ledna 2025

Chcete se pyšnit hustým živým plotem, který vaši zahradu ochrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích? V tom případě je potřeba se rozhodnout pro správný typ dřeviny. Jednou z možností je jilm sibiřský, neboli turkestánský brest. Ten nabídne velmi slušný roční přírůstek. Zároveň je jeho pěstování poměrně nenáročné a snadno si s ním poradí i začátečníci.

Charakteristika turkestánského brestu

Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Zároveň skvěle snáší střih a lze ji proto snadno tvarovat do podoby hustého živého plotu. 

Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Okraje jednotlivých listů jsou pilovité, přičemž olistění v hlavní sezóně je poměrně husté.

Vypěstujte si tento zázračný živý plot ve své zahradě i vy. Pořiďte si sadu sazenic v našem e-shopu

Turkestánský brest výsadba

Pojďme se nyní podrobněji podívat na to, jak sázet turkestánský brest. Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu. Jakmile rostliny zesílí, vystačí si s menším množstvím vody. 

Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Samotné rostliny sázejte od sebe zhruba 20 až 30 cm. 

Turkestánský brest v zimě

Výhodou jilmu sibiřského je jeho vysoká odolnost vůči mrazivému počasí. Tato dřevina výborně snáší mrazy až do teploty -35 °C. 

Živý plot z turkestánského brestu

Turkestánský brest je ideální volbou pro tvorbu živého plotu. K tomuto účelu je vhodné jej vysadit buď na jaře (od března do června), nebo na podzim před udeřením prvních mrazů (od konce září do listopadu). 

Stříhání turkestánského brestu

První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat.

TIP: Zjistěte, jaké jsou další stromy vhodné na živý plot a vytvořte si z vaší zahrady oázu klidu a soukromí. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Evodie (neboli včelí strom) je okrasný listnatý strom, z jehož přítomnosti v zahradě těží zejména včelaři. Kvete totiž až na konci léta, kdy se již v přírodě přirozeně nachází málo květů. Zjistěte, co je pro něj charakteristické a jaká pravidla dodržet při jeho pěstování. 

Včelí strom

Evodie, ampák nebo také včelí strom. To všechno jsou označení pro jeden a tentýž strom, který se u nás pěstuje převážně v botanických zahradách, parcích nebo arboretech. Postupem času se však jeho pěstování těší popularitě i v běžných zahradách u domů. Z jeho benefitů ostatně těží zejména včelaři, jelikož včelám nabídne potravu i v pozdním létě.

Medonosný strom evodie se řadí do čeledi routovitých (Rutaceae). Samotný rod pak zahrnuje zhruba 50 druhů stromů, které původně pochází z východní Asie, Austrálie a Polynésie.

U nás ve střední Evropě bývá nejčastěji pěstován ampák Daniellův (Tetradium daniellii), setkat se můžeme také s ampákem hupejským (Tetradium hupehensis). 

Pořiďte si sazenice evodie a pusťte se do pěstování této zajímavé dřeviny i vy

Ampák pěstování

Pokud chcete mít ve své zahradě stromy pro včely, může pro vás být právě ampák skvělým způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout. Jeho pěstování je poměrně snadné a s tímto úkolem si hravě poradí i začátečníci.

Evodii je vhodné umístit na slunné nebo polostinné stanoviště. Jelikož mladé stromy bývají poměrně citlivé na vítr, volte ideálně místo, které je dobře chráněné před silným větrem. Co se půdy týče, evodie preferuje hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Skvělou volbou je půda s neutrálním nebo mírně kyselým pH. Jelikož ampák nezvládá trvale zamokřenou půdu, nezapomeňte zajistit její odvodnění.

U mladých stromků pamatujte v prvních letech na pravidelnou zálivku. Starší stromy jsou již vůči suchu odolnější.

Výhodou evodie medonosného stromu je rovněž skutečnost, že je v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorný. Mladé stromky nicméně doporučujeme v prvních letech před mrazy chránit. Použít lze mulčování nebo netkanou textilii. 

Kde zasadit evodii

Pokud máte včelín, je vhodné evodii zasadit do blízkosti jednotlivých úlů. Jak jsme již zmínili, ideálně vybírejte slunné místo, které maximalizuje kvetení. Hodit se ale může také do sadu s ovocnými stromy nebo do užitkové části zahrady. Rozhodnout se můžete také pro jeho výsadbu na okraj zahrady, kde evodie vynikne jako zajímavý solitérní strom.

Na druhou stranu ale myslete na to, že dřevina má tendenci přitahovat velké množství včel a hmyzu. Proto může být její výsadba nežádoucí v blízkosti obytného prostoru nebo třeba zahradního posezení, kde vás může hmyz obtěžovat. Co se týče doby výsadby, evodie se vysazuje na jaře nebo na podzim. 

Kdy kvete evodie

Evodie strom začíná kvést zhruba 5 až 7 let od výsadby. Období kvetení nastává od července do srpna. Právě díky této pozdější době kvetení a velkému množství vyprodukovaného nektaru se jedná o oblíbenou volbu včelařů.

TIP: Existuje spousta dalších stromů, které mohou být skvělou volbou do vaší zahrady. Zjistěte například, jak na pěstování magnolie.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Přemýšlíte, jakou půvabnou letničkou si vyzdobit vaši zahradu, balkon nebo terasu? Jednou z možností je rostlina osteospermum, jejíž květy se mohou zbarvovat do pestré škály odstínů. Pojďme se podívat na to, kdy vysévat osteospermum, jaké podmínky této rostliny zajistit a na co si dát během pěstování pozor. Ale nebojte se. Rostlina je poměrně nenáročná a poradí si s ní i začátečníci.

Co je pro osteospermum charakteristické

Osteospermum (jinými slovy také kapská kopretina, paprskovka nebo modroočko) je krásná rostlina původně pocházející z Afriky. Ve své původní oblasti se jedná o dlouholetou rostlinu, v našich podmínkách nicméně bývá pěstovaná jako letnička. V zimě totiž u nás pro ni nejsou ideální teplotní podmínky.

Osteospermum dosahuje do výšky 20 až 40 cm. Těšit se přitom můžete na okouzlující květy, které se mohou zbarvovat do bílého, žlutého, fialového, růžového, oranžového, červeného nebo namodralého odstínu. Jednotlivé odrůdy rostliny se pyšní většinou nepříliš výraznými kopinatými listy.

Pořiďte si sazeničky osteospermum v našem e-shopu a ozdobte touto krásnou rostlinou vaši zahradu

Je osteospermum trvalka?

Osteospermum je původně trvalka, nicméně v našich podmínkách bývá nejčastěji pěstována jako letnička. K přezimování tato rostlina vyžaduje vzdušné a dostatečně prosvětlené stanoviště, kde se teplota pohybuje od 2 do 10 °C. Osteospermum a mráz totiž nejdou dohromady. 

S čím kombinovat osteospermum

Květina osteospermum může vytvářet zajímavé kombinace se spoustou různých rostlin. Hodit se k nim mohou například gazánie, skvěle ale vypadá také verbena či petúnie. Vsadit můžete také na okrasné trávy, jako je kostřava či ostřice. Kontrast k výrazným květům paprskovky může vytvořit například smil, santolina či levandule. Podobnou dobu kvetení jako osteospermum nabídne třeba měsíček nebo ostálka. 

Osteospermum výsev

Nyní se pojďme podrobněji podívat na to, jak pěstovat osteospermum. Semena paprskovky se vysévají do lehkého substrátu v období od února do března. Substrát je přitom vhodné opatřit perlitem, který jej ještě více provzdušní. Semena klíčí 2 až 3 týdny, přičemž k tomu potřebují teplotu kolem 20 °C. Ideální je zvolit slunné a zároveň dobře chráněné stanoviště. Pokud bude osteospermum vystaveno špatnému počasí, má tendenci zavírat květy (nicméně s příchodem příznivějšího počasí se opět rozvinou). 

Paprskovku nezapomeňte pravidelně zalévat. V průběhu vegetačního období je vhodné rostlinu také přihnojovat. 

Osteospermum v truhlíku

Osteospermum lze pěstovat nejen volně v záhoně, ale i v nádobě. Na dno truhlíku je vhodné nasypat štěrk. Poté smíchejte půdu s kompostem a nasypte ji do dvou třetin nádoby. Následně můžete přidat pomalu uvolňující se hnojivo. Paprskovku poté zasaďte do květináče.

Nezapomeňte ji pravidelně zalévat. Dejte si ale pozor na to, aby ve vodě nestála a nezačaly jí uhnívat kořeny. Průběžně také odstraňujte odkvetlé květy, čímž si zajistíte novou násadu.

Osteospermum přezimování

Jak již bylo zmíněno, v našich podmínkách bývá jednodušší pěstovat osteospermum jako letničku. Pokud se ale přesto chcete pokusit o přezimování osteosperma, je důležité dodržet několik pravidel. Předně je potřeba rostlinu přemístit do interiéru v momentě, kdy teploty klesnou pod 10 °C (a zároveň před příchodem prvních mrazů). 

K přezimování volte světlé a chladné stanoviště s teplotou mezi 5–10 °C. Ideální může být třeba zimní zahrada, sklep s oknem či nezámrzný skleník. Během zimy omezte zálivku a rostlinu zalévejte pouze tak, aby substrát zcela nevyschnul. Před přezimováním nezapomeňte rostlinu zastřihnout na délku 10–15 cm. 

S příchodem jara můžete začít přísun vody postupně navyšovat. Pokud již kořeny rostliny vyplnily celý květináč, můžete osteospermum zasadit do nového substrátu. Jakmile již nehrozí poslední jarní mrazíky (většinou v polovině května), můžete rostlinu přesunout ven. 

TIP: Inspirujte se, jaké jsou další letničky různých barev a vytvořte kombinaci, která zaujme na první pohled. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Jakon je plodina, která byla od pradávna pěstována Inky pro svou vynikající chuť a vysoký obsah prospěšných látek. U nás jakon prozatím není tolik rozšířený, nicméně je to velká škoda. Tato chuťově velmi zajímavá zelenina si snadno získá vaše srdce. Navíc je pěstování jednoduché a v mnohém připomíná pěstování klasických brambor. Pojďme se podrobněji podívat na to, co jakon je a jaké podmínky mu zajistit.

Co je jakon

Jakon (latinsky Smallanthus sonchifolius) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Přirozeně se vyskytuje v deštných lesích Peru a Bolívie v nadmořských výškách od 1 000 do 3 770 metrů.

Jakon (nebo také yacon) je zajímavá ochlupená rostlina, která může dorůstat až do výšky 3 metrů. Pyšní se hustě větvenou lodyhou, která nese sytě zelené listy trojúhelníkového tvaru. Jednotlivé listy mají také zajímavý zubatý okraj. Nadzemní část rostliny je tvořena několika chlupatými olistěnými lodyhami.

Níže v zemi se pak nachází zásobní hlízy jakonu, které zaujmou svým vřetenovitým tvarem. Jejich vzhled může připomínat protáhlé brambory nebo třeba topinambury. Díky svému složení se tyto hlízy využívají jako superpotravina. Nad těmito hlízami rostlina tvoří hlízy stonkové (neboli kaudexy), které jí slouží pro vegetativní rozmnožování. Používají se jako sadba a ke konzumaci vhodné nejsou.

Pořiďte si sazenice jakonu v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování. Poradí si s ním i začátečníci

Jak chutná jakon

Z yaconu se jí právě výše zmíněné zásobní hlízy. Ty se vykopou ze země, oloupou se a můžete je konzumovat. I když vypadají jako brambory, svou chutí připomínají spíše svěží ovoce. Jsou šťavnaté a připodobnit je lze třeba jablkům či hruškám.

Hlízy lze konzumovat syrové nebo sušené. Rovněž se mohou péct, vařit nebo smažit. Z jakonu lze také lisovat šťávu. Záleží tedy jen na vašich preferencích. Jejich předností je vysoký obsah vlákniny, draslíku, železa, vápníku, fosforu a enzymů.

Jak jakon usušit

Po sklizni mají hlízy jakonu tendenci poměrně rychle vysychat. Pro uskladnění se proto často suší. V tomto ohledu můžete postupovat stejně, jako byste vyráběli křížaly. Jednotlivé hlízy najemno nakrájejte a sušte je v sušičce nebo troubě. 

Jakon pěstování

Jakon si můžete v našich podmínkách vyzkoušet vypěstovat i vy. Pamatujte, že rostlině vyhovuje slunné stanoviště. Pro svůj růst také vyžaduje dostatečné množství vláhy. Ideálně volte dobře propustnou půdu bohatou na humus. Těžké a zamokřené půdy vhodné nejsou.

Jakon na prodej má podobu sazenic. Přímou výsadbu jakonu provádějte do předem připravených jamek. Rostliny sázejte asi 40 cm od sebe, aby měla každá rostlina dostatek prostoru ke svému růstu. 

Kdy vysadit jakon

Jakon se sází na konci dubna nebo na začátku května. Během vegetačního období postupujte podobně jako u brambor. Tedy nezapomeňte kypřit a odhrnovat řádky. 

Jakon mrazuvzdornost

Yakon je obecně citlivý na mráz, při kterém dochází k poškození listů a stonků. Jednotlivé hlízy můžete sklízet po rozkvětu květů nebo s příchodem prvních podzimních mrazů. Lze je buď ihned konzumovat, nebo je uskladnit. V chladném a tmavém sklepě hlízy vydrží až do následujícího jara.

Nyní již víte nejen to, kde koupit yakon, ale i jaké podmínky mu dopřát a čím podpořit jeho zdravý růst. Neváhejte a vyzkoušejte tuto superpotravinu i vy.

TIP: Kromě jakonu se můžete pustit do výsadby další chutné, tentokrát tradiční zeleniny. Zjistěte například, jak vypěstovat chutný hrášek.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.