února 2025

Bakopa (nebo také bacopa) se řadí mezi nádherné a zároveň nenáročné letničky, s jejichž pěstováním si hravě poradí i začátečníci. Skvěle vynikne zejména v závěsných květináčích na vašem balkonu či terase. Těšit se můžete na záplavu drobných květů, které jednoznačně ozvláštní každý prostor. Zjistěte, jak na pěstování bakopy.

Bakopa květina

Bakopa je rostlina milující vlhkost. Patří do čeledi jitrocelovitých, do které spadají také různé druhy jitrocelu či rozrazilu. Rostlina bakopa na první pohled zaujme svými dužnatými lodyhami, které jsou pokryté drobnými vejčitými listy. Bokopa je poměrně silně rozvětvená a její stonky mají tendenci se rozrůstat do prostoru a plazit se po zemi.

V přirozeném prostředí bakopa potěší záplavou krásných květů prakticky po celý rok. V našich podmínkách kvete během letních měsíců. Co se barvy týče, mohou mít květy bakopy bílý, fialový nebo modrý odstín. Na jedné rostlině přitom lze najít desítky květů. 

Druhy bakopy

Existuje hned několik druhů bakop, ze kterých si můžete vybrat svého favorita. Pojďme si představit ty nejrozšířenější z nich.

Bakopa plnokvětá

Mezi plnokvěté kultivary bakopy se řadí například Sutera 'Scopia Levander' s krásně levandulovou barvou květů, Sutera 'Scopia Double Snowball' s bílými květy nebo Sutera 'Scopia Gulliver Blue' se zajímavými fialovomodrými květy. 

Bakopa bílá

Bílá barva květů je nejběžnější variantou u této rostliny. Do této kategorie může patřit řada kultivarů, například Sutera Bacopa ´Dynamic White´ nebo Sutera Bacopa ´Midi White´. 

Bakopa fialovomodrá

Pod tímto označením můžete najít například kultivar Sutera Bacopa ´Giga Blue´, který se pyšní poměrně velkými květy a bohatým kvetením. 

Bakopa růžová

Nádherné růžové květy s bílým středem vám nabídne například kultivar Bacopa ‘Pink Domino’, který se pyšní bohatým kvetením. Odrůda Sutera Bacopa Giga Rose zaujme hvězdicovitými růžovými květy, díky nimž skvěle ozvláštní každý prostor.

V našem e-shopu najdete oblíbené balkonovky bakopy. Zkuste si je vypěstovat i vy

Pěstování bakopy

I když bakopa vyžaduje světlé stanoviště, není bezpodmínečně nutné ji vysazovat na přímé slunce. Bohatě si vystačí s rozptýleným světlem. Jelikož se bakopa řadí mezi vlhkomilné rostliny, je zapotřebí udržovat půdu neustále vlhkou. Dejte si ale pozor na přemokření, které by mohlo rostlině uškodit.

Bakopa v truhlíku

Nejběžnějším způsobem pěstování bakopy je v květináči. Jak jsme již zmínili, tato rostlina se skvěle hodí zejména do závěsných truhlíků a květináčů. Před samotnou výsadbou si připravte vhodný substrát. Na dno květináče umístěte drenážní vrstvu, která poslouží pro odtok přebytečné vody. Živiny můžete bakopě dodávat pomocí kompostu, případně využít vhodný substrát. 

Bakopa s muškátem

Bakopa a muškát se řadí mezi rostliny často pěstované v truhlících. I proto vás může napadnout, zda je možné obě rostliny pěstovat dohromady. Bakopa a muškát mají podobné nároky na světlo a také nabídnou velmi dobrý růstový soulad. Předností může být také jejich doplnění v rámci vzhledu. Zatímco muškáty rostou do výšky, bakopa celek doplní svým převislým růstem.

Aby ale vše harmonicky fungovalo, je nutné si dát pozor na několik zásadních věcí. Zatímco muškát snese sušší půdu, bakopě přísušek vadí. Proto květináč zalévejte pravidelně, ale s mírou. Muškáty potřebují více živin než bakopa, a to především fosfor a draslík pro bohaté kvetení. Na druhou stranu u bakopy je potřeba si dát pozor na přehnojení draslíkem. Vzhledem k tomu používejte vyvážené hnojivo určené pro balkonové květiny a nepřehánějte to s ním. Zatímco muškát snese i chudší substrát, bakopa vyžaduje lehkou a zároveň dobře propustnou půdu. 

Proč nekvete bakopa

Pokud na bakopě nepozorujete žádné květy, může za tím stát hned několik důvodů. Prvním z nich může být nedostatek světla. Pokud jste rostlinu umístili do stínu nebo polostínu, může mít s kvetením potíže. V tomto případě je tedy vhodné rostlinu přesunout na vhodnější stanoviště.

Bakopa má ráda pravidelnou zálivku, nicméně nesnáší přemokření ani přesušení. Pokud je substrát trvale mokrý nebo naopak suchý, bacopa nekvete. Správnému růstu a kvetení může bránit také příliš těžká, jílovitá nebo nepropustná půda. Vznik nových poupat můžete podpořit také pravidelným odstraňováním odkvetlých květů a zastřiháváním výhonů. Pozor si dejte také na přehnojení rostliny dusíkem, který sice podporuje růst listů, ale na druhou stranu může omezovat kvetení. 

Bakopa přezimování

Bakopa zpravidla dokáže odolávat teplotám do -5 °C. Většinou proto stačí k zazimování přistoupit až na konci podzimu. Po odkvětu ji seřízněte zhruba o 20 cm a uložte ji na chladné světlé stanoviště bez mrazu. Skvěle poslouží třeba studená chodba nebo zimní zahrada. Teplota by se zde měla pohybovat kolem 10 °C. Na jaře rostlinu přesaďte a jakmile zaznamenáte rašení nových výhonů, přesuňte ji zpět na venkovní stanoviště.

TIP: Přečtěte si více o tom, jak pečovat o květiny na balkoně, aby se vám odvděčily krásným a zdravým růstem.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru. 

Trápí vás ve vaší zahradě výskyt krtků a rádi byste se jich konečně jednou provždy zbavili? Pokud nepatříte mezi příznivce chemických řešení, budete se přirozeně poohlížet po vhodných rostlinách, které tato zvířata odpuzují. Zjistěte, co proti krtkům na zahradě pěstovat, aby si tito nezvaní hosté svou návštěvu příště rozmysleli.

Krtek na zahradě je estetickým problémem

Krtci mohou potrápit nejednoho zahrádkáře. Tento hmyzožravý savec je již po dlouhou dobu považován za škůdce, který ničí zahradu. Žije v podzemních chodbách a o jeho výskytu ve vaší zahradě se zpravidla dozvíte až v momentě, kdy objevíte první krtinec. Tyto krtince přitom vznikají z přebytečné hlíny, kterou krtci vytlačují ven z podzemních chodeb, aby mohli dýchat. Pokud takový krtinec rozhrabete, často se v jeho blízkosti objeví nový. Krtek si totiž tímto způsobem hlídá přívod vzduchu.

I když spoustě zahrádkářů objevené krtince zapříčiní vrásky na čele, ve skutečnosti byste měli spíše jásat. Jsou totiž indikátorem zdravé půdy, která je úrodná a bohatá na potravu. Právě v takové půdě se totiž krtci přirozeně zdržují. Krtince přitom můžete i zužitkovat. Zemina z nich je totiž krásně provzdušněná a lze ji použít třeba do květináčů pro pěstování vašich pokojových rostlin. 

Jak se zbavit krtka na zahradě 

Většině lidí krtci vadí právě z estetického hlediska. Ostatně není se čemu divit. Roky pracně budujete krásnou zahradu, pečujete o trávník, sázíte okrasné rostliny. A najednou stačí jen chvíle a celá vaše práce přijde vniveč. Krtek může poškodit kořeny mladých sazeniček a tímto způsobem napáchat spoustu škody. Naštěstí ale existuje několik přírodních způsobů, jak se tohoto škůdce zbavit. 

Květina proti krtkům

Pokud se podíváme na to, co proti krtkům skutečně zabírá, dostaneme se k různým druhům rostlin. Krtci mají velmi citlivý čich. Proto je vhodné v zahradě pěstovat takové rostliny, které jim svým pachem budou nepříjemné. Konkrétně lze doporučit využít sílu měsíčku, aksamitníku nebo pryšce křizmolistého. Krtkům nevoní ani obyčejný česnek, ze kterého navíc budete mít užitek.

K odpuzení krtků dále poslouží třeba laskavec krvavý, řebčík královský, čemeřice východní či kandík americký. Skočec obecný je na první pohled zajímavá červená rostlina proti krtkům, která je však mírně jedovatá kvůli šťávě. Dejte si tedy pozor v případě, že máte domácí mazlíčky nebo děti.

Ochrana proti krtkům na zahradě

Vždy pamatujte na to, že krtka zabít nesmíte. Je totiž chráněný. Jedinou možností tedy je jej ze zahrady vyhnat a váš pozemek před tímto nezvaným hostem nadále chránit.

Pomoct si můžete listy černého bezu, které jednoduše nastrkáte do jednotlivých chodbiček. Kromě toho lze použít také listy bazalky, levandule nebo máty. Všechny tyto přírodní prostředky mohou být v boji proti krtkům v zahradě velmi účinné. Krtkům nevoní ani psí nebo kočičí chlupy. Zkuste tedy důkladně vyčesat svého domácího mazlíčka a chlupy nastražit do jednotlivých chodbiček.

TIP: V zahradě dokážou potrápit nejen krtci, ale i nejrůznější dotěrný hmyz. Zjistěte, co funguje proti komárům, abyste si letní posezení užili bez nepříjemných štípanců.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Chcete se ve své zahradě pyšnit záplavou romantických květů, které jednoznačně přitáhnout pozornost? V tom případě se můžete pustit do pěstování lobelky. Tato rostlina nejen nádherně vypadá, ale navíc ji zvládnou snadno vypěstovat i začátečníci. Zjistěte, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším.

Charakteristika lobelky

Lobelka se právem řadí mezi populární rostliny do zahrady. Pyšní se totiž překrásnými drobnými květy, které vytvářejí bohaté kvetoucí trsy. Lobelka se perfektně vyjímá jak v květinovém záhoně, tak i v závěsném květináči. Tato rostlina přitom kvete tak bohatě, že její listy pod záplavou květů doslova zanikají. 

Vyberte si sazeničky nebo semínka lobelek v našem e-shopu a pusťte se do jejich pěstování na záhonu či v truhlíku

Jak na pěstování lobelky

Pěstování lobelek je poměrně snadné. Rostlinám se daří zejména na slunných stanovištích, dobře však porostou také v polostínu. Pokud jimi chcete ozdobit vaše okna, vybírejte ideálně ta, která jsou orientovaná na jih, jihovýchod, východ či jihozápad.

Květy se objevují zhruba v červnu a přetrvávají až do zámrazu. Nezapomeňte přitom lobelky pravidelně zalévat. Obzvlášť v horkých letních dnech vyžadují zvýšenou zálivku. Na druhou stranu s hnojivem to nepřehánějte. Rostlinu stačí přihnojit zhruba jednou za deset dní železitým hnojivem.

Pěstování lobelek ze semínek

Lobelku lze vysévat již v průběhu ledna a února. Jednotlivá semínka jsou velmi drobná, proto je nezasypáváme hlínou. Zároveň výsev nesmí být příliš hustý. Semínka začínají klíčit již po týdnu. Jakmile lobelka vzejde, dvakrát ji přepichujeme (vždy trs několika rostlin). Případně lze semínka vysévat do sadbovače po zhruba 10 kusech a takto se přepichování vyhnout. 

Lobelky v truhlíku

Jak již bylo zmíněno, lobelky jsou ideální volbou pro pěstování v truhlíku či nádobě. Tímto způsobem mohou ozdobit parapet vašeho okna, balkon nebo třeba terasu. Sazenice květin balkonových lobelek přitom můžete ven umístit až v momentě, kdy již nehrozí ranní mrazíky. Aby se vám lobelka odvděčila záplavou květů, pamatujte na její důsledné zalévání (v nádobě obzvlášť).

Lobelka přezimování

Jakmile lobelka odkvete, můžete ji seříznout zhruba o jednu třetinu. Díky tomu podpoříte pravděpodobnost, že rostlina znovu obrazí a pokvete. Lobelka není mrazuvzdorná. Venku zimu nepřežije. Můžete ji přemístnit do bytu nebo na chladné schodiště a přezimovat ji. 

Druhy lobelek

Co se lobelek týče, je známo přibližně 400 různých druhů, které se liší svým vzhledem i nároky na pěstování. Pojďme se podrobněji podívat na to, jaké konkrétní druhy lobelky se těší popularitě právě u nás. 

Lobelka převislá

Jedním z nejoblíbenějších druhů lobelky je jednoznačně lobelka převislá, která má své čestné místo v mnoha závěsných květináčích. Barva květů se může dále lišit dle konkrétního kultivaru. Setkat se můžete s bílými, modrými nebo třeba fialovými květy. 

Lobelka bílá

Lobelka bílá zaujme svými bílými květy, které vytvářejí zajímavý kontrast se zelenými listy. Skvěle se hodí pro kombinaci s jinými letničkami, například s modrou lobelkou nebo barevnými muškáty.

Lobelka modrá

Nejznámějším a nejoblíbenějším druhem lobelky je lobelka modrá (Lobelia erinus). Na první pohled vás jistě upoutají její modré květy, často s bílým středem. Husté koberce nízkých květů vyniknou v rámci skalky, záhonu nebo v truhlíku. 

Lobelka šarlatová

Lobelka šarlatová (Lobelia cardinalis) je rostlina, která se od běžné lobelky modré liší vzpřímenějším růstem a nápadnými červenými květy. Tato varianta může dosahovat do výšky až 90 cm. 

Lobelka modrá velkokvětá

Alternativou ke klasické lobelce modré může být lobelka modrá velkokvětá (Lobelia siphilitica). Tento druh je charakteristický krásnými světle až tmavě modrými květy, které vyrůstají na poměrně vysokých stoncích. Tato lobelka není tak citlivá na sucho, nicméně přesto vyžaduje pravidelnou zálivku.

TIP: Na vaší terase nemusíte pěstovat jen okrasné rostliny, ale i ty užitkové. Zjistěte, jak pěstovat chutnou zeleninu na balkoně a pusťte se do práce.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Zvonek (Campanula) je nádhernou rostlinou, která dokáže jednoznačně ozvláštnit vaši zahradu, balkon nebo terasu. Navíc ji lze pěstovat i v domácích podmínkách. Zjistěte, jaké podmínky této trvalce dopřát a jaké druhy se řadí k těm nejoblíbenějším. Podíváme se také na to, na co si dát při pěstování zvonku pozor. 

Zvonek a jeho pěstování

Pěstování zvonků je velmi nenáročné. Tyto rostliny nekladou vysoké nároky na půdu. Vystačí si s běžnou dobře propustnou zeminou. Lze přitom doporučit do půdy přidat kompost či jiný organický materiál. Pamatujte na pravidelnou zálivku rostliny, a to zejména během suchých období. Vyhněte se však přemokření, které by mohlo způsobit uhnívání kořenů.

Co se týče hnojení, zvonek jej zpravidla nepotřebuje v nijak velké míře. Nicméně při výsadbě nebo na jaře lze doporučit přidat do půdy univerzální hnojivo nebo kompost, aby se rostlině dobře dařilo. 

Kde vysadit zvonky

Při výsadbě zvonků je samozřejmě potřeba zohlednit individuální požadavky na základě vámi zvolené odrůdy. Obecně lze doporučit dopřát těmto rostlinám slunné (případně mírně zastíněné) stanoviště. Vyhněte se příliš tmavým místům, kde by zvonky mohly méně kvést nebo by se mohly příliš vytahovat za světlem. 

Pořiďte si i letos sazeničky zvonku a vypěstujte si tuto krásnou trvalku i ve vaší zahradě

Campanula pěstování venku

Při pěstování zvonků venku lze tyto rostliny velmi dobře kombinovat s dalšími trvalkami, letničkami nebo okrasnými travinami. Tímto způsobem můžete vytvářet barevně zajímavé a harmonické kompozice. Zvonky lze doplnit například kopretinami, šalvějí, kostřavou či petúniemi. Fantazii se však meze rozhodně nekladou. 

Campanula pěstování doma

Zajímavostí je, že některé druhy zvonků lze pěstovat i doma jako pokojové rostliny. Obecně lze doporučit v takovém případě rostlinu umístit na stanoviště, kde panuje dostatek rozptýleného světla. Ideální je také pro pěstování zvolit spíše chladnější místnost, v níž panuje teplota kolem 15–20 °C. Příliš vysoké teploty a sucho v interiéru mohou rostlině uškodit. Jelikož mají zvonky rády vyšší vzdušnou vlhkost, můžete je čas od času rosit (obzvlášť během topné sezóny).

Z odrůd, které lze poměrně dobře pěstovat v interiérech, lze zmínit například Campanula isophylla nebo nízký druh Campanula portenschlagiana, který je ideální pro pěstování v květináčích. 

Campanula v květináči

Zvonky můžete pěstovat v nádobě, díky čemuž si lze ozvláštnit nejen váš interiér, ale i prostor na balkoně či terase. Počítejte s tím, že zvonky se mohou poměrně rychle rozrůstat, a proto jim dopřejte dostatečně velkou nádobu. Květináč musí disponovat odtokovými otvory, abyste předešli přemokření rostliny. Mladé rostliny lze přesazovat každý rok na jaře, u starších rostlin již stačí k tomuto kroku přistoupit zhruba každé dva až tři roky. 

Zvonek druhy

Zvonek (známý také jako Campanula) je rod z čeledi zvonkovité (Campanulaceae). V současné době existuje více než 300 různých druhů zvonků.

Pro jednotlivé rostliny jsou charakteristické atraktivní květy, které se v závislosti na konkrétním druhu mohou zbarvovat do krásné fialové, modré, růžové či bílé barvy. Květy zvonku jsou nejčastěji právě ve tvaru zvonku, listy pak srdčitě nebo kulovitě tvarované. Uspořádání listů může být v přízemní ružici, nebo střídavě po celé délce stonku. Jaké jsou tedy oblíbené druhy Campanuly?

Zvonek lžičníkolistý

Campanula cochleariifolia je poměrně nízký, kompaktní a bohatě kvetoucí druh zvonku. Skvěle se hodí nejen do trvalkových záhonů, ale i do skalek či nádob. 

Zvonek Poscharkův

Campanula poscharskyana je vytrvalá rostlina, která vytváří bohaté polštáře poléhavých lodyh. Dorůstá přitom do výšky pouhých 10 cm a těšit se můžete na záplavu modrých květů. 

Zvonek tečkovaný

Campanula punctata je vytrvalá bylina původně pocházející z Koreje. Může dorůstat až do výšky 1 metru. Květy mají tvar válcovitě protaženého zvonku a vyrůstají na koncích lodyhy. 

Zvonek klubkatý

Campanula glomerata disponuje klubkatými květenstvími, které obsahují shluky květů na vrcholu stonku. Rostlina obvykle dosahuje do výšky 30 až 60 cm. Listy mohou být čárkovité nebo vejčité, střídavě uspořádané. 

Zvonek širokolistý

Campanula latifolia je vytrvalá bylina, která ve volné přírodě roste ve vlhčích lesích a na vlhkých loukách. Květy se zbarvují do fialového odstínu, často se však vyskytuje i bělokvětá forma. 

Zvonek karpatský

Campanula carpatica je vytrvalá rostlina původem z hor Karpatského oblouku. Většinou dosahuje do výšky 15 až 30 cm. Má drobné zvonkovité květy, které mohou být zbarveny fialově, modře nebo bíle. Listy této rostliny jsou spíše menší, hladké a tmavě zelené.  

Zvonek dalmatský

Campanula portenschlagiana je malá vytrvalá rostlina pocházející z Dalmácie. Pyšní se polštářovitým růstem a obvykle dosahuje do výšky 10 až 20 cm. Drobné zvonkovité květy se mohou zbarvovat do modrého, fialového nebo bílého odstínu. Listy jsou drobné, hladké. 

Zvonek broskvolistý

Zajímavým druhem zvonku je rovněž zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) pocházející z Evropy a Asie. Má vysoké stonky a většinou dosahuje do výšky 60 až 120 cm. Jeho úzké listy jsou přitom podobné listům broskvoně, odtud ostatně plyne i jeho jméno.

TIP: Zvonky můžete v zahradě doplnit dalšími zajímavými rostlinami, které lahodí oku. Zjistěte, jak na pěstování macešek, které jsou rovněž oblíbenou volbou.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.