září 2024

Plaménky patří mezi typické popínavé rostliny. V zahradě jsou velmi oblíbené, protože zde můžeme obdivovat jejich divoký i ušlechtilý růst, drobné i velké hybridní květy různých barev. Daří se jim na plotech, trelážích, pergolách i v nádobě s oporou. Zjistěte, jak pěstovat clematis, aby se rostlině skvěle dařilo.

Jak zasadit clematis

Pokud máte zájem vypěstovat si dokonalý plamének, vysazujte ho na jaře, po odeznění jarních mrazů nebo během léta. Nikdy ho nevysazujte v blízkosti zdi, kde je příliš sucho a na jižní stěny, kde celodenně pálí slunce. Kořeny musí být ve stínu. A to zabezpečíte po výsadbě doplňující výsadbou nízkých trvalek, mulčem nebo kameny. Vykopejte dostatečně velkou jámu, která by měla mít rozměr cca 50x50 cm.

"Pro plamínky platí: nohy (kořeny) v chladu a hlava (květiny) v teple."

Na její dno vysypte štěrk jako drenáž, zasypte kvalitním substrátem, přidejte kompost, případně hnůj a vysazujte kolmo na oporu. Rostlinu důkladně zalijte a připevněte ke konstrukci.

Kdy zasadit clematis

Nejvhodnější čas pro výsadbu plaménku nastává buď na jaře po odeznění prvních mrazů, nebo během léta. Clematis pěstovaný v nádobě lze vysadit prakticky kdykoliv během roku, nezapomeňte mu ale zajistit pravidelnou zálivku.

Clematis zazimování

Plaménky jsou obecně náchylné na vymrzání. Proto je potřeba rostlinu na toto období vhodně připravit.

Pokud pěstujete clematis v nádobě, můžete jej přenést na chráněné stanoviště. Samotný květináč pak obložte polystyrenem nebo pytlem s trochou slámy, listí či kůry. Clematis pěstovaný v zahradě zateplete pomocí chvojí, sena nebo listí. Pokud se rozhodnete clematis přesadit z nádoby volně do zahrady, sázejte jej o zhruba 10 cm hlouběji.

Clematis pěstování v květináči

Dají se stejně pěstovat i v nádobě, kde nezapomeňte na oporu. Jsou vhodným doplňkem terasy nebo balkonu. V nádobě se však kořeny rychleji prohřívají, v zimě naopak hrozí mráz, proto nezapomínejte na pravidelnou zálivku, v zimě na zazimování a obalení nádoby a výsadbu podrostu.

Clematis na balkon nikdy neumisťujte pod okapové roury, kde hrozí přemokření a náchylnost plaménků na houbové choroby.

Podívejte se na kompletní sortiment plaménků z nabídky našeho eshopu

Pokud toužíte po plamínkovém plotě, vysaďte několik druhů a barev podél celého plotu stejným způsobem, šikmo do jámy, tak aby výhonky směřovaly k opoře a jednotlivé výhonky upevněte k plotu.

Plamének je rostlina, která se ovíjí na konstrukci díky ovíjivým listovým stonkům a úponkám. Otáčejí se dokola, a proto není problém nasměrovat je v růstu. Často si však najdou svou cestu. Když jí dáte prostor, dokáže se ovíjet i kolem blízkých keřů a dřevin.

A pokud vás zajímá, jak rychle roste clematis, vězte, že to závisí na zvoleném druhu. Některé z nich mohou dorůstat do výšky až 9 metrů a roční přírůstek může činit i 2 metry. U jiných plaménků se jedná o celkovou výšku 0,5 metru a roční přírůstek je tedy v řádu několika desítek centimetrů.

Je plamének neopadavý?

To záleží na konkrétní odrůdě. Pokud toužíte po neopadavém plaménku, vybírejte ze stálezelených odrůd. Takovou variantou může být třeba plamének 'Frackles' nebo 'Apple'.

Proč clematis nekvete

Clematis by měl správně kvést od června až do září. Často se to ale neděje. Problém může spočívat v tom, že neodstraníte horní květy včetně prvního páru listů. V takovém případě může rostlina začít vytvářet semena, což ji přirozeně vysiluje. Na odstranění květů proto nezapomínejte.

TIP: Pěstování plamínku není při dodržení základních zásad náročné. Stříhání plamínku ale i jiných popínavek se věnujeme v tomto článku: Přečtěte si jak stříhat clematis.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Angrešt se řadí mezi oblíbené a především chutné bobuloviny. Jeho pěstební nároky jsou v mnohém podobné jako v případě rybízu. Zjistěte, na co si dát pozor a jak správně provádět střih, aby se vám angrešt odvděčil krásným a zdravým růstem.

Charakteristika angreštu

Angrešt se právem řadí mezi oblíbené plodiny a mnohdy jej můžete spatřit v tradičních venkovských zahradách. Zatímco dříve se jednalo o planý keř se zelenými plody, v současnosti je většina angreštů vyšlechtěných tak, aby byly plody nejen zelené, ale i bílé nebo červené. 

Angrešt druhy

Mezi populární žluté druhy angreštu se řadí odrůda ´Hinnonmaki Gelb´ s vysokou odolností a velmi chutnými plody.

Pokud vás láká spíše bílý angrešt, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Invicta´, která se řadí mezi nejnovější a zároveň nejprogresivnější odrůdy na trhu. 

Ze zelených angreštů stojí za zmínku varianta ´Mucurines´ s atraktivním vzhledem a chutnými plody. Těšit se můžete na plody úctyhodné velikosti. Skvělou volbou je také angrešt ´Prima´. 

Pokud dáváte přednost červenému angreštu, můžete se pustit do pěstování odrůdy ´Hinnonmaki Rot´, která se řadí mezi středně rané odrůdy. Neméně chutné plody vám nabídne také červený angrešt ´Kamenar´ se sladkou chutí. Stále větší popularitě se dále těší varianta ´Niesluchowski´ s velkými červenými plody velmi dobré chuti. Dobře rostoucí odrůdou je pak beztrnná varianta ´Pax®´ s pravidelnou a zpravidla velmi bohatou odrůdou. 

Velkoplodý angrešt

Mezi velkoplodé druhy angreštu se řadí například angrešt 'Invicta' se žlutozelenou slupkou se středním žilkováním. Výbornou chuť velkých plodů ale nabídne také odrůda raného až středně raného angreštu 'Karát'.

Angrešt bez trnů

Pokud se chcete pustit do pěstování angreštu bez trnů, můžete vsadit na odrůdu 'Spinefree'. Jedná se o středně pozdní odrůdu bez trní, která zároveň nabídne poměrně velkou výnosnost. Má středně velké až velké plody jasně červené barvy.

Vyberte si chutné odrůdy angreštu, pusťte se do jejich pěstování a těšte se z bohaté úrody

Pěstování angreštu

Pěstování angreštu se v prvé řadě odvíjí od toho, zda chcete keřový, nebo stromkový angrešt.

Angrešt keř

Keřový angrešt se vysazuje do sponu 2×2 metry, a to ideálně na podzim, zejména prostokořenné keře. Kontejnerované keře je možné vysazovat na jaře i podzim. Bezprostředně po výsadbě se výhony zkracují na 1 až 2 pupeny, díky čemuž mohou nové výhony zesílit. Příští rok na jaře pak ponechte jen zhruba 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíte o jednu třetinu. Aby keřový angrešt nebyl náchylný k plísním, pamatujte také na nutnost během léta odstraňovat všechny nové mladé výhony. 

Stromkový angrešt

Stromkový angrešt  - prostokořenný, doporučujeme vysadit také na podzim. Pokud chcete vysadit více stromů, sázejte je do sponu 2×1 metru. Mladé stromky připevněte ke kolíku, aby se nezlomily nebo nevyvrátily v důsledku větru. Na jaře je vhodné stromkový angrešt zastřihnout tak, že zkrátíte korunní výhonky na 3 pupeny. Abyste docílili silné a pravidelné koruny, ponechte pouze 6 hlavních větví.

V obou případech platí, že angrešt vyžaduje teplé a slunné stanoviště. Vyhněte se přemokření i velkému suchu. Co se půdy týče, volte humózní variantu. Angrešt si libuje v neutrální či slabě kyselé půdě. A jak hluboko sázet angrešt? Jednoduše tak, aby byly všechny kořeny a zhruba 5 cm kmínku pod zemí.

Kdy sázet angrešt

Pokud vás tato plodina zaujala, jistě budete řešit, kdy zasadit angrešt. Většina zahradníků se rozhoduje sázet angrešt na podzim, zhruba od poloviny října do začátku listopadu. Takto zasazená rostlina bude mít dostatek času k tomu, aby stihla před začátkem zimy zakořenit. 

Druhou možností je výsadba angreštu na jaře, ovšem vždy před začátkem vegetačního období.  

Všeobecně platí, že prostokořenné dřeviny bobulového ovoce se vysazují na podzim a také na jaře. Kontejnerované druhy lze vysázet během celého roku, kromě trvalého zamrznutí půdy a nezáleží jestli se jedná o stromek nebo keř. 

Kdy stříhat angrešt

Ať už pěstujete angrešt v keřové nebo stromkové podobě, pravidelný řez je klíčový k udržení zdravého růstu a dosažení bohaté úrody. U stromkového angreštu se řez provádí ideálně od konce listopadu do začátku března. Případně lze provést také řez angreštu po sběru.

Pokud pěstujete keř, je potřeba po výsadbě zkrátit výhody na dva až tři pupeny. Při zasazení na jaře lze tento krok provést ihned, v případě podzimní výsadby počkejte až na teplejší období a proveďte jarní řez angreštu. 

Jak stříhat angrešt

U keřového angreštu nezapomeňte po výsadbě odstranit slabé výhony hned u země. Ve druhém roce po výsadbě ponechte na rostlině čtyři až šest nejsilnějších výhonů, které zkrátíte zhruba o třetinu. Ve třetím roce zkraťte nejdelší větve na deset až dvanáct oček, boční větve pak na tři až pět oček. 

Co se týče stromového angreštu, ve druhém roce po výsadbě vyberte pět až sedm základních větví a ty zkraťte o jednu třetinu. Následně průběžně odstraňujte výhony, které vyrůstají ze středu korunky a také větve, které strom zbytečně zahušťují. Po čtyřech až šesti letech od výsadby můžete přistoupit ke zmlazovacímu řezu, při kterém se základní větve ponechají na délku osmi až deseti oček, boční pak na dvě až čtyři očka. 

Řez angreštu

Jak vidíte, u angreštu je tedy potřeba průběžně provádět udržovací a zmlazovací řez. Nezapomeňte také odstraňovat slabé nebo třeba zlomené větve. Stříhání angreštu nezanedbávejte. 

TIP: Zkuste kromě angreštu vypěstovat i další zajímavé plodiny. Zjistěte například, jak pěstovat méně známou aronii. Toto ovoce je plné vitamínů a antioxidantů. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Tato rozkošná sluníčka opravdu patří do trvalkového záhonu zalitého sluncem. Už ve starých venkovských zahradách měla své významné postavení. Máme na mysli nyní klasickou echinaceu purpurovou – třapatku nachovou. Kromě toho, že patří mezi léčivé rostliny, se řadí mezi typické dlouho kvetoucí trvalky. Pestré barvy echinacey pak jistě ozvláštní každou zahradu.

Po řezu mají tendenci vykvést opakovaně. V posledním období je zaznamenán obrovský vzestup a oblíbenost znovu používat tuto trvalku do záhonů díky novým kultivarům a zářivým barvám.

Echinacea - třapatka se vyznačuje tmavým vystouplým terčem v podobě ježka. Název trvalky pochází z latinského slova ehinops (ježek). Dominuje zejména okvětními jemně převislými lístky, které mohou být různě široké, zvlněné, nebo střapaté a také různých barev. Výjimkou není bílé, žluté, růžové, vínové zbarvení a různé odstíny těchto barev.

Jsou to vyšší trvalky a vyniknou ve skupinových výsadbách. Každoročně vás na trhu překvapí nové a nové kultivary, protože na šlechtění je tato trvalka jako stvořená.

Kdy kvete echinacea

Echinacea většinou kvete až druhým rokem. Květy se přitom objevují od června do října. V tomto období lze také sklízet její semena. Zbarvení květů závisí na konkrétním druhu. Jednat se může o světle růžovou až fialovou, bílou nebo žlutou. Echinacea na podzim i v létě vaši zahradu zahalí do krásných pestrobarevných odstínů.

Echinacea druhy

Podlehněte šarmu kultivaru ´Cleopatra´ nebo ´Milkshake´. Právě Milkshake je opravdu úchvatný kultivar. Terč je plnokvětý, smetanově bílý s oranžovým očkem a z něj vyrůstají převislé dlouhé krémově bílé lupeny.

Nebo chcete pěstovat něco neobvyklého? Pak je pro vás stvořen kultivar ´Southern Belle (R) ´. Květy jsou velmi atraktivní. Terč je tmavě růžový, vypouklý až rozcuchaně působící a z něj vyrůstají převislé dlouhé růžové tenké lupeny typické pro třapatky.

Echinacea 'Prima Ginger' se řadí mezi vyšší trvalky s krásnými oranžovými až červenými pevnými lupeny.

Kultivar 'Cheyenne Spirit' zahrnuje mix barev. Díky tomu můžete na zahradě pěstovat červenou, žlutou, zlatou, oranžovou i purpurovou echinaceu.

Růžová echinacea 'Glowing Dream' skvěle vynikne v rámci vašeho trvalkového záhonu. Vaše srdce si jistě získá díky atraktivním tmavě růžovým květům. Další růžovou echinaceou je také odrůda 'Papallo Semi Double Pink', varianta 'Magnus' nebo třeba 'Hot Summer'.

Pokud toužíte spíše po bílé echinacey, můžete se rozhodnout pro pěstování kultivaru 'Kismet White' nebo 'Alba'. Smetanově zelené květy pak nabídne varianta 'Green Jewel'.

Mezi krásné oranžové echinacey se řadí odrůda 'Marmalade' dosahující do výšky 60 až 90 cm. Neméně úchvatnou variantou je také kultivar 'Tiki Torch'.

Pokud se chcete pustit do pěstování červené echinacey, stojí za zmínku například odrůda 'Tomato Soup'. Její název jasně napovídá, na jaký odstín se můžete těšit. Vaši zahradu jistě promění také varianta 'Hot Papaya'.

Jak pěstovat echinaceu

Nejsou náročné na pěstování. Vysaďte je na slunný záhon, s průměrnou závlahou a středně výživnou půdou. V polostínu budou sice růst, ale ne dostatečně kvést.

V našem e-shopu najdete echinaceu v mnoha různých barvách . Vysaďte si tato krásna sluníčka na vaší zahradě i vy.

Dosahují výšky 40-70 cm. Kvete od června do října, často až do mrazů. Listy jsou drsné, podlouhlé a zelené.

Atraktivní je i v zimě, pokud neodstraníte odkvetlé květenství. Na zimu zatahuje a na jaře můžete oříznout celou rostlinu.

Rozmnožuje se dobře i semeny. Nově vzniklé kultivary však semeny nerozmnožíte. Tam je vhodné provést jarní dělení trsů. Přečtěte si jak správně rozmnožovat echinaceu ale i jiné trvalky jako například kokardy, astru nebo Heucheru.

Určitě však stojí za to, začít pěstovat trvalky, které si zamilujete. Echinacea v záhoně nádherně vynikne a patří k nejdéle kvetoucím trvalkám.

Echinacea stříhání

U echinacey se v říjnu stříhají odkvetlé květy. Pokud je ale náhodou zapomenete ostříhat, neznamená to zásadní problém. Rostlinu můžete klidně odkvetlých květů zbavit až na jaře, konkrétně zhruba v březnu.

Echinacea zazimování

I když echinacea mráz nemá ráda, v našich podmínkách většinou zimu přečká bez problémů. Rostlině můžete pomoci alespoň tím, že před začátkem zimy nahrnete ke kořenům větší množství půdy. Pokud echinaceu pěstujete v chladnějších lokalitách, můžete ji navíc přikrýt chvojinou.

Echinacea pěstování v květináči

Echinaceu lze bez potíží pěstovat nejen v trvalkovém záhoně, ale i v nádobách na balkoně nebo na terase. Při pěstování v květináči pamatujte na pravidelnou zálivku.

Echinacea výsev

Pokud se rozhodnete pro výsev echinacey ze semen, můžete k tomuto kroku přistoupit již v březnu. Výsev lze provádět buď na stanoviště (ideálně do pařeniště), nebo doma za okno za použití výsevných misek. Zhruba po dvou měsících od výsevu lze rostliny přesadit na jejich stanoviště.

Echinacea vyžaduje lehkou a vzdušnou půdu. Proto pamatujte na pravidelné kypření půdy kolem rostliny. Hnojením pak můžete docílit bohatšího květu.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Přemýšlíte nad dřevinou, která by rozzářila každou zahradu? Je to určitě javor. Oblíbený, v různých barevných provedeních, s vybarvením listů na podzim, s listy a plody vhodnými pro aranžování. Navíc se pyšní nenáročným pěstováním.

Druhy javoru

Javorové stromy jsou hojně rozšířené na severní polokouli. Setkat se s nimi můžete zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Mezi nejznámější druhy javoru se řadí javor klen, javor stříbrný, javor jasanolistý a javor mléč. Neméně populární je javor japonský. Právě v japonské kultuře přitom bývá javor symbolem krásy a elegance. Zapomenout nesmíme ani na javor červený (někdy označován také jako javor kanadský), jehož stylizovaný list je vyobrazen právě na kanadské vlajce.

Okrasné javory druhy

Podle stanoviště v zahradě se můžete rozhodovat mezi zelenolistými kultivary nebo červeno a oranžovolistými. Z pravidla platí, že druhy a kultivary s červenými listy se během celého roku vysazují do polostínu, kde není prudké slunce. Tím předejdete spálení listů. Zároveň jejich sytá červená, bordó až karmínová barva rozsvítí tmavší kout, který pak vynikne opravdu poutavě a zajímavě.

Zelenolisté kultivary snesou i přímé slunce. V podzimním období se obvykle vybarvují do žluta, oranžova nebo červena. Vyžadují dostatek vlhkosti, neboť množství listů vodu rychle odpařuje. Proto se substrát udržuje přiměřeně vlhký, ne přemokřený. Pěstují se ve vlhčích, dobře propustných půdách, na plochách chráněných před silným větrem.

Druhy Acer palmatum je třeba v prvních letech po výsadbě chránit před pozdními mrazy nastýláním i obalováním. Jinak vyniknou v trávníku, ve smíšeném trvalkovém záhoně, spolu s jinými javory, dokonce i v nádobě nebo jako bonsaj. Nejsou náročné na pěstování, pokud se dodrží základní pěstitelské podmínky a potřeby dané pro tento druh.

Prohlédněte si několik kultivarů, které by vás mohly zaujmout. Je jich samozřejmě mnohem více.

ACER PALMATUM "BLOODGOOD" má zajímavé tmavé červené až hnědé zbarvení listů i červené plody. Řadí se jednoznačně mezi nejoblíbenější kultivary, a to kvůli své nejintenzivnější barvě listů. Kultivar dorůstá do výšky 3 až 4 metrů. Může být pěstován také jako červený javor na kmínku. 

ACER CRATAEGIFOLIUM "VEITCHII" má tmavě zelené listy s krémovými a světle zelenými skvrnami, které jsou na podzim tmavě růžové až purpurové.

Další kultivar A. DISSECTUM „ATROPURPUREUM" s převislými větvemi. Listy má červené a na podzim ohnivooranžové. V dospělosti dorůstá do výšky kolem 2 metrů a jeho tvar je široce rozložitý. 

"SCHLESINGER" upoutá červenými skvrnami na zelených listech. Jedná se o středně velký až velký strom, který disponuje velmi hustou korunou. V dospělosti může dosahovat výšky až 20 metrů. 

ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" a ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" mají jasné, bledé žlutozelené listy. ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" zaujme oranžově načervenalou barvou větví přes léto, v zimě se pak jedná o sytě korálově červenou. ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" na první pohled upoutá tvarem listů, který připomíná rozevřený vějíř. 

ACER PALAMATUM "ORANGE DREAM" má atraktivní žluto zelené listy, na podzim oranžové. Tento javor roste pomalu do široce rozkladitého keře. Skvěle se hodí i do menší zahrady. 

ACER PALMATUM ATROPURPUREUM má černočervené listy, které se mění na briliantovočervené. Jedná se o pomalu až středně rychle rostoucí odrůdu s široce rozkladitým tvarem. 

ACER PALMATUM "OSAKAZUKII" má listy na podzim oranžové až karmínové. Roste poměrně rychle. Nejprve vzpřímeně, později se mění do široce rozložitého habitu, který připomíná vícekmenný keř. 

ACER PALMATUM "GREEN GLOBE" má listy zelené, na podzim však zrudne. Jeho listy jsou jemné, hluboce dřípené. 

ACER PALMATUM “BUTTERFLY” má ostře vykrajované listy, zelené barvy s bílým okrajem, který se při rašení a za chladného počasí mění v růžovou barvu.

DISSECTUM pod tímto názvem najdete formy stříhanolisté. 

Acer platanoides a jeho kultivary jsou známé zejména pro globózní kultivary, jako solitéry do trávníku, případně na výsadbu aleje. Setkat se můžete s kultivary Globosum (což je javor s kulovitou korunou) či Crimson King. Jsou však i štíhle rostoucí kultivary tohoto druhu, například Columnaris.

Kompletní nabídku okrasných javorů najdete také v našem eshopu

Neopadavý javor

Javor se řadí mezi listnaté stromy, které na zimu opadají. Pokud tedy hledáte neopadavý javor, bohužel budete zklamaní.

Jak pěstovat javor?

Jak jsme již zmínili, při výběru stanoviště se odpíchněte od barvy listů daného javoru. Kultivary s červenými listy přímý úpal nesnesou, naopak varianty se zelenými listy můžete vysadit i na slunné stanoviště. 

Co se týče zeminy, volte neutrální kyselou půdu, která bude dobře propustná. Javor potřebuje pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na jeho trvalé přemokření. Průběžně pamatujte také na jeho hnojení. Javorům prospívá vyšší vzdušná vlhkost, proto doporučujeme jejich výsadbu v blízkosti zahradního jezírka nebo vodního toku. 

Javor na zahradu

Javor bývá v zahradách pěstován pro svůj krásný vzhled. Jeho listy na podzim vám vykouzlí doslova dechberoucí podívanou. Proto lze doporučit vysadit jej na místo, kde si budete moct užívat krásný výhled přímo na strom (třeba v blízkosti vašeho zahradního posezení). Pokud jste omezeni prostorem, do menších zahrad se hodí třeba javor japonský, javor dlanitolistý, javor babyka či javor ginnala. 

Japonský javor zakrslý

Zakrslý japonský javor přenese na podzim do vaší zahrady krásné barvy. Běžně dorůstá výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Na první pohled si vás jistě získají zajímavé tvary listů a jejich pestrá barevná škála. 

Výběr je opravdu široký a některým kouskům jen málokdo odolá. Javor určitě musíte mít v zahradě i vy, a to i díky jeho poměrně nízkým nárokům na pěstování. 

Japonský javor stříhání

Japonské javory vynikají po stránce vysoké tolerance k řezu. Radikální řez se provádí vždy na jaře. K menšímu zkrácení větví pak můžete přistoupit do konce srpna, aby se jednotlivé řezné rány do zimy dokázaly zacelit.

Zapomenout nesmíme ani na letní řez javoru, který se provádí zhruba ve druhé polovině června. Díky tomuto kroku rostlina obrazí ještě v průběhu léta novými výhonky, které se budou opět pyšnit zářivě červenými listy. 

Japonský javor v květináči

Jelikož japonský javor má obvykle podobu menšího stromku, skvěle se hodí i pro ty, kteří nemají na zahradě příliš mnoho místa. Zároveň jej lze umístit do nádoby a tímto způsobem jej pěstovat i ne terase nebo balkoně. V tomto ohledu nezapomeňte volit dostatečně velký květináč pro bezproblémový růst. Nádoba by neměla být plastová. Zvolte terakotu, pálenou hlínu, keramiku nebo betón. 

Při pěstování v nádobě pamatujte na pravidelné zalévání, ale dejte si pozor na přelití. V době vegetace je zpravidla ideální volbou každodenní zálivka. Na dno nasypte drenážní vrstvu.

Aby javor bez problémů přečkal zimní měsíce, obalte nádobu netkanou textilií. Zálivku v zimě javor potřebuje pouze v minimálním množství. Dopřejte mu proto závlahu pouze za teplejších bezmrazých dnů.

TIP: Kombinace okrasných dřevin, které vynikají listy s těmi, které jsou ozdobné květinami, může být opravdu velmi okouzlující. Možná vás zaujala například magnolie a chtěli byste vědět víc o jejím pěstování.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Dechberoucí kráska, která si vás získá kulovitým tvarem květů v zářivě žluté barvě. Přesně taková je kraspédie, kterou lze s trochou nadsázky označit za slunce v zahradě. V našich podmínkách bývá pěstovaná jako letnička a její vzhled si jistě snadno oblíbíte.

Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát a na co si dát pozor. 

Charakteristika kraspédie

Kraspédie je původem australská trvalka, v našich podmínkách však bývá pěstována jako letnička. Na první pohled zaujme svou mohutnou růžici přízemních čárkovitých listů, z níž vyrůstají vzpřímené květní stonky. Stonky jsou tenké a dlouhé a vyrůstají z nich žlutá kulovitá soukvětí. Svým tvarem kraspédie připomíná paličky na buben nebo také knoflíky.

Kraspédii lze řezat, v takovém případě pak vynikne v aranžmá ve váze. Hojně se používá i v sušené podobě. 

Craspedia druhy

Existuje hned několik druhů kraspédií, kterými můžete ozvláštnit prostor vaší zahrady, terasy či balkonu. Jejich nevšední vzhled si jistě snadno oblíbíte. 

Kraspédie kulovitá

Jedna z nejoblíbenějších kraspédií s latinským označením Craspedia globosa. Vybrat si můžete kultivar ´Billy Buttons´, který se pyšní nápadnými žlutými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. Vysévá se již v lednu.

Alternativou může být odrůda ´Beauty Impr.´, což je nepřehlédnutelná letnička, která se může vyjímat i ve vaší zahradě. Rovněž potěší svými nádhernými žlutými květy.

Pořiďte si semena i sazenice kraspédie a ozdobte s jejich pomocí vaši zahradu nebo třeba truhlík za oknem

Pěstování kraspédie

Kraspédie obecně vyžaduje slunné stanoviště. Dopřejte jí kyselou a dobře propustnou lehčí půdu. Naopak této rostlině nesvědčí příliš těžká půda, zastínění a především trvalá vlhkost. V takových podmínkách kraspédie roste slabě a může být také náchylná na zahnívání. 

Kraspédie výsev

Kraspédie je charakteristická poměrně dlouhou vegetační dobou. První květy se objevují až zhruba po 5 až 6 měsících od výsevu. Abyste se tedy dočkali prvních květů koncem července, musíte provést výsev v únoru, nejpozději v březnu.

I tak se ale rostlina do plného květu dostává spíše až v srpnu a v září. Díky tomu je perfektní volbou k tomu, abyste její krásou ozvláštnili vaši zahradu právě v období pozdního léta a začátku podzimu. 

Craspedia přezimování

Kraspédie je velmi citlivá na mráz. V našich podmínkách bohužel kombinaci chladu a zimy nesnese a v zimních měsících typicky uhnívá. 

TIP: Zjistěte, kdy je správný čas na výsev letniček a buďte připraveni včas. S jejich pomocí můžete vytvořit třeba originální a pestrobarevný záhon.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.