listopadu 2024

Starček se pyšní poměrně velkou druhovou rozmanitostí. Jednou z nejznámějších odrůd je starček převislý, který na první pohled připomíná šňůru plnou korálů. Zjistěte, jaké další druhy jsou rozšířené a jak na jejich pěstování.

Starček zahrnuje velké množství druhů

Starček (latinsky Senecio) je rod rostlin z čeledi hvězdicovité. Zahrnuje přitom velkou spoustu druhů rostlin, které mohou mít podobu bylin i keřů a stromů. Název starček je odvozen od podobnosti rostliny, která po odkvětu připomíná bělavou hlavu starého muže. 

Rod Senecio čítá velkou spoustu druhů. Mezi ty nejznámější se řadí třeba starček obecný dorůstající do výšky 10 až 40 cm se žlutými květy či starček převislý, který bývá hojně pěstován jako zajímavá pokojová rostlina. Z dalších odrůd stojí za zmínku třeba starček vodní, který se přirozeně vyskytuje ve vlhkém prostředí či starček přímořský pocházející ze Středomoří. 

Mezi krásné rostliny se dále řadí starček Fuchsův, který je známý pod lidovým jménem kycol. Dále pak existuje například starček jarní, starček hajní, starček lesní, starček Kleinův, starček skalní, starček vejčitý či starček růžový. 

Zajímavou variantou je senecio 'Angel Wings', jehož listy připomínají právě andělská křídla. 

Starček květ

Velikost, tvar i zbarvení květů Senecio se odvíjí od zvoleného druhu starčeku. Nejčastěji se však můžete setkat s výraznými květy ve žluté barvě. Některé druhy starčeku jsou nicméně pěstovány spíše pro svůj dekorativní vzhled listů než pro samotné květy. 

Pokud vám žádný květ starček nenabídne, může za tím stát hned několik důvodů. Předně se může jednat o zajištění nevhodných podmínek, jako je nedostatek světla, špatná teplota či nevhodná zálivka. Také mladé rostliny někdy nemusí kvést, dokud nedosáhnou určitého věku.

Rostlina starček stříbrný

Starček stříbrný patří do rodu Jacobaea, nicméně dříve se řadil právě do rodu Senecio. I z toho důvodu bývá mnohdy označován jako Senecio cineraria, i když správné označení je Jacobaea maritima. 

Starček stříbrný preferuje slunné stanoviště, kde nejvíce vynikne zbarvení jeho listů. Snese i polostín, nicméně v takovém případě může trochu ztratit intenzitu jeho stříbřitého odstínu. Z hlediska půdy mu vyhovuje propustná a lehká půda. Rostlina také lépe snáší sucho než přemokření. Skvěle se hodí jako obruba záhonů nebo jako doplněk k jinak barevným květinám. 

Vypěstujte si starček stříbrný i vy a těšte se z jeho krásného a originálního vzhledu

Senecio pěstování

Při pěstování starčeku je samozřejmě potřeba rostlině zajistit adekvátní podmínky. Ty se mohou částečně lišit dle toho, pro jakou konkrétní odrůdu se rozhodnete.

Starček převislý pěstování

Starček převislý preferuje slunné stanoviště, ovšem bez přímého světla, které by mohlo spálit jeho listy. Nezapomeňte rostlině nabídnout dobře propustnou půdu. Květináč nebo nádoba na pěstování by měla mít otvory, aby se zabránilo přemokření rostliny. 

Starček nevyžaduje příliš časté zalévání. Pokud jej přelijete, můžete poměrně snadno způsobit uhnívání kořenů. Vždy proto k zálivce přistupte až v momentě, kdy bude vrchní část půdy suchá. Časté přihnojování není potřeba. Stačí jej provést jednou měsíčně během vegetačního období. 

Starček se obecně řadí mezi teplomilné rostliny. Preferuje teplotu v rozmezí 18–25 °C. Některé druhy snesou i chladnější podmínky. 

Starček stříhání

Požadavky na řez a péči se přirozeně liší dle konkrétního druhu rostliny. Starček převislý například vyžaduje pravidelné zkracování dlouhých převislých stonků, díky čemuž podpoříte větvení a hustší růst rostliny. Odstřižené části můžete použít k řízkování.

Starček stříbrný se stříhá po odkvětu, kdy odstraníte odkvetlé stonky. Na jaře pak můžete provést ještě zpětný řez, díky kterému rostlinu omladíte a podpoříte její bujný růst. 

Starček skalní pravidelný střih nevyžaduje, nicméně můžete alespoň odstranit přerostlé či poškozené části rostliny. 

Pokud pěstujete starček Weinmannův, nezapomeňte na jaře zařadit tvarovací řez, díky kterému zachováte kompaktní rozměry rostliny. 

Starček růžový můžete na konci sezóny zastiřhnout radikálně, abyste se mohli v příštím roce těšit z ještě lepšího růstu. 

Starček přezimování

Podmínky pro přezimování starčeku se opět odvíjí od toho, pro jaký druh se rozhodnete.

Sukulentní starčeky je nutné na zimu přenést do vnitřních prostor, kde teplota neklesá pod 10 °C. Ideální je rozmezí od 10 do 15 °C. Na zimní měsíce výrazně omezte zálivku a rostlinu nehnojte.

Keřovité starčeky (například starček Weinmannův či starček Kleinův) jsou částečně mrazuvzdorné, pokud se pěstují na záhonu. V chladnějších oblastech lze však jednoznačně doporučit přikrýt je chvojím nebo netkanou textilií. 

Jednoleté starčeky (například starček obecný) se přirozeně nepřezimovávají, jelikož svůj životní cyklus dokončí během jedné sezóny. 

TIP: Rozzařte váš balkon či terasu zajímavými květinami po celý rok. Přečtěte si, jaké květiny zvolit na balkon v zimě.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Muškáty vydrží na balkoně až do prvních mrazů, pak je nutné je přemístit do sklepů, garáže nebo skladu. Před zazimováním je seřízněte o polovinu. Pokud během zimování opadnou listy, není to problém. Pojďme se podrobněji podívat na to, jak zazimovat muškáty v bytě či domě.

Jakou teplotu vydrží muškáty

Přezimování muškátů ve tmě je možné. Budou mít sice stonky vytažené a bílé, ale na jaře se rychle vzpamatují. Volit však samozřejmě můžete i světlé prostory. Teplota při přezimování muškátů by neměla klesat do mínusových teplot. V pohodě snesou 10 °C až 0 °C. Na jaře je opět seřízněte hluboce, i na 10 cm, podpoříte jejich hustější růst. Vysaďte je do nového substrátu a s přihnojováním začněte až po měsíci.

Jak přezimovat muškáty

Aby vám muškáty mohly zdobit prostor i příští rok, je potřeba včas přistoupit k jejich zazimování. Pojďme se podrobněji podívat na to, jak postupovat. 

Kdy zazimovat muškáty

Nejprve si pojďme říct, kdy uklidit muškáty. Muškáty je vhodné přemístit ještě předtím, než přijdou první mrazíky. S příchodem podzimu proto sledujte předpověď počasí a včas je přeneste do teplejšího prostředí. 

Zazimování muškátů

S přípravou zazimování muškátů začněte již na konci léta. Nejprve omezte zálivku a stejně tak se již vyhněte přihnojování rostliny. Nezapomeňte také odstranit suché, zažloutlé a nezdravé listy. Další konkrétní kroky a podmínky se mohou mírně lišit od vámi zvolené odrůdy.

Jak zazimovat anglické muškáty?

Pamatujte na to, že tento typ muškátů potřebuje během zimních měsíců teplotu do 10 °C. Vhodným místem pro jejich přezimování proto může být například zimní zahrada či nevytápěná veranda. 

Jak zazimovat vzpřímené muškáty?

U tohoto druhu muškátů není vyloženě nutný střih před zazimováním. K zastřihnutí rostliny proto můžete bez problémů přistoupit až na jaře. 

Jak přezimovat převislé muškáty?

U této odrůdy pamatujte na důsledné zredukování jednotlivých výhonů (zhruba na polovinu).

Převislé muškáty přezimování

Pokud pěstujete převislé muškáty, je potřeba jejich dlouhé výhony na zimu zkrátit zhruba na polovinu. Na jaře pak můžete přistoupit k ještě výraznějšímu zastřihnutí.

 Jak zastřihnout muškáty na zimu

Muškátům je potřeba seříznout všechny letošní výhony, a to tak, aby si rostlina zachovala zhruba jednu třetinu své velikosti. Kromě toho odstraňte všechny zbývající květy a uschlé listy. Nezapomeňte zkontrolovat, že daná rostlina není napadena plísní či jinou chorobou.

Pestrá nabídka různých odrůd muškátů v našem eshopu

Přezimování muškátů podle našich babiček

Muškáty jsou pomyslnou stálicí českých zahrad. Jejich přezimování řešily už naše babičky. Ty doporučovaly muškáty na zimní měsíce zabalit do novin, a poté je pověsit do chladné místnosti „hlavou dolů“. Na jaře pak sice tyto muškáty vypadaly trochu unaveně a vyschle, s příchodem sluníčka se však většinou vzpamatovaly. 

Jak zazimovat muškáty v paneláku

Výše uvedený tip od našich babiček je samozřejmě nepoužitelný v prostředí dnešních panelových domů, které bývají přetopené a chladné prostředí zde budete hledat jen těžko. Pro přezimování muškátů v bytě se nejčastěji využívá prosvětlené stanoviště poblíž okna na chodbě, kde je dostatek světla a zároveň zde zpravidla nepanují tak vysoké teploty.

Vyzkoušet můžete také použití krabice. Jak přezimovat muškáty v krabici? Rostliny vyndejte z nádob a kořeny očistěte od veškerých zbytků zeminy. Zabalte je do novin a svažte provázkem. Následně je hlavou dolů umístěte do papírové krabice. Na jaře je opatrně vybalte, mírně zkraťte jejich kořeny a výhony a namočte je na den do vody. Poté můžete muškáty vysadit do květináčů s novým substrátem. Nezapomeňte je také pravidelně zalévat a přihnojovat. 

Muškáty po zimě

Během zimy jste pravděpodobně kontrolovali muškáty, které strávily zimu ve sklepech a ve skladech a už jste přemýšleli nad jarem, kdy budou opět na svých místech. Nyní je vhodné období na podrobnější obhlídku a zpětný řez muškátů. Podívejme se tedy na to, jak probudit muškáty po zimě.

Kdy probudit muškáty

Muškáty byste hlavně měli najít v živém stavu - s bílými nebo zelenými výhonky s listy nebo bez nich. Dobře si všímejte přezimující rostliny a určitě nepěstujte rostliny, které jsou napadeny chorobami a škůdci, co se během zimování může samozřejmě stát. Nejvyšší čas na probuzení muškátů z pomyslného zimního spánku nastává zhruba během března. 

Jak seříznout muškáty na jaře

Pokud byly muškáty přezimované bez přístupu světla, výhonky jsou bílé barvy, vytažené nahoru. Není to tragédie, brzy se vzpamatují. Musíte je však seříznout o 1/3, odstranit všechny suché listy a suché a částečně zdřevnatělé výhony.

Začátkem dubna je můžete umístit na světlejší místo a otužovat. Každopádně je třeba vyměnit substrát, původní je vyčerpán, už téměř prorostlý kořeny a už není schopen ani přijímat vodu. Novým substrátem podpoříte růst a vitalitu rostlin.

S aktivní zálivkou však ještě chvíli počkejte, stejně tak s přidáváním hnojiv do zálivky. Tím, že vyměníte substrát, rostliny získají dostatek živin na nastartování růstu během určitého období.

S přihnojováním pro svěží barvu listů a bujný růst začněte až v květnu, později změňte hnojivo na podporu násady puků a dlouhé kvetení.

TIP: Pokud budete na jaře plánovat nové výsadby na balkon, nemusíte se omezovat pouze na muškáty. Přečtěte si článek o pěstování letniček na balkoně.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Orlíček patří mezi skutečně dechberoucí rostliny. Jeho květy navíc do vaší zahrady přilákají čmeláky, včely a také motýly. Z hlediska pěstování se jedná o nenáročnou rostlinu, se kterou si poradí i pěstitelé začátečníci. Zjistěte, jaké podmínky orlíčku dopřát, abyste se mohli těšit z jeho růstu.

Orlíček obecný

Nejznámějším druhem orlíčku je orlíček obecný (Aquilegia vulgaris). V Evropě se jedná o původní druh a narazit na něj proto můžete i ve volné přírodě. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme vzpřímenými stonky a trsem listů. Dorůstá do výšky kolem 80 cm. Květy orlíčku obecného mají charakteristický trubkovitý tvar a pyšní se výraznými ostrými cípy na konci, které připomínají orlí drápy. Květy se mohou zbarvovat do fialového, modrého nebo růžového odstínu. Orlíček obecný kvete během jara a léta, a to obvykle od května do července. 

Je orlíček jedovatý?

Ano. Trvalka orlíček obsahuje alkaloidy a je proto jedovatý. Pokud máte malé děti, doporučujeme rostlinu vysadit na místo, které je mimo jejich dosah. 

S čím kombinovat orlíček

Orlíček vynikne nejen jako solitéra na pěstěném trávníku, ale může doplnit také vaši skupinovou výsadbu. Efektně vypadá například v kombinaci s pivoňkami, kosatci nebo růžemi. Hodit se může také k narcisům a jiným časným cibulovinám. 

Orlíček alpský

Z dalších populárních odrůd orlíčku stojí za zmínku orlíček alpský (Aquilegia alpina). Domovem této rostliny jsou Alpy, jak ostatně napovídá samotný název. Dospělá rostlina dorůstá do výšky až 50 cm. Stonek je vzpřímený, mírně rozvětvený a vyrůstají na něm namodralé květy s charakteristickou stavbou. Perfektně vynikne i jako řezaná rostlina do vázy. 

Orlíček kanadský

Orlíček kanadský (Aquilegia canadensis) je druh orlíčku, který pochází ze Severní Ameriky. Tento orlíček se pyšní krásnými výraznými červenými květy se žlutým středem. Skvěle vynikne v rámci smíšených trvalkových záhonů a také na skalkách. 

Orlíček vějířovitý

Orlíček vějířovitý (Aquilegia flabellata) je druh orlíčku pocházející z východní Asie, konkrétně z Japonska a Koreje. V dospělosti může dosahovat výšky 20 cm. V květnu až červnu kvete krásnými kvítky sněhobílé barvy. Přízemní listy vytvářejí polštář, ze kterého vyrůstají dlouhé stonky. Skvěle se hodí i pro pěstování v nádobách.

Prohlédněte si sazeničky i semínka orlíčku v našem e-shopu a vyberte si variantu do vaší zahrady

Orlíček výsev

Orlíček se řadí mezi nenáročné rostliny a dokáže se poměrně dobře přizpůsobit různým podmínkám. Preferuje slunné až polostinné stanoviště. Dejte si pozor, aby bylo místo chráněno před ostrým poledním sluncem. Na plném slunci má totiž tendenci vadnout.

Půdu volte dobře odvodněnou a s dostatečným množstvím humusu. Před výsadbou můžete do půdy přidat kompost nebo jiný organický materiál pro zlepšení struktury a zvýšení obsahu živin.

Orlíček zpravidla dokáže odolat suchu, nicméně během suchých období je nutné jej pravidelně zalévat. Půdu proto udržujte vlhkou, ale dejte si pozor na přemokření. 

Kdy vysadit orlíček

Semena orlíčku je vhodné na záhon vysadit v průběhu dubnu a května. Semena lze buď vysévat přímo do země, nebo je nejprve předpěstovat a sazenice ven přemístit později. Jelikož semena klíčí na světle, vysejte je na povrch substrátu, a poté je pouze mírně přitlačte. 

Orlíček přesazování

Nutno upozornit, že orlíček nemá rád dělení trsů a přesazování. Vzhledem k tomu je lepší orlíček množit semeny. 

Orlíček po odkvětu

Jakmile orlíček odvete, zůstane z něj jen nijak výrazně zajímavá zelená růžice listů. Pokud chcete zabránit tomu, aby se orlíček vysemenil, nezapomeňte jednotlivé stonky s květy včas odstřihnout. Pokud toužíte po tom, aby záhon vypadal krásně i po zbytek sezóny, vyplatí se orlíček kombinovat s rostlinami, které kvetou déle. Díky tomu se budete moct průběžně těšit z krásných pestrobarevných květů. 

Orlíček stříhání

Jak jsme již zmínili, včasné zastřihnutí květů po odkvětu rostliny zajistí, že se rostlina nevysemení a nebude se rozšiřovat po vaší zahradě. Po odkvětu lze také prořezat vadlé nebo poškozené listy a stonky a tímto způsobem podpořit zdravý růst rostliny.

TIP: Orlíček můžete v zahradě zkombinovat s dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat dlužichu, která může tuto rostlinu skvěle doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Je množství okrasných keřů, které dokáží vytvořit zajímavé zákoutí. Kalina (Viburnum) však patří mezi ty dřeviny, které jsou hodnotné pro své květy a některé i díky stálezeleným listům.

Čili jejich variabilita je obecně použitelná v zahradních kompozicích jako solitér, do pozadí záhonů, dokonce i na smíšené živé ploty nebo pěstování v nádobách.

Rozlišuje se cca 200 druhů. Výběr nádherných kalin najdete i v našem e shopu.

Kalina druhy

Mezi nejznámější stálezelené druhy kaliny patří Viburnum rhytidophyllum (Kalina vrásčitolistá). Její impozantní vrásčité listy zdobí keř během celé zimy. Jsou dlouhé, vrásčité, sytě zelené a poměrně pevné. Na jaře rozkvete bíložlutými květy.

Zvláštností je i to, že květní pupeny se tvoří už na podzim, jsou hnědé a pokryté chloupky, které na citlivé pokožce mohou způsobit podráždění a zarudnutí. Později po odkvětu se vytvoří červené plody, které jsou jedovaté.

Na pěstování není náročná. Snáší všechny typy půdy, kromě mělkých a podmáčených půd se jí opravdu bude dařit kdekoliv. Roste poměrně rychle, bez řezu ve světlém stínu až polostínu. Během tuhé zimy sice může ztratit část listů, ale ty na jaře rychle dorostou.

Další stálezelená kalina je kalina Davidova (Viburnum davidii), která je charakteristická elegantním vzhledem. Má modrozelené listy, bílé květy, které kvetou na jaře. V létě, po opylení, se tvoří modré plody, které jsou nejedlé. Dorůstá do výšky kolem 1m.

Je opravdu nádherná, ale potřebuje zimní ochranu a chráněné stanoviště před silným větrem, stejně i před přímým zimním a letním sluncem. Je citlivá na mráz, proto je nutné (zejména v období, kdy jsou holomrazy bez sněhu) celou rostlinu obalit textilií.

Má v oblibě mírně kyselé půdy. Odvděčí se vám krásným květem a listím, které je dekorativní během celého roku. Stejně tak ani na jaře ji nepřehlédnete. Pupeny jsou narůžovělé, ale vykvetou z nich bílé květiny.

Kalina bodnantská je velmi atraktivní rostlina, hlavně během zimních měsíců. Viburnum bodnantense 'Dawn' rozkvétá během mírných zim již koncem prosince a vydrží kvést do března. Květy má úzké trubkovité, nejdříve sytě růžové a později světle růžové barvy. Vykvétají ve shlucích přímo na bezlisté větvi. Největší předností je silná, ale velmi příjemná vůně, která se rozšiřuje v teplejších zimních dnech a je předzvěstí přicházejícího jara.

Další atraktivní je kalina obyčejná s bílými kulovitými soukvětími, které zaplaví celý keř. Viburnum opulus 'Roseum' kvete v květnu nádhernými soukvětími, které doslova visí z větviček. Z dálky působí jako květy hortenzie. Listy sice na podzim opadávají, ale ještě předtím se celý keř rozzáří červeným odstínem.

Výborně se jí daří na plném slunci, v každé půdě a dokonce nevyžaduje ani hnojení. Má však v oblibě humózní půdy. Dosahuje výšky 3 m. Je to opravdu impozantní dominanta předzahrádky nebo smíšeného záhonu. Dokonce by se jí dařilo i ve velké nádobě.

Zapomenout nesmíme ani na kalinu pražskou (Viburnum 'Pragense'), která má podobu stálezeleného keře. Listy jsou lesklé, vrásnité, kopinatě podlouhlé. Těšit se můžete na drobné květy, které se objevují na konci jara. Keř dorůstá do výšky až 2,5 metrů.

Neméně krásnou odrůdou je kalina vonná (Viburnum farreri). Tento opadavý keř pochází z Číny. Roste vzpřímeně a je bohatě rozvětvený. Kvete ještě před rašením listů, a to nejčastěji od března do května.

Pestrý výběr okrasných keřů z našeho eshopu

A takto by se dalo opravdu pokračovat v popisu i dalších kalin. Mají široké využití, proto je nevynechejte při plánování vaší nové koncepce zahrady.

Keř kalina

Kalina je keř, který v zahradě působí velmi efektním dojmem. Pojďme se podívat na to, kdy kvete a jaké odrůdy jsou stálezelené.

Kdy kvete kalina

Doba květu závisí od konkrétní odrůdy. Kalina obecná kvete od května do července. Hlavní období kvetení nastává zpravidla v červnu, kdy je keř dokonale obsypán barevnými květy. Kalina bodnanská vás květy potěší nejčastěji od března do dubna. Kalina vrásčitolistá kvete hned brzy zjara.

Kalina kvetoucí v zimě

Pokud toužíte, aby vaši zahradu květy rozzářily i v zimních měsících, vysaďte si zde kalinu bodnanskou. U ní se totiž během mírné zimy mohou květy objevit již v prosinci. 

Stálezelená kalina

Mezi stálezelené druhy kaliny se řadí například kalina vrásčitolistá, kalina vavřínolistá, kalina Davidova nebo kalina širokolistá. Tyto odrůdy tedy zahradě poskytují zeleň i během zimních měsíců a jedná se o kaliny neopadavé. Naopak listy kaliny obecné, kaliny vonné či kaliny bodnanské se na podzim zbarvují do červena a opadají. 

Jak rychle roste kalina

Rychlost růstu kaliny se samozřejmě odvíjí od konkrétního druhu a také podmínek, které tomuto keři dopřejete. Typický roční přírůstek se pohybuje zhruba od 20 do 40 cm. Růst kaliny podpoříte vhodnou péčí, pravidelným přihnojováním a správně zvolenou zálivkou. 

Kalina řez

Podmínky pro řez kaliny se částečně odvíjí od toho, pro jakou odrůdu se rozhodnete.

Kaliny kvetoucí na jaře se řežou hned po odkvětu. Kromě toho můžete odstranit starší větve blízko u země, čímž podpoříte růst nových výhonků a zlepšíte celkový tvar.

Stálezelené kaliny je vhodné lehce prořezat buď na jaře, nebo po odkvětu. Pro udržení kompaktního vzhledu můžete také na jaře zkrátit nové výhony o třetinu až polovinu.

Kaliny kvetoucí v zimě se řežou na začátku jara, čímž podpoříte růst nových výhonů. 

Kalina na kmínku

Pro pěstování na kmínku jsou ideální volbou spíše kompaktní odrůdy, jako například kalina vavřínolistá či kalina obecná.

Pokud máte o pěstování kaliny na kmínku zájem, je potřeba se zaměřit na správný řez. U mladého keře odstraňujte spodní větve, abyste podpořili růst hlavního stonku. Jakmile kmínek dosáhne požadované výšky, zastřihněte vrchol hlavního stonku, čímž podpoříte růst koruny. 

Je kalina jedovatá?

Plody kaliny jsou pro lidi jedovaté. Jejich konzumace může vyvolat zánět žaludku a střev.

TIP: Přečtěte si také článek o dalším zajímavém keři - komule. Patří mezi rychle rostoucí keře, které vás překvapí nádhernými barvami.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.