července 2024

Rebarbora bezpochyby patří mezi zajímavé a nenáročné rostliny. Její pěstování je poměrně jednoduché a snadno si s ním poradí i začátečník. Přesto se ale vyplatí si předem ujasnit, na co si v tomto ohledu dát pozor a jaké podmínky rebarboře dopřát.

V tomto článku se podíváme také na to, jak je to s konzumací rebarbory.

Charakteristika rebarbory

Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce. Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť. Naopak listy rebarbory jsou jedovaté a konzumovat by se neměly. 

Pořiďte si sazenice rebarbory a vyzkoušejte pěstování této zajímavé plodiny i vy

Jak zasadit rebarboru

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Před výsadbou ji proto obohaťte o kompost či dobře rozložený hnůj.

Pěstování rebarbory ze semen

Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte. Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Ty můžete po jedné zasadit do květináče a nechat je růst při teplotě kolem 20 °C až do doby, kdy je lze přesunout na venkovní stanoviště (po odeznění posledních ranních mrazíků). 

Kdy zasadit rebarboru

Rebarbora se vysévá a sází buď na jaře (ideálně v březnu či dubnu), nebo na podzim (ještě před příchodem prvních mrazíků). 

Rebarbora pěstování v květináči

Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku. Samotnou nádobu pak umístěte na slunné nebo polostinné stanoviště. 

Přesazování rebarbory

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol.

Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené. Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem.

Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Na jednom stanovišti vám rebarbora vydrží klidně i 10 let. 

Čím hnojit rebarboru

Listy rebarbory raší velmi rychle. Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. K tomuto účelu může posloužit například chlévská mrva nebo kompost či zákvas ze slepičinců. 

Jak zazimovat rebarboru

Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem. Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím. Díky tomu lépe udržíte vhodnou teplotu a ochráníte kořeny rostliny.  

Podzimní sklizeň rebarbory

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Okrasná rebarbora

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy. Vynikne jako solitéra ve vašem trávníku a může také oživit zapomenuté kouty vaší zahrady. 

Do kdy se může jíst rebarbora

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. t.j do Jána 24.6

Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

TIP: Do vaší zahrady můžete zasadit i spoustu dalších plodin ke zpracování. Zjistěte například, jak pěstovat zelí, které patří mezi vděčné druhy zeleniny. 

Krásná dvouletka, to je náprstník, který ve vaší zahradě vzhledem ke své výšce zaručeně vynikne. Zjistěte, jaké jsou jeho nejrozšířenější druhy a jaké podmínky dodržet, aby se náprstníku dobře dařilo.

Charakteristika náprstníku

Náprstník (latinsky Digitalis) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Listy této trvalky jsou přitom uspořádány do tvaru ružice přízemního listu. Ružici vytváří v prvním roce. Květy se pyšní tvarem zvonu, přičemž mohou dosahovat různých barev (od bílé, přes růžovou až po fialovou). Kvete v druhém roce. Náprstníky také mají charakteristické semenáčky ve tvaru malého náprstku, odkud ostatně plyne i samotný název. Jedná se o krátkověkou trvalku, dvouletku. Mateřská rostlina obyčejně po dvou letech odumírá a v blízkosti vyrostou mladé rostliny ze semen.

Náprstník je v domovině trvalka, u níž se rozlišuje hned několik druhů. Pojďme si ty nejznámější z nich ve stručnosti představit.  V našich podmínkách roste jako dvouletka. 

Náprstník červený

Náprstník červený (latinsky Digitalis purpurea) je dvouletá bylina. Tento druh je známý především pro své krásné květy ve tvaru zvonu, které mají zpravidla červenou barvu. V Evropě se jedná o původní druh. Často se přitom pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. Charakteristická je pro ni také přízemní ružice listů a vysoký květní stvol. 

Náprstník velkokvětý 

Náprstník velkokvětý (latinsky Digitalis grandiflora) proslul svými velkými květy, které se liší od ostatních druhů náprstníků. Květy jsou poměrně masivní a mají trubkovitý tvar. Jejich barva může být žlutá až světle žlutá. Listy jsou zelené, střídavé a pyšní se eliptickým či kopinatým tvarem. 

Náprstník vlnatý

Náprstník vlnatý (latinsky Digitalis lanata) dorůstá do výšky 0,4 až 0,8 metru. Zvonkovité květy se přitom zbarvují do bledě okrové barvy. Rostlina původem pochází z Balkánu a dobře se jí daří zejména v humózních půdách.

Náprstník žlutý

Náprstník žlutý (latinsky Digitalis lutea) původně pochází ze západní Evropy. Od května do července vás potěší svým květenstvím. Těšit se můžete na dlouhý jednostranný trs se žlutými rourkovitými květy. Náprstník žlutý dorůstá do výšky až 80 cm.

V našem e-shopu najdete náprstník v pestrých barvách a různých druzích. Vyberte si variantu, která se vám bude do zahrady nejvíce hodit

Pěstování náprstníku

Této rostlině se nejvíce daří na polostinném až slunném stanovišti. Vzhledem k tomu je vhodné vybrat takové místo, kde panuje dostatek denního světla, ale kde zároveň bude rostlina chráněna před přímým poledním sluncem.

Co se týče půdy, volte vlhkou a dobře propustnou variantu. Je důležité zajistit, aby půda měla dobrou drenáž, abyste zabránili zamokření kořenů. Během suchých období můžete rostlinu zalévat.

Vzhledem ke své podobě vyžaduje většina náprstníků podpěru. Jejich květní stonky totiž mohou být poměrně vysoké a křehké. Vzhledem k tomu využijte kolíky nebo určitou podpěrnou konstrukci. Náprstníky obecně silné hnojení nevyžadují.

Náprstník jedovatost

U náprstníku jsou jedovaté veškeré části rostliny. Pokud náhodou dojde k pozření i malé části náprstníku, okamžitě se obraťte na záchrannou službu. Rostlina je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro zvířata. 

Náprstník po odkvětu

Jakmile náprstník odkvete, jeho stonek se uřízne až nad listovou růžicí. Díky tomu rostlina na místě vydrží déle. Zpětným řezem po odkvětu můžete prodloužit životnost jednotlivých rostlin. 

Náprstník v zimě

Náprstník se nejčastěji pěstuje v záhonu společně s dalšími trvalkami. Na zimní měsíce je vhodné tento záhon lehce přikrýt chvojím. Nic dalšího ale není potřeba.

TIP: Zkombinujte náprstník v záhonu s dalšími trvalkami. Zjistěte, jak pěstovat barvínek a další populární rostliny.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Libeček (Levisticum officinale) je v domovině stálezelený keř. Původně pochází z oblasti Středomoří. V českých zahradách se však těší velké popularitě a tato bylinka nachází hojné uplatnění v kuchyni. Listy lze používat nejen čerstvé, ale i sušené. V našich podmínkách ale zatahuje a strácí na zimu listy.

Zjistěte, jak na pěstování libečku, na co si dát pozor a jaké nejčastější choroby jej mohou potkat.

Jak pěstovat libeček

Pěstování libečku na zahradě je poměrně nenáročné. Buď můžete přistoupit k přímému výsevu semen, nebo využít již předpěstované sazenice. Co se půdy týče, libeček vyžaduje hlubokou půdu, která bude průměrně vlhká a dobře zásobená živinami. Důležitý je především vápník a organické látky.

Pořiďte si sazenice libečku a zasaďte si je do záhonu nebo do truhlíku

Kdy zasadit libeček

V případě, že se rozhodnete pro výsev semen, učiňte tak v březnu nebo na podzim. Semena je vhodné sázet do hloubky 3 cm, přičemž pamatujte na to, aby byl substrát neustále vlhký. 

Kdy přesadit libeček

Mladé sazenice můžete do venkovního prostředí přesunout zhruba v červnu. Samotné listy lze otrhávat zhruba od května až do prvních mrazů.

Čím hnojit libeček

Během pěstování je vhodné libeček přihnojovat. Díky tomu podpoříte správný vývoj kořenového systému a docílíte vyšší produkce listů. Vhodná jsou organická hnojiva, která obsahují dostatek fosforu, draslíku a dusíku.

Pomocníkem vám může být také přípravek SYMBIVIT na bylinky, který snižuje potřebu zálivky a hnojení a zároveň u bylinek zvyšuje obsah aromatických látek. 

Libeček a jeho choroby

Mezi časté choroby libečku patří hnědé skvrny objevující se na listech. Tato skvrnitost se většinou objevuje z důvodu přemokření rostliny. 

Mezi další nemoci se řadí rzivost, kterou rozeznáte podle drobných skvrnek na listech, které mají tendenci se rozrůstat. List následně hnědne a odumírá. Pokud si této nemoci všimnete, je vhodné napadenou část rostliny odstranit až u země a spálit ji. Pokud dojde k většímu zásahu, lze doporučit se rostliny úplně zbavit a vypěstovat ji znovu na jiném místě. 

V případě, že zpozorujete díry na listech, může za nimi stát lalokonosec libečkový. V tomto směru je nejlepším řešením rostlinu přemístit. 

Za kroucením listů pak mohou nejčastěji stát svilušky nebo mšice. Na ty jsou účinné nejrůznější speciální postřiky. 

Jak pěstovat libeček venku

Pokud se rozhodnete pro přímý výsev semen na venkovní stanoviště, učiňte tak na jaře (v březnu nebo dubnu) či na podzim (v září a říjnu). Semena vysévejte do skupin po pěti až šesti kusech. Jakmile vzejdou, nechte na místě jen tři až čtyři nejsilnější rostliny.

Jak zazimovat libeček

V případě, že budete bylinku pěstovat ve venkovním prostředí, budete pochopitelně řešit také její zazimování. Rostlina je schopna bez problémů přezimovat a není potřeba ji na to nijak zvlášť připravovat. Libeček se sám stáhne do podzemních částí a na jaře znovu vyraší. 

Libeček pěstování na balkoně

Libeček patří mezi oblíbené bylinky hojně pěstované také na balkonech. Nezapomeňte volit dostatečně velkou a hlubokou nádobu a pamatujte na pravidelnou zálivku. Libeček v květináči umístěte na slunečné místo, ideálně však do polostínu. 

Jak pěstovat libeček v bytě

Libeček lze podobně jako další bylinky pěstovat také v květináči za oknem. Díky tomu budete mít v kuchyni čerstvé bylinky po celý rok, aniž byste byli omezeni na jejich nakupování nebo pěstování na zahrádce.

Do připravené nádoby lze buď přímo zasadit sazeničky, nebo si je vypěstovat ze semínek. Druhá varianta je pochopitelně časově náročnější, ale určitě ne nemožná. Ke klíčení semínek využijte menší nádobu, kterou umístíte na teplé a slunné místo. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na přemokření. Jakmile se ze semínek stanou sazenice, můžete je přesadit do truhlíků, květináčů či jiných nádob. 

Jak stříhat libeček

Libeček je vhodné zastřihávat pomocí nůžek. Tato bylinka má tendenci se poměrně hodně rozrůstat. Jednou za čas se doporučuje rostlinu celou ostříhat, aby vyrazila znovu a její listy byly opět čerstvé. Platí totiž, že novější listy jsou jemnější a měkčí než ty staré a také mají lepší chuť a aroma. A kdy sklízet libeček? Jednoduše v okamžiku, kdy dosáhne plného růstu (zhruba od června do září). 

Jak sušit libeček

Libeček nemusíte vždy zpracovat zcela čerstvý. Pro budoucí použití a uskladnění jej můžete snadno usušit. Libeček přitom dobře schne i bez využití pomocníků v podobě sušiček. Ostříhané listy je nutné důkladně rozložit do jedné vrstvy. 

Případně je můžete svázat dohromady a zavěsit v prostoru. K sušení používejte vždy stinné místo, kde dochází k dobré cirkulaci vzduchu. 

Pokud budete používat sušičku, volte teplotu maximálně 40 °C, aby si libeček zachoval svou barvu, chuť i vůni. 

Listy môžete také mrazit v celku nebo nasekané. 

Jak uchovat libeček

Usušený libeček uchovávejte v dobře uzavíratelné nádobě, do které se nedostane vlhkost. Nádobu uložte na tmavé místo. 

TIP: Přečtěte si, jak snadno vypěstovat zdravé bylinky, které využijete při vaření. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Ostrožka se může snadno stát dominantou vaší zahrady. Jedná se totiž o výraznou květinu, kterou jen tak nepřehlédnete. Zjistěte, jaké jsou oblíbené druhy ostrožky, jak na její pěstování a čemu se vyvarovat. Tato rostlina se perfektně hodí i pro pěstitele začátečníky.

Charakteristika ostrožky

Ostrožka (neboli také stračka) je trvalka, která dorůstá do úctyhodné výšky 120 až 200 cm. Vzhledem k tomu není problém ji mezi ostatními květinami v zahradě rozpoznat. Ostrožka roste v trsech, které lze na jaře rozdělit. Díky své velikosti perfektně vynikne jako zajímavá solitéra. Z hlediska zbarvení se můžete setkat s bílou, přes růžovou až po výrazně modrou barvu.

Poznávacím znakem ostrožky jsou dělené, často pětičetné květy s ostruhou. Kouzlo této rostliny spočívá v tom, že vytváří bohatě nahlučená květenství ve tvaru hroznu nebo klasu. Listy, které vyrůstají ve spodní části, jsou většinou poměrně zubaté a mají tři, pět nebo výjimečně sedm laloků. 

Druhy straček

U ostružky rozlišujeme hned několik zajímavých druhů. Ve střední Evropě je přitom původním druhem pouze ostrožka stračka. 

Ostrožka stračka

Mezi oblíbené kultivary ostrožky stračky lze zařadit Delphinium Grandiflorum ´Magic Fountain White´ s krásnými sněhobílými kvítky.

Ostrožka bílá

Ostrožka bílá Delphinium Cultorum ´Galahad´ rovněž zaujme krásně bílou barvou květů. Skvěle se hodí na stanoviště zalité sluncem. 

Ostrožka řady Pacific

Sněhobílé květy, které jistě přilákají nejednoho motýla, nabídne také Delphinium Pacific ´Galahad´. Na blankytně modré květy se můžete těšit u variant Delphinium Pacific ´Summer Skies´ nebo Delphinium Pacific ´Blue Bird´.

Nádherné fialové květy nabídne varianta Delphinium Pacific ´Black Knight´, která vzhledem k této barvě krásně vynikne na sluncem zalitých stanovištích. Delphinium Pacific ´Astolat´ se pyšní sytě růžovými květy, které vyrůstají na dlouhých stoncích. 

Ostrožka velkokvětá

Ostrožka velkokvětá, Delphinium elatum, je známá pro své velké a výrazné květy. To ostatně napovídá i její název. Setkat se můžete s různými barevnými variantami.

Ostrožka zahradní

Ostrožka zahradní Delphinium x cultorum vznikla křížením různých druhů ostrožek. Setkat se můžete s nejrůznějšími výškami, barvami i tvary květů. Díky tomu je pro pěstitele mimořádně atraktivní.

Vyberte si semena i sazenice straček v našem e-shopu a ozdobte s jejich pomocí svou zahradu

Stračka pěstování

Velkou výhodou ostrožky jsou bezpochyby její nízké nároky na pěstování. Z hlediska půdy vyžaduje hlubokou, humózní a kyprou půdu, čehož lze docílit přidáním kompostu již během výsadby.

Odvděčí se vám také v případě, že ji čas od času prohnojíte tekutým hnojivem. Pamatujte také na dostatek vláhy. Ostrožka vyžaduje slunné stanoviště a polohu, kde bude chráněna před větrem. 

Výsev stračky

Ostrožku je možné pěstovat za využití přímého výsevu. Semena lze vysít již na podzim, přičemž dokáží přezimovat a pokvetou opět na jaře. 

Případně lze přistoupit k brzkému jarnímu výsevu, díky kterému rostlina pokvete začátkem léta. Obě varianty lze také zkombinovat a tímto způsobem si ostrožkovou sezónu prodloužit.

Ostrožka pěstování ze semen

Pamatujte na to, že teplota půdy pro klíčení semen by měla být kolem 13 °C. Jednotlivá semena sejeme zhruba 0,5 cm hluboko. Je důležité, aby měla pro klíčení tmu. Jakmile rostliny vzejdou a jejich výška bude činit maximálně 30 cm, dopřejte jim oporu. Výjimkou jsou v tomto ohledu pouze zakrslé odrůdy, které budete pěstovat na skalce. 

Pokud budete předpěstování provádět ve skleníku, můžete rostliny ven přesadit zhruba ve druhé polovině května. Semena ostrožky přitom klíčí zhruba 3 až 6 týdnů.

Střih ostrožky

Jakmile ostrožka odkvete, je vhodné do hloubky seříznout její stonek. Zároveň rostlinu dostatečně pohnojte a dopřejte jí vydatnou zálivku. Tímto způsobem snadno docílíte toho, že vám ostrožky na konci léta vykvetou podruhé. 

K dalšímu střihu se přistupuje na podzim. Tehdy po odumření lodyh odřízněte těsně u země celou rostlinu.

Je ostrožka jedovatá?

Ostrožka se řadí mezi mírně jedovaté odrůdy. Její požití může způsobit vážné zdravotní komplikace. Problém však může nastat i při kontaktu s listy, kdy může dojít k podráždění kůže. Pokud se tedy řadíte mezi alergiky nebo citlivé osoby, je vhodné při manipulaci s rostlinou vždy používat ochranné rukavice. 

TIP: Ostrožku můžete doplnit i dalšími zajímavými trvalkami. Zjistěte například, jak na úspěšné pěstování čemeřice.