května 2025

Topolovka, známá také jako slézová růže, je statná a nápadná rostlina, která si své místo našla především v tradičních venkovských zahradách. Díky svým vysokým stvolům obsypaným velkými květy v pestrých barvách dokáže vytvořit výraznou vertikální dominantu i tam, kde jiným rostlinám slunce spíš škodí. A právě slunce je to, co topolovka miluje – čím více světla jí dopřejete, tím bohatším kvetením se vám odmění.

Základní druhy a odrůdy topolovek

Topolovka (jiným označením slézová růže, latinsky Alcea) je známá především jako okrasná rostlina, málokdo však ví, že bývá pěstována i jako zajímavá léčivka. Pevné stvoly této rostliny se pyšní štíhlými květenstvími s velkým množstvím květů pastelových barev. Okvětní plátky jsou poměrně tenké a připomínají hedvábný papír. 

Topolovka byla postupem času vyšlechtěna do velké spousty kultivarů. Díky tomu si můžete vybrat odrůdu s bílými, růžovými, žlutými nebo třeba temně fialovými květy. 

Někteří se mylně domnívají, že topolovka (Alcea) je to samé jako proskurník (Althaea). Často se pletou, protože patří do stejné čeledi slézovitých (Malvaceae) a vzhledově i funkčně si jsou velmi podobné. Přesto se však mezi nimi vyskytuje hned několik rozdílů.

Pořiďte si sazenice slézové růže a pusťte se do pěstování této krásné rostliny i vy

Topolovka růžová

Topolovka růžová (Alcea rosea) je nejznámějším druhem topolovky. Pochází z jihovýchodní Evropy a Asie a běžně dorůstá výšky dvou až tří metrů. Květy se mohou pyšnit spoustou různých barev, jako je bílá, růžová, červená, žlutá, vínová nebo třeba černofialová.

Topolovka sudetská

Topolovka sudetská (Alcea ficifolia) je méně nápadný, ale odolnější druh topolovky. Její květy připomínají divoký sléz. Často se pěstuje v přírodních a venkovských zahradách. 

Slézová růže pěstování

Aby se slézová růže těšila zdravému růstu, je samozřejmě důležité jí zajistit adekvátní podmínky. Pro bujný růst a kvetení vyžaduje zejména správně zvolené stanoviště, ideálně na slunci a v závětří.

Půdu pro pěstování volte dobře propustnou a zároveň výživnou. Během období růstu a kvetení určitě neuděláte chybu s přidáním organického hnojiva. Mohutná lodyha této rostliny totiž potřebuje poměrně velké množství živin. 

Topolovka výsev

Abyste se v daném roce dočkali květů topolovky, je potřeba rostlinu vysít nebo vysadit již v předchozím roce. Výsev v dubnu je ideální pro předpěstování sazeniček, v květnu nebo červnu pak můžete provádět výsev přímo na záhon. Pokud se rozhodnete pro předpěstování topolovky, na konečné stanoviště ji můžete přemístit na konci léta nebo na podzim. 

Slézová růže řez

Topolovka je dvouletá rostlina, nicméně její životnost lze do určité míry prodloužit. K tomuto účelu poslouží zejména včasný řez po odkvětu. Pokud se jedná o starší rostliny, pak je vhodné topolovku seříznout těsně nad zemí.

Zimní ochrana topolovek

Po prvních mrazících (nebo po opadu listů) seřízněte stonky cca 5–10 cm nad zemí. Odstraněním nadzemní části podpoříte rostlinu v tom, aby sílu uložila do kořenů. Ačkoliv bývá topolovka poměrně odolná, u nově vysazených rostlin se doporučuje na zimu přikrýt kořeny. Využít k tomu můžete chvojí, slámu nebo třeba vrstvu listí. 

Slézová růže choroby

Slézovou růži samozřejmě mohou napadat i různé nemoci. Jednou z nejběžnějších nemocí topolovek je rez slézová, která se projevuje přítomností oranžovo-hnědých až rezavých skvrn na spodní straně listů.

Setkat se můžete také s padlí. Jedná se o bílý povlak na listech, který připomíná mouku. V takovém případě je nutné napadané části odstranit a omezit zálivku. Pomoci dále mohou postřiky s jedlou sodou nebo sírou. 

Co se týče škůdců, můžete se u topolovek nejčastěji setkat s mšicemi, housenkami a slimáky. Mšice se často drží na mladých výhonech a snižují vitalitu rostliny. Slimáci a housenky mohou okusovat listy a zanechávat na nich díry. 

Proč zasadit topolovku

Předně je třeba zdůraznit okrasný efekt topolovky. Tato rostlina vytváří vysoké lodyhy poseté velkými květy v široké škále barev – od bílé přes růžovou až po temně fialovou. Kvete celé léto a výrazně oživí záhon, plot nebo zeď. Zahradě dodá romantický nádech. 

Květy topolovky jsou bohaté na pyl a přirozeně přitahují včely, čmeláky i motýly, což prospívá i ostatním rostlinám v zahradě.

Díky své výšce může slézová růže najít praktické využití v designu zahrady. Poslouží jako přirozená clona (například u plotu), jako vertikální prvek do květinového záhonu nebo pozadí pro nižší trvalky a letničky.

TIP: Přečtěte si také, jak úspěšně pěstovat měsíček lékařský, kterým můžete topolovku v zahradě doplnit.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Rajčata patří mezi teplomilnou plodovou zeleninu, kterou dokážete bez problémů vypěstovat i v nádobě na terase či malém balkoně. Budete potřebovat pouze vhodné nádoby, dobře orientovaný slunný balkon či terasu, substrát a zeleninové sazenice. Rajčata jsou liány, které dokážou vyrůst do výšky i 2 m. Pro postupný sběr je vhodné, pokud je po vytvoření střapců či plodů zaštipujeme a síla tak jde do plodů a nikoliv na úkor růstu samotné sazenice a listů. Ale pojďme postupně.

Pěstování rajčat na balkoně

Pěstování rajčat na balkoně může být skvělé a velmi uspokojivé, pokud zajistíte správné podmínky. Tímto způsobem se můžete těšit ze sklizně zeleniny, i když nebydlíte v domě a nemáte přístup do zahrady. I v tomto případě je však třeba pamatovat na zajištění správných podmínek, aby se rajčata těšila dobrému růstu.

V prvé řadě je třeba pamatovat na dostatek slunečního svitu. Rajčata potřebují minimálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně. Ujistěte se, že váš balkon je na slunné straně, ideálně na jihu nebo jihozápadu.

Na balkon se samozřejmě hodí specifické druhy rajčat. Ideálně kompaktní odrůdy, jako jsou třešňová rajčata, špagetová rajčata nebo balkonová rajčata. Jsou menší, zároveň vám však nabídnou chutné a šťavnaté plody. 

Kdy zasadit rajčata na balkoně

K sázení rajčat do květináčů můžete přistoupit v momentě, kdy jsou venkovní teploty stabilní a již nehrozí jarní mrazy. Rajčata jsou velmi citlivá na mráz a pokud byste je ven umístili dříve, mohli byste jim uškodit. Obvykle proto ideální čas na výsadbu nastává koncem května nebo začátkem června. 

Keříčková rajčata v květináči

Keříčková rajčata jsou pro pěstování v květináči ideální volbou. Obvykle totiž dorůstají do výšky kolem 30–60 cm a nevyžadují tolik opory jako vysoké odrůdy. 

Pro jednu rostlinu je ideální použít jeden květináč. Pokud ale máte k dispozici větší nádobu, můžete vedle sebe zasadit i několik sazenic. Problém není ani s kombinováním více druhů rajčat v jedné nádobě. Růst tak vedle sebe mohou například červená a žlutá rajčata, což navíc vytvoří zajímavý dekorativní efekt. 

I při pěstování rajčat v květináči nezapomínejte rostliny průběžně kontrolovat na přítomnost škůdců. Pokud objevíte mšice nebo jiné nezvané hosty, co nejdříve proti nim zakročte.

Z keříčkových rajčat vhodných pro pěstování v nádobách lze doporučit například odrůdu ‘Karla’ nebo nebo ‘Tumbling Tom Yellow’. 

Vyberte si z našeho e-shopu zdravé a odolné sazenice rajčat podle vaší chuti

Pěstování rajčat v nádobách

Pokud se rozhodnete pro balkonová cherry rajčata, budete potřebovat vhodnou nádobu. Zároveň je nutné pamatovat i na správnou půdu a pravidelnou zálivku. Pojďme se podrobně podívat na to, jak pěstovat rajčata v květináči, abyste se mohli těšit z bohaté úrody. 

Jak sázet rajčata do nádob

Rajčata potřebují dostatek prostoru pro růst kořenového systému. Zvolte proto dostatečně velkou nádobu – alespoň 30 cm hlubokou a širokou. Otvor pro odtok přebytečné vody by měl být samozřejmostí, aby rostliny nezačaly uhnívat.

Pro rajčata je klíčová dobře provzdušněná, lehká a dobře odvodněná půda. Použijte kvalitní kompost nebo speciální substrát pro rajčata, který zajistí dostatek živin a podporuje růst. Při sázení sazenic je důležité, aby byly zasazeny hlouběji, než rostly v původní nádobě. Rajčata mají schopnost vytvářet nové kořeny podél stonku, což zajišťuje silnější a stabilnější rostlinu. Ponořte rostlinu tak, aby měla minimálně 2–3 listy pod úrovní zeminy.

Pokud sázíte více než jednu rostlinu do jedné nádoby, mějte mezi nimi dostatek místa. Pro menší odrůdy postačí 30 cm, pro větší odrůdy doporučuji alespoň 40–50 cm mezi rostlinami.

Po zasazení rajčat je důležité důkladně zalít, aby půda kolem kořenů byla vlhká. V průběhu růstu je nezbytné udržovat rovnoměrnou vlhkost, ale pozor, aby rostlina nestála ve vodě. Zalévejte pravidelně, ale nikdy ne na listy, protože mokré listy mohou vést k plísním. Ideální je zálivku provádět brzy ráno nebo pozdě večer, abyste minimalizovali odpařování vody. 

Jak sázet roubovaná rajčata

Roubovaná rajčata mají několik výhod. Předně nabídnou vyšší odolnost vůči nemocem a škůdcům. Často také mívají vyšší výnosy než běžná rajčata, protože jejich kořenový systém je efektivnější při vstřebávání živin a vody z půdy. Jsou odolnější vůči extrémním podmínkám, jako je sucho, horko nebo chlad. Podnož, která je silnější a odolnější než běžná rostlina rajčat, pomáhá urychlit růst a zajišťuje zdravější rostliny. V neposlední řadě v této kategorii můžete vybírat ze spousty zajímavých kultivarů.

Sázení roubovaných rajčat je podobné jako u běžných rajčat, ale má svá specifika. Hlavním rozdílem je, že roubovaná rajčata by měla být vysazena tak, aby štěp (místo spojení podnože a očkování) zůstal nad úrovní půdy. To je klíčové, aby podnož nevyhnala vlastní kořeny, což by mohlo ovlivnit výnosy.

Jak zaštipovat balkonová rajčata

Pamatujte na to, že rajčata potřebují oporu, aby se jejich stonky nezlomily pod váhou plodů. Použijte kolíky, pletivo nebo speciální opěrné tyče, které pomohou rostlinám růst vertikálně a udrží je pevně na místě.

Důležitým krokem v rámci jejich pěstování je zaštipování. Znamená to, že budete pravidelně odstraňovat boční výhonky, které rostou mezi hlavním stonkem a větvemi rajčat. Díky tomu může rostlina směřovat živiny do růstu hlavního stonku a tvorby kvalitních plodů a zbytečně se neoslabuje. U některých odrůd rajčat (zejména u vysokých) můžete také odstranit vrcholové výhonky. Tím pádem v podstatě zastavíte jejich růst směrem vzhůru a rostlina bude soustředit energii na kvetení a plody.

TIP: Pokud vás zajímá pěstování zeleniny od semínka, přečtěte si také náš článek o péči o zeleninové planty v nádobách.

Vlhkomilné rostliny rozhodně nemusí být pouze ozdobou vodních ploch v zahradě. Často se jedná o rostliny, kterým se daří i v polostínu, na vlhkých stanovištích nebo v květinových záhonech, které potřebují oživení. Objevte druhy, které milují vláhu a zároveň vnesou do vaší zahrady harmonii, barvy i přírodní rovnováhu.

Vlhkomilné rostliny – průvodce výsadbou do vlhka a stínu

Vlhkomilné rostliny na zahradu jsou ideální volbou pro vlhká a zastíněná místa. I v tomto případě je však nutné rostlinám zabezpečit adekvátní péči, aby se jim dařilo. 

Co znamená „vlhkomilné“ a kdy jsou takové rostliny řešením 

„Vlhkomilné“ rostliny jsou rostliny, které přirozeně vyhledávají a potřebují trvale vlhkou až mokrou půdu. Neznamená to, že musí stát přímo ve vodě (i když některé to zvládnou), ale že jim vyhovuje prostředí s vyšší vlhkostí půdy i vzduchu.

Vlhkomilné rostliny se vzhledem ke své charakteristice hodí do nejrůznějších koutů zahrady. S jejich pomocí můžete ozvláštnit například okolí zahradních jezírek a potoků, záhony ve stínu a polostínu či místa, kde dochází ke špatnému odtoku vody. Hodí se však také jako dekorace do vlhkých koutů zahrady nebo lesních zákoutí. 

Vztah mezi vlhkem a stínem – proč jdou často ruku v ruce

Vlhkomilné rostliny jsou často ty, které patří na vlhké a stinné stanoviště. Vlhko a stín spolu často souvisejí, protože stín pomáhá udržovat půdu déle vlhkou. 

Když je místo zastíněné – například pod stromy, u plotu nebo na severní straně budovy – slunce tam nesvítí tak intenzivně, a proto voda z půdy nevyprchává tak rychle jako na slunci. Právě proto si na takových stanovištích můžeme dovolit vysadit rostliny do stínu a vlhka. Ostatně i v přírodě se vlhkomilné rostliny často vyskytují právě ve stinných, chráněných lokalitách (lesní podrost, mokřady a podobně).

Typy vlhkých stanovišť

Okolí zahradního jezírka nebo potoka: Často se jedná o trvale vlhkou až podmáčenou půdu. Může jít o skvělé stanoviště pro rostliny, které snášejí přímý kontakt s vodou.

Mokřady a rašeliniště: Jedná se zpravidla o místa se špatným odtokem vody nebo přirozenou podzemní vlhkostí.

Záhony ve stínu: Půda bývá vlhká díky ochraně před sluncem a spadanému listí.

Retenční plocha: Uměle vytvořená část v zahradě, kde se nachází retenční nádrž pro zachytávání dešťové vody. 

Místa u okapů nebo svodů vody: Tato stanoviště bývají často přemokřená pouze přechodně. 

Proč je důležité zvolit správné druhy a nepokoušet se o kompromisy

Každé stanoviště má svá specifika a může nabídnout vhodné prostředí pro určité druhy rostlin. Rostliny, které nejsou přizpůsobené vysoké vlhkosti, mohou snadno uhnít, chřadnout nebo vůbec neporostou. 

Výsadba běžných zahradních rostlin do vlhké půdy proto může často končit zklamáním, neefektivní údržbou a zbytečnými náklady. Proto je vždy efektivnější respektovat podmínky daného místa a vybrat si pro výsadbu pouze ty rostliny, kterým vlhko svědčí. 

Stromy do podmáčené půdy

Pokud se rozhodujete, co na vlhké stanoviště vysadit, první variantou jsou stromy. V tomto ohledu je nutné vybírat z těch, které jsou právě do podmáčené půdy vhodné. 

Kdy je půda podmáčená a jak to ovlivňuje výběr dřevin

Půda je podmáčená, když je trvale nasycená vodou natolik, že se mezi částicemi půdy drží voda místo vzduchu. Podmáčenou půdu poznáte podle několika znaků. Po dešti se na takové půdě voda dlouhou dobu drží na povrchu. I když jinak panuje sucho, na tomto stanovišti je půda na dotek vlhká a měkká. Pokud už se zde pustíte do výkopu jámy, rychle se v ní bude hromadit voda. 

Vlhkomilné stromy – vhodné druhy

Většina stromů a keřů v přemokřené půdě trpí, nicméně existují dřeviny, které v nich růst budou. Je nutné vybírat ty stromy, které se přirozeně vyskytují v lužních lesích, mokřadech nebo na březích vod. 

Mezi takové stromy se řadí například vrba bílá (Salix alba), která vyniká svým rychlým růstem a skvěle se hodí pro výsadbu k vodním plochám. Vedle nesáhnete ani s olší lepkavou (Alnus glutinosa), která velmi dobře snáší trvalé zamokření. Je ceněná nejen pro svou schopnost zpevňovat břehy, ale také pro schopnost obohacovat půdu dusíkem díky symbióze s půdními bakteriemi. 

Další variantou může být topol černý (Populus nigra), který se vzhledem ke svému vyššímu vzrůstu hodí spíše do větších zahrad. Za doporučení stojí také jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) vyznačující se rychlým růstem a majestátním vzhledem. S přemírou vody se dokáže vyrovnat rovněž dub letní (Quercus robur), který může pomoci stabilizovat půdu a bránit erozi. 

Tipy k výsadbě do těžké nebo promáčené půdy

Jak již bylo zmíněno, lze obecně doporučit sázet druhy přirozeně rostoucí ve vlhkých nebo mokřadních stanovištích. Pokud chcete zabránit hnilobě kořenů, může být vhodné zasadit rostliny výše než je úroveň terénu. 

V případě příliš těžké půdy může být vhodné do výsadbové jámy přimíchat kompost a písek, čímž se zlepší struktura půdy, zvýší se její vzdušnost a podpoří se odtok vody. Výsadbu neprovádějte během trvalého zamokření půdy, ale snažte se počkat na okamžik, kdy alespoň trochu vyschne. Půdu kolem výsadby také nesešlapávejte, abyste příliš nezabránili přístupu vzduchu ke kořenům. 

Vlhkomilné keře

Kromě stromů se samozřejmě můžete rozhodnout pro výsadbu vlhkomilných keřů. I v této kategorii existuje hned několik keřů, z nichž si můžete vybrat svého favorita. 

Keře do vlhké půdy – vhodné druhy

Do vlhké půdy se skvěle hodí keře, které snesou trvale nebo pravidelně vlhké stanoviště, aniž by trpěly hnilobou kořenů. Pomyslnou sázkou na jistotu může být například kalina obecná (Viburnum opulus) s jedinečnými květy. Vedle nesáhnete ani se zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), což je nenáročný opadavý keř, kterému se dobře daří ve vlhkém stínu i polostínu.

Skvělou variantou je dále černý bez (Sambucus nigra), který může dosahovat úctyhodné výšky a navíc si z jeho květů můžete připravit třeba lahodný sirup. Vlhkou a humózní půdu miluje hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Další perfektní variantou může být tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), což je odolný keř s výraznými listy. Nejen pro tvorbu živého plotu, ale i jako solitéra se uplatní ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) s dekorativním vzhledem. 

Jak je udržet zdravé – prevence proti hnilobě a plísním

Pokud se rozhodnete keře ve vlhké půdě pěstovat, pamatujte na dodržování několika základních pravidel. Díky tomu předejdete tvorbě hniloby a plísní. Předně lze doporučit sázet keře na mírné vyvýšeniny nebo do kopce, aby voda nestála přímo u kořenového krčku. Při výsadbě většího počtu keřů udržujte mezi jednotlivými rostlinami dostatečnou vzdálenost, aby zde mohl proudit vzduch. 

V neposlední řadě může být vhodné keř pravidelně prořezávat a odstraňovat přebytečné či poškozené větve. Tímto způsobem se nebude vlhkost tolik držet uvnitř koruny. Pro zlepšení drenáže a provzdušnění půdy přimíchejte v rámci výsadby kompost, písek nebo drcenou kůru. 

Vlhkomilné trvalky

Poslední variantou pro výsadbu do stinných a vlhkých stanovišť jsou vlhkomilné trvalky. I v tomto případě je přitom potřeba vybírat z druhů, které dané podmínky dobře zvládnou. 

Rostliny do stínu a vlhka

Pokud se rozhodnete pro výsadbu rostlin do stínu a vlhka, máte na výběr z poměrně široké nabídky druhů. Vzhledem k tomu můžete upřednostnit takovou variantu, která bude odpovídat vašim estetickým požadavkům.

Z půdopokryvných vlhkomilných rostlin stojí za zmínku například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), který má podobu stálezeleného koberce. Skvěle v zahradě vypadá také barvínek menší (Vinca minor), který je velmi nenáročný a do stinných a vlhkých prostor jako stvořený. 

Nejoblíbenější trvalky na vlhká místa

Mezi oblíbené rostliny se řadí kapradiny, například kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Je velmi nenáročný a stín a vlhko zvládá bez potíží. Skvěle vypadá také dymnivka dutá (Corydalis cava) s nádhernými květy nebo třeba plicník (Pulmonaria), který se pyšní dekorativními listy a květy. Vedle nesáhnete ani s kontryhelem měkkým (Alchemilla mollis), který vytváří jedinečný hustý porost. Vysadit můžete také kakost (Geranium) s jemnými fialovými květy nebo žluťuchu nádhernou (Thalictrum rochebrunianum) s drobnými růžovo-fialovými květy. 

Kombinace podle barvy, výšky a období kvetení

Při plánování záhonu samozřejmě můžete zohlednit barvu květů, výšku i období kvetení, aby záhon vypadal atraktivně po celé vegetační období. 

Brzké jaro: Během března a dubna kvete například bledule jarní (Leucojum vernum) s bílou barvou květů, sasanka hajní (Anemone nemorosa) s bílorůžovou barvou květů či dymnivka dutá (Corydalis cava) s fialovou barvou květů. 

Pozdní jaro: V průběhu května a června v zahradě může kvést třeba plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) s modrorůžovou barvou květů, udatna lesní (Aruncus dioicus var. dioicus) s krémovou barvou květů nebo bohyšky (Hosta) s bílou či fialovou barvou květů.

Léto: Během léta se o slovo může přihlásit kontryhel měkký (Alchemilla mollis) se žlutozelenými květy nebo třeba barvínek menší (Vinca minor) s fialovými květy.

Co se výšky týče, do zadní části záhonu se vyplatí umístit vyšší rostliny. Typicky půjde o vyšší kapradiny, hodí se zde také udatna (Aruncus). Do střední části můžete vysadit například plicník (Pulmonaria officinalis), kontryhel (Alchemilla) či bohyšky (Hosta). Do popředí se pak hodí nízké rostliny, typicky bledule (Leucojum vernum), dymnivky (Corydalis), zběhovec (Ajuga) či barvínek (Vinca). 

Minimální péče – co jim prospívá, co škodí

Vlhkomilné rostliny jsou často velmi odolné, pokud rostou na správném místě – tedy tam, kde je půda přirozeně vlhká a vzduch není příliš suchý. Vyžadují jen minimální péči, ale zároveň existuje několik pravidel, která je dobré dodržovat, aby se těšily zdraví.

Pravidelným mulčováním můžete udržet půdní vlhkost, potlačit růst plevele a chránit kořeny. Pamatujte na to, že příliš hustě vysazené rostliny hůře „dýchají“ a snadno je napadnou plísně. Listový kompost nebo rašelina může obohatit půdu a zlepšit její strukturu, což se hodí zejména u těžkých jílovitých půd. Vlhkomilné rostliny ale zpravidla ocení přirozené podmínky bez zásahů navíc – pokud je jednou dobře zasadíte na vhodné místo, obvykle si vystačí samy. 

Tipy na výsadbu a péči o vlhkomilné rostliny

Dříve než se pustíte do výsadby vlhkomilných rostlin, může být na místě provést určité přípravné práce. 

Jak připravit půdu a proč drenáž není vždy odpověď

Při výsadbě vlhkomilných rostlin je klíčové připravit půdu tak, aby zadržovala vlhkost, ale zároveň nezpůsobovala hnilobu kořenů. Drenáž se často doporučuje, ale není univerzálním řešením – u rostlin, které milují vlhko nebo trvalé zamokření, může být naopak nevhodná, protože odvádí právě tu vláhu, kterou potřebují.

Ve většině případů je ideální střední, humózní půda s dobrou strukturou. Půdu kolem výsadby je vhodné neudusávat, jelikož kořeny potřebují kyslík. Záhony můžete tvořit mírně vyvýšené nebo tvarované, abyste docílili lepší kontroly proudění vody. 

Kdy zalévat a kdy nechat přírodu pracovat

Zálivka vlhkomilných rostlin by měla být cílená a střídmá – i když mají rády vlhko, přemokření jim může uškodit stejně jako sucho. Zálivka je zpravidla potřebná v prvních týdnech po výsadbě, kdy kořeny ještě nejsou dostatečně rozrostlé. 

Dále k tomuto kroku přistupte během horkého léta bez deště. V takovém případě může i ve vlhkém stanovišti půda při dlouhodobém suchu vyschnout. Na zálivku samozřejmě nezapomínejte tehdy, pokud se rozhodnete vlhkomilné rostliny pěstovat v nádobě. A dále pak při čerstvém přesazení nebo dělení rostlin, jelikož právě zalití pomáhá rostlině snáze se adaptovat.

Slimáci, plísně a jiné výzvy – co funguje bez chemie

Vlhká a stinná stanoviště jsou bohužel ideálním prostředím nejen pro vlhkomilné rostliny, ale i pro nepříjemné návštěvníky jako jsou slimáci, plísně nebo houbové choroby.

Na slimáky funguje například jejich ruční sběr večer nebo po dešti. Nastražit můžete také nechemické pasti ze zbytků piva, ve kterém se slimáci utopí. Pomocníkem může být i hrubý mulč, jelikož se tito nezvaní hosté neradi pohybují po ostrém a suchém povrchu. Jako přirozená bariéra poslouží i ochranné okraje z měděné pásky nebo popela.

Abyste předešli plísním a houbovým onemocněním, zajistěte vzdušný prostor kolem rostlin. Nepřelévejte je a pokud už budete provádět zálivku, tak vždy ke kořenům (nikoliv na listy). Pokud si všimnete napadených částí rostliny, odstraňte je ihned a zabraňte šíření plísní a nemocí. Přírodní antifungicidní účinky přináší třeba postřik z česneku. 

Praktické rady pro krásný efekt i mimo sezónu kvetení

Aby vlhkomilné záhony vypadaly pěkně i mimo hlavní sezónu kvetení, je dobré myslet na kompozici listů, strukturu porostu a stálost barev po celý rok. Pamatujte na to, že dekorativní efekt mohou tvořit nejen květy, ale i listy.

Pomocníkem mohou být také stálezelené půdopokryvné rostliny, které vypadají krásně po celý rok. Můžete rovněž vytvářet kontrasty v texturách a odstínech zelené. Zvolit lze i rostliny s pěkným podzimním zbarvením.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Trávnička je nenápadná, ale v zahradě dokáže vykouzlit skutečný klenot. Díky hustému polštářovitému růstu a bohatému kvetení je ideální volbou pro slunná místa, skalky, obruby i květináče. V tomto článku se podrobně podíváme, jak na její pěstování. 

Charakteristika trávničky a proč patří i do moderní zahrady

Trávnička se přirozeně vyskytuje na skalnatých stanovištích a vzhledem k tomu se skvěle hodí jako součást vaší skalky. V zahradě se vám odvděčí svou nenáročností a krásnými květy. 

Základní informace o trávničce 

Trávnička (latinsky Armeria) je rod rostlin z čeledi Plumbaginaceae. Jedná se o oblíbené trvalky, které přirozeně rostou na skalnatých a pobřežních stanovištích. Díky svému nízkému vzrůstu a zajímavým květům se v zahradách pěstují pro své dekorativní účely. Jejich drobné kulovité květy vytvářejí na dlouhých stoncích hustá květenství. 

Výhody trávničky 

S pěstováním trávničky se pojí řada výhod, díky čemuž je oblíbená u českých zahrádkářů. Pokud jim dopřejte správné podmínky, odvděčí se vám svou nenáročností a dekorativním vzhledem. Jelikož přirozeně přitahují různé druhy motýlů a hmyzu, podpoří biodiverzitu v zahradě. Trávničku lze použít nejen na menších, ale i větších plochách v zahradě. 

Kdy může být zajímavou alternativou ke klasickému trávníku

Trávnička přímořská se v zahradách mnohdy používá jako náhrada klasického trávníku. Její listy totiž hrubou trávu připomínají. Navíc je velmi odolná a snese sucho, chudou půdu i přímé slunce. Je proto ideální tam, kde by klasický trávník obtížně rostl bez pravidelného zavlažování. Stejně tak pokud nechcete často sekat a starat se o trávník, trávnička je ideální – roste pomalu a nepotřebuje častou péči.

Pořiďte si sazeničky trávničky různých barev a vytvořte si tento jedinečný trávník v zahradě i vy

Druhy trávničky – jak si vybrat tu pravou

Existuje hned několik druhů trávničky, které si můžete do své zahrady vybrat. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších. 

Trávnička trsnatá

Trávnička trsnatá (Armeria caespitosa) vytváří nízké, husté trsy a zaujme svými růžovými až fialovými květy.

Trávnička širokolistá

Trávnička širokolistá (Armeria pseudarmeria) má širší listy a bohatší květenství. I tato rostlina se může pochlubit krásnými růžovými květy.

Trávnička velkokvětá

Trávnička velkokvětá (Armeria juniperifolia) je kompaktní druh trávničky s drobnějšími listy a většími květy. Velmi dobře přitom snáší skalnaté půdy. 

Na co se zaměřit při výběru

Při výběru trávničky je důležité zohlednit především vaše očekávání od vzhledu a růstu rostliny. Podmínky pro pěstování jsou totiž u jednotlivých odrůd velmi podobné.

Trávnička přímořská pěstování

Jedním z nejoblíbenějších druhů je trávnička přímořská (Armeria maritima). 

Ideální čas na výsadbu

Nejvhodnější doba pro výsadbu trávničky přímořské je jaro (od dubna do května) nebo podzim (září až říjen).

Výběr místa - slunce, nebo polostín?

Trávnička přímořská nejlépe prospívá na slunném stanovišti. Plné slunce rostlině nevadí.

Půda, drenáž a příprava záhonu

Pro pěstování volte lehkou, propustnou a spíše chudou půdu. Při přípravě záhonu je vhodné půdu dobře nakypřit do hloubky alespoň 20–30 cm a případně na dno zapracovat vrstvu drenáže, například z drobného štěrku nebo keramzitu.

Postup při výsadbě krok za krokem

1. Vyberte v zahradě vhodné místo.

2. Připravte půdu (nakypřete ji a použijte drenážní vrstvu). 

3. Připravte sazenici. Kořenový bal můžete před výsadbou na několik minut namočit do vody.

4. Vyhlubte jamku, aby se do ní vešel celý kořenový bal. 

5. Vysaďte trávničku a jemně ji utlačte.

6. Ihned po výsadbě sazenici zalijte.

Rozdíl v pěstování jednotlivých druhů

Základní nároky jednotlivých druhů trávniček jsou stejné. Všechny trávničky mají rády slunné stanoviště, propustnou půdu a nesnášejí přemokření. 

Péče o trávničku během roku

I když se trávnička řadí mezi spíše nenáročné rostliny, určitou péči přece jen potřebuje. Pojďme se podívat, na co v této souvislosti nezapomenout. 

Zalévání - kdy a kolik

Po výsadbě nezapomeňte půdu udržovat vlhkou, aby se jednotlivé rostliny dobře ujaly. Jakmile zakoření, tak častá zálivka již není potřeba. Trávnička je suchomilná, a proto zálivku potřebuje až při delším období sucha. Lepší je trávničku prolévat méně často a důkladně, aby voda pronikla až ke kořenům. Přemokření se vyhněte, rostlina by totiž mohla začít uhnívat. 

Hnojení - co trávnička potřebuje a co ne 

Trávnička roste nejlépe v chudších půdách. Hnojení tedy ve většině případů není vůbec potřeba, případně se k tomuto kroku můžete uchýlit jednou až dvakrát ročně. Místo chemických přípravků stačí použít kompost nebo jemně rozložený hnůj. 

Stříhání a úprava

Trávničku není třeba běžně stříhat. Roste totiž nízko a kompaktně. Po odkvětu můžete ostříhat jednotlivé květní stvoly. Případně lze ke střihu přistoupit v případě, že trávnička začne přerůstat. Průběžně také odstraňte případné suché části rostliny. 

Jak řešit běžné problémy

Trávnička většinou netrpí na škůdce. Pokud se objeví mšice, můžete je smýt proudem vody nebo použít postřik. Proti slimákům pak nejlépe zabere jejich ruční sběr.

Pokud objevíte žloutnutí listů, může to značit přemokření nebo špatné odvodnění. V takovém případě je nutné zálivku omezit.

K řídnutí trsů přirozeně dochází vlivem stárnutí rostliny nebo nedostatkem živin. Čas od času je nutné rostliny obměnit, případně do půdy přidat živiny. 

Trávnička jako součást designu zahrady

Vzhledem ke svým estetickým vlastnostem bývá trávnička ceněna. Své uplatnění najde v rámci nejrůznějších zahradních kompozic.

Skalničky, obruby, výsadba do květináčů

Trávničky jsou díky své kompaktní a nenáročné povaze ideální volbou nejen do zahradních skalek, ale také k osázení obrub záhonů či cest. Díky svým nízkým nárokům na pěstování a odolnosti se hodí také do nádob. Tímto způsobem mohou ozdobit prostor vašeho balkonu či terasy. 

Kombinování s jinými rostlinami

Trávničky samozřejmě můžete snadno kombinovat i s dalšími rostlinami. V tomto směru je vhodné vybírat takové rostliny, které mají podobné nároky na substrát a zálivku. Výborně se doplňují například s rozchodníky, netřesky, tařicemi nebo šalvějemi. Vedle nesáhnete ani s levandulí nebo mateřídouškou. Kromě toho může trávnička posloužit jako podrost pro vyšší suchomilné trvalky a byliny. 

Nízká údržba a celoroční estetika

Jak již bylo zmíněno, trávnička je oblíbená vzhledem k nízkým nárokům na údržbu. Vzhledem k tomu se hodí i pro zahradnické začátečníky nebo ty, kteří péčí o rostliny nechtějí trávit příliš mnoho času. Trávnička se vám odvděčí celoroční estetickou hodnotou. 

Proč trávnička nekvete?

Mezi nejčastější důvody, proč trávnička nekvete, se řadí nedostatek světla. Pamatujte na to, že tato rostlina miluje slunce. Problémy mohou nastat také v případě, že je zde přemokřená půda. Problémy s kvetením mohou mít i starší rostliny, které mohou slábnout a důsledkem toho méně kvést. 

Tipy a triky pro ještě krásnější trávničku

Pokud už se rozhodnete trávničku pěstovat, jistě se budete snažit docílit co nejkrásnějšího vzhledu. Pomocníkem vám v tomto směru může být několik triků.

Mulčování drobným štěrkem

Díky tomuto kroku podpoříte propustnost půdy, což trávničky milují, jelikož nesnášejí přemokření. Zároveň drobný štěrk ochrání povrch půdy před vysycháním a zabrání erozi půdy po dešti. Štěrková vrstva navíc v zahradě může působit velmi estetickým dojmem a v kombinaci s trávničkou přitahovat pozornost.

Kombinace s geotextilií

Použití geotextilie pod trávničky může být praktickým řešením, zejména pokud chcete snížit množství plevele a usnadnit údržbu výsadby. Právě použití geotextilie přitom můžete doplnit následným mulčováním drobným štěrkem, čímž účinně zabráníte prorůstání plevele.

Jak podpořit hustý a zdravý růst

Abyste docílili hustého a zdravého růstu trávniček, vyberte jim v prvé řadě vhodné stanoviště – nejlépe slunné místo s propustnou, spíše chudší půdou. Po výsadbě rostliny zalévejte, dokud dobře nezakoření, poté zálivku omezte. Dále pomůže průběžné odstraňování odkvetlých květů a suchých částí.

TIP: Svou zahradu můžete ozvláštnit celou spoustou dalších zajímavých rostlin. Připomeňte si například, jak pěstovat oblíbenou echinaceu, která se vám rovněž odvděčí nádhernými květy.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.