července 2025

Na jaře vás tento atraktivní strom okouzlí v nejedné předzahrádce. Magnolií je několik druhů a každá je svým způsobem nádherná zejména díky květům. Kvete ještě před olistěním, květy se majestátně vypínají na stromě a nikdo je nepřehlédne.

Pokud je na jaře krásné počasí bez mrazů, vydrží na stromě opravdu dlouho a postupně všechny puky rozkvetou. V případě mrazivých nocí či rán se připravte na smutný pohled, ale bohužel je to příroda. Výběr vhodného místa a chráněná uzavřená poloha proto mohou strom ochránit. 

Kam zasadit magnolii 

Magnolie je bujně rostoucí keř nebo menší strom s mělkým kořenovým systémem, který nevyžaduje pravidelný řez, a proto je poměrně nenáročný na pěstování. Většina druhů je opadavá, ale v současnosti jsou dostupné i stálezelené varianty. Nejlépe se jí daří na slunném stanovišti s mírným zastíněním během dne, dobře však snáší i polostín. Preferuje výživnou, dobře propustnou a mírně kyselou půdu, ideálně na chráněném místě s jižní orientací. 

Co zasadit pod magnolii 

Pod magnolii je nejlepší sázet rostliny, které mají rády polostín, snesou kyselou až neutrální půdu a mají mělký kořenový systém, aby nekonkurovaly kořenům magnolie.  

Skvělou volbou jsou například půdopokryvné trvalky, jako je barvínek (Vinca minor), dlužicha (Heuchera) nebo konvalinka vonná (Convallaria majalis), které navíc přidají barevný akcent v podrostu. Přírodní vzhled dodají i sasanky (Anemone nemorosa) nebo jarní cibuloviny, jako sněženky (Galanthus nivalis), bledule (Leucojum vernum) či narcisy (Narcissus), které vykvetou ještě předtím, než magnolie vytvoří husté olistění. Z kapradin se dobře uplatní kapraď samec (Dryopteris filix-mas), do stínu i polostínu se hodí také ostřice (Carex) či jiné nenáročné okrasné trávy. 

Magnolie pěstování v květináči 

Magnolii sice lze pěstovat v květináči, nicméně je třeba dodržet několik důležitých pravidel. Nejedná se totiž o běžnou rostlinu do nádob. Proto lze obecně doporučit k tomuto účelu volit spíše menší nebo zakrslé druhy. 

 V každém případě se neobejdete bez dostatečně velkého květináče, který by měl disponovat odtokovými otvory. Na dno této nádoby nasypte drenážní vrstvu (například štěrk nebo keramzit). Zvolte vhodný substrát a magnolii umístěte na stanoviště, které jí vyhovuje. Při pěstování magnolie v nádobě je důležité věnovat pozornost pravidelné zálivce. Substrát by měl být neustále vlhký, ale vyhněte se přelití. Na zimu nádobu zabalte do juty nebo bublinkové fólie, aby byla chráněna před promrznutím. Alternativou je její přenesení na dobře chráněné místo. 

Kdy zasadit magnolii 

Magnolii je ideální zasadit na jaře nebo na podzim. Jarní výsadbu lze doporučit pro chladnější oblasti. Půda již v tomto období není promrzlá a rostlině zajistíte celé vegetační období pro zakořenění.  

Na druhou stranu podzimní výsadba magnolie může být vhodnější pro oblasti s mírnější zimou. Kořeny se stihnou částečně uchytit a rostlina pak na jaře rychleji startuje. 

Jak zasadit magnolii 

Ze všeho nejdříve magnolii vyberte vhodné stanoviště. Následně na výsadbu připravte půdu. Důležité je, aby byla kyprá a dobře propustná. Pokud máte k dispozici těžkou jílovitou půdu, můžete do ní přimíchat rašelinu, kompost a písek.  

Následně je na místě vyhloubit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být zhruba dvakrát širší než kořenový bal. Její dno můžete posypat tenkou vrstvou kompostu nebo kvalitní zeminy. Při výsadbě magnolie si pak dejte pozor na to, abyste neporušili její kořeny. Sazenici vložte do jámy tak, aby se vrchní část kořenového balu nacházela v úrovni země. Vše zasypte zeminou a jemně udusejte. Nezapomeňte na dostatečnou zálivku. 

Magnolie kořeny 

Kořenový systém magnolie je mělký, ale široce rozprostřený. To znamená, že většina kořenů se nachází těsně pod povrchem půdy a šíří se do stran mnohem více než do hloubky. Právě proto je magnolie citlivá na narušení půdy v okolí kmene – hrabání, rytí nebo přesazování jiných rostlin může snadno poškodit její kořeny a negativně ovlivnit zdraví celé rostliny. 

Jak rychle roste magnolie 

Rychlost růstu magnolie závisí na jejím druhu, stanovišti a péči. Obecně platí, že v prvních letech roste spíše pomalu, jelikož energii investuje spíše do zakořenění. Po několika letech se růst mírně zrychlí. Roční přírůstky bývají přibližně 20–40 cm u většiny druhů. 

Kdy kvete magnolie 

Magnolie kvetou od března až do května podle druhu, některé až v červnu. Máte ji už několik let, ale nekvete? Může to mít několik důvodů. Příčinou může být například špatné stanoviště. Magnolia vyžaduje kyselou půdu, bezvětrné stanoviště, slunce až polostín, žádné okopávání, žádný řez. 

Druhým případem může být to, že máte semenáč, který kvete až tehdy, když dosáhne určitého věku. Může to být i 5 až 8 let. Začněte přihnojovat fosforečnatými hnojivy na podporu kvetení, někdy ji tak oklamete. Pokud plánujete koupi magnolie, zakupte si už větší strom či keř, nejlépe už kvetoucí. 

Mezi prvními rozkvétá již v březnu magnolia hvězdovitá (Magnolia stellata). Pokud ji chcete pěstovat, dopřejte jí samostatnou plochu, jelikož nesnáší konkurenční rostliny v oblasti kořenů ani okopávání. Má mělké kořeny. Vyžaduje slunce až polostín, výživné kyselejší půdy, a protože pomaleji roste, je vhodná do menších zahrad nebo i do nádob. 

Magnolie můžete obdivovat v barvách bílé, krémové, růžové, purpurové, fialové, žluté i nazelenalé. Květy má drobné i velké, nádherně voní a lákají první opylovače. 

Magnolia hnojení 

Hnojení není důležité, ale můžete ji přihnojit během roku od března do září rozpustným hnojivem NPK a fosforečnatými hnojivy. Stačí jednou za 3 měsíce - na podporu kvetení v březnu, pak v létě a na podzim pro vyzrávání pletiv hnojivem s vyšším obsahem draslíku. 

Magnolia stříhání 

Tato rostlina nevyžaduje pravidelný ani speciální řez, průběžná úprava magnolie tedy není potřeba. Odstraňují se jen poškozené větve nebo jinak nevyhovující, esteticky nevhodně rostoucí. Kvete každoročně, pokud neomrznou květní pupeny. 

Druhy magnolie 

Nejznámější a oblíbený je Magnolia x soulangeana. Má velké dominantní květy a používá se na výsadbu do větších prostorů a parků. 

Magnolia liliflora má úzké liliovité květy. Patří mezi atraktivní druhy a velmi často se používá do předzahrádky nebo na menší plochy v záhoně. 

Magnolia stellata - drobnokvětá, zajímavá a atraktivní pro jarní efekt. Pochází z Japonska a určitě si ji zamilujete pro její jednoduchou krásu. 

Magnolia denudata - M. holá s atraktivními a velkými bílo-krémovými květy.  

Magnolia sieboldii - méně tradiční druh, který kvete už při plném olistění na přelomu května a června. 

Přestože na podzim magnólie opadávají, strom zdobí později zajímavá semena a také kostra stromu a kůra vynikne i v zimních měsících. 

Magnolia grandiflora je jediná stálezelená magnolie, která kromě listů vynikne i lesklými tmavými listy během celého roku. Mírný opad je v pořádku. Je mrazuvzdorná do -20 °C a vyžaduje chráněnou polohu, daří se jí na jihu ČR. Obrovské krémové květy kontrastují s tmavými voskovými listy.

Vyberte si z magnólií v nabídce našeho eshopu

Mrazuvzdorná magnólia 

Existuje několik mrazuvzdorných druhů magnolie, které bez problémů zvládají české zimy – dokonce i v nižších a středních polohách. Mezi tyto druhy patří například Magnolia stellata, Magnolia kobus nebo kompaktní Magnolia 'Susan'.

TIP: Inspirujte se i článkem o nejkrásnějších kvetoucích stromech do zahrad.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kyselomilné rostliny milují půdu s nízkým pH. Své zástupce přitom mají jak na poli trvalek, tak i keřů, ovoce a dokonce zeleniny. Aby však tyto rostliny dobře rostly, bohatě kvetly nebo plodily, je třeba jim vytvořit správné podmínky. V tomto článku se podíváme na to, co kyselomilné rostliny potřebují ke spokojenému růstu.

Kyselomilné trvalky

Trvalky do kyselé půdy jsou rostliny, kterým se daří v půdě s nižším pH – tedy v kyselém prostředí. Pokud máte na zahradě rašelinitou, lesní nebo jinak kyselou půdu, můžete si vybrat z celé řady krásně kvetoucích a nenáročných druhů. 

Mezi nejznámější rostliny do kyselé půdy se řadí vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). Vřes kvete od srpna do října a vyniká fialovými, růžovými nebo bílými květy, zatímco vřesovec potěší svým časným kvetením už v únoru. Obě rostliny tvoří husté, nízké keříky a jsou ideální do skalek, trvalkových záhonů nebo jako půdopokryvné rostliny. 

Neméně oblíbené trvalky jsou i rododendrony (Rhododendron) nebo hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), které v kyselé půdě vykvétají sytě modře a zaujmou tak na první pohled. 

Pokud máte v zahradě k dispozici spíše stinné místo, můžete se rozhodnout pro pěstování nejrůznějších kapradin, které zde vnesou texturu zelených listů. Chybu neuděláte ani s bledulí jarní (Leucojum vernum), která kvete brzy na jaře a rozzáří tak vaši zahradu poměrně časně. 

Na druhou stranu mezi oblíbené kyselomilné letničky se řadí například begonie (Begonia), fuchsie (Fuchsia) nebo netýkavka (Impatiens).

Substrát pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné rostliny vyžadují specifický typ půdy s nízkým pH, ideálně mezi 4,0 až 6,0, podle konkrétního druhu. Takový substrát musí být nejen kyselý, ale také vzdušný, dobře propustný a bohatý na organickou hmotu. 

V obchodech přitom lze běžně zakoupit speciálně namíchané substráty pro pěstování rododendronů, borůvek a dalších kyselomilných rostlin. Důležité je také rostliny zalévat dešťovou vodou, tvrdá voda s vápníkem totiž půdu znehodnocuje.

Hnojivo pro kyselomilné rostliny

Kyselomilné květiny mají specifické nároky nejen na půdu, ale i na hnojení. Spousta lidí se proto zajímá o to, jak hnojit kyselomilné rostliny. Důležité je pamatovat na to, že nesnášejí vápník a vyžadují živiny v takové formě, která nenaruší kyselé pH půdy. Použití běžného hnojiva může být pro tyto rostliny škodlivé – pH se může posunout do neutrální až zásadité oblasti a růst rostlin se zpomalí nebo úplně zastaví. Proto je třeba používat právě speciální hnojivo určené pro kyselomilné rostliny.

Kyselomilné ovoce

Kyselá půda není doménou jen okrasných trvalek – daří se v ní také některým ovocným keřům. Aby se jim dařilo, vyžadují rovněž půdu s nízkým pH, pravidelnou zálivku a důsledné mulčování. 

Pravděpodobně nejznámějších zástupcem kyselomilného ovoce jsou borůvky. Rozhodnout se můžete pro pěstování kanadských borůvek (Vaccinium corymbosum). Ty jsou oblíbené nejen pro své velké plody, ale i lahodnou chuť a vysoký obsah antioxidantů. 

Dalším vděčným keřem je brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), nízká rostlina s drobnými lesklými listy, která kvete bíle a později vytváří červené bobule. 

Zapomenout nesmíme ani na klikvu velkoplodou (Vaccinium macrocarpon) – známou pod názvem americká brusinka. Jedná se o plazivou rostlinu s dlouhými výhony a červenými plody.

Kyselomilná zelenina

Zatímco většina běžně pěstované zeleniny upřednostňuje neutrální až mírně zásaditou půdu, existují i výjimky, kterým se daří lépe spíše v kyselejší půdě. 

Typickým zástupcem mohou být brambory, které přímo vyžadují mírně kyselé prostředí. Právě kyselá půda podporuje jejich zdravý růst a tvorbu bohaté úrody. 

V kyselé půdě se daří také rebarboře (Rheum rhabarbarum), která ocení kyprou, humózní a kyselou půdu.

Kyselomilné keře

Kyselomilné keře dokážou vytvořit efektní květinovou scenérii, nabídnout úrodu chutného ovoce nebo posloužit jako půdopokryvné rostliny. 

Jedním z nejoblíbenějších kyselomilných keřů je již zmíněný rododendron, který na první pohled upoutá pozornost svým mohutným květenstvím. Zajímavým a celoročně atraktivním keřem je pieris japonský (Pieris japonica). Je stálezelený a kvete na jaře drobnými bílými nebo růžovými zvonkovitými květy. Kromě toho stojí za zmínku také vřes obecný (Calluna vulgaris) a vřesovec (Erica carnea). 

Kyselomilné keře pak mohou být i jedlé. Typickým zástupcem již zmíněné kanadské borůvky. Do této kategorie se ale řadí i brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea), klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nebo muchovník (Amelanchier). 

TIP: Bojujete v zahradě s nedostatkem vláhy? Inspirujte se, jaké jsou oblíbené rostliny do suché zahrady. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kiwi mnozí znají jako exotické ovoce ze supermarketu, ale málokdo tuší, že tato popínavá liána se dá s úspěchem pěstovat i na české zahradě nebo balkoně. Plody aktinidie (kiwi) obsahují vysoký podíl vitamínu C, B, E, stopových prvků a minerálů. Jak pěstovat kiwi doma, abyste se mohli těšit na šťavnaté plody plné chuti? V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak sázet kiwi, jaké podmínky mu dopřát a na co si dát pozor.

Jak pěstovat kiwi 

Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska. 

Kiwi pěstování v květináči 

Pro majitele menších zahrad nebo třeba teras může být zajímavou volbou pěstování kiwi v květináči. I to je totiž možné, pouze to vyžaduje pečlivější péči než výsadba do volné půdy. Nádoba pro výsadbu kiwi by měla být dostatečně velká a hluboká. Pro pěstování volte vždy květináč s otvory pro odtok vody a nezapomeňte na zakomponování drenážní vrstvy. Dbejte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. 

Jak pěstovat kiwi na zahradě 

Pěstování kiwi na zahradě je v českých podmínkách zcela možné, za předpokladu, že dodržíte základní pravidla. Rostlině vyberte slunné a chráněné místo, ideálně u jižní zdi domu nebo plotu. Pamatujte na to, že kiwi miluje teplo a světlo, ale nesnáší prudký vítr. Pozor si dejte také na případné přemokření. 

Odrůdy kiwi 

Několik odrůd kiwi je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost.  

Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red, částečně samosprašné jsou například: Jenny, Issai. Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové.  

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci.  

Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, respektive je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu. 

Mrazuvzdorné kiwi 

Pokud chcete, aby rostlina kiwi přežila i mrazy typické pro oblast střední Evropy, je třeba si vybrat vhodnou odrůdu.  

V tomto směru přitom skvěle poslouží Actinidia arguta – tzv. kiwi bobule nebo mini kiwi. Tato rostlina je totiž plně mrazuvzdorná až do teploty -25 °C. Pěstuje se jako popínavá liána a potřebuje oporu. 

Jak zasadit kiwi 

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem a ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém, udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

Aktinidie se sází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci.

 Vysaďte si některou z odrůd kiwi z nabídky našeho eshopu

Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění. 

Opora pro kiwi 

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40 až 50 let), takže je nezbytné zajistit takovou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno.  

Sítě poslouží pouze v počáteční fázi růstu, u mladých rostlin. Jakmile kiwi zesílí, bude potřeba je nahradit pevnější oporou. Ideální je postavit stabilní konstrukci s napnutými dráty, vysokou maximálně 2 metry. První drát umístěte asi 90 cm nad zemí, druhý ve vzdálenosti 50 cm nad prvním. 

Řez kiwi 

Řez kiwi se v mnohém podobá řezu vína. Tento krok je přitom důležité nepodceňovat, abyste docílili zdravé rostliny a bohaté úrody. Kiwi plodí na jednoletém dřevě, které vyroste z dvouletého (loňského) výhonu. Pravidelným řezem zajistíte, že rostlina bude mít dost nových plodonosných větví. 

Kdy stříhat kiwi 

Ke stříhání kiwi lze přistoupit v různých obdobích v roce. V každém období je přitom vhodné se zaměřit na něco trochu jiného. Obecně se doporučuje provádět jarní a letní střih kiwi. 

Jak stříhat kiwi 

To záleží na tom, jaký konkrétní řez provádíte. Zatímco na jaře se provádí hlavní tvarovací a plodonosný řez, v létě slouží řez hlavně k udržování rostliny a podpoře dozrávání plodů. 

Jarní řez kiwi 

Jarní řez kiwi se obvykle provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. 

Letní řez kiwi 

V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1 m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon. 

Jak zpracovat kiwi 

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C. 

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.  

TIP: Chcete doplnit svoji zahradu o další, možná méně známý druh ovoce? Přečtěte si článek o pěstování fíkovníku.  

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.