dalmatský (Geranium dalmaticum) se pyšní jemnými růžovými květy a aromatickými listy. Vynikne na slunném a sušším stanovišti, perfektně se hodí do skalek. 

Kakost černooký

Kakost černooký (Geranium psilostemon) má růžové až purpurové květy s tmavým středem. Může dorůstat až do výšky jednoho metru, díky čemuž může vyniknout jako zajímavá solitéra. 

Pěstování kakostu

Pěstování gerania je poměrně nenáročné a jedná se proto o skvělou rostlinu i pro začínající zahrádkáře. Kakost obecně preferuje spíše slunná nebo polostinná stanoviště. Jelikož je poměrně odolný, lze mnohdy umístit kakost do stínu. 

Co se týče půdy, ideální je této rostlině dopřát dobře odvodněnou půdu s dostatkem živin. Vyhněte se jejímu přemokření, které by mohlo způsobit hnilobu kořenů. Rostlinu proto zalévejte až v momentě, kdy je horní vrstva půdy suchá. 

V prvním roce po výsadbě dbejte na pravidelné pletí a kypření půdy okolo rostlin. Díky tomu podpoříte tvorbu silného a zdravého kořenového systému. Brzy na jaře rostliny očistěte a odstraňte suché listy, abyste podpořili tvorbu nových. 

Kakost v zimě

Abyste podpořili tvorbu nových květů, je vhodné kakost v průběhu sezóny seřezávat. Co se týče zimy, některé druhy kakostu jsou vůči mrazu odolné, jiné jsou naopak citlivější. V chladnějších oblastech je proto na místě rostlinu před mrazivým počasím chránit. 

TIP: Kakost můžete v zahradě doplnit spoustou dalších zajímavých rostlin. Zjistěte například, jak pěstovat stračku, která se v prostoru bude vyjímat. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řebříček je nenáročná rostlina, která se stane perfektní součástí vaší zahrady. Její květy se mohou pyšnit různými barvami, takže s její pomocí vytvoříte zajímavé kombinace. Nízké nároky na pěstování navíc zajišťují, že si s jejím pěstováním poradí i začátečníci. 

Charakteristika řebříčku

Řebříček (latinsky Achillea) se řadí k oblíbeným trvalkám hojně pěstovaným v zahradách. Na první pohled působí velmi půvabně a díky spoustě různorodých druhů si můžete vybrat barvu přesně podle vašeho gusta. Jednotlivá květenství navíc lákají motýly, čmeláky a včely, takže do své zahrady můžete přilákat i tento potřebný hmyz.

Jedná se o vytrvalou bylinu, která se ve volné přírodě vyskytuje ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přímá lodyha řebříčku zpravidla dorůstá do výšky 30 až 60 cm. Jednotlivé drobné květy jsou přitom uspořádány do složitých květenství, která se nazývají chocholičnatá latovitá květenství.

V našem e-shopu najdete různé barvy řebříčku, kterými můžete rozzářit svoji zahradu. Neváhejte se inspirovat

Řebříček druhy

Rozlišují se různé druhy řebříčku, které se liší nejen svým vzhledem, ale i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších z nich.

Řebříček obecný

Řebříček obecný (latinsky Achillea millefolium) je nejrozšířenějším druhem řebříčku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která běžně dosahuje do výšky 20 až 80 cm. Květy jsou malé, bílé nebo růžové a uspořádané v typických chocholičnatých latách na koncích větví. 

Řebříček bertrám

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) pochází původně z Eurasie, nicméně byl zavlečena také do Severní Ameriky, kde se rozšířil. Tato vytrvalá bylina běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm. Je charakteristická vzpřímenými lodyhami a drobnými bílými nebo narůžovělými květy. 

Řebříček sličný

Řebříček sličný (Achillea nobilis) běžně dorůstá do výšky 60 cm. Původně pochází z oblasti Středomoří. Barva květů u tohoto druhu může být opravdu různorodá. Výjimkou nejsou bílé, růžové, oranžové nebo žluté květy. 

Řebříček tužebníkovitý

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) pochází ze střední a východní Evropy. Jeho vzpřímené lodyhy běžně dosahují do výšky 60 až 90 cm. Květy uspořádané ve velkých plochých květenstvích mohou dosahovat žlutého nebo oranžového odstínu. 

Řebříček bílý

Nejedná se o oficiální název druhu. Nicméně pokud hledáte řebříček s bílou barvou květů, můžete se rozhodnout pro odpovídající variantu řebříčku obecného, řebříčku sličného či řebříčku bertám. 

Řebříček žlutý

Nejznámějším zástupcem žluté barvy květů je řebříček tužebníkovitý. Konkrétně lze vsadit na kultivar 'Cloth Of Gold' nebo třeba 'Moonshine'. 

Řebříček růžový

Pokud hledáte růžové květy řebříčku, můžete vsadit třeba na variantu řebříčku obecného Achillea millefolium 'Cerise Queen' nebo 'Christel'. Skvěle vypadá také varianta 'Saucy Seduction'. Něžné květy rozhodně rozzáří vaši zahradu. 

Řebříček oranžový

Okrasným druhem řebříčku oranžového jsou například kultivary 'Feuerland', 'Terracotta' či 'Apricot Delight'. 

Řebříček červený

Pokud chcete svou zahradu rozzářit rudou barvou květů, i v tomto ohledu vám řebříček pomůže. Skvělou volbou může být kultivar 'Paprika', 'Red Velvet' nebo 'Summer Fruits Carmine'.  

Pěstování řebříčku

Požadavky na pěstování řebříčku se mohou přirozeně lišit v závislosti na vámi zvoleném kultivaru. Zatímco řebříček obecný a tužebníkový má rád slunce a propustnou půdu, řebříček bertrám si libuje ve vlhké a kypré půdě a poměrně dobře snáší i polostín. 

Na hnojení řebříček není příliš náročný. Před výsadbou ale můžete přidat výživné hnojivo, případně použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, díky kterému podpoříte kvetení. 

S příchodem podzimních měsíců je vhodné usychající lodyhy řebříčku neseřezávat. I suchá květenství totiž vypadají velmi hezky a mohou tak zdobit zahradu po zbývající část roku. Jakmile napadne sníh, bude rovněž střed rostliny lépe chráněn. Trsy stačí seříznout až s příchodem jara. 

TIP: Řebříček samozřejmě může doplnit celou spoustu zajímavých rostlin v zahradě. Víte, jak pěstovat srdcovku a další rostliny? Nenechte si ujít naše další články v blogu. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tařička se jednoznačně řadí mezi oblíbené trvalky na záhon. Pozornost přiláká díky bohatým barevným kobercům a skvěle proto pokryje svahy nebo vyplní volné prostory. Pěstitelé oceňují také její nízké nároky na pěstování, díky čemuž si s touto rostlinou snadno poradí i začátečníci. Zjistěte, jaké podmínky jí dopřát, aby se vám odvděčila zdravým růstem. 

Charakteristika tařičky

Tařička je známá také pod označením Aubrieta. Jedná se o rod rostlin z čeledi brukvovitých. Tařička je krásná trvalka pocházející původně z horských oblastí jižní Evropy a střední Asie. V našich zahradách bývá ceněna zejména pro své nádherné květy, s kterými může skvěle pokrýt například skalnatou plochu nebo zídku. Oblíbená je rovněž pro svou nenáročnost.

Tařička vytváří bohatá květenství, která rostou v bohatých trsech. Obvykle má podobu hustých zelených polštářů, které jsou posety drobnými květy. Záplava květů přitom může být mnohdy tak bohatá, že zelený podrost je na první pohled takřka neviditelný. Většina druhů tařičky kvete na jaře, existují však i druhy kvetoucí na podzim.

Pořiďte si sazeničky nebo semínka tařičky a vypěstujte si tuto nevšední krásku na své zahradě i vy

Druhy tařičky

Tařičky se vyskytují ve velké spoustě barevných variant, z nichž si můžete zvolit svého favorita. Pojďme se podívat na několik z těch nejčastějších. 

Tařička žlutá

Jedním z nejznámějších druhů tařičky je tařička žlutá (Erysimum cheiri). Pyšní se zářivou barvou, která vynikne na první pohled.

Tařička oranžová

Tařička oranžová (Erysimum 'Apricot Delight') kvete v krásných odstínech oranžové, které zahradě propůjčí příjemně hřejivý nádech.

Tařička fialová

Z fialových odrůd tařičky lze zmínit například tařičku zahradní Aubrieta Hybrida Hamburger Stadtpark, která vytváří bohatě kvetoucí koberce. 

Tařička bílá

Mezi bílé druhy tařiček se řadí například Erysimum 'Ivory Giant' s mimořádně elegantními bílými květy. Skvěle vynikne ve světlých kompozicích v zahradách. 

Tařička červená

Odrůda Erysimum 'Royal Red' na první pohled zaujme temně červenými až purpurovými květy, které zahradě dodají skutečně výrazný vzhled. 

Tařička modrá

Na pomezí mezi modrou a fialovou odrůdou tařičky je tařička kosníkovitá 'Royal Blue'. Její květy jsou tmavě modré až fialovomodré a poměrně velké.

Tařička pěstování ze semínek

Tařičku lze díky poměrně nízkým nárokům snadno vypěstovat i ze semínek. Důležité je však v tomto ohledu dodržet několik základních zásad. Semínka nejprve důkladně namočte do vody, díky čemuž se aktivuje růstový proces. Poté je můžete umístit do kvalitního substrátu.

Semínka tařičky nezasypávejte příliš hluboko, stačí je jen lehce pokrýt zeminou. Jakmile se objeví první klíčky, nezapomeňte průběžně kontrolovat vlhkost a dejte si pozor také na dostatečné osvětlení. Semena na záhon vysévejte na jaře. 

Střih tařičky

Po odkvětu tařičky je vhodné provést její zastřihnutí, abyste rostlinu udrželi kompaktní. Zároveň tímto způsobem zabráníte jejímu nekontrolovatelnému rozrůstání. Zastřihnutí tařičky se provádí těsně nad plochou, kde se nacházejí listy. 

Sazeničky tařičky

Alternativou přímého pěstování ze semínek je koupě již předpěstovaných sazeniček tařičky. Rostlinu umístěte na slunné až polostinné stanoviště. Používejte dobře odvodněnou půdu, která nebude příliš vlhká. Díky tomu předejdete uhnívání kořenů.

Sazeničky tařičky můžete na záhon vysadit v průběhu jara nebo na podzim. Pamatujte na vytvoření dostatečně velkých jamek a jednotlivé sazenice vysévejte ve vzdálenosti 15 až 30 cm. Díky dostatečnému prostoru se budou moct rostliny plně rozvinout.

Tařička není příliš náročná na zálivku, ale zejména v suchém období si dejte pozor na to, aby byla půda vlhká. Zalévejte proto pravidelně, na druhou stranu ale nedovolte, aby se půda zamokřila příliš. 

Tařička v zimě

V chladnějších oblastech nezapomeňte tařičku ochránit před mrazivým počasím. Na podzim proto můžete přistoupit k mulčování kolem rostliny, díky kterému zachováte teplo a ochráníte její kořeny.

TIP: Při tvorbě záhonu pamatujte nejen na barevnou, ale i velikostní různorodost jednotlivých rostlin. Vysadit můžete například náprstník, vysoký protiklad k tařičce a vytvořit tak zajímavý kontrast.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Pěstování opravdového mechu není žádná legrace. Pokud ale přesto chcete krásu mechu přenést do své zahrady, můžete vyzkoušet tuto alternativu. Nese označení úrazník šídlovitý a právě mech na první pohled připomíná. V porovnání s ním je však jeho pěstování nenáročné a perfektně proto doplní vaši skalku. 

Charakteristika úrazníku šídlovitého

Úrazník šídlovitý (latinsky Sagina subulata), jinými slovy také irský mech, je nízká trvalka. Jedná se o pokryvnou rostlinu, která bývá v zahradách ceněna pro svůj jedinečný vzhled připomínající právě mech. 

Na první pohled zaujme drobnými, jehlicovitými a střídavými listy, které jsou příjemně měkké na dotek. Listy tvoří husté polštářovité trsy, které připomínají mech. Zbarvovat se mohou do zeleného až žlutavého odstínu. Květy jsou spíše drobné a bílé, přičemž vytvářejí subtilní květenství na vztyčených stoncích. Na první pohled mohou květy připomínat malé hvězdy. 

Láká vás tato kobercovitá skalnička a chcete si ji vysadit i do své zahrady? Neváhejte a pořiďte si sazeničky

Pěstování úrazníku šídlovitého

Pěstování úrazníku šídlovitého je velmi jednoduché a snadno si s tímto úkolem poradí i začátečníci. Správně zvolené stanoviště a adekvátní péče je základem úspěchu.

Rostlině se nejvíce daří na slunném až mírně polostinném stanovišti. Pokud ji vysadíte na plné slunce, můžete docílit hustšího a kompaktního růstu. Co se půdy týče, dopřejte rostlině vlhkou a dobře propustnou půdu. Preferuje neutrální až mírně kyselé pH. Půdu udržujte vlhkou, a to zejména v teplejších obdobích. 

Výsev irského mechu

K výsevu úrazníku šídlovitého lze přistoupit v období od března do května, kdy se semena vysévají na povrch substrátu. Zahrňte je pouze lehce zeminou. Doba klíčení se pohybuje od 10 do 14 dní, přičemž semenům se daří při teplotě 18–22 °C. Nezapomeňte přitom dbát na pravidelnou zálivku. 

Úrazník v zimě

Úrazník šídlovitý patří obvykle ke stálezeleným rostlinám, které velmi dobře snášejí mírné zimy. Pokud jej však umístíte do mrazové kotliny nebo na jiné exponované místo, můžete jej pro jistotu zakrýt například chvojím.  

Úrazník místo trávníku 

Úrazník šídlovitý se často používá místo trávníku. Vytváří totiž hustý koberec, který připomíná mech. Jelikož poměrně dobře snáší občasný sešlap, lze jej použít tam, kde neočekáváte příliš frekventovaný provoz. Kromě toho má své místo ve skalních štěrbinách či mezerách, kde dokáže velmi dobře vyplnit prázdný prostor.

TIP: Chcete se letos pustit do tvorby vlastní skalky? Přečtěte si, kdy a jak sázet skalničky, abyste se mohli těšit z jejich krásného vzhledu co nejdéle. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zvonek (Campanula) je nádhernou rostlinou, která dokáže jednoznačně ozvláštnit vaši zahradu, balkon nebo terasu. Navíc ji lze pěstovat i v domácích podmínkách. Zjistěte, jaké podmínky této trvalce dopřát a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším. Podíváme se také na to, na co si dát při pěstování zvonku pozor. 

Zvonek a jeho pěstování

Pěstování zvonků je velmi nenáročné. Tyto rostliny nekladou vysoké nároky na půdu. Vystačí si s běžnou dobře propustnou zeminou. Lze přitom doporučit do půdy přidat kompost či jiný organický materiál. Pamatujte na pravidelnou zálivku rostliny, a to zejména během suchých období. Vyhněte se však přemokření, které by mohlo způsobit uhnívání kořenů.

Co se týče hnojení, zvonek jej zpravidla nepotřebuje v nijak velké míře. Nicméně při výsadbě nebo na jaře lze doporučit přidat do půdy univerzální hnojivo nebo kompost, aby se rostlině dobře dařilo. 

Kde vysadit zvonky

Při výsadbě zvonků je samozřejmě potřeba zohlednit individuální požadavky na základě vámi zvolené odrůdy. Obecně lze doporučit dopřát těmto rostlinám slunné (případně mírně zastíněné) stanoviště. Vyhněte se příliš tmavým místům, kde by zvonky mohly méně kvést nebo by se mohly příliš vytahovat za světlem. 

Pořiďte si i letos sazeničky zvonku a vypěstujte si tuto krásnou trvalku i ve vaší zahradě

Campanula pěstování venku

Při pěstování zvonků venku lze tyto rostliny velmi dobře kombinovat s dalšími trvalkami, letničkami nebo okrasnými travinami. Tímto způsobem můžete vytvářet barevně zajímavé a harmonické kompozice. Zvonky lze doplnit například kopretinami, šalvějí, kostřavou či petúniemi. Fantazii se však meze rozhodně nekladou. 

Campanula pěstování doma

Zajímavostí je, že některé druhy zvonků lze pěstovat i doma jako pokojové rostliny. Obecně lze doporučit v takovém případě rostlinu umístit na stanoviště, kde panuje dostatek rozptýleného světla. Ideální je také pro pěstování zvolit spíše chladnější místnost, v níž panuje teplota kolem 15–20 °C. Příliš vysoké teploty a sucho v interiéru mohou rostlině uškodit. Jelikož mají zvonky rády vyšší vzdušnou vlhkost, můžete je čas od času rosit (obzvlášť během topné sezóny).

Z odrůd, které lze poměrně dobře pěstovat v interiérech, lze zmínit například Campanula isophylla nebo nízký druh Campanula portenschlagiana, který je ideální pro pěstování v květináčích. 

Campanula v květináči

Zvonky můžete pěstovat v nádobě, díky čemuž si lze ozvláštnit nejen váš interiér, ale i prostor na balkoně či terase. Počítejte s tím, že zvonky se mohou poměrně rychle rozrůstat, a proto jim dopřejte dostatečně velkou nádobu. Květináč musí disponovat odtokovými otvory, abyste předešli přemokření rostliny. Mladé rostliny lze přesazovat každý rok na jaře, u starších rostlin již stačí k tomuto kroku přistoupit zhruba každé dva až tři roky. 

Zvonek druhy

Zvonek (známý také jako Campanula) je rod z čeledi zvonkovité (Campanulaceae). V současné době existuje více než 300 různých druhů zvonků.

Pro jednotlivé rostliny jsou charakteristické atraktivní květy, které se v závislosti na konkrétním druhu mohou zbarvovat do krásné fialové, modré, růžové či bílé barvy. Květy zvonku jsou nejčastěji právě ve tvaru zvonku, listy pak srdčitě nebo kulovitě tvarované. Uspořádání listů může být v přízemní ružici, nebo střídavě po celé délce stonku. Jaké jsou tedy oblíbené druhy Campanuly?

Zvonek lžičníkolistý

Campanula cochleariifolia je poměrně nízký, kompaktní a bohatě kvetoucí druh zvonku. Skvěle se hodí nejen do trvalkových záhonů, ale i do skalek či nádob. 

Zvonek Poscharkův

Campanula poscharskyana je vytrvalá rostlina, která vytváří bohaté polštáře poléhavých lodyh. Dorůstá přitom do výšky pouhých 10 cm a těšit se můžete na záplavu modrých květů. 

Zvonek tečkovaný

Campanula punctata je vytrvalá bylina původně pocházející z Koreje. Může dorůstat až do výšky 1 metru. Květy mají tvar válcovitě protaženého zvonku a vyrůstají na koncích lodyhy. 

Zvonek klubkatý

Campanula glomerata disponuje klubkatými květenstvími, které obsahují shluky květů na vrcholu stonku. Rostlina obvykle dosahuje do výšky 30 až 60 cm. Listy mohou být čárkovité nebo vejčité, střídavě uspořádané. 

Zvonek širokolistý

Campanula latifolia je vytrvalá bylina, která ve volné přírodě roste ve vlhčích lesích a na vlhkých loukách. Květy se zbarvují do fialového odstínu, často se však vyskytuje i bělokvětá forma. 

Zvonek karpatský

Campanula carpatica je vytrvalá rostlina původem z hor Karpatského oblouku. Většinou dosahuje do výšky 15 až 30 cm. Má drobné zvonkovité květy, které mohou být zbarveny fialově, modře nebo bíle. Listy této rostliny jsou spíše menší, hladké a tmavě zelené.  

Zvonek dalmatský

Campanula portenschlagiana je malá vytrvalá rostlina pocházející z Dalmácie. Pyšní se polštářovitým růstem a obvykle dosahuje do výšky 10 až 20 cm. Drobné zvonkovité květy se mohou zbarvovat do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Listy jsou drobné, hladké. 

Zvonek broskvolistý

Zajímavým druhem zvonku je rovněž zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) pocházející z Evropy a Asie. Má vysoké stonky a většinou dosahuje do výšky 60 až 120 cm. Jeho úzké listy jsou přitom podobné listům broskvoně, odtud ostatně plyne i jeho jméno.

TIP: Zvonky můžete v zahradě doplnit dalšími zajímavými rostlinami, které lahodí oku. Zjistěte, jak na pěstování macešek, které jsou rovněž oblíbenou volbou.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Toužíte vaši skalku doplnit o skutečně zajímavou rostlinu, která zaručeně přitáhne pozornost na první pohled? Jednou z možností je protěž alpská, která se pyšní nádhernými květy ve tvaru malých hvězd. Přečtěte si, jak na její pěstování, jaké podmínky jí dopřát a s čím můžete tuto jedinečnou rostlinu zkombinovat.

Charakteristika protěže alpské

Protěž alpská, jinak také plesnivec alpský (latinsky Leontopodium alpinum) je vytrvalá rostlina, která se přirozeně vyskytuje zejména v horských oblastech a na skalnatých stanovištích. Na první pohled vás jednoznačně zaujme svými stříbřitě bílými květními úbory, které obklopují kopinaté listy. Skvěle se hodí pro skupinovou výsadbu ve skalce.

Pořiďte si sazeničky protěže alpské v našem e-shopu a vysaďte je rovnou na záhon

Kromě protěže alpské je známo hned několik dalších druhů protěže. Patří mezi ně například protěž čínská (Leontopodium sinense), protěž himalájská (Leontopodium himalayanum), protěž japonská (Leontopodium japonicum) nebo protěž sibiřská (Leontopodium sibiricum). 

Protěž alpská pěstování

Alpská protěž bývá mezi pěstiteli oceňována pro své nízké nároky na pěstování. Klíčová je zejména správná volba stanoviště. Ideálně tuto rostlinu vysaďte na slunné stanoviště, dařit se jí však bude i v polostínu. Volte zásaditou, propustnou a štěrkovitou půdu. Rostlina vyžaduje spíše mírnou zálivku a více než přemokření toleruje spíše sušší podmínky. 

Protěž v zahradě

Sazenice protěže můžete na zahradu vysazovat od konce května až do srpna. Hezky vypadají na záhoně vysazené do sponu 30 × 20 cm. Výhodou je, že rostlina je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná. Jediné, před čím je potřeba rostlinu chránit, je dlouhodobá vlhkost a dlouho ležící sníh.

Protěž květ

Protěž alpská je vysoce dekorativní především díky svému zajímavému květu. Vzhledem k tomu se často suší a hodí se také pro dekorativní účely. 

Tyto jedinečné květy se pyšní bílou chlupatou strukturou a na první pohled připomínají malé hvězdy. S pomocí protěže tak můžete do vaší zahrady přenést kus přírody z vysokohorských oblastí. Pamatujte na to, že protěž zpravidla kvete až v druhém roce od výsadby, a to v období od konce května do srpna.  

Kde vysadit protěž

Protěž se skvěle stane součástí vaší skalky. Při volbě stanoviště se snažte ideálně napodobit její přirozené prostředí. To znamená, že můžete protěž alpskou vysadit na kamenité místo. 

Rostlině se bude dařit třeba ve štěrbinách mezi jednotlivými kameny. Doplnit ji lze například okrasnými travami nebo kvetoucími skalničkami s podobnými nároky. Protěž alpská se může vyjímat také na suché zídce společně se skalkovými sukulenty. 

Protěž výsev

K výsevu této rostliny přistupujte ideálně během února. Pomocníkem vám bude substrát pro pokojové rostliny, do kterého lze přidat malé množství písku. Jednotlivá semena pouze lehce zasypte, přitlačte a opatrně zalijte. Semena klíčí při teplotě alespoň 18 °C. K dopěstování sazeniček je pak zapotřebí teplota kolem 12 až 16 °C. 

Předpěstování protěže alpské zabere zhruba tři měsíce. Po této době můžete sazeničky zasadit na vámi zvolené stanoviště. Pamatujte na to, že rostlina vyžaduje dobře propustnou půdu. Ideálně volte kamenitou, vápenitou a nezamokřenou půdu. 

TIP: Inspirujte se, jaké jsou další vhodné rostliny do skalky a pusťte se do plánování. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Obě tyto rostliny patří mezi dominantní trvalky a jejich názvy jsou často zaměňovány. Přečtěte si, jak je od sebe rozeznáte a jaké jsou rozdíly v jejich pěstování.

 Liliochvostec pěstování

Liliochvostec (Eremurus) je trsovitá trvalka pocházející z Asie. Vytváří mohutné bezlisté květní stonky a každý z nich tvoří hustý klas hvězdnicovitých bílých, růžových nebo žlutých květů s nápadnými tyčinkami, které jsou vyhledávány včelami a motýly.

Pro bohaté kvetení potřebují studenou zimu, která navodí kvetení. Mladí jedinci jsou však citliví na mráz. Liliochvostec vyžaduje suché, propustné půdy, pěstování na plném slunci v trvalkovém záhoně.

Důležité je se postarat také o liliochvostec po odkvětu. Listy nechte přirozeně odumřít, aby poskytly hlíze energii pro následující rok.

Vyberte si liliochvostec z nabídky eshopu a ozdobte touto trvalkou vaši zahradu

Na podzim je nutné je nastlat kompostem, ale kořenovou hlavu nechat volnou. Rozmnožují se dělením trsů po odkvětu.

Kleopatřina jehla pěstování

Mnohokvět (Kniphofia), nazývaný i Kleopatřina jehla, je oddenková trvalka pocházející z Afriky. Většinou jsou druhy stálezelené, existují však i opadavé druhy.

Rostliny vytvářejí stejně bezlisté pevné stonky ukončené dlouhými soukvětími klasovitých květů s třásněmi. Květy bývají červené, oranžové, bílé i žluté, a kombinované. Výškou dosahují od 50 do 180 cm.

Objevte mnohokvět v naší aktuální nabídce a vysaďte si jej na záhon nebo třeba do nádoby

Při pěstování mnohokvětu si dejte pozor na zimní vlhkost, která rostlině nevyhovuje. Citlivé druhy se musí pěstovat s nastýlkou, která jim vyhovuje, nebo v chladném skleníku. Vyžaduje hluboké, propustné, sušší půdy na plném slunci nebo v částečném stínu.

Vynikne v trvalkovém záhoně i jako solitéra. Rozmnožuje se dělením trsů brzy na jaře. V době kvetení jsou plné čmeláků, včel a jiného hmyzu.

Kleopatřina jehla v květináči

Kleopatřinu jehlu lze pěstovat také v nádobách a tímto způsobem si ozvláštnit třeba vaši terasu nebo balkon. Pamatujte ale na to, aby byl květináč dostatečně velký (pojmout by měl minimálně 10 litrů substrátu). Dno nádoby musí mít otvory, aby mohla přebytečná voda odtékat. Pro lepší odvodnění je vhodné dát na dno zhruba 5cm vrstvu hrubého štěrku či drobných kamínků. 

Kdy řezat mnohokvět

K řezu mnohokvětu lze přistoupit v různých částech roku. Na jaře se například odstraňují všechny suché, poškozené nebo mrtvé listy, které na rostlině zůstaly z předchozího roku. V létě je důležité pamatovat na odstranění odkvetlých květů, čímž podpoříte jejich další tvorbu. Stejně tak i na podzim můžete odříznout květy a poškozené listy a kleopatřinu jehlu tak připravit na zimu.

Kleopatřina jehla přesazování

Kleopatřinu jehlu je možné přesazovat, nicméně je potřeba být v tomto ohledu opatrní. Zásobní hlíza této rostliny je totiž velmi křehká a může se poměrně snadno zlomit.

Pokud se do tohoto úkolu chcete pustit, vytvořte si nejprve v zemi dostatečně velkou jámu, do níž se kromě hlízy vejdou i kořeny. Některé kořeny mohou být silně propletené, proto postupujte velmi opatrně. Pamatujte na to, aby vegetační vrchol rostliny směřoval vždy vzhůru (najdete jej ve středovém puku). Dejte si pozor na to, aby žádná z částí hlízy ze země nevyčnívala.

Pokud máte tendenci jednu rostlinu opakovaně přesazovat, můžete následně bojovat s problémem, že nebude kvést. Vždy je proto lepší nechat kleopatřinu jehlu na jednom stanovišti více let. 

Kleopatřina jehla po odkvětu

Kleopatřina jehla na první pohled zaujme svou listovou růžicí, která je podobná růžici juky. Stejně tak květ vyrůstá ze stvolu, který je pokrytý šupinami. Po odkvětu je nicméně nutné stvol, který může dosahovat délky až 2 metrů, odříznout. 

Kleopatřina jehla zazimování

Aby rostlina dobře zvládla zimní měsíce, je vhodné zhruba o třetinu zkrátit její listy. Hlavní část rostliny pak můžete zakrýt spadaným listím dřevin. V teplejších lokalitách zvládá kleopatřina jehla zimu poměrně obstojně. V chladnějších místech je vhodné využít její důkladné zateplení spadaným listím. Obecně lze říct, že je kleopatřina jehla mrazuvzdorná až do -25 °C. 

Kleopatřina jehla na jaře

Kleopatřina jehla se nejčastěji vysazuje na podzim, nicméně k tomuto kroku lze přistoupit také na jaře. Kromě toho je vhodné v tomto období začít s pravidelnou zálivkou (za předpokladu, že půda není přirozeně vlhká). Jakmile začne rostlina dosahovat větší výšky, zajistěte jí oporu, aby se vystavena větru nezlomila. V momentě, kdy kleopatřina jehla začne růst, můžete také začít s přihnojováním hnojivem bohatým na fosfor a draslík, díky kterému podpoříte růst květů. 

Je kleopatřina jehla jedovatá?

Ano, u kleopatřiny jehly jsou jedovaté všechny části rostliny. Rostlina může být toxická nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Při manipulaci s hlízami (během výsadby) je vhodné vždy používat rukavice.

Pokud chcete přilákat hmyz do zahrady, určitě začněte pěstovat tyto dominantní trvalky, které vám rozpálí zahradu jako pochodně. Právě ty totiž tyto květiny připomínají.

TIP: Znáte kamélii a její nároky na pěstování? Zjistěte, jak tuto krásnou květinu připomínající růži pěstovat.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Orlíček patří mezi skutečně dechberoucí rostliny. Jeho květy navíc do vaší zahrady přilákají čmeláky, včely a také motýly. Z hlediska pěstování se jedná o nenáročnou rostlinu, se kterou si poradí i pěstitelé začátečníci. Zjistěte, jaké podmínky orlíčku dopřát, abyste se mohli těšit z jeho růstu.

Orlíček obecný

Nejznámějším druhem orlíčku je orlíček obecný (Aquilegia vulgaris). V Evropě se jedná o původní druh a narazit na něj proto můžete i ve volné přírodě. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme vzpřímenými stonky a trsem listů. Dorůstá do výšky kolem 80 cm. Květy orlíčku obecného mají charakteristický trubkovitý tvar a pyšní se výraznými ostrými cípy na konci, které připomínají orlí drápy. Květy se mohou zbarvovat do fialového, modrého nebo růžového odstínu. Orlíček obecný kvete během jara a léta, a to obvykle od května do července. 

Je orlíček jedovatý?

Ano. Trvalka orlíček obsahuje alkaloidy a je proto jedovatý. Pokud máte malé děti, doporučujeme rostlinu vysadit na místo, které je mimo jejich dosah. 

S čím kombinovat orlíček

Orlíček vynikne nejen jako solitéra na pěstěném trávníku, ale může doplnit také vaši skupinovou výsadbu. Efektně vypadá například v kombinaci s pivoňkami, kosatci nebo růžemi. Hodit se může také k narcisům a jiným časným cibulovinám. 

Orlíček alpský

Z dalších populárních odrůd orlíčku stojí za zmínku orlíček alpský (Aquilegia alpina). Domovem této rostliny jsou Alpy, jak ostatně napovídá samotný název. Dospělá rostlina dorůstá do výšky až 50 cm. Stonek je vzpřímený, mírně rozvětvený a vyrůstají na něm namodralé květy s charakteristickou stavbou. Perfektně vynikne i jako řezaná rostlina do vázy. 

Orlíček kanadský

Orlíček kanadský (Aquilegia canadensis) je druh orlíčku, který pochází ze Severní Ameriky. Tento orlíček se pyšní krásnými výraznými červenými květy se žlutým středem. Skvěle vynikne v rámci smíšených trvalkových záhonů a také na skalkách. 

Orlíček vějířovitý

Orlíček vějířovitý (Aquilegia flabellata) je druh orlíčku pocházející z východní Asie, konkrétně z Japonska a Koreje. V dospělosti může dosahovat výšky 20 cm. V květnu až červnu kvete krásnými kvítky sněhobílé barvy. Přízemní listy vytvářejí polštář, ze kterého vyrůstají dlouhé stonky. Skvěle se hodí i pro pěstování v nádobách.

Prohlédněte si sazeničky i semínka orlíčku v našem e-shopu a vyberte si variantu do vaší zahrady

Orlíček výsev

Orlíček se řadí mezi nenáročné rostliny a dokáže se poměrně dobře přizpůsobit různým podmínkám. Preferuje slunné až polostinné stanoviště. Dejte si pozor, aby bylo místo chráněno před ostrým poledním sluncem. Na plném slunci má totiž tendenci vadnout.

Půdu volte dobře odvodněnou a s dostatečným množstvím humusu. Před výsadbou můžete do půdy přidat kompost nebo jiný organický materiál pro zlepšení struktury a zvýšení obsahu živin.

Orlíček zpravidla dokáže odolat suchu, nicméně během suchých období je nutné jej pravidelně zalévat. Půdu proto udržujte vlhkou, ale dejte si pozor na přemokření. 

Kdy vysadit orlíček

Semena orlíčku je vhodné na záhon vysadit v průběhu dubnu a května. Semena lze buď vysévat přímo do země, nebo je nejprve předpěstovat a sazenice ven přemístit později. Jelikož semena klíčí na světle, vysejte je na povrch substrátu, a poté je pouze mírně přitlačte. 

Orlíček přesazování

Nutno upozornit, že orlíček nemá rád dělení trsů a přesazování. Vzhledem k tomu je lepší orlíček množit semeny. 

Orlíček po odkvětu

Jakmile orlíček odvete, zůstane z něj jen nijak výrazně zajímavá zelená růžice listů. Pokud chcete zabránit tomu, aby se orlíček vysemenil, nezapomeňte jednotlivé stonky s květy včas odstřihnout. Pokud toužíte po tom, aby záhon vypadal krásně i po zbytek sezóny, vyplatí se orlíček kombinovat s rostlinami, které kvetou déle. Díky tomu se budete moct průběžně těšit z krásných pestrobarevných květů. 

Orlíček stříhání

Jak jsme již zmínili, včasné zastřihnutí květů po odkvětu rostliny zajistí, že se rostlina nevysemení a nebude se rozšiřovat po vaší zahradě. Po odkvětu lze také prořezat vadlé nebo poškozené listy a stonky a tímto způsobem podpořit zdravý růst rostliny.

TIP: Orlíček můžete v zahradě zkombinovat s dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat dlužichu, která může tuto rostlinu skvěle doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rozrazil (Veronica) se pyšní pestrou různorodostí druhů a tím pádem i bohatou paletou barev. Díky tomu můžete s jeho pomocí vytvářet zajímavé kombinace, které ve vaší zahradě, na terase či balkoně jednoznačně vyniknou. Navíc se jedná o trvalku, která je poměrně nenáročná na pěstování a snadno si s ní poradí i začátečníci.

Charakteristika rozrazilu

Rozrazil (latinsky Veronica) vás překvapí krásnými něžnými květy. V současnosti přitom můžete vybírat z velké spousty druhů. Jednotlivé odrůdy se liší nejen svým tvarem, ale i květenstvím a celkovým vzrůstem. Ve volné přírodě se s rozrazilem nejčastěji setkáte na vlhkých místech světlých lesů, v blízkosti bažin, na stepních pláních a také horských loukách. 

S čím kombinovat rozrazil

Nízké kobercovitě rostoucí Veronica trvalky najdou uplatnění při tvorbě skalek, hodí se však k zakomponování také do suchých zídek.

Středně vysoké druhy rozrazilu mohou tvořit zajímavé kombinace například s levandulí, šantou, mákem, kopretinou, šalvějí, hvozdíkem nebo řebříčkem.

Nejvyšší odrůdy rozrazilu pak najdou uplatnění jako pozadí pro nižší rostliny. Vysadit je můžete také před určitou zídku nebo plot, kde budou potlačovat jednolitou plochu.

Prohlédněte si jednotlivé rozrazily v naší nabídce a vyberte si mezi nimi odrůdu, která se vám bude nejvíce zamlouvat

Květ rostliny Veronica

Jak jsme již zmínili, rozrazil se pyšní krásnými květy, které vyniknou na první pohled. V závislosti na konkrétní odrůdě se přitom můžete setkat s různými tvary i barvou květů. Rozrazil se zbarvuje do modrého, fialového, růžového či bílého odstínu. 

Kdy stříhat rozrazil

Pro podporu bohatšího kvetení rostliny pomůže, pokud budete pravidelně odstraňovat již odkvetlé květy. Pokud si všimnete, že starší trsy mají tendenci méně kvést, můžete jim pomoct tím, že je na jaře nebo na podzim mírně rozdělíte. A jak stříhat rozrazil? Na to se podíváme níže. 

Rozrazil po odkvětu

Rozrazil nejčastěji kvete v průběhu července a srpna. Odkvetlé květy přitom můžete odstraňovat průběžně, kdykoliv si jich všimnete. Po odkvětu lze také rozrazil sestřihnout až k zemi, a to nejpozději na konci zimy. 

Rozrazil druhy

Existuje spousta druhů rozrazilu, které se liší svým tvarem, vzrůstem i barvou květů. Mezi ty nejznámější se řadí následující. 

Rozrazil klasnatý

Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) je charakteristický svými klasovitými květenstvími. Listy jsou spíše úzké a disponují vroubkovanými okraji. Květy mohou být různých barev. Setkat se můžete s modrou, růžovou, fialovou i bílou. Tato rostlina se často používá jako okrasná rostlina v záhonech, skalkách nebo jiných zahradních kompozicích. 

Rozrazil dlouholistý

Rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) je vysokým druhem rozrazilu se štíhlými klasy a modrofialovými květy. Jeho četné postranní výhony postupně nakvétají a prodlužují celkovou dobu kvetení. 

Rozrazil rozprostřený

Rozrazil rozprostřený na první pohled zaujme svým rozprostřeným plazivým růstem. Rostlina má drobné modré nebo fialové květy, které se vyskytují v hroznech na koncích jednotlivých stonků. Jedná se o nízkou okrasnou rostlinu, která najde uplatnění jako půdokryvná rostlina nebo na skalkách.

Rozrazil perský

Zapomenout nesmíme ani na rozrazil perský (Veronica persica). Jak napovídá samotný název, tato rostlina pochází z Persie. Jedná se o jednoletou bylinu, která disponuje drobnými modrými květy s vejčitými listy. 

Rozrazil lékařský

Z dalších odrůd za zmínku stojí rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Tato bylina zaujme jednoduchými listy a drobnými modrými nebo fialovými květy, které se sdružují do vzpřímených klasů. Čaj z této rostliny se používá například při nachlazení nebo kašli. 

Rozrazil laločnatý

Rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) zaujme svými laločnatými listy, které mohou připomínat tvar příčně řezaného srdce. Právě díky tomu získává rostlina svůj charakteristický vzhled. Květy se mohou zbarvovat do modrého nebo fialového odstínu, přičemž na vrcholu stonků tvoří husté klásky.

Rozrazil polní

Rozrazil polní (Veronica agrestis) má spíše drobné květy zbarvující se do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Obvykle roste na travnatých polích, na okrajích cest, polích či vinicích. 

Rozrazil břečťanolistý

Rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) má drobné květy v modré, fialové nebo bílé barvě. Listy se podobají břečťanu, odtud ostatně plyne i samotný název. Tento rozrazil rovněž bývá považován za plevelovou rostlinu. 

Rozrazil rolní

Další variantou je rozrazil rolní (Veronica arvensis) s drobnými květy, které mohou být rovněž bílé, modré či fialové. Jelikož bývá označován za plevelovou rostlinu, může potlačovat pěstované plodiny. 

Rozrazil nitkovitý

Rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) se pyšní svými nitkovitými, tenkými stonky a drobnými bílými nebo růžovými květy. Ve volné přírodě často roste na chudých a kamenitých stanovištích. 

Rozrazil klasnatý pěstování

Rozrazil klasnatý se řadí mezi poměrně nenáročné rostliny. S jeho pěstováním si proto velmi dobře poradí i začátečníci. Rostlině dopřejte slunné stanoviště a běžnou zahradní půdu. Skvělou volbou je dobře propustná hlinitopísčitá půda.

I když poměrně dobře toleruje sucho, při dlouhodobém nedostatku vody mu dopřejte závlahu. Přihnojovat jej však není třeba. Rozrazil klasnatý je rovněž velmi dobře odolný vůči mrazům, a to až do teploty -39 °C.

TIP: Rozrazil patří mezi zajímavé rostliny, které jistě vyniknou po boku dalších květin. Odhalte rady k pěstování čechravy a pusťte se do tvorby zajímavých kombinací.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.