března 2016

        Frigo jahody jsou novinkou posledního období. Vyznačují se vysokou odolností vůči nemocím, výborně zakořeňují díky bohatému kořenovému systému a rychle rostou. Nemějte obavy, že jste obdrželi jen nevzhledné rostlinky, v podstatě pouze kořen, který je větší od rostliny se srdíčkem bez listů nebo jen s párem listů. Jahody již po 3 - 4 týdnech budou mít rozměry podobné kontejnerovaným sazenicím.

Frigo jahody jsou chlazené sazenice jahodníků, které jsou nejvhodnější pro jarní výsadby. Pěstují se stejně jako běžné jahody na záhoně s fólií nebo bez. Jsou jen odlišné uskladňováním a chlazením, v podmínkách, kde se nevyčerpávají a zároveň mají dostatek vláhy.

Sazenice, byly na podzim vyorány, zbaveny listů s ponecháním srdíčka, baleny a uskladněny v chladicích boxech při nižších teplotách. Vysazují se od března do začátku června. Před samotnou výsadbou je nutné sazenice namočit na hodinu do vody a kořeny zkrátit o ¼. Následně je zalijete jako klasické rostliny a za pár dní se objeví již první listy. Sazenice jsou zdravé a silné a můžete očekávat i první úrodu hned v prvním roce po výsadbě. Samozřejmě, ne bohatou.

Během sezóny vyžadují běžnou péči jako hnojení a zalévání. Po sklizni doporučujeme jahody zkosit, odstranit suché a poškozené listy a ponechat jen srdíčko. Další pěstování je stejné jako u běžných jahodníků.

         Pokud milujete cibuloviny a nestihli jste podzimní výsadbu pro jarní efekt kvetení, vysaďte si na jaře letní cibuloviny, které jsou výjimečné vzrůstem i barvami a doplní trvalkový záhon o letní kvetení, které u mnoha druhů přetrvává až do podzimu.

Ve většině případů jde o hlíznaté rostliny, ale najdou se i druhy, které nesou typické cibule. Atraktivní jsou tigrídie (Tigridia), montbrécie (Montbretia), jiřiny (Dahlia), acidantery (Acidantera), gladioly - mečíky (Gladiolus), frézie (Freesia), cikánský květ (Sparaxis) a jiné.

Vysazují se v dubnu až v květnu tak, aby do období posledních jarních mrazů (polovina až konec května) nevyrostla. Mnozí je vysazují až v polovině května. Kvetou neustále až do prvních mrazů. Vysazují se podobně jako cibuloviny na podzim. Mnohé z nich se dají pěstovat i v nádobě na terase. Možná je pro někoho nepraktické právě jejich vybírání z půdy před mrazy. Proto jsou na záhonech méně vidět. Ti, co si však dají tu námahu, určitě už nikdy nezůstanou bez jejich pěstování.

Po odkvětu se nechají hlízy zásobit živinami, normálně se zalévají a pak před mrazy se vyberou z půdy, nechají proschnout na slunci a uskladní se ve sklepních prostorách až do jara. Pokud však chcete pěstovat
, je nutné cibule nechat projít obdobím chladu a cibulky nechat alespoň 3 měsíce v chladničce. Pak je můžete normálně vysadit do půdy. Bez tohoto bodu vytvoří jen listy. Jejich nádherná a omamná vůně určitě stojí za to, abyste to alespoň vyzkoušeli.

        Toužíte po rozkvetlé zahradě, ale nemůžete si ji dovolit? Váš balkon a terasa je také vhodným místem, kde Vás jaro dokáže přivítat a zaplavit vůní, květy a informací, že zima pominula a blíží se dny, kdy se můžeme těšit z přírody, která se probouzí.

Dřeviny se dají pěstovat i v nádobě. Musíte jim však dopřát čas, na to, aby si tam zvykli, protože popravdě, není to pro ně přirozené. Mají omezené místo, nemohou se rozrůstat a proto je jejich růst zpomalen. Navíc se substrát rychleji prohřívá, ztrácí živiny, rychleji prosychá, ale všechno se to dá zvládnout.

Vyžaduje to jen velké nádoby, kvalitní substrát a péči ve větším měřítku než ve volné půdě. Před zimou se tyto dřeviny pěstované v nádobách musí zazimovat, a to přitisknutím k závětrné straně, případně se nádoba vkládá do ještě větší nádoby nebo bedničky, která je vystlaná listím, fólií, slámou či senem.

Dřeviny, které se dají pěstovat v nádobě, nejsou striktně vymezeny. S oblibou se pěstují stromkové převislé formy vrb, moruší, jedlé stromky jako rybíz, angrešt, sloupovité formy ovocných stromů, okrasné třešně, mandle, ruj, magnólie, rododendron, hortenzie a letní šeřík. Určitě Vás napadne mnohem více rostlin, kterými se můžete obklopit.

Výhodou pěstování v nádobách je to, že můžete dřeviny kdykoliv přemístit do jiného rohu terasy či balkonu a vytvořit tak úplně jinou kompozici. V okolí kmínku dřevin můžete stejně pěstovat nížší druhy letniček, trvalek nebo dvouletek. Pozor však na druhy mající mělký kořenový systém a nemají rádi jakýkoliv zásah do oblasti kořenů. Například magnolie a rododendrony. Navíc vyžadují polostín a pěstování v rašelině.

Rozkvetlá třešeň nebo japonská sakura patří mezi dominantní dřeviny v nádobě zejména během jara. Po odkvětu jsou zajímavé převislým vzhledem a spoustou zelených listů, které jsou opravdu kvalitní a pěkné pouze tehdy, pokud mají všechno to, co rostlina potřebuje. Všímejte si jich. Potřebují více péče než dřeviny vysázené ve volné půdě.

        Pokud již jahody pěstujete, víte, že na jednom stanovišti se dají jahody pěstovat možná i 10 let, ale rentabilní úrodu tyto porosty dávají tak do 4 let. Pak je třeba změnit sazenice nebo alespoň z dceřiných produkci odnoží vysadit nové a zejména na nové místo, kde se minimálně 4 roky jahody nepěstovali.

Těm, kteří začínají s jejich pěstováním, doporučujeme zvolit stanoviště slunečné, případně částečně zastíněné řídkou korunou stromu. Půda musí být výživná, písčito-hlinitá, ne příliš těžká a jílovitá. Jahody jsou náročné na živiny a vlhkost půdy. Více, než dlouhotrvající deště mají v oblibě vydatnou zálivku ke kořenům.

Nejběžněji se vysazují do volné půdy, do řádků v určitých odstupech. Z odnoží se přesazují koncem léta v srpnu resp. nejpozději do konce září, aby stihly do zimy zakořenit. Do kontejneru se rostliny mohou přesazovat až do začátku listopadu. Dají se vysazovat i na jaře, po mrazech, ale tehdy však v prvním roce čekejte menší úrodu.

Druhým zajímavým způsobem pěstování je pěstování ve vyvýšených krechtech. Tento způsob se používá zejména na půdách, které jsou těžší až jílovité. Trendem posledních let jsou vyvýšené záhony, kde se jim nesmírně dobře daří a navíc odpadává manuální okopávání a mechanické odstraňování plevele, protože v takových záhonech se plevelu daří méně. Kořeny jsou průměrně a vydatně zavlaženy. A plody během sklizně čisté.

V minulosti se jahodám dařilo ve starých plechových sudech, do kterého byly po obvodu vyrobeny díry pro vložení sazenic, které mírně previsaly. Stejný efekt získáte při pěstování v nádobě s otvory, které se používají i na pěstování bylinek nebo v závěsné nádobě. Jelikož takto pěstované jahody mají omezený přístup k živinám, je třeba je doplňovat ve formě hnojiv, ať už granulovaných, zálivkových nebo listových. Vysazují se na vzdálenost cca 30 cm od sebe.

Vhodným způsobem je i pěstování na fólii nebo na černé textilii, na kterou se může dávat ještě sláma jako mulč. Plody jsou v takovém případě čisté, nehrozí dotyk se zemí a hnilobné procesy. Textilie je však vhodnější. Dokáže propouštět vláhu ze srážek a závlahy. Zde je třeba si však uvědomit, že pokud aplikujete fólii nebo textilii, pod ni se po výsadbě už nedostanete. Půda musí být oraná, vyhnojená a vzdušná.

         Z výsevu si přímo doma můžete kromě letniček vypěstovat i trvalky či dvouleté rostlinky. Je to ideální zejména pro ty, kteří nechtějí příliš investovat do hotových rostlin a zároveň mají možnosti a prostor vypěstovat zdravé sazenice trvalek a pak je vysadit na připravené záhony.

Ne všechny trvalky se však dají vysévat v jarním období. Některé se vysévají již na podzim, po dozrání semen, protože potřebují projít obdobím chladu, čili stratifikací na to, aby začaly klíčit. Tedy nejdříve jim musíte imitovat podmínky chladu, jakoby byli venku, vypadlé z mateřské rostliny. Stačí, když je vysejete do nádob a umístěte do studeného pařeniště, sklepy na 3 měsíce. Pokud nemáte takovou možnost, můžete je zabalit do ubrousku a papírového sáčku a uložit na dno v chladničce. Po období 3 měsíců je můžete vysadit jako trvalky, které se vysazují na jaře.

Stratifikovat se musí například : srdcovka (Dicentra), čemeřice (Helleborus), hlaváček (Adonis), lupina (Lupinus), hořec (Gentiana), primulky - aurikule (Primula auricula). Velmi drobná semínka se vůbec nezasypávají substrátem, volně se položí na povrch. Vyžadují světlo: třapatka (Rudbeckia), zvonky (Campanula).

Některé dvouletky jako sedmikrásky (Bellis) a macešky (Viola) a náprstník (Digitalis) se vysévají koncem léta do řádku a kolem září, října se přesazují na trvalé stanoviště. Na jaře můžete vysázet orlíček (Aquilegia), kokarda (Gaillardia), echinacea (Echinacea).

Výsevy jsou prakticky obdobné jako u letniček do připravených nádob. Umístěte je podle toho jaké teplotní podmínky potřebují. Jen tak se dočkáte sazenic. Pokud zvolíte nesprávné období, některá semena ztratí klíčivost.

          Už je to tady. V kalendáři se k nám přibližuje jarní období, i když to by se dalo charakterizovat již několik měsíců, vzhledem k tomu, že zima nebyla jako obvykle. Pro mnohé výhoda, pro rostliny a stromy určitě ne. V březnu bude proto velmi důležitá intenzita a četnost deště, aby zem nabrala dostatek vláhy pro zásobení rostlin v kořenové části. Sněhu bylo minimum, a proto nás čeká rok se zvýšenými náklady na zalévání, ošetřování, co se týče chorob a škůdců. Ale nechceme Vás samozřejmě strašit prognózami, které mohou a nemusí být stoprocentní.

V každém případě platí, že březen je první jarní měsíc, kdy se oficiálně začíná zahradnický rok i s praktickými povinnostmi na zahradě. Důležitá je zeleninová a ovocná zahrada. Ti z Vás, kteří nic nepěstují veškerou energii vsaďte do okrasné zahrady, která překvapí asi nejvíce.

Pokud jste na podzim vysadili cibuloviny, v tomto měsíci a zejména v průběhu jara Vás budou těšit svými pestrobarevnými květy a příjemnou vůní. Současně s květinami poroste i plevel, proto jej včas likvidujte. V zeleninových záhonech obzvlášť. Pokud chcete mít zasetou zeleninu bez plevelů, nechte na předem připravených záhonech nejdříve vyrůst plevel. Druhý vyroste později, když už budete vidět v řádcích klíčící zeleninu. Vypěstovat si vlastní chutnou zeleninu není věc praxe, ale vnímání a pozorování přírody a opravdu se zeleninové sazenice věnovat. Není nic povzbudivější, jak v krátkém čase konzumovat či zpracovávat plody vlastní práce na víc s výbornými chuťovými vlastnostmi a barvou, ve které je i část slunce a deště.

V okrasné zahradě je čas na odstraňování suchých a lehlých stébel okrasných trav. Seřezávají se ostrým nožem asi 10 cm nad zemí. Již za několik týdnů se ukáží nové výhony. Také odstraňte všechny suché části trvalek, které během zimy tvořily jakousi ochranu rostlině a také působily na záhoně dekorativně. Můžete odstranit nadzemní části chryzantém, rozchodníku vyššího, podzimních aster a všech trvalek, které vždy vrůstají z nových výhonů.

Zvláštní kapitolu tvoří trávník, důležitá dominanta a nejzelenější plocha na zahradě. Pokud jste si během obhlídky všimli, že místo trávníku už máte na zahradě mech, je nejvyšší čas zasáhnout a sáhnout po provzdušnění. Mech se v trávníku tvoří zejména v zastíněných částech zahrady, pokud je nadměrné vlhko a také, pokud je na ploše již nepropustná svrchní vrstva půdy, případně špatná drenáž. Likvidace může trvat více než jednu sezónu, ale začít můžete právě teď vyhrabáním stařiny, provzdušněním vrchní vrstvy, proříznutím starých travnatých koberců a dále zvolením optimální zálivky a poměru živin.

Prací v zahradě v tomto období je mnohem více ale Vy sami časem zjistíte, co všechno stíháte, co je pro Vás prioritou, co už musíte. Tak přivítejme jaro, ať se jí v zahradě líbí.