června 2015

        Živý plot nebo stěna se nemusí stříhat vždy jen vodorovně. Pokud je živý plot hustý, dobře založený a právě se rozhodujete jak ho ostříhat, můžete ho sestříhat na různé výšky, oblouky a vytvořit tak zajímavé brány. Dokonce se z jehličnanů dají vytvořit spirály, které je vhodné umístit na okraje živého plotu nebo jako dominantu, případně vysaďte tyto spirály do nádob a umístěte je před vchod do domu. Chce to však čas a střih je nutné aplikovat včas. Ze zimostrázu dokážete vytvořit různě velká zvířata a koule, které nemusí být umístěny a vysazeny pouze v pravidelných zahradách. Případně rovnou sestříhané části jehličnanu v rohu můžete osvěžit střapatou korunou nebo dřevinou tvarovanou do koule.

Zde je návod na tvarovací řez do spirály:

- rostlina musí být alespoň jeden metr vysoká

- musí mít rovný a pevný kmen

- na kužel oviňte provaz v plánované podobě odspodu na vrchol

- krátkými nůžkami stříhejte podle provazu odspodu nahoru

- v dalších letech obnovujte spirálu pravidelným řezem.

Návod jak vytvořit zajíčka ze zimostrázu:

- na dostatečně velký keř natáhněte pletivo s malými oky

- vytvarujte ho do tvaru zajíčka nebo jiného zvířátka

- pro začátek si zvolte jednoduchý tvar

- ostříhejte vše co přečnívá přes pletivo

- odstraňte hrubé větve, abyste podpořili růst mladých výhonků ze středu

- pravidelně stříhejte a tvarujte.

       Pro někoho to může být záležitost zbytečná, pro ty, kteří experimentují nebo pěstují více druhů zeleniny a odrůd, je to podstatné.

Pomocí jmenovky se Vám už nikdy nestane, že zapomenete, jaký druh jste vyseli nebo vysadili. Navíc jmenovky mohou být i atraktivní a zpestřit bylinkovou nebo zeleninovou zahradu. Zajímavé jmenovky můžete použít i do nádob na terase a balkoně.

Jmenovky mohou být plastové, dřevěné, v různých tvarech a provedeních. Na jmenovku si vždy poznamenejte datum výsevu, výsadby, druh, kultivar, zbarvení, případně výšku, šířku.

Pokud jste vyseli do misek, můžete si poznamenat i počet semen, které jste vyseli. Snadno zjistíte i kolik semen vyklíčila a kolik rostlin jste tak získali.

V bylinkových zahradách se používají jmenovky, které jsou spíše na okrasu. Zdatný pěstitel už na pohled rozezná šalvěj od levandule, dokonce i se zavřenýma očima dokáže rozeznat rostliny podle hmatu a vůně. Pokud mezi ně chcete patřit i vy, musíte nabrat skutečně praxi, a proto nezbývá než pěstovat, sázet a vysévat vlastní rostlinky.

Vyrobte své vlastní popisky

Postačí Vám nádobka z jogurtu nebo smetany, kterou rozříznete na proužky a černým nesmývatelným fixem si poznačíte, co potřebujete.

Stejně praktické jsou lékařské paličky, na které můžete psát obyčejnou tužkou nebo si pomocí nich, tavné pistole a ubrouskové techniky vyrobíte originální zapichovací paličky a jmenovky.

Zahrada je krásná tím co v ní pěstujete, jak a čím ji vysadíte a zkrášlíte. I obyčejná jmenovka dokáže hodně a to bude všem naznačovat, že váš vztah k rostlinám je opravdu upřímný a originální.

        Strom v zahradě hraje velmi významnou roli. Kromě toho, že podle něj se dá určit samotný styl zahrady, je v ní obyčejně vysazen natrvalo, proto dbejte na jeho výběr.

V malé zahradě není místo na omyly, které Vás mohou vyjít draho. Na stromě, který má být vysazen v malé zahradě, si všímáme výšky, šířky koruny, tvaru koruny, textury, barvy během ročních období, zajímavostí kůry, barvy a tvaru květů, plodů, semen.

Kromě toho, že má být vhodně vysazen, musí být i atraktivní a dominantní. Pro malou zahradu jsou vhodné i druhy, které jsou zelené během celého roku, a proto je vhodné do kompozice zapojit i stálo zelené druhy a jehličnany.

Nejpoužívanější tvary

Jsou to určitě sloupovité druhy, dřeviny s kulovitou korunou nebo převislé druhy. Vhodné jsou kulovité katalpy, javory, vrby, převislé břízy, cedry, buky a menší stromy jako magnólie, okrasné jabloně a třešně.

Nevhodně vysazený strom může poškodit samotný dům, dokonce dům nebo plot souseda, způsobit nadměrný stín, množství opadaných listů a jemných větví. V případě větrného místa zvolte strom stabilní, s nelámavými větvemi a vysaďte ho v dostatečné vzdálenosti od střech, drobných staveb a oplocení.

Pokud zvolíte strom, který dokáže i zarodit, počítejte i s nálety ptáků, případně i s drobnými živočichy. Plody dokáží v některých případech poškodit fasádu, dlažbu, chodník nebo je obarvit.

Pokud je zahrada opravdu malá, vyberte si spíše jehličnatý strom, ze kterého je mnohem méně odpadu než z listnatých druhů. Listy jsou výborné na kompostování.

Zahrada i malá může být pojatá i užitkově. Každý si ji vytváří podle svého obrazu a praktického využití. Pro někoho je relax práce v zahradě, pro někoho lenošení pod stromem.

        Pokud se rozhodnete pro výsadbu živého plotu, důkladně zvažte výběr druhu, umístění, půdní podmínky, směr převládajícího větru a zajistěte závlahu. Možná je toho víc, než jste čekali, ale živý plot je investice a také trvalá výsadba, která Vás má těšit. Bude sice vyžadovat hodně času, abyste ho vypěstovali a udrželi v takovém stavu, aby byl opravdu dominantou. Ti z Vás, kteří nemají vztah nebo dostatek času a energie věnovat se dřevinám, zajistěte si raději pevný plot z materiálů, které vyžadují minimální údržbu. Živý plot, jak má uvedené již v názvu, je živý materiál, který vyžaduje Vaši pozornost. Od oplocení by měl být živý plot vzdálen minimálně0,8 mkvůli údržbě, závlaze a zároveň se vyhnete poškození plotu.

Mnozí často řeší samotnou výsadbu a dřeviny, zejména jehličnaté, vysadí ve vzdálenosti 30 cm od sebe s tím, že výsadba na první pohled vypadá hezky a plot je již od mládí zapojen. Není to však správná volba. Jehličnany se vysazují ve vzdálenosti 0,7 -0,8 m, aby měli dostatečný prostor pro růst i v pozdějším věku, nekonkurovali si v oblasti živin a vody, a tak se zároveň předcházelo i výskytu houbových onemocnění. Pokud jste tak již učinili, v budoucnu budete muset některé dřeviny odstranit.

Listnaté dřeviny se vysazují do 2 až 3 sponu, ve vzdálenosti 0,3 až 0,5 m. Správným výběrem druhu na živý plot se do budoucna vyhnete pravidelné dosadbě vyhynulé dřeviny. Zvažte světelné poměry i převládající, zejména severní vítr. Nezapomínejte na to nejdůležitější - závlahu a hnojení. I rostliny a dřeviny potřebují růst, a na to potřebují i vhodné podmínky a živiny. V jílovité půdě, na trvale zamokřených půdách budou určité druhy trpět, můžete však vysadit vrby, kterým se bude dařit.

Uvědomte si, že některé druhy jako jilm, habr, buk se stříhají i 3x do roka a počítejte i se značným odpadem, který je třeba nějak zpracovat nebo uklidit. Máte na to prostor, možnosti a chuť pracovat? Pokud si odpovíte na všechny otázky „ano“, tak živý plot není pro Vás žádný problém a pak se to i značně odrazí na zhledu Vaší zahrady, protože živý plot je určitě něco víc než betonové panely bez života. Tak se dejte do toho a neváhejte nás kontaktovat v případě potřeby.

        Červen v ovocné zahradě přináší první plody naší práce. Není to už jen o zalévání a hnojení, anebo aplikace nutných postřiků.

V tomto měsíci se můžete těšit na brzké třešně, sběr zimolezu kamčatského, prvních sladkých jahod. Sbírejte v době slunečného počasí, kdy plody nejsou mokré. Plody by měly být tak zralé podle toho, co s nimi plánujete dělat.

Tvrdší plody jsou vhodné ke zpracování, zavařování. Měkké plody v konzumní zralosti jsou obyčejně měkké, chutné a sladké. Některé přezrálé plody využijte spíše na zpracování džemů, marmelád, šťáv a na výrobu pyré. Letní ovoce je vhodné použít i do koláčů, zákusků, ovocných pohárů a salátů.

Jahody sbírejte s asi centimetrovým stonkem. Vydrží déle čerstvé. Poškozené a nahnilé plody odstraňujte a likvidujte. Zamezíte výskytu hmyzu, který přiláká sladká vůně. Nebezpečné jsou pak vosy a sršni.

V zahradě byste měli vždy pěstovat jen tolik ovocných stromů, které reálně i využijete a dokážete množství plodů zpracovat. Ideální je, pokud máte vysazené ovocné stromy s postupným termínem zrání. Tím docílíte, že vždy bude v zahradě něco chutné na konzum a stihnete i ovoce zpracovat.

Nejen na stromě, ale i pod stromem

Spadané ovoce ze země sbírejte. Trávník Vám bude vděčný a stejně Vaše sekačka. Estetické hledisko snad ani nemusíme vyzvedávat. Sběrem se rozumí česání ovoce ze stromů a keřů. V některých případech musíte použít i žebřík. Obírat ovoce proto může být i nebezpečné. Dětem, kterým chutnají třešně, nikdy nedovolte lézt na vysoké stromy.

Červen je charakteristický i samovolným opadem plodů, po kterém následuje ještě ruční probírka. To platí zejména u jabloní, hrušní, broskvoní. Množství plodů může samotnou větev poškodit, zlomit a není ani vhodné mladé stromky nechat přerodit.

Na jednom místě obvykle vyrůstá i 5 kusů jablek. Minimálně 3 z nich odstraňte. Nejdříve však počkejte, zda samy neodpadnou. Plody po přejímce budou větší. Plody by se neměly ani dotýkat navzájem.

        Živý plot vyžaduje opravdu výraznou pozornost. Není to jen o jeho výsadbě. V případě, že si zajistíte soukromého zahradníka, tak jste vyhráli... Něco to však stojí. Pokud ho chcete vypěstovat vlastníma rukama, počítejte s tím, že Vám to zabere určitý čas.

Vše závisí samozřejmě na výběru dřeviny a na ploše nebo délce výsadby živého plotu. Volně rostoucí živé ploty nevyžadují takové střihání jako střižené a pravidelně upravované ploty. Všechny však vyžadují zálivku i během zimy, hnojení, případně i ošetřování vůči chorobám a škůdcům, mulčování nebo odstraňování plevele. Dřevinám se daří v mulči, která spočívá ve výsadbě do kůry nebo kamínků. Jehličnany nemají rády trvale zamokřené plochy, proto použití textilie zvažte pouze v případě, pokud je půda propustná, spíše suchá, písčitá.

V jílovitých půdách mohou trpět dřeviny nadměrnou vláhou ze spodní vody a nepropustné vrchní vrstvy, kterou navíc překryjete textilií a kameny. Pokud máte závlahu, je to plus. Nikdy však nezalévejte stylem stříkání vody na celou dřevinu. Vhodnější je kapková závlaha, která v postupných dávkách dodává vláhu přímo ke kořeni a umíte ji i kdykoli omezit,  ve většině případů se jedná o samostatně řešený okruh.

Pokud vysazujete dřeviny do nového vhodného substrátu, hned nepřihnojujte. V substrátu se asi na měsíc nacházejí všechny potřebné živiny, které dřeviny potřebují pro svůj počáteční růst a zakořenění. Po tomto období můžete použít vhodná hnojiva se stopovými prvky a NPK hnojiva pro zdravý a rychlý růst, svěží barvu a vyzrávání pletiv v podzimním období.

Stříhání je sice náročná činnost, ale nejpodstatnější je termín stříhání. Estetický řez v malém množství můžete provést kdykoliv. Nikdy však neřežte do dřeva. Vzrostlé výhonky, které vyčnívají mimo Vaše očekávání, můžete odstranit. Hlavní řez se provádí v létě a na konci léta, v některých případech (v závislosti na druhu dřeviny) i v předjaří. Odpad lze drtit a použít jako mulč nebo do kompostu jako biopalivo. Péče o živý plot je opravdu hodně, ale výsledek stojí určitě za to.

        Děti patří neodmyslitelně k rodině a k zahradě. Vyžadují své místo v ní a proto kromě dětského hřiště zvolte i něco praktického, naučného a zajímavého.

Vytvořte jim vlastní mini zahrádku, kde mají možnost získat praktické zkušenosti s výsadbou i výsevem květin, zeleniny, naučí se mnoho o pěstování a nutné péče o vypěstované rostlinky a v konečném důsledku budou mít opravdu radost ze své zahrádky a vypěstovaných plodů.

Určitě se pochlubí každému, kdo vstoupí na Vaši zahradu. Naučte je poznávat kouzlo přírody, naučte je šetřit vodou, starat se o rostliny, zvířata, poznávat hmyz a motýly.

Nápaditost překvapí

Ve své zeleninové zahrádce vyčleňte kousek půdy na první výsevy. Začít můžete s rychlerostoucí zeleninou s krátkým vegetačním obdobím: ředkvička, špenát, salát, raná mrkev, hrášek. Zeleninu můžete vysévat zajímavě střídavě v jedné řadě. Pozor však na velikost jednotlivých rostlin. Pokud zvolíte barevné kultivary ředkvičky nebo mrkve, o to větší překvapení bude pro děti, když je překvapí fialová nebo žlutá mrkev, která je sladší než ta klasická červená.

Hrášek pěstujte na zajímavých konstrukcích, které děti samy mohou vyrobit z tenkých větviček. Každodenní péče o vyseté nebo vysazené rostliny naučí mladé pěstitele lásce ke všemu živému. Všechny práce, které provádíte v zahradě, vysvětlete a dovolte dělat i dětina svém záhonku. V každém věku jsou děti schopny naučit se pomáhat. Nezlobte se na ně, pokud vám místo plevele, vytrhnou i zeleninové rostlinky.

Kromě zeleniny vypěstujte květiny, barevné a voňavé, možná i pro babičku. Veďte je k pravidelnosti a péči a později z nich lze opravdu uděláte milé pracovité pomocníky a zahradníky.

        V dnešní moderní době mají mnozí tendenci obehnat se v zahradě vysokou neprůhlednou zdí a tak si zajistit soukromí. Co tak vyzkoušet živý plot, který umí být stejně funkční, s některými druhy i neproniknutelný a navíc během roku variabilní a přírodní?

Dnes Vám představíme nejkrásnější a nejvhodnější dřeviny na opadavý živý plot. I opadavý plot může ochránit a ohraničit zahradu, a to spletí hustých větví během pozdního podzimu a zimy. Některé druhy však své listy ztrácejí až během jarního růstu nových listů, a tím je dřevina zajímavá vybarvováním během celého roku.

Vhodnými druhy jsou buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). Do výsadby můžete zvolit jeden druh nebo klidně zkombinujte i tři druhy. Dřeviny se dobře snášejí, doplňují se a vytváří zajímavý živý plot. Na celkový efekt si samozřejmě několik let počkáte, ale výsadba je trvalá a opravdu funkční.

Uvedené dřeviny jsou vhodné na stříhané živé ploty. Druhy rostou průměrně rychle. Roční přírůstek je cca 30 - 40 cm. Raší již brzy na jaře. Listy se na podzim vybarvují do žluta, oranžova, červena až do hněda. Vytvářejí příjemnou kulisu, která zároveň poskytuje úkryt a potravu mnohým ptákům, hmyzu a včelám.

Dřeviny jsou vhodné do moderní zahrady, tak pro lesní zahrady a romantická zákoutí. Nesnášejí sucho, kyselé a chudé půdy. Jsou mrazuvzdorné, dobře odolávají větru a snášejí i prašné městské prostředí. I živý plot vyžaduje závlahu, ideální je, pokud zabezpečíte kapkovou, která se dá regulovat. Výsadbu proveďte na jaře nebo podzim do trojsponu. Budete překvapeni růstem, vzhledem i celkovou funkčností, i když na tuto krásu si budete muset počkat. Z buku a habru umíte vytvořit i stěnu vysokou 4 metry. Dbejte na správnou výživu, stříhání a tento plot bude určitě dominantou Vaší zahrady a navíc bude opravdu přírodní.

        Baleríny jsou sloupovité jabloně, které mají své opodstatnění zejména v malých zahradách nebo pro ty, kteří žádnou zahradu nemají.

Kdysi jsme mohli jen snít o takových formách pěstování a dnes jsou již velmi známé a oblíbené. Daří se jim i ve velkých nádobách. Dokonce z nich dokážete vytvořit i stěnu nebo je pěstovat i vedle oplocení v úzkém řadu.

Dorůstají do šířky maximálně 1 m a tvoří minimální obrost. Přesto jsou schopny vyprodukovat množství plodů. Známé jsou zejména jabloně a hrušky. Do jedné nádoby vysaďte vždy jen jeden stromek. Jde o cizosprašné druhy, proto je vhodné v její blízkosti pěstovat i jiný kultivar, který kvete ve stejnou dobu.

Sklizeň očekávejte asi v 3 roce po výsadbě. Plody se tvoří výlučně na terminálu a často bývá plody obsypán. Není však vhodné, abyste je nechali všechny na stromě, zejména do 4 let života stromu.

Ovocný stromek by se rychle vysílil, tvořil by minimálně letorosty s novým rodivý obrostem. Plody by měly být od sebe alespoň10 cma neměly by se dotýkat. Budou větší a chutnější.

Správný řez je zárukou bohaté úrody

Kromě pravidelné běžné péče jako je závlaha, odplevelování, hnojení je důležitý i řez. V literatuře se často uvádí, že řez je minimální. Ano, je to pravda, je minimální, odpadu je opravdu málo, ale je velmi důležitý. Od něj se odvíjí další vzrůst stromečku do budoucnosti a rodivost.

Při bujně rostoucím terminálu se doporučuje jeho seříznutí o polovinu v zimním období nebo v předjaří. Boční obrost se odstraňuje v létě, nejpozději do konce srpna nebo poloviny září. Zkracuje se na tři očka, tím se podpoří další růst letorostů, které se v příštím období mění na rodivý obrost, na kterém se tvoří plody.

Nenechte se zlákat vidinou množství plodů a ideální úrody. Opravdu plody proberte a ponechte jen ty větší. Deformované plody nebo umístěné na tenkých výhoncích odstraňte hned. Při probírce počkejte na červnový opad plodů.

         Zahrada nám poskytuje relax i užitek. Určitě jste si, že během celého roku se mění a taktéž jsou viditelné i změny během samotného dne a to díky množství světla nebo stínu. Není stín jako stín. Je nutné umět ho rozlišovat. Jen tehdy se bude Vašim rostlinám dařit. Pokud si myslíte, že ve stínu se nedá nic pěstovat, mýlíte se. Mnohé rostliny i zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitamíny a šťávu, než pěstovaná na slunci, kde se zbytečně suší a prohřívá.

V první řadě se musíte naučit rozlišovat stíny. Pokud si nejste jisti, vyzkoušejte pěstovat zeleninu v nádobách a podle toho, jak se jí bude dařit, ji přemisťujte ze stínu na slunce a naopak. Pokud zjistíte, že zelenina není životaschopná nebo chřadne, přemístěte ji. Berte to jako experiment.

Nebudeme se zabývat nyní plodovou zeleninou jako rajčata, dýně, meloun, ty opravdu mají rády slunné stanoviště. Ale právě takové druhy, které dokážou růst na slunci i ve stínu. Zkuste uhodnout, která z nich Vám bude chutnat více. Ta, která je vystavena více než 7 hodin přímému prudkému slunci, kde se listová plocha přehřívá, půda kolem rychle vysušuje nebo zelenina pěstovaná v polostínu, kde se déle udrží vlhkost a slunce není tak intenzivní? Určitě nemůžeme vyjmenovat všechny druhy zeleniny. Nabízíme Vám však ty nejzákladnější, které dokážete pěstovat i v polostínu, ačkoli předtím, jste si mysleli, že to není vhodné místo a plochu raději vysadili dlužichy, kapradiny a funkie.

Typy stínu:

1. Polostín - 5 - 6 hodin denně polední sluncebývá nejsilnější. Rostliny nebudou celodenně vystaveny slunci, budou i v polostínu. A to ráno a zbytek dne budou na slunci. Nebudou růst rychle ale stále budou normálně růst. Výhodnější je zalévat brzy ráno. Půda přes noc vychladne, ráno jsou rostliny ve stínu.

2. Mozaikový stín - způsobený korunami stromů, když už mají listy. Je to lehký, přirozený stín, který rostliny akceptují. Světlo projde přes listy a koruny stromů, není tak prudké. Výsledkem je pouze méně světla.

3. Plný stín, stín, hluboký stín - způsobený budovami a pevnými body v zahradě, případně hustou kulisou stromů není vhodný na pěstování zeleniny. Pokud se tam slunce nedostane vůbec, není možné vypěstovat zdravé sazenice ani zeleninu. V takovém hlubokém stínu se daří jen několika okrasným rostlinám.

Pokud už víte, jaký stín v zahradě máte, můžete se pustit do výsadby zeleninových sazenic nebo i do výsevů. Nyní Vám nabídneme seznam zeleninových druhů, kterým stačí několik hodin slunce na to, aby poskytly kvalitní úrodu i na místě, o kterém jste si doposud mysleli, že je nevhodné pro pěstování.

5 - 6 hodin poledního slunce vystačí pro: brokolici, kapustu, růžičkovou kapustu, zelí, květák

4 - 5 hodin:  pro fazole, mrkev, celer, petržel, pastinák, řepu, hrášek, ředkvičky

3 - 4 hodin: pro rukolu, salát, kapusta, špenát (listy jsou zdravější, nekroutí se, nejsou hořké, prohřáté)

3 hodiny: pro bylinky pro kulinářské vaření a dochucování

2 hodiny:  pro asijské druhy listové zeleniny a salátů. V našich podmínkách se pěstují méně.

Věříme, že jsme Vám pomohli ujasnit si termín stín a také vyřešit takové místo v zahradě například i na pěstování listové zeleniny.