dubna 2025

Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. V tomto článku se podíváme na to, které dřeviny jsou skutečně nenáročné, co je potřeba zvážit před výsadbou a jak si usnadnit péči o živý plot tak, aby vám sloužil dlouhé roky bez starostí.

Co je bezúdržbový živý plot a pro koho je ideální

Bezúdržbový živý plot je takový druh živého plotu, který vyžaduje minimální péči, ale přitom plní funkci klasického plotu – tedy zajišťuje soukromí, tlumí hluk, chrání před větrem a vypadá esteticky.

Živý plot bez starostí – realita, nebo mýtus?

Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Tento termín se proto používá spíše jako označení pro velmi nenáročné druhy keřů nebo dřevin, které nerostou příliš rychle, nevyžadují častý řez a střih, dobře odolávají chorobám a škůdcům a poradí si i s náročnými podmínkami (například delší sucho). 

Pro koho se hodí bezúdržbové řešení

Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. K těmto plotům rovněž mohou přistoupit ti, kteří se neřadí ke zkušeným zahrádkářům a upřednostňují jednoduchost. Kromě toho se pro bezúdržbové ploty mohou rozhodnout vlastníci větších pozemků, kteří by jinak střihem trávili obrovské množství času. 

Výhody a nevýhody bezúdržbových živých plotov

Stejně jako každé jiné řešení, i s bezúdržbovým živým plotem se pojí hned několik hlavních výhod a nevýhod. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější z nich.

Výhody, které ocení každý

Nespornou výhodou bezúdržbových živých plotů jsou pochopitelně nízké nároky na údržbu. Většina vhodných odrůd je odolná vůči chorobám a škůdcům a není potřeba řešit pravidelné zalévání a hnojení. U některých keřů si nemusíte vůbec lámat hlavu s vhodným střihem, případně jej stačí provést pouze jednou až dvakrát ročně. 

S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích. Celoročně se pak budete moct těšit ze samotného vzhledu živého plotu, který může působit elegantním dojmem.

Nevýhody, se kterými je třeba počítat

Pořízení živého plotu může obecně znamenat vyšší počáteční investici. Pokud hledáte bezúdržbové řešení, musíte počítat také s poněkud omezenou variabilitou při výběru dřevin. Jejich nabídka nemusí vždy vyhovovat všem vašim estetickým nebo funkčním požadavkům.

Méně náročné druhy také často rostou pomaleji, takže může trvat déle, než se živý plot vytvoří a dostatečně zahustí.  

Nejlepší dřeviny na bezúdržbový živý plot

I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost. Pojďme se podívat na to, které rostliny se v tomto ohledu těší popularitě.

Stálezelené druhy – stálá zeleň po celý rok

Pokud si chcete užívat stálý vzhled vašeho živého plotu po celý rok, je na místě poohlížet se po takzvaných stálezelených druzích. Oblíbenou variantou je například tis červený (Taxus baccata), nenáročný zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) či cesmína modrá (Ilex meserveae). Vedle nesáhnete ani s bobkovišní lékařskou (Prunus laurocerasus). Pokud hledáte nižší plot, může se hodit brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který se skvěle hodí i jako půdopokryvná rostlina.

Listnaté dřeviny s minimálními nároky

Pokud vám nevadí, že živý plot během zimních měsíců ztratí své zelené listy, máte opět o něco širší nabídku dřevin, ze kterých lze vybírat. Může se totiž jednat o opadavé stromy na živý plot. Pomyslnou klasikou mezi živými ploty je habr obecný (Carpinus betulus), který je odolný, hustý a přirozeně cloní i v zimě, protože suché listy často drží na větvích až do jara.

Rozhodnout se dále můžete pro ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který vyniká rychlým růst, dobře se větví a snadno se tvaruje. Pro nižší živé ploty lze doporučit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). Odolným keřem, který bude poměrně dobře růst i v horších půdách, je hloh obecný (Crataegus laevigata). Z dekorativních keřů se zajímavými listy lze zmínit třeba kalinu obecnou (Viburnum opulus). 

Pomalu rostoucí druhy vhodné pro živé ploty

Pokud pro vás není klíčový rychlý růst rostlin, můžete vybírat z pomalu rostoucích druhů. Skvělou volbou je například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který je hustý, kompaktní a ideální na nízké formální živé ploty. Vsadit můžete také na tis červený (Taxus baccata), který dobře snese stín i tvarování. Vedle nesáhnete ani s cesmínou modrou (Ilex meserveae), což je krásně tvarovaný keř se zimní výdrží, pomalu rostoucí a stálezelený.

Co je třeba zvážit před výsadbou bezúdržbového živého plotu

Předtím, než se do výsadby bezúdržbového živého plotu ve své zahradě pustíte, zvažte několik faktorů.

Půdní a klimatické podmínky

V prvé řadě se zaměřte na půdu, kterou máte k dispozici. 

• - Jílovitá půda zadržuje vodu, a je těžká.

• - Písčitá půda je více propustná, ale může rychle vysychat.

• - Hlinitá půda je pro řadu rostlin ideální. Dobře drží vodu i živiny, většina dřevin v ní poroste bez problémů.

• - Kamenitá nebo chudá půda může vyžadovat vylepšení pomocí kompostu nebo substrátu.

Kromě toho samozřejmě roli i to, zda budete živý plot sázet spíše na slunné nebo stinné stanoviště. Každý druh rostliny totiž může vyžadovat něco jiného. Zvažte proto, zda se vámi vybrané dřevině nebo keři bude v těchto podmínkách dařit. 

Potřebný prostor a orientace

Tento faktor často rozhoduje o tom, jestli bude živý plot fungovat prakticky i esteticky. Pamatujte na to, že každá rostlina potřebuje určitý prostor pro kořeny i nadzemní část. Vyšší živý plot (nad 2 m) vyžaduje víc prostoru kvůli stabilitě i údržbě. Pokud k plotu nebudete mít přístup z druhé strany (například kvůli plotu souseda), mohou pro vás být vhodnější spíše nižší druhy rostlin.

Dále vezměte v úvahu orientaci prostoru na světovou stranu:

• - Na severní a východní straně je méně slunce a jedná se o ideální volbu pro druhy do polostínu. Například tis (Taxus), ptačí zob (Ligustrum) nebo habr (Carpinus).

• - Jižní a západní strana nabídne během dne plné slunce, které bez problémů zvládnou například dřišťál (Berberis), tavolník (Spiraea), skalník (Cotoneaster) či zimostráz (Buxus).

Růstová rychlost a konečná výška

V tomto ohledu většinou platí, že čím menší údržbu rostlina vyžaduje, tím pomaleji roste. Informujte se také o tom, jaké konečné výšky může plot maximálně dosáhnout. Někteří se například mohou poohlížet po specifické výšce plotu, aby si dokázali zajistit soukromí nebo třeba vytvořit určitý větrolam. 

Péče o bezúdržbový živý plot –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ co to doopravdy znamená

Jak jsme již zmínili, pořízení bezúdržbového živého plotu automaticky neznamená nulovou péči. Každá rostlina totiž vyžaduje, abyste se jí alespoň minimálně věnovali a tímto způsobem podpořili její zdravý růst a estetický vzhled. 

Občasná údržba, která se vyplatí

Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Pokud například narazíte na zničené větve nebo choroby, začněte situaci řešit. Zhruba jednou až dvakrát ročně dopřejte živému plotu hnojivo, aby se vám odvděčil zdravým růstem.

Automatizace péče

Část péče o živý plot můžete automatizovat. Pokud například daná rostlina potřebuje pravidelnou závlahu, můžete investovat do zavlažovacích systémů. Díky tomu získají přístup k vodě v definovaných intervalech, aniž byste vy sami museli na nutnost zalévání pamatovat.

Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu. Mulč tvoří bariéru, přes kterou se většina plevelů nedostane ke světlu. Kromě toho může být pomocníkem také pro udržení vlhkosti v půdě a chrání kořeny.

Doporučení

Při plánování živého plotu je třeba zvážit hned několik faktorů. Dejte si proto na čas a jeho tvorbu si pořádně promyslete. 

Tipy na výběr rostlin podle regionu

Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“.

• - Pokud žijete v teplejších nížinách, můžete vsadit na pěstování tavolníku (Spiraea), ptačího zobu (Ligustrum), dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii) nebo třeba skalníku lesklého (Cotoneaster lucidus). 

• - V chladnějších oblastech se může hodit spíše habr obecný (Carpinus betulus), tis červený (Taxus baccata), cesmína modrá (Ilex meserveae) nebo kalina obecná (Viburnum opulus). 

• - Ve větrných a exponovaných lokalitách můžete vsadit na pěstování hlohu obecného (Crataegus laevigata), habru (Carpinus) či bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus). 

Kombinování druhů pro přirozený vzhled

Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu. Rozhodně se tedy nemusíte omezovat na pěstování pouze jednoho jediného druhu. Kombinací kvetoucích, plodících a stálezelených druhů dosáhnete zajímavého vzhledu po celý rok. Různorodé živé ploty rovněž poskytují úkryt a potravu ptákům, hmyzu a drobným živočichům.

Řešení pro specifické potřeby – rychlé zakrytí, odhlučnění, ochrana před větrem

• - Pokud potřebujete rychle zakrýt prostor (například u novostavby), je třeba vybírat z rychle rostoucích druhů. Mezi ty patří třeba ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr obecný (Carpinus betulus), bobkovišeň (Prunus) nebo určité druhy tavolníku (Spiraea). 

• - Pokud chcete snížit hluk z ulice nebo silnice, volte dřeviny s hustým, pružným a  vícevětvovým systémem. Skvělou volbou je tis červený (Taxus baccata), hloh (Crataegus), brslen (Euonymus) či habr obecný (Carpinus betulus).

• - Pokud řešíte ochranu před větrem, může být žádoucí zejména pevný habitus a pružné větve. Mezi vhodné dřeviny se řadí například habr (Carpinus), hloh (Crataegus), tavolník (Spiraea) nebo skalník (Cotoneaster).
  

Shrnutí – je bezúdržbový živý plot řešení pro vás?

Bezúdržbový živý plot může být skvělou volbou – ale jen tehdy, když dobře promyslíte své potřeby, prostorové možnosti a styl zahrady.

Výběr dřevin podle stylu a potřeb je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval.

Pamatujte na to, že žádný živý plot není zcela bez práce. „Bezúdržbový“ ve skutečnosti znamená méně častou, ale stále potřebnou péči – jako je mulčování, lehké tvarování či občasná kontrola stavu rostlin. Růst bude možná pomalejší, ale výsledkem může být dlouhodobě stabilní a esteticky nenáročné řešení.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Netýkavky se řadí ke krásným rostlinám, které znaly už naše babičky. Jejich výhodou je poměrně snadné pěstování a fakt, že se jim daří i na stinném stanovišti. Zjistěte, jaké podmínky rostlině dopřát, aby se těšila zdravému růstu a jaké populární druhy netýkavek existují.

Charakteristika netýkavky

Netýkavka (latinsky Impatiens) je rostlina patřící do čeledi balsaminovitých. Tato kvetoucí rostlina přitom zahrádkáře láká hned z několika důvodů. Pyšní se schopností rychlého růstu, nádhernými květy a dokáže vykvést i ve stinných oblastech.

Skvěle se přitom hodí pro ozvláštnění zahradních záhonů, pro zahrádkářské kontejnery i visuté koše. Netýkavky se snadno pěstují a svými květy vás potěší v období od jara do podzimu.

Netýkavky jsou zpravidla velmi dobře odolné vůči škůdcům. Mezi choroby netýkavek se ale mohou řadit plísňová onemocnění, rostlinu mohou také napadnout mšice. Pokud některý z těchto problémů zaznamenáte, je na místě včas přijmout potřebná opatření.

Vyberte si sazenice netýkavky a zasaďte si tuto krásnou rostlinu i ve vaší zahradě nebo na terase

Netýkavka balzamína

Jedním z nejoblíbenějších druhů netýkavky je netýkavka balzamína (Impatiens balsamina). Původně pochází z Asie a pro svou vysokou atraktivitu květů je v zahradách skutečně populární.

Jedná se o jednoletou rostlinu, která obvykle dosahuje výšky kolem 30 až 60 cm. Květy jsou nápadné, mají trubkovitý tvar a mohou se vyskytovat v různých barvách. Časté jsou například bílé, růžové, červené či fialové květy.

Netýkavka žláznatá

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) původně pochází z Himalájí. Jde o vytrvalou rostlinu, která zaujme svým poměrně vysokým vzrůstem a výraznými růžovými květy. Charakteristické jsou pro ni štíhlé duté stonky a protáhlé listy. Důležité je však zmínit invazivní povahu této netýkavky. Po vysazení do zahrady může vytlačovat původní druhy rostlin.

Netýkavka malokvětá

Dalším populárním druhem netýkavky je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). I tento druh je přitom proslulý svou invazivní povahou. Jedná se o vytrvalou bylinu, která disponuje protáhlými stonky a drobnými květy. Obvykle žluté nebo zelenožluté květy se seskupují na dlouhých stopkách. Kvete od července do října.

Netýkavka Wallerova

Netýkavka Wallerova (Impatiens walleriana) je hybridní druh netýkavky. Díky svým květům bývá hojně pěstován pro své dekorativní účely. Potěší vás totiž bohatým a dlouhotrvajícím květenstvím. Její květy jsou trubkovitého tvaru a mohou se pyšnit různými barvami. Setkat se můžete s bílou, růžovou, červenou, fialovou a mnoha dalšími odstíny. Popularitě se těší i pro svou schopnost kvést hojně a dlouho, a to od jara do podzimu. 

Netýkavka nedůtklivá

Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je v Evropě považována za původní druh. Znát ji můžete také pod označením netýkavka obecná. Často se vyskytuje v lesích, na vlhkých loukách nebo třeba v blízkosti vodních zdrojů.

Jedná se o vytrvalou rostlinu s protáhlými stonky. Její květy jsou nápadné a pyšní se žlutou barvou s typickými oranžovými skvrnami. Rostlina vytváří poupata, která se otevírají v důsledku lehkého dotyku nebo pohybu. 

Netýkavka Hawkerova

Netýkavka Hawkerova (Impatiens New Guinea) je hybridní druh netýkavky. Často se pěstuje pro své dekorativní účely, jelikož zaujme krásnými květy. Rostlina je proslulá velkými a nápadnými květy, které mohou mít různé barvy. Její listy mohou být tmavě zelené či purpurové.

Pěstování netýkavky

Pěstování netýkavky je poměrně snadné a s tímto úkolem si proto zpravidla velmi dobře poradí i začátečníci. Aby se vám rostlina odvděčila krásnými květy, je nicméně potřeba jí k tomu dopřát adekvátní podmínky.

Netýkavka vyžaduje světlé až polostinné stanoviště. Pokud ji vysadíte na stinné stanoviště, sice vám poroste, ale může mnohem méně kvést. Pamatujte na to, že netýkavky potřebují poměrně velké množství závlahy. Na případné přeschnutí mohou velmi rychle reagovat. Substrát proto udržujte vždy mírně vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě.

Nenáročnost těchto rostlin je dána i tím, že odkvetlé květy netýkavky není nutné odstraňovat. Netýkavka totiž pěstitelům nabídne určitou samočistící schopnost, podobně jako třeba převislé petúnie. 

Přezimování netýkavky

Pokud se rozhodnete netýkavky pěstovat, pamatujte na to, že nesnesou mráz. Před udeřením prvních mrazíků je proto důležité je přenést na bezpečné stanoviště. Minimální teplota pro přezimování této rostliny činí 10 °C, maximální pak 17 °C.

Netýkavky můžete během zimy ponechat například v chladnější místnosti nebo třeba zimní zahradě. Zálivku během zimního období omezte.

TIP: Netýkavky si mohou v truhlících rozumět i s celou řadou dalších populárních rostlin. Vsaďte třeba na jedinečný druh muškátu, který vás ochrání před komáry.

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Kakost je oblíbená rostlina, která se objevuje v nejedné české zahradě. Pyšní se minimálními nároky na pěstování, kvete prakticky celé léto a díky velké nabídce druhů si vybere opravdu každý. Zjistěte, jaké podmínky kakostu dopřát a jaké konkrétní druhy se těší největší popularitě. 

Charakteristika kakostu

Kakost (latinsky Geranium) je oblíbená rostlina, která v zahradě potěší záplavou pestrobarevných květů. Trvalka kakost je charakteristická svými palmatilobulárními listy, které na první pohled mohou připomínat tvary holubího chodidla. Běžně dorůstá do výšky 30 až 60 cm a během jarního až letního období se můžete těšit na nádherné barevné květy. Jelikož je kakost oblíbeným zdrojem nektaru pro včely a motýly, můžete do své zahrady nalákat i tento potřebný hmyz.

Objednejte si geranium online a zasaďte si jej do své zahrady ještě letos

Půdopokryvný kakost

Půdopokryvný kakost je obecně označení pro druhy kakostu, které rychle rostou do šířky, mají hustý porost a výborně zakrývají půdu. Díky tomu můžete ve své zahradě efektivně zabránit růstu plevele a zároveň chránit půdu. 

Mezi půdopokryvné kakosty se řadí například kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kakost himalájský (Geranium himalayense) nebo kakost Rozanne (Geranium 'Rozanne'). 

Je kakost jedovatý?

Většina druhů kakostu není jedovatá a je považována za bezpečnou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. Kakost smrdutý se dokonce používá i v lidovém bylinkářství. 

Kakost druhy

Můžeme rozlišit stovky druhů, odrůd a kultivarů kakostu. Díky tomu si můžete snadno najít tu pravou rostlinu právě pro vaši zahradu. Mezi oblíbené druhy kakostů se řadí například následující:

Kakost oddenkatý

Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) je silně aromatická trvalka s výraznými listy, které na podzim získávají červené zabarvení. Vytváří hustý koberec, dobře snáší sucho a stín. Skvěle se hodí pod stromy nebo keře.

Kakost Cambridgeský

Kakost cambridgeský (Geranium × cantabrigiense) je nízká, půdopokryvná trvalka, která vznikla křížením kakostu dalmatského a oddenkatého. Má vonné listy, které se na podzim krásně zbarvují. Růžové až fialové květy rozkvétají od konce jara do léta. 

Kakost krvavý

Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je poměrně nízký kompaktní druh kakostu. Na první pohled zaujme svými barevnými květy. Skvěle se hodí i do skalek nebo na okraje záhonů.

Kakost smrdutý

Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je původní planý druh s jemnými růžovými květy. Má výrazné aroma, které odpuzuje hmyz. Daří se mu i na chudších stanovištích a ve stínu, často se šíří samovýsevem.

Kakost hnědočervený

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) je elegantní druh s tmavě purpurovými až hnědočervenými květy. Daří se mu v polostínu až stínu, dobře roste i pod stromy.

Kakost himalájský

Kakost himalájský (Geranium himalayense) je krásná trvalka s velkými modrofialovými květy. Rychle se rozrůstá, má ráda polostín. Chybu neuděláte s vlhčí a propustnou půdou.

Kakost skvrnitý

Kakost skvrnitý (Geranium maculatum) je oblíbená trvalka. Zaujme světle fialovými až růžovými květy a jemně laločnatými listy, které mohou být skvrnité, odtud plyne název této rostliny.

Kakost Endresův

Kakost Endresův (Geranium endressii) je nízký, půdopokryvný druh s jasně růžovými květy. Jde o velmi odolný kakost na slunce nebo do polostínu. 

Kakost luční

Kakost luční (Geranium pratense) je vzpřímeně rostoucí druh s nápadně modrofialovými květy. Má tendenci růst spíše do výšky než do šířky. 

Kakost dalmatský

Kakost dalmatský (Geranium dalmaticum) se pyšní jemnými růžovými květy a aromatickými listy. Vynikne na slunném a sušším stanovišti, perfektně se hodí do skalek. 

Kakost černooký

Kakost černooký (Geranium psilostemon) má růžové až purpurové květy s tmavým středem. Může dorůstat až do výšky jednoho metru, díky čemuž může vyniknout jako zajímavá solitéra. 

Pěstování kakostu

Pěstování gerania je poměrně nenáročné a jedná se proto o skvělou rostlinu i pro začínající zahrádkáře. Kakost obecně preferuje spíše slunná nebo polostinná stanoviště. Jelikož je poměrně odolný, lze mnohdy umístit kakost do stínu. 

Co se týče půdy, ideální je této rostlině dopřát dobře odvodněnou půdu s dostatkem živin. Vyhněte se jejímu přemokření, které by mohlo způsobit hnilobu kořenů. Rostlinu proto zalévejte až v momentě, kdy je horní vrstva půdy suchá. 

V prvním roce po výsadbě dbejte na pravidelné pletí a kypření půdy okolo rostlin. Díky tomu podpoříte tvorbu silného a zdravého kořenového systému. Brzy na jaře rostliny očistěte a odstraňte suché listy, abyste podpořili tvorbu nových. 

Kakost v zimě

Abyste podpořili tvorbu nových květů, je vhodné kakost v průběhu sezóny seřezávat. Co se týče zimy, některé druhy kakostu jsou vůči mrazu odolné, jiné jsou naopak citlivější. V chladnějších oblastech je proto na místě rostlinu před mrazivým počasím chránit. 

TIP: Kakost můžete v zahradě doplnit spoustou dalších zajímavých rostlin. Zjistěte například, jak pěstovat stračku, která se v prostoru bude vyjímat. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.

Řebříček je nenáročná rostlina, která se stane perfektní součástí vaší zahrady. Její květy se mohou pyšnit různými barvami, takže s její pomocí vytvoříte zajímavé kombinace. Nízké nároky na pěstování navíc zajišťují, že si s jejím pěstováním poradí i začátečníci. 

Charakteristika řebříčku

Řebříček (latinsky Achillea) se řadí k oblíbeným trvalkám hojně pěstovaným v zahradách. Na první pohled působí velmi půvabně a díky spoustě různorodých druhů si můžete vybrat barvu přesně podle vašeho gusta. Jednotlivá květenství navíc lákají motýly, čmeláky a včely, takže do své zahrady můžete přilákat i tento potřebný hmyz.

Jedná se o vytrvalou bylinu, která se ve volné přírodě vyskytuje ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Přímá lodyha řebříčku zpravidla dorůstá do výšky 30 až 60 cm. Jednotlivé drobné květy jsou přitom uspořádány do složitých květenství, která se nazývají chocholičnatá latovitá květenství.

V našem e-shopu najdete různé barvy řebříčku, kterými můžete rozzářit svoji zahradu. Neváhejte se inspirovat

Řebříček druhy

Rozlišují se různé druhy řebříčku, které se liší nejen svým vzhledem, ale i nároky na pěstování. Pojďme se podívat na několik nejoblíbenějších z nich.

Řebříček obecný

Řebříček obecný (latinsky Achillea millefolium) je nejrozšířenějším druhem řebříčku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která běžně dosahuje do výšky 20 až 80 cm. Květy jsou malé, bílé nebo růžové a uspořádané v typických chocholičnatých latách na koncích větví. 

Řebříček bertrám

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica) pochází původně z Eurasie, nicméně byl zavlečena také do Severní Ameriky, kde se rozšířil. Tato vytrvalá bylina běžně dorůstá do výšky 60 až 90 cm. Je charakteristická vzpřímenými lodyhami a drobnými bílými nebo narůžovělými květy. 

Řebříček sličný

Řebříček sličný (Achillea nobilis) běžně dorůstá do výšky 60 cm. Původně pochází z oblasti Středomoří. Barva květů u tohoto druhu může být opravdu různorodá. Výjimkou nejsou bílé, růžové, oranžové nebo žluté květy. 

Řebříček tužebníkovitý

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) pochází ze střední a východní Evropy. Jeho vzpřímené lodyhy běžně dosahují do výšky 60 až 90 cm. Květy uspořádané ve velkých plochých květenstvích mohou dosahovat žlutého nebo oranžového odstínu. 

Řebříček bílý

Nejedná se o oficiální název druhu. Nicméně pokud hledáte řebříček s bílou barvou květů, můžete se rozhodnout pro odpovídající variantu řebříčku obecného, řebříčku sličného či řebříčku bertám. 

Řebříček žlutý

Nejznámějším zástupcem žluté barvy květů je řebříček tužebníkovitý. Konkrétně lze vsadit na kultivar 'Cloth Of Gold' nebo třeba 'Moonshine'. 

Řebříček růžový

Pokud hledáte růžové květy řebříčku, můžete vsadit třeba na variantu řebříčku obecného Achillea millefolium 'Cerise Queen' nebo 'Christel'. Skvěle vypadá také varianta 'Saucy Seduction'. Něžné květy rozhodně rozzáří vaši zahradu. 

Řebříček oranžový

Okrasným druhem řebříčku oranžového jsou například kultivary 'Feuerland', 'Terracotta' či 'Apricot Delight'. 

Řebříček červený

Pokud chcete svou zahradu rozzářit rudou barvou květů, i v tomto ohledu vám řebříček pomůže. Skvělou volbou může být kultivar 'Paprika', 'Red Velvet' nebo 'Summer Fruits Carmine'.  

Pěstování řebříčku

Požadavky na pěstování řebříčku se mohou přirozeně lišit v závislosti na vámi zvoleném kultivaru. Zatímco řebříček obecný a tužebníkový má rád slunce a propustnou půdu, řebříček bertrám si libuje ve vlhké a kypré půdě a poměrně dobře snáší i polostín. 

Na hnojení řebříček není příliš náročný. Před výsadbou ale můžete přidat výživné hnojivo, případně použít hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, díky kterému podpoříte kvetení. 

S příchodem podzimních měsíců je vhodné usychající lodyhy řebříčku neseřezávat. I suchá květenství totiž vypadají velmi hezky a mohou tak zdobit zahradu po zbývající část roku. Jakmile napadne sníh, bude rovněž střed rostliny lépe chráněn. Trsy stačí seříznout až s příchodem jara. 

TIP: Řebříček samozřejmě může doplnit celou spoustu zajímavých rostlin v zahradě. Víte, jak pěstovat srdcovku a další rostliny? Nenechte si ujít naše další články v blogu. 

Pomohl vám tento článek? Chcete-li dostávat pravidelné pěstitelské tipy do zahrady, informace o novinkách v sortimentu a výhodné akční nabídky, registrujte se k odběru našeho newsletteru.