září 2017

Plody aktinidie (kiwi) obsahují vysoký podíl vitamínu C, B, E, stopových prvků a minerálů. Může růst téměř v každé zahradě, ale potřebujete vědět několik důležitých informací, aby rostliny mohly přinést své ovoce. Aktinidie je rychle rostoucí liána s opadavými listy, která v krátké době vytvoří bujnou vegetaci, která se neobejde bez opory. Vytváří dlouhé výhony s listy, které mohou odpařit hodně vody, takže je nutné poskytnout jim vhodné místo a dostatečnou vlhkost. Na jednom místě budou růst 40-50 let, takže správná volba místa výsadby je důležitá také z dlouhodobého hlediska.

1. Správná volba odrůd:

Několik odrůd je vhodných pro naši pěstitelskou oblast. Aktinidie může být jednodomá, kde může stačit pouze jedna rostlina. Obvykle je však taková rostlina podporována ještě jiným kultivarem, a to pro lepší plodnost. Ve většině případů jsou dvojdomé, kde je nutné vysadit vedle sebe samčí a samičí rostlinu pro správné opylení. Můžete také vysadit 5 samičích na jednu samčí rostlinu. Pokud máte málo místa, pár bude stačit. Nejlepšími odrůdami jsou: Hayward, Ken's Red .Částečně samosprašné jsou kupříkladu: Jenny, Issai Pro estetické účely se často pěstuje Actinidia kolomikta, která je charakterizována barevnými listy (samčí rostlina) a vytváří v krátké době vzhlednou zelenou stěnu, která se postupně stává barevnou. Listy jsou bílo-zeleno-růžové.

2. Rozlišovací znaky květů:

Samčí květy obyčejně po opylení opadnou. Rostou na výhoncích ve shlucích, obvykle po třech. Samičí květy rostou většinou odděleně. Kvetou na bílo asi 10 dní, v květnu až červnu podle stanoviště. Květy žloutnou, později jsou hnědé a padají, a na jejich místě se začínají tvořit malé plody. Opylení provádí včely a čmeláci. Vzhledem k tomu, že kvetou během pozdních jarních mrazů je vhodné, aby byly zasazeny na chráněném místě, resp. je nutné je v této době chránit. Květy kvetou na ročních výhoncích, které rostou z dvouletého a někdy i staršího dřeva, takže je také důležitý řez. Nesprávným řezem se můžete připravit o budoucí úrodu.

3. Stanoviště:

Aktinidie vyžaduje slunečné místo, v horkém létě také stínění. Místo chráněné před větrem a silným průvanem. Ideální je polostín a rozumně otevřené místo pro včely a opylování. Ideální poloha je jižní, jihovýchodní, chráněná východní nebo chráněná západní. Půda by měla být mírně kyselá, výživná, dostatečně vlhká. Suchem rostlina trpí stresem, ztrácí listy, které rychle schnou. Kiwi také vyžaduje mulčování, které chrání mělký kořenový systém a udržuje půdu vlhkou a působí jako ochrana v zimě.

4. Pěstování na opoře:

Opora na pěstování je dlouhodobou investicí (protože rostlina žije 40-50 let), takže je nezbytné zajistit takou, která bude odolná, stabilní a dlouhodobá. Často se pěstuje jako víno. Sítě jsou vhodné pouze pro mladé rostliny, takže časem byste je museli vyměnit. Vytvořte stabilní konstrukci s drátem, maximálně do výšky 2 metry. První vodič by měl být přibližně 90 cm od země, další 50 cm od prvního.

5. Výsadba:

Aktinidie se vysází do sponu 4x3 metry. V případě menších sponů si rostliny vzájemně konkurují a výhonky se navzájem splétají. Nemusíte se obávat, že na začátku výsadby mezery působí neesteticky. Je to liána, která roste rychle a musíte výhonky od začátku přivazovat na připravený drát a konstrukci. Rostliny se vysazují do předem připravené jámy. Vložte do ní živný kompost, který je smíchán s rašelinou. Pokud je půda jílová, vyhlubte hlubší jámu a na její dno vysypte kameny a štěrk. Tato vrstva bude sloužit jako odvodnění.

6. Řez aktinidie:

Je velmi podobný řezu vína. Obvykle se provádí koncem zimy, kdy je menší tok mízy a rostlina tolik neslzí nebo po opadu listů na podzim. V létě se provádí prosvětlovací řez, čímž se odstraňují neestetické a dlouhé výhony, také výhony konkurenční. Plodné výhonky se zkracují za 5-8 listem u samičích rostlin. U samčích rostlin se výhonky řežou na 1m. Nezapomeňte, že výhonky kvetou a plodí na jednoletém dřevě, které nesmíte odříznout. Po zimě můžete odstranit suché, staré, mrazem a jinak poškozené výhonky. Současně plánujte, který výhon v budoucnosti nahradí starší výhon.

7. Dozrávání:

Plody za vhodných podmínek dorostou do očekávaného rozměru podle odrůdy (maloplodé, velkoplodé). Dozrávají na podzim, od října do prosince, kdy počasí nemusí být dlouhodobě příznivé. Drobné odrůdy jsou odolnější vůči chladu. Velkoplodé odrůdy se mohou obírat i nezralé. Rychle dozrávají i v bytových podmínkách. Neobrané plody mohou na rostlině zůstat dlouho, ale mrazem ztrácejí dobrou chuť a obsah vitamínu C.

8. Zpracování:

Existuje mnoho způsobů, jak zpracovat kiwi. Když předpokládáte, že plodů bude hodně, myslete také na zpracování, abyste využili všechno ovoce. Dají se připravit různé míchané ovocné saláty, kde dominuje kiwi, smoothie, nanuky, zmrzlina, marmeláda, kiwi limonáda s ledem, kiwi řezy, dezerty.

         Drobné ovocné keře jsou součástí téměř každé zahrady. Nezabírají mnoho prostoru, nejsou náročné na pěstování a pravidelně poskytují úrodu plodů, které víte vždy využít. Pokud máte menší prostor a nechcete se vzdát pěstování drobného ovoce, zvolte druhy na kmínku. Jde zejména o angrešt či rybíz. Nezabírají tolik prostoru, ale mají korunku, kterou je třeba tvarovat. Počítejte však s menší úrodou jako byste sesbírali z keře. Plody umí být však velké a samozřejmě chutné. Dají se pěstovat i ve větší vhodné nádobě na terase nebo balkoně.

Stromečkové nebo kmenové tvary vyžadují vhodnou oporu, protože váha korunky během silnějšího větru by mohla kmínek polámat, případně nalomit. Keřovité druhy vyžadují větší prostor pro pěstování, protože úrodu dosáhnete jen na víceletých větvičkách, ne jednoletých. Sklizeň je bohatší než na stromkových tvarech. Pro dosažení kvalitní sklizně je vhodné vysadit několik kusů stejných druhů (alespoň 2 ks).

Maliny jsou velmi oblíbené ovoce. Na jejich pěstování však potřebujete prostor, nejlépe v odlehlejší části zahrady, nakolik se rychle a dobře rozrůstají pomocí odnoží, a tak vytvářejí množství dceřiných rostlin. Jejich růst je třeba regulovat a kontrolovat pokud nechcete, aby Vám přerostly přes hlavu.

Jahody se pěstují snadno a dají se pěstovat i v nádobě. Vyžadují kyselejší půdu, výživnou a péče ohledně vydatné zálivky a hnojení během růstu, kvetení a v době zrání plodů.

      Nic není krásnějšího, než upravená praktická zahrada, ze které máte i užitek. Zahradu si představuje každý po svém a pro svůj obraz ji i vytváří. Někteří z nás si zahradu však nedovedou představit bez ovocných stromů a keřů a samozřejmě bez zeleninových záhonů. V každé zahradě byste si měli najít místo pro všechno co máte rádi, co Vám chutná, z čehož je užitek a osvěžení. I v té nejmenší zahradě lze pěstovat i drobné ovoce v podobě keřů nebo stromků v nádobách nebo v malém záhoně.

Stromečkové druhy rybízu a angreštu nezabírají mnoho místa v zahradě. Postačí jim souvislý pás podél plotu, u zdi, který jim zajistí ochranu proti silným větrům. Vy jim dodáte pouze kolíky na oporu. Ze stromkových druhů sesbíráte sice méně úrody než z těch keřových, které naopak potřebují větší prostor pro pěstování, ale svůj účel určitě splní. Máte na výběr z bílých, červených a černých odrůd rybízu, případně z křížence rybízu a angreštu - Josty, která má zajímavou chuť a velké černé plody. I v našem e-shopu naleznete množství kvalitních odrůd, které si oblíbíte.

Angrešty jsou bílé, žluté i červené. Třeba si vybírat hlavně z rezistentních odrůd, které nejsou náchylné na množství chorob a škůdců, které bohužel tyto rostliny napadají. Toto ovoce je vhodné ke konzervaci a mražení na výrobu šťáv a džemů, marmelád, ideální do letních šťavnatých koláčů.

Mezi další zajímavé ovoce patří borůvky a brusinky, které výborně rostou ve vlhkých půdách s kyselým pH. Jsou to jinak nenáročné vytrvalé rostliny, které si vybírejte do zahrady podle velikosti plochy. Jsou druhy nízké i vysoké.

V malé zahrádce vyčleňte místo na pěstování jahod, které milují zejména děti. I zde máte na výběr množství odrůd podle termínu plození, dokonce si můžete nakombinovat jahody s postupným sběrem. Dokonalé jsou stáloplodící jahody, které nemají zvláštní požadavky na pěstování od klasických jahod. Na rozdíl od nich však plodí vícekrát do roka, některé za dobrého počasí ještě i začátkem listopadu. Jahody se dají všestranně použít a jsou opravdu pochoutkou pro každého.

Pokud toužíte po malinách, také máte na výběr z odrůd s červenými a žlutými plody, sladkými, šťavnatými, dvakrát produktivními. Vyžadují větší plochu na pěstování, rozrůstají se. Nejlepší je umístit je na plochu vzdálenější od okrasné části záhady. Například na konec zahrady, vedle zděného plotu. Nejsou náročné na pěstování, vyžadují jen vystříhávání a zalévání, pravidelný sběr a poté nápad, jak plody zužitkovat.

Podzim je variabilní, barevný a také je to období, kdy si ještě v zahradě neodpočinete. Musíte připravit vše potřebné pro nové výsadby ovocného sadu nebo okrasné zahrady. V tomto období je čas na výsadbu prostokořenných dřevin a keřů stejně jako pěstovaných v nádobách. Ty se dají vysazovat v průběhu celého roku.

V první řadě si vždy připravte plochu nebo jámy, do kterých budete vysazovat. Rostliny ponořte na čas do kbelíku s vodou, aby se kořeny dostatečně napily vody, případně vodu vylijte do jámy a smíchejte se substrátem. Je čas i na výsadbu vřesů a vřesovců, případně založení celého vřesoviště. Vřesovcům připravte kyselou rašelinu. Vysoké dřeviny upevněte kolíkem do doby, dokud se dobře nezakoření. Nejtěžší bude období zimy a silného větru. Po tomto období můžete kůly odstranit. Na příliš větrném místě je ponechte ještě do příštího roku, případně do doby, dokud strom neztuhne.

Podzim je vhodný na výsadbu z několika hledisek: vyšší vzdušná vlhkost, více přirozených srážek, nižší teploty. Do zimy zakoření. Pokud neprší, zalévejte. Stálezelené keře a jehličnany je nutné i během zimy, kdy nemrzne zalévat. Pak nevyschnou ani nevymrzají. Vysazují se všechny ovocné druhy, jehličnany, stálezelené keře, trvalky, jarní cibuloviny, listnaté opadavé keře. Nově vysazené dřeviny a keře již nehnojte. Tím, že jste je vysadili do výživné půdy nebo nového substrátu jste jim zajistili na 2 měsíce dostatek živin, které jim vydrží do jara. Dřeviny vysazené na podzim mají přirozeně na jaře více vláhy  ze zimních srážek, jsou odolnější a lépe rostou. Na jaře tak začnou dříve rašit a růst.

      Modré a chutné plody tohoto drobného ovoce nesmí chybět ani na Vaší zahradě. Nejsou náročné na pěstování a výborně se pěstují i ve větších nádobách na terase nebo přímo v okrasném záhoně. Pokud ještě stále váháte s nákupem, přesvědčíme Vás, že si můžete troufat na toto ovoce plné vitamínů a výborné chuti. Při koupi vybírejte minimálně 2 rostliny různých odrůd pro dosažení ideálního opylení a tím i možnosti získání plodů. Základem je také výběr vhodného stanoviště pro pěstování a úprava půdy. V klasické zahradní půdě nebo v nádobě se zahradním univerzálním substrátem se jim dařit nebude. Jednoznačně jakoukoliv plochu doplní a Vás osvěží například při návštěvě zahrady nebo při samotné práci v ní. 

Pěstování v půdě a v nádobě

Jako stanoviště vybírejte polostín, nejlépe s dopoledním sluncem a odpolední přistíněním. Nemusí být výslovně v užitkové či ovocné části zahrady. Klidně je můžete vysadit v rámci vřesoviště nebo spolu s rostlinami milující kyselé prostředí (azalky, rododendrony, vřesovce). To znamená, že je vysazujte do velkého množství rašeliny smíchané se zahradnickým substrátem v poměru minimálně 2:1. Pokud se rozhodnete pro pěstování v nádobě, volte postupně podle potřeby stále větší květináče. Nevysazujte příliš hluboko. Kořeny potřebují dostatek vzduchu. Povrch můžete zamulčovať kůrou a nezapomínat na zálivku a výživu. Hnojit stačí nejdříve měsíc po výsadbě. Jelikož jde o plody, které barví, je třeba si uvědomit už dopředu, že plocha, kde budou v případě přezrání neobrané plody padat, zůstane zabarvena (dlažba, chodník).

Péče

Během prvních 2 - 3 let pěstování nevyžadují žádnou speciální péči, co se týče řezu. Odstraňujte pouze poškozené, ulomené a suché větve. Slabé je třeba zkrátit, abyste získali pěkný základ pro rodící větve. Po třech letech provádíme udržovací řez v předjaří. Nikdy nezastřihávejte však nové výhony,  borůvky rodí právě na vyzrálých dvouletých výhonech v horní části větve. Zdravý keř v době rození, to je 3 - 4 rok by měl mít 4 - 5 zdravých výhonů. Vyberte 3 nejsilnější a ostatní ořízněte zcela od země. V pozdějším věku je třeba provést zmlazovací řez a vybrat mladé větve pro úspěšnou plodivost a staré zcela odstranit. Výhodou je, že borůvky nenapadají téměř žádné choroby a škůdci, pokud ovšem nepočítáme ptactvo, které s oblibou v době zralosti nalétává na keř. Je třeba ho chránit sítěmi. Určitě jste se již několikrát přistihli, jak při práci odtrhnete červenou jahodu nebo malinu, případně si natrháte hrst rybízu. Takto to můžete vyzkoušet i s borůvkou, od které se jen těžko odtrhnete. Milovat je budou i děti. Jednoduchý sběr  je určitě přiláká. Jejich modrofialové rty a jazyk nebo fleky na oblečení je prozradí. Plody jsou opravdu chutné, voňavé a plné vitamínů. Obsahují barviva a vitamíny B, C, provitamin A, které příznivě ovlivňují organismus člověka. Konkrétně na zrak, proti ekzémům, na koliky i průjmu (v tomto případě vhodné pro malé děti). Pomocí borůvek si umíte doplnit jídelníček a zároveň žít zdravě, dokonce i hubnout. Imunitní systém bude posílen, Vy si smlsnete s celou rodinou a zejména úspora peněz, protože borůvky patří k těm dražším. Dají se sušit, mrazit, konzervovat. Můžete z nich kdykoliv připravit výborný koláč, marmeládu, kompot, šťávy, čaj a jiné nápoje. 

Z čeho si můžete vybrat?

Známé jsou zejména kanadské borůvky a jiné americké odrůdy jako Patriot, Bluecrop, Spartan, Brigita, Toro, Duke nebo i nejnovější vyšlechtěna borůvka s růžovými plody - Pink Lemonade. Kromě klasických borůvek jsou známé i jim podobné zimolezy kamčatské. Jsou netypické tvarem a velikostí a navíc jejich předností je fakt, že je můžete zasadit do klasické zahradní půdy. Nepatří do skupiny klasických borůvek, ale chutnají velmi podobně. Také zde platí zásada výběru vhodného opylovače, čili vybrat minimálně 2 rostliny s 2 různými odrůdami. Péče a řez je podobný jako při pěstování klasických borůvek. Neváhejte a doplňte zahradu i o tento velmi chutný druh drobného ovoce.

Trvalky jsou velmi vděčným rostlinným materiálem na záhoně. Nemají speciální požadavky na ošetřování a výhodou je, že je nemusíte každoročně vysazovat na stanoviště. Postupem času nabírají na objemu a tím vyplní prázdné místo v záhoně a zároveň poskytnou množství květů pro radost a včelám a motýlům pro pastvu. Díky trvalkám přilákáte do zahrady hmyz, což se Vám jistě nepodaří, pokud máte zahradu osázenou jen z jehličnanů.

Mezi nejkrásnější trvalky patří levandule (Lavandula), třapatka (Echinacea), třapatka (Rudbeckia) a krásnoočko (Coreopsis). Díky nim záhon v létě ožije a jejich květy Vás budou těšit až do pozdního podzimu. Levanduli a krásnoočko umístěte do popředí záhonu, echinaceu a třapatky do pozadí. Díky kultivarům si můžete vybrat i z barevných provedení. Vyžadují slunný záhon, lehkou propustnou až písčitou půdu, průměrnou závlahu, spíše nižší než přehnanou péči, bez hnojení. Výborně rostou i se rozmnožují.

Levanduli můžete rozmnožit z letních řízků, dělením nebo samovýsevem. Na jaře v blízkosti mateřské rostliny najdete mladé rostlinky, které jen přesadíte. Ostatní zmíněné rostliny můžete na podzim rozmnožit dělením trsů.

Plánujete zakládat novou skalku nebo suchou zídku a ještě jste se nerozhodli, které druhy  použijete na výsadbu? V každém případě sáhněte po nízkých skalničkových druzích, které kromě přímého slunce snesou štěrkovité a písčité podloží, chudou půdu bez jakéhokoliv hnojení a nadměrného zavlažování. Výhodou je pokud rostlina vytváří koberce nebo polštáře, rychle se rozrůstá a kromě dekorativních listů dokáže i bohatě vykvést. Mezi nejkrásnější patří kvetoucí plaménky (Phlox), mateřídouška (Thymus sp.), Mydlice (Saponaria), iberka (Iberis) a například měkká Krásnoočko (Sagina) a Tařička (Aubrieta). Ty tradičnější jsou rozchodníky (Sedum) a skalní růže (Sempervivum). Vyplňte všechny prázdné spáry a časem se skalničky rozrostou a nedají tak šanci plevelům. Nezapomeňte vysadit i drobné cibuloviny, které brzy na jaře prosvětlí skalku svým nádhernými květy (sněženky, modřence, bledule a šafrán). Nečekejte zázraky hned po výsadbě. Skalka je asi nejpracnější a nejnáročnější dominanta zahrady, která vyžaduje preciznost, správný výběr rostlin a výsadbu takovou, aby postupně rozkvetla a nikdy tam nezůstalo prázdné místo.

          Máte na zahradě temný a prázdný kout, ve kterém nic neroste, protože tam slunce svítí jen po určitou hodinu přes den? Není to tragédie. Existuje množství rostlin, kterým se právě daří v polostínu až stínu a na slunci nejsou životaschopné.

Také patří mezi trvalky a jde zejména o druhy okrasné listem. V nich opravdu poznáte variabilnost zelené barvy a kombinaci se žlutou, bílou nebo růžovou. Dokonce modrolisté kultivary dodají prostoru zcela jiný tvar a světlost.

Mezi atraktivní patří funkie (Hosta). Základní barvou je zelená, ale známé jsou i modré až tyrkysové kultivary, panašované, s bílým nebo žlutým lemováním. Listy mají úzké, široké, srdčité, oválné a kromě listů mnohé nádherně voní. Zejména bíle připomínají vůni lilii. Od jara do podzimu vás těší listy, v létě se rozvinou květy a pak listy zežloutnou a zatáhnou se. Na místě zůstane prázdné místo, které mnohým nevyhovuje. Proto v jejich blízkosti vysaďte okrasný keř do stínu, který bude mít celoroční efekt a jarní cibuloviny pro časný jarní efekt.

        Růže se mohou v zahradě pěstovat samostatně jako solitérní rostliny v trávníku, popínavé druhy na pergole nebo jiné vhodné konstrukci,trelážích nebo jako stromečková forma v předzahrádce. Možností je mnoho.

Vynikají však i v kombinovaných záhonech s okrasnými travinami a jinými dlouhokvetoucími trvalkami, kdy umí toto období prodloužit až do mrazů, dokonce i do prvního napadeného sněhu.

Růže jsou vhodné na slunce i do polostínu, a proto jsou jejich půdní podmínky podobné těm na pěstování trvalek. Výborně vyniknou vysoké trvalky a keřovité růže v pozadí, např. se stračkou, rudbekiemi, echinaceou, diviznou. Nižší druhy vyniknou s kontryhelem, šaterem, žebříčky, kosatci.

Také vyniknou v jednobarevných nebo v dvoubarevných kombinacích. Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které spolu s růžemi vytvoří dokonalou dvojici. Trávy elegantně dodají lehkost a jemnou krásu. Ačkoli trávy nekvetou barevnými a ohromnými soukvětími, jsou velmi důležité pro kompozice a zejména podzimní efekt. Stříhají se až v jarním období stejně jako většina růží.

Vytvořte si zajímavé záhony, na kterých kromě klasických trvalek budou dominovat nostalgické a nádherně voňavé růže. Najdete je v různých barvách a každá je výjimečná něčím jiným.

       Živý plot nemusí plnit pouze estetickou a ochrannou funkci. Můžete si vysadit i dřeviny, z nichž budete mít i reálný konzumní užitek a zahradu tak obohatíte o květiny a později i o plody, které se dají různě zpracovat. Práce v zahradě tím může být i osvěžující a sběrem plodů můžete zaměstnat i děti. Jedlé živé ploty však vyžadují dostatek prostoru,  jsou ošetřovány řezem minimálně.

Mezi atraktivní druhy patří rakytník, muchovník, hloh, zimolez kamčatský a bezinky. Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby. Pokud chcete tyto plodící keře před nálety ochránit, musíte si zajistit ochranné sítě, případně zajistit plašiče nebo vyrobit zajímavého strašáka. Každý druh se sklízí v jinou dobu a také se různé zpracovává.

Před samotným výběrem a výsadbou živého plotu za účelem získávání pravidelných sklizní plodů si rozmyslete, na co konkrétně chcete plody využívat, jak je zpracovávat, případně si zajistěte jejich odbyt. Pokud je prostor větší, zvolte i více druhů s postupným sběrem.

Zimolezu i rakytníku vyberte vhodné partnery - opylovače, aby byly úrody ve vyšších číslech. První úrodu, po vysazení do správných podmínek, očekávejte v 3. roce života. O vysazené keře je třeba se dobře starat. Důležitá je zálivka, hnojení a řez. Nyní nemáme na mysli řez ve smyslu úpravy vzhledu keřů, ale řez pro další plodivost a dobrý růst keřů.